2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. listopadu 1913. Číslo 327.
4
article
rismus proniká všechny vrstvy. Národové naší říše
musí přinésti oběti na své samostatnosti ve pro-
spěch celku. S druhé strany však musí říše vůči
všem národům býti stejně spravedlivou a blaho-
volnou. Potřebujeme dobrou hospodářskou politi-
ku, která výrobě opatří možnost a dobrou obchod-
ni politikou otevře nám odbytiště a zajistí vůči
Srbsku politiku blahovůle a síly. Musíme provo-
zovati politiku se stanoviska rakousko-státní my-
šlenky. Splní-li se to, můžeme i přes vážnost chvíle
hleděli vstříc šťastné budoucnosti a skončil-li del.
Woli své vývody slovy, že tento stát zhyne přília
velkou péčí o historické individuality, dovolte mi.
abych já skončil slovy: Rakousko bude žíti, zů-
stane mocným a bude mocnějším, pozná-li své hi-
storické základy a vyplní-li historické poslánil
Del. Udržal: Všeobecná nespokojenost proje-
vuje se po stránce hospodářské i politické. Pří-
tomnost je ponurá, budoucnost neslibuje nic po-
těšného. Nastávají v nejbližší chvili nesmírnéd-
věry na zbrojení a nezaložené dluhy nejméně 1 ei-
liardy působí nám velké starosti. Vojenská bře-
mena jsou nesnesitelna. Hr. Berchtold tvrdil, že
rakouské diplomacii se podařilo, zabrániti válce,
ale mnoho politiku soudí, že rakouské diplomacii
přes všechny provokace nepodařilo se vy-
volatí válku. Sestavíme-li balkánskou bilanci.
shledáme, že musíme svá aktiva hledati výhradně
v passivech balkánských států. Srbsku zabránili
jsme přístup k Adrii, Černé Hoře vyrvali jsme
Udržal
Berchtold
Adrie
Srbsko
Rakousko
Hradec
ei
5
article
Skadr, balkánský spolek jsme rozbili a utvořili
jsme samostatnou Albanii. Naše passi v n
aktiva se snadno promění ve skuíeč-
ná passiva. Zahraniční politika sná ráz napro-
stě rozervanosti a bezradnosti. Balkánský půl-
ostrov mimo Turecko je dnes za jedno v zášt
proti Rakousku. Balkánšti Slované stali se našim
uhlavními nepřáteli. Popularita koruny byla kdysi
tak velká, že bývala by s to svou vnitřní silou
Srbo-Chorvaty spojití. Nelze o tom pochybovali.
že Srbo-Chorvaté dřive nebo později se spojí v je-
den stát. Německo má jen zájem na německém
Rakousku, které by mu sloužilo za most přes Bal-
kán do Bagdadu. Vnitřní politika je po léta ve
vleku politiky zahraniční. Všichni jsme za jedno,
že musíme prováděti jinou politiku balkánskou.
Řečník končil slovy del. Schwegela: Jsme tim
vinni, že na Balkáně nejsme oblíbeni. Důkladná
náprava naší politiky na jihu jest nevyhnutelně
nutná.
Slovan
Chorvat
Srba
Albánie
Turecko
Rakousko
Německo
Bala
Bagdád
Balkán
6
article
Del. Vaněk konstatoval, že politika hraběte
Berchtolda odsuzuje se všeobecně. Dělníci, malo-
živnostníci a všichni špatně placení úřadníci ji pro-
klínají. Stát musí nyní snažiti se, aby změnil ny-
nější špalné poměry. Bosenské dráhy, které mu-
síme zaplatiti, prospějí Uhersku; pro naše místní
drähy musí býti teprv nové daně povoleny. Veliké
linie naší zahraniční a místní politiky určuje ně-
mecká buržoasie, velkostatek a vysoký klerus.
Pro Slovany v Rakousku a na Balkáně musí býti
vytvořeny lepší životní podmínky. Bude hlasovali
proti rozpočtu.
Del. dr. Kramář lituje, že musí se ještě
jednou vrátiti k aféře Prochaskově,
poněvadž ministatak určitě prohlásil, že min.
zahraničních věcí není v žádné souvislosti se
všemi tehdejšími událostmi. Nechce jako nikdo
v celé delegaci pochybovat aní v nejmenším o
pravdomluvnosti ministra, co se týče jeho oso-
by a věří mu na slovo, že s touto věcí neměl
co činiti, ale jedná se o úřad a není pro nikoho
tajemstvím, že tehdy převládalo všeobecné
přesvědčení, že všechny tyto zprávy byly šíře-
ny osobami, které očividně byly ve styku
s min. zahraničních záležitostí. Totominl-
sterstvo vědělo zcela positivně
loni 19. a 20. listopadu, že se Pro-
chaskovi nic nestalo, neboť srbská
vláda souhlasila po prohlášení odb. přednosty
Vaněk
Berchtold
Del
doktor
Kramář
Prochaskův
Uhersko
Rakousko
Balkán
7
article
Macchia, aby rakouský funkcionář byl připu-
štěn do Prizrenu k vyšetření aféry. Avšak je-
ště týž den byly šířeny hrůzné zprávy, aniž
min. zahraničních věcí nejkategoričtějším
způsobem uklidnilo parlament. Jen proto, že
veřejnosti nebylo podáno vysvětlení, mohly se
takové strašlivé báchorky šířiti a nalézati vi-
ry. Není to pouhou kritičnosti, že delegáti za-
bývají se touto věcí, nýbrž aby se v cizině vě-
dělo, že takové věcí se v Rakousku nepříjí-
mají klidně a že parlamentní korporace se zde
snaží, aby politika mocnářství byla čistou ne-
jen ve svých cilech, nýbrž také v prostředcích.
Zabývaje se srbsko-bnlharskou
smlouvou spojeneckou řečník varo-
val před překotným posuzováním, poněvadž
jedná se jen o útočnou válku se strany Rakou-
sko-Uherska, tak jako se strany Rumunska
Ať poslední zkušenosti otevřou konečně oči
těm, kteří jsou zodpovědní za politiku.
Řečník se obává, že bude miti též v ji-
ných věcech pravdu, totiž v kritice nynější po-
litiky a v předpovědi jejich výsledků.
Nebyl proti výjimečným opatřením,
jež byla v Čechách učiněna, protože nemohlo
se odmitnouti, aby v zájmu konstitucionalismu
nebylo-li to jinak možno, sáhlo se též k mimo-
ústavním prostředkům. Nesmí se jen pod-
niknouti proti ústavě ničeho, aby se bez ústa-
vy a bez parlamentu vládlo absolutisticky
Každé výjimečné opatřeni smi mit
jeden ospravedlňujíci důvod, ne-
možnost dopomoci jinou cesto
konstitučnímu životukúplnéplat-
nostř a rozvoji.
Del. dr. Laginja dovozuje, že mocnářství měl
Jihoslovanům poskytnouti včasným zasáhnutím
možnost, aby se zúčastnili velikého díla osvoba-
zení Balkánu. Dočasná reokupace Novopazarska.
posunutí ozbrojené moci až k Egejskému mořik
zabezpečení příští obchodní cesty pro nás a Srb-
sko bylo by stačilo národním a obchodním poža-
davkům mocnářství.
Del
doktor
Laginja
Jihoslovan
Srb
Prizren
Rakousko
Rumunsko
Čechy
Balkán
RakaskýUhersko
8
article
Del. baron Beck bude hlasovati pro předlohy
Döporučoval vybudování vzducholoďstva. Správ
vojenství musí co nejvíce pohybovati se v rámei
ústavy a státi na půdě parlamentu
Po delších vývodech ministra hr. Berchtold
fjež ve výtahu uvádíme v „Posledních zprávách“
byl rozpočet mínisterstva zahraničních věcí schvá-
len fpoložka disposiční fond 12 hlasy prot
6) a schůze skončena.
Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.)
Vojenský výbor rakouské delegace
měl dnes dopoledne za předsednictví předsedy del
dra. Lechera a za přitomnosti ministra vojenství
pol. zbrojmistra ryt. Krobatina schůzi, do níž se
dostavil též správce ministerstva financí svob. pán
Engel
Del. dr. šl. Grabmayr projevuje námitku proti
tomu, aby pro položku 53 mil. K na mimořádné
úvěry, vyplývající z programu Schönaichova a
Auffenbergova, delegacemi kdysí schváleného,
byla opatřena úhrada úvěrní operací. Táže
se správce ministerstva linanci, hodlá-li vláda pe-
čovati o to, aby pravidelně se vracející potřeby
vojenské správy byly hrazeny v rámci pravidel-
ného rozpočíu bez úvěru
Del. Exner a del. Neumann připojují se
k vývodům předešlého řečníku.
Del. Maštálka vzpomíná vůčí delegátovi Ex-
nerovi toho, že ministr financí vyčerpal úplně
zmocnění k použití úvěru, jež uděleno mu bylo
rozpočtem na rok 1913 a jenž určen byl na inve-
stice. Myslí, že vzhledem k dané situaci jest nej-
lépe kousnouti do kyselého jablka a úvěrní ope-
race přiliš neodsunovati. Není pravdou, že dnes
žijeme ve velmi obtížné době pro použití úvěrů.
Beck
Berchtold
doktor
Lecher
Engel Del
Exner
Neumann
Maštálek
Vídeň
dispoziční fond
9
article
Musíme vzhledem k nepříznivé situaci, do niž jsme
se dostali, vziti na se důsledky, nechť to stojí, co
chce. Hr. Tisza pravil, že se nestará o Franceuze,
že na několik let omezí se výdaje a že se musíme
obejíti bez francouzských peněz. To mělo v zá-
pětí, že francouzská vláda prohlásila společnosti
jižní dráhy, že dá povolení k půjčce jen tehady.
bude-li půjčky použito k úpravě finančních po-
měrů jižní dráhy pro investice a na opatření pro-
vozního materiálu, t. j. nebude-li tedy půjčka
půjčkou státní. Hlavní otázkou, která nás zajímá,
jest, mnoho-li má ministr financí nyní pokladních
hotovostí, poněvadž jest obava, že zadržel přílii
velké pokladní hotovosti, ježto se obával, že za-
hraniční úřad bude prováděti ještě další experi-
menty.
Táže se tudiž správce ministerstva finaneí
jak jest lomu s pokladními hotovost-
mi a jak jest po této stránce postaráno o bu-
doucnost?
