ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 578b8300-8f1c-11dd-b281-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 42, org 6, person 88, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti
2 masthead
nobov vholoe švovleasbe
3 masthead
V Praze, v pátek 28. listopadu 1913.
Praha
4 masthead
uoqot odoh 3endo lmlav vramojalošií aaskrobonatí so svlnllese a soboláásve senle ni sone ov linonlalromae l tsnm Mel botanb stas liv laleob
5 masthead
Číslo 327.
6 masthead
lum 3ol vlittee
7 article
rannl a večerní Hety předplácí se v Prane v administraci a měsle as čtvrt leta .dvojí donáškou ne čtvrt reva *e BlIalká ch- na m áste 1 K 90 Pošto na měsle, na čtvrt leta * dvojí zásllko ns pe e Zivrle ieta da
e BlIalká ch
8 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8., s přílohou pro venkov o 12 stranách. Sblížení mezi Poláky a Rusíny. Oba rusínské kluby na říšské radě. ukrajinský a radikální, přijaly včera návrh hraběte Stürgkha, aby svolal se nový ha- ličský sněm k mimořádnému zasedání, ve kterém by se ustavil a dosadil výbor pro volební reformu a provedl tuto reformu. Rusíni vyhražují si sice, že trvají ne- zvratně na svých požadavcích, které se tý- kají volební reformy a že se vtéto věcí za žádných okolností nedají znásilniti pol- skou většinou sněmovní, nicméně nechtějí však zasedání sněmu, věnovanému této záležitosti, činiti žádných překážek. Ujednání s Rusíny předcházela akce, kterou urovnával kompromissu cestu mezi polskými stranami hr. Korytowski. Podol- ské polské strany daly se jím přiměti k to- mu, že svolily, aby si Rusíni sami volili svoje zástupce v zemském výboru a zem- ských komisích, dále pak umluveno s nimi. že ve východní Haliči utvoří se 28 ven- kovských volebních okresů jednomandá- tových, 16 dvoumandátových a 4 s voleb- ním katastrem. Ze všech mandátů maji Rusíní dostati 27%, přísedících zemského výboru má však býti, ne jak původně jim nabízeno, sedm, nýbrž osm, a z toho dva rusínští. S těmito návrhy přišel ministerský předseda k Rusínům, a již v sobotu roz- nesla se zpráva, že oni nejsou spokojeni, že však jejich sněmovní klub chce na zá- kladě zmíněných podmínek pokračovati ve vyjednávání o volební reformě na sně- mu samém. Včera konečně tato věc usne- sením obou rusínských klubů nabyla určité podoby, a zasedání haličského sněmu prvních dnech prosince možno tedy po- važovati za zajištěné.
Polák Rusín Stürgkh Praha Podol Halič
9 article
Námitky Rusínů proti návrhům hra- běte Korytowského týkají se hlavně čtyř věcí. Především počtu dvoumandátových okresů ve východní Haliči, kterých má býti 16, kdežto dříve se mluvilo jenomo 13. Dále sestavení některých venkovských volebních okresů tamních, při němž se pří- liš přeje Polákům. Třetí námitka týče se počtu členů zemského výboru, čtvrtá ku- rie středních statků, proti které Rusín jsou. Avšak rozhodný rozpor trvá mezio- běma stranami již toliko v otázce zem- ského výboru, který Rusíni naprosto ne- chtějí nechati vzrůsti na osm členů, mají-l z nich dostati jenom dva proti šesti Polá- kům. V ostatním očekává se mezi zástupci obou národů sblížení, jmenovitě na půdě sněmu, neboť je známo, že některé polské strany jsou odhodlány dáti se tam přehla- sovati, třebas by na všecky ústupky Ru- sínům formálně nepřistupovaly. Shodu mezi Poláky trvale poruší jenom poslanec Stapiňski, jenž asi se šesti až osmi přívr- ženci postaví se zcela mimo Kolo a bude postupovati se sociálními demokraty. Haličský kompromis bude míti přiro- zeně značný vliv na poměry v poslanecké sněmovně, Již předchozí sblížení mezi pol- skými a rusínskými poslanci způsobilo na říšské radě značné uvolnění, a odsunutí polsko-rusínského sporu na haličský sněm, dává podnět k příznivým předpověděm pro osud finančního plánu. Na druhé stra- ně bude na jeho postup arci zase působiti
Rusín Polák Stapiňski Halič poslanecký sněmovna
10 article
úbytek fysického času, který říšské radě zasedáním haličského sněmu vznikne. ho Rusíní svolili ke svolání haličského sněmu (Zvl. telef, zpr. „Nár. Listů“.) Z Vídně, 27. listopadu. Důležitá zpráva roznesla se po 5. hodin večerní celým parlamentem: Rusíni po celo- denním jednání s místodržitelem drem. Kory- towským, předsedou Kola polského drem Leem a m-p. hr. Stürgkhem a po vlaštní dlouhé poradě se usnesli, svoliti, by sněm král haličského svolánbylna 3. nebo5 prosince, ale se dvěma výhradami: pouze k ustavení a k volbě výboru pro volební refor- mu. Za druhé prohlašují, že souhlas, by sněm nově zvolený se sestoupil, není dokonce ještě schválením projektu volební reformy haličské učiněného drem. Korytowským. Naopak. Ru- sínští poslanci na radě říšské zůstavují zem- ským poslancům haličským, aby vyrovnali na půdě domácí, na sněmu šamém, spory, kteréž ještě stran volební reformy zemské zůstaly Tyfo spory týkaji se podstatně a hlavně národ- ního složení zemského výboru, všechny ostatn jsou skoro uklizeny dle Rusíni a finanční plán.
Rusín Kory Leo Stürgkh Vídeň
11 article
Z Vídně, 27. listopadu. Zmíněná právě zpráva neobsahuje ničeho o tom, jak zachovaj se Rusíni oproti finančnímu plánu, do- sud neprojednanému. Soudí se však, že třebas i formálně obstrukčni taktikou svou proti ně- mu nezastavíli, nebudou přece v ní pokračo- vati, jdouce do Lvova na haličský sněm k no- vému jednání v příčině volební reformy. o Haličský sněm a zemské úděly, ei Z Vídně, 27. listopadu. Po ukončení kon- ference rusínských poslanců s hr. Stügkhen se proslýchalo v parlamentních kruzích, že ha- ličský sněm svolán bude na pátek 5. prosince Jako záruka, že vyhověno bude ukrajinskému stanovisku ve volební reformě, bude pře d- 1oha o údělech zemím odročena ai do schválení volební reformy haličským sně- lnro mnve eej n l Z Vídně. 27. listopadu. Vydána byla tate zpráva: Oba rusínské kluby, ukrajinský ukrajínsko-radikální konaly dnes odpoledno za předsednictví posl. dra. Konstantína Le vi- ekého několikahodinnou společnou schůzi ve které rokovalo se o dalším postupu poslan- ců rusinských v příčině zemské volební refor- my haličské co nejdůkladněji. V poradě té uva- žován návrh ministerského předsedy hraběte
Rusín Vídeň Lvov
12 article
Stürgkha, by svolal se nový haličský sněm k mimořádnému zasedání, ve kterém by se dosadil výbor pro volební reformu a aby se reforma sama skoncovala. Usneseno prohlá- sití ministerskému předsedovi, že Rusíni jsou ochotni nečiniti žádných překážek svolání zemského sněmu haličského k mimořádnému zasedání, bude-li toto věnováno výhradně vzpomenutému účelu a zároveň za výslovné výhrady, že Rusíni přes tento svůj zásadní sou- hlas trvají nezvratně na svých požadavcích příčině volební reformy, která by spočívala na dřívějším komprbmisu a že ve věci té ni- žádným způsobem nesmějí býti znásilňování polskou většinou sněmovní, že naopak Rusíni pokládají sestoupení sněmu zemského a jeho výboru pro volební reformu za poslední po- kus, aby dosáhli přímým jednáním ve Lvově splnění svých oprávněných požadavků v pří- mem. sed dmonl oVINb S i k oj e u
Stürgkh Rusín
13 article
čině volební reformy, vybudované na dřívějšín kompromisu. Toto usnesení s připojeným vyládřením s podotěenými výhradami bylo předsednictven posl, drem. Konstantinem Levickým, drem. La- hodinským a drem. Petruševičem oznámeno ministerskému předsedoví. Hr. Stürgkh vza zprávu jejich na vědomost a dal za odpověd. že mucí dohodnouti se o této záležitosti jednal s ostatními stranami haličského sněmu a jinal se zástupci pracovních stran poslanecké sně- movny z toho důvodu, jelikož následkem se- stoupení haličského sněmu a způsobeného tím přerušení v poradách plena sněmovního bude nutno sestaviti parlamentármní kalen- daniu m. eleSace. Z Vídně, 27. listöpadu ah e (Zvlo telef. zpráva „Nár. L 9 o Rozpočet zahraničního min sterstva je dojednán a schvále DehégátiČeského klubu hllia sová- alo ní senie zůčaš tůdžli. Polský delegát a bývalý místodržitel král Haličského hř. Piní nski nluvil ták, že člo- věk v jjeho vývodech něbyl by rozpoznal Po- láka. Je námí skutečné nepochopitelno, jai Polák může se radovati ze sblížení německo- angliekého. Moravský delegát K adlčák po- suzoval kriticky exposé hr. Berchtolda nejer po stránce formální, ale také po stránce věc- né, a činil leckteré výtky politice, provozo- vané za prošlého roku na Balkáně. Del. hr Clam-Martiníc pronesl dnes řeč velmní pozoruhodnou — hodně pessimistickoui — ká- ral rozhodně poměry, jaké se v oboů polovi- nách říše za poslední doby zahostily, k d
Konstantinos Stürgkh Polák Berchtold Del Hradec Vídeň Balkán L 9 clam
14 article
Němcí z král. Českého komandují že kn. Thun musí pryč z místodrži- telství českého, a Maďaři zase, že od- volán býti musí hr. Czelrnin z vyslane- ctvi bukureštskéko proto, že dovolil si míti o politice vůči nemaďarským národům v zemích koruny svatoštěpánské jiný soud než jaký má oficiální maďarství. Zarazilo poněkud, když mluvčí konservativního velko- statku z král. Českého pravíl totéž, co po 1 let opakovali v cislajtánské delegaci dr Kramář a češti jeji členové, že to- tiž politika vnítřní srovnávati se musí s politikou zahraniční. Hrabě Clam-Martinic přimlouval se sice velmi vý- mluvně za myšlenku rkouskou, ale také z šetření politického žákladu říše. Jak patrno krise na Balkáně počiná otvíratí oči také tam kde dosud dívali se na věci s jakousi netrpě- livostí, jako na něco, co do zahraniční poli- liky nepatří. Proto dochází souhlasu každé slovo, žádající, by jihoslovanská politika byla změněna. Hr. Jindřich Clam-Martinic mluv síce o tom, co je starým jeho přesvědčením ale co dosud v delegacích neříkával. Bojíme se jen, že jednak nebude s dostatek energie by slovo bylo učiněno skutkem, jinak že pro vše to snad již je pozdě. Ale raději pozdě ne nikdy nn Paš n Del. dr. Kramář rengovali energicky ještě jednou na výklady hr. Berchtolda ve pří- čině aféry konsula Prochasky. Pro- mluvil o smlouvě srbsko-bulhars k é pařížským „Matinemi publikova- né, a skončil nepokrytým prohlášením o tak- tice a postupu členů Českého klu- bu v delegacích. Pravil způsobem a to- nem nikde žádných pochybností nezůstavují- cím, že tito delegáti jsou do krajní míry ne- spokojeni, poněvadž ve příčině česko-ně- meckého jednání nic již dlo u k
Němce Thun Maďar Martinic Jindřich clam Del doktor Kramář Berchtold Balkán Hradec Prochaska
15 article
se neděje a že také on, dr. Kramář, ni- kdy se nepřimlouval za to, aby se zrušila úsťavnost, nýbrž aby se umož- nil plar lamenitarismus, a že prostřed- ky mimoparlamentni nesmí míti jiný cíl. leč ukliditi překážký do- brého parlamentarismu — nikoliv však uklizení jeho sama. Čechové chtěj vůbec, aby se šlo cestou jedině možnou, ce- stou dohody mezi oběma národy v Čechách Ustavičného vyčkávání, až bude skonče- no polsko-r usínské jednání v Ha- liči, mají již dosti. Přejí si, aby záhy bylo skoncováno — skoncováno shodou dorozuměním, ale chtějí a naléhají a bu- dou chtíti a naléhati, aby se také stal krok v král. Českém. Dokud se tak nestane, ne- mohou hlasovati pro společn rozpočet. Když byl schválen rozpočet ministerstva zahraničního, hlasovalo se o položce „Dispo- siční fond“, na který se povoluje ročního ná- kladu. 11/2 mil. korun. Tato položka příjata byla 12 hlasy proti 6. Pět delegátů se hlaso- vání zdrželo. Proti disposíčnímu fondu hlaso- vali také němečtí nacíonálové: Langenhahn Waldner a Wolí.
Čecho Waldner Wolit Čechy Disposiční fond
16 article
Při položce „Úřady konsulární“ vítal del dr. Kramář, že se do tohoto oboru diplo- matické služby povolávají též občanské živly. Doložil pak, že bylo by žádoucno, by se povolávali zástupcové všech národů, po něvadž nemůže býti připuštěno, by v diplo- macii bylí zastoupeni toliko národové dva. národ německý a maďarský, všichní ostatní národové aby však byli vylučováni. Po té stránce měl by zahraniční úřad zjednati, ko- nečněnápravu, zvláště pokud se týká českých konsulů, kteří jsou skutečnou ozdobou veškeré konsulární služby. Jest žádoucno, by se v této záležitosti užilo schopností českého národa měrou vydatnější, nežli se stalo a dělo dosud. Del. dr. Kramář žádal potom, aby kon- sulární úřady všude, zejména pak kde jsou v malých městech diplomatickými zástupci. nabývaly oné platnosti, která přísluší důleži- tosti obchodu a průmyslu, jakož i aby nebyl tito konsulové-diplomati pokládáni za zástup- ce třetí třídy, kteří nepožívají stejných práv jako diplomatičtí zástupcové ostatní. n b Byla již devátá hodina noční, když zahra- niční výbor, který zasedal dnes 11 hodin skončiv veškeré své porady, se rozešel.
doktor Del Kramář
17 article
Výbor rakouské delegace pro zahraniční záležitosti pokráčoval dopoledne v rozpravě st o zahraniční politice. Del. dr. Waldner prohlásil, že odhalen srbsko-bulharské tajné smlouvy je s epochální události, jejíž dosah pr dalši vývoj poměrů na Balkáně ned se naproslo dohlédnouli. Zřízení Albanie mocnářstvím nabývá touto publikaci teprve plného světla své oprávněnosti a nutnosti, poněvadž hlav- nim úsilím obou spojenců bylo dobýti Albanies pobřežím Jaderského moře. Srbsko, rozší- řené až kmoři, byloby se stalonástro- jem Ruska. Tak byla zřízením Alba- nie zmařena zamýšlená ruská akce. Jak jest možno, že dle exposé ministrova byly styky s Ruskem po celý průběh událostí korektní a přátelské, tomu rozuměj, kdo můžeš. Řečník sou- dí, že politika Ruska na Balkáně a její směr proti nám byly Francií schvalovány a podporovány a že obkličení na našich jižních hranicích a smluvní spo- jení půl milionu bodáků proti nám bylo celkovou akcí obou mocností. Tato politika Francie zračí se přece též ve finančním boykotování mocnářství. kdežlo Francie poskyluje naopak Balkánu s vel- kou ochotou své finanční prostředky. Od odhalení spojenecké smlouvy dlužno se naditi prospěšného účinku na náš poměr k Rumunsku. Mocnářství a zahraničnímu úřadu nastává vůčí novým slátům ob- 9 drobném prodejie ranní číslo a sobě . sa vačorni lae sa t Ve filiálkách as venkově ranní člslo večerni lnscráty plati se hotově Bnpřed Předplscení a insorty přijíma administrace v Harianské ul., a Tam nacházejí se teš redakee, tiskárna a sxpedlne „Národních Listů Eakapisy se nevracail
Del Waldner Balkán Albánie jaderský moře Srbsko Rusko Francie Rumunsko Harianský ulice
18 article
rovský úkol, vrcholící v cíli zabrániti novému pan- slavistickému spojení těchto sťálů proti nám. Potom kritisuje řečník politiku našeho zahra- ničního úřadu, vytýká její kolísavost a nejistotu. A třebas nemůže projeviti ministru důvěru, jest na základě zevrubné znalosti poměrů nucen hlaso- vati pro rozpočet ministerstva zahraničních zále- žitostí Del. hr. Pininski poukazuje na hluboký otřes našich hospodářských a úvěr- ních poměrů, který způsoben byl za krise v mocnářství. Nej- více utrpěla tím Halič. Znepokojení oby- vatelstva válečnou panikou bylo částečně zaviněno neobratností našich vládních orgánů. Řečník po- ukazuje na velký význam, jehož nabyla nyní slo- vanská otázka a projevuje uspokojení, že lze, jak se zdá, očekávati záhy obnovení ústavních poměrů v Chorvatsku. Autonomii Albanie považuje za správnou myšlenku. Její provedení nebylo, bohu- žel, nikterak šťastné. Nyní po skončení balkánské války musíme počíťati se skutečnostmi a vynasna- žití se, abychom žíli se všemí svými balkánským sousedy v obstojně dobrém poměru Vůbec bychom neměli toužit po závodění v roli jakéhosi ochranného božstva balkánských Slo- vanů. Naše vztahy k balkánským státům měly by býti korrektní a pokud to jde, přátelské, ale ne příiš intimní, neboť tím škodíme sobě a svým přátelům. Největší význam má pro nás, jako mělo i dříve, zachování event. znovuzřízení bývalěho poměru k Rumunsku. Třebaže bukureštské úmluvy v mnohém, phledu nejsou uspokojivy, přece jen posloužíme nejlépe míru, budeme-li je upřímně respektovati
bůh Halič Chorvatsko Albánie Rumunsko
19 article
Řečník shrnuje své vývody v tom smyslu, že povšechná hlediska politiky hr. Berchtolda dlužno sice schvalovati, ale v podrobnostech neměl mi- nistr obzvlášťě šťastnou ruku. Polští, členové vý- boru budou hlasovati tudiž pro jednotlivé po- ložky rozpočtu Del. Kadlčák promlouvá o formě exposé prohlašuje, že forma tato nevyhovuje již nynějším dobám ani potřebám lidu. Potom zmiňuje se o po- drobnostech exposé a promlouvá o zřízení Alban- ska a jeho úkolech s rakouského stanoviska. Pro- bírá otázku zásady národnostní na Balkáně au nás, přetřásá poměry v Uhrách a systém Tiszůva dovozuje, že velká část passiv naší balkánské poli- fiky není zaviněna hr. Berchtoldem, nýbrž dlužno ji připsati na vrub vládnoucí strany v Úhrách. Na- stávají-li nyní v Chorvatsku. Dalmacií a jejím po- zadí opčt spořádané poměry, dlužno to s největše radostí vítali a koruně třeba projeviti dík, že byla konečně učiněna přitrž hrůzovládě Cuvajově, v nlž tkvěla velká nebezpečí pro celé mocnářství. Na poznámku se strany Němců, že onijjsou nositel státní myšlenky, odpovídá, že, jsou-li Němci slou- pem státního útvaru, spočivá tento sloup na slo- vanských základních zdech, jehož nejmohutnějším kvádrem jest český národ a jehož nejpevnějším tmelem a maltou jest nezměrná láska k dědičnému anovnickému domu a k rodně hroudě, kterážto láska žije ve všech rakouských Slovanech.
Berchtold Kadlčák Cuvajův Němec Alban Balkán Uhry Úhra Chorvatsko Dalmacie
20 article
Řečník promlouvá pak o našich hospodář- ských zájmech na Balkáně, o otázce pangerma- nismu a panslavismu, jenž objevuje se v jistých ča- sopisech jen jako strašák a též jako prostředek aby jisté cíle byly velmi obralně zasfřeny. okl V odpolední schůzi del. hr. Clam-Martinie dovozoval, že závěrečná kritika politiky zahraniční není možna bez znalostí podrobností, ale přece po- hřešoval v ni přímé, pevný cíl sledující linie. Ve výkladu označeny jsou za naše specielní zájmy samosprávná Albanle a rozřešení srbské přistavní otázkyv našem smyslu. O našich positivních vel- kých politických a hospodářských zájmech na hra- ničícím s námi Balkáně a o jich zabezpečení ne- mluví se. Lituji, že dr. Kramář theorii o dvou mož- nostech proti Srbsku nepřednesl v některé svá řeči v loňském zasedání delegace. Chci projeviti jen důvěřivou naději, že našemu poměru k Rumun- sku byla věnována pomyslně největší péče. Uči- ním-li porovnání mezi mocenským postavením mocnářství před balkánskou krisi a nyní, musím říci, že dopadá velice v neprospěch nynějšího stavu. K tomu přidružuje se ještě nanejvýš polito- váníhodná hospodářská situace. Náš průmysl ne- nalézá v cizině žádného odbytu, spotřeba v tuzem- sku strašně klesá, továrny nepracují, dělníci ne- mají zaměstnání a stěhují se do ciziny. Stavební ruch a zakladatelská podnikavost leží ladem. A vše to je — tuším — teprve počátkem hospodářské krise. Co se týče vnitřní konsolidace, jest to zbožným přáním. Pokusy o národní vyrovnání tu a tam zůstaly doposud běz výsledku. Partikula-
Martinius doktor Kramář Rumun Balkán Srbsko
21 article EUILLETON.
EUILLETON. (O tanei.) V těchto dnech vyšla v Mni chově u G. Müllera kniha od Hanse Branden- burga „Der moderne Tanz“, která je jakýms pokračováním knihy Oscara Bie „Der Tanz“ Kniha Bieova je spíše historická, kdežto Hant Brandenburg sleduje vývoj moderního taneč- ního umění na jednotlivých jeho dnešních re- presentantech; počíná článkem o Isadoře Dun- canové, o valčíku a sestrách Wiesenthalových o Ruth St. Denís, pokračuje o šköle Elisabeth Duncánové, o ústavu Jaques Dalerozově a zá- končuje knihu kapitolami o ruském balletu o Clotildě von Derp, Alexandru Sacharovi Gertrudě Leistikowové a škole Ellen Tellsovy Zaujímá ke všemu přísné, kritické stano- visko a klade si otázku, „zdali lzer dnešním ta- nečním výtvorům přisouditi všeobecnou plat- nost, mohou-li a chtěji-li do nich vústiti veliké vymoženosti naší duševní kultury, aby s osvobodily od své intellektuální jednostran- nosti, a aby tanci dalý obsah, který by mu z- ručoval nejvyšší umělečkou a všeobecně plat- nou kulturní hodnotu.“ aljen lalní -Švédská gymnastika, stále vzrůstající zá jem o sport, postulát„tělesné výchovy“ (physí- cal culture), jejíž význam nejlépe pochopila paní dr. Bess. M. Mensendieck, vypracovavš na základě hygienickém a esthetickém celý vyučovací gymnastický systémi pro ženu, a v neposlední řadě ženská otázka se svým poža- davkem nového vztahu muže k ženě, připra- vily — dle autorova mínění — půdu k tomu. aby z tělesné kultury vyrostlo taneční umění. které by bylo výrazem moderního cítění. Isadora Duncanová, žena anglo-americké rassy, první měla odvahu přijít bosonohá na jeviště a tančit. Učila se u Řeků, studovala pilně a oddaně řeckou plastiku a postavy a pohyby žen na řeckých vásách, které ji svou krásou tak zaujaly, že si jejich pohyby osvojila, kombinovala ie, a vytvářela z ních tance- které
G Müller Bieov Wiesenthalův Ruth Duncánová Dalerozův Derp Sacharov Leistikowová Tellsův doktor Bess M Mensendieck Řek St . Denís Hansa Branden moderne Tanz Oscar bie der Tanz
22 article
tančila k hudbě nejen Johanna Strausse, ale i Chopina a Beethovena. Ovládala dokonale svůj svalový mechanismus a naproti balletu, který z tance činí akrobatiku nohou, nepojí- mala své pohyby čistě mimicky, ale přizpů- sobovala je celému télu, přenesla těžisko po- hybu do rukou a také výraz obličeje byl jí funkcí celého těla. Avšak Isadoře Duncanové nedostávalo se tvůrčí intuice a fantasie, která by byla přehodnotila a přiblížila její naučené umění skutečnosti a dodala mu vášně; dovedla jen reprodukovati, napodobila svoje předlohy, přenášela učeným způsobem do tanečního umění něco, co nevytrysklo z naší doby a co patřilo spíše do umění výtvarného. Tím je ur- čena, ale také vyčerpána její initiatorskáa programatická úloha, která dnes náleží už historii moderního tance. m Od Duncanové krokem ku předu je umění vídeňských tří sester Wiesenthalových. Staly se dědičkami slavné tanečnice Fanny Elssle- rové, která za doby Metternichovy ovládala Vídeň a slavila triumfy na kontinentě i za oceánem. Kolový tanec, v užším slova smyslu valčík, znamenal konec tanečního umění, ale svým trojdobým taktem, tímto rytmem, který jest prý „formulkou tancechtivosti“, stal se nejoblíbenějším tancem a klesl na pouhou spo- společenskou zábavu. Z této ztrnulosti vysvo- bodily jej šestry Wiesenthalovy. Tančily zpo- čátku společně k válčíkovým rytmům radostné a svěží tance, byly engageovány od Reinhardta pro pantomimu „Sůmurůn“, záhy se však Grete oddělila od méně nadaných sester a šla svou vlastní cestou, učila se svým tancům od přírody: od větru, od stromů, od ptáků, od po- toků a povýšila valčíkové takty temperamen- tem a rytmem své osobnosti k umění samo- zřejmému a z nutnosti vyrůstajícímu.
