ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e286b780-710f-11dc-8c76-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 49, person 63, org 7
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 12. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 72.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpllácí se: v Praze v adiinistraci na maěsíe za čtvrt leta . . . . 6 K — s dvejí čenálkes na čtnt leta . . . . 7 K 50h ve šlislkíc na ně-s . . . . . . 2 K 80h Foštou: měsje n. .. . ki s dvojí zisilkou na p a dtvrt ieta : . : I kBk
Praha
5 title
Onešní čísle pra Prahu je o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 11. března. (Zv tlgr. »Národ. Listů«.) Dvě ruské torpě- dovky, které dne 7. března vypluly z Port Arturu, dosud se nevrátily ani za nimi vyslaně nové loďstvo jež vyjelo na 30 mil za obzor, je nikde nespatřilo. Jsou obavy, že byly nepřítelem buď zničeny nebo zajaty. Z Petrohradu, 11. března. (Zvláštní tlgr. »Nár. Listů«.) Ze Seulu došla dnes zpráva, že kozácké hlídky v počtu 3600 mužů s dvěma batteriemi se srazily nedaleko Anču s dvěma prapory japonských zákopníkův, kteří upravovali silnici ze Seulu, aby byla sjízdnou pro japonské dělostřelectvo. Zákopníci japonšti byli zahnáni a mosty, které pode- přeli, vyhozeny do povětří. Na straně ruské jest třináct raněných a dva mrtví. Japonci své zraněné naložili na povozy pontonierů. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně -
Artur Anča Petrohrad Seul
7 article Po vzoru hr. Tiszy.
Po vzoru hr. Tiszy. Když jsme minulé soboty ve článku „Od úspěchů vojenských k úspěchům obchodním“ připravovali na brzké vyřízení druhé branecké předlohy ve sněmovně uherské. líšili jsme se podstatně od běžného názoru, jakoby již již nastávaly v Uhrách parlamentní zá- pasy ještě tužší, než byly posavadní. Naše roz- poznání se plně osvědčilo, až na jedinou od- chylku, že vyřízení branecké předlohy před- cházel účinně uspořádaný smir, čímž jak vládní strana, tak košutovci a obstruující ugro- novci ušetřeni byli — formální porážky. Po tomto smíru nebude v uherské sněmovně ani vítězů, ani poražených, ale všecky strany mohou se chlubiti úspěchy, jichž zápasem o bra- necké předlohy se domohly ve věcech vojenských pro Uhry. Předseda ministerstva hr. Tisza při- nesl smíru tomu oběť nevelikou, vzav zpět svůj návrh na změnu jednacího řádu, návrh, jenž svým ostřím směřoval proti posavadní volnosti jednání sněmovny a jenž tudíž hrozil samému navrhovateli nebezpečím, že se srazí nejen všecky opposiční strany ke společné obraně, ale že strhnou s sebou i lepší živly strany liberální, kteréž sice souhlasily s prozatímním a dočasným zkrácením vyřízení vládních předloh, v návrhu podrobně vyjmenovaných, ale vyslovily se proti trvalé změně sněmovního jednacího řádu.
Tisza Uhry
8 article
Tak skončen tedy v uherské sněmovně zá- pas o branecké předlohy, zahájený vlastně již na podzim r. 1902, trvající nepřetržitě po celý rok 1903 až po nynější okamžik. Způsobil siee zápas ten Uhrám značné svízele stavu ex lex obětována mu dvě ministerstva, za nepovolen rekruty podrženi jednak vojíni, tři léta sloužící dále ve službě a povoláni mimo to mimořádně k doplnění činného vojska záložní náhradníci. ale oproti těmto ztrátám vykazují Maďaři i velm důležitá aktiva: uhájení parlamentního vlivu v záležitostech armádních, sesílení vědomí ústav- nosti a neodvislosti státní, a nad to celou řadu cenných ústupků vojenských, z nichž nejvážnější je zabezpečení uherských důstojníkův pro uher- skou čásť společné armády a reorganisace vojen- ského školství.
Maďar Uhry
9 article
Není pochybnosti, že nyní všecky strany uherské budou se přičiňovati, aby záhy odčinily výše zmíněné, nepříznivé účinky zápasu onoho. Smír, veřejně ve sněmovně provedený, týká se sice jenom vyřízení odvodu za rok 1903, ale zdá se býti prostou důslednosti jeho, že obejme i všecky ony státní nezbytnosti, jejichž vyřízen jest naléhavé, zvláště tedy zákon, kterýmž zmoc niti se má vláda k vyjednávání obchodních smluv s Německem a Italií. Pro vnitřní poměry uherské jest dosažený smír událostí velmi důležitou, především zna- mená sesílení posice hr. Tiszy vůči Vídni, vrá- cení parlamentu nejen jeho plné důležitosti, ale i vítězství nad proudy, kteréž připravovaly půdu pro příští absolutismus v obou polovinách sou- státí, a třeba že obratem tímto ziskala na svém vlivu posavadní liberální vládní většina, jest zřejmo, že i opposici všech odstínů uvolněna byla dráha ke společnému postupu. V tomto ohledu mluví se též vítězství vůdce bývalé ná- rodní strany, nynějších odštěpenců, hr. Apponye, kterýž sice sdílel zásady stanoviska ugronovců v. nynějším boji, ale neschvaloval další trván jeho, protože na ten čas neviděl možnost dal- ších úspěchů. Co se dalo ze situace vytěžiti, to po sobě vyčerpali Szell, hr. Khuen-Hléderváry hr. Tisza, ač zdání všeho úspěchu spočine na hr.
Szell Khuen Hlédervára Tisza Německo Italia Vídeň Tisza
10 article
Tiszovi, jakožto státníku, který dovedl svými vymoženostmi uspokojiti veřejné mínění a tím i dosíci smíru ve sněmovně. Hr. Tisza nedocíli ale tohoto úspěchu s prázdnýma rukama, nedo- statkem počinu vlastního, podřízením se něja- kému protizákonnému vetu. Proto zaráží svou ubohou prázdnotou bez myšlenkovost vídeňského časopisectva, jež volá. aby dr. Körber se zařídil dle vzoru Tiszova — a pohrozil změnou jednacího řádu rady říšské. Jak obyčejně, vídeňské časopisy chopily se pouze slupky — a jádra si nepovšimly. Co učinil vůbe dr. Körber, aby umožnil pravidelnou činnost cis- lajtánské sněmovny? Jaký by to tedy mělo smysl kdyby napodobiti chtěl vzor hr. Tiszy jen co do hrozby změnou jednacího řádu? Patrně by musil dr. Körber pochopiti hlouběji přiklad uherských státníků, kdyby je chtěl následovati — a tu by narazil ihned na veto Němců. Tím jsme s vídeň- skými časopisy a jejich návrhem hotovi. Obrat v Uhrách není však vyčerpán svým významem pro vnitřní poměry v Uhrách. Posky- tujeť ještě výhledy i jinými směry. Na jeden uka- zuje vládní list peštský přímo prstem, když praví: „Všichni musíme míti na mysli, že jde nyní o přítomnost a budoucnost volného, samo- statného státu uherského a ať jest kdekoliv, že musí účinně se účastniti obrany statků národa.
Tisza doktor Körber Němec Hradec Uhry
11 article
Čím četnější jsou protivníci a čím větší je nebez- pečí, tím slavnější jest vítězství, a vítězstv nad reakcí a jejími pomocníky kteří bystrým zrakem vyhledávají všecky me zery v organisaci Uher, to bude opravdu národ ním vítězstvím. Dle toho působily na uzavření smíru ve sně- movně i jiné obavy, než pouhá hrozba změnou jednacího řádu. Vládní list tu mluví zcela určitě, o nebezpečí reakce, a zahaleně o „me- zerách v organisaci“, což asi znamená spodní proudy v Uhrách, jež znepokojují vrstvy, nyní tam vládnoucí. Po této stránce bude třeba bliž- šího vysvětlení. Možná však též, že toto volání vládníhe listu jest plodem předtuchy, že sorganisovaná opposice by mohla otřásti posavadním panstvím strany liberální. Nedaleká budoucnost přinese i tu potřebné světlo. Konečně jest ještě jiný předpoklad nyněj šího obratu v Uhrách. Samy časopisy uherské neustávají přinášeti zprávy z Balkánu, v nich se ohlašuje blízká možnost zakročení „Švábů“ Maďaři ukázali veškerou svou akcí ve věcech armádních, že dovedou nejen v čas vystihnouti nýbrž i náležitě využitkovati každé zajímavé vnější situace, a když nyní uznali za vhodné udě- lati ve své domácnosti pořádek, není vyloučeno, že i tentokráte se řídili stejnými pravidly. Ať již kterákoliv z dotčených okolností, či všecky pospolu působily na nynější obrat Uhrách, tolik jest jisto, že ve Vídni uvedeni byli jimi do největších rozpaků a nedovedou než volati na dra. Körbra: „Jdí a učiň totéž!“
Sam Šváb Maďar Uhry Balkán Vídeň Uhry Izery
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 239. Z Vídně, 11. března. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) Sedm hodin trvala dnešní schůze, šes hodin vyplněno bylo technickou obstrukci. Schůze zahájena byla malým intermezzem. Posl. Ryba podal dotaz ve přičině dramatu Hauptmannova »Rosa Bernardova«, jehož další provozování na dvorním divadle bylo zakázáno. Jak se ujišťuje. na žádost výslovně přednesenou řediteli tohoto divadla arcikněžnou Maril Valerií. K interpellaei
Posl Hauptmannův Rosa Bernardův Vídeň poslanecký sněmovna Marila Valerie
13 article
připojen byl doslovný text díla. Hr. Vetter ne- připustil čtení dotazu toho, namítaje, že jemu a presidiu mohly by vzniknouti právní spory soukromé, kdyby někdo vyslechl si drama anebo si koupil stenografický protokol (jehož exemplár prodává se za 4 kr., drama Hauptmannovo má cenu 1 zl. 80 kr.) Jest to docela nový argu ment, kterým presidium vzepřelo se podáním poslaneckým. Argument povážlivý pro své dů- sledky. Pamätujeme se, že byly již bezpočtu kráte protokolovány všechny návrhy a dotazy Čeští poslanci vynutili hlasování dle jmen o pe tieích. Nedošlo k žádným rušivým scénám, jen p. Herzog nemohl si odepřiti potěšení křiknout na poslance české, že jsou rytíři povidlovými Tito jej prostě ignorovali. Posl. Kratochvil dostal se hodně pozdě večer ke krátkému odůvodnění svého pilného návrhu na změnu jednacího řádu, který leží ve sněmovně již hodně dlouho. Dostal se však na přetřes v situaci, ve které všeliká práce věcná ve sněmovně jest nemožna, zastavena. Navrho- vatel sám tuto situaci osvítil několika paprsky Jest úmysl zejtřejší schůzi protáhnout hodně pozdě do noci, nejméně do 9lg hod., ve kterou dobu všechny vlaky do Prahy jedouei již Vídeň opustily.
Vetter Hauptmannův Herzog Posl Kratochvil Hradec Praha Vídeň
14 article
Z Vídně, 11. března. (C.- B) Předseda hrabě Vetter zahájiv schůzi v 11.2 hod. dopol. konstatoval, že přítomen dostalečný počei poslanců. Čeští poslanci, zdržující se té doby v kuloárech přicházejí znenáhla do zasedací síně. Když čtou se došlé spisy, předseda hr. Vette činí toto prohlášení: Poslanec Ryba a spol. podal dolaz, obsahující lext dramatu »Rosa Berndt« o Gerharda Hauptmanna. Nemohu dáti tuto interpellae přečí ti (Výborně! v levo.) a to proto: - Nemohu do pustit, aby sněmovny bylo zneužíváno k porušení autorského práva, což by se jistě stalo, kdyby Haupt mannovo dram bylo předčíláno ve veřejné schůzi Nehodlám také vydávati se osobně téměř jistému nebezpečí, býti přidržánu dle občanského práva k na hradě škody. Mimo to překážejí předčítání dotazů obsahujících celé knihy, takové manipulační a tech nické oblíže a námitky, že — kdyby takové inter pellace byly předčítány — musil bych odmítnouti všelikou zodpovědnost za správné vedení protokolu Proto odepřel jsem čtení onoho dotazu a troufám, ž neporušil jsem jednací řád. (Hluk a výkřiky na lavi cích českých.) K jednacímu řádu mluví posl, dr. Stránský jenž vzhledem k důležitosti tohoto prohlášení nejen pro ten, nýbrž i všechny příští případy navrhuje aby byla zahájena debata. Poslanec Dvořák navrhuje, aby hlasovalos o tom dle jmen a tento návrh jest dostatečně pod- porován. Než přikročeno k hlasování, předseda hrab Vetter činí toto prohlášení: Musím odvolati, c jsem vyhlásil o hlasování. Prohlédnuv opět a ze- vrubně jednací řád, přesvědčil jsemse, že o měm prohlášení se nedebatuje. (Čechové čile protestují Pochvala v levo. Hluk a nepokoj. Volá se : Nechte hlasovati.) Zatím čtou se došlé spisy dále.
Vetter Rosa Berndt Hauptmann Haupt doktor Stránský Čecho Vídeň
15 article
Dotazy p dali poslanci Staněk a spol. po do- životním zaopatření zmrzačeného vojína, Jan Sehmiedmajera u 75. pěšího pluku v Jindřichově Hradci; — Sláma a spol. po stavu obecných měšťanských škol v královédvorském okresu: Fresl a spol. po výhradném užívání německého razítka na liberecké poště a telegrafu; — po nespra- vedlivém odsouzení kovářského tovaryše Fr. Prj- hance v Heřm. Městci; — po zabavení Horálkova zpěvníku státním zasiupitelstvem v Praze a po po- měrech písařů, výpomocných kresličův a diurnistův u ředitelstva státních železnic v Plzni; — Kut sche a spol. po zákazu polulek tak zv. pilníkářů, kotlářů. koňatů, komediantův a j. po venkově; — Bende a spol. po praxi finančních úřadů při vyměřování převodalch poplatků z nových slaveb. Potom člen podstatný obsah peti cl Technická obstrukce. Posl. Kasbus a Slaněk navrhují, aby petice obecního zastupitelstva balčaleckého za rovnopráv- nost zemí koruny české byla doslovně protokolována. Navrhují, aby o tom se konalo tajné hlasování. O tajném hlasování navrhuje hlasování dle jmen pro případ, že by tajné hlasování se zamitlo, navr- huje hlasování dle jmen o protokolování. Návrh na hlasování dle jmen je dostatečně podporován. S poslancí českými hlasovali Slovinei opposiční Poláci, neodvislí Rusové také Vlachové. Návrh na tajné hlasování za mítá se 130 proti 6. Návrh na protokolování zamltá se 86 hlasy proti 26. O petici ve přičině rovnoprávnosti zemí koruny české navrhuje posl König tolikéž dvojí hlasování Tajné hlasování zamítá se 119 proti 3 hlasům. Pro tok lování petice 93 proti 23 Posl. Karbus navrhuje dvoji hlasování dle jien o pelici obchodních gremií v kralovství českém změně živnostenského řádu Posl. Glöcknerj: Udělejme to raději po Velko nocíchl
Staněk Sehmiedmajer Sláma Horálkův Posl Polák Rus Vlach König Karbus Jindřichov Hradec Francie Městec Praha Plzeň
16 article
Oba návrhy posl. Karbusa zamítají se, první 105 proti 2, druhý 125 proři 3. Posl. Choc navrhuje dvojí hlasování dle jmeno petici za jazykovou rovnoprávnost v zemích koruny České. Posl. Herzou: Kde pak jest váš návrh, abych dostal důtku? Spakujte se ! Povidloví rytíři ! Nebudu vám dělat blázna. Počkám na vás. Okrádejte dále poplatníky. Oba návrhy Chocovy se zamítají, první 120 prot 1, druhý 110 hlasy, pro něj nehlasoval nikdo. (Po slancí čeští totiž při každém hlaso vání dle jmen vychá zejí. Předseda oznamuje, že všichní členové včera zvoleného kárného výboru složili své man- dáty. Proto že všichni jsou členy dvou jiných vý- borů, nelze dle jednacího pořádku ničeho namítat proti jejich rozhodnutí. Vyzýva proto sněmovní od dělení, aby po schůzi zvolila nové členy kárného výboru. Sněmovna rokuje o pilnosti návrhu posl. Kra- tochvíla a spol, na změnu živnostenského řádu.
Posl Choc Chocov
17 article
Posl. Kralochvil odůvodňuje svůj pilný návrh n změnu živnostenského řádu. Můj návrh — praví — předpokládá dělnost parlamentu, není však molný v parlamentě, ve kterém jsou poměry tak divoké. jaké jsou tady, poměry a surovosti, jakých nenív Kamerunu. Německý lid vyslal sem četné lidi, ktel dávají podnět ke svolávání čestných soudů. Jest naprosto nemožno zde hlasovati a jednati, přes to však návrh ten jsem podal, poněvadž přijdou je o obsahem pánové snad k rozumu a umožní poměry lepší. Rokování přerušuje se. Posl. Stein (v dotazu ku předsedovi) prote- stuje proti volbě nového kárného výboru, protože prý věc jest odbyta. Nemůže-li referent výborový podati zprávu, měl jeho předseda oznámiti výborové usnesení. Opětné svolání výboru příčí se jednacímu řádu. Předseda dokazuje dle jednacího řádu, že jednal správně. Posl. Stein odpovídá, že svolání kárného v boru bývalo by správným, kdyby uražený poslane býval za to požádal. Předseda trvá na tom, co řekl a ustanovuje příští schůzi na zejtřek v 11 hod. dopol. s dnel ním jednacím pořadem. (Výkřiky mezi Čechy.) Konec schůze v 5.43 hod. več
Posl Stein Kamerun Čechy
18 title
Politické zprávy zahraničně.
19 article
V Praze, 11. března.
Praha
20 article
K vyzvědačské afféře ve Francii. Nově odhalená afféra vyzvědačská přímov francouzském ministerstvu námořnictví ohrožuje znovu postavení ministra Pelletana, dost už zvi klané prokázanou jeho nedbalosti při opra vách lodí. Jak již telegramy sdělili a jak o tom v rubrice depeší další ještě podrobnosti podáváme, vešel poddůstojník Martin, v ministerstvu tom zaměstnaný, ve styky s japonským námořním atlachém a styky ty vyšly na jevo, když list ode slaný Japoncem omylem se dostal do rukou ná mořnímu důstojníku s hodností kapitána, jen rovněž Marlin sluje. Martin a žena, s níž žil byli již zatčeni a žena prý se také již přiznala Martin přidělen byl v ministerstvu oddělení pro stavby lodi, později pak kanceláři generálníh štábu a oddělení hydrografickému. V minister stvu schází prý pouze jeden dokument, soud se ale, že Martin vydal Japonci fot grafie a opisy i jiných dokument V nejposlednější době pracoval Martin opětně v generálním štábu námořnictva v III. sekci, kd soustřeďují se všechny zprávy o francouzském loďstvu a kde se mobilisace připravuje. Jest obava — jak již včera podotčeno — že Martin prozradil plány o disposicích lodí podmořských jež Anglie dávno už si přeje znáti. Martin dosud tvrdošíjně zapírá. Včera kolovala Paříží pověst že japonský attaché námořní Paříž opustil, ale pověst ta dosud se nepotvrdila.
Pelletan Martin Japonec Martin přidělit Francie Anglie Paříž
21 article
Rozmnožení vojska německého na hranici francouzské, Skutečný počet mužstvz XV. armádníhe sboru německého, jenž má sídlo ve Štrasburku bude rozmnožen v dubnu až o 15 procent a sice hlavně v posádkách: štrasburské, saarburské a hagenavské. XVI. armádní sbor se sídlem v Metách, bude rozmnožen až o 16 procen a to hlavně v Metách samých, i v Thionvillu. Také v bavorském Porýnsku rozmnoží se jízdu i pěchota od dubna až o 8 procent, což tím více překvapuje, když vzhledem na nezdravost míst tamních obyčejně vojsko sem v nejmenším jen počtu se posíláva.
