ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e4a07990-9092-11dd-bff2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 87, place 50, work 2, org 8
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. listopadu 1913. Číslo 327.
4 article
rismus proniká všechny vrstvy. Národové naší říše musí přinésti oběti na své samostatnosti ve pro- spěch celku. S druhé strany však musí říše vůči všem národům býti stejně spravedlivou a blaho- volnou. Potřebujeme dobrou hospodářskou politi- ku, která výrobě opatří možnost a dobrou obchod- ni politikou otevře nám odbytiště a zajistí vůči Srbsku politiku blahovůle a síly. Musíme provo- zovati politiku se stanoviska rakousko-státní my- šlenky. Splní-li se to, můžeme i přes vážnost chvíle hleděli vstříc šťastné budoucnosti a skončil-li del. Woli své vývody slovy, že tento stát zhyne přília velkou péčí o historické individuality, dovolte mi. abych já skončil slovy: Rakousko bude žíti, zů- stane mocným a bude mocnějším, pozná-li své hi- storické základy a vyplní-li historické poslánil Del. Udržal: Všeobecná nespokojenost proje- vuje se po stránce hospodářské i politické. Pří- tomnost je ponurá, budoucnost neslibuje nic po- těšného. Nastávají v nejbližší chvili nesmírnéd- věry na zbrojení a nezaložené dluhy nejméně 1 ei- liardy působí nám velké starosti. Vojenská bře- mena jsou nesnesitelna. Hr. Berchtold tvrdil, že rakouské diplomacii se podařilo, zabrániti válce, ale mnoho politiku soudí, že rakouské diplomacii přes všechny provokace nepodařilo se vy- volatí válku. Sestavíme-li balkánskou bilanci. shledáme, že musíme svá aktiva hledati výhradně v passivech balkánských států. Srbsku zabránili jsme přístup k Adrii, Černé Hoře vyrvali jsme
Udržal Berchtold Adrie Srbsko Rakousko Hradec ei
5 article
Skadr, balkánský spolek jsme rozbili a utvořili jsme samostatnou Albanii. Naše passi v n aktiva se snadno promění ve skuíeč- ná passiva. Zahraniční politika sná ráz napro- stě rozervanosti a bezradnosti. Balkánský půl- ostrov mimo Turecko je dnes za jedno v zášt proti Rakousku. Balkánšti Slované stali se našim uhlavními nepřáteli. Popularita koruny byla kdysi tak velká, že bývala by s to svou vnitřní silou Srbo-Chorvaty spojití. Nelze o tom pochybovali. že Srbo-Chorvaté dřive nebo později se spojí v je- den stát. Německo má jen zájem na německém Rakousku, které by mu sloužilo za most přes Bal- kán do Bagdadu. Vnitřní politika je po léta ve vleku politiky zahraniční. Všichni jsme za jedno, že musíme prováděti jinou politiku balkánskou. Řečník končil slovy del. Schwegela: Jsme tim vinni, že na Balkáně nejsme oblíbeni. Důkladná náprava naší politiky na jihu jest nevyhnutelně nutná.
Slovan Chorvat Srba Albánie Turecko Rakousko Německo Bala Bagdád Balkán
6 article
Del. Vaněk konstatoval, že politika hraběte Berchtolda odsuzuje se všeobecně. Dělníci, malo- živnostníci a všichni špatně placení úřadníci ji pro- klínají. Stát musí nyní snažiti se, aby změnil ny- nější špalné poměry. Bosenské dráhy, které mu- síme zaplatiti, prospějí Uhersku; pro naše místní drähy musí býti teprv nové daně povoleny. Veliké linie naší zahraniční a místní politiky určuje ně- mecká buržoasie, velkostatek a vysoký klerus. Pro Slovany v Rakousku a na Balkáně musí býti vytvořeny lepší životní podmínky. Bude hlasovali proti rozpočtu. Del. dr. Kramář lituje, že musí se ještě jednou vrátiti k aféře Prochaskově, poněvadž ministatak určitě prohlásil, že min. zahraničních věcí není v žádné souvislosti se všemi tehdejšími událostmi. Nechce jako nikdo v celé delegaci pochybovat aní v nejmenším o pravdomluvnosti ministra, co se týče jeho oso- by a věří mu na slovo, že s touto věcí neměl co činiti, ale jedná se o úřad a není pro nikoho tajemstvím, že tehdy převládalo všeobecné přesvědčení, že všechny tyto zprávy byly šíře- ny osobami, které očividně byly ve styku s min. zahraničních záležitostí. Totominl- sterstvo vědělo zcela positivně loni 19. a 20. listopadu, že se Pro- chaskovi nic nestalo, neboť srbská vláda souhlasila po prohlášení odb. přednosty
Vaněk Berchtold Del doktor Kramář Prochaskův Uhersko Rakousko Balkán
7 article
Macchia, aby rakouský funkcionář byl připu- štěn do Prizrenu k vyšetření aféry. Avšak je- ště týž den byly šířeny hrůzné zprávy, aniž min. zahraničních věcí nejkategoričtějším způsobem uklidnilo parlament. Jen proto, že veřejnosti nebylo podáno vysvětlení, mohly se takové strašlivé báchorky šířiti a nalézati vi- ry. Není to pouhou kritičnosti, že delegáti za- bývají se touto věcí, nýbrž aby se v cizině vě- dělo, že takové věcí se v Rakousku nepříjí- mají klidně a že parlamentní korporace se zde snaží, aby politika mocnářství byla čistou ne- jen ve svých cilech, nýbrž také v prostředcích. Zabývaje se srbsko-bnlharskou smlouvou spojeneckou řečník varo- val před překotným posuzováním, poněvadž jedná se jen o útočnou válku se strany Rakou- sko-Uherska, tak jako se strany Rumunska Ať poslední zkušenosti otevřou konečně oči těm, kteří jsou zodpovědní za politiku. Řečník se obává, že bude miti též v ji- ných věcech pravdu, totiž v kritice nynější po- litiky a v předpovědi jejich výsledků. Nebyl proti výjimečným opatřením, jež byla v Čechách učiněna, protože nemohlo se odmitnouti, aby v zájmu konstitucionalismu nebylo-li to jinak možno, sáhlo se též k mimo- ústavním prostředkům. Nesmí se jen pod- niknouti proti ústavě ničeho, aby se bez ústa- vy a bez parlamentu vládlo absolutisticky Každé výjimečné opatřeni smi mit jeden ospravedlňujíci důvod, ne- možnost dopomoci jinou cesto konstitučnímu životukúplnéplat- nostř a rozvoji. Del. dr. Laginja dovozuje, že mocnářství měl Jihoslovanům poskytnouti včasným zasáhnutím možnost, aby se zúčastnili velikého díla osvoba- zení Balkánu. Dočasná reokupace Novopazarska. posunutí ozbrojené moci až k Egejskému mořik zabezpečení příští obchodní cesty pro nás a Srb- sko bylo by stačilo národním a obchodním poža- davkům mocnářství.
Del doktor Laginja Jihoslovan Srb Prizren Rakousko Rumunsko Čechy Balkán RakaskýUhersko
8 article
Del. baron Beck bude hlasovati pro předlohy Döporučoval vybudování vzducholoďstva. Správ vojenství musí co nejvíce pohybovati se v rámei ústavy a státi na půdě parlamentu Po delších vývodech ministra hr. Berchtold fjež ve výtahu uvádíme v „Posledních zprávách“ byl rozpočet mínisterstva zahraničních věcí schvá- len fpoložka disposiční fond 12 hlasy prot 6) a schůze skončena. Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) Vojenský výbor rakouské delegace měl dnes dopoledne za předsednictví předsedy del dra. Lechera a za přitomnosti ministra vojenství pol. zbrojmistra ryt. Krobatina schůzi, do níž se dostavil též správce ministerstva financí svob. pán Engel Del. dr. šl. Grabmayr projevuje námitku proti tomu, aby pro položku 53 mil. K na mimořádné úvěry, vyplývající z programu Schönaichova a Auffenbergova, delegacemi kdysí schváleného, byla opatřena úhrada úvěrní operací. Táže se správce ministerstva linanci, hodlá-li vláda pe- čovati o to, aby pravidelně se vracející potřeby vojenské správy byly hrazeny v rámci pravidel- ného rozpočíu bez úvěru Del. Exner a del. Neumann připojují se k vývodům předešlého řečníku. Del. Maštálka vzpomíná vůčí delegátovi Ex- nerovi toho, že ministr financí vyčerpal úplně zmocnění k použití úvěru, jež uděleno mu bylo rozpočtem na rok 1913 a jenž určen byl na inve- stice. Myslí, že vzhledem k dané situaci jest nej- lépe kousnouti do kyselého jablka a úvěrní ope- race přiliš neodsunovati. Není pravdou, že dnes žijeme ve velmi obtížné době pro použití úvěrů.
Beck Berchtold doktor Lecher Engel Del Exner Neumann Maštálek Vídeň dispoziční fond
9 article
Musíme vzhledem k nepříznivé situaci, do niž jsme se dostali, vziti na se důsledky, nechť to stojí, co chce. Hr. Tisza pravil, že se nestará o Franceuze, že na několik let omezí se výdaje a že se musíme obejíti bez francouzských peněz. To mělo v zá- pětí, že francouzská vláda prohlásila společnosti jižní dráhy, že dá povolení k půjčce jen tehady. bude-li půjčky použito k úpravě finančních po- měrů jižní dráhy pro investice a na opatření pro- vozního materiálu, t. j. nebude-li tedy půjčka půjčkou státní. Hlavní otázkou, která nás zajímá, jest, mnoho-li má ministr financí nyní pokladních hotovostí, poněvadž jest obava, že zadržel přílii velké pokladní hotovosti, ježto se obával, že za- hraniční úřad bude prováděti ještě další experi- menty. Táže se tudiž správce ministerstva finaneí jak jest lomu s pokladními hotovost- mi a jak jest po této stránce postaráno o bu- doucnost? Dále mnoho-li z vydaných obmojs bylo použito na skutečné objednáv- ky a mnoho-li k zachování válečné po- hotovosti. žádá správce ministerstva financí. aby podal přehled. jaké obnosy byly v mi- nulých třech letech vydány na mimořádný rozpočet a jaké na operace balkán- ské a na nové objednávky, jakož i jaké úmysly má finanční správa pro budoucnost. Dr zl. Grabmayr hrozí se zvyšování výdajů, schva- lulje však týmž dechem trojspolek a jeho politiku. Právě naše postavení v troj- spolku způsobuje, že následkem zvýšení počtu mužstva, obsaženého v nové branné předloze ně- mecké říše, žádalo se též již u nás za zvýšení počtu naší pěchoty a nu Iialii sesílení její námořn posice.
Tisza Hradec jižní dráha
10 article
Del. Leuthner podotýká vůči posl. Maštálkovi že se náš militarismus příliš podceňuje, soudí-li se že své podněty bere z Berlína. Vznáší k správe ministerstva financí deset různých dotazů, ze- jména o ústavnosti úvěru 227 milionů, úvěru mo- bilisačního a jeho použití, o úvěrních operacícl Del. Němec prohlašuje, že správce ministe- stva financi nepromluvil ani slova o ústavní strán- ce záležitosti. Nelze dopustiti, aby 227 miliono použilo se na válečné účely a aby byly dodatečn refundovány úvěrní operací Del. Sedlák přeje si vysvětlení, zda pro za- mitnutí obnosu 6 mil. K ku poskylnutí úvěrů do- davatelům zemědělských vojenských dodávek svědčily zásadní důvody anebo tkvi-li příčina toho v nynějších nepříznivých poměrech finančních. Del. dr. Schlegel připomíná, že v řádném roz- počtu nevyskytuje se již položka 7. „Náhradní nové stavby lodních jednotek“, která byla ročně preliminována asi 20 mil. Táže se správce minist. financí, zdali při přištím rozpočtu nebude brán zřetel na položku 7., poněvadž zde jde o běžné záležitosti. Správce ministerstva financf dr. svob. pán Engel ujimá se slova, aby podal žádaná na něm vysvětleni o vojenských požadavcích a dovozuje: Jedná se o rok 1913. o prvě pololei 1914 a o poslední měsíce v. 1912. Pokud se týče r. 1913, jest třeba nejprve zminiti se o polřebě, jež ve společném státním rozpočtu preliminována jest pro rok 1913 pro rakouskou kvotu. Tato po- třeba jest v nažem rozpočtu pro 1913 budgetárně zařazena, při čemž správce ministerstva finanei výslovně zdůrazňuje, že na její dhradu nebyla uči- něna žádná úvěmní operace. Dále jednalo se o ob- nosy 41.6 milivau na vojsko a 40 milionů na ná- mořnictvo, jež povoleny byly tormou dodatečných úvěrů pro r. 1912 delegačními usneseními XII.
Leuthner Maštálek Němec Del doktor Schlegel Engel Berlín del
11 article
XIII. dne 20. října 1912. Kvota z toho čini okrouhle 26.5 mil. na vojsko a 25.4 mil. na námořnictvo, dohromady okrouhle 51.89 milionu. Z těchto ob- nosů bylo v roce 1912 vydáno 11.6 milionu, kdežto zbytek 40.2 milionu uvolněn byl v r. 1913. Třetí položka, o kterou se zde jedná, jest dodatečný úvěr, žádaný vzhledem k nejisté zahraniční situaci. o nějž žádá se návrhy IX. a XIV. nynějších předlph v obnosu 357.1 milionů. Rakouská kvota z toho činí 227.1 milionu. Z tohoto dodatečného úvěru vydáno bylo v posledních měsících r. 1912 26.3 milionu, v r. 1913 okrouhle 191 milion, takže zbývá obnos 9.8 milionu, jenž vyplacen, bude prvé polovině 1914 ve smluvních dodávkových lhůtách. O oba tyto obnosy 51.89 a 227.1 milionu nemohlo býti v rozpočlu žádáno, jednak protože prvý dodatečný úvěr schválen byl v oné době, kaly osnova rozpočtu na rok 1913 byla říšské radě předložena a jednak, že druhá potřeba v oné dob nebyla vůbec ještě známa.
12 article
Obnosy, vynaložené v letech 1912 a 1913, byly hrazeny zatím z běžného rozpočtu s použitím do- časných pokladních hotovostí, jež byly do jisté miry sesíleny obnosy, vyplynuvšimi na základ starších zmocnění k půjčkám. Pro delinitivní úhra- du těchto výloh použilo se úvěrní operace v za- tímním rozpočtu, podaném poslanecké sněmovně. Pokud jde o prvé pololetí r. 1914, přicházi zde pře- devším v úvahu normální potřeba pro vojsko námořnictvo, jejíž rakouská kvota činí, jak vy- plývá z předloh, celkem okrouhle o 178.7 mil. O tuto potřebu jest postaráno dle prelimináře bude samozřejmě jako všechny řádné potřeby hra- zena z běžných příjmů. Dále byly jako každoročně žádány mimořádné úvěry na vojsko a námořnictvo jichž kvota, připadající na Rakousko, činí 53. mil, kor. K úhradě obnosů těchto mimořádných vojenských úvěrů, jež budou zaplaceny během pololetí r. 1914. požaduje se v zatímním rozpočtu rovněž úvěrní operace.
