2
masthead
Příloha „Národních Listů“
5
article
Reformy v Rusku.
Reformy v Rusku.
Reformami Alexandra II. ruské sou-
nictví upraveno v duchu moderním a stojí
od té doby na úrovni soudů západoevropských.
Odborně na vysokých školách vzdělaní soudcové
z povolání vynášejí rozsudky — v těžších při-
padech dle výroku poroty — dle platných zá-
konů. Též smírčí soudcové, kteří bývali voleni
zemstvem vždy z osob právnicky vzdělaných,
vyhovovali úplně svému účelu a bylo pochy-
beno, když počátkem let devadesátých instituce
smírčích soudců na venkově zrušena a nahra-
žena »zemskými náčelníky«, v jichž rukou spo-
jena opět moc politická se soudcovskou. Návrat
k reformě Alexandra II., pokud se týče smírčieh
soudců, byl by tedy vílán.
Ale ruské soudnietví liší se od soudnictví
evropského v tom důležitém bodě, že z pravo-
moci jeho jsou vyloučeny dosud přestupky
zločiny politické, o nichž z pravidla rozhoduje
administrace, v případech vážnějších zvláštní,.
ad hoc sestavené soudy. A poněvadž pojem
toho, co je politické a co není politické, nen
přesně vymezen, skytá tato zvláštnost ruského
soudnietví politickým úřadům obšírné pole ku pro-
jevování své zvůle na úkor osobních práv ru-
ského obyvatelstva. Podezíravý byrokrat má na
základě policejhích předpisů a nesčetných dů
věrných pokynů vládních vždycky možnost pro-
hlásiti tu neb onu nepohodlnou osobu za »ne-
blahonadežnou« (nespolehlivou), zříditi nad ní
policejní dozor a po případě potrestati ji pro
polilický přečin různým obmezováním její živno-
sti a často i deportaci. Zřízení řádných soudů
pro přečiny polilické, aneb jich přikázání sou-
dům již trvajícím a zamezení libovolného roz
hodování o politických přečinech ruskou politi-
ckou a policejní správou jest další nezbytnost.
ke které se ruská vláda musí odhodlati v nej
bližší době.
Rusko
6
article
Zvůli administrace trpí zvláště rus k
tisk a jen timto vratkým postavením ruského
tisku vysvětluje se nemožný jinsk fakt, že po-
čet ruských časopisů, výdávaných pro 90 mil-
lionů ruského obyvatelstva, nepřevyšuje hrubě
počel časopisů, tištěných v jazyku českém pr
6 milliona Čechů.
Poměry ruského časopisectva jsou jině na
venkově a jiné v hlavních městech, Petrohradě
a Moskvě. Všechen venkovský tisk podléhá
předběžné censuře, t. j. redakce jest
povinna všechen text časopisu, prv než jej dá
do tisku, předložiti místní censuře, kterou pro-
vádí politický úřad, a teprve, když censura text
schválila, smi jej dáti do tisku a uveřejniti.
Stoliční denní listy jsou sproštěny předběžné
censury, ale mnoho tím nevyhrávají. Ba ven-
kovský, censuře podrobený tisk jest částečně i
ve výhodě proti tisku stoličnému, poněvadž má
aspoň tu jistotu, že jest sproštěn další odpověd-
nosti za obsah listu, schváleného censurou. Slo-
ličné listy sice nejsou povinny předkládati texl
censuře, ale za to politická správa má právo
oznámiti redakcím, o čem tyto psáti ne ma jí
Čecho
Petrohrad
Moskva
7
article
Takových vládních pokynů, týkajících se témět
výhradně vnitřní politiky ruské, jest na staa
redakce musí míti stále v evidenci všechna ta-
ková přání politické správy, poněvadž, nevyho-
ví-li jim, upadá v nebezpečí, že list bude tre-
stán odnětím pouličného prodeje, zákazem uve-
řejňovati inseráty a »výstrahami«. Jakmile ča-
sopis obdrží třell výstrahu, má politický úřad
právo vydávání listu zaslaviti na určitou dobu,
neb i na vždy. Kromě toho redaktor může býti
trestně stihán i osobně. Ruský tiskový zákon
nezná sice konfiskací, takže odvážný
redaktor může vytisknouti a rozšířiti i takové
zprávy, které by na př. rakouské státní zastu-
pitelstvo okamžitě zkonfiskovalo, ale za to s
sám vydává nezbytnému stihání a svůj list vy-
dává nebezpečí zániku. Dnes, kdy časopisy jsou
v Rusku jediné forum, na němž možno veřejně
projednávati otázky týkající se veřejného života,
jest spoutání ruského tisku dvojnásob tísnivé.
Jest proto pochopitelno, že reformy tiskového
zákona v duchu svobody dovolávají se netoliko
vydavatelé časopisů, nýbrž i celé veřejné ml-
nění, jež volá po svobodě tisku.
Samozřejmý jest jiný požadavek petrohrad-
ské konference zástupců zemstev, týkající se
svobody svědomí. V Rusku víra pravo-
slavná jest vírou státní a stálem chráněna u po-
rovnání s jinými vírami tím, že přechod z pra-
voslaví na jinoslavnou víru, třebas i křesťanskou,
jest zákonem zakázán. Jinak tolerance jest
Rusku dokonale provedena a náboženské vy-
znání není nikomu překážkou při dosahování
občanských práv. Známe sice časté stesky pol-
ských katoliků, že jich hierarchie jest v Rusku
utiskována, ale ve všech připadech, když ruská
politická správa zakročila proti katolickým hier-
archům, důvodem stíhání nebyly otázky čistě
náboženské, nýbrž politické.
Rusko
8
article
Pslčivou jeví se leda otázka definitivního
rozřešení neshod s ruskými rozkolníky, kteří
dosud nemají stálem uznávaného kněžstva a pak
hlavně otázka bývalých uniátů v tak zvané
»Cholmské Rusi«, v guberniích sedlecké a lu-
belské. Ruská vláda neuznala unie Malorusů
Řimem, totiž uznávání římského papeže za hlavu
pravoslavné eírkve a proto v maloruských gu-
berniích zrušena unie již za Kateřiny II. a bý-
vali uniáti prohlášeni opět za přislušníky církve
pravoslavně. Ala část maloruského národa,
osedlá v bývalé Kongresovce, v tak zv. Cholm-
ské Rusi, podržela unii až do počátku let sedm-
desátých a teprve r. 1875 zrušena unie i zde
a všichni příslušníci této víry prohlášeni za pra-
voslavné. Ohromná většina Malorusů v guber-
niích sedlecké a lubelské přijala rozhodnutí to
klidně a vrátila se k víře svých pradědů. Menší
čásť uniátů přilnula však již k Římu tak pevně,
že návrat k pravoslaví byl pro ni nemožnýma
právě tato část Malorusů octla se v položení
nesnesitelném. Dle zákona mají býti pravoslav-
nými, ale dle přesvědčení jsou katoliky-uniáty
K římskému katolietví přestoupiti nemohou, po-
něvadž tomu brání zákon, ale pravoslavných
obřadů konati nechtějí. Obřady (křty a svatby)
dávají si konati tajně od duchovních katoli
ekých, ale vláda platnost těchto obřadů uzná-
vali nesmí. Konečné rozřešení toholo sporu jest
nezbytné a státi se může jen zvláštním záko-
nem ad hoc. Jediná cesta, která by mohla vésti
ke smíru, zdá se ta, aby oněm bývalým uni-
átům, kteří k pravoslaví přestoupiti nechtěji
Řim
Kateřina
Al
Malorus
Cholmský Rus
Řím
9
article
dovolilo se přestoupiti k římskému katolietví.
Běži tu ostatně jen o nevelký počet osob,
několik tisíc, nanejvýš o několik desetitisíců.