Dále mnoho-li z vydaných obmojs
bylo použito na skutečné objednáv-
ky a mnoho-li k zachování válečné po-
hotovosti. žádá správce ministerstva financí.
aby podal přehled. jaké obnosy byly v mi-
nulých třech letech vydány na mimořádný
rozpočet a jaké na operace balkán-
ské a na nové objednávky, jakož i jaké
úmysly má finanční správa pro budoucnost. Dr
zl. Grabmayr hrozí se zvyšování výdajů, schva-
lulje však týmž dechem trojspolek a
jeho politiku. Právě naše postavení v troj-
spolku způsobuje, že následkem zvýšení počtu
mužstva, obsaženého v nové branné předloze ně-
mecké říše, žádalo se též již u nás za zvýšení
počtu naší pěchoty a nu Iialii sesílení její námořn
posice.
Tisza
Hradec
jižní dráha
10
article
Del. Leuthner podotýká vůči posl. Maštálkovi
že se náš militarismus příliš podceňuje, soudí-li se
že své podněty bere z Berlína. Vznáší k správe
ministerstva financí deset různých dotazů, ze-
jména o ústavnosti úvěru 227 milionů, úvěru mo-
bilisačního a jeho použití, o úvěrních operacícl
Del. Němec prohlašuje, že správce ministe-
stva financi nepromluvil ani slova o ústavní strán-
ce záležitosti. Nelze dopustiti, aby 227 miliono
použilo se na válečné účely a aby byly dodatečn
refundovány úvěrní operací
Del. Sedlák přeje si vysvětlení, zda pro za-
mitnutí obnosu 6 mil. K ku poskylnutí úvěrů do-
davatelům zemědělských vojenských dodávek
svědčily zásadní důvody anebo tkvi-li příčina toho
v nynějších nepříznivých poměrech finančních.
Del. dr. Schlegel připomíná, že v řádném roz-
počtu nevyskytuje se již položka 7. „Náhradní
nové stavby lodních jednotek“, která byla ročně
preliminována asi 20 mil. Táže se správce minist.
financí, zdali při přištím rozpočtu nebude brán
zřetel na položku 7., poněvadž zde jde o běžné
záležitosti.
Správce ministerstva financf dr. svob. pán
Engel ujimá se slova, aby podal žádaná na něm
vysvětleni o vojenských požadavcích
a dovozuje: Jedná se o rok 1913. o prvě pololei
1914 a o poslední měsíce v. 1912. Pokud se týče
r. 1913, jest třeba nejprve zminiti se o polřebě,
jež ve společném státním rozpočtu preliminována
jest pro rok 1913 pro rakouskou kvotu. Tato po-
třeba jest v nažem rozpočtu pro 1913 budgetárně
zařazena, při čemž správce ministerstva finanei
výslovně zdůrazňuje, že na její dhradu nebyla uči-
něna žádná úvěmní operace. Dále jednalo se o ob-
nosy 41.6 milivau na vojsko a 40 milionů na ná-
mořnictvo, jež povoleny byly tormou dodatečných
úvěrů pro r. 1912 delegačními usneseními XII.
Leuthner
Maštálek
Němec
Del
doktor
Schlegel
Engel
Berlín
del
11
article
XIII. dne 20. října 1912. Kvota z toho čini okrouhle
26.5 mil. na vojsko a 25.4 mil. na námořnictvo,
dohromady okrouhle 51.89 milionu. Z těchto ob-
nosů bylo v roce 1912 vydáno 11.6 milionu, kdežto
zbytek 40.2 milionu uvolněn byl v r. 1913. Třetí
položka, o kterou se zde jedná, jest dodatečný
úvěr, žádaný vzhledem k nejisté zahraniční situaci.
o nějž žádá se návrhy IX. a XIV. nynějších předlph
v obnosu 357.1 milionů. Rakouská kvota z toho
činí 227.1 milionu. Z tohoto dodatečného úvěru
vydáno bylo v posledních měsících r. 1912 26.3
milionu, v r. 1913 okrouhle 191 milion, takže
zbývá obnos 9.8 milionu, jenž vyplacen, bude
prvé polovině 1914 ve smluvních dodávkových
lhůtách. O oba tyto obnosy 51.89 a 227.1 milionu
nemohlo býti v rozpočlu žádáno, jednak protože
prvý dodatečný úvěr schválen byl v oné době, kaly
osnova rozpočtu na rok 1913 byla říšské radě
předložena a jednak, že druhá potřeba v oné dob
nebyla vůbec ještě známa.
12
article
Obnosy, vynaložené v letech 1912 a 1913, byly
hrazeny zatím z běžného rozpočtu s použitím do-
časných pokladních hotovostí, jež byly do jisté
miry sesíleny obnosy, vyplynuvšimi na základ
starších zmocnění k půjčkám. Pro delinitivní úhra-
du těchto výloh použilo se úvěrní operace v za-
tímním rozpočtu, podaném poslanecké sněmovně.
Pokud jde o prvé pololetí r. 1914, přicházi zde pře-
devším v úvahu normální potřeba pro vojsko
námořnictvo, jejíž rakouská kvota činí, jak vy-
plývá z předloh, celkem okrouhle o 178.7 mil.
O tuto potřebu jest postaráno dle prelimináře
bude samozřejmě jako všechny řádné potřeby hra-
zena z běžných příjmů. Dále byly jako každoročně
žádány mimořádné úvěry na vojsko a námořnictvo
jichž kvota, připadající na Rakousko, činí 53.
mil, kor. K úhradě obnosů těchto mimořádných
vojenských úvěrů, jež budou zaplaceny během
pololetí r. 1914. požaduje se v zatímním rozpočtu
rovněž úvěrní operace.
Rakousko
13
article
Odpovídaje v dalším na různé dotuzy, pouka-
zuje řečník k řeči dra. Grabmayera, že skutečnost
tentokráte vynutila si mimořádně vojenské úvěry
k řeči del. Neumanna odkazuje na předlohy, po-
dané posl. sněmovně; ohledně pokladních holo-
vostí pak uvádi, že jsou nízké a nelze vyčitati hro-
madění peněz ve státních pokladnách. — Del. Ma-
štálkovi slibuje, že podá přehled o mimořádných
potřebách na vojsko a námořnictvo v posledníc
třech letech. V dalším oďpovidá pak del. Leutne-
rovi a uvádí, že jsou určité výdaje, jež za nutných
poměrů musí býti učiněny s předpokladem po-
zdější indemnity. Taková opatření obsažena jsou
v pojmu mobilisace. S názorem del. dra. Schlegla
ohledně položky 7. nemůže souhlasíti. Jedná seo
nově, nikoliv náhradní stavby. Pravilo-li se, že
náklad v této položce v posledních letech velice
poklesl, musí se právě povážiti, že byly učiněny
velice značné a nákladné nové objednávky. Správ-
ce ministerstva Hinancí musí se starati o jednotné
vyřizování všech rozpočtových otázek a není proto
s to vyhověti jistým přáním jednoilivých resortů,
kterými převrací se celá souslava rozpočtu.
Po řeči správce ministerstva financí svob. p
Engela vznáší zpravodaj del. Rosner k mi-
nistru vojenství různé dotazy o reformě vojenské
správy, o trestních případech ve vojsku, o po-
všechné trestností aſd.
Del. Němec podotýká vůči knížeti Schön-
burgovi, že armádě se jen poslouží, upozorní-li se
na nepřístojnosti a výtržnosti a žádá-li se za ná-
pravu. Ti, kdož hlasují pro vojenskou předlohu,
nechť mají na paměti, že široké vrstvy lidu ne-
budou moci nésti neslýchaná břemena, jež se na
ně uvalují v době, kdy jest nebezpečí, že se ná-
rodní hospodářství shroutí
atd.
Neumann
Schlegl
Engel
Němec
Schön
Ma
14
article
V odpolední schůzi del. Maštálk
opřel se dru. Grabmayrovi, pokud mlu-
vil o panslavistické podkopné práci. Od pre-
sidenta říšského soudu mohlo se přec očeká-
vati, že bude objektivnější. Ostatně třeba kon-
statovati, že v poslední době umlkly řečío
panslavistických rejdech v Rakousku
a upustilo se od výtky, že rakouští Slované
chtějí zříditi panslavistickou říši a poškoditi
tím prestyž Rakouska. V této souvislosti pro-
mluví onárodníchpoměrechv armá-
dě. Starý německý duch, kterým naše armáda
byla proniknuta v r. 1804, panuje doposuda
národní snahy, které se projevily v armádě
považují se stále za nebezpečné pro říšia
armádu. Pořád ještě udržují se naši důstojníci
v téže odloučenosti od národního a veřejného
života jako dřív. V jejich odnárodnění vidí se
nejbezpečnější záruka jejich věrnosti. Zejména
v zachování německé služební řeči
spatřuje se vhodný prostředek pro trvání na
starém německém národě. Nepopírá nutnos
jednotné řeči v armádě, avšak výklad, který
se dává služební řeči, je příčinou četných
oprávněných stížností Čechů. Všichni národové
v Rakousku vedou tichý nebo otevřený boj
proti těmto poměrům, proti soustavě, kterás
více nehodí do tohoto století. Maďarům se po-
dařilo otřásti touto soustavou a zříditi si tak-
řka samostatné vojsko. Přiznává-li se Čech
armádě ke své národnosti, vykládá se to jak
národní chauvinismus. Národně smýšlející dů-
stojníci jsou nemilosrdně pronásledování a pře-
sazováni jako živly nespolehlivé. (Řečník uvád
v tomto směru dva případy.) Jest u nás tradicí
že národní nadšení v armádě se perhoreskuje
Neschopnost ovládati české pluky se českému
národu vytýká.
Slovan
Čecho
Maďar
Čo
Rakousko
15
article
Tázal se ministra, je-li pravdivou pověst
o chystaném přeložení celých pluků
Příslušníci českého národa počínali si udatně
v nejtěžších chvilkách mocnářství. Ať jense
nepřehlíží, že teď musí se vyhověti zjemnělému
národnímu cítění. Zmíniv se o letošních
manevrech a změně původních disposicv
třetí den manevrů, prosil ministra o vysvě-
tlení. Opatření, která byla v poslední době
učiněna proti společnosti Kanadsk
dráhy, vysvětlují se vlivem ministra vojen-
stvi. Bylo by velmi žádoucím, kdyby chtěl po-
dati v tomto směru vysvětlení už proto, že
vměšování se vojenské správy do obchodně-
politických agend nemohlo by býti dobře po-
chopováno. Nebyly to anglické, nýbrž něme-
cké společnosti, které nám odnímaly osoby
povinné odvodem. Byl to náš spolkový
spojenec, který oslaboval naš
brannou moc. Ať ministr netrvá na opa-
třeních proti Canadian Pacific, protože bychon
si anglické veřejné mínění ještě více znepřá-
teliti než se to dosudl stalo.
Pojednávaje o bosemských drah á e
pravil, že třeba litovati, že dle předlohy ne-
dostane Bosna a Hercegovina spojeni s mo-
řem a je navrženo zříditi jen normálně kolej-
nou spojovací dráhu přes Split k srbským hra-
nicím. Nelze souhlasiti s jednostranně stratepi-
ckým účelem této předlohy. Řečník žádal mi-
nistra, by podal o té věci vysvětlení.
Del. dr. Bíaly soudí, že zbrojení a vojenská bře-
mena smějí jit jen až k jistým hranicím. Pojednáva
o nouzi v Haliči a o vystěhovalecké otázce. Žád
uzákonění vejenského trestního řádu, udělení vy-
datných podpor příslušníkům rodin záložníků a stě-
žoval si do nedostatečného udělení dovolené
žních.
Po dalších vývodech svob. pána Blečka, dra.
Schlegla. Tonella. Vasilko a ministra
vojenství ryt. Krobatina schůze byla ukon-
čena
Del
doktor
Bíala
Bleček
Schlegl
Vasilko
Bosna a Hercegovina
Split
Halič
Kanadsk dráha
16
article
Rišská rada.
Rišská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 17
Z Vídně, 27. listepadu.
lsb
IZvh tel. zpra„Nár. Listů s) pe
Osmihodinné schůze staly se pravidlem
Rokováni v příčině osobní daně z příjmu po-
kračuje pomalu, ale pokračuje. Nyní nalezá se
již v podrobné debatě vlastní osobní dai
z příjmu. Zítra bude prvním řečníkem posl
dr. Funk, některý den s neděle promluví
posl. dr. Rašín. Budoucí týden bude vůbe
nejdůležitějším v celém jednání poslanecké
sněmovny o malém linaněním plánu,
poněvadž dojde k hlasování o no-
vele k osobní dani z příjmu, které bude neoby-
čejně spletilým a potrvá zajisté několik hodin
Je třeba dnes již upozorniti, že bude nezbytno
by poslanci čeští byli plným poč-
tem ve Vídni vůbeca ve sněmovně
trvale zvláště.
Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.)
Funk
doktor
Rašín
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
Nově zvolený poslanec Michal Huber (Horn
Rakousy) složil slih.
Nově zvolený poslanec Michal Huber (Horn
Rakousy) složil slih.
Sněmovna pokračovala v zevrubné rozprav
o novelle k osobním daním.
Dr. šl. Licht navrhl, aby II. hlavní oddíl
s návrhy Staňkovými, Donátovými a Viškovského
stran vymáhání daní a podanými k §5 101. až 106.
jakož i minoritní návrh Staňkův k § 38., byly vrá
ceny výboru, kromě minoritního návrhu Lukaše-
vičova k § 84., na jehož vyřízení kladla vláda
zvláštní váhu. Potom pojednal o nutnosti reformy
berního systému samosprávných korporací.
Na to přikročilo se k hlasováni. Výborové
návrhy k l. hlavnímu oddílu byly schválen
bcze změny. Návrh Severův k § 27. propadl
U II. hlavního oddílu byl schválen mi-
noritní návrh posl. ryt. Lukaševiče
aby k § 84. byl připojen tento poslední odstavee
„Ustanovení zvláštních zákonů, jimiž přijmy z úro-
ků a důchodů jsou osvobozeny od daně (§ 125č
12) nevedou k vyloučení těchto příjmů ze zdaňo-
vacího základu zvláštní výdělkové daně; to plat
zejména též o ustanoveních, jež obsahují osvobo-
zení od daně z příjmů, zavedené cís. patentem
29. list. 1849 ř. z. č. 439 a od každé na její místo
nastupující daně.
Projednávaná ustanovení III. hlavního od-
dílu byla schválena dle výborovéh
textu.
Minoritní návrhy Staňka, Donáta a Viškovské-
ho k §§ 38. a 101. až 106., rovněž II. hl. oddí
kromě § 84. byly vráceny výboru.
Schůze přerušena, aby se mohli řečníci dá
zapsati ke slovu ke II. skupině podrobné debaty
(§ 153. zákona o osobních daních a další para-
grafy.)
Po obnovení schůze zahájil ref. šl. Lich
debatu. Prohlídka knih — pravil — má, tak jak je
zaklavsulovaná, sotva jiný význam, než význam
výstrahy pro nepoctivého poplatníka. Ve spojení
s amnestií má poplatník nyní příležitost dospětik
úplné berní pravdě.
Huber
Horn
doktor
šl
Staňkův
Donátův
Viškovský
Severův
Lukaševič
Staněk
Donát
II
18
article
Referent menšiny dr. Lukaševič odůvodňoval
své minoritní návrhy o vyšším zdanění přijmů, pře-
vyšujících 40.000 K, a zavedení závazné prohlídky
knih v I. a II. instanci. Rusíní budou v zájmu usku-
tečnění služební pragmatiky a sanace zemských
financí hlasovati pro tuto zákonnou předlohu
(Pochvala Rusínů.)
Zpravodaj menšiny posl. dr. Viškovský pro-
hlásil, že jeho strana nemá příčiny k nadšení pro
finanční předlohy, peněvadž jsou po stránce poli-
tičké i finančně politické praci příštipkářskou a
nebudou hraditi ani okamžité potřeby státu a ze-
mí. Brojil proti nemorálnímu junctim služebn
pragmatiky a finančního plánu. Navrhuje jiné zně
ní odst. 6. § 157., dle něhož osobní dani z příjme
přednosty domácnosti nemaií podléhati a nemai
doktor
Lukaševič
Rusín
Viškovský
19
article
být jako odrážkové položky vedeny peníze, anebe
naturální požitky, jež musí platiti přejímatel ho-
spodářství předateli, jenž žije v jeho domáenosti
jako výměnkář, jakmile osoba, oprávněná ku při-
jímání uvedeného dosáhla věku 55 let a když ce
na ročního nákladu nepřevyšuje 600 K, dále usta-
novení, by jako odrážkové položky sloučeny byly
příspěvky na všeobecné účely, jmenovitě na vodní
družstva a meliorační společenstva, dále ustano-
vení, dle něhož poplatky z převodu jmění, přecha
zejí-li malé živnosti dědictvím, mají býti poklá-
dány za odrážkové položky
Řečník odůvodňoval pofom svůj minoritní ná-
vrh ustanovením o odhadní komisi a konečně žá-
dal min. financí, aby před vydáním průvodních na-
řízení vyslechlo odborné zemědělské korporace
[Hlučný souhlas českých agrárníků.)
Zpravodaj menšiny posl. Hillebrand prohlašu-
je, že sociální demokraté trvají na svém návrhu
aby zvýšeno bylo zdanění vyšších přijmových tříe
a odůvodňoval pak sociálně-demokralický mino-
ritní návrh na škrtnutí berních úlev císařových
členů cís. domu i úlev, jichž požívají důstojníci.
Hillebrand
20
article
Zpravodaj menšiny dr. Hübschmann vyčítah
vládě, že peužívá služební pragmatiky jen za
přípřež pro předlohu finančni. Při nových vojen-
ských výdajích jedné miliardy nebylo zavedeno
junktim s některou finanční předlohou. My, národ-
ní sociálové jsme pevně přesvědčeni, že mezi
oběma bojujícími národy v Čechách musí dojíti k
upřímnému vyrovnání, ale jen za podmínky, že do-
staneme pro sebe a pro své menšiny táž práva, ja.
ko Němci pro sebe a své minority. (Souhlas čes.
nár. soc.) Schvalujeme malý finanční plán jen pro-
to, že chceme pomoci úřadníkům a sanovati zem-
ské finance. Konečně odůvodňoval svůj návrh, aby
zvýšeno bylo daně prosté existenční minimum
(Hlněná pochvala českých radikálů.)
Minoritní zpravodaj posl. Winarsky prohlašu.
je, že reforma osobní daně z příjmů není v žádném
směru uspokojivá. Sociální demokraté především
navrhují, aby zvýšeno bylo existenční minimum
úbytek byl hražen silnější progresí u velkých příj-
mů. Řečník opřel se osvobozování duchovenstva.
šlechty a kapitálu od daní. Dělníci a zřízenci ne-
chtějí sami nésti celé břemeno osobní daně
příjmů. (Pochvala soc. dem.)
Minoritní zpravodaj posl. Roškar stěžoval
do nespravedlivého a bezohledného zdaňování
venkovského obyvatelstva a žádal, by schvále
byl jeho minoritní návrh na zvýšení daně prosté-
ho existenčního miníma. [Pochvala Slovinců.)
Další jednání přerušeno a rokováno byloo
pilných návrzích na úpravy platů učitel-
ských.
Posl. Stapiňski líčil bídu učitelů v Ha-
ličil, načež toto jednání přerušeno.
Konec schůze o 6. hod.; příští bude zejt ra
dopoledne
doktor
Hübschmann
Němec
Posl
Čechy
21
title
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 27. lislopadu. (K. k.)
Vídeň
22
article
V dnešní schůzi
V dnešní schůzi
justičního výboru
ujal se slova ministr spravedlnosti dr. ryt. Hochen
burger. Ohražuje se proti tvrzení, že výnos v zá
ležitosti soudce Ertla vybočil z působnosti minister
stva spravedlnosti, poněvadž obsahuje zasahován
do řádné trestní moci, vyhražené jedině předno-
stovi soudu.
Oproti tvrzení, že ministru spravedlnosli ne-
přísluší právo, pro nedostatek přimého služebního
dozorčího práva nad nižšími soudy, činiti okresnímu
soudu poznámku nebo výtku, dokazoval ministr zá-
konnými ustanoveními úplné oprávnění k rozkan
presidentovi vrchního zemského soudu, který refe-
roval o opatřeních služebního dozorčiho práva, jim
zamýšlených, aby dal okresnímu soudu, kromě bez-
ttak již zumýšlené poznámky, učiniti ještě další po-
známku. Soudce jesl vázán pouze zákonem a plat-
nými nařízeními a nemůže býti volán k zodpověd-
nosti pro věcný obsah svých rozhodnutí. Naproti
tomu podléhá záchovávání všeobecných procesně-
právních základnich zásad, vedění pročesu dle pře-
děpsaného řádu a vyhovování předpisům řádu ne
sporně dohládaci službě. Ministru spravedlnosti na
skytá se každý týden několikráte příležitost zkou-
mati dle své povinnosti zejměna rozsudky trestní
Ertl
23
article
Podnět dávají k tomu žádosti o ochranu práva.
návrhy na milost, dotazy státních zástupců po pro-
vádění právních prostředků a kromě jiných v ne-
poslední řadě též četné v poslanecké sněmovně
podané dotazy, jež kladou ovšem velmi často na
ministra spravedlnosti nároky, jichž splnění uvedlo
by jej ve stálý rozpor s neodvislostí soudce, zaru-
čenou státními základními zákony. Zkoumáním l-
stin zjistí se nezřidka, že jde o zřejmé chybné roz-
hodnutí. Pravidelně jde o omyly na úkor obžalo-
vaných a odsouzených. Má ministr spravedlnosti
v takových případech složiti prostě ruce v klín
má ponechati za posvátné bázně před soudcovský-
mi nálezy věcem volný průběh? Soudím, že takový
ministr uvalil by na se těžkou výtku a jeho báze
před soudcovskými nálezy nemohla by platiti jako
omluvný důvod pro jeho nečinnost
Potom byla k návrhu posl. dra: Rollera debai
skončena.
Přiští schůze zítra
Roller
24
article
Politický přehled
Země české.
Politický přehled
Země české.
Liberecká bouře proti německým poslancům
z Čech.
Liberec zase jednou vede a udává ton
německé radikální politice protiposlaneckéa
jeho vystoupení proti „německému sdružení
z Čech“ doznává stále plněji ozvěny v „háji
německých listů“ krajinských. O odmitnuti
žádosti libereckého purkmistra a předsedy
německého výboru pro rozdělení Čech, jenž
naléhá na revisijní schůzi výboru, rozepsal se
včera umírněnější z obou německo-nacionál-
nich denníků libereckých „Reich. Ztg.“ i před-
čitá německým poslancům roztomilé levity
List uvádí mezi jiným, že německým vyjedna-
vatelům, když vstoupili do posledních vyrov-
nacích jednání, byly doručeny německým vý-
borem pro rozhraničení do „posledního pun-
tíku na i“ vypracované osnovy zákonů, v nichž
obsaženy byly minimální požadavky Němců
z celého komplexu vyrovnacích otázek při-
střižené. Přes ně přenesli se němečtí zástupi
ve vyrovnání se svrchovanou nedbou a „ne-
majíce žádného pevného, nepohnutelného cíle
před očima, pustili se do zhoubného smlou-
vání a slevování, a jak se samo sebou roz-
umí, pohořeli úplně naproti Če-
chům daleko nad ně vyzralejším
Reich
Němec
Čechy
Liberec
25
article
Jest známo — pokračuje liberecký list — ž
to, co tehdáž na veřejnost přišlo jakožto vý
sledek česko-německého jednání, bylo by zna
menalo konec „Deutschböhmen“
proto musil tento vyrovnací spratek, který
spatřil světlo světa za loňského nesnesitelné.
ho parna letního, u Němců vyvolati tisícero-
hlasé: „Nepřijatelno!“ Němečtí proslavení
taktikové nikdy prý nevěděli, co chtělí, at
jakákoli osudná hodina lidu udeřila, proč by
se tedy mělo i nyní třeba jen prstem hnouti,
aby nebyli překvapeni zamýšleným opatřením
vlády? — táže se „R. Z.“ a pouští na „vůdce“
hrůzu plným proudem. Ať prý se jenom ne
přepočtou. Právě za posledních vy
rovnacích jednání poskytli lidu příle
žitost obdivovati se neschopnosti svých vůd
ců, tenkráte dokázali, že den volby, který jim
vynesl mandáty, nebyl žádným dnem svatéh
ducha. Neuvádíme jenom pro zajímavý psy-
chologický moment vyrovnací veřejného mí-
nění Němců v Čechách, ale také pro zadost-
učinění českým zástupcům ve vyrovnacím jed-
nání, obviňovaným od známých generálních
pachtýřů politické slovutnosti v Čechách, že
jdou do jednání naprosto nepřipraveni, kdežto
Němci prý byli přichystáni do nejzevrubněj-
ších vyrovnacích podrobností.
Němec
Čechy
26
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Přípravy k zemským volbám v Kraňsku.
Dne 1. prosince bude v Kraňsku voliti vše-
obecná volební kurie 11 zemských poslanců,
nichž jeden připadá městu Lublaní, ostatní de-
seti okresům, v nichž jsou města vřaděna do
skupin venkovských obcí, aby byla snáze pře-
hlasována klerikálními voliči vesnickými. Jest
to zákonodárně dílo dosavadní klerikální
sněmovní většiny. K volbám vydaly kan-
didátní listiny oba hlavní slovinské tá-
bory a také sociální demokraté, kteří
však naděje na vítězství nemají. Liberální stra-
na kandiduje oficiálně pouze v Lublani dosa-
vadního poslance Turka. Pro venkovské obce
jmenováno deset samostatných, většinou
rolnických kandidátů, neodvislých od kleri-
kálů. Klerikálové mají své kandidáty ve všech
okresech, i v Lublani, kde proti Turkovi kandí-
dují Iv. Kregara. Za nynějších poměrů zvítězí
asi kromě Lublaně všude ještě kandidáti kle-
rikální. Tak zvaní „samostatní“ jsou vlastně
jen liberální sčítací kandidáti.
Klerikální „Slovenec“ nařknul v posled-
ních dnech před volbami liberální většinu
městského zastupitelstva lublaňského, že má
v obecním hospodářství nepořádky a že ze-
jména zneužila chudinského fondu k stranni-
ckým účelům. Na žádost starostovu zemský
výbor nařidíl revisi obecního hospodářství. Ale
ještě dřive, než revise mohla začíti, starosta
dr. Tavčar podal podrobný obraz městského
hospodářství ve schůzi městské rady a dokázal
podrobnými doklady, že městské hospodářství
je ve vzorném pořádku. Z chudinského fondu
udělena nezasloužená podpora pouze jednomu
lublaňskému příslušníku, ovšem na jeho úpěn-
livou prosbu, a tento příslušník města Lublaně
je stranníkem klerikální strany.
Turek
Iva
doktor
Tavčar
RakouskoUhersko
Kraňsko
Lublaň
27
article
Hr. Tisza uznává špatnost uherských zákoná.
Hr. Tisza dal se ve středu v uherské sně-
movně vyzvati, aby promluvil o dohodě
Chorvaty. Hlavní obsah jeho odpovědi byl už
uveřejněn. Vybíráme z jeho řeči ještě některé
zajímavější podrobnosti
Mhrvě o zákonu o místních jménech
Chorvatsku, jenž je sice dávno panovníkem
schválen, ale uherskou vládou neproveden, hr.
Tisza oznámil, že zákon se nyní provede.
čímž zmizí z úřadních listin maďarských zko-
molené maďarské názvy některých chorvat-
ských měst. „V této věci“ — pravil hr. Tisz
— „Chorvatsko následovalo našeho špat-
ného příkladu. Stanovením (roz. poma-
ďarštěním!) místních jmen provedli jsme nědo
co jsem tehda neschvaloval a rád bych viděl,
aby se to nebylo stalo, kdyby to bylo možno.
Chorvat
Tisza
Hradec
Chorvatsko
Tisza
28
article
Mlavě o železniční pragmatice, hr. Tiseu
zmínil se o různících se textech uher.-chorv.
vyrovnání z r. 1868. Kdežto v textu, schvále-
ném chorvatským sněmem, praví se výslovně,
že úřadní řečí všech společných úřadů na
území chorvatském jest chorvatštína, Maďař
vložili do svého textu bez svolení chorvatské
delegace slovo „může“ se užívati chorvat-
ského jazyka. Tim si otevřeli zadní dvířka pro
zavádění maďarštiny i do Chorvatska
Zavedení komisariátu v Chorvatsku h
Tisza vysvětloval takto: „V Chorvatsku bylo
pozorovati zjevy, z nichž možno bylo soudili,
že způsobí vážné zápletky a ústavní krisi. z
obavy, že většina chorvatského sněmu se
vysloví proti státní pospolitosti s Uhrami, ne-
zbylo nic jiného, než zavéstí komisariát, který
měl za účel obnoviti v Chorvatsku především
pokoj a bezpečnost...“ Před zavedením komi-
sariátu ani po něm klid a bezpečnost v Chor-
vatsku nebyly nikým porušeny a nebylo co
obnovovati. Obava před sněmovní většinou
byla úplně bezdůvodná, poněvadž tou většinou
byla chorv.-srbská koalice, stojící stále na půdě
vyrovnání z r. 1868, táž koalice, o kterou se
nyní za souhlasu Tiszova chce opírati bar.
Skerlecz, až bude v nejbližších dnech jmeno-
ván bánem. Komisariát byl tedy plodem pouho-
pouhé maďarské zvůle.
Maďař
Tisza
Skerlecz
Chorvatsko
Uhry
29
article
Za hranicemi.
Poměr mezi Rakousko-Uherskem a Srbsken
prý se zlepší.
„S. K.“ dovidá se z díplomatických kru-
hů, že zlepšený poměr mezi Německem a
Anglií bude mít účinek i na zlepšení poměru
mezí Rakousko-Uherskem a Srbskem, nebot
na následníka arciknížete Františka Ferdi-
nanda za jeho pobytu v Londýně působeno by-
lo se strany anglické i německé, aby upustil
od své nepřízně k Srbsku a byl k němu laska-
vější. Stane-li se tak, Srbsku bude možno vě-
novati se velkým hospodářským a kulturným
úkolům v dobytých krajích, k čemuž potřebuje
úplného míru. Zájmem Německa nikterak není.
aby balkánské země byly udržovány ve stavu
věčných krisí a nejistotě, neboť je to na škodu
německému průmyslu a obchodu. Ustálí-li se
na Balkáně poměry, bude to na prospěch ne-
jen balkánským státům, nýbrž i německému
průmyslu, obchodu, a na tom německé poli-
tice záleží víc, než na diplomatických plet-
kách a intrikách. A totéž platí o každém ji-
ném státě, který chce do balkánskýcho států
exportovati.
S K
Ferdi
Rakousko
Uhersko
Německo
Anglie
RakouskoUhersko
Srbsko
Londýn
Balkán
30
article
Rusko a Bulharsko.
Rusko, jak se „Novoje Vremja“ dovídá
diplomatických kruhů petrohradských, nehodlá
nikterak ani Bulharsku, ani králi Ferdinando-
vi ztěžovati těžké dni, které právě prožívá
Úřadní kruhy ruské přejí Bulharsku dobra
proto by rády viděly, kdyby se tam mysli u-
klidnily a pořádek obnovil. Bulharská diplo-
macie chová se k Rusku formálně bezvadně
Rusko
Bulharsko
Novoj Vremja