1
masthead
12. března 1904.
2
masthead
Příloha „Narodních Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. března. (K obratu
Uhrách.) Peštské včerejší večerníky, došlé
dnešní poštou, vysvětlují sněmovní smír sou-
blasně hlubokým dojmem, jejž na oba válčící
tábory způsobila nad obyčej prostá, ale svou
prostou pravdou působivá řeč Thalyova. Ač ná-
lada pro smír byla již dána, bezprostředního jed-
nání o smír nebylo. Nebylo o smíru a Thalyově
zakročení jednáno ani ve středu večer ve schůzi
klubu strany neodvislosti, naopak ve schůzi té
staly se přípravy ku pravidelnému zápasu s hr.
Tiszou a jeho návrhem na změnu jednacíh
řádu. Kolom. Thaly, jenž schůzi předsedal,
prohlásil za výsledek konference 1. že boj proti
vládě musí býti veden všemi prostředky a žese
zvoli zvláštní výbor, jehož úkolem bude pořá-
dati debaty ve sněmovně. Výbor ten na konci
schůze také zvolen. 2. Ustanoveno svolati sjezd
strany z celé země, patrně pro případ nových
voleb.
Konference strany neodvislosti rozešla se
tedy ve středu večer v náladě rozhodně bojovné
Teprve po schůzi, když zůstalo v místnostech
klubovních jen několik starších členů, nad-
hozena otázka, nebylo-li by záhodno učiniti ve
čtvrtek v posledním okamžiku ještě jednou vy-
zvání jak k obstrukčníkům, tak i k vládě, aby
nějakým kompromisem odvrátili od parlamentu
pohromu, která hrozí zostřením jednacího řádu.
Byl to tedy podník vlastně soukromý a za mluv-
čího vyhlédnut z počátku posl. Barabas jako
dobrý řečník. Když však Barabas odřekl, po-
žádán za souhlasu Fr. Košuta, jenž ještě v noc
zpraven o úmyslu několika svých starých přátel,
Kolom. Thaly, aby učinil appell na sporné
strany. V úmysl kroužku košutovců nebyli zasvě-
ceny ani ostatní opposiční strany, tím méně hr.
Thalyův
Barabas
Košut
Praha
Uhry
Thala
Francie
Tisza
6
article
Tisza, jenž v liberálním klubu i ve sněmovně
potvrdil, že byl návrhem Thalyovým překvapen.
Pojednávajíce na jiném místě o tom, kter
příčiny mohly urychliti včerejší smír v uherské
sněmovně, připojujeme některé zprávy o
hrdinovi dne, Kolom. Thalyovi.
Kolom. Thalyovi jest nyní 65 let a náleží k ne-
četným uherským politikům, kteří se pro svou
politiekou a vědeckou činnost těší úctě a váž-
nosti všech politických stran uherských. Svou
veřejnou činnost započal na poli belletristickém
a publicistickém, ale v brzku zaujala ho historie
pohnuté doby Rakoczyovy, jíž se znenáhla vě-
noval celý. Prozkoumal do nejmenších podrob-
ností boje mezi kuruci a labanci (přivrženci
Rakoczyovými a rakouskými) a jeho vědecká
díla o těchto zápasech stala se základem nyněj-
šího všeobecného Rakoczyova kultu v Uhrách.
Thaly stal se nejen členem akademie peštské,
nýbrž i některých akademií vlašských a v uher-
ském spolku dějepisném jest už po dlouhou řadu
let předsedou. Až do r. 1869 Thaly byl profes-
sorem; toho roku stal se ministerským radou
v ministerstvě honvédů, kde setrval osm let. Pro
honvédské vojsko vypracoval tehda maďarskou
terminologii, které se užívá podnes. Později
vstoupil opět do soukromého života, zabývaje se
svou vědou a vedle ní politikou, jsa už po
dlouhou dobu čestným předsedou strany neodvis-
losti.
Tisza
Thalyův
Rakoczyův
Uhry
Thala
uherský sněmovna
7
article
V Praze, 11. března. (Polský hla
o pražském „bumlu“.) Krakovský „Czas““
odpovídá nepřímo na Körbrovy výklady o právu
německých studujících, bumlovali v barevných
čapkách po ulicích a obtěžovati klidně se pro-
cházející obecenstvo, „Z „Bohemie!', „Tag-
blattu“ a vídeňských listů — praví „Czas“ —
veřejnost se dovídá, že „buml“ není obvyklá
procházka, nýbrž veliký čin patriotický, projev
německého ducha, důkaz německého rázu Prahy.
Excusez du peu: celá Praha má 28.000 něme-
ckých obyvatelů; není tedy nic divného, že se
bouří, když hrstka hochů, jimž mléko ještě ne-
uschlo na bradě, chce jí vnutiti německý ráz.
Pouličné demonstrace jsou bezpodmínečně po-
kárání hodny, neboť křik a pěsť nejsou důvody.
Kárajíce je, můžeme je však shledat i pochopi-
telnými. Bylo věcí policie, aby burše
zradila od demonstračního bumlu
a po případě zakázala jej; teprve
zanedbání této povinnosti způso-
bilo demonstrace se strany če-
ské. ..
Körbrův
Praha
Czas
Bohemia
8
article
Z Krakova, 10. března. (Polské školy
v Těšíně. — Ostravští japanofilo-
vé.) Ministerstvo osvěty udělilo konečně polské
pětitřídní národní škole v Těšíně právo veřej-
nosti, jehož se domáhala po dlouhou dobu, jež
jí však bylo zdržováno návodem německé školní
rady slezské. Mají tedy Poláci v Těšíně vedle
gymnasia, letos sestátněného, též národní školu
s právem veřejnosti. V brzku doufají, že se do-
mohou i polského učitelského ústavu, na nějž
se horlivě sbírá. — Někteří Poláci v Moravské
Polské Ostravě, závidějíce patrně lvovským aka-
demikům vavříny, jež si utržili svým pozdrav-
ným telegramem japonskému vyslanci, zaslali
dle „Sl. Pol.“ témuž japoskému vyslanci ve
Vídni telegram následujícího znění: „Poláci na
západních hranicích vyjadřují své sympatie Ja-
poncům a přejí jim úspěchu ve vojně s despotou
severu a utlačovatelem všeliké svobody.“ Pod-
pisy scházejí; snad se odesílatelé telegramu sam
za ně stydí.
Polák
Pol
Krakov
Těšín
Ostrava
Vídeň
národní škola v Těšín
9
article
Ze Lvova, 9. března. (Biskupem sta-
nislavovským) jmenován již dle zprávy
stanislavovského místního listu dr. Řehoř Cho-
mišin, jenž býval vikářem při stanislavovském
kathedrálním chrámě, nyní pak je rektorem du-
chovního semináře ruského ve Lvově. Tím roz-
řešena konečně otázka obsazení biskupské stolice
stanislavovské, která se táhla již několik let.
Ze Štyrskéhc Hradce, 10. března. (F use
kierikálů s antisemity.) Klerikální „Gr.
Volksbl.“ přináší dnes následující zprávu: „Ve-
deni myšlenkou, že jest nezbytno, aby katoličt
živlové německého Štyrska bez rozdílu stavu se
spojili v pevnou politickou stranu, zástupcové
katolicko-konservativné a křesťansko-sociální
strany ve středním a horním Štyrsku spojili se
pod názvem „křesťanská lidová strana“. Vy-
pracovány již zásady společné organisace a
zvolen ústřední volební výbor ze zástupců všech
stavů a všech okresů tak, aby hověl všem odsti-
nům nové organisace.“ Účelem nové organisace
jest patrně čeliti straně agrární, jež při posled-
ních volbách klerikálům a antisemitům odňala
skoro polovinu mandátů.
doktor
Lvov
Štyrskéhce Hradec
křesťanský lidový strana
Gr
10
article
Z literatury.
Z literatury.
Knihová krise.
V poslední době mluví se mnoho o kni-
hové krisi. Kniha prodává se dnes hůře nežl
dříve, ba dokonce velmi špatně. Těžko podati
přesné číslice. Pařížská »Revue« položila otázku
velikému počtu osob, jež by o tom mohly něco
pověděti. Jeden znalec, nakladatel lékařskýcha
přírodovědeckých spisů Douen mysli, že krise
netýče se kněh užitečných, spisů z oboru posi-
tivních vědomostí. Krise týká se hlavně pro-
duktů fantasie, zvláště románů. Vydávalo se jieh
v poslední době příliš mnoho a převládala
prostřednost. Autoři proměnili se v řemeslníky.
Čtenář byl unaven a spisovatelé řemeslníci nesou
následky.
Jiný nakladatel Flamarion má za to,že
neustálá záplava knižného trhu mate obecenstvo.
V Paříži jest nyní asi 200 vydavatelů, t.j-
počet za posledních třicet let se zdesateroná-
sobil. A každý vydává mnoho. Sám Flamarion
odmítá denně deset nabídek a ještě tiskne příliš
mnoho. Třeba přísnějšího výboru a lepšího
vkusu.
Fasquel tvrdí, že nezdar jeví se u těch,
»kteří neznají svého řemesla«. Změnil se vkus
obecenstva. Pochybná psychologická pozorování
začala unavovati. Literární snobismus dožil svůj
věk. Nyní jest poptávka po spisech, jež obírají
se velikými společenskými úkoly. V oboru ro-
mánu čtenář patrně jest nakloněn věcem, vy
stupujícím z rámce individualistního života.
Za hlavní zlo považuje Juvin nadvý
robu. Prostřední a špatné romány a novelly
způsobily velikou škodu. Objevilo se až dosud
nebývalé vydávání knih některými knihkupci na
účet autorů. Svedla je kombinace, zbavující je
ztráty v případě neúspěchu.
Paříž
11
article
Vydávání na účet autorů jest přípustno
pouze u vědeckých spisů, jež jsou tak odborné,
že vzdor jich přednostem nelze se nadítí vel-
kého jich rozšíření. Spisovatelé začali se méně
starati o poutavost svých knih. Odporná » psy
chologie«, často úžasně nudná nebo sociální
thése, příliš drsné, málo poutají a okouzlují
Strojený, šroubovaný jazyk některých »nových«
hřeší proti smyslu a vkusu.
Odbytu jest také na závadu zvyk poskyto-
vati srážku při knihách, vzatých do komise,
jakož i při koupených za hotové peníze. Tim
poklesla koupě za hotové.
Nakladatel Ollendorff má za to, že nikdy
nebylo tolik lidí sumělecky píšících«, jako nyní.
Nakladatel může jen »těžce« vohiti mezi tím.
co se mu nabízí. Odtud »chyby« a zaplaven
trhu . ..
Armand Colin praví přímo, že špatný odbyí
týká se pouze špatných knih. Možno pozorovati
špatný prodej některých knih, jež obecenst o
nechce a nikdy nechtělo čísti. Čtenář jeví se
býti soudcem. Nadvýroba knih s pyšnými tituly
pod nimiž skrývá se prázdnota a zoufalá re-
klama, vykonala svou práci. Několik zkoušek
podobného druhu a čtenář stává se opatrným
při koupi novinek.
Užitečné knihy jdou dobře na odbyt. Maj
své obecenstvo a šíří se nejen ve Francii, ale
i v cizině. Vydavatelé stěžují si obecně na ne-
dostatek »podpory« se strany denních časopisů.
Armand Colin
Francie
12
article
»Revue« uvádí také hlasy druhé strany, odpo-
vědi redaktorů časopisů. Jestliže nakladatelési
stěžují, že mnohé časopisy odstranily kritiku.
ať nařikají sami na sebe. Sami začali vyjedná
vati s administracemi o umístění v listech ni-
koliv nezbytných insertů, ale reklam, které na
oko vypadají jako neodvislé poznámky ? Takové
poznámky, již úplně hotové, dodávají sami na-
kladatelé. Svádějí novinářské kupčíky, tak že
literární kritika utekla se nyní s málo výjimkami
jen do přísně literárních časopisů.
»L' Eelair« snaží se nalézti omluvu pro
obě strany. Časopis praví, že nakladatelé žádají,
aby posudek o knize objevil se skoro okamžitě
po jejím vyjití. Je to nemožné a proto nakla-
datelě užívají hotových a placených posudků,
které objevují se téhož dne, kdy kniha vyšla.
»Jest to zcela přirozené a zákonité,« podotýká
časopis. Avšak nakladatelé chybují, dávajíce ta-
kovým ohlasům podobu kritiekých úvah. Na
místě toho, aby je ponechali jako prost
ohlášky, dávaji jim vzezření úsudků,
vždy ovšem nezbytně pochvalných. Obecenstvo
dle náhledu »Eelairu«, nečte literární kritiku.
má na to málo času.
Nejnepokrytěji ve svém »amerikanismu« vy-
slovůje se »Le Matin«. Omlouvá nedostatek lite
rární kritiky hojností nových zpráv a událostl,
jež pohleují všechnu pozornost. »Co týče s
dnešní literární výroby, každý uzná, že jest to
— řemeslo a my nevidíme příčiny, proč bychom
otvírali bezplatně svoje rubriky fabrikantům ro-
mánů, když musí za ně platiti ostatní obchod-
níci a průmyslníci.«
Ibrahim.
L Eelair
Ibrahim
Le Matin
14
article
* Archiv český čili staré písemné památky
české i moravské, sebrané z archivů domácích
i cizích. Nákladem domestikálního fondu královstv
českého vydává komise k tomu zřízená při královské
České společnosti náuk. Redaktor: Joseí Kalou-
sek. Díl XX. Dopisy Jana a Vojtěcha z Pernštejna
1509—1548. Listiny Jana a Vojičcha z Pernštejna
1491—1548. Tři vášnivé projevy z války 1467, 1468.
1469. Vydává František Dvorský. V Praze
1902.
Veliký státník a hospodář Vilém z Pernštejna
zůstavil královský téměř majetek i vážnost svou svým
dvěma synům, pánům Janovi a Vojtěchovi z Pernštej-
na, z nichž onen v Čechách, tento pak na Moravě měl
veliké působení a pěstovali častěji vysoké úřady zem-
ské. O veřejném působení i rodinném životě obou
pánů věděli jsme dotud pramálo, jakkoli oba byli vla-
stenci vynikající a Vojtěch pokusil se i o vypsání válek
husitských, jež pohříchu se ztratilo. Fr. Dvorský z růz-
ných archivů snesl 526 listin a dopisů obou českých
pánů, jež budou vzácným obohacením našich vědo-
mostí dějepisných. Seznáváme v nich především
ušlechtilé vlastenectví a lásku k rodnému jazyku obou
bratří; Jan nerozpakoval se i králi Ferdinandu I. činiti
trpké výtky co do politiky náboženské a Vojtěch do-
pisoval si česky vůbec, i s králi polskými a s Hohen-
zollery braniborskými. Sbírka Dvorského poskytuje
též vzácného materiálu k seznání vnitřních poměrů
městských v Pardubicích, v Přerově, v Ústí n. Orl.
Rychnově, Tovačově i jiných tehdy pernštejnských
městech. Závěrkem přidány tři vášnivé projevy z vál-
ky, již katolíci r. 1467 zdvihli proti králi Jiřímu z Po-
děbrad. Všechny tři pocházejí z tábora katolického a
smutně dosvědčují, kterak výlučnost náboženskáa
stavovský egoismus stoupenců Petra Konopištského ze
Šternberka dovedly utlumiti všechny pocity vlaste
necké.
Jan
Vojtěch
Vojičch
Dvorská
Vilém
František
Dvorský
Jiří
Petro Konopištský
Pernštejn
Praha
Pernštej
Čechy
Morava
Pardubice
Přerov
Ústí
Rychnov
Tovačov
Šternberk
15
article
* Julius Zeyer, Stratonika a jině povídky
Druhé vydání. Sebr. spisy sv. XIII. Nakl. „Unie
Pět povídek z nejrůznějšího ovzduší. Klassický živoh
hellenský, jižní a severní Italie i autorova zamilovaná
Čína. A všude zachycen věrně ráz doby a místa
všude plno poesie. Fantasie autorova hýří tu barvami,
osnuje napínavé romantické děje a zase se pohružuje
v mystické dumy a jemné psychologické záhady. Ho-
tový kaleidoskop zajímavých postav a nejrůznějších
nálad. K tomu svěží bohatý, malebný sloh autorovy
prosy dodává jeho povídkám neobyčejného půvabu.
Náležít tento svazek povídek k nejkrásnějším a nej-
poetičtějším mezi díly básníkovými
Jan F. Hruška, V zábloscích staré chodsk
slávy. Česká knihovna zábavy a poučení. Pořádá
František Bílý, sv. XVI. S illustracemi. Nakl. J
Otto. Řada pěkných črt z kraje chodského, zajímavě
psaných. Autor zná dokonale obyvatelstvo a jeho
zvyky, zamiloval sí je a líčí velmi sympaticky rázovité
figurky z tohoto zajímavého kraje. Přiznává sic, že
na Chodsku také dobrý starý mrav vlivem nové doby
počíná se horšit, ale vidí též, že mezi Chody také
v tomto ohledu jest lépe než jinde. Črty jeho jsou
poutavé a čtou se velmi pěkně. Je to nové obohacení
této cenné sbírky, velmi pečlivě redigované.
* A. P. Čechov, Na šestce. (Palata No. 6.) Pře-
ložil Vítězslav Unzeitig. Světová knihovna, red.
Julius Zeyer
Stratonika
svatý . XIII
F Hruška
Bílá
svatý . XVI
Chod
Čechov
Palata
Unzeitig
Čína
Chodsko
Unia
16
article
Jar. Kvapil, sv. 377. Nakl. J. Otto. Autor podává
v této povídce pochmurný obrázek ze života v nemoc-
nici, mistrně vypravovaný. Naturalistické líčení jeho
činí mocný dojem, zejmena při vřelém soucitu s trpí-
cími a nešťastnými, jejž projevuje s prostou upřím-
ností, beze vší affektace. Tato mravní opravdovost
nezůstává bez hlubokého dojmu na čtenáře, dovede
upoutat jeho pozornost až na konec. K tomu ovšem
nemálo přispívá mistrovský způsob jeho líčení, jenž
nejprostšími prostředky dovede znázornit povahu člo-
věka a celé jeho okolí
* Poručík Bilse (Bedřich z Kyrburga), Z ma-
lé garnisony. Časový obrázek vojenský. Autorisovaný
překlad Fr. J. Nory. Bibliotéka zábavných románů
cizojazyčných, sv. 1. Nakl. I. L. Kober. Kniha jest
zajímava ne tak jako román, neboť v tomto ohledu
je to práce dosti díletantská, nýbrž jako obrázek kul-
turně historický. Neboť veškery ty pohoršlivé poměry
v důstojnictvu, jež kniha líčí, byly v pověstném pro-
cesu forbašském svědeckými výpověďmi potvrzeny
v celku a v čelných případech i co se lýče podrobnosti
Jsou to vesměs následky uměle vypěstovaného „nad
člověctví některých německých důstojníků, kteří ko-
nečně dospěli k tomu, považovati se za privilegovanou
kastu, povýšenou nad morálku i zákon.
Kvapil
svatý . 377
Otta
Bils
Bedřich
I L Kober
Francie
Kyrburg
17
article
* Prof. Frant. Procházka, Názorná květena
zemí koruny české. Se zvláštním zřetelem ke zjevům
životním. Slovník terminologický a věcný. Soustavný
přehled rostlinstva. Klíč. Seznam autorů. Rejstříky.
Se 334 obrazci a 4 podobiznami českých bolaniků
Poctěno Setkovou cenou „Svatoboru“ a podporou
České akademie. Nakl. R. Promberger v Olo-
mouci. Tímto svazkem ukončeno obsáhlé 4svazkové
dílo, jež svědčí nejen o odborné znalosti a pílí auto-
rově, ale též o jeho schopnosti, vykládati látku jasně
a snadno přehledně při veškeré důkladnosti. Celé dílo
jest opatřeno více než 3000 původními illustracemi
a diagramy, obsahuje důkladnou etymologii se hlav-
ním zřetelem k jazykům slovanským a množství po-
učného materiálu
profesor
František
Procházka
R Promberger
Svatobor
Ola
Český akademie
18
article
Z českých listů.
* Ve Slovanském Přehledu J. Bidlo otiskl
svoji přednášku, konanou ve prospěch Spolku pro
podporování chudých filosofů, „O stycích česko-pol-
ských v minulosti“, v níž po zajímavém výčtu a vy-
líčení těchto styků přechází i na poměry současné.
konče slovy: „Studujme se vzájemně a respektujme
svá stanoviska, své národní snahy — to je úloha bu-
doucnosti
* B. Lázňovský v Rozhledech přehlíží struč-
ným článkem „naše venkovské knihovnictví“. Popisuje
pokusy, konané pro soustavnou organisaci venkov-
ských knihoven, tak aby byly doplňkem školského
vzdělání a vidí ve venkovském knihovnictví v budouc-
nosti „důstojný nástroj snahy popularisace vědění
vůbec“
*Paedagogické Rozhledy mají článek
V. Alferiův: „Všeobecně dějiny ve službách paedago-
giky. Autor klade důraz na to, aby dějiny vlasti byly
vykládány současně s dějinami všeobecnými a aby
byly vedeny snahou po vystižení duševního života
lidstva.
* VOsvětě Z. Nejedlý má vzpomínku na Ber-
lioza, jehož sté narozeniny celý hudební svět, i náš
pohnuly k oslavám. Vzpomíná toho, jak Berlioz blaho-
dárně působil na naší českou hudbu a jak r. 1846
v Praze vlastními koncerty získal pro sebe mnoh
nadšenců, a byl tím součinitelem onoho hnutí, jímž
počínala doba Smetanova,
Čtenář.
J Bidlo
Lázňovský
V Alferiův
Z Nejedlá
Berlioz
Smetanův
Praha
19
article
Odborné spisy-
* V. Bartold, rop-reorpaneci o630p
Hpana. Petrohrad, 1904. V. Kiršbaum.
V prozkoumávání nesmírných končin vnitroasij
ských ujali se Rusové vedení a obohacují svět veliko
lepými výsledky snahy své. K čelným vynikajícím
zkoumalelům, kteří vlastními cestami a cennými spisy
rozšiřují chatrné dosud známosti naše o krajích
Kurdistánem, Altajem a Himalájou vymezených, druž
se professor university petrohradské V. Bartold
známý výzkumnými svými cestami po ruském Turke-
stánu, jakož i četnými vědeckými publikacemi, k sou-
mezí anglicko ruskému ve vnitřní Asii hledícími. Nej.
novějí zavděčil se prof. Bartold všem, kdož o m
nulost a nynější poměry vnitřní Asie se zajímají
zevrubnou rukojetí historického zeměpisu iránského,
určenou sice pro posluchače university, ale vele-
cennou všem odborníkům, ježto veliké západní lite
ratury nemohou dílem podobného způsobu a stejné
ceny se honositi. Spisovatel sám doznává, že text
přednáškami se zakládající pro tisk byl upraven
posluchačem jeho L. F. Bogdanovým, který také na-
rýsoval zevrubnou a velikou mapu, spisu přiloženou.
Ve shodě se základní myšlenkou díla svého rozdělil
Bartold látku dle jednotlivých bistorických částí a
snaží se vystihnouti obraz každé části v minulosti
i přítomnosti. Všestranně přehlížeje látku stále ro-
stoucí, autor bystře rozeznává jádro věci ve spoustě
údajů často si odporujících a rýsuje jistou rukou
tahy zeměpisného obrazu, jakýž Irán po dobu dě-
jinnou poskytuje. Nikdež ve světe není rozdíl mezi
někdejším a nynějším stavem tak veliký jako v Iráně.
kdež Skythové, Arabové a Mongolové způsobily pře-
Dr. J. V. Prášek.
vraty nejkrajnější.
V Bartold
Hpan
V Kiršbaum
Rus
L F Bogdanová
Skytha
Mongol
doktor
J V Prášek
Petrohrad
Kurdistán
Altaj
Turke
Asie
Írán
profesor univerzita
20
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
Ruský tisk věnuje vřelou vzpomínku náhle
zesnulému básníku V. L. Veličko. Zvěčnělý byl
teprve 43 roků stár a byl potomkem letopisce XVII
století Samuila Veličko a členem maloruského rodu
šlechtického. Narodil se r. 1860 v Prilukách, absol-
voval práva a současně psal básně do všech téměř
ruských časopisů. Roku 1890 vydal první svou sbírku
veršů „Orientální motivy“. Na to následovala kniha
za knihou, verše, humoristické novelly i dramalické
práce (z těch „Dušeguby“ přelož. do češtiny). St
se vydavatelem listu „Kavkaz“ a v posledním čase
redaktorem listu „Russkij Věstník“, podlomil své
zdraví. V mužném věku po třídenní chorobě zemřel
K cenným jeho pracem třeba počítali i znamenitou
biografii V. Solovjeva a historické drama „Menšikov“
Henryku Sienkiewiczovi doručen byi
za jeho krátkého pobytu v Krakově diplom čestného
měšťana Ivovského. Lvovský primator Malachowski se
zástupci městské rady přijeli do Krakova podati mistru
péra dokumenty čestného měšťanství.
* Ve Lvově založen právě „Spolek (ilo so-
fický“. Za první své vystoupení volil slavnost
Kantovu.
Polská poetka Deotyma napsala epos »So-
bieski pod Wiedniem«, veršovaný pendant k románu
Sienkiewiczovu »Na poli slávy !« První počátky práce
datují se z roku 1855, kdy poetce bylo 21 let; o
té doby autorka horlivě studovala epochu Sobieského
a dnes podává arcidílo vzácného ducha.
Velička
V Solovjev
Menšikov
Sienkiewicz
Kantův
Deotyma
so
Sienkiewiczův
Sobieský
Priluky
Kavkaz
Krakov
Lvov
Samuil Velička
Russkij věstník
21
article
* Przeglad paedagogiczny otiskuje po-
zoruhodnou práci ruského paedagoga Ostanina: »Pří-
činy štěstí dětského«. Paedopsychologové najdou zde
cenný materiál.
V článku »Naděje Čechů« seznamují »I z vě-
stija Sl. Petěrburgskago Slavjanskago Obščestva«
se situací politickou v Čechách. V téže zevni jsou
zdařilé překlady z básní předního slovinského pěvce
A. Aškerce.
Sborník Obrazovanije přínáší pěkné
dějiny ruského novinářství.
Co čte nejraději ruská mládež? Na dolazní
— rozeslaný revuí »Mir Božije — došlo na 100
odpovědí, z nichž vyplývá, že ruská mládež nejvíce
si zamilovala díla hr. Lva N. Tolstého: Gorkij je
skoro stejně populárný. Pak následují v oblibě Do-
stojevskij. Turgeněv, Čechov. Méně oblibeni jsou
Gavšin, Korolenko, Někrasov. Velice málo čtení jsou
Puškin, Nadson, Lermontov (I). Uspenskij pak a An-
drejev skoro ještě ani do mládeže nepronikli. Z ci-
zích autorů čte ruská mládež nejvíce Maupassanta.
Erckmana-Chatriana, Žolu, Dickensa a V. Huga.
* Ruská tragédka — i u nás známá — pí. Go-
reva slavila 30leté jubileum své umělecké činnosti.
Hrála už od dětství. V 16. roce vdala se za režiséra
oděsského divadla. Vlastní činnost uměleckou zahá-
jila v 18. roce věku. Carské divadlo uzavíralo se jí
až do roku 1895, kdy na zvláštní přání dvora byla
angažována
* Publicista a kritik ruský N. K. Michajlov-
skij zemřel tyto dny v Petrohradě. Jeho prácev
oboru sociolezie a filosofie požívaly autoritativní váhy.
V kritice proslavil se monografiemi o Dostojevském.
Turgeněvu, Uspenském, Gorkém a Andrejevu.
Čecho
A Aškerc
N Tolstý
Gorkij
Turgeněv
Čechov
Korolenko
Někrasov
Puškin
Nadson
Lermontov
Uspenskij
Chatrian
Žol
Dickensa
Hug
N K Michajlov
Dostojevský
Gorký
Andrejev
Čechy
Petrohrad
Slavjanskago Obščestva
Mir Božij
22
article
* K honorářovým poměrům na Rusi: A. P. Če-
chovu za nové drama „Třešňový sad“ (překládá se
do češtiny) nabídlo nakladatelství honoráře za tiskový
arch 1500 rublůl
* Z knihy „Myšlenky a aforismy Rubinsteina“
namátkou: Poesie tvořivosti mnoho utrpěla tím, že
květiny možno vypěstovati v oranžerii... — Umění
je pantheistické, jeho náboženství je ethika. — Hudba
týká se duše, ne rozumu: jaký div, že i v blázincích
krásně pěstují hudbu.
* Srpski književni glasnik uvádí día
bělehradského divadla: Od 15. srpna 1903 do 1. ledna
1904 vynesla zimní sezona 63.399 dinarů (r. 1902—3
62.753 dinary). Velkou událostí byla oslava Jakšičova
25. úmrtního dne a 70. narozenin Zmajových.
Největší úspěch kasovní měla — Mamzel Nitouche (l).
Gejša a Hauptmannovi Tkalci. Nejmenší úspěch měli
Schillerovi Loupežníci.
* Biesiada literacka přináší nejnovější
práci H. Sienkiewiczovu „Dvě louky“, indickou le-
gendu, kterou Sienkiewicz přednášel v 15 městech
polských ve prospěch povodní postižených. Legenda
o Životě a Smrti přeložena je do češtiny a vyjde
v „Lumíru
* 19. února zemřel v Moskvě Boris Čičerin
znalec práva a historie ruské. Byl universitním pro-
fessorem i nějaký čas „gorodskaja golova“ Moskvy.
Ve svých filosofických dílech byl Hegelovcem. Hlavn
jeho díla: „Oblastnyja učrežděnija Rossiji v XVII
věkě“, „Opyty po istorii russkago prava“, „Sobstven-
nost i gosudarstvo“ a j.
* Echo muzyczne uveřejňuje sludii o hudbě
v Japonsku. Primitivní hudba japonská teprve v po-
sledních letech začíná vcházeli na nové dráhy, odpo-
zerované v Evropě. V Tokiu jsou tři orchestry zaří-
zené dle evropského způsobu; první zorganisoval
francouzský plukovník Deschanel.
Rubinstein
Jakšičův
Nitouche
Schiller
Biesiad
H Sienkiewiczův
Sienkiewicz
Čičerin
Deschanel
Moskva
Japonsko
Evropa
třešňový sad
bělehradský divadlo
23
article
* Polská kolonie v Římě zřizuje „Polsk ou
akademii umění v Římě“ za útulek polských
malířů. Kromě pensionátu budou zde i vzorné ate-
liery, umělecká knihovna, čítárna časopisů a obřadný
sál. Členové jsou trojího druhu: zakladalelé (10.000
rublů jednou pro vždy), jejich poprsí bude umístěno
v sále akademie; čestní (1000 rub.), jejich jméno bude
vyryto do pamětní desky a konečně činní, kteří budou
zapsáni do pamětní knihy
* Kniha o Herzenovi: „A. J. Gercen jego druzj
i znakomyje“ od V. P. Batminského. Portrel Herzenův
i jeho přátel Turgeněvá, Bakunina, herce Ščepkina
Slowianin.
malíře Ivanova, Mickiewicze aj.
Bibliografie.
*České zahradnické listy. Redakci vede Fer
Macháček. Výchází ve velkém formátu 14denně
nejméně o 1 archu. Nákladem A. Eckerta v Chrudimi
* Koprotiny. Básně, napsal Josef Kalu s. S
pův. vyobrazeními od Mik. Alše. „Vybraných spisů
pro mládež“ svazek II. Nákladem Františka Hrnčíře
učitele v Nymburce. 1 kor.
* Karel Hipman, Za českou slávou. Nakl
J. R. Vilímek. Sešit 11. obsahuje dvanáct vyobra-
zení památných budov i uměleckých prací v cizině.
pokud mají vztahy k české historii
* Jan Srp. Podrobná mapa království českéh
v měřítku 1: 100.000. List 37. Žalec-Most-Chomutov-
Kadaň. Nakl. Jar. Bursík, v komisi Bursík a Kohout
* Jaroslav Vrchlický, Armida. Zpěvohra
o čtyrech jednáních. Hudbu napsal Ant. Dvořák
Nakl. F. Šimáček.
* Oldřich Důras, Šachy. Snadno pochopi-
telný návod ke hře. Nakl. F. Šimáček.
* Meziaktí. Literární upomínka na 38. šibřinky
Sokola pražského, red. Jar. Borotínský. S hojným
rozmarným obsahem veršem i prosou a četnými illu-
stracemi.
A J Gercen
Batminský
Herzenův
Turgeněvá
Bakunin
Ščepkin Slowianin
Ivanov
Mickiewicz
Macháček
A Eckert
Koprotina
Aleš
Hrnčíř
Hipman
Vilímek
Srp
Bursík
Vrchlický
Armida
Antonín
Dvořák
F Šimáček
Důras
Šacha
Sokol
Řím
Chrudim
Nymburk
Žalec
Most
Chomutov
Kadaň
akademie uměný
Josef Kala s . S původní
Mik
24
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Městská spořitelna pražská v roce 1903. Městská
spořitelna pražská vydala právě pozoruhodnou vý-
roční zprávu za rok 1903, z níž uvádíme: Rok 1903
bude v dějinách rozvoje městské spořitelny pražské
vždy význačným pro neobyčejně utěšené rozpjetí čin-
nosti této spořilelny. Příliv vkladů v tomto roce byl
tak značný, že suma vkladů i s kapitalisovanými
úroky vzrostla ze 127.142.637 K 19 h koncem roku
1902 na 151,830.997 K 18 h koncem roku 1903. Nad-
bytek peněz spojený s tak rychlým vzrůstem vkladů
umožnil spořitelně, aby rozvinula letos intensivněji
činnost při poskytování zápůjček hypotečních i kom-
munálních, zejmena však při eskontu směnečném
jehož letošní obrat dosáhl výše 38,424.305 K 12 h.
V podrobnostech jevila se obchodní činnost městské
spořitelny pražské v roce 1903 takto: I. Spořitelní
fond: Koncem r. 1902 činilo pohledání 109.884 vkla-
datelů 127,142.637 K 19 h, v r. 1903 bylo od 187. 362
stran 60,376.105 K 90 h vloženo a od 105.298 stran
40,937.920 K 4 h vybráno, bylo tedy více vloženo
o 19,438.185 K 86 h, úhrnem 146,580.823 K 5 h.
25
article
S připočtením úroků koncem června a prosince 1903
kapitalisovaných v sumě 5,243.396 K 13 h a úrokové
premie členům odboru pro čeleď, živnostenské pomoc-
nictvo a dělnictvo za rok 1903 v sumě 6778 K úhrnem
5,250.174 K 13 h, činí tedy koncem prosince 1909
pohledání 129.317 vkladatelů 151.830..997 K 18h
tedy více o 24,688.359 K 99 h než koncem roku 1902
Ze vkladů připadá: na vklady 37% 1,375.517 K
77 h aneb —.90% všech vkladů, na vklady 31/4
76,489.798 K 30 h aneb 50.37% všech vkladů, na
vklady 4% 69,115.048 K 33 h aneb 45.53?% všech
vkladů, na vklady 4% členů odboru pro čeleď, živno-
stenské pomocnictvo a dělnictvo 4,840.632 K 78h
aneb 3.20% všech vkladů. Proti výkazu za rok 1902
klesly 42% vklady o 17,446.950 K 63 h, 31/2 %% vklady
stouply naproli tomu o 39,530.549 K 30 h a přibyto
vkladů 3% 1,375.517 K 77 h. Na jednotlivého vkla-
datele připadá průměrně 1174 K 9 h, tedy o 17 K 3h
více než koncem roku 1902. Koncem roku 1902 činilo
pohledání městské spořitelny pražské: ze zápůjček
na hypotéky 66,630.244 K 73 h a ze zápůjček obcím
a okresům 16,475.625 K 89 h, úhrnem 83,105.870 K
62 h aneb 65.367% všech vkladů. Z toho bylo v roce
1903 splaceno: na hypoléky 3,217.218 K 23 h a na
zápůjčky obcím a okresům 740.750 K 79 h, celkem
4,011.969 K 2 h takže zbylo 79,093.901 K 60 h. Na-
proti tomu bylo v roce 1903 vyplaceno nových zá-
půjček na hypotéky 10,469.919 K 17 h, obcím a
okresům 1,398.272 K 74 h, celkem 11,867.191 K 91 h,
takže činí pohledání městské spořilelny pražskéz
těchto zápůjček koncem roku 1903 90,961.093 K 51h
aneb 59.91% všech vkladů koncem prosince 1903 vy-
kázaných. Mimo to povoleny byly v roce 1903 ještt
další zápůjčky na hypotéky a obcím a okresům úhrnem
K 77 h
K 33 h aneb 45.53
K 78 h
26
article
5,849.593 K 90 h jež do konce roku 1903 nebyly ještě
vyplaceny. Koncem roku 1902 činilo pohledání městské
spořitelny pražské ze stavebních úvěrů 1,413.000 K
vyplaceno bylo v roce 1903 stavebních úvěrů v sumě
1,599.000 K, úhrnem 3,012.000 K. Z toho bylo v r
1903 převedeno na účet ze zápůjček na hypotěky
2728.000 K takže činí pohledání městské spořitelny
pražské ze stavebních úvěrů koncem r. 1903 284. 00
K. Mimo to povoleny byly v r. 1903 ještě další sta-
vební úvěry v sumě 881.000 K, jež do konce r. 1903
nebyly ještě vyplaceny. Koncem r. 1902 měla městská
spořitelna pražská cenných papírů za nom. 84,455.800
K (v kursovní hodnotě ze dne 31. prosince 1902v
sumě 34.332 029 K 50 h aneb 27% všech vkladů).
Fohledávka městské spořitelny pražské ze vkladůu
obecních spořitelen, u bank a jiných ústavů peněž-
ních činila koncem roku 1902 6,297.450 K 33 h, v roce
1903 bylo vloženo 61,639.160 K 27 h, úhrnem
67,936.619 K 60 h, vybráno bylo 58,680.918 K 44 h,
takže zbylo 9,255.701 K 16 h. S připsanými úroky
za rok 1903 v sumě 376.315 K 38 h činila pohledávka
městské spořitelny pražské u těchto ústavů koncem
obecní spořitelna
27
article
r. 1903 9,632.016 K 54 h a sice: u bank 7,229.966
32 h, u spořitelen 2,368.636 K 66 h a u záložen
33.413 K 56 h. Koncem roku 1902 měla městská
spořitelna pražská v zásobě směnek za 165.036 K.-
v roce 1903 bylo eskontováno směnek za 23,157.638
K, dohromady 23,322.674 K, naproti tomu bylo
témže roce splaceno neb postoupeno směnek za
15,266.667 K 12 h, takže zbyla zásoba směnek kon-
cem roku 1903 8,056.006 K 88 h. Zálohy na cenné
papíry činily koncem roku 1902 556.020 K, zapůjčeno
bylo v roce 1903 205.290 K, dohromady 761.310 K,
naproti tomu bylo v roce 1903 splaceno 225.410 K,
talže koncem roku 1903 činil zůstatek záloh na cenné
papíry 535.900
Koncem roku 1902 činilo pohledání reserv-
ního fondu ze zápůjček na hypotéky 896.297 K
69 h. Vzhledem k dožádání c. k. místodržitelství, aby
reservní fond spořitelny uložen byl v hodnotách mo-
bilních, jež snadno lze realisovati, bylo celé toto hy-
poteční pohledávání reservního fondu převedeno na
fond spořitelní a v náhradu za to přikázána byla
fondu reservnímu přiměřená hodnota v cenných pa-
pírech. Následkem této transakce nevykazuje reservní
fond koncem roku 1903 vůbec žádného pohledání ze
zápůjček hypolečních. Koncem roku měl reservní fond
cenných papírů za nom. 4,530.000 K (v kursové hod-
notě ze dne 31. prosince 1902 4,479.375 K). V roce
1903 koupeno a přikázáno bylo fondu reservnímu:
31/2% zást. listů hypot. banky král. českého nom,
300.000 K, 1654 akcií Ústřední banky českých spo-
řitelen nom. 661.600 K, čímž zásoba cenných papírů
reservního fondu vzrostla koncem r. 1903 na nor
28
article
5,491.600 K, jichž kursová hodnota činila koncem
roku 1903 5,450.010 K. Cena budovy městské spo-
řitelny pražské oonášela koncem r. 1902 1,641.760 K
24 h s připočtením dalšího nákladu na stavbu v roce
1903 913 K 80 h, úhrnem 1,642,692 K 4 h. V roce
1903 bylo odepsána na budovu 40.000 K, na strojní
zařízení 1734 K 32 h, takže se jeví cena budovy
městské spořitelny pražské dne 31. prosince 1903
1,600.957 K 72 h. Čena statku Littengrůnu s dvory
čís. pop. 1 a 2 v Littengrůnu obnášela koncem roku
1903 219.724 K 12 h. Jmění inventárního bylo koncem
roku 1902 za 94.842 K 37 h. V roce 1903 bylo kou-
peno věcí inventárních za 4265 K 95 h. V roce 1903
bylo odepsáno 7762 K 25 h, takže se jeví cena jmění
inventárního koncem ioku 1903 91.346 K 7 h.
Celkový výsledek správní za rok
1903 jest tento: 1. Spořitelní fond. Na úrocích bylo
přijato 5,983.338 K 52 h a vydáno 5,349..248 K 99 h.
bylo tedy více přijato o 634.089 K 53 h. k tomu re-
alisovaný zisk na cenných papírech 2858 K 15 h do-
hromady 636.947 K 68 h. Od toho: výlohy správní
400.094 K 69 h (o 17.877 K 11 h vyšší než v roce
předešlém), daně a poplatky 193.074 K 54 h (o 2298 k
9 h vyšší než v roce 1902), odepsané úroky a náklady
ze zápůjček na hypolěky 764 K 13 h, úhrnem 503.933
K 36 h, takže činí správní výtěžek fondu spořitelního
za rok 1903 133.014 K 32 h. Správní výtěžek za rok
1902 činil 57.693 K 84 h, stoupí tedy správní výtěžek
spořitelního fondu v roce 1903 o 75.320 K 84 h proti
výtěžku za rok 1902, což vysvětliti sluší zvláště sní-
žením úroků z velkých 49% vkladů na 31/% ze sta a
neobyčejným vzrůstem vkladů 3122%. II. Reservní
fond. Příjato bylo na úrocích 212.683 K 77 h. na
užitcích z budovy spořitelní a statku Littengrůnu
Littengrůn
29
article
70.699 K 31 h, dohromady 283.383 K 8 h; správní
výtěžek fondu reservního za rok 1903 činí 144. 527 k
90 h (proli 158.015 K 29 h v roce 1902); a připočte-li
se správní výtěžek fondu spořitelního za rok 1903
133.014 K 32 h, činí úhrnný správní výtěžek spo-
řitelního i reservního fondu za rok 1903 277..542 k
22 h proli 215.709 K 13 h v roce 1902, tedy více
o 61.833 K 9 h. Vlastní reservní fond činil koncem
roku 1902 7,118.220 K 45 h a vzrosti připočtením
správního výtěžku fondu spořitelního za rok 1902
57.693 K 84 h a připočtením správního výtěžku re-
servního fondu za rok 1903 144.527 K 90 h. úhrnem
na 7.320.412 K 19 h. Po odečtení v roce 1903 vyplace-
ných 40.000 K jako další části příspěvku městské spo-
řitelny pražské v sumě 471.968 K 56 h, věnovaného
k oslavě 50letého jubilea panování J. V. na stavbu
České dětské nemocnice v Praze, obnáší koncem roku
1903 vlastní reservní fond 7,280.442 K 19 h. Fond
pensijní činil koncem roku 1903 245.156 K 46 h proti
241.027 K 35 h (1902). Fond k uhraž. ztrát kursovních
činí 1,617.647 K 50 h (proti 1,337.306 K 25- h koncem
roku 1902) Vykazuje tedy městská spořilelna pražská
koncem roku 1903 následovní vlastní jmění: vlastní
fond reservní 7,135.914 K 29 h, správní výtěžek fondu
reservního za rok 1903 144.527 K 90 h, správní vý-
těžek fondu spořitelního za rok 1903 133.014 K 32 h,
fond pensijní 245.156 K 46 h, fond k uhražování ztrát
kursovních 1,617.647 K 50 h, úhrnem 9,276.260 k
7 h.
Z trhů obilních. Po nechuti k obchodům ze dnů
posledních a po chaběm smýšlení bursy peštské ne-
bylo lze očekávati, že na včerejší naší burse bude
obchod čilejší, ale přes to nedalo se předvídati, že
bude odbyt žita tak nesnadný. Ceny žita klesly o 10 h.
Praha
7,280
30
article
Znamenaly K 6.90—7.20. Ale i laciněji bylo by bývalo
lze nakoupiti. Pro pšenici byla také koupěchlivost
slabší a smýšlení se značně uklidnilo. Obraty byly
skrovné a ceny klesly proti úterku o 10 h. Z Prahy
byla placena K 8.75—9.30. Trh s ječmenem zůstal
nezměněně pevným, ale vysoké požadavky proda-
vačů zabraňovaly rozvoji obchodu. Z Prahy zna-
mená K 7.40—8.30. Oves následkem zvýšené nabídky
zlaciněl rovněž o 5 h. Z Prahy byl placen K 6.35
až 6.55. Kukuřice jest bez obchodu a nabízí se z Prahy
za K 6.70—6.80. S oslatními druhy plodin byl jen
minimální obchod a ceny zůstaly nezměněny
Anglo-rakouská banka. Na včerejší schůzi gene-
rální rady anglorakouské banky stanovena bilance
za 1903. Bilance vykazuje: Aktiva: Pokladniční
hotovosti 4.739.046 K (oproti 1902 + 937.715 K),
portefeuille 51,242 882 K (— 1,557.932), cenné papíry
8,842.152 (— 2,882.833), zálohy na cenné papíry
6.975.029 (— 1,343.480), nemovitosti 2,025.371, in-
ventář 141.673 (— 454), skladiště 166.322 (— 17.606).
hyp. půjčky 549.176 (— 68.977), dlužníci 145,757.955
Praha
31
article
1.959.094) K; passiva: akc. kapitál 48.000. 000,
res. fondy 9,203.352 (+ 200.000), pokladniční po-
ukázky a vklady 3,726.952 (— 1,329.177), akceply
a poukázky ve Vídni 26,778.130 (— 4,815.304),
v Londýně 18,202.461 (+ 698.040), slosovanéa
k výplatě dosud nepředložené 41/2% zástavní listy
400, nevypl. dividendy 5474 (— 1111), nevypl. ku-
pony zástavních listů 387, věřitelé 111,185 634
(+ 1,100.971), získ 3,336.818 (+- 20.879) K. Úče
zisku a ztráty vykazuje: Výnos: přenos ziskový
248.901 (+ 3337), úroky 2,764.478 (+ 3704), zisk
* cenných papírů a valut 214.370 (+ 95.448), pro-
vise a různé zisky 1.086.205 (+ 29.786), výnosy
filiálek 1,094 513 (+ 9827), nevyzdvižené dividendy
752 (— 47), úhrnem 5,409.221 (+ 142.056) K
Břemena: 2,072.403 (+ 121.176) K. Jeví se tedy
za prošlý rok hrubý zisk 5,409.221 K a po srážce
nákladů a po povinné dotaci fondu pensijního
(67.738), čistý zisk 3,336.818 K. Valné hromadě, na
30. března svolané, hude navrženo, aby po odečtení
tantiem generální rady vyplacena byla ze zbývajících
3,268.026 K dividenda K 14.— na akcii, úhrnem
2,800.000, ze zbytku aby věnováno bylo reservnímu
fondu 200.000 K a 268.026 K aby převedeno bylo
na nový účet.
Hnací řemeny. V Teplicích konaná schůze továr-
níků hnacích řemenů z Teplic, Ústí n. L. a okolí
usnesla se zvýšiti ceny hnacích řemenů a učiniti kroky
za účelem organisace těchto továrníků rakouských.
Vídeň
Londýn
Teplice
Ústí
32
article
Ustavující schůze této organisace bude 20. t. m. v
Praze.
Trh koži v Plzni. Za účasti četných obchodníků
z celého království, jakož i ze Saska a Bavorska, ko-
nala se 10. t. m. v Plzni dražba koží. Kůže prodávány
za značně vysoké ceny: volské kůže za 116—122 hal.
za 1 kg; býčí za 95—96 hal.; kraviny a teletiny za
104—115 hal.. Nejvíce kupovali domácí továrníci.
Odpírání slev dopravních c. k. ředitelstvím státních
dráh v Praze. Český odbor rady zemědělské pro krá-
lovství české podal c. k. ministerstvu železnic násled-
kem soustavného odpírání dopravních slev c. k. ředi-
telstvím státních dráh v Praze stížnost, v níž pod-
statně uvedl tolo: Po živelní pohromě, jíž roku loň-
ského stiženy byly jihočeské kraje, povolilo c. k. mini-
sterstvo železnic k žádostem českého odboru rady
zemědělské pro království české nouzový tarif pro
obvody živelní, pohromou poškozené a zavedlo snížené
tarify pro dopravu krytiny a darovaného osiva. Než
intence, jež c. k. ministerstvo železnic povolením do-
pravních výhod sledovalo, mařeny jsou přísnou praxí
c. k. ředitelství státních dráh v Praze při vyřizování
podávaných reklamací. Nejmenší formální vada podané
žádosti byla c. k. ředitelství státních dráh důvodem,
aby reklamovaná sleva byla odepřena. Na př. zádosti
Praha
Plzeň
Sasko
Bavorsko
Český odbor rada zemědělský pro krá
český odbor rada zemědělský pro království
kg