Štrasburk Thionville Porýnsko
22 article
V drobném prodejit ganní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . za zh Ve filialkéch na venkovt zanní člele. . . . . . . edpolední Inseráty plati se hotevš rapřed Přečplacení s inserty přijímáv dnini- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházejí se též rrdakee tiskárna a dzpedice „Národních Listě“ Rukopisy se nevraosi
23 article
Vyloučen z církve. V Římě se proslýchá, že dekretem řimské inkvisice vynešena exkommunikace nad knězem Loisyem, vůdcem katolicko- reformní strany ve Francii. Spor jeho s Vatikánem jest znám čte- nářům našim již z opětných zpráv. Publikaci rozsudku má vykonati arcibiskup pařižský. Stejný »trest« stihnouti má prý professory Blondela, Lobestonnera a Fonryma Návrat jezovitů do Německa. Zrušení § 2. říšského zákona proti jezo- vitům spolkovou radou německou budí v evan- gelických kruzích německých doposud ještě veliké roztrpčení. V saském a brunšvickém sněmu bude záhy o věci rozpředena debata a snad i ve státech jiných. V Saarbrüekenu byla socha Bismarkova v noci na dnešek zahalena evan- gelíky smutečním florem a na ruce její upevněn plakát s nápisem: »Bismarku vstaň — — věc naši chraň! § 2. jezovitského zákona.« Policie odstranila flor i plakát. V durynských státech hodlaji obnoviti staré zemské zákony proti jezovitům a to co nejdříve. Totéž chce vládě navrhnouti i sněm anhaltsko-dessavský. Ve Valikánu projevují veliké potěšení nad postupem věcí v Německu na rozdíl od toho, jak prý se k církví katolické chová katolická Francie. Odpor proti daru Viléma II. v Americe. Jak dnešní jedna depeše washingtonská sděluje, podal v kongresu Unie Baker návrh, by socha Bedřicha II., věnovaná Vilémem I. Unii, se odmítla, protože Bedřich II. byl repre- sentantem militarismu a despotismu. Přijetím sochy Roosevellem, doložil řečník, poruší s ústava ... Protože včera již přinesli jsme depeši o podobném návrhu Baconově, dlužno vyčkati, neběžíli v dnešní depeši o pouhou změnu neb zkomolení jména a o návrh vlastně jeden a týž.
Blondel Lobestonner Fonryma Vilém II Bedřich II Vilém Bedřich Baconův Řím Francie Vatikán Německo Amerika Unia Baker
24 article
Anglie a Bulharsko. Anglie rozhodla se jmenovati zvláštního vojenského zástupce pro Bulharsko; prozatím pověřila úkolem tím svého vojenského altaché v Cařihradě. Při poměru Bulharska k hnuti makedonskému jest toto opatření Anglie zvlášté zajímavé. Rozpuštění říšského sněmu německého? Poněvadž nyní ve stranách německé bour- geoisie jeví se ještě nálada— ke společnému po- stupu proti sociální demokracii, vznikla v Ber- líné pověsť, že vláda chce přikročiti k rozpu- štění sněmu, aby volební koalicí stran těch při- pravila porážku socialistům. Z oficialních míst se pověst ta popírá. Předloha o zavedení diet bude prý podána sněmu říšskému co nevidět.
Anglie Bulharsko Cařihrad
25 article Buršácké provokace v Praze.
Buršácké provokace v Praze. Na uklidnění myslí českého obyvatelstva pražského působí se se všech stran, ale dosud nic se nestalo, aby odstraněny byly příčiny tohoto rozmachu. Buršáci v barevných čapkách nejen že promenují stále, ale i ve větším počtu, než kdy dříve. Kdežto vlastenecké obecenstvo je celou serií vyhlášek vyzýváno ke klidu, bur- šáci jsou k dalšímu vystupování povzbuzováni telegramy svých komilitonů i rektorů jiných učilišť a zejmena štvavými buletiny obou kasi- ňáckých listů, které nic neví o provokacích svých chráněnců. Včera byla polední návštěva Přikopů méně značná, následkem deštivého počasí, ale přece dostavilo se tam několik set českých studujících s barety a žákyně divčích škol a ústavů se slo- vanskou trikolorou. Po 4. hodině odpolední byla na návěštních tabulích nalepena vyhláška poslaneů českých na radě říšské, již žádán je lid český, aby přičinil se o zavládnutí klidu pokoje a aby poselstvo podporoval v jeho boji proti nynější vládě Körbrově. Před vyhláškam kupilo se množství čtenářů. Včera večer byla schválena městskou radou pražskou další vyhláška. Má toto znění:
