1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 12. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpllácí se:
v Praze v adiinistraci
na maěsíe
za čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvejí čenálkes
na čtnt leta . . . . 7 K 50h
ve šlislkíc
na ně-s . . . . . . 2 K 80h
Foštou:
měsje
n. .. . ki
s dvojí zisilