ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 e4582540-78e8-11dc-8f7a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 96 celkem · entity: place 53, person 88, work 13, org 11
1 masthead
2. února 1905
2 masthead
Příloha „Národních Listů“
3 masthead
k čislu 33.
4 masthead
Strana 9.
5 article Reformy v Rusku.
Reformy v Rusku. Reformami Alexandra II. ruské sou- nictví upraveno v duchu moderním a stojí od té doby na úrovni soudů západoevropských. Odborně na vysokých školách vzdělaní soudcové z povolání vynášejí rozsudky — v těžších při- padech dle výroku poroty — dle platných zá- konů. Též smírčí soudcové, kteří bývali voleni zemstvem vždy z osob právnicky vzdělaných, vyhovovali úplně svému účelu a bylo pochy- beno, když počátkem let devadesátých instituce smírčích soudců na venkově zrušena a nahra- žena »zemskými náčelníky«, v jichž rukou spo- jena opět moc politická se soudcovskou. Návrat k reformě Alexandra II., pokud se týče smírčieh soudců, byl by tedy vílán. Ale ruské soudnietví liší se od soudnictví evropského v tom důležitém bodě, že z pravo- moci jeho jsou vyloučeny dosud přestupky zločiny politické, o nichž z pravidla rozhoduje administrace, v případech vážnějších zvláštní,. ad hoc sestavené soudy. A poněvadž pojem toho, co je politické a co není politické, nen přesně vymezen, skytá tato zvláštnost ruského soudnietví politickým úřadům obšírné pole ku pro- jevování své zvůle na úkor osobních práv ru- ského obyvatelstva. Podezíravý byrokrat má na základě policejhích předpisů a nesčetných dů věrných pokynů vládních vždycky možnost pro- hlásiti tu neb onu nepohodlnou osobu za »ne- blahonadežnou« (nespolehlivou), zříditi nad ní policejní dozor a po případě potrestati ji pro polilický přečin různým obmezováním její živno- sti a často i deportaci. Zřízení řádných soudů pro přečiny polilické, aneb jich přikázání sou- dům již trvajícím a zamezení libovolného roz hodování o politických přečinech ruskou politi- ckou a policejní správou jest další nezbytnost. ke které se ruská vláda musí odhodlati v nej bližší době.
Rusko
6 article
Zvůli administrace trpí zvláště rus k tisk a jen timto vratkým postavením ruského tisku vysvětluje se nemožný jinsk fakt, že po- čet ruských časopisů, výdávaných pro 90 mil- lionů ruského obyvatelstva, nepřevyšuje hrubě počel časopisů, tištěných v jazyku českém pr 6 milliona Čechů. Poměry ruského časopisectva jsou jině na venkově a jiné v hlavních městech, Petrohradě a Moskvě. Všechen venkovský tisk podléhá předběžné censuře, t. j. redakce jest povinna všechen text časopisu, prv než jej dá do tisku, předložiti místní censuře, kterou pro- vádí politický úřad, a teprve, když censura text schválila, smi jej dáti do tisku a uveřejniti. Stoliční denní listy jsou sproštěny předběžné censury, ale mnoho tím nevyhrávají. Ba ven- kovský, censuře podrobený tisk jest částečně i ve výhodě proti tisku stoličnému, poněvadž má aspoň tu jistotu, že jest sproštěn další odpověd- nosti za obsah listu, schváleného censurou. Slo- ličné listy sice nejsou povinny předkládati texl censuře, ale za to politická správa má právo oznámiti redakcím, o čem tyto psáti ne ma jí
Čecho Petrohrad Moskva
7 article
Takových vládních pokynů, týkajících se témět výhradně vnitřní politiky ruské, jest na staa redakce musí míti stále v evidenci všechna ta- ková přání politické správy, poněvadž, nevyho- ví-li jim, upadá v nebezpečí, že list bude tre- stán odnětím pouličného prodeje, zákazem uve- řejňovati inseráty a »výstrahami«. Jakmile ča- sopis obdrží třell výstrahu, má politický úřad právo vydávání listu zaslaviti na určitou dobu, neb i na vždy. Kromě toho redaktor může býti trestně stihán i osobně. Ruský tiskový zákon nezná sice konfiskací, takže odvážný redaktor může vytisknouti a rozšířiti i takové zprávy, které by na př. rakouské státní zastu- pitelstvo okamžitě zkonfiskovalo, ale za to s sám vydává nezbytnému stihání a svůj list vy- dává nebezpečí zániku. Dnes, kdy časopisy jsou v Rusku jediné forum, na němž možno veřejně projednávati otázky týkající se veřejného života, jest spoutání ruského tisku dvojnásob tísnivé. Jest proto pochopitelno, že reformy tiskového zákona v duchu svobody dovolávají se netoliko vydavatelé časopisů, nýbrž i celé veřejné ml- nění, jež volá po svobodě tisku. Samozřejmý jest jiný požadavek petrohrad- ské konference zástupců zemstev, týkající se svobody svědomí. V Rusku víra pravo- slavná jest vírou státní a stálem chráněna u po- rovnání s jinými vírami tím, že přechod z pra- voslaví na jinoslavnou víru, třebas i křesťanskou, jest zákonem zakázán. Jinak tolerance jest Rusku dokonale provedena a náboženské vy- znání není nikomu překážkou při dosahování občanských práv. Známe sice časté stesky pol- ských katoliků, že jich hierarchie jest v Rusku utiskována, ale ve všech připadech, když ruská politická správa zakročila proti katolickým hier- archům, důvodem stíhání nebyly otázky čistě náboženské, nýbrž politické.
Rusko
8 article
Pslčivou jeví se leda otázka definitivního rozřešení neshod s ruskými rozkolníky, kteří dosud nemají stálem uznávaného kněžstva a pak hlavně otázka bývalých uniátů v tak zvané »Cholmské Rusi«, v guberniích sedlecké a lu- belské. Ruská vláda neuznala unie Malorusů Řimem, totiž uznávání římského papeže za hlavu pravoslavné eírkve a proto v maloruských gu- berniích zrušena unie již za Kateřiny II. a bý- vali uniáti prohlášeni opět za přislušníky církve pravoslavně. Ala část maloruského národa, osedlá v bývalé Kongresovce, v tak zv. Cholm- ské Rusi, podržela unii až do počátku let sedm- desátých a teprve r. 1875 zrušena unie i zde a všichni příslušníci této víry prohlášeni za pra- voslavné. Ohromná většina Malorusů v guber- niích sedlecké a lubelské přijala rozhodnutí to klidně a vrátila se k víře svých pradědů. Menší čásť uniátů přilnula však již k Římu tak pevně, že návrat k pravoslaví byl pro ni nemožnýma právě tato část Malorusů octla se v položení nesnesitelném. Dle zákona mají býti pravoslav- nými, ale dle přesvědčení jsou katoliky-uniáty K římskému katolietví přestoupiti nemohou, po- něvadž tomu brání zákon, ale pravoslavných obřadů konati nechtějí. Obřady (křty a svatby) dávají si konati tajně od duchovních katoli ekých, ale vláda platnost těchto obřadů uzná- vali nesmí. Konečné rozřešení toholo sporu jest nezbytné a státi se může jen zvláštním záko- nem ad hoc. Jediná cesta, která by mohla vésti ke smíru, zdá se ta, aby oněm bývalým uni- átům, kteří k pravoslaví přestoupiti nechtěji
Řim Kateřina Al Malorus Cholmský Rus Řím
9 article
dovolilo se přestoupiti k římskému katolietví. Běži tu ostatně jen o nevelký počet osob, několik tisíc, nanejvýš o několik desetitisíců. Větší důležitost má další požadavek, aby rovné právo dáno a zaručeno bylo všem ná- rodnostem v Rusku. Tento požadavek do- týká se totiž v prvé řadě stesků pol- ských. Nešťastné polské povstání roku 1863 zavinilo, že veliké sociální a politické reformy caře Alexandra II. v letech šedešátých jednak úplně obešly království polské, jednak zavdalo ruské vládě příležitost k opatřením, jimiž Polsko pozbaveno posledních zbytků své samosprávy obyvatelstvo polské zbaveno četných, význam- ných práv občanských. Polákům odňato právo nabývati nemovitostí v západních, litevských maloruských guberniích, rodilí Poláci vyloučení z politické úřadní služby a z úřadních místv polském království skoro vůbec, všechna úřadní místa v Polsku obsazena úřadníky jiných národ ností, hlavně ovšem Rusy, ruština prohlášena za výhradný úřadní jazyk netoliko v úřadech správních, nýbrž i u soudů, ba i v různých in- stitucích hospodářských; nejkrutěji však byli Poláci postiženi tím, že poruštěno i veškero je- jich školství od university až po elementární školu národní. Ohromný svého času vliv M.
Polák Rus Rusko Polsko
10 article
N. Kalkova a jeho »Moskevských Vědomostí«, jichž nade vši pochybnost platně zásluhy o ob- hájení důstojnosti a vážnosti ruské říše proti útokům Napoleona III. a spolčených s ním ev- ropských států (mimo Prusko !) za doby pol- ského povstání nikterak nepodceňujeme, způso- bil, že ruské vládní kruhy pohližely od povstání na všechny Poláky jako na živel nespolehlivý ruskému státu nebezpečný a ujalo se přesvěd- čení, že Poláci mají býti odnárodněni a tedy, možno li, poruštěni. Tato politika, která se dala snad odůvodniti v prvých letech po povstání, zaslepila ruské vládní kruhy tak, že na oslabení polského živlu v Kongresovce, když se rus ká kolonisace ukázala nemožnou, podporována kolonisace německá, jejíž následky může s ustrnutím shlédnouti každý Rus as ním každý Slovan na Vergunově mapě německé kolonisace ve slovanských zemích. (Příloha Ver- gunova »Slovanského Věku«.) Dnes ovšem každý
N Kalkův Polák Rus Prusko Vera
11 article
Rus ví, že poruštiti Poláky je nemožno; Poláci svou větší intelligencí působí naopak na Rusy, usedlé v polských krajích tak, že tito se tam popolsťují. Od roku 1863 nebyl v Kongresovce poruštěn snad ani jediný Polák, za to rozmohl se tam i po venkově živel německý tak, že po- číná buditi oprávněné obavy i v ruských kru- zích vládních. Byly-li v prvých letech po povstání po- chybnosti o polské poddanské věrnosti, dnes po čtyřiceti letech možno takové pochybnosti klidně odložiti. Poláci v říši ruské naučili se od roku 1863 mnohému a jich korrektní chování za ny- nější války rusko-japonské mohlo přesvědčiti i největší jich odpůrce mezi Rusy, že také Po- láci již dozráli aspoň k takové svobodě, již se těší v Rusku ostatní poddaní carovi. Žádají-li tedy dnes ruští Poláci, aby vyučovacím jazykem v polských národních školách byl jazyk polský, vedle něhož by ruština byla (snad ve vyšších ročnících) povinným předmětem vyučovacím; aby se na středních školách v Polsku věnovala náležitá péče jazyku polskému a polské litera- tuře, aby se zřídily potřebné polské stolice i na vysokých školách v Polsku; aby jednacím ja- zykem obecních zastupitelstev byla polština aby Polák u úřadů a soudů nalezl právo po- mocí svého jazyka a tedy bez tlumočníků; aby i rodilý Polák mohl nabývati nemovilostí v zá- padních guberniích a nebyl vylučován z úřadů jen proto, že jest národnosti polské: pak jsme povinni uznati všechny ty a takové požadavky nejen za spravedlivé, ale i velice skromné.
Rus Polák Rusko Polsko
19 article
. 2 K 30h na měsíc . . . Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . Sh „ odpolední „ . . . . 2h Ve nllálkách venkovských: s jednou zásilkou: s dvojí zásilkou: na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h na čtvrt leta . 9K 60h . . . 11 K 40h jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h „ „ odpolední „ . . . . 3h Na venek poštou: v Ilakousko- Uhiersku: na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h o dvojí zásilkou na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80h na čtvrt leta . . . . . . . . 11 K 40h Dále předplácí cs čtvrtletně s jednou zásllkou: do Německa a Srbska . . . . . 12k do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou Ho- ru, do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska . . . . jakož i do zemí nále- žejících světovému spolku pošt. odd. B . . . . . 21 K P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che kového a elearingového řízení e. k. poštovní spo- řitelny, mohou předplatně zapraviti timto řízením na čís. 821.425. Předplaceni na odpolední vydání zvlášt se nepřijímá. Předplatiti se lze každým dnem, avšak předplatné zakončiti musí po- sledním dnem v měsíci. v Administrace „Národních Listů“ v Praze, Marlanská ul. č. 920-II, S nové.
Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko Praha Marlanský ulice
31 article
Pak následovati budo V. Hrubý: „Ze světa“í, povídky B. Šťastný: „Viny života“í, povídky. J. Archleb: „Z hlubin a mělčin života“. = Sešit o 48 stranách jen k Celoroční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brožov neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60 V Levně illustrov. knihovně roč. Vl. dosud vyšlo: L Boussenard: „Hořicí ostrov“í, román z po sledních událostí na Kubě. N. N. Karazin: „V rákosi“, román z turkest. života Prof. dr. Justin Prášek: „Antické ženy“l. Čen. Kramoliš: „Strážcové našich hor“l, hi storický román. Sešit o 32—36 str. hojně Ilustrov. za k Celoroční předpiatné Levné illustr. knihovny ve svaz- cích brož. neb v polotuhé vazbě 18 svazků zl. 3.80 Sešit na ukázku zašle každé knihkupectví, jakož Nakladatelství E, BEAUFORTA, Praha-ll. Jungmannova trída č. 21 n.
V Hrubá J Archleb N N Karazin profesor doktor Prášek Kramoliš E Beaufort Jungmannův Kuba Praha svazcícha L Boussenard
43 article
Liič Jiří Janda. S 25 skvostnými barvotisky a mnoha sty obrazy v textu. Vychází v sešitech (asi 10) po 40 h. Již první sešit každého přesvědčí, že u nás přírodopisného díla tak zajímavě psaného dosud nestávalo. „Vesmíri“ píše: Autor, známý přírodozpytec, plnou měrou vyhovi úkolu, jehož se podjal a poskytne pěkné dílo, z jehož zřídla milovníci přírody čerpati budou vzdělání a poučení. 2515 Nakladatel I. L. Kober v Praze, Vodičkova ulice.
Janda Praha Vodičkův ulice
61 article
** Z Českého šermířského klubu Praha-I., Jilská ul., č. 16. Tyto dny došel klubu přípis od ruského velevyslanectví ve Vídni, následujícího znění: »K rozkazu Její Vel. císařovny Marie Feodorovny dovolujesi císařské vyslanectví ruské vysloviti nejvřelejší díky Její cís. Vel. za obnos 1600 K, který Jste ráčili věnovati ve prospěch Červeného kříže ruského a ruských vojáků na dálném Východě. Ruský vyslanec ve Vídni.« ** Český šermířský klub (Jilská ul., 16) pořádá dne 21. února t. r. klubové soirée v sále hotelu »Central«. Přípravy k zvaní klub právě obstarává i započne se s roze- síláním pozvánek v nejbližších dnech. Couvert 5 K. Toaletta společenská. Průběh večera: šerm, společná večeře, tanec. Přihlášky a reklama ce přijímá výbor klubový v klubových místnostech (Praha, Jilská ul., 16) a p. Frant. Sichrovský. zlatník v Ovocné ul. č. 11. Velká akademie letošního roku Čes. šerm. klubem pořádána, nebude, ježto se chystají přípravy k velkému podniku na příští rok.
Marie Feodorovna K Toalett František Sichrovský jilský ulice Vídeň dálný východ Praha Český šermířský klub Praha Český šermířský klub
66 article Národní Rady.
Národní Rady. (Sborníku spisů polit. a národohospod. sv. 8.) = Za K 1.20, poštou I 1.30. = V knize té přesnou mluvou fakt a čísel vyvracejí se tvrzení bar. Wiesera o větší berní poplatnosti Němců a důsledky z toho vyvozované. Doporučujeme hojné rozšiřování této knihy všem jednotlivcům, spolkům, obcím, městům, okres. zastupitelstvům, veřejným korporacím a úřadům. Objednávky obratem vyřizuje 2504 Nakladatelství J. Otty v Praze, Karlovo nám., 34.— Ve Vidni l., Gluckg. ,3.
Wieser Němec J Ott Praha Karlův já Videň l
69 article
Touto gavottou, která krásou a jem- ností melodie a svojí gracií stěží by v některé gavottě našla soupeře, po ráží všechny toho druhu komposice. ba i populární gavottu Rococo o Alettra. Česká Filharmonie hraje ji s ohromným úspěchom. Vydání: a) Pro klavír na 2 ruce K 1.80. b) zpěv a klavír (s českým tex- tem) K 1.80, c) housle a klavír 2 K, d) flétnu a klavír 2 K, e) hou- sle sólo 30 h, f) 2 housle 60 h, o) orchestr (velký nebo malý) v hla- sech 3 K. h) salonní orch. 3 K, n 2 housle a klavír K 2.40, k) citera 80 h. Vydání e, f, 9. h je za udané ceny po- hromadě s populárním Valse rěvee téhož autora.
Český filharmonie
77 article
Zimní sporty- * Dnes a zejtra konají se X. jubilejní závody na lýžích, které pořádá »Svaz českých lýžařů« ve Vysokém n. Jíz. Dnes dopoledne výbojováno bude mistrovství »zemí koruny české« (10.000 m.), ke kte- rému přihlášeni: Scheurer (mistr Bavor), Neunen (Bavorsko), Trojan. Ořovský, Grus (Ski Klub — Praha) Hlušička, Doubalík, Josífek, Jodas, Bartoň Český ski klub Vysoké n. J.), Kubát, Kraus a O. Bartoň (Český krkonoš. spolek ski Jilemnice). Mimo to dopoledne kouány budou závody školní mládeže a závody na sáňkách (9 přihlášek). Odpoledne pak ve 2 hodiny i závod o rekord (10 přihlášek); hlavní závod na 2000 m. (Dieskan, Scheurer, Neuner, Ořovský. Gruss, Trojan, Josífek, Bartoň, Doubalík, Kubáť a Krans) závod vojska, závod juniorů (10 přihlášek), závod lesních zřízenců hrabětc Harracha; závod na 1500 m. (7 přihlášek): jízda dam (6 přihlášek) a závod ve skoku (8 přihlášek). Zejtra pak o 7. hodině ranní počne jubilejní distanční jízda na 50 km. (11 při- blášek).
Bavor Trojan Ořovský Grus Hlušička Doubalík Josífek Jodas Bartoň Kubát Kraus O Bartoň Scheurer Neuner Gruss Krans Bavorsko Praha svaz český lýžař Český ski klub ski Jilemnice Neunen Dieskan jízda dáma km
89 article
Vydání: a) Pro klavír na 2 ruce K 1.80. b) pro housle a klavír K 2.—, e flétna a klavír K 2.—, d) housle sólo 30 h. e) dvoje housle 60 h,f citera K 1.20, g) orchestr (maly nebo velký) K 3.—, h) salonní orch. K 3.—, 1) 2 housle a klavír K 2.40. Vydání d, e, g. h je za udané ceny po- hromaděs Gavotte empire tého autora. Dostati lze u všech knih- kupců. Proti obnosu předem franko zasílá Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze Jungmannova třída, 14, Hllávkůr paláe 2691 kostýmy nabízí za příči pláště,
Urbánek Jungmannův Praha třída