Rakousko
13 article
Odpovídaje v dalším na různé dotuzy, pouka- zuje řečník k řeči dra. Grabmayera, že skutečnost tentokráte vynutila si mimořádně vojenské úvěry k řeči del. Neumanna odkazuje na předlohy, po- dané posl. sněmovně; ohledně pokladních holo- vostí pak uvádi, že jsou nízké a nelze vyčitati hro- madění peněz ve státních pokladnách. — Del. Ma- štálkovi slibuje, že podá přehled o mimořádných potřebách na vojsko a námořnictvo v posledníc třech letech. V dalším oďpovidá pak del. Leutne- rovi a uvádí, že jsou určité výdaje, jež za nutných poměrů musí býti učiněny s předpokladem po- zdější indemnity. Taková opatření obsažena jsou v pojmu mobilisace. S názorem del. dra. Schlegla ohledně položky 7. nemůže souhlasíti. Jedná seo nově, nikoliv náhradní stavby. Pravilo-li se, že náklad v této položce v posledních letech velice poklesl, musí se právě povážiti, že byly učiněny velice značné a nákladné nové objednávky. Správ- ce ministerstva Hinancí musí se starati o jednotné vyřizování všech rozpočtových otázek a není proto s to vyhověti jistým přáním jednoilivých resortů, kterými převrací se celá souslava rozpočtu. Po řeči správce ministerstva financí svob. p Engela vznáší zpravodaj del. Rosner k mi- nistru vojenství různé dotazy o reformě vojenské správy, o trestních případech ve vojsku, o po- všechné trestností aſd. Del. Němec podotýká vůči knížeti Schön- burgovi, že armádě se jen poslouží, upozorní-li se na nepřístojnosti a výtržnosti a žádá-li se za ná- pravu. Ti, kdož hlasují pro vojenskou předlohu, nechť mají na paměti, že široké vrstvy lidu ne- budou moci nésti neslýchaná břemena, jež se na ně uvalují v době, kdy jest nebezpečí, že se ná- rodní hospodářství shroutí atd.
Neumann Schlegl Engel Němec Schön Ma
14 article
V odpolední schůzi del. Maštálk opřel se dru. Grabmayrovi, pokud mlu- vil o panslavistické podkopné práci. Od pre- sidenta říšského soudu mohlo se přec očeká- vati, že bude objektivnější. Ostatně třeba kon- statovati, že v poslední době umlkly řečío panslavistických rejdech v Rakousku a upustilo se od výtky, že rakouští Slované chtějí zříditi panslavistickou říši a poškoditi tím prestyž Rakouska. V této souvislosti pro- mluví onárodníchpoměrechv armá- dě. Starý německý duch, kterým naše armáda byla proniknuta v r. 1804, panuje doposuda národní snahy, které se projevily v armádě považují se stále za nebezpečné pro říšia armádu. Pořád ještě udržují se naši důstojníci v téže odloučenosti od národního a veřejného života jako dřív. V jejich odnárodnění vidí se nejbezpečnější záruka jejich věrnosti. Zejména v zachování německé služební řeči spatřuje se vhodný prostředek pro trvání na starém německém národě. Nepopírá nutnos jednotné řeči v armádě, avšak výklad, který se dává služební řeči, je příčinou četných oprávněných stížností Čechů. Všichni národové v Rakousku vedou tichý nebo otevřený boj proti těmto poměrům, proti soustavě, kterás více nehodí do tohoto století. Maďarům se po- dařilo otřásti touto soustavou a zříditi si tak- řka samostatné vojsko. Přiznává-li se Čech armádě ke své národnosti, vykládá se to jak národní chauvinismus. Národně smýšlející dů- stojníci jsou nemilosrdně pronásledování a pře- sazováni jako živly nespolehlivé. (Řečník uvád v tomto směru dva případy.) Jest u nás tradicí že národní nadšení v armádě se perhoreskuje Neschopnost ovládati české pluky se českému národu vytýká.
Slovan Čecho Maďar Čo Rakousko
15 article
Tázal se ministra, je-li pravdivou pověst o chystaném přeložení celých pluků Příslušníci českého národa počínali si udatně v nejtěžších chvilkách mocnářství. Ať jense nepřehlíží, že teď musí se vyhověti zjemnělému národnímu cítění. Zmíniv se o letošních manevrech a změně původních disposicv třetí den manevrů, prosil ministra o vysvě- tlení. Opatření, která byla v poslední době učiněna proti společnosti Kanadsk dráhy, vysvětlují se vlivem ministra vojen- stvi. Bylo by velmi žádoucím, kdyby chtěl po- dati v tomto směru vysvětlení už proto, že vměšování se vojenské správy do obchodně- politických agend nemohlo by býti dobře po- chopováno. Nebyly to anglické, nýbrž něme- cké společnosti, které nám odnímaly osoby povinné odvodem. Byl to náš spolkový spojenec, který oslaboval naš brannou moc. Ať ministr netrvá na opa- třeních proti Canadian Pacific, protože bychon si anglické veřejné mínění ještě více znepřá- teliti než se to dosudl stalo. Pojednávaje o bosemských drah á e pravil, že třeba litovati, že dle předlohy ne- dostane Bosna a Hercegovina spojeni s mo- řem a je navrženo zříditi jen normálně kolej- nou spojovací dráhu přes Split k srbským hra- nicím. Nelze souhlasiti s jednostranně stratepi- ckým účelem této předlohy. Řečník žádal mi- nistra, by podal o té věci vysvětlení. Del. dr. Bíaly soudí, že zbrojení a vojenská bře- mena smějí jit jen až k jistým hranicím. Pojednáva o nouzi v Haliči a o vystěhovalecké otázce. Žád uzákonění vejenského trestního řádu, udělení vy- datných podpor příslušníkům rodin záložníků a stě- žoval si do nedostatečného udělení dovolené žních. Po dalších vývodech svob. pána Blečka, dra. Schlegla. Tonella. Vasilko a ministra vojenství ryt. Krobatina schůze byla ukon- čena
Del doktor Bíala Bleček Schlegl Vasilko Bosna a Hercegovina Split Halič Kanadsk dráha
16 article Rišská rada.
Rišská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 17 Z Vídně, 27. listepadu. lsb IZvh tel. zpra„Nár. Listů s) pe Osmihodinné schůze staly se pravidlem Rokováni v příčině osobní daně z příjmu po- kračuje pomalu, ale pokračuje. Nyní nalezá se již v podrobné debatě vlastní osobní dai z příjmu. Zítra bude prvním řečníkem posl dr. Funk, některý den s neděle promluví posl. dr. Rašín. Budoucí týden bude vůbe nejdůležitějším v celém jednání poslanecké sněmovny o malém linaněním plánu, poněvadž dojde k hlasování o no- vele k osobní dani z příjmu, které bude neoby- čejně spletilým a potrvá zajisté několik hodin Je třeba dnes již upozorniti, že bude nezbytno by poslanci čeští byli plným poč- tem ve Vídni vůbeca ve sněmovně trvale zvláště. Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.)
Funk doktor Rašín Vídeň poslanecký sněmovna
17 article Nově zvolený poslanec Michal Huber (Horn Rakousy) složil slih.
Nově zvolený poslanec Michal Huber (Horn Rakousy) složil slih. Sněmovna pokračovala v zevrubné rozprav o novelle k osobním daním. Dr. šl. Licht navrhl, aby II. hlavní oddíl s návrhy Staňkovými, Donátovými a Viškovského stran vymáhání daní a podanými k §5 101. až 106. jakož i minoritní návrh Staňkův k § 38., byly vrá ceny výboru, kromě minoritního návrhu Lukaše- vičova k § 84., na jehož vyřízení kladla vláda zvláštní váhu. Potom pojednal o nutnosti reformy berního systému samosprávných korporací. Na to přikročilo se k hlasováni. Výborové návrhy k l. hlavnímu oddílu byly schválen bcze změny. Návrh Severův k § 27. propadl U II. hlavního oddílu byl schválen mi- noritní návrh posl. ryt. Lukaševiče aby k § 84. byl připojen tento poslední odstavee „Ustanovení zvláštních zákonů, jimiž přijmy z úro- ků a důchodů jsou osvobozeny od daně (§ 125č 12) nevedou k vyloučení těchto příjmů ze zdaňo- vacího základu zvláštní výdělkové daně; to plat zejména též o ustanoveních, jež obsahují osvobo- zení od daně z příjmů, zavedené cís. patentem 29. list. 1849 ř. z. č. 439 a od každé na její místo nastupující daně. Projednávaná ustanovení III. hlavního od- dílu byla schválena dle výborovéh textu. Minoritní návrhy Staňka, Donáta a Viškovské- ho k §§ 38. a 101. až 106., rovněž II. hl. oddí kromě § 84. byly vráceny výboru. Schůze přerušena, aby se mohli řečníci dá zapsati ke slovu ke II. skupině podrobné debaty (§ 153. zákona o osobních daních a další para- grafy.) Po obnovení schůze zahájil ref. šl. Lich debatu. Prohlídka knih — pravil — má, tak jak je zaklavsulovaná, sotva jiný význam, než význam výstrahy pro nepoctivého poplatníka. Ve spojení s amnestií má poplatník nyní příležitost dospětik úplné berní pravdě.
Huber Horn doktor šl Staňkův Donátův Viškovský Severův Lukaševič Staněk Donát II
18 article
Referent menšiny dr. Lukaševič odůvodňoval své minoritní návrhy o vyšším zdanění přijmů, pře- vyšujících 40.000 K, a zavedení závazné prohlídky knih v I. a II. instanci. Rusíní budou v zájmu usku- tečnění služební pragmatiky a sanace zemských financí hlasovati pro tuto zákonnou předlohu (Pochvala Rusínů.) Zpravodaj menšiny posl. dr. Viškovský pro- hlásil, že jeho strana nemá příčiny k nadšení pro finanční předlohy, peněvadž jsou po stránce poli- tičké i finančně politické praci příštipkářskou a nebudou hraditi ani okamžité potřeby státu a ze- mí. Brojil proti nemorálnímu junctim služebn pragmatiky a finančního plánu. Navrhuje jiné zně ní odst. 6. § 157., dle něhož osobní dani z příjme přednosty domácnosti nemaií podléhati a nemai
doktor Lukaševič Rusín Viškovský
19 article
být jako odrážkové položky vedeny peníze, anebe naturální požitky, jež musí platiti přejímatel ho- spodářství předateli, jenž žije v jeho domáenosti jako výměnkář, jakmile osoba, oprávněná ku při- jímání uvedeného dosáhla věku 55 let a když ce na ročního nákladu nepřevyšuje 600 K, dále usta- novení, by jako odrážkové položky sloučeny byly příspěvky na všeobecné účely, jmenovitě na vodní družstva a meliorační společenstva, dále ustano- vení, dle něhož poplatky z převodu jmění, přecha zejí-li malé živnosti dědictvím, mají býti poklá- dány za odrážkové položky Řečník odůvodňoval pofom svůj minoritní ná- vrh ustanovením o odhadní komisi a konečně žá- dal min. financí, aby před vydáním průvodních na- řízení vyslechlo odborné zemědělské korporace [Hlučný souhlas českých agrárníků.) Zpravodaj menšiny posl. Hillebrand prohlašu- je, že sociální demokraté trvají na svém návrhu aby zvýšeno bylo zdanění vyšších přijmových tříe a odůvodňoval pak sociálně-demokralický mino- ritní návrh na škrtnutí berních úlev císařových členů cís. domu i úlev, jichž požívají důstojníci.
Hillebrand
20 article
Zpravodaj menšiny dr. Hübschmann vyčítah vládě, že peužívá služební pragmatiky jen za přípřež pro předlohu finančni. Při nových vojen- ských výdajích jedné miliardy nebylo zavedeno junktim s některou finanční předlohou. My, národ- ní sociálové jsme pevně přesvědčeni, že mezi oběma bojujícími národy v Čechách musí dojíti k upřímnému vyrovnání, ale jen za podmínky, že do- staneme pro sebe a pro své menšiny táž práva, ja. ko Němci pro sebe a své minority. (Souhlas čes. nár. soc.) Schvalujeme malý finanční plán jen pro- to, že chceme pomoci úřadníkům a sanovati zem- ské finance. Konečně odůvodňoval svůj návrh, aby zvýšeno bylo daně prosté existenční minimum (Hlněná pochvala českých radikálů.) Minoritní zpravodaj posl. Winarsky prohlašu. je, že reforma osobní daně z příjmů není v žádném směru uspokojivá. Sociální demokraté především navrhují, aby zvýšeno bylo existenční minimum úbytek byl hražen silnější progresí u velkých příj- mů. Řečník opřel se osvobozování duchovenstva. šlechty a kapitálu od daní. Dělníci a zřízenci ne- chtějí sami nésti celé břemeno osobní daně příjmů. (Pochvala soc. dem.) Minoritní zpravodaj posl. Roškar stěžoval do nespravedlivého a bezohledného zdaňování venkovského obyvatelstva a žádal, by schvále byl jeho minoritní návrh na zvýšení daně prosté- ho existenčního miníma. [Pochvala Slovinců.) Další jednání přerušeno a rokováno byloo pilných návrzích na úpravy platů učitel- ských. Posl. Stapiňski líčil bídu učitelů v Ha- ličil, načež toto jednání přerušeno. Konec schůze o 6. hod.; příští bude zejt ra dopoledne
doktor Hübschmann Němec Posl Čechy
21 title
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 27. lislopadu. (K. k.)
Vídeň
22 article V dnešní schůzi
V dnešní schůzi justičního výboru ujal se slova ministr spravedlnosti dr. ryt. Hochen burger. Ohražuje se proti tvrzení, že výnos v zá ležitosti soudce Ertla vybočil z působnosti minister stva spravedlnosti, poněvadž obsahuje zasahován do řádné trestní moci, vyhražené jedině předno- stovi soudu. Oproti tvrzení, že ministru spravedlnosli ne- přísluší právo, pro nedostatek přimého služebního dozorčího práva nad nižšími soudy, činiti okresnímu soudu poznámku nebo výtku, dokazoval ministr zá- konnými ustanoveními úplné oprávnění k rozkan presidentovi vrchního zemského soudu, který refe- roval o opatřeních služebního dozorčiho práva, jim zamýšlených, aby dal okresnímu soudu, kromě bez- ttak již zumýšlené poznámky, učiniti ještě další po- známku. Soudce jesl vázán pouze zákonem a plat- nými nařízeními a nemůže býti volán k zodpověd- nosti pro věcný obsah svých rozhodnutí. Naproti tomu podléhá záchovávání všeobecných procesně- právních základnich zásad, vedění pročesu dle pře- děpsaného řádu a vyhovování předpisům řádu ne sporně dohládaci službě. Ministru spravedlnosti na skytá se každý týden několikráte příležitost zkou- mati dle své povinnosti zejměna rozsudky trestní
Ertl
23 article
Podnět dávají k tomu žádosti o ochranu práva. návrhy na milost, dotazy státních zástupců po pro- vádění právních prostředků a kromě jiných v ne- poslední řadě též četné v poslanecké sněmovně podané dotazy, jež kladou ovšem velmi často na ministra spravedlnosti nároky, jichž splnění uvedlo by jej ve stálý rozpor s neodvislostí soudce, zaru- čenou státními základními zákony. Zkoumáním l- stin zjistí se nezřidka, že jde o zřejmé chybné roz- hodnutí. Pravidelně jde o omyly na úkor obžalo- vaných a odsouzených. Má ministr spravedlnosti v takových případech složiti prostě ruce v klín má ponechati za posvátné bázně před soudcovský- mi nálezy věcem volný průběh? Soudím, že takový ministr uvalil by na se těžkou výtku a jeho báze před soudcovskými nálezy nemohla by platiti jako omluvný důvod pro jeho nečinnost Potom byla k návrhu posl. dra: Rollera debai skončena. Přiští schůze zítra
Roller
24 article Politický přehled Země české.