Praha
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Až k e na- Podává Josef L. Stád ník. Starý, východní ráz kteréhokoli z hlavníeh měst provincií alžírských, ať Alžíru, Oranu Constantiny, Philipevillu neb Biskry, zřetelný je vždy v části města horní, ve staré totiž „čtvrt arabské“. Dolní část města je už „evropská“ “ osazena Francouzy a tudíž pro cizince méně zajímava. Ta ovšem čím dále, tím více se šíří zahlazuje tak ponenáhlu orientální ráz celku Čtvrt arabská rozkládá se všude (vyjma oasu Biskru) na skalnatém návrší, kde křižuje se tolik úzkých uliček, že je těžko v té klikatině se vy- znati. Uličky jsou namnoze překlenuty, v hor- kém létě je tu stín a chlad. A ještě něco jiného, pro evropský nos málo příjemného a to v takové míře, že to až hrdlo stahuje. Čerstvý vzduch sem ani nemůže. Arabové — jako všichni Orientalei — nerozeznávají tuze v odstínech čistoty. Přidružili jsme se k výpravě německého spolku professorů a učitelů, která právě do měst zavitala, abychom laciným způsobem hodně uvi- děli. Prolézali jsme všecky uličky a každou chvíli upozorňoval průvodce (německy): „Pozor, zase něco v cestě — — čemu třeba se vyhnout!“ Upozornění platilo hlavně damám, aby si v čas sukně a sukýnky podkasaly. Domy obráceny jsou do uliček zády. Leda 1—3 malá, hustě zamřížovaná okénka dovoluj
Constantino Philipevilla Oran
27 article
musulmankám pozorovati život na ulici. Položit se do otevřeného okna ovšem žádná mohame dánka nosmí. Tím méně Arabka. Arabové znaj žárlit jako tygři. O tom jsme se přesvědčili ce stou ze Sétifu do Alžíru. Sedíme ve větším od- dílu vagonu, v sousedství s malým kupé pro ženské. Ve dřevěné sténě blíže stropu v koutě bylo okénko, podoby trojůhelníka, velikosti as půl dlaně. Nepřemýšleli jsme dlouho a užili hned l kavé příležitosti prohlédnouti si z blízka musul- manky nezakryté. Také ony dobře pozorovaly oč běží, což dávaly na jevo koketním úsměven a zajiskřením černých jako uhel oček, načež teprve cudně obracely vždy své tvářinky stra nou, rychle se zastírajíce, jak velí zákon pro rokův. S námi v témže oddělení s velikým růžen cem a amuletem na hrdle seděl starší Arab. Upo zorňoval řečí a všelikými posuňky, nezpůsobné cizince, co počinají, že není žádnou „surou Alkoranu dovoleno. Vyzýval nás, abychom svoj zvědavost krotili a klidně na svém místě seděli. Nespouštěl s nás očí. Nezbývalo, než podrobit se autoritě. Mimo starého bradáče a nás nebylo nikoho v kupé. Za chvíli starý usnul. Manévr začal ovšem znova. Užíváno zapovězeného ovoce tím dychtivěji. Arab se probouzí...“ Obracíme zraky zase vážně do divoké krajiny, pozorujeme z okna Kabylce, kteří tu v horách chovem vel bloudů, koní, ovci a koz se zabývají, sledujeme hejna čápů, táhnoucí karavany velbloudů a po dobná čisla cestovního kaleidoskopu zdejšího
Arabka Sétif Alžír
28 article
Arab byl velmi nedůvěřiv. Povstal občas, podíva se okénkem na sousedky sám, metl po nás zu řivým pohledem, omakával za pasem — myslím že tam měl dýku — a zase si sedl. Je přece je nom sám proti nám třem. Na štěstí po chvíli zase usnul. A tak se naše vyražení několikráte opa- kovalo. As po čtyřhodinné jizdě vlak zastaví. Spo- lečník náš vystupuje. S ním z vedlejšího kupé vystupuje i jeho roztomilá žínka s tváří zahale- nou, a otrokyně, jež děcko nese. Podívejme se na starého! Na perronu čekal jiný Arab. As příbuzný. Pozdravují se, líbají na ramena, pak se loučí, podají si ruce, a každý sám svous políbí. Žen si nevšímají. Ty jdou opodál samy. Co do svých žen jsou Arabové mezi sebou ještě zuřivější než k cizincům. Zvláštní soudce „kadi“ nemá jiné funkce než stále urovnávati spory manželské.