Strauss Chopin Beethoven Duncan Wiesenthalův Fanny Elssla Metternichův Reinhardt Sůmurůn Grete Vídeň
23 article
Jako Isadora Duncanová chtěla svým měním příblížiti nám řecký ideál krásy, tak Ruth St. Denis navazuje na tradici východní,a přínáší na jeviště orient a dokonce také ku- lisy a statisty. Ale kulisy i statisté mizí a stá- vají se nepotřebnými, jakmile začne Ruth St. Denis tančit svoje náboženské tance, jakmile nehybná bohyně, zlatem oděná, s tváří jakoby vytesanou, pomalým pohybem, prováděným s neobyčejnou jistotou a jakoby bez vynaložení nejmenší energie, sestoupi s trůnu a promění se v bytost rostoucí, poletující, vířící, která bmatá, chutná, čichá, slyší a vídí. Ruth St. Denis v hadím tanci dokázala svou úžasnou dieciplinu nad každým svalem tím, jak dovedla krajně pomalý pohyb, vycházející na př. z ra- men vlnovitou, jednolitou linit, přenést vidí- telně až do konečků prstů, takže její tělo pro- měňovalo se v oduševněný organismus, jeji gesto v zaklínajicí formuli a její zjev v cosi mystického. — U Ruth St. Denis cítíme, že své orientální tance vytváří z vlastní své vnitřní umělecké nutnosti. Sent M'ahesa naproti tomu repredukuje egyptské tance, protože rozpo- znala před zreadlem, že svůj zjev nejlépe uplat- ní v egyptském kostumu. Její tanec - némůže a snad ani nechce být „pravým“ egyptským tancem, ale je egyptským obrazem, jim se lanec mění ve výtvarné umění. ose
Duncanová Ruth Denis
24 article
Slovanské taneční umění kromě ruského balletu, který jako celek je nejdokonalejší formou starého, ba přežilého typu balletního. representováno jest vynikajícím, kuriosním a raffinovaným Rusem Alexandrem Sacharovem. jehož poměr k tanci životopisně je nad míru originální. Sacharov cítil jakýsi vztah k ta- nečnímu umění, který vybíjel nejprve kresle- ním tančících postav, později modelování figurek, kterým šil sám vymyšlené kostumy. později chtěl se oddat samotářskému životu v klášteře, až posléze vstoupil do balletn školy v Paříži, pak v Mnichově, kde ohrom- nou pílí a disciplinou osvojil ši nejdokonalejš technické ovládání těla a všech jeho svalů (což je základem všeho tanečního umění)a počal pak na tomto všeobecném základě pra- covati ve svém stílu dál. Když poprvé vy- stoupil, vyvolal částečně velkou bouři prote- stu. orotože vědomě chtěl vvvolati a také vv- volal dojem raffinovaného androgynství. Jeho ruce, nohy i obličej byly bíle pudrovány a přes vyvinuté svaly bylo v jeho zjevu cosi změk- čilého a zženštilého, ať se objevil jako Dafnis.