Politický přehled Země české. Liberecká bouře proti německým poslancům z Čech. Liberec zase jednou vede a udává ton německé radikální politice protiposlaneckéa jeho vystoupení proti „německému sdružení z Čech“ doznává stále plněji ozvěny v „háji německých listů“ krajinských. O odmitnuti žádosti libereckého purkmistra a předsedy německého výboru pro rozdělení Čech, jenž naléhá na revisijní schůzi výboru, rozepsal se včera umírněnější z obou německo-nacionál- nich denníků libereckých „Reich. Ztg.“ i před- čitá německým poslancům roztomilé levity List uvádí mezi jiným, že německým vyjedna- vatelům, když vstoupili do posledních vyrov- nacích jednání, byly doručeny německým vý- borem pro rozhraničení do „posledního pun- tíku na i“ vypracované osnovy zákonů, v nichž obsaženy byly minimální požadavky Němců z celého komplexu vyrovnacích otázek při- střižené. Přes ně přenesli se němečtí zástupi ve vyrovnání se svrchovanou nedbou a „ne- majíce žádného pevného, nepohnutelného cíle před očima, pustili se do zhoubného smlou- vání a slevování, a jak se samo sebou roz- umí, pohořeli úplně naproti Če- chům daleko nad ně vyzralejším
Reich Němec Čechy Liberec
25 article
Jest známo — pokračuje liberecký list — ž to, co tehdáž na veřejnost přišlo jakožto vý sledek česko-německého jednání, bylo by zna menalo konec „Deutschböhmen“ proto musil tento vyrovnací spratek, který spatřil světlo světa za loňského nesnesitelné. ho parna letního, u Němců vyvolati tisícero- hlasé: „Nepřijatelno!“ Němečtí proslavení taktikové nikdy prý nevěděli, co chtělí, at jakákoli osudná hodina lidu udeřila, proč by se tedy mělo i nyní třeba jen prstem hnouti, aby nebyli překvapeni zamýšleným opatřením vlády? — táže se „R. Z.“ a pouští na „vůdce“ hrůzu plným proudem. Ať prý se jenom ne přepočtou. Právě za posledních vy rovnacích jednání poskytli lidu příle žitost obdivovati se neschopnosti svých vůd ců, tenkráte dokázali, že den volby, který jim vynesl mandáty, nebyl žádným dnem svatéh ducha. Neuvádíme jenom pro zajímavý psy- chologický moment vyrovnací veřejného mí- nění Němců v Čechách, ale také pro zadost- učinění českým zástupcům ve vyrovnacím jed- nání, obviňovaným od známých generálních pachtýřů politické slovutnosti v Čechách, že jdou do jednání naprosto nepřipraveni, kdežto Němci prý byli přichystáni do nejzevrubněj- ších vyrovnacích podrobností.
Němec Čechy
26 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Přípravy k zemským volbám v Kraňsku. Dne 1. prosince bude v Kraňsku voliti vše- obecná volební kurie 11 zemských poslanců, nichž jeden připadá městu Lublaní, ostatní de- seti okresům, v nichž jsou města vřaděna do skupin venkovských obcí, aby byla snáze pře- hlasována klerikálními voliči vesnickými. Jest to zákonodárně dílo dosavadní klerikální sněmovní většiny. K volbám vydaly kan- didátní listiny oba hlavní slovinské tá- bory a také sociální demokraté, kteří však naděje na vítězství nemají. Liberální stra- na kandiduje oficiálně pouze v Lublani dosa- vadního poslance Turka. Pro venkovské obce jmenováno deset samostatných, většinou rolnických kandidátů, neodvislých od kleri- kálů. Klerikálové mají své kandidáty ve všech okresech, i v Lublani, kde proti Turkovi kandí- dují Iv. Kregara. Za nynějších poměrů zvítězí asi kromě Lublaně všude ještě kandidáti kle- rikální. Tak zvaní „samostatní“ jsou vlastně jen liberální sčítací kandidáti. Klerikální „Slovenec“ nařknul v posled- ních dnech před volbami liberální většinu městského zastupitelstva lublaňského, že má v obecním hospodářství nepořádky a že ze- jména zneužila chudinského fondu k stranni- ckým účelům. Na žádost starostovu zemský výbor nařidíl revisi obecního hospodářství. Ale ještě dřive, než revise mohla začíti, starosta dr. Tavčar podal podrobný obraz městského hospodářství ve schůzi městské rady a dokázal podrobnými doklady, že městské hospodářství je ve vzorném pořádku. Z chudinského fondu udělena nezasloužená podpora pouze jednomu lublaňskému příslušníku, ovšem na jeho úpěn- livou prosbu, a tento příslušník města Lublaně je stranníkem klerikální strany.
