2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
2. února 1905.
5
article
Poměry v Moskvě.
Z Pebrohradu, 1. února. (C.-B.) Zpráva
zahraníčních novin, že statek velkoknížete Sergěje
v okoli Moskvy byl úplně zpustošen a že velko-
kníže přesídlil proto do Kremlu, jest smyšlenkou.
Mohlo by běžeti jen o statek velkoknižele v Ilin-
ském u Moskvy. Tam jest ale všecko v pořádku.
Velkokníže Sergěj obýval jakožto generální guber
nátor budovu gen. gubernatorství v Moskvě. O
té doby, co nezastává tento úřad, přesídlil nej-
dříve do paláce jiného a nyní ubytoval se
v zámku v Kremlu, na což již ale pomýšle
dříve.
Z Moskvy, 1. února. (C.-B.) Dělníci továrný
na rukodilné textilní zboží činí různé požadavky
ale práci nepřerušili. I jinak pracují dělníe
všudy.
V jiných městech.
Z Pelrchradu, 1. února. (C.-B.) Ve Varšavě
byly včera vyměňovány v předměstích výstřely
s vojskem. Vzrušení tam nyní celkem ochabuje.
V Lodi trvá všeobecná stávka dále. Pořádek
se dodržuje. V Jekaterinoslavi počali dělníei
tiskárenští pracovati. Časopisy však ještě nevyšly.
Docházející telegramy uveřejňují se vládní ti-
skárnou. Dělníci v železárnách Alexandrovské,
Psjanské, Demitrovu a Uze počali stávkovati.
Očekává se, že ještě jiné továrny a doly bud u
postiženy stávkou. Ale pokoj v Jekaterinoslav
porušen nebyl. V malém městě Krinkách vy-
plenil včera dav asi 2000 mužů poštovní úřad,
městský dům a vinárny a zničil telegrafní
vedení. K obnovení pořádku bylo povoláno tam
vojsko.
Sergěj
Psjanský
Demitrův
Uz
Moskva
Pebrohrad
Kreml
Ilin
Pelrchrad
Varšava
Jekaterinoslav
Krinky
zahraníčne novina
6
article
Smutná statistika.
Z Petrohradu, 1. února. (C.-B.) Jak sdě
luje se úřadně, bylo 22. ledna během pouličních
nepokojů 96 osob zabito. Z 333 raněných ze-
mřelo dosud 32, 17 bylo z nemocnic již pro-
puštěno. V nemoenicích jest ještě 231 osob
mimo nemocnice ošetřuje se 53 osob.
Z Vindavy, 1. února. (C.-B.) Stávka vyšla
zde od dělníků, zaměstnaných na obilních ele-
vatorech, kteří kladli řadu požadavků. Pozděj
zahájili stávku i zřízenci železniční. Všecky ob-
chody a banky města jsou zavřeny. Stávkujíe
chovali se klidně a shromáždili se na tržišti.
kdež pronesli přání své. Na slíb částečného
splnění dělníci se opět práce ujali. Nedošlc
k žádným násilnostem.
Z Homelu, 1. února. (C-B.) Policie stře
žila dnes schůzi stávkujících řemeslníků. Došle
ke srážkám, při nichž policejní mužstvo vy
střelilo. Jedna dívka byla usmrcena, 4 osoby
zraněny. Stávka trvá dále.
Z Milavy, 1. února. (C-B.) Stávka trvá
dále. Jen v některých menších závodech pře
stala.
Petrohrad
Vindava
Homel
Milava
7
article
Svjatopolk Mirský na odehodu.
Z Petrohradu, 1. února. (C.-B) Mi-
nistr vaitra kníže Svjatopolk Mirský
byl na svou žádost pro rozrušen
své zdraví úřadu sproštěn.
Z Petrohradu, 1. února. (C.-B.) Úřad mi-
nistra vnítra převzal jeho pomocník Durnovo.
Moskva proti censuře,
Z Moskvy, 1. února. (C.-B.) Resoluce 42
obecních starších na prospěch toho, aby zprávy
novin o sezeních dumy nepodlehaly censuře.
zní: O mimořádném sezení dumy 27. ledna
nereferoval žádný moskevský list, protože ta-
kové zprávy podlehají censuře guvernera nebo
městského hejtmana. Jest ale žádoucím co nej-
větší rozšíření zpráv o opatřeních dumy na
ochranu městských ústavů a života občanů, aby
se dumě ušetřila výtka nečinnosti. Potlačování
takových zpráv odnímá obyvatelstvu možnos
kontroly nad činností dumy a ruší styky mezi
voliči a jich zástupci. Mimo to oprávňuje tiskový
zákon ministra vnitra, aby listům zapovědě
projednávání důležitých otázek denních. Vzhle-
dem na takové úvahy musí duma navrhnouti
vládě, aby censura novinářských zpráv o seze-
ních dumy neprodleně byla zrušena a aby př
nařízené revisi zákona tiskového vzat byl nat
zřetel.« Prohlášení to bude projednáváno v příšt
schůzi dumy.
Svjatopolk Mirský
Durnův
Petrohrad
Moskva
zákon ministr vnitro
8
article
druhé ukáže vzory dokonalých duší národ-
ních (Petr Chelčický, Jiři Poděbradský a j.),
koná práci postupem, jehož dokonalost nemá
pochvalnějšího ocenění než slovo „práce ná-
rdní“. Další hodnocení se týká už jen stupně
síly obrazotvorné a stupně síly osobní přírody
ku přírodě národní, a obou v něm ku přírodě
obecně lidské.
A co theorie? Hledal-li spisovatel pravdu
života národního za účelem dobra, hlavně vý-
chovným, je pochopitelno, když z t
praxe čerpá theorii i pro posuzování činnosti ji-
ných, a když tedy na př. ze vší duše o dso ud
naturalism Zolův pro pohlavní bezohlednost.
Mravní rozhorlenost zavedla theoretika na chou-
lostivou půdu otázky po mravnosti v umění.
Pravé umění je vždy mravné. Zde bylo útočiti
na falešný základ Zolova umění lživědeckého
a romantického. Heslo po životě způsobilo ještě
další omyl v theoriích nadšenců let šedesátých,
totiž nespravedlivý názor na umění fantasijné.
Právě proto, že příroda není jen mímo člověka.
ale i v člověku, a zvláště v člověku, může býti
umění fantasijní silně životné. České obecenstvo
tu záhadu rozřešilo zdravým pudem, když je
v něm nyní úplně doma autor, poctěný kdysi od
vlastenců dvojsečným titulem „krásného ei-
zince“.
Chelčický
Zolův
krásný ei
9
article
Intelligence umu vadívá citu, silný ci. za-
stírá logiekou jasnost poznání. A co kdo chce,
v to i věří. Ze všeho vždy plyne kombinovaný
útok na pravdu vývoje. Methody se stále mění,
proudy zachvacují a unášejí pracovniky. Než se
naděješ, už jsi daleko od místa, kde byl tvůj
pravý okamžik a pravý kus půdy, konáš plavbu
v odhodlané už pak jen resignaci a touze po pří-
stavu. Kde osení, zisk, stopy práce? Vyšla-li
práce z přírody osobní, oduševnělé, cele zaujate
a probuzené, lidsky kveloucí nejen zdravým so
bectvím, ale i bohatstvím eitů a zvláště silo
citovosti idejně, nemůže práce taková zanik
nouti, jako se žádná síla v přírodě neztrácí
Z duše jde do duší a v duších dále působí. Jed
nono potěšit, rozradovat, unést, povzbudit, po
aílit, poučit, jediný chybný krok zastavit, to vše
je vděčná žeň skutků, o něž těžko vznikajíci lid
ství zdárné jednotlivce prosí. —
Kdo v národ snahu svou vetkává,
s národem se zelenává
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
Z Vídně, 1. února.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Skoncovavši ve čtyřech hodinách a také ve
třetím čtení zákon, kterým se povoluje státní
podpora 151% mill. korun k úlevě zemědělské
tísně, způsobené za posledních let nečasem
živelními pohromami — z poslanců českých za-
sáhli do debaty dr. Lang a Reichstädte
— odročila se sněmovna do pondělka. Navšti-
vena byla praskrovně. Co chvíli hrozilo nebez-
pečenství, že presence klesne pod cifru 100 po-
slanců a že v devátý den nové kampaně bude
parlament učiněn neschopným, jelikož přes 300
zástupců lidu poslancuje mimo Vídeň. Pote
stránce je nedostatek porozumění pro vlastní
samozřejmé povinnosti, kterýž opětně jsme vytkli.
Četné žádosti za vydání 16 poslaneu
vyřízeny dnes rychle, dílem přisvědčivě, dílem
zamítavě, vyjma afféru poslanců Herzo ga,
Breitra a Seidl a, kteří promluvili ve vlastní
při, bez debaty. Meritum žádného případu neza-
sluhuje pozornosti. Nynější předseda immunitního
vyboru, zvolený místo nebožtika Eugena A bra-
hamowicze, universitní professor dr. G l
binski, prohlásil, ujímaje se funkce své, že
»zlozvyku, za kterého žaloby soukromníků na
poslance se povalovaly neprojednány«, chce uči-
niti přítrž. Dnes udělala sněmovna počátek.
doktor
Lang
Reichstädte
Breiter
Seidl
Eugen
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Živnostenská reforma byla rozdána dnes
tiskem, ale poslanci neměli času ji pro-
číst a neměli také odhodlání o ní se proněst
Prohlásili, že musí srovnávati platný od r. 1873
živnostenský řád s osnovou dnes podanou.
Novinám dodána byla dnes nová obchodn
smlouva rakousko-německá, poslancům nikoliv.
Všeobecně pronášen o ní úsudek v ten rozum,
že nová smlouva na 12 let uzavřená mezi obě-
ma říšemi byla vykoupena podstatný m
obětmi jak agrárními, tak průmyslovými
že stabilita poměrů mezi Rakouskem a Něme-
ckem zaplacena cenou opětně hodně velikou.
Jako v posledních dnech také dnes věno-
vána pozornost událostem uherským, ve příčině
kterých nastalo dnes nové provisorium. Demisse
kabinetu Tiszova byla jeho chefem formálně
podána. Odstupující ministerský předseda uher-
ský setkal se s některými poslanci u ministra
vojenství, Pitreicha. Ti měli dojem, že je sklí
čen a že, jakkoli mlád ještě, hodně sestári udá
lostmi posledními, které na dlouhou dobu ho
odstavily z činně politiky zalitavské.
Rakousko
12
article
Z Vídně, 1. února. (C.- B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 18
hod. dopol.
Mezi došlými spisy je zákon o změně
doplnění živnostenského řádu.
Dále návrhy poslanců Prada a sp. na novou
úpravu postavení a platův učitelů tělocvíku;
Kaftana a sp. na stavbu uístní dráhy domažli-
cko-tachovské s odbočkou.
Dotazy, jež čteny po Herzogově návrhu do slova
podali poslanci dr. Schreiner a sp. po místno-
stech státní reálky v Plzni a novostavby pro tento
ústav; Grössl a sp. po rozhodnutí okr. hejtman-
ství klatovského, že společenstevní nemocenská po-
kladna cisensteinská je povinna přijímati české pří-
pisy; — Choc a sp. po zastaveni trestního vyše-
třování proti prol. Ditrichovi v Praze pro jeho po-
měr k dělnické úrazovně: — Al. Hanich a sp
po nastávající stávce v severozápadním a severním
uhelném okrsku českém; — Kiemann a sp. po
Marschattově afféře; — Pantůček a sp. po cho-
vání se Vídně při vyřizování podání českých obc
v záležitostech domovského práva.
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na
Hauckův dotaz po korrekčním ústavu kněžském
Mitlerbergu, že nyní jsou tam jen 2 kněži, správce
a deficient, jenž nepatří do diécese linecké a dostává
tam výživu. Petran byl jediný korrigend. Poměry
ústavu jsou známy: personál ústavu jest úplně uve-
den v jednotlivých diécesních shematismech.
Prvním předmětem jednacího pořadu jsou do
plňovací volby výborové
Sněmovna rokovala dále o přadloze nouzové.
Hlavní řečník k § 1. posl. Fresl (kontra) li-
tuje, že jeho návrh na zvýšení obnosu o 5 mill
nebude schválen a žádá, by obyvatelstvu byly
rozdávány bramborý.
Posl. Žička r hlavní řečník (pro) vylíčil nouzi
v dolním Štyrsku
Vetter
Kaftan
Herzogův
doktor
Schreiner
Grössl
Choc
Ditrich
Hanich
Marschattův
Pantůček
Hartel
Hauckův
Petran
Fresl
Posl
Vídeň
Plzeň
Praha
dolní Štyrsko
Prado
kněžský Mitlerberg
13
article
Resoluce navržené během debaty byly podpo
Resoluce navržené během debaty byly podpo
rovány.
Po doslovu zpravodaje byl čl. 1. předlohy
schválen.
Ke čl. 2. mluvil posl. Daschl.
K čl. 3. mluvili posl. Gratzholer, Strau
cher a Stojan, jenž dostal se na pozdní projed
návání nouzové akce a přimlouval se za rychlé roz-
dělování podpor a provádění nouzových prací.
Na to byla debata uzavřena a po vývodech hlav
ních řečníků Verzegrasse a Schraifla by
schválen čl. 3. beze změny 110 proti 4 hlasům.
88 4.—7., jakož i titul a úvod zákona schváleny
beze změny.
Peschkova resoluce byla přijata, ostatních 62
přikázáno příslušným výborům a zákon schválen
hned také v 3. čtení, čímž je vyřízen.
Dále rokovalo se o immunitních záležitostech,
především Herzogově a vyřízeno jich několik
většinou bez debaty.
Při další předloze o braneckém kontingenin
oznámil předseda řečníky, načež tokovaní přeru-
šeno a schůze ukončena o 4..40 hod. odp.
Příšti bude v pondělí odpoledne.
Návrh posl. inž. Kaftana, dr. Lad. Dvořáka
soudr. o postavení místní dráhy Domažlice-Tachov
z odbočkou Weissensulz-Bělá.
Při projednání rozpočtu r. 1902 byla přijala tatc
resoluce k návrhu posl. Kaftanao
„C. k. vláda se vyzývá, aby ke stavbě dráhy Do-
mažlice-Tachov s odbočkou Weissensulz-Bělá mime
zaplacení a umoření prioritních obligací ve výši 70
stavebních výloh převzala ještě obnos, který inter-
essenti nemohou již složiti, a zúročení a zaplacení
prioritních obligací do 75% zařizovacího kapitálu.
Stojan
Peschkův
Herzogův
Ing
Kaftan
doktor
Lada
Dvořák
Domažlice
Tachov
WeissensulzBělá
14
article
Sněm král. českého poskytl vzhledem k velkému
hospodářskému významu dráhy Domažlice-Tachov pro
dotyčný obvod, jakož i vzhledem k tomu, že trať tate
jako přirozené pokračování českomorav. příčné dráhy
směrem k důležitému uzlišti v Chebu též zájmem ce-
lého státu se jeví, již usnesením ze dne 21. prosince
1900 subvenci k zakoupení kmenových akcil, jejichž
zvýšení na 10% stavebního kapitálu zemský výbo
ve zprávě své ze dne 10. října 1903, č. CCCCLIX.
navrhl
Jako důkaz čilého opravdového zájmu budiž po
ukázáno k okolnosti, že interessenti téměř 15% sla
vebního kapitálu, dosud 1,116.000 K na zakoupen
kmenových akcií poskytli
Živelní pohromy, které pošumavské okresy do-
mažlický a lachovský v posledních létech stihly, v
žadují nutně, aby se zmíněnou slavbou dráhy nejdřív
se započalo.
Státní správa železniční uskutečněním této tral
značně přispěje k ulehčení jednokolejné, přetíženě
hlavní trati Vídeň-Plzeň-Cheb v dotyčných relacích.
Ježto konečně zvýšení přispěvku interessenty.
jakož i finančně seslabenou zemí jest vyloučeno, čin-
podepsaní tento návrhí
Slavná sněmovno, račiž se usnésti -
C. k. vláda se vyzývá, aby s nejvělším urychle-
ním předložila osnovu zákona, kteronž by se místni
dráze Domažlice-Tachov s odbočkou Weissensulz-Běl
poskytla státem na dobu 76 tet záruka i sté he
výnosu, jenž odpovídá potřebě 49% zúročení a kvot
umořovací a aby se k opatření prostředků těcht
uzavřela zápůjčka v nominální výši zařizovacího kap
tálu, to vše za tou podmínkou, když země a inte
esenti společně přispějí obnosem až do 25 %% celkového
nákladu k vystavění této trati.
Domažlice
Tachov
Cheb
Vídeň
Plzeň
WeissensulzBěla
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 1. února. (Cisař o smiřova-
cích výborech.) „Mor. Orl.“ sdělujes
z Vídně, že císař učiníl na sobotním plesu př
dvoře důležitý projev ve prospěch brzkého skon-
cování prací stálého vyrovnávacího výboru na
mor. sněmě. Dlouhou dobu hovořil s místopředs.
poslanecké sněmovny a náměstkem zemského
hejtmana drem. Janem Žáčkem, jednak o pra
cích sněmovny poslanocké, jednak o poradách
výboru jmenovaného. V prvé příčině vyslovi
uznání vzhledem k nastalé dělnosti parlamentu
a naději, že zůstane trvalou — v druhé pak vy-
slovil odsuzovací podivení nad tím, že práce
moravského výboru vyrovnávacího tak loudavě
postupují, a že rozhodně si přeje, aby byly
v době co možná nejbližší skoncovány. Pravil.
že jest přesvědčen, že při oboustranné dobré
vůli jest možno dosíci na Moravě shody česko
německé, za absolutního šetření zájmů obou-
stranných a že zdaří-li se toto dílo v zemi, kte-
rou má rád, také v království českém bude
umožněno dojíti k takovým poměrům veřejným
aby mohlo se konočně, po čem všichni toužíme
ustat od sporu národnostního a soustřediti síly
obou předních národů státu k žádoucímu spo-
lečnému pokroku uvnitř i na venek. Panovník
ubezpečil dra. Žáčka svou přízní k působen
v tom směru.
V Praze, 1. února. (Krise v Uhrách.)
Hrabě Štěpán Tisza podal dnes ve Vídni for-
mální demissi, panovník si však vyhradil roz
hodnutí pro příští dni. Zatím v Pešti nastává ne-
náhlé uklidnění po rozčilujících zprávách prv-
ních volebních dní. Dle „Pester Lloydu“ také
opposiční strany počínají prý uznávati, že vý-
sledkem voleb nebyly otřeseny hlavní zásady
ústavního života v Uhrách, totiž liberalismus
vyrovnání z roku 1867. Za to formulují se
určitěji národní požadavky a s důrazem se
prohlašuje, že musejí býti splněny bez odkladu.
Mor
Žáček
Štěpán Tisza
Lloyd
Praha
Orlický
Vídeň
Morava
Uhry
Pešť
poslanecký sněmovna
16
article
Při otázkách hospodářských, zejmena v otázce
celní neodvislosti Uher připouští se potřeba ja-
kési přechodné doby. „Tak — dodává
„P. L.“ — z chaosu různých volebních besel
krystalisují se ony momenty, jež mají umožnit
sestavení vlády a parlamentní většiny a kter
budou voditkem toho státníka, jenž bude po-
volán, aby rozřešil nynější krisi. Zvláště se uka
zuje na volebníreformu, která byla jed
ním z nejdůležitějších bodů písemné úmluvy
sjednocené opposice.
V Praze, 31. ledna. (Koaliční vlád
v Uhráeh?) Fr. Košut oznámil v Miškovci
že netouží sice po ministerském křesle, ale že
by se v případě potřeby nevzpíral proti účasten-
ství ve vládě. Podobně vyslovil se také Gabr.
Ugron, jenž si přeje, aby se vlády v Uhrách
uchopila nyní strana neodvislosti. Ukázali jsme
již včera na základě číslie, že politické strany
uherské, stavící se proti vyrovnání z r. 1867, ne-
budou míti v nové poslanecké sněmovně většiny
a proto by také byla nemožna vláda, opírajíeí
se jen o tyto strany. Většinu tnají dosud strany.
stojící na půdě dualismu; proto uvažuje sev
Pešti, nebyla-li by možna koaliční vláda, jež by
se opírala o stranu liberální, lidovou, dissidenty
a ugronovce a vkazuje se na hr. Jul. Andrássya
jako na muže, jenž by se mohl postaviti v čelo
takové koaliční vlády. Ale současně ukazuje se-
na jak vratkém základě by stála taková vláda.
jež by musila stále lavírovati mezi liberálnín
a koservativným směrem a jíž kdykoli mohla
podraziti nohy sebe menší secesse neb nepo-
slušnost Sasíků neb Chorvatů. Krise tedy trvá
ve vší své ostrosti a jsou politikové, kteří soudí.
že se dá rozřešiti zas jen novými, značnými ná
rodními ústupky ve prospěch Maďarů.
Uher
P L
František
Košut
Ugron
Jula
Sasík
Chorvat
Maďar
Praha
Miškovec
Uhry
Pešť
17
article
Z Pešti, 30. ledna. (Kdo zůstal na
bojišti?) V nové sněmovně uherské objeví
se asi 150 poslanců, kteří v minulém období
neměli mandátu. Tolikéž bývalých poslanců se
tedy do sněmovny nevráti. Mezi propadlými
kandidáty jest také ministr obchodu Hiero-
nymi, ale sasšebešský okres, v němž se volba
koná v úterý, nabídl mu v posledním okamžiku
mandát a může tedy ještě býti zvolen. Druhý
ministr, který nemá dosud mandátu, jest minist
spravedlnosti Plosz, jenž přijde v Pešti do
užší volby. Mezi propadlými liberály jsou dále
býv. místopředseda sněmovny baron Fei-
litzsch, býv. ministři Alex. Hegedüs
Theod. Fabiny, státní sekretáři Makfalvay.
Vöröš, Bedö, hr. Wickenburg, Aurel Mün-
nich, Jul. Rohonyi, Fr. Heltni, Beksics a celá
řada osobních přátel Tiszových. Ze strany ne-
odvislosti propadl známý přítel Čechů Csa-
volszky, pak Gabanyi a Smialovszky, z li-
dovců Zoltán Zmeskal. Z bývalých čtyř sloven-
ských poslanců (Veselovský, Valášek, P. Kollan
a dr. Ružiak) nevrátí se do nové sněmovny an
jeden.
Ze Záhřeba, 29. ledna. (Dr. Štěp. Spe-
vec .) Dnes v noci zemřel president nejvyš-
šího soudu chorvalského, dr. Štěp. Spevec, ve
stáři 66 let. Narodil se v Zlataru a ukončiv
právnická studia, stal se nejprvé professorem
římského práva na akademii záhřebské, načež
roku 1874 po zřízení university zaujal tutéž sto-
lici na fakultě právnické. Dr. Spevec účastnil se
záhy politického ruchu jako stoupenec strany
národní (vládní). Za hr. Khuen-Hlédervára sta
se přednostou odboru pro vyučování v chorvat
ské vládě, později jmenován presidentem nej
vyššího soudu.
Fei
Alex
Hegedüs Theod
Fabina
Vöröš
Bedö
Mün
Jula
Heltni
Beksics
Tiszový
Čecho
Csa
Gabanyi
Zmeskal
Veselovský
Valášek
P Kollan
doktor
Ružiak
Štěp
Spevec
Khuen
Pešť
Francie
Záhřeb
Zlatar
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. února.
K pařížskému ationtátu pumovému.
Vyšetřující soudce Florin dal včera provés
u známých anarchistů domovní prohlídky a vy-
slýchal i jistý počet svědků.
Při výslechů Bailly a Chevaliera prohlási
tento, že anarchistické plakáty, nalezené u nich
byly jim doručeny při jich vstupu do síně, v níž
schůze o událostech ruských se konala. Bailly
uvedl, že zná Chevaliera, poněvadž jeho ole
byl jeho učitelem, ale tvrdi, že osobně setka
se s Chevalierem den před tím. Oba jedl
spolu a šli pak do schůze. Oba prohlásili, že
jsou socialisty, ale nikoli stoupenci propagandy
činu. Spěchali k východu místnosti, v níž se
schůze konala, poněvadž byli detonaci po
děšení,
Florin
Bailly
Chevalier
Praha
19
article
Mezi tím ale objeven v Paříži v no
na dnešek nový úklad.
Ke 2. hodině ranní nalezl totiž policejn
sgent u vrat hotelu čís. 22 v Avenue de
l'Opera válcovitou krabici z plechu, asi 50 cm.
dlouhou s doutnákem. Krabice ležela tak, že
při otevření vrat musila se překotiti. Petarda
byla odevzdána městské laboratoři. V hotelu
bydlí nyní zvláště členové osad cizineckých.
Zdejší ruská tajná policie zjistila dle » Matinu«
že dva nihilisté, o nichž prý se ví, že zabývaj
se zřizováním třaskavin, zmizeli předevčírem
z Paříže. Oba nihilisté ponechali dle mínění
tajných policistů nepochybně několik zástupeů
svých, aby tito vykonali attentát, což oni včer
také vykonali.
Za předsednictví slavného romanopisee
Anatola France, jínak známého to dreyfusarda,
konati se měl v Paříži dnes protiruský meeling
protestní, ale v poslední chvili pohnula polici
hostinského dotyčného, že odepřel pořadatelům
síň. Následkem toho konati se bude schůze
v síni zednářské lože »Grand Orientu«. Okol-
nost to, jež zajisté je dosti charakteristická.
M.-p. Rouvier a ministr vnitra Etienn
měli včera delší rozmluvu s ruským vyslancem.
»Gaulois« tvrdí, že tato platila protiruskému
táboru, socialisty svolanému, oběma attentátům
pumovým, jakož i případnému vypovězení ně
kterých agitátorův a ruských státních pří
slušníkův.
Franc
Etienn
Paříž
avenue jít l
Gaulois
Grand Orient
20
article
Má se nádavek na pečivo dávat
či nikoli?
Má se nádavek na pečivo dávat
či nikoli?
Jak povědomo, usneslo se společenstvo mistr
pekařských v Praze a v předměstích, aby dnem 15
listopadu 1904 upraven byl prodej výrobků peka-
ských tím způsobem, že zrušen byl náda vel
a zároveň aby nabyl platnosti zvýšený mz dov
cenník dělnictva. Zrušením nádavku — jal
mistři pekařští tehdy pravili — neměli být
kensumenti zkráceni, nebot chtěli vyráběti zbož
„lepší a větší“, by skutečné ceně odpovídalo. Nov
úpravě nezvykli ale samotní mistři. V jednom před-
městí totiž začali jednotlivci-začátečníci prodávati pe-
čivo za starých podmínek, totiž s nádavkem, v do-
mnění, že všechen obchod na sebe převedou. A ne-
trvalo dlouho, kdy za příkladem jich přišli i jin
z ostatních předměstí. Následkem toho nebylo lze
udržeti ani mzdový cenník a stížnosti v tomto směru
stále tlumočené přivedly společenstvo ke. konečnému
rozhodnutí, že na včerejší odpoledne svolalo schůzi
veškerého členstva, aby toto rozhodlo, jak se na dále
v otázce této má pokračovati. Předmětem schůze byla
tudiž úrada o tom, má-li se odvolati usnesení v
příčině zrušení nádavku, či má-li býti prodáváno na
dále bez nádavku.
Dělnictvo naproti tomu zvláštním letákem
prchlásilo, že trvá na svých požadaveích, v listopadu
vzájemnou dohodou nabytých
Dlužno také uvésti, že k návrhu státního zaslu-
pítelství bylo zavedeno treslní řízení proti celé řadě
mistrů pekařských i dělníků pro úm) uvu na
zdražení pečiva.
Schůzi včerejší zahájil starosta společenstvap
Jan Jelínek srdečným uvítáním přitomných. Pro-
hlásil, že na mnohých místech mistři nedodrželi
úmluvu a začali dávati nádavek. Tak zejmena v Ho-
lešovicích, v Libni, v Žižkově, v Košířích atd. „Je
podivno,“ pravil, „že i dělníci, kteří přislíbili pra-
covati s námi ruku v ruce na zachování oboustranné
dohody, solidaritu onu porušili.
Jelínek
Praha
Libeň
Žižkov
Košíře
21
article
Jménem starosty společenstva tajemník podal
přehlednou zprávu o stavu celé záležitosti. Pravil
„Po dlouhém namáhavém a nákladném vyjednávání
jehož se zúčastnili zástupci obou dohodujících se
stran, usnesli jsme se přistoupiti na požadavky děl-
nické, když se nám dělnictvo navzájem zavázalo, ž
otázku zrušení nádavku béře za svou. Ale již v sa-
mých počátcích narazili jsme na adpor. Není v naší
moci, abychom někoho mohli doháněti k plnění mrav-
ních povinností. A proto, když bylo pozorováno, že
někteří ze členů vypověděli nám spolučinnost, snažili
jsme se, aby zachovávána byla solidarita pokud s
nádavkové otázky týče. Solidaritu onu mělo na mysli
ono ujednání, jež bylo podepsáno s dodatkem, že
otázka přijetí mzdového cenníku kryje se úplně
s akcí zrušeného nádavku, takže uskutečnění jedné
olázky bez druhé nedá se mysliti. Dnes však musím
konslatovati, že nádavek je skoro na celé čáře po-
rušen a usnesení komise o obmezení výroby krejca-
rového pečiva nebylo vůbec respektováno. Vinu toh
nelze svalovati na bedra starosty. Nikdy jsmo s
nepřesvědčili tak zřetelně, jak jsme bezmocní. Okresní
soud, státní zastupitelství a místodržitelství tc byly
které naši akci zastavili a oslabili. Hned po prvém
líčení dne 3. prosince ukázala se mezi námi značná
trhlina. Ze stížností stále se opakujících, že nádavek
se porušuje, že zachvátil téměř celé předměslí a že
už ve středu měsla se nedodržuje, jest mojí povin-
nosti prohlásiti, že tato závažná součást úmluvy ze
dne 31. října byla úplně poružena.
okresní soud
22
article
Z výboru hromady pomocnické poslán
byl do valné hromady přípis, v němž se sděluje, že
komise, která měla za úkol bdíti nad tím, any
mzdový cenník a úprava obchodu byla zachovávána,
úkolu svému nedostála. Z usnesení, která
měla býti prováděna, nestala se vůbec tato: nebyla
provedena úprava poptavárny; nestalc se ničeho
ohledně počtu učnů, ohledně obmezení podomního-
obchodu; nebylo docíleno dohody s obchodníky
s pečivem a organisace jednotlivých okresů nebyla
dostatečná. Bude-li valná hromada pekařů sdílet
náhled, aby ponechána byla každému úplná volnos
obchodu, je věcí valné hromady, ale jiná jest otázka.
jak pohlížeti se má na pracovní a mzdový cenník.
jenž má platnost na tři roky. V té příčině ozna-
mujeme, že žádným způsobem neuzná-
váme jeho porušování neb jeho zru-
šení, ba naopak, že týž s veškerým úsilím
budeme vymáhati všemi dovolený m
prostředky
Pan Jeník prohlásil, že stesky dělníků ne-
odpovídají skutečnosti. Kdyby byli dělníci chtěli, mohla
se dohoda splniti. Ale my víme, odkud vítr věje
Jeden místr byl nastrčen na Letné, aby dohodu po-
rušil a to se také zdařilo. My se s dělnictvem vy-
rovnali, my jsme na to také připláceli a co nám
to bylo platno? Dělnictvo nám pomoci odepřelo a
proto mistři z dohodovací komise vystoupili.