Ruse Sacharov Dafnis Paříž Mnichov
25 article
jako Narcis, jako Orfeus nebo jako modlící se renaisanční mnich. Teprve když šťastnou čl nešťastnou náhodou vystoupil kdysi společně s Ritou Sacchetto, nemuzikální, effektní, po- vrchní tanečnicí, jejíž jedinou force byl tehdy její zjev, oblečený v drahocenné kostumy, bylo prý jasnovidným nesporno, že Sacharov je zjev jedinečný, jehož kostum je vždycky vymyšlen s nejvyšším jistotným vkusem, jehož tanec vy- chází z intuice a stává se intelektem. S aske- tickou pokorou oddává se prý svému úkolu. který staví na eilevědomé rozvážnosti, s níž zkouší, promýšli a upotřebuje všechny základ- ní prvky tance a ovládá slavnostně rovnováhu svého těla a každého svalu. Hudba proniká jeho organismus, oživuje se v jeho těle, pře- lévá se do jednotlivých údů a vrací se zase zpět — Sacharov formou, která se stává sti- lem, krotí však svou vášeň, jeho tanec působ proto studeně a jeho cílem je prý snad tane bez hudby, rytmisované ticho a němým pohy- bem výrazně oživený prostor. —
Orfeus Rita Sacchetto Sacharov
26 article
Po bok Gretě Wiesenthalové bylo by mož- no postavit Clotildu von Derp, mladistvý svěží zjev, jejíž tance, ačkoli nerealisují vše- chen slyšený rythmus, jsou skrz na skrz hudeb- ní a nasyceny „citovým rytmem“. Clotilde von Derp, která vystupovala také s Reinhardtovým ensemblem v Londýně, děkuje za své úspěchy jistě částečně svému zjevu, ale divák mimo- děk podléhá i vlivu její osobnosti, kterou proudí vášeň, výkřiky radosti i bolesti, a zá- roveň jakási nevědomá samozřejmost, ne- spoutanost. lehkost a nevyslovitelný půvab, Vedle Sacharova lze opět jmenovat ta- nečnicí těžkého zrna Gertrudu Leistikowovu. jejíž tanec jakoby vyrůstal z nejhlubší tragiky bytí. Podstata Leistikowové — píše Branden- buřg — skládá se patrně z prvků, které u lidí vyvolaly první tance, a její vývoj je pa- trně zkrácený obsah historie tance. Jmenue své tance na př. „vzývání boha“, „tanec fu- rií“, „tanec smrti“, „tanec fauna“ a „strážce haremu“ (při kterýchžto dvou si nasazuje masku), „světelný tanec nevěst“, ale vkládá do nich jen své vlastní zažitky, ba tančí své tance tak, že v nich dosahuje všeho, co jí ži- vot odepřel: úplného překonání pozemské tí- že, radostného jásotu, svobody a sebeurčení.
Wiesenthal Derp Reinhardtův Sacharov Leistikowův bůh Londýn
27 article
A tato duševní cena jejího tance stává se umě- ním svou absolutně chtěnou, umělou a doko- nalou formou. Tanec Gertrudy Leistikowové je pro ni samotnu osudem, stupňuje se až ke tragickému heroismu a přísněmu umění, které vyrostlo z vlastní její bytosti. z její vášně, z jejího cítění a nazírání na svět a jeho radostné i bolestné problémy, a v něm vidí také autor positivní odpověď na otázku. kterou si klade na začátku knihy: Zda nabyl tanec všeobecné platnosti, zda vústily do ně- ho vymoženosti dnešní duševní kultury a daly tanci obsah, který mu zaručuje nejvyšší umě- leckou kulturní hodnotu. Zde vidí také vrchol dínešního tanečního umění. Ke článkům o jednotlivých representan- tech řadí Brandeburg kapitoly o škole Eli- sabeth Duncanové, přípravě to k dnešnímu uměni tanečnímu, dále obšírnou stať o ústavě Jacquez Dalerozově v Helleravě, o volné škol- ní obcí a tanečním umění ve Wickersdorfua o škole Elleny Telisové, která působila dříve u Moskevského Uměl. divadla a založila pak taneční školu pro dívky, školu, jež dle Bran- denburga znamená nejvyšší, co dosud v oboru skupinového tance, t. j. tanečního ensemblu bylo vykonáno! Knize Brandenburgově vedle několika kreseb připojena je řada krásných fotografií, které text velmi oživují a doplňují. — škoda, že máme dosud v Praze tak málo kdy příležitost seznámiti se s předními repre- sentanty dnešního tanečního umění.
Leistikowová Eli Duncan Dalerozův Brandenburgův Bran Praha Wickersdorfua o škola Ellit Telisová