ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 e338a3f0-1ba3-11e9-92f9-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 15 celkem · entity: person 76, place 57, org 5
1 masthead
Dne 6. dubna 1902
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY
3 masthead
Číslo 94. Strana 3.
4 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, dne 5. dubna. K stťuaei. Čím více blíží se den, v němž po- znovu sestoupí se říšská rada, tím silněji a ryčněji houkají houfnice, z nichž německo-lidová strana střílí na kablnet šl. dr. Körbra. Nešťastná »Colje« zavdala jí podnět k novému, a jak se zdá, soustředěnému útoku na vládu, ačkoliv většina její členův neublížila Němcům věru ani za mák. Se všech stran ozývá se nyní heslo: »Buď kapitulace vlády nebo nejostřejší opposice, po případě i obstrukce!« Prohlásili je až doposud všichni řečníci německé lidové strany, ktelí v těchto dnech uspořádali schůze svých voličů. V první řadě bývalý místopředseda poslanecké sně- movny posl. Prade, jenž ve vslné hromadě ně- mecko-národního spolku počínal si přímo jako divý. Prohlásilť docela bez obalu, ze hlasováním ze dne 21. března úplně se změnila situace v parlamentě. Protože prý v parlamentě vzrostla opět stará slo- vansko-klerikální většína, jež v době Badeniho zdo- lána byla německou obstrukcí, nemá prý strana řeč- níkova pražádného zájmu na zachování vládní sou- stavy, kteráž činí prý ustavičné ustupky jejím kle- rikálním a národním odpůrcům. Rozpočet letošní ob- sahuje prý přečetné koncesse a ústupky, za to prý pro Němce však není v něm žádné kompensace (?). Z německých stran aspoň lidová strana přejde do nejtužší opposice proti nynější vládě. Musíme zmařiti všechny položky rozpočtu, jež prospívají Čechům, Šlovlncům atd., ostrou opposicí, a kdyby třeba bylo, i obstrukcí. Buďto se bude počítati s našimi poža- davky, nebo jsou dny rakouského parlamentu sečteny.
doktor Körbr Němec Prade Čecho Praha
5 article
— Zrovna tak jako posl. Prade vyhrožovali vládě také někteří jiní německo-lidoví poslanci. M. j. na př. posl. dr. Perathoner, jenž mluvě o politické sl- tuaci v Bolzanu, nerozpakoval se balamutití své po- sluchačstvo ničemnou pomluvou, že prý méně než dr. Körber nemohl by učiniti pro Němce ani český kavalír. Naposled jest dr. Körber zakukleným Čechem, kterýž pojídá několik Němců každý den. V Linci zase převzal tento úkol německo-lidového štváče posl. dr. Beusrle. Veliký tento politik, jehož slunce vyšlo teprve před krátkou dobou, neostýchal se tvrditi, že němečtí lidoví poslanci nikdy nepropůjčí se za ny- nějších poměrů za statisty pro většinu, levici přehla- jící. Budou-li nám dány — přísahal dále — záruky, že obavy naše budou odstraněny, pak potrvá dělnost parlamentu 1 na dále. Jestliže se však musíme obá- vati, že se této dělnosti parlamentu bude zneužívati na škodu německých stran, pak jest jasno, že tato dělnost nemá pro nás žádné ceny, a že musíme sáhnouti k nejkrajnějším prostředkům, abychom zájmy našeho lidu hájili. Musíme tudíž od vlády, záleží-li jí na dělnosti parlamentu, žádati záruky, musíme však také sami zjednatí si záruky, aby takové příhody se neopakovaly. Posledním germanisátorem v Rakousku byl císař Josef. Tento panovník uznal, že státní útvar tento může rozkvétatí jen tenkráte, je-li dána možnost germanisace. Od doby císaře Josefa Němci očekávali, že se pro ně něco učlní. To se však ne- stalo, a musí se nyní této naděje vzdáti a spoléhati jen na vlastní sílu. Vlastní síla národa, který jest článkem 90 milionů Němců, a který kráčí v čele civilisace, musí nás povzbuditi, a zabrániti, aby devět milionů Némců rakouských a dva míliony Němců uherských nezanikly v kalu, ze kterého pocházejí jiní.
doktor Perathoner Körber Němec Čecho Beusrle Josef Josef Němec Bolzano Linec Rakousko
6 article
— Stejně ostrou tóninu zahudl také ve Št. Hradci posl. Walz, jenž ujišťoval své voliče, že německá lidová strana bude hlasovati proti rozpočtu, dokud budou v něm obsaženy položka celjská, 16millonový »dar« městu Praze a položka na českou techniku v Praze. A konečně ozvalo se i panstvo na městské radnici opavské, kteréž příjalo resoluci, v níž ss ukládá všem německým poslancům za povinnost, aby zjednali německému lidu náležitého dostiučlnění za usnesení parlamentu, schvalující položku pro české státní gymnasium v Opavě. Zvláště fanatickou řeč promluvil při té příležitosti opavský purkmistr dr. Ro- chowanski. Smutně pověstný tento renegát od- vážil se až i následující výhrůžky: »Jestliže německé obyvatelstvo v Opavě z vážnosti k zákonu (l) dosud zuřivě neprojevilo svou nevoli proti českému gymnaslu v Opavě, neznačí to, že s ním již se smířilo a jemu přivyklo. Bude-ll třeba, promluví prý Němci opavští způsobem, který vládě nebude milým.« Jsme věru žá- dostivi, kterak as vláda zachová se vůči takovému vyhrožování, kteréž hodlá sáhnouti až i k zřejmému násllí. Kdyby něco podobného pronešeno bylo v za- stupitelstvu toho onoho města, nezůstalo by do- jista pohromadě ani 24 hodlny. Vláda by beze vší pochybnosti prohlásila ihned, že překročilo meze své působnosti, a karabáč je rozpouštějící zasvištěl by do- jista lhned. Leč Němci se nebojí. Čerpajíť ze slabosti a ústupnosti vlády vůči ním jen posilu a počínají si vždy víc a více horkokrevněji a bojovněji. Důkazem toho 1 řeč, již promluvil ve včerejší schůzi svých vo- ličů posl. dr. Sylvester. — Že za takových okol- ností není postavení kabinetu, zvláště pak jeho před- sedy dr. šl. Körbra příliš příjemné, leží na bílední.
Walz doktor ro Němec Sylvester šl Hradec Praha Opava
7 article
Stiháť jej nehoda ze nehodou. Nedohodnuv se ani se svým uherským kollegou Széllem v důležitých otázkách, týkajících se národohospodářských otázek obou polovicí říše, pozoruje, že vídeňský parlament, vlastně levice jeho, postavení jeho jen stěžuje. Jaký pak to div, že dává poznovu prohlašovati, že jest jíž valně zemdlen a že touží po — odpočinku. P'řes to zabájil zase již nové porady s vůdci jednotlivých parlamentních stran, hodlaje přemluviti ja k zachování dělnosti parlamentu. Vyjednával včera již m. j. a po- slanci drem. Ebenhochem, drem. Perathonerem, drem.
8 article
Stránským, ryt. Javorským a hrab. Sylva-Tarouccou, a projevoval prý při tom až do oka bijící sklíčenost. Nu, ocitne-li se skutečně v úzkých, zavinil to dr. Körber jen sám. Může však utěšovati se vě- domím, že zrovna jako jeho prohlašováno je za otře- sené také postavení předsedy uherského ministerstva šl. Šzélla, jemuž nejvyšší kruhy vykládají ve zlé hlavně stanovisko, jež zaujal vůči cestě následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda do Petro- hradu, a pak to, že různé výroky, učiněné v jednom slyšení, málo taktně dal vynésti na veřejnost. Podobá se podle všeho, že nadcházejí okamžiky, v nichž uči- něna budou rozhodná rozhodnutí, kteráž budou vý- znamu dalekosáhlého a míti snad i určitý účinek na další politiku jak vídeňského, tak pešťského kabl- netu. — Kéž jen tato rozhodnutí jí jdou k duhu! V uherské poslanecké sněmovně pokra- čováno bylo dnes v podrobném rokování o rozpočtu ministerstva obchodu. Posl. Bauer, člen vládní strany, káral při tom nešvary, objevující se při buda- peštských elektrických drahách a při telefonu. Posl. Pavel Nesi, člen strany neodvislých a Fr. Bu- zath, člen lidové strany, přimlouvali se za odstra nění jrozličných nepřístojností v poštovnictví. Posl.
Stránský Taroucca doktor Körber František Ferdinand Posl Bauer Pavel Nesi Francie Petrahrad
9 article
Ladislav Ratkay (neodvislý) přeje si, aby na poštov- ních známkách nahražen byl nápls: »Královská uher- ská pošta« slovem Uhry. Na to byl projednávaný právě odstavec schválen. Při odstavci »plavba « mluvil posl. Baros (vládní) na prospěch zřízení velikého prů- plavního systému, jenž by spojoval Uhry s německou říší. Na poznámku posl. Fr. Mayora (lidovce), týkající se domnělých chyb v konstrukci jednoho peštského mostu, dal ministr obchodu uspokojivé vysvětlení. Posl. Jiří Lazar (vládní) mluvil o důležitosti spojení Tisy s Dunajem. Posl. Julius Lukács (neodvislý) mluvil o otázce námořní plavby. Tento odstavec, jakož i od- stavec »Blatenské jezero« byl po vysvětleních ministr obchodu schválen. Příští schůze v pondělí. Slavný pohřeb dra. Liebra, vůdce středu v říšském německém a pruském sněmu konán byl dne 3. t. m. v jeho rodném městě Cambergu. Súčast- nilo se veliké množství domácího i přespolního oby- vatelstva a súčastnilo se ho mímo takořka všecky členy středu také více poslanců jiných stran politi- ckých. Pohřební obřady vykonal sám vrchnopastýř diecése limburské biskup Willi, kterýž v kostele promluvil také velice tklivou a dojemnou řeč, ve kte- réž velebil zásluhy zesnulého jako věrného katolíka, dobrého vlastence a velikého člověka. Poukázal m.j. také na to, že zesnulý dr. Lieber mohl s plnou dů- věrou říci ještě ve svých posledních hodinách po pří- jetí sv. svátostí: »Nikdy ve svém životě nezapřel jsem katolické víry, ba ani na půl minuty.« Přítomné posluchačstvo bylo nadmíru dojato a v očích tak mnohých zaleskly se i slzy. R. i. p.
Ratkay Uher Mayor Posl Jiří Lazar Julius Lukács Willi Lieber Uhry Tisa Dunaj Camberg
10 article
Vysvěcení biskupa Firmiliana. Z Caři- hradu oznamují, že vysvěcení bískupa Firmiliana, zvo- leného již roku 1899, ocitlo se poznovu na denním pořádku a že zvláště horlivě za ně se přimlouvá Ru- sko. Sultán přislíbil urovnání této záležitosti a hledí Bulhary uspokojitl, ale exarchát a bulharská vláda staví se proti tomu. Přes to považuje se urovnání této záležitosti za pravděpodobné, protože převládá do- mněnka, že kroky, podniknuté se strany Rakousko- Uherska a Ruska a opatření, jež učinilo Turecko, ochromilo bulharskou propagandu, takže není prý třeba obávati se nepokojů. Porta a v paláci Yildiz- ském žádají po exarchovi, aby sesadil biskupa Geras- slma ve Strumnici, protože udržuje prý podezřelé spo- jení s výborem macedonským. Exarcha odmítá však obvíňování biskupa Gerassima a vzpírá se jeho sesazení. V Macedonii jsou nyní veliké nepokoje a vý- tržnosti na denním pořádku. Depeše, zaslaná do Caří- hradu ze Skoplje, oznamuje, že Albánci napadli v Ipeku konak a telegrafní úřad, zajali všecky úřed- níky a zároveň zaslali do Yldizského paláce telegram, v němž žádají, aby více zatčených Albánců bylo pro- puštěno na svobodu. Porta, uznávajíc nebezpečí sltu- ace, začíná již do ohrožených osad v Macedonii po- sílati vojenské posádky, čítající nejméně 20 mužů.
Firmilian Bulhar Port Yildiz Exarch Gerassim Albánec RakouskoUhersko Rusko Turecko Geras Makedonie Skoplje carhrad Cařithrad
11 article
Porta doufá, že opatření toto postačí pro udržení po- řádku v Macedonii, znalci tamních poměrů tvrdí však pravý opak. Srbská vláda prohlašuje za nepravdu zprávu vídeňského listu, že do sandžaku Novopazarského byly vtrhly ze Srbska dobře sorganisované tlupy a že ze Srbska bylo tam propašováno hojně zbraní a střellva. Naopak srbská vláda všemožně namáhá se, aby udr- žela na svých hranicích pořádek a pokoj a vystupuje se vší rázností proti každému pokusu svých pobra- timů, jimiž chtěli by Staré Srbsko vydati v šane zby- tečným nebezpečenstvím. Současně však oznamují z Bělehradu, že ve vila jetu soluňském do- pustily se bulharské tlupy četných násilností. Došlo prý také k srážkám s tu- reckým vojskem. Dne 1. dubna žoldnéři bulharského komitétu zavraždili váženého Srba. Dva muži byl zatčeni. Bělehradské noviny zaznamenávají pověst do- sud nepověřenou o nové srážce bulharských tlup s tu- reckým vojskem, při které zajato prý bylo 25 Bul- harů. Všecko to nasvědčuje včerejším našim slovům, že na Balkáně to silně vře a že v brzku snad vy- buchne silným brunátným plamenem, co tak dlouho bylo pečlivě ututláváno. Španělská vláda učlní ve dnešní schůzi sně- movní námi již opovězené prohlášení. Praví se v něm, že se rozhodla na zachování ustano- vení o náboženských společnostecb.
Port Srba Makedonie Srbsko Bělehrad Balkán
12 article
Papež činil slce námitky, leč práva státu musí prý býti hájena. Dále praví se v prohlášení, že vláda uznává pilnost řešení otázky bankovní. Ministr financí předloží příslušnou osnovn co nevidět. Také osnova o úpravě poměru mezl kapitálem a prací bude před- ložena. Vláda nevzpírá se nutnosti dalekosáhlé decen- tralisace správy a snížení berní. S programem tako- výmto madridská vláda asi daleko nedojde. Tím méně, že všecky její kroky určovány jsou, jak včera jsme ukázali, z Paříže, Závěť Cecila Rhodesa. Z uveřejněné právě závěti tohoto »Napoleona jižní Afriky« vychází na jevo, že zemřelý založil veliký počet stipendíí pro stu- dující z osad a Ameriky, zapsané na universitě v Oxfordu. Ve zvláštním dovětku zřizuje Cecil Rho- des také 15 stipendií pro německé studující, pouka- zuje při tom na to, že německý císař učlnil vyučo- vání anglické řečl na německých školách povinným vyučovacím předmětem. Stlpendia tato po pětl v prvých třech letech po jeho úmrtí májí býtl rozdána, obsa- hují po 250 librách šterlinků a mají býtl propůjčo- vána na třl roky německým studentům, kteréž usta- noví německý císař. Cecii Rhodes praví také ve své závěti výslovně, že dobrá shoda mezi Anglickem, Ně- meckem a Amerikou zabezpečovati bude světový mír. — Zdá se, že Cecil Rhodes chtěl tímto svým odka- zem, učiněným ve prospěch němečkých studujících, zzkoupiti si aspoň po smrti přízeň německého časo- pisectva. Za živa příliš mnoho se jí ani u něho ne- těšil, a to vrhá zajisté nejlepší světlo na jeho povahu.
Cecil Rhodes Anglick Cecil Rhodes Paříž jižní Afrika Amerika Oxford
13 article Zprávy církovní.
Zprávy církovní. Osobní. Kanovníkem kapitoly litoměřické byl jme- nován dosavadní spiritual bohosloveckého semináře p. Josef Kovař. Osobní věstník duchovenský z diecése královéhradecké. Jmenováni jsou pp.: Josef Šrámek, bisk. notář a děkan v Novém Bydžově, bisk. vikářem okresu novobydžovského a Adolf Pažout, děkan v Sadské, bisk. vi- kářem okresu poděbradského. — Vyznamenáni pp.: Frant. Chaloupka, bisk. vikář a děkan ve Světlé, jmenován čestným konsist. radou, Frant. Illem, bisk, notář a děkan v Zbrasla- vicích, čestným konsist, radou, Vojt. Kouba, bisk. notářa farář v Souticích, Edvard Dobruský, farář ve Smrdově, a Heřm. Haaser, farář v Čestíně, jmenováni čestnými děkany, Jan Musil, děkan v Ledči, a Václ. Frinta, farář v Kácově, bisk. notáry. — Expositorium canonicale obdrželi pp.: Vojt. Kameš, farář v Bohdanči, Pavel Langr, farář v Čihošti, Al. Peměkl, farář ve Zruči, Václ. Šafránek, farář v Pertolticích.
Kovař Šrámek Pažout František Chaloupek Kouba Dobruský Musil Václ Frinta Kameš Pavel Langr Nový Bydžov Sadská Illo Zbraslo Soutice Smrdov Čestín Ledeč Kácov Bohdaneč Čihošť Zruč Šafránka Pertoltice
14 article
— Farní synodalie obdržel p. Jes. Kořínek, kooperator v Světlé, — Ustanoveni pp.: Frant. Vintera, farář v Mlíko- srbech, za faráře do Žiželic, Jan Biskup, kooperator, za ad- ministratora v Libici, Josef Šimek, kooperator ve Zruči, za kaplana do Krucemburku, Ant. Bartoš, administrator modle- tínský, za administratora do Bejště, Jaroslav Malý, kaplan v Nové Pace, za expositu ve Staré Pace, Jan Procházka, katecheta v Pardubicích, za katechetu do Červ. Kostelce. — Uprázdněná místa: Ledeč, děkanství, patronát ústavu šlech- tičen v Praze, od 13. března, Mlíkosrby, fara patron. hrab. Zdeňka Kinského, od 17. března, Dolní Královice, děkanství, patron. kníž. Auersperga, od 20. března t. r. — V Pánu ze- snul p. Ant. Mokříš, bisk. notář a děkan v Dolních Krá- lovicích, zemřel dne 19. března 1902 (naroz. r. 1835, vysv. r. 1858). Osobní věstník duchovenský z diecése brněnské. Jmenováni byli pp.: Antonín Procházka, farář v Lukově, správcem děkanství jevišovského, kanovník Fabian Roháček a assessor a děkan Cyrill Riedl rady a auditor Max Weinberger tajemníkem diecésního soudu manželského, a Jan Raus ustanoven administratorem ve Štítarech. Úmrtí, V pátek odpoledne vedl děkan Fr. Helzel v Chrastavě pohřební průvod na hřbitov. Pojednou staři- čkému, 61letému panu děkanu přišlo zle. Proto odveden do nejbližšího domku, kde však ve mdlobách krátce na to skonal. Pohřební obřady musil pak vykonati jiný duchovní, Zesnulý narodil se roku 1841 a na kněze posvěcen byl roku 1864. R. i. p.
Jes Kořínek František Vinter Biskup Šimek Antonín Bartoš Malá Procházka Kinský Auersperg Roháček Cyrill Riedl Weinberger Raus Mlíka Žiželice Libice Zruč Krucemburk Bejšť Nová Paka Stará Paka Pardubice Kostelec Praha Mlíkosrby Dolní krá Lukov Štítary Francie Chrastava Ledeč Dolní Královice
15 article Zprávy denní.
Zprávy denní. * Štvapice proti olomouekému arci- biskupu. Soclálně-demokratické a lžiliberální listy v první řadě honetní list vycházející v Marianské ullci, závodí v hanobení olomouckého arcipastýře. Až do nedávna měla žurnalistická smečka na mušce bl-