Jeník
Letná
23
article
Poněvadž se ke slovu nikdo více nepřihlásil, dal
předseda p. Jelínek hlasovati o tom, má-li se zrušiti
dohoda uzavřená v říjnu, tedy má-li nádavek býti
opět zaveden. (Hlluk a nepokoj Iilasy: Na ten pohřeh
máme ještě dosti času!)
Zástupce dělnictva obč. Chlapec pravil, že
projev p. Jelínka učinil na něho zdreujíci dojem
Tvrzení, že dělnictvo pastrčilo pekaře, aby dohodu
porušil, není správné. Pekaři to byli, kteří dohodu
sami porušili, někteří tajně, někteří zřejmě. Učiňte
usnešení jakékoli, to vám prohlašujeme, že my do
toho už zasahovati nebudeme. Je to smutné, že 280
pekařů nedovede zachovati dohodu. Dnes obecenstvo
už nádavek nechce, proč tedy s tím nepočítáte?
Dnes hokynáři jsou nad vámi, ti zvítězili.
Jiný zástupce dělnictva obč. Jirásek tvrdil
že dělnictvo dbalo toho, aby dohoda byla dodržována
Odrnítá názor, že pekař Veřtat na Letné byl od děl-
nictva nastrčen, aby nádavek zavedl.
Pan Jelínek sděluje podrobnosti o tom, jak
svízele měli členové dohodovací komise při tom, když
přišli do dílny, aby zjistili, jestli dohoda je zacho
vávána.
Dcbaty zúčastnili se dále: p. Svod oda,
Mertl, obč. K. Svoboda (předseda hromady po-
mecnické), p. Zeman, p. Ptáček (vytýkal, že
dělnická pekárna v Holešovicích dávala nádavek)
obč. Jindřicb (zástupce dělnické pekárny ve Vrso
vicích), p. Jeník, p. Tvrdík (vyzval předsedn
ctvo společenstva pekařů, aby resignovalo a aby ve-
dení společenstva bylo svěřeno živnostenské instituci).
Jelínek
Jirásek
Mertl
K Svoboda
Zeman
Jeník
Tvrdík
Letná
Holešovice
Iilas
24
article
Pan Fencl vytýkal zástupcům dělnictva, že zi z
svou práci v komisi dali platit. Dokud byly peníze
akce se dařila, ale když peněz nebylo, přestali vůd-
cové pracovati. To se musí jednou konečně veřejn
říci, že zobali, dokud byl zob. (Vzrušení.) Dělnle
věděli, co se stane, neboť předseda hromady pomrkoo
nické už dříve oznámil, že a Letně povstane jeden
pekař, který všecko poruší. A to se také stalo! (Trvailý
nepokoj.)
Pan Josef Holub navrhoval, aby dáno bylo
volné pole konkurenci. — Par Šach, zástupce děl-
nické pekárny v Holešovicích vysvětlil, že tato pe-
kárna začala dávati nádavek proto, že i ostatní tamní
pekaři dávali nádavek. Zástupce dělnictva protestoval
prou výrokům p. Fencla.
Při hlasování o návrhu p. Holuba došlo k
značnému hluku a nepokoji, takže zástupce živno-
stenského úřadu p. komisař Vlk prohlásil, že za ta-
kového stavu věci musí schůzi rozpustiti
Po dalších poznámkách bylo hlasováno o rá-
vrhu: aby zrušeno bylo dohodnutí a aby obchodu
bylo dáno volné pole ke konkurenci
Pro návrh bylo odevzdáno 35 lístků, proti
37, z valné hromady odešlo 30 členů. Většinou
jednoho hlasu bylo tudíž usneseno
aby říjnová dohoda zůstala v platnosti.
totiž, že se nemá poskytovati Ládavku
na pečivo. Jest zajímavo, že ze 72 mistrů pe-
kařských 35 bylo pro zavedení nádavku
Starosta společenstva p. Jelinek prohlásil, že
dle sdělení některých přítomných nebylo při volbě
porozumění. Proto usnesení ze dne 30.
října z moci svého úřadu zastavuje
svolává novou valnou hromadu
Fencl
Holub
Vlk
Jelinek
Holešovice
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z německého Volksratu v Čechách.
Okresní organisace německé národní rady, jejíž
instrukce pro organisaci tuto již tištěné, byly —
jak oznámeno — zabaveny, provedena jest již
v šestnácti okresích. Poslední schůze za tím
účelem konaly se v České Lípě, Stodu, Boru,
Trutnově a Cvikově i zúčastnili se jich zástup-
cové všech výbojných německých organisaei
i veškeří němečtí starostové obel. Všude zalo-
ženy okresní i místní rady. Ústřední výbor Volks-
ratu vyzývá ostatně nalehavě všechny ostatn
okresy, aby přikročily k zřízení okresních i míst
ních rad, neboť jenom potom bude prý možno.
pomýšleti na »něco pořádného« při prostředko-
vání práce a míst, až celé německé Čechy budou
zorganisovány. Dr. Titta, předseda Volksratu, jeve
vydávání manifestů k německému lidu neúmorný.
Brzo děkuje za dary a příspěvky jednotlivcům
okresům, obcím a peněžním ústavům, brzo pod
něcuje k nejhorlivější součinnosti s »uchran
nými« německými Bundy, vybízí k napodobení
české národní obětavosti, k politické jednotě všech
německých stran ve Volksratu sjednocených také
v zákonodárných sborech. Všechna tato třebeni-
cká nuncia mají doušku, že příspěvky pro Volks-
rat zasílají se ryt. Wenzlu Worowkovi do Če
ské spořitelny, nejvznešenějšímu něme-
ckému peněžnímu ústavu. Z sgendy Volksratu
šíře budou zajímati dvě věci, německými listy
sdělené. Tak na př. bylo usneseno poskytovati
jistému německému právnímu praktikantu 70 k
měsíční podpory do té doby, dokud neobdrž
platu. Z téže schůze oznamuje se, že se Volks-
ratu podařilo hmotnou podporou kupce zachovati
doktor
Titt
Worowk
Čechy
Český lípa
Stoda
Trutnov
Cvikov
německý národní rada
Volk
26
article
Němcům velmi důležitý majetek ve velmi ohro-
žené obci na východním jazykovém pomezí v Če-
chách. Že Volksrat kupuje i panství Pří vo-
zec u BlIžejova, o tom asi nebude po
chybnosti. Neboť německý kup tento bude míi
najisto jenom politický významl
— Prof. Gumplowicz pro generální parla-
menty národnostní. Štyrskohradecký professor
státního práva dr. Gumplowicz uvítal svolání
říšské rady úvahou, uveřejněnou v berlínské
»Zukunft«. Rakouský parlamentarismus — tak
píše — trvá již déle čtyřiceti let a čemu nás
učí? Že jest nemožným. Dokud Němci měli v
»Schmerlingově divadle« před Skotskou branou
převahu, bylo lze udržeti jakž takž zdání parla-
mentarismu. Čím více však klesala moc Němců
a moc jiných národů vzrůstala, tím zřejměji
bylo patrno, že národnostní boje parlamenta-
rismus znemožňují. Politické a sociální strany
jsou v parlamentech možny, nacionální nikoli.
Neboť boj mezi národy ve vlastní své podstatě
různí se od boje stran uvnitř národa. Tímto
vnitřním rozporem mezi parlamentem a národ-
nostním bojem rozbíjena jsou vládní umění
i nejobratnějších ministrův. Ani rozpouštění ani
nové volby tu nepomáhají. Neboť zlo pocházl
nikoli z náhodného útvaru stran, nýbrž z roz-
horčeného boje národnostního. Kdo pohliží zpět
na uplynulé půlstaletí a rozvoj Rakouska
bez ilusí, musí o tom pochybovati, zdal
centrální parlament, jak o něm Schmerling
snil pro celou rakousko-uherskou monarchii,
jest možným vůbec ješté pro bezejmenný
konglomerát zemí na této straně Litavky.
Posledních čtyřicet let ukázalo zřetelně, že par-
lamentarismus, jehož různé národnosti ku vzá-
jemnému boji uživají, není života sehopen.A
kde jest cesta k záchraně? Vidím než jedinou.
Němec
profesor
Gumplowicz
doktor
Schmerling
Rakousko
Schmerlingův divadlo
27
article
Země, (jichž správa musí zůstati jednotnou) musí
obdržeti národní parlamenty. Ovšem
nesmělo by to býti sedmnáct zemí, podle dnešní
ústavy rakouské, sedmnácti parlamenty rovněi
není lze vládnouti. Za nejmožnějšího šetření
národnostních jednotek musely by utvořeny býti
větší komplexy zemí. Myšlenka zdá se být
dobrodružnou, avšak ona sama si zjedná prů-
chodu. Dnes beztoho není pro tyto země žád-
ného ústředního parlamentu více. Neboť říšskí
rada, kteráž vždycky za několik měsíců se sejde,
aby vždy ad oculos dokázala, že není života
sehopna, není přece žádným parlamentem. K ab-
solutismu nazpět se nemůže, a nové konstituo-
vání Rakouska může se státi jenom na při-
rozených základech ve skutečno
sti trvajících. Takovýmito základy jsou
velké národní komplexy; v každém z nich mu-
selo by několik dnešních »království a zemle
zniknouti. Se pěti nebo šesti života schopnými
národními parlamenty dalo by se zajisté snáze
vládnouti, než s jedním nenárodním a života
neschopným. K takovémuto přetvoření dnes
Rakousko uzrálo. Jest zapotřebí jenom smělé
iniciativy . . .« Potud prof. Gumplowicz, jehož
mínění uvádíme jenom jako zajímavou diagnosu
o stavu vídeňského parlamentu, neboť »e při
rozených základech skutečnostie
má státoprávní program, jak známo, názory o
tuto projevených odchylné.
— Biskup Jozef Jiří Strossmnyer dovrší
v sobolu dne 4. t. m. devadesátý rok svého ži-
vota, naplněného nesčetnými, vzácnými činy
lásky k národu chorvatskému a všemu Slovan-
stvu. Jsme přesvědčeni, že tento významný svátek
bratrského národa chorvatského nezůstanej ne-
povšimnut v národě českém, jemuž veliký kmet-
jubilár vykázal ve svém srdci místo nejpřednější.
— Zemská doplňovací volba za budějo-
vickou obchodní komoru na mandát, uprázdněný
úmrtím posl. Holče, byla vypsána na de
20. února.
profesor
Gumplowicz
Jozef
Jiří
Strossmnyer
Holec
Rakousko