spo
29 article
Roztomile přítulní, jako kofata, jsou hoš arabští. Kdekoliv vystoupíš, z lodi, z vlaku, se sedáš-li s velblouda, vždy jich kolem plno. Ob- skakují, bílé zuby cení. Až dospělý Arab v naš blízkosti mocně pravici pozvedl, rozprášili se, jako když do vrabců střelí. V Oraně sledovali nás opodál, zvědavi, kde se ubytujeme. Sotva jsme vyšlí z hotelu, již se jich plno nabízí „gla- cier“ (vyleštiti) naše boty. Než, to pro ten den za to nestojí — ať přijdou zejtra! A skutečně, ráno klučící čekají už od šesté hod., až vyjdeme. Tentokráte neodepřeli jsme jim potěšení, naše odřené podstavce zvelebiti. Odměnili jsme každého třemi „sous“ (15 cts.). A klučíci — če- kali v poledne zase. Dotěrnost jim při tom nijak vyčítati nelze. V oase Biskře zase povyrostlejší hezký klu čina stále nám vbihal do cesty, sť jsme se ocili kdekoliv. Pozdravil rukou k turbanu a usmívaje se, opakoval: „Najn, schen Biskra, majne Herren? — O, ja, ser, ser schen Biskra!“ Více světovým jazykem pověděti nedovedl arabsky zase jsme nerozuměli my. Libilo se nám, jak mu radost rozzářila tváře, když jsme mu domovinu pochválili. Klučina přišel se s námi ještě rozloučiti, když jsme poslední den jižo páté hodině ráno Biskru opouštěli. Volal za námi stále „Na zdar!“ jak jsme jej za pobytu v Biskře naučili. — V okolí Biskry poznali jsme také domácnos Arabů ve stanech na poušti.
Herren Ob
30 article
Blížíme se ke stanům a vstříc nám přichá zejí ženy, zcela odhalené v hořejší části těla s nahými, osmahlými, podivně břichatými dětmi V uších mají kloučkové i holky velké náušnice na rukou i na nohou stříbrné kruhy. Natahuj ručky. Chtěly by „sous „Hovoříme“ s mladičkou, as 15letou matkou, ozdobenou jedním děckem na ruce druhým ne zádech. Rozumíme si navzájem jen tak, co stačí znázorniti posuňky. Uvnitř stanů vidět koberce z palmového lýčí, nádobí a hliněné vásy na vodu, kozy, ovee králiky, drůbež, seno. Chudá to domácnost, alo arabské rodině stačí! Za to byla arci nádherná podívaná do inte rierků arabských krásek ve „village des Něgres
31 article
v Oraně. Zašli jsme sem na šálek výtečného „mokka“ (černé, husté, silné, slazeně) a ne- odepřeli si ovšem ani proslavený z pařížské vý- stavy „danse du ventre“ Všude nás podle naší mateřštiny považovali — za Angličany. Přes to však zná tu skoro každý jméno „Autrichien“ A ještě o arabské škole! Uviděli jsme ji — a to večer — v Oraně. Kumbálek bez oken, s ote- vřeným vchodem z ulice. Lavice nebo kathedra pokládají se tu za věci zbytečné. Žáci sedí nebo leží na zemi, drží v ruce tabulky, učice se čísti nějaké verše z koranu. Brebentí jeden přes dru- hého. Jsou velmi neposední, šťouchají se do zad, vyvádějí jako naše mládež civilisovaná. Učitel, vážně v zadu opřen o stěnu, drží v ruce asi 2 m. dlouhý prut, jímž sem tam některého ze svých svěřenců přetáhne nebo aspoň pohrozí. Když jsme nakoukli a pozdravili, podě- koval učitel vážně úklonem hlavy, pravou po- zdvihnul k turbanu. Náhodou byl v malé chvíli konec vyučování. Hošíci vyskočili, pověsili ta- bulky na stěnu, políbili učiteli, na zemi leží- címu, ruku a vylétli ven vesele jako ptáci. Také učitel vyšel, ale k němu se tulí asi čtyři nejmenší dítky. Hladí je, bere za ručky odvádí domů. Dojemný obrázek! Mimo čistě arabskou školu prohlíželi jsm v Affreville školu, Francouzy založenou. Jsou tu nejen děti usedlých Francouzů, ale i děti Arabů, černochů a židů — vše pohromadě. Škola je moderní, dle vzoru pařížského zařízena, není tu viděti nic zvláštního.
Angličan Francouz Affreville škola