1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 5. prosince 1913.
Praha
4
article
Ha ranní avečerní listy
vředpslae
V Praze v admintstrac
na másin
ns čtvit teta
5K —
s dvogt doná škou
na miěsle
2' K Š4
na čevrt leta
7 K2
na máste e liálkách
en B K S0
aa mněsle
na dtvr jeK 200
k n
dvojí sásilkue
na mě sle
na čtvrt leta
lna
Praha
en B
5
article
Pr. I. 630/13—2.
Jménem Jeho Veličenstva cfsařel
C. k. zemský soud trestní v Praze jako seu
tiskový uznal k návrhům c. k. státního zastupi
telství ze d e 9. listopadu 1913 čís.: Ss 592/13-
taklo právemi
Obsan článku: »Proti versi..« až ». . tímio
duchem« článku »Proč je »Volná My lenka« v Če
chách persekvována?« v čísle 323. perindického
tiskopisu »Národní Listy« ddto v Praze v sobotu
29. listopadu 1913 — tvoři objektivní skutkovou
pováhu řečínu proti veřejnému pokojí a řádu dle
§ 306 tr. z.
Schvaluje se dle 5 489 tr. ř., že číslo 32
perlodis kého tiskopisu »Národní Listy« ze dne
29. tistadu 1913 bylo zabaveno, zakazuje se
dle 8 4 tr. ř. toto číslo dále rozšiřovati a na-
řizuje se die § 31. zákona o tisku, aby zabavené
výtisky byly zničvny.
Důvody: hesu
vahih za zžvr
Ohsahem místa výše naznačerého hledí s
nepravdivým udáváním a převracováním p íběhů
skote ných popuditi k nenávisli proti úřadům
statním.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupi
telství vyl ovžho.
lecy Praze 3 prosince t913a la sst
Matouš.
Panu dru. Serváci Helleroví v Praze.
V Praze, 5. prosince.
Předvolební agitace v Bulharsku chýlí se
ke konci. 7. prosince bude rozhodnuto, zda
ppět potvrdí se pravidlo, že v Bulharsku ví-
tězí každá vládní strana. Nelze skore ani po-
chybovat, že liberální vláda dosáhne většiny.
Ne snad proto, že se vrhla se vší silou na
rusofilskou agitaci a že chtěla využít rozčilen
bulharského proti předchozí vládě. Zdá se, že
nelze v Bulharsku příliš mnoho stavět na
protiruské politice. Bylo by možno na po-
tvrzení tohoto mínění uvěsti te, že vládní kan-
didáti v posledních dnech vyhýbají se otázce
poměru k Rusům a k jiným mocnostem v bu-
doucnosti, ale všechnu sílu své výmluvnosti
obraceji proti Danevovi.
Matouš
Servác Hellerový
Praha
Praha 3
Bulharsko
6
article
Ale naděje liberální vlády na vítězství
koření hlavně v tom, že lberálové byli už
13 let u vlády a v té době zavděčíli si mnoho
úřadniků a bohalších měšťanů. Třeba že dnes
při poměrném zastoupcní Bulharska není
možno přímo působiti fysickým nátlakom, jak
to bývalo, přece jen stále ještě možno uplat-
ňovat mravní nállak a hlavně — podplácet.
Liberálové mají v rukou většinu úvěrních
ústavů, od kterých závisí sedláci, a to silně
působí na jich volební náladu. Hlasy chudších
občanů podle svědectví dopisovatele „Ru-
ského Slova kupují se po 5—10 lvech (fran-
cích).
Jinak těžko podle dosavadních zpráv
prorokovati, jaký Bude výsledek voleb. Větši-
na vládní zdá se zabezpečenou, ale kdo přijde
dále do sobráni? Nejvíce naději po liberálním
bloku má prý mladá strana roluická, jejíž po-
pulárnosl na venkově neobyčejně se šíří. Po
agrárnicích přijdou asi socialisté, potom ruso-
filští „narodňaci“ (Gešov), demokraté (Mali-
nov) a cankovisté (Danev).
Roztříštěnost stran jest i v Bulharsku
značná a jich větší nebo menší zasioupení v
sobrání umožněno jest proporcionálními vol-
bami, kterýmžto zřízením Bulharsko značně
předešlo evropské státy. Tato volební sou-
stava dává i nejmenší straně možnost dosíci
jednoho nebo více poslanců a tak nabýti v
parlamentě práva hlasu.
Proto je Bulharsko na politické strany
dosti požehnáno. Nynější vládní liberální blol
skládá se z liberálů Radoslavova, z národníci
liberálů Genadieva a z mladoliberálů Ton-
čeva.
