ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 e51a3960-764e-11dc-956b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 27, place 9, org 1
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 222. ze dne 13. srpna 1908.
2 article
Dopisovatel »Tempsu« Jean Rodes líčí zajímavě nový život v Cařihradě a převrat, jaký udělení kon- stituce v městě na Bosporu rázem způsobilo. Dříve mohlo se jen oko těšiti barevnou nádhe- rou orientálského světa, život v ulicích byl zamlklý a jaksi stísněný, každý cítil se býti obklopen nedůvěři- vými zraky tajných špionů a plaše skrýval občan v oděvu číslo novin, které mu snad přítel opatřil. Cizinec, jenž znal starý Cařihrad, pohlíží nyní na nový jako na zázrak. Již první styk s úřadnictvem svědčí o zcela jiném rázu nového života. Kdežto dříve byla celní revise spojena s nepříjemnými ob- tížemi a nekonečnými průtahy, kona se dnes jako formalita krátce a rychle stejně jako v kterémkoli západním státě.
Temps Rodes Cařihrad Bospor
3 article
Sluha v hotelu, kterému cizinec sdělí své obavy, upokojí jej s přesvědčivým úsměvem. » nikoli, nyní, kdy máme svobodu, jde vše rychleji.« A sku- tečně, celní úřadníci, kteří dříve nedůvěřivě pro- hledali všechna zavazadla až do posledního zá- bybu, zabavili nejmenší knihu a s trapnou zevrub- ností prohlíželi každý fotografický aparát, vrhnou nyní poloroztržitý pohled na první tlumok, který se jim otevře a ostatní beze všeho propustí. Právě tento klid prozrazuje úplnou změnu systemu snad výmluv- něji než hlasitý jásot, který dnes volně zazníváv ulicích druhdy zamlklých. Na ulici octne se člověk hned uprostřed rozra- dostněného davu. Různými směry táhnou slavnostní průvody, všude vystupují řečníci, jejich krátké pro- slovy jsou přerušovány nadšeným provoláváním slávy sultánovi, národu, svobodě, spravedlnostia armádě, zraky všech září, na rtech je úsměv a často slyšeti volný veselý smích, u Turků, jinak vážných, zvláště nápadný. Kde před čtrnácti dny noviny rukou ještě člověka kompromitovaly, ozývá se nyní hlasité volání roznášečů novin ulicemi a všude svítí barvy praporů, stuh kokard.
Turek
4 article
Když noviny poprve přinesly zprávu o vyhlášení konstituce, nechtěl tomu nikdo věřiti. S obvyklým rychlým a úzkostlivým pohybem skrývali občané potištěný papír, přinášející radostnou zvěst a na všech tvářích zračila se na okamžik myšlenka »Jenom neviděl-li mne žádný špion s novinami«. Sami úřadníci užívali z počatku této kdysi tak nutné opatrnosti, ale brzy pronikl jásot a u lidu, jenž tak dlouho musil mlčeti a strádati, propukla radost tím bujněji. Nyní, kdy každý smí vysloviti, co si myslí chce také této nezvyklé volnosti využíti a všude vy- vstávají řečníci, aby za několik vět byli odměněni bouřlivým potleskem davu. Dole na nábřeží therapijském je nyní prázdno. Nedávno ještě bylo tam viděti denně dlouhou řadu sedících rybářů, kteří se zdánlivě věnovali svému zaměstnání, ale byli velmi dobře známi; byli to tajní špioni, kteří číhali, nejde-li snad někdo nahor k cizím vyslanectvím a běda Turku, jenž byl na této cestě postižen. V den, kdy tajná policie byla zrušena, zpustlo nábřeží a neseděl tam ani jediný Všechny tyto malé podrobnosti vzbudily vždy nové nadšení, jež u lidu vrcholi ve stálých ovaciei rybat
Turek
5 article
sultánovi. U politických hlav jest snad provolávání slávy sultánovi příkazem moudrosti, ale u lidu jest nelíčené a vychází ze srdce. Pro povahu Turka, jenž vůči radostné budoucnosti rychle zapomíná na trud- nou minulost, je příznačno, že za jásotu, hluku průvodův a proudění mohutných davů nedošlo nikde k výtržnostem. Nikde není viděti policii, lid jest po- nechán sám sobě a své radosti, ale všude panuje pořádek, kdekoli se ukáže důstojník, jest obklopen jásajícím lidem a při slově svoboda objímá Turek Arména, Řek Makedonce a všichni velebí velkého padišaha a jeho dobrotu.
Turek Armén Řek Makedonec
6 title
Různé zprávy.
7 article Nový život v Turecku
Nový život v Turecku = Původ „kachen“. Znáte původ slova „kach- na“, jež označuje nepravdivé zprávy a v širším smy- siu také listy, které je uveřejňují? Jest dosti zvláštní jak sděluje „Gil Blas“. V Brusselu byl jistý akade- mik, jménem Cornelissen, kterého několik časopisů strhalo. Aby se pomstil, zaslal jednomu z oněch l- stů zpravu o výsledku pozorování, které, jak pravil, činil o žravosti kachen domácích. Zavřel jich dvacet do jedné místnosti. První den byla jedna uvězněná usmrcena a sežrána ostatními devatenácti, druhého dne přišla na řadu druhá a tak to šlo dále, až ko- tečné zbyla jen dvacátá, která takto za devatenáct dní pohltíla všech svých devatenáct družek. Tento případ žravosti zdál se velmi zajímavým a zpráva ko- lovala brzy všemi listy k velkému zadostučinění p. Cornelissena. O věci se již nemluvilo, když náhle ob- jevila se zpráva o kachně znova v jistém americkém listě, ale okrášlená novými podrobnostmi. Vypravo- valo se, že u dvacáté kachny bylo zjištěno špatně trávení a výminečně malá chuť k jídlu. Z toho lze souditi, že ona „kachna“ jest původu amerického, přes to, že byla zaslána dobrým Belgičanem.
Gil Blas Cornelissen Belgičan Turecko Brusel
8 title
Sportovní věstník.
9 article Morální výsledek Olympiády.
Morální výsledek Olympiády. Uveřejnili jsme v minulých dnech několik do- pisů našeho londýnského dopisovatele p. J. Coudu- riera o hrách olympických. Vážený náš pan dopiso- vátel se na mnohé díval očima neodborníka a tento způsob nazírání podbarvil i jeho velmi zajímavá líčení. Při líčení cíle marathonského běhu jsme byli nuceni v poznámce poopraviti mínění páně dopiso- vatelovo a byli bychom se k názorům jeho ještě vrátili. Povinnosti té nás zbavuje dopis, kterým na vývody páně Coudurierovy reaguje předseda Č. V. O. p. dr. Jiří Guth, jenž jako člen mezinárodního vý- boru olympického jest nad jiné kompetentní ve vě- cech her olympických. Dr. Guth píše: „Slova Vašeho velice váženého pana dopiso- vatele vyzněla o budoucnosti olympických her velice pessimisticky, opírajíce se při tom o některá fakta, jež ovšem ani největší přítel her olympických nebude vychvalovati, aniž hájiti a předpovidal z nich konec her vůbec. Proti tomu uvádím toliko faktum, že na místě samém, v Londýně, bylo již v Mezinárodním výboru jednáno o příštích hrách olympických a že hned dvě místa hlásila se o budoucí olympiádu. Štok- holm a Berlín. Jedině proto, že proposice berlínské nebyly ještě docela určké, bylo rozhodnutí odloženo
J Couda doktor Guth Londýn Berlín Č . V
10 article
na rok 1909. Mimochodem připomínám, že roku pří- štího budou zase nordické hry ve Štokholmě a za dvě léta olympiada athénská. Věc je tedy v proudu. Že se nové olympiady v Londýně tak snadno ne- dočkáme, je dos možné, ale to ze žádných jiných důvodů nežli finančních, při tom především rozhodu- jících. Proti hrám olympickým vůbec uváděna byla zvláště dvě fakta: trapný pohled na vítěze marathon- ského, pak nesprávnosti anglické jury a nesportovní její jednání. Jsem dalek toho obhajovati marathonský běh, ale dlužno uvážiti, že po Italu Dorandovi všichni ostatní běžci dorazili k cíli (s nepatrnou diferencí časovou) v kondici namnoze výborné (jako náš Ne- jedlý) a že ani Dorandova únava nebyla k smrti, o tom hned následujícího dne mohlo se přesvědčiti celé Stadium. Běžec prostě „se vypumpoval“, začež přece nemůže arrangement olympických her, které svědomitě se staralo o to, aby k závodům nebyl při- puštěn žádný neduživec. Když při závodech tělo- cvičných nějaký nešika spadne a při nejmenším po- láme si údy, dlužno proto odsuzovati všechen závod? Bylo by to tak, jako neužívati nože proto, že někdy někdo jím se řízne. Arrangement her mělo některé vady (do nich patří i výjevy při doběhu Dorandově) a zejména jed- nání anglických soudců nebylo lze vždycky schvalo- vati. Ale je to všecko důvodem pro odstranění olym- pických her? — Hry olympické dosavadní stávají se čím dále tím větší mezinárodní manifestací spor- tovní a vyžauje tedy čím dál tím větší obezřetnosti, péče a zkušeností. Bez nedostatků sotva lze si mysliti instituci tak velkolepou, dosud velmňi mladou, přece jen těžkopádnou a konanou v intervalech dosti znač- ných, při které až přes dvacet různých národů se sejde, ještě k tomu k zápasům, sic docela míruplným, ale k zápasům přece.
Italos Dorandův Londýn
11 article
Dlužno tedy míti zřetel k různostem plemenným, k různostem letor a v nepeslední řadě také k růz- nostem jazykovým (Čechové s Finy dorozumívali se latinou!) a rozdílným názorům sportovním a tělo- cvičným. Jak je možno v málo dnech svésti tolik rozmanitých živlů, aniž nastane nějaká srážka nebo vznikne nespokojenost, tím spíše, jelikož z toho množství jen málo je vyvolených, ale mnoho pora- žených? Reorganisované hry olympické mají účelem pře- devším poskytnouti různým národům příležitost pro- kázat zdatnost své tělesné výchovy, ukázati, co nej- lepší jest a nejlepšímu raziti dráhu, posléze tělesné výchově zjednati platnost podobně, jako za staro- věku tak, aby s výchovou duševní pojila se v harmo- nický celek. To, co bylo dříve slávou toliko Řecka, teď má býti slávou veškerého vzdělaného světaa jedním z podstafných faktorů světového pokoje a mí- ru, jakož dosud olympické hry toto svoje poslání skvěle plnily. Na jednotlivých aranžerech — výbo- rech lokálních — pak záleží, za jaký konec popadnou svoji úlohu a jest právě výhodou her mezinárodních, konaných v různých městech světových, že pozná- váme různé stránky organisace her a z těch sbíráme svoje zkušenosti, hledíce hry pokud možná zdoko- nalovati. K tomu budiž mi dovoleno připomenouti, že již Athénský výbor olympický hned ještě roku 1906 za-
Čecho Fina Řecko
12 article
Gaston jako svědek v přelíčení tom hrál. Mohl by se dovtípiti, z jakých důvodů máme ji u sebe, a pravda byla by brzo na bile dni. Stále ještě mne znepokojuje náhoda, kteráž dosud podezření od nás odvrátila. Co se stane, jestli Alfred des Arbois vrátí se z Indie a nás navštíví? Třásla jsem se strachem před prvním setkáním Emilie s mým manželem. A teď, když jsem viděla, jak hladce vše se odbylo, děsím se ještě více. Znám Gastona tak špatně? Což, když stal se vra- hem, dovede se také přetvářeti, jako velcí zločincové? Či snad zabil také svědomí své, když zabil toho muže? Jak jsem užasla, když jsem mu Emilii představovalal Byl zcela klidný, tvářil se nadmíru důstojně a chví- lemi byl až galantním. On, jenž skoro již zapomněl dvorně se chovati a zdvořile mluviti, jenž po delší již dobu stal se hrubým ze strachu, aby se nezdál býti rozpačitým a nesmělým, on choval se dnes bezvadně, když ji po- zdravil a s ní mluvil. Já jsem se všecka třásla, kdežto on, jakmile jsem mu Emilii představila, vlídně ji oslovil: »Děkujeme vám, madame, že jste pochopila, jak upřímně s vámi smýšlíme. Nechceme, abyste na své ne- štěstí zapomněla, nýbrž přičiníme se pouze, abychom smutné následky toho neštěstí ku prospěchu vašemu a vaší milé dcerušky poněkud zmírnili.« Emilie svraštila obočí a odvětila hlubokým svým hlasem, jenž chvílemi tak hrozně zní: »Zármutek můj nemůže býti ničím zmírněn a jestliže se mi podaří dokázati nevinu mého muže, mnou oplakávaného, bude životní můj úkol dokonán. Zoufalství mé zůstane však stále totéž. «
Gaston Alfréd Arbois Emilie Indie
13 article
s vaší strany. Z jakých důvodů to děláte? Prosím, po- vězte mi je !« Zmocnil se mne nevýslovný strach; srdce mi prudce bušilo. Nesměla ještě dlouho takto ke mně mlu- viti, sice byla bych k nohám jejím sklesla a byla bych se ke všemu přiznala. Na štěstí přišly děti za námi. Vešly do pokoje, držíce se za ruku, jako bratr a sestra. René počínalsi velmi galantně a nesl v druhé ruce Cecilčinu pannu, ovšem s nevelikou šetrností k panně, ale s patrnou úsluž- ností k malému děvčátku, kteréž mu ji do opatro- vání dalo. Cecilka držela v ruce trubku, kterouž si vybrala z hraček Renéových. Nemálo se zaradovala, spatřivši ma- lou postýlku, kterouž jsem pro ni upravila. Nemělať za- jisté ještě nikdy lůžka s takovými bílými, pěknými záslo- nami, jež u hlavy byly odhrnuty. Téměř uctivě přiblížila se k postýlce a vyzvala mého syna, aby tam pannu uložil, protože prý jistě jest velmi ospalá. Aby se pak Renéovi za jeho úslužnost poděkovala, položila trubku k nohám naznak ležící panny a pravila: »Tou trubkou ji potom probudíme.« Paní Mortierová pozorovala jako já malý ten výjev. Povzdychnuvši si, zavolala Cecilku k sobě a tázala »Jsi tomu tedy ráda, že jsi zdel?« Děvčátko rozhlíželo se velkýma svýma očima po pokoji, podívalo se na matku, na mne, na mého syna, pak na postýlku, na pannu a na trubku a pravilo: »Ano, jsem tu velmi ráda !« »A chtěla bys tu zůstati ?« »Ano, na vždy, na vždy!« -Ocelové kladivko.-
počínalsi Cecilčin Renéový Mortierová Cecilka