Turek Iva doktor Tavčar RakouskoUhersko Kraňsko Lublaň
27 article
Hr. Tisza uznává špatnost uherských zákoná. Hr. Tisza dal se ve středu v uherské sně- movně vyzvati, aby promluvil o dohodě Chorvaty. Hlavní obsah jeho odpovědi byl už uveřejněn. Vybíráme z jeho řeči ještě některé zajímavější podrobnosti Mhrvě o zákonu o místních jménech Chorvatsku, jenž je sice dávno panovníkem schválen, ale uherskou vládou neproveden, hr. Tisza oznámil, že zákon se nyní provede. čímž zmizí z úřadních listin maďarských zko- molené maďarské názvy některých chorvat- ských měst. „V této věci“ — pravil hr. Tisz — „Chorvatsko následovalo našeho špat- ného příkladu. Stanovením (roz. poma- ďarštěním!) místních jmen provedli jsme nědo co jsem tehda neschvaloval a rád bych viděl, aby se to nebylo stalo, kdyby to bylo možno.
Chorvat Tisza Hradec Chorvatsko Tisza
28 article
Mlavě o železniční pragmatice, hr. Tiseu zmínil se o různících se textech uher.-chorv. vyrovnání z r. 1868. Kdežto v textu, schvále- ném chorvatským sněmem, praví se výslovně, že úřadní řečí všech společných úřadů na území chorvatském jest chorvatštína, Maďař vložili do svého textu bez svolení chorvatské delegace slovo „může“ se užívati chorvat- ského jazyka. Tim si otevřeli zadní dvířka pro zavádění maďarštiny i do Chorvatska Zavedení komisariátu v Chorvatsku h Tisza vysvětloval takto: „V Chorvatsku bylo pozorovati zjevy, z nichž možno bylo soudili, že způsobí vážné zápletky a ústavní krisi. z obavy, že většina chorvatského sněmu se vysloví proti státní pospolitosti s Uhrami, ne- zbylo nic jiného, než zavéstí komisariát, který měl za účel obnoviti v Chorvatsku především pokoj a bezpečnost...“ Před zavedením komi- sariátu ani po něm klid a bezpečnost v Chor- vatsku nebyly nikým porušeny a nebylo co obnovovati. Obava před sněmovní většinou byla úplně bezdůvodná, poněvadž tou většinou byla chorv.-srbská koalice, stojící stále na půdě vyrovnání z r. 1868, táž koalice, o kterou se nyní za souhlasu Tiszova chce opírati bar. Skerlecz, až bude v nejbližších dnech jmeno- ván bánem. Komisariát byl tedy plodem pouho- pouhé maďarské zvůle.
Maďař Tisza Skerlecz Chorvatsko Uhry
29 article
Za hranicemi. Poměr mezi Rakousko-Uherskem a Srbsken prý se zlepší. „S. K.“ dovidá se z díplomatických kru- hů, že zlepšený poměr mezi Německem a Anglií bude mít účinek i na zlepšení poměru mezí Rakousko-Uherskem a Srbskem, nebot na následníka arciknížete Františka Ferdi- nanda za jeho pobytu v Londýně působeno by- lo se strany anglické i německé, aby upustil od své nepřízně k Srbsku a byl k němu laska- vější. Stane-li se tak, Srbsku bude možno vě- novati se velkým hospodářským a kulturným úkolům v dobytých krajích, k čemuž potřebuje úplného míru. Zájmem Německa nikterak není. aby balkánské země byly udržovány ve stavu věčných krisí a nejistotě, neboť je to na škodu německému průmyslu a obchodu. Ustálí-li se na Balkáně poměry, bude to na prospěch ne- jen balkánským státům, nýbrž i německému průmyslu, obchodu, a na tom německé poli- tice záleží víc, než na diplomatických plet- kách a intrikách. A totéž platí o každém ji- ném státě, který chce do balkánskýcho států exportovati.
S K Ferdi Rakousko Uhersko Německo Anglie RakouskoUhersko Srbsko Londýn Balkán
30 article
Rusko a Bulharsko. Rusko, jak se „Novoje Vremja“ dovídá diplomatických kruhů petrohradských, nehodlá nikterak ani Bulharsku, ani králi Ferdinando- vi ztěžovati těžké dni, které právě prožívá Úřadní kruhy ruské přejí Bulharsku dobra proto by rády viděly, kdyby se tam mysli u- klidnily a pořádek obnovil. Bulharská diplo- macie chová se k Rusku formálně bezvadně
Rusko Bulharsko Novoj Vremja