Poměr rolnické strany, vedené čilým
Dragievem, jaký zaujme v příštím sobrán
k vládě, neni posud jistý. Strana tato má
daleko více agitátorů, než státnických hlav
Ale čeká se, že bude její poměr k vládě mírný
ačkoli jinak tato strana je profi koruně
sympatisuje s Rusy
Gešov
Radoslavův
Genadiev
Bulharsko
7
article
V oposici ovšem budou rusofilové, a to
jak narodňaci Gešova, tak progresivní libe-
rálové Daneva. Socialisté — těsní a širocí
odpovídající asi revisionistům a pravověrným
marxistům — jsou rozděleni patrně i ve svých
sympatiích k zahraniční politice a podle toho
zaujmou buď ostřejší nebo méně příkré stano-
visko k vládě. Jinak socialisté jsou republi-
kánského smýšlení a proti Ferdinandovi. De-
mokraté, vedení oportunním Malinovem, ne-
zaujímají ostrého stanoviska ani na pravo, ani
na levo, ale jsou rozhodně proti přerušení
styků s Ruskem. Malinov nedávno prohlásilv
Sofiji: „Otázka, kdo je vinen pohromou, je
marná. V oblasti vnější politiky třeba zacho-
vávat dobré sousedské styky a vyhýbat se
všemu, co by mohlo vzbudit ochladnutí Ru-
ska.
Ferdinand
Rusko
Gešův
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Hr. Víncenc Latour zemřel.
Z Vídně, 5. prosince. (Zvláštní telef. zpráva
„Nár, Listů“.) Bývalý ministr vyučování a doživotn
člen poslanecké sněmovny hr. Vincenc l. a to ur
zemřel zde včera večer po půlleté velmi těžké ne-
meci v soukremém sanatoriu, maje věku 65 let. Na-
rodil se v předvečer dne, ve kterém jeho strýc, mi-
nistr vejenství, byl za říjnové revoluce vídeňské
oběšen na svítilně. Prošed kariérou úřadnickou
stal se odberným chefem v ministerstvu vyučován
a když baren Gautsch stal se poprvé ministerským
předsedou, stal se ministrem vyučování. V úřadě
tom zůstal do 7. září r. 1898, kterého dne první ka-
binet Gautschův odstoupil. R. 1900 povolán byl de
panské sněmovny a přístoupil ku pravici, ve ktere
brél čelnou roli, byl také jejím místopředsednu
Nebožtík, jehož zvali pro jehe kroj a pro jeho sna-
tek s Angličankou v panské sněmovně angloma-
nem, byl konservativcem, ale měl smysl a poroz-
umění pro rovné právo všech národů rakouských
pro včei pekroku. Věnoval se hlavně záležitosten
vojenským, přimlouvaje se za vyřízení záležitost
poddůstojnických a za rozmnožení rakouského ná-
mořního loďstva, potom zahraniční politice. Po te
stránce zastával myšlenku spolku rakousko-ruské-
ho, zůstal však ve věci té osamocen.
K 65letému panovnickému jubíleu císaře
Františka Joseia I
Z Londýna. 5. prosince. (K. k.) V blahopřejném
telegramu, zaslaném lordmayorem londýnským
Jeho Veličenstvz císaři a králi Františku Josefovi.
došla edrakousko-uherského velevyslunce tale
telagratická odpovéď: „Z rozkazu eisaře a krále.
mého Nejmilostivějšího panovníka, vyslovují Va-
šemu Lordstvu nejupřímnější dálty Jeho Veličen-
stva za hlahopřání, které jste jménem města
Londýna projevila k 65. výročí nastolení JJeho
Veličenstva.
ne
Vincenc l
Gautsch
Gautschův
Angličanka
František Joseia
František Josef
Hradec
Vídeň
Londýn
Virginie
Inc Latour
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
9
article
Sbírají pro Roseggera.
Sbírají pro Roseggera.
Z Videě, 5. prosince. [Zvl. telef. zpr. „Nár. L. )
Němci nemchou sez slále smířiti s rozhodnutím
Nobelovy komise. Nějaký Rosegderův přítel dnet
uveřejáuje ve „Volkszeitungu“ návrh, aby se mezi
bohatými Němci zshájila sbírka ve prospěch Ro-
pedgerův, která by vynesla nejméně telik, kolik
činí cena Nobelova: Ve článku se praví, ža v den.
kdvby se Roseggerovi dar udělil, zasadila by se
zároveňi rána Čechůmí), kteří agitovali prot
Roseggerovi.ro a
Oposíce v uherské delegací.
Z Pešti, 5. prosince. V úterý počnou v madar-
ské delegaci schůze plenární. Oposice plným po-
čtem hodlá se jich zúčastniti a všichní její členové
promluví. Uvedene bude také na přetřes užíván
parlamentní stráže v delegacích.
Konec aféry o nedovolené herně v Pošti.
Z Pešti. 5. prosince. Vychází na jevo, že sum
1,400.000 K herně na ostrově sv. Markéty vyplatil
z vlastních peněz ministerský předseda hr. Tisza
a hr. Khuen-Hěderváry, aby učinili přítrž všem
nepříjemnostem z aféry té plynoucím, kteráž ostat-
ně poklédá se za odbytou resignací bývalého mini-
stra vnitra Kristoffyho na mandát poslunecký.
Ministerská krise ve Francií.
Z Paříže, 4. prosince. (Ag. Havas.) President
Polnearé vybídl Ribota, aby sestavil
Rosegger
Němec
Rosegderův
Markéta
Khuen
Hědervára
Havas
Polnearý
Ribot
Pešť
Francie
Paříž
Nobelův komise
Tisza
10
article
novýkabinet. Ribot odpověděl, že má pochyb-
nosti, že mu jeho zdravotní stav dovolí převzíti tak
těžký úkol. Na důtklivé prosby Poincaréovy vy-
slovůl však ochotu svou definitivní odpověď odro-
čiti na zítřek.
Z Paříže, 4. prosince. (K. k.) Ribot navštiv
zítra Caillauxa, Clemenceaua a Brian-
da a sdělí odpoledne presidentovi Poicaréovi své
rozhodnutí.
Z Paříže, 4. prosince. (K. k.) Situace vyvolan
ministerskou krisí se zřejmě vyjasňuje. Odpoledne
byla kombinace s Catllauxem zatím
ne-li úplně definitivně odbyta, proteže
by se setkala s vážnou oposicí značné části majo-
rity. Kombinace s Ribotem byla by kombi-
nací republikánské unie a musila by obsahovati
vůdce různých skupin většiny. Jestliže by tate
kombinace ztroskotala, byl by asi senáfor Dou-
mergue pověřen sestavením kabinetu. Soudí se
že bez velkých obtíží dosáhne potřebné podeory
Zítřejší den bude tedy pro řešení krise největšíhe
významu.
Srbský následník do Francie.
Z Bělehradu, 4. prosince. (K. k.) Korunní prin
Alexandr odjel včera do Paříže na čtyřnedělní
lol
pobyt ve Francii.
Baron Giesl v Bělehradě.
Z Bělehradu, 4. prosince. (K. k.) Rakousko-
uherský vyslanee, polní podmaršálek svob. pán
Glesl a jeho choť přibyli sem dnes večer.
ln
Ribot
Poincaréův
Caillauxa
Clemenceau
Brian
Poicaré
Catllaux
Baron
Glesl
Paříž
Francie
Bělehrad
11
article
Grey promluvil.
Z Londýna, 4. prosince. (K. k.) Státní tajemní
Grey mluvil včera večer na schůzi liberálů v Brad-
fordu a při tom zmínil se též o polilice zahraniční
Nejlepším znamením pro bůdouenost je, pravil, že
dobrá vůle mecností přemehla obtíže loňského
roku. Na to promluvil o heme rule a prohlá-
sil, že Anglle je ohrežena porušenín
pekole. Má-li býti zacheván pokoj, musí býl
také dobrá vůle na obeu stranách. Vláda učiní, co
bude možno, aby přispěla k pokojné dohodě; jsou
však hranice, které překročiti nemůže.
Německé vojenské poselstvo na Bosporu.
Z Cařihradu, 4. prosince. (K. k.) Odpoledne
měl ruský velevyslanec sl. Giers a na to anglický
velevyslanec Mallet rozmluvu s velkovezírem, jal
se proslýchá, o německém vojenském poselstvu.
Stavba nových ruských torpedovek.
Z Petrohradu, 4. prosince. (K. k.) V Putilov-
ských závodech byla dnes za přítomnosti ministra
námořnictví zahájena stavba dvou torpedovek.
Ruská železniční půjčka ve Francii.
Z Pařiže, 5. prosince. (K. k.) Finanční list
„Iníormation“ sděluje: Ruský předseda minister-
stva Kokovcov dostal v Paříži ujištění, že ruská
zamýšlená železniční půjčka 500 až 600 milionů
bude ihned po frencouzské státní půjčce a před
půjčkou balkánskou cmitlována.
ln
Grey
Anglle
Mallet
Londýn
Brad
ford
Bospor
Cařihrad
Petrohrad
Francie
Paříž
12
article
Odsouzení povstalci a spiklenci
Odsouzení povstalci a spiklenci
ne
v Japonsku.
Z Tokia, 4. prosince. (K. k.) šest původců p
vstání na Fermose bylo odsouzeno k smřti a 130
spiklenců k nucené práci.
Mexiko a Spojené státy.
ožl e
M. Z Kolína n. R., 5. prosince. (Zvl. telegr
„Nár, Listů“.) Telegram „Kölnisehe Zeitungu“o
Washingtonu oznamuje: Včerejší kvapně vyřízení.
skutečné promrskání zákona o zřízen
dobrevolnické armády 250.000 mužt
pevažuje se tu za bezpečnou známku
nastávalicí války. Vědce menšiny prohlásil, že je
aeodvratným následkem dosav adn
politiky presidenta Wilsona. Také roku
1898 tvrdilo se že žádaných 50 milienů je určeno
na zamezení války, ale psk bylo doznáno, že vláda
pedala předlohu, poněvadž se chystala na válku.
„New-York-Times“ praví: „Diplomaté románsky
mluvící Ameriky jsou přesvědčeni. že Wilson na-
schvál na mexického preridenta Huertu tak ostře
dorážel, aby ho popudil, bu zrovna denutil vráti
americkému vyslancí pověřující listiny.
Wilson
Japonsko
Tokio
Mexiko
spojený stát
Kolín
Washington
NewYorkTimes
Amerika
Huerta
Kölnisehe Zeitung
e M
13
article
Události na poloostrov
balkánském.
Události na poloostrov
balkánském.
Velmoci a Egejské moře.
Z Říme, 4. prosince. (K. k.) Ve zdejších peliti
ckých kruzích se prohlašuje, že dmyel „Tempsem
Anglii připisovaný, nepřipustiti žádné velmoci
Egejském moři territoriální državu, není stane-
viskem specificky anglickým, nýbrž že souhlasí
politikou všech velmecí, zvlástě též Italie, která
podala několikráte přislušná prohlášení.
Srbský konsul pro Valonu.
Z Bělehradu, 4. prosince. (K. k.) Jak listy sdě-
lují, usnesla se váda vyslali bývalého srbského
anl-
Valon
egejský moře
Řím
Anglie
Bělehrad
14
article
konsula ve Skoplii Pantu Gavriloviče jako srbskéhe
delegáta u albanské vlády do Valony. Po ustavení
albanského knížectví, bude Gavrilovič jmenován
srbským konsulem ve Valoně.
Zrušená ochranná opatření na rakousko-
srbské hranici.
Z Bělehradu, 4. prosince. (K. k.) Zdravolní pre
ventivní opatření, nařízená pro nebezpečí choler
v železniční dopravě mezi Bělehradem a Zemunem
budou vzhledem na to, že cholera v Srbsku pře
stala, zítřejším dnem zrušena
Objednávka parníků pro Srbsko.
Z Bělebradu, 4. prosince. [K. k.] Jistá srbská
paroplavební společnost hodlá co nejdříve objed-
nati několik osobních parníků a větší pečet vleč-
níků. Podmínkou dodávky je zvláště, aby lodi byly
zhotoveny v Srbsku. Potřebné peníze budou opa
lřeny asi půjčkou.
Gavrilovič
Valon
Bělehrad
Srbsko
15
article
Generální inspektor východoanatolských
Generální inspektor východoanatolských
vilajetů.
Z Cařihradu, 4. prosince. (K. k.) Dle pověsti
kelující v tureckých politických kruzích, je prý ve
litel prvního sboru Djemal bej vyhlédnut za gene
rálního inspektora východonnatolských vilajetů
Dohra událostí savernských.
Říšský kancléř nebo říšský sněm?
Z Berlina, 5. prosince. Kancléř Bethmann-
Hollweg včera večer o půl 9. hod. odjeldo
Donešink. Zde je velké napětí, jaký bude výsledek
rozmluvy jeho s císařem, Zůstane- li kanclé
vúřadě, je možno, že potom bude říš-
ský sněm rozpuštěn, poněvadž proja-
vem včera kaneléři, vysloveným se ukázalo, že pře-
vážná většina říšského sněmu je proti němu.
Demise mistodržitele hr. Wedela. — Generál
Deimling bude povýšen.
Z Berlina, 5. prosince. Zde považují za věc ji-
stou, že kanelěř Bethmann-Hollweg svou demisi
ve vší formě císaři nabídne. Pokládá se však za
věc stejně jistou, že také místodržitel el-
sasko-lotrinský hr. Wedel dá císaři k dis-
posici svou hodnost. Jest obecným přesvědčením.
že demise Bethmann-Hollwega příja ta
nebude, poněvadž se soudí, že císař nikterak ne-
přistoupí na stanovisko parlamentní, podle kleré-
ho říšský sněm by rozhedoval o povolávání neb od-
stupování ministrů císařem jmenovaných. Naprot
tomu není vyloučeno, že hr. Wodel za nedlou-
ho Štrasburk opustí, neboť je mužem, kte-
rý v úřadě nezůstane, nemůže-li vymoci souhlas
názoru svému. Prohlásil ostatně několikráte, že
odstouní, nestane-li se, co považuje v zájmu zemi
za žádoucí. Nedá-li se dnes místodržiteli v Done-
šinkách plné zadostučinění, čehož nikdo nečeká, ie
odehod jeho v nedaleké době jistojistý. Proslých
se, že jak hr. Wedel, tak generál Deimling do-
stali pokyny, že postho jejich nebyl zcela správný
a že oba za nedlouho jsou povinni z úřadu odejíti.
Wedel
Deimling
Proslý
Cařihrad
Berlín
Bethmann
Štrasburk
Don
16
article
Deimling bude nejspíše ještě povýšen. „Vossische
Ztg.“ považuje odstoupení kancléře za pravděpo-
dobné, ale nikoli pro projev nedůvěry, který včer
dostal, nýbrž nenabude-li v dnešní rozmluvě s císa
řem přesvědčení, že politiku, kterou, zahájil v říš-
ských zemích, může důsledně provozovati dále.
Obrat v Donešinkách.
Z Berlína, 5. prosince. „Berl. Tageblatt“ ozna-
muje: V posledních 24 hodinách se smýšlení v D -
nešinkách úplně změnílo. Neklamou-li známky
jednomyslný projev řížského sněmu neminulse
účinkem. Podobá se, že postihli tam dosah nevole
která burácí dnes celým Německem.
Zástupce „Dally Mirroru“ propuštěn.
Ze Saverne, 4. prosince. (K. k.) Soud upusti
od zatčení zástupce „Daily Mirroru“, odpoledne
pro neoprávněné fotografování četnictvem zadrže-
ného a vrátil mu také zadržený aparát. Jenom dvě
desky se snímky poručíka Schadta byly zadrženy
Zakázané protestní schůze.
Ze Štrasburku, 5. prosince. Prote stn
schůze, svolané do četných obcí elsaských
k protestu proti řeči kaneléřově, byly zemskou
vládou z akázány. Také zapovězeny sbírky pee
vězně savernské.
Berl
Schadt
Prot
Berlín
Německo
Saverne
Štrasburk
Vossische Ztg
Dally Mirror
Daily Mirror
17
article
V drobném prodejl
ranni čislo o sobě
sa s
večerní
za k b
Ve filiálkách na vsnkovůi
ranní časlo
večerní . . . . . . . . s
lnseráks
šni
plati se hotové pzpřed. oe
Předplncení a inserty přijlu
sdministracs v Marianské ulo
Tam nacbázaji ve te
redakce, čiskárna a expodliee
„Národnich Llsbo“
Rukopta se Davrane
Národnich
Rukopt
18
article
Nepravdivé úřadní informace o událostech
savernských.
Z Berlína, 5. prosince. („N. Fr. Pr.“) V Savernu
je smýšlení po středeční schůzi říšského sněmu
velice pobouřené, ale obyvatelstvo chová se klidně
Rozčilení způsobily naprosto nesprávné in-
formace, které obdrželi říšiský
kaneléř a ministr vojenství o u-
dálostech v Savernu, Městská rada se proto včera
dopoledne sešla k mimořádné schůzi a zaslala pro-
lestní telegramy říšskému kancléři, štrasburské vlá-
dě a říšskému sněmu. V telegramech na základě
prohlásení všech členů městské rady se konstatuje
že jak informace říšského kancléře, tak i ministra
vojenství jsou naprosto nesprávné.
Hlasy novin.
Z Berlina, 5. prosince. (K. k.) Všecky listy po-
jednávají o hlasování v říšském sněmu a prohlašuj
že včerejší řeč říšského kancléře se příznivě lišila
od jeho první řeči. Kdežto listy levice dovozují, že
řížský sněm hlasováním zachoval a sesílil svou au-
toritu a svou vážnost, poukazuje tisk pravice n
bezvýznamnost vota nedůvěry a dokazuje, že říšský
kancléř nomohl obětovati antoritu armády. „Lokal-
anzeiger“ praví: Včerejší řeč říšského kancléře ne-
připouštěla pochyby, že vážná naučení, plynoucíz
událesti savernských, pro vojenskou i cbčanskou
správu nebudou marna. List doufá, že veřejnost ny-
ní vrátí se od nemírného přehánění ke klidné roz-
vaze a končí: Kdo smýšlí dobře s vlastí, bude nyní
ze všech sil podporovati vládu v jejích snahách
pokoj v říšských zemích.
Boykot dam v Savernu.
Z Berlína, 5. prosince. Ze Savernu telegrafují-
Dámy zdejší společnosti byly vyzvány chotí míste-
držitelovou, aby se zúčastnily vánočního bazaru
Odpověděly, že niepřijdou, přijdie-li cho
plukovníka Reuttera.
Berlín
Francie
19
article
Odbojný branec.
Odbojný branec.
Z Berlina, 5. prosince. Ze Štrasburku te-
legrafují: Elsaský rekrut 55. pěšího pluku za vče-
rejšího cvičení hodil poručíkovi pušku
před nohy a odepřel poslušnost.
Byl. zatěea.
Berlín
Štrasburk
20
article
Vládní osnova volební oprav
PrO Halc
Vládní osnova volební oprav
PrO Halc
Ze Lvova, 5. prosince. (K. k.) ee
Osnova volební opravy sněmu zemskému dnes
předložená, obsahuje tato podstatná usta-
novení:
§ 3. Zemský sněm záleží z těchto členů: al ze
3 biskupů ve Lvově, knížete biskupa v Krakově.
dvou biskupů v Přemyšiu, biskupa v Tarnověa
biskupa ve Stanislavi. Kdyby byl některý arci-
biskupský nebo biskupský stolec neobsazen, jest
administrátor diecese členem sněmu zemského
b) z presidenta akademie věd v Krakově.
cj reltorů universit haličských, jukož i vysoké
školy technické ve Lvově,
d) z 215 zvolených poslanců, a tot 1.z
45 poslanců voliěské třídy velkostatku
v zemských deskách zapsaného, zvole-
ných k volbě oprávněnými, kteří platí na reálních
daních nejméně 200 K ročně.
2. Z 8 poslanců voličské tříd
středních statkářů, zvolených k volběo
právněnými, kteří platí nejméně 100 K pozemkové
daně ročně.
3. Ze 44 poslanců voličské třidy
dle censu z měst a mist v dodatku k zem-
skému řádu volebnímu vypočtených, kteři se vol
k velbě oprávněnými na základě berního a osob-
ního censu.
4. Z 12 poslanců všeobecné třídy
veličské těchto měst a míst, zvolených na zá-
kladě všenbecného a rovného práva hlasovacího
5. Z 5 poslanců obchodních a živ-
nostenských komor
6. Z 2 poslanců voličské třídy živ-
nostenských společenstev v měslech
Lvově a Krakově, organisovaných na základě zá-
kona ze dne 5. února 1907.
7. Z 99 poslanců voličské třídy ven-
kovských obeí a ostatních měst a míst, kteří
jsou zvoleni na základě všeobecného práva hlase-
vacího prostou pluralitou hlasů osobami k volbě
oprávněnými na základě osobního a berního censu.
§ 4. zni: Císař jmenuje k řízení zemského sně-
mu z jeho středu zemského maršálka
dva náměstky jeho, a to jednoho z člent
Císař
Lvov
Krakov
Přemyšio
akademie věda
21
article
Z revuí a časopisů.
„Dílo“ XI., č. 10.) přičiňuje několik poznámel
k olázce svělového fermátu knižniho, k ně-
muž dal podnět známý německý věděc V. Ostwald
Základem světového formálu má býti čtveračný
centimetr, ovšem tak, že by jedna základna formál
měla dělku úhlopříčny čtverečného cenllmetru, dru-
há centimetr sám (t. j. 1X1.41 em) a ostatní lormály
vznikaly by védy zdvejnásobením formátu předcho-
ziho. Praktičnost zamýšlené jednety pro tisk věde-
cký novinový, prospěklový ia zřejmá. Byly však
pronášeny nochyby pokud jde o lisk děl uměle-
ckých. A tu „Dlo“ soudí: „V tisku uměleckém,
bihliofilském stávají (ovšem) některé překažky.
leč i ty časem ustoupí. Němáme posud řezu pínma
pro svělový formát. Dnešní typodraf formát vkusne
upravené knihy vypočítává dle určitého písma
Duešní illastrace namnoze by bylo těžko zařndit
ve světový formát. Má-li se vziti nový formát
mausí i umělec své illustrace, vidnstv, orámován
kreslití na papírech, plátnech svělových formátů
Domníváme se, že to nebude nijak oblžné, zda po-
stačí, když papírna počne své kreslířské papíry do-
dávati v příslušných rozměrech, neboť avělové for-
máty nelsou nevkusné. Snad čnsem i umělecká tv-
pografická únrava se přiělení ke snažení vědecke-
mu a světový formát ovládne veškerou typodrafi.
ckou produkel.“ — V obsahu „Dda“ je: Dr. A. Lau-
terbach, Výstava polské keramíky a skla ve Var-
žavě. — Dr. Mitrinovič, Velikán slovanské plasliky
Ivan Městrovič. — Bessermann-Jordan. Účel a dru-
hy ozdob. — Kroníka. — Literstura. — V reproduk-
elch jsou zastoupení Jakub Obrovský. Fr. Úprka.
V. V. Relner a erbovní skla a keramíka polská.
V Ostwald
A Lau
doktor
Mitrinovič
Městrovič
Bessermann
Jordan
Literstura
Obrovský
František
Úprka
V V Relner
Vara
22
article
„Věstníku České Akademie
(XXII., č. 7.) upozoršuje dr. J. V. Šimák na dů-
ležitý pramen českých dějin, dnes — bohužel —
již z valné části zničený. Ve Zprávách o sel-
aké bouři r. 1630 z ří šského válsčnéh
archivu sděluje: „Oznámil jsem již v dřivějších
svých příspěvcích této látky, že hlavní úřadní pra-
meny její, t. j. nařízení vládní, relace komisí, vý-
slechy, rozsudky a pod. jsou dodnes nezvěstny
doktor
J V Šimák
Český akademie
23
article
Ježto nenalezly se v archivu mistodržitelském, an
v jiných doslupných archivech pražských, bylo lze
doufati, že doslaly se do archivů vídeňských a b
tam, kam uložena byla registraiera býv. české kan-
celáře, především do archivu c. k. ministerstva
vniíra; nadál jsem se, že něco objeví se i v archivu
c. k. ministerstva války, ježto povstání potlačeno
bylo vojskem a rozkazy velitelům dané i jich zprá-
vy přece nžlde byly protokolovány. První před-
poklad selhal na dobroj v archivu c. k. ministeratva
vniira není z Čech kromě několika záznamů o moru
z r. 1530 vůbec ničeho. Za to překvapující výsledek
mělo hledání v říšském prchivu válečném, ač i tu
s koncem trpkým: přišlo již pozdě..“ V archivu
válečném byly toliž obrovské spousty dolumeníů
— i důležilých — zkarlovány, jeslliže neměly prá-
vě významu pro techníku válečnou. A tak o tom,
co zničeno, podávaji zorávu jen prolokoly, sáhajlei
neořetržitou řadou od založení válečné dvorské
zady r. 1556 až do naší doby. Záznamy jsou arei
různé jakouti; někde regest podrobný, jiade jen udá-
ni povšechné, čeho se týče: všdy však jsou a zů-
stanou tyto protokoly pro české dějiny pramenem
vzácně ceny, iím spiše, že jsou úplné a naproslo
spelehlivé, kdežto příslušná akla většinou jsou jiz
zničena. Užito jich všek bylo ještě velmi málo;
2ni Rezek z nich nečerpal. Nabýti zbylečného
zkartování, dšj pelského pozdvižení r. 1680 mohl
ediud býti objesněn skvěle a úplně, neboť patrno
z prolekelů — což na konec i výslovně se uvádí —
že po bouři všecka akta s přilohami i deklady za-
slána byla této kanceláři válečné rady. Avšak mimo
záznamy v prolokolech dnes neexistuje z nich ni-
čoho. Všecko podlchlo úřadnímu rozkazu zkázy. —
Čechy
24
article
„Všstník“ mimo to přináši: Dr. V. Lesný. Pověat
o Kršnovi v puránech. — Nadání Josela, Marie
Zdečky Hlávkových. — Zprávy o schůzích třídních
— Výkaz došlých podání. — Seznam došlých publi-
kací a darů. — Vyhlářky.
V Českém Lidu“ KXIII., č. 1) pfše Re-
nata Tvršová O lidovém umění če-
ském“. Ukazuje na potřebu všestranného a po-
drobného zbádání samorostlé tvůrčí činnosti lidu
Je nejvyšši čas práce té se chopili, neboť vedle
sludia hotových výtvorů dlužno třeba jiti ku pra-
menům původní tvořivosti a za nedlouho — pře-
necháme-li nelečně zánik těchto pramenů běhu
doby — bede na bádání v lom směru pozdě. Jak
si auterka předslavuje postup práce, ukazujev
dalším. Dle ní měl by býti dán pracovníkům na
venkově — snad ve formě dotazníků — návod.
čeho by jim bylo si všímati, co zaznamenati, co
zachytili, po čem se píditi. „Pokud výšivek a kro-
jových součástek jimi zdobených se týče, šlo by
asi o tote: I. Provádění výšivek. 1. Pracuje se dle
starých vzorů v zásebě chovaných neb vymýšii
se každý vzor znova? 2. Kleré výšivky pracuji
se bez předkreslení a co je v tomto případě při
práci vodítkem neb pomůckou (nočilání vláken.
tečení záůrky kolem palce a ped.)? 3. Jak si po-
činá vyšivačka, když vzor si kresli na látku
kredí ed ruky a cd oka neb užívá pomůcek, kresli
celý vzor najednou, po částech, jen hlavní tvary?
doktor
Josel
Marie
Zdečka
Hlávkův
Re
Tvršová O lidový uměný če
25
article
4. Jak se výšivky provádějí a pomůcky k práei
frám vyšívací a p.)? 5. Terminnlogie způsobů prá-
ce. HI. Ornamentika. 1. Odkud černá vyštvačka
motivy a jak je označuje? 2. Do jaké míry ztyli-
race jednotlivých motivů jest odvislá na způsobu
práce a materišlu? 3. Vztah vroru k zdobenému
ředmětu a podrobnosti o skladbě ornamenlu. III.
Zprávy o materfálu, na jakém a jakým výšivky
jsou provedeny a o bnrvivech k němu užilých,
pramonech nákupu a ped. IV. Podrobnosti, vzta-
hujfcí se k barevnosti výšivek: o citu pro barvu,
o svmbolice barev, o terminolodii barevných od-
stínů“. — Není pochyby, že je pe venkově dosti
ochotných pracovníků lidovědných — máť sotva
která věda tolik amatérů jako lidopisi jim pak
platí návod pr. Tyršové nejen slovným svým zně-
ním. nýbrž i jako upozernění, že je třeba získati
trochu literárni orientace a sběratelské školenosti.
má-li jejich práce néstí vědě dobrý užitek. — „ Če-
-ký Lid“ v ostatním obrahu má: Dr. J. Volf. Ono-
čenské precerí do Vambeřie a do Varty. — Dr
8. Zíbrt. Z minulosti Říčan — E. Horský. Co stále
u nás smrt r. 1950. — Z Chrudimska a Nasavrcka
— V knihovně starého milovníka písma a čten
— Dr. Č. Zíbrt. K. J. Erbena opis opery o selskám
pozdvižení r. 1775. — Dr. Č. Zíbrt, Staročeský
leták: Rozmlouvání člověka se smrií ze začátku
XVI věku. — P. Pavelka, Přisloví, pořekadlaa
jiné drobly z lidové řeči na Moravě. — R. Sosnu-
vec, Poklad na hradu Točníku. — Olázky a od-
povědi. — Směs. — Literatura kulturně historická
a etnografická. — Časové zprávy.
Tyrš
doktor
J Volf
Zíbrt
E Horská
Nasavrcko
K J Erben
P Pavelek
Přislovit
R Sosna
Říčany
Chrudimsko
Morava
Točník
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Habíčha na jevišti. Poslední číslo časopisu
Das Theater“ zabývá se olázkou, jaké pocity
ovládaji ženu dramatického umělce (nebo obrá-
ceně), dívá-li se na nevyhnutelné něžnouti svého
hrujícího chotě vůči jeho partnerce. Ze řady od-
povědí, jež časopisu dešly na tuto olázku od růz-
ných umělců, uvádíme svým čtenářům dvě, jež
důležitost themalu oconily náležitým humorem.
Cho? Richarda Alexandra, ve věcech lásky a hu-
bičkových problémech velice zkušeného, pí. Hed-
vika Alexandrová, vedla přesně knihu o manžel-
ských nevěrách svého chotě na jevišti, ale snáší
je s humorem. Naprala: „Můj muž za své dlouho-
leté činnosti u berlínského dvorního divadla líbah
na jevičti 5460krát; 4736krát byl nevěren, 3647krát
byl při nevěře dopaden a 2895krát zvolal při do-
padení: „Nebesa, má žena!“ Chcele vědět, vele-
ctěný pane redaktare, co jsem při tom pociťovala?
Ani jsem si nezoufala, ani jsem nelitovala: vždy.
viděla-li jsem svého muže na jeviští v takovéto víc
než choulostivé situaci, bavila jsem se znamenitě
a radovála jsem se, když mne po divadle uvítal
slovyi „Zaplať Bůh, že zas vidím ženu v zapiatých
šatech.“ — čím upřímněji a přirozeněji hrál své
choulostivé zamilované scény, tím spokojenější
jsem byle, neboť co může ženu víc potěšit, než
úspěch jejího muže? S úspěchem stoupá kariéra,
stoupají příjmy a last not least, přízpěvek na do-
mácnost. Upřimně si ořeji, aby můj muž hrál své
milovníky ještě hodně dlouho; na prknech patří
obecenstvu, ale doma natří mně — a lady zůstává
jen mým milovníkem.“ Že hubička na jevišti ne-
poruší duševní rovnováhu manželky, to dokazuje
Richard Alexandr
Alexandrová
Chcele
bůh
27
article
také odpověď choti Corelia Bronsgeesta, pí. Lolty
Bronsgeestové. Píše svou odpověd ve verších, je-
jichž obsahem je, že ať líbá muž v kterémkoliv
kune, jest ji to vždy strašně k smíchu, neboť žádní
ta hubička na jevišti není taková jako ty, které
dostávé od něho ona.
— Výbuch plynů v dole. Z Dortmundu,4
prosince. (K. k.) Na dole Wiendahlsbank byli z
ranní šichty 4 horníci explesí plynů popálení ži-
votu nebezpečně. Munili býti dopraveni do Witten-
ské nemccnice.
= Odeizená cenná zásilka. Z Bruselu,4.
prosince. (K. k.) Dle došlých zpráv byla cenná zá-
silka odcizená mezi Bruselem a Vervieresem adre-
sována kolínské bance Oppenheim a spol. Přesná
cena udává se na 351.060 marek, jež byly expe-
dovány v německých papírových penězích. Byle
ahájeno nejpřírnější vyšelřování. V zasvěcený h
kruzích se soudí, že krádež byla spáchána mez
Bruselem a Luttychem.
Corelius Bronsgeesta
Dortmund
Witten
Brusel
kolínský banka
Oppenheim
28
article
= Autompbílová loupež klenotů za bílého dne
Z Londýna, 4. prosince. (K. k.) „Daily Chro-
nicle“ sděluje z N. Yerku: Tlupa lupičů v auto-
mobilu snáchala v 5. avenue za bílého dne odváž-
nou krádež klenotů. Zloději vyskočili z autome iilu
hustým zástupem lidí kupujících dárky vánoční.
před výkladní skříň skladu klenotnického a roz-
tříštíli ji. Nežli mohli zakročiti lidé ve skladě
nežli se okolo stojící z překvapení vzpamatovali
uchvátili zleději vělžinu klenotů, jichž cena činí
několikrát dereitisíc marek a v automobilu ujeli.
Policie je stíhala a střílela na autemobil. Zloději
věak se svou kořiští unikli.
= Redaktor přepaden ve své pracovně. Ze
Štrasburku, 4. prosince. (K. k.) Na zodpověd-
ného redaktora listu „Strassburger Rundschau“
Avse, vycházelícího v Keblu, byl dnes adpeledne
podniknut útok. Do jeho kanceláře vnikli, neza-
klenavše, dva muži, kteří přijeli v automobilu,
nichž se jeden představil jako Wiebecke ze Saver-
ne a rak derážel karabáčem na redaktora. Za po-
tvčky kousl jej do ruky. Když přišla pomoc, ve-
třelci v avtomobilu odjeli, při čemž Wiebecke
ohroževal revelverem každého, kdo je pronásledo-
val. Oba mužové v automobila unikli.
Kebl
Londýn
Štrasburk
Strassburger Rundschau
Avs
Daily Jethro