Větší důležitost má další požadavek, aby
rovné právo dáno a zaručeno bylo všem ná-
rodnostem v Rusku. Tento požadavek do-
týká se totiž v prvé řadě stesků pol-
ských. Nešťastné polské povstání roku 1863
zavinilo, že veliké sociální a politické reformy
caře Alexandra II. v letech šedešátých jednak
úplně obešly království polské, jednak zavdalo
ruské vládě příležitost k opatřením, jimiž Polsko
pozbaveno posledních zbytků své samosprávy
obyvatelstvo polské zbaveno četných, význam-
ných práv občanských. Polákům odňato právo
nabývati nemovitostí v západních, litevských
maloruských guberniích, rodilí Poláci vyloučení
z politické úřadní služby a z úřadních místv
polském království skoro vůbec, všechna úřadní
místa v Polsku obsazena úřadníky jiných národ
ností, hlavně ovšem Rusy, ruština prohlášena
za výhradný úřadní jazyk netoliko v úřadech
správních, nýbrž i u soudů, ba i v různých in-
stitucích hospodářských; nejkrutěji však byli
Poláci postiženi tím, že poruštěno i veškero je-
jich školství od university až po elementární
školu národní. Ohromný svého času vliv M.
Polák
Rus
Rusko
Polsko
10
article
N. Kalkova a jeho »Moskevských Vědomostí«,
jichž nade vši pochybnost platně zásluhy o ob-
hájení důstojnosti a vážnosti ruské říše proti
útokům Napoleona III. a spolčených s ním ev-
ropských států (mimo Prusko !) za doby pol-
ského povstání nikterak nepodceňujeme, způso-
bil, že ruské vládní kruhy pohližely od povstání
na všechny Poláky jako na živel nespolehlivý
ruskému státu nebezpečný a ujalo se přesvěd-
čení, že Poláci mají býti odnárodněni a tedy,
možno li, poruštěni. Tato politika, která se dala
snad odůvodniti v prvých letech po povstání,
zaslepila ruské vládní kruhy tak, že na oslabení
polského živlu v Kongresovce, když se rus ká
kolonisace ukázala nemožnou, podporována
kolonisace německá, jejíž následky
může s ustrnutím shlédnouti každý Rus as
ním každý Slovan na Vergunově mapě německé
kolonisace ve slovanských zemích. (Příloha Ver-
gunova »Slovanského Věku«.) Dnes ovšem každý
N Kalkův
Polák
Rus
Prusko
Vera
11
article
Rus ví, že poruštiti Poláky je nemožno; Poláci
svou větší intelligencí působí naopak na Rusy,
usedlé v polských krajích tak, že tito se tam
popolsťují. Od roku 1863 nebyl v Kongresovce
poruštěn snad ani jediný Polák, za to rozmohl
se tam i po venkově živel německý tak, že po-
číná buditi oprávněné obavy i v ruských kru-
zích vládních.
Byly-li v prvých letech po povstání po-
chybnosti o polské poddanské věrnosti, dnes po
čtyřiceti letech možno takové pochybnosti klidně
odložiti. Poláci v říši ruské naučili se od roku
1863 mnohému a jich korrektní chování za ny-
nější války rusko-japonské mohlo přesvědčiti
i největší jich odpůrce mezi Rusy, že také Po-
láci již dozráli aspoň k takové svobodě, již se
těší v Rusku ostatní poddaní carovi. Žádají-li
tedy dnes ruští Poláci, aby vyučovacím jazykem
v polských národních školách byl jazyk polský,
vedle něhož by ruština byla (snad ve vyšších
ročnících) povinným předmětem vyučovacím;
aby se na středních školách v Polsku věnovala
náležitá péče jazyku polskému a polské litera-
tuře, aby se zřídily potřebné polské stolice i na
vysokých školách v Polsku; aby jednacím ja-
zykem obecních zastupitelstev byla polština
aby Polák u úřadů a soudů nalezl právo po-
mocí svého jazyka a tedy bez tlumočníků; aby
i rodilý Polák mohl nabývati nemovilostí v zá-
padních guberniích a nebyl vylučován z úřadů
jen proto, že jest národnosti polské: pak jsme
povinni uznati všechny ty a takové požadavky
nejen za spravedlivé, ale i velice skromné.
Rus
Polák
Rusko
Polsko
19
article
. 2 K 30h
na měsíc . . .
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . Sh
„ odpolední „ . . . . 2h
Ve nllálkách venkovských:
s jednou zásilkou: s dvojí zásilkou:
na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . 9K 60h . . . 11 K 40h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h
„ „ odpolední „ . . . . 3h
Na venek poštou:
v Ilakousko- Uhiersku:
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h
na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h
o dvojí zásilkou
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . . . . . . . . 11 K 40h
Dále předplácí cs čtvrtletně s jednou
zásllkou:
do Německa a Srbska . . . . . 12k
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska . . . .
jakož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. odd. B
. . . . . 21 K
P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che
kového a elearingového řízení e. k. poštovní spo-
řitelny, mohou předplatně zapraviti timto řízením
na čís. 821.425.
Předplaceni na odpolední vydání zvlášt
se nepřijímá.
Předplatiti se lze každým dnem,
avšak předplatné zakončiti musí po-
sledním dnem v měsíci. v
Administrace „Národních Listů“
v Praze, Marlanská ul. č. 920-II, S nové.
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko
Praha
Marlanský ulice
31
article
Pak následovati budo
V. Hrubý: „Ze světa“í, povídky
B. Šťastný: „Viny života“í, povídky.
J. Archleb: „Z hlubin a mělčin života“.
= Sešit o 48 stranách jen k
Celoroční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brožov
neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60
V Levně illustrov. knihovně roč. Vl. dosud vyšlo:
L Boussenard: „Hořicí ostrov“í, román z po
sledních událostí na Kubě.
N. N. Karazin: „V rákosi“, román z turkest. života
Prof. dr. Justin Prášek: „Antické ženy“l.
Čen. Kramoliš: „Strážcové našich hor“l, hi
storický román.
Sešit o 32—36 str. hojně Ilustrov. za k
Celoroční předpiatné Levné illustr. knihovny ve svaz-
cích brož. neb v polotuhé vazbě 18 svazků zl. 3.80
Sešit na ukázku zašle každé knihkupectví, jakož
Nakladatelství E, BEAUFORTA, Praha-ll.
Jungmannova trída č. 21 n.
V Hrubá
J Archleb
N N Karazin
profesor
doktor
Prášek
Kramoliš
E Beaufort
Jungmannův
Kuba
Praha
svazcícha
L Boussenard
43
article
Liič
Jiří Janda.
S 25 skvostnými barvotisky a mnoha sty obrazy
v textu. Vychází v sešitech (asi 10) po 40 h.
Již první sešit každého přesvědčí, že
u nás přírodopisného díla tak zajímavě
psaného dosud nestávalo.
„Vesmíri“ píše: Autor, známý přírodozpytec,
plnou měrou vyhovi úkolu, jehož se podjal a poskytne
pěkné dílo, z jehož zřídla milovníci přírody čerpati
budou vzdělání a poučení.
2515
Nakladatel I. L. Kober v Praze,
Vodičkova ulice.
Janda
Praha
Vodičkův ulice
61
article
** Z Českého šermířského klubu
Praha-I., Jilská ul., č. 16. Tyto dny došel
klubu přípis od ruského velevyslanectví ve
Vídni, následujícího znění: »K rozkazu Její
Vel. císařovny Marie Feodorovny dovolujesi
císařské vyslanectví ruské vysloviti nejvřelejší
díky Její cís. Vel. za obnos 1600 K, který
Jste ráčili věnovati ve prospěch Červeného kříže
ruského a ruských vojáků na dálném Východě.
Ruský vyslanec ve Vídni.«
** Český šermířský klub (Jilská
ul., 16) pořádá dne 21. února t. r. klubové
soirée v sále hotelu »Central«. Přípravy k
zvaní klub právě obstarává i započne se s roze-
síláním pozvánek v nejbližších dnech. Couvert
5 K. Toaletta společenská. Průběh večera: šerm,
společná večeře, tanec. Přihlášky a reklama ce
přijímá výbor klubový v klubových místnostech
(Praha, Jilská ul., 16) a p. Frant. Sichrovský.
zlatník v Ovocné ul. č. 11. Velká akademie
letošního roku Čes. šerm. klubem pořádána,
nebude, ježto se chystají přípravy k velkému
podniku na příští rok.
Marie Feodorovna
K Toalett
František
Sichrovský
jilský ulice
Vídeň
dálný východ
Praha
Český šermířský klub Praha
Český šermířský klub
66
article
Národní Rady.
Národní Rady.
(Sborníku spisů polit. a národohospod. sv. 8.)
= Za K 1.20, poštou I 1.30. =
V knize té přesnou mluvou fakt a čísel
vyvracejí se tvrzení bar. Wiesera o větší berní
poplatnosti Němců a důsledky z toho vyvozované.
Doporučujeme hojné rozšiřování této knihy všem
jednotlivcům, spolkům, obcím, městům, okres.
zastupitelstvům, veřejným korporacím a úřadům.
Objednávky obratem vyřizuje 2504
Nakladatelství J. Otty v Praze,
Karlovo nám., 34.— Ve Vidni l., Gluckg. ,3.
Wieser
Němec
J Ott
Praha
Karlův já
Videň l
69
article
Touto gavottou, která krásou a jem-
ností melodie a svojí gracií stěží by
v některé gavottě našla soupeře, po
ráží všechny toho druhu komposice.
ba i populární gavottu Rococo o
Alettra.
Česká Filharmonie hraje ji
s ohromným úspěchom.
Vydání: a) Pro klavír na 2 ruce K 1.80.
b) zpěv a klavír (s českým tex-
tem) K 1.80, c) housle a klavír
2 K, d) flétnu a klavír 2 K, e) hou-
sle sólo 30 h, f) 2 housle 60 h, o)
orchestr (velký nebo malý) v hla-
sech 3 K. h) salonní orch. 3 K, n
2 housle a klavír K 2.40, k) citera
80 h.
Vydání e, f, 9. h je za udané ceny po-
hromadě s populárním Valse rěvee
téhož autora.
Český filharmonie
77
article
Zimní sporty-
* Dnes a zejtra konají se X. jubilejní závody
na lýžích, které pořádá »Svaz českých lýžařů« ve
Vysokém n. Jíz. Dnes dopoledne výbojováno bude
mistrovství »zemí koruny české« (10.000 m.), ke kte-
rému přihlášeni: Scheurer (mistr Bavor), Neunen
(Bavorsko), Trojan. Ořovský, Grus (Ski Klub — Praha)
Hlušička, Doubalík, Josífek, Jodas, Bartoň Český ski
klub Vysoké n. J.), Kubát, Kraus a O. Bartoň (Český
krkonoš. spolek ski Jilemnice). Mimo to dopoledne
kouány budou závody školní mládeže a závody na
sáňkách (9 přihlášek). Odpoledne pak ve 2 hodiny
i závod o rekord (10 přihlášek); hlavní závod na
2000 m. (Dieskan, Scheurer, Neuner, Ořovský. Gruss,
Trojan, Josífek, Bartoň, Doubalík, Kubáť a Krans)
závod vojska, závod juniorů (10 přihlášek), závod
lesních zřízenců hrabětc Harracha; závod na 1500 m.
(7 přihlášek): jízda dam (6 přihlášek) a závod ve
skoku (8 přihlášek). Zejtra pak o 7. hodině ranní
počne jubilejní distanční jízda na 50 km. (11 při-
blášek).
Bavor
Trojan
Ořovský
Grus
Hlušička
Doubalík
Josífek
Jodas
Bartoň
Kubát
Kraus
O Bartoň
Scheurer
Neuner
Gruss
Krans
Bavorsko
Praha
svaz český lýžař
Český ski klub
ski Jilemnice
Neunen
Dieskan
jízda dáma
km
89
article
Vydání: a) Pro klavír na 2 ruce K 1.80.
b) pro housle a klavír K 2.—, e
flétna a klavír K 2.—, d) housle
sólo 30 h. e) dvoje housle 60 h,f
citera K 1.20, g) orchestr (maly
nebo velký) K 3.—, h) salonní
orch. K 3.—, 1) 2 housle a klavír
K 2.40.
Vydání d, e, g. h je za udané ceny po-
hromaděs Gavotte empire tého
autora. Dostati lze u všech knih-
kupců.
Proti obnosu předem franko zasílá
Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze
Jungmannova třída, 14, Hllávkůr paláe
2691
kostýmy nabízí za příči
pláště,
Urbánek
Jungmannův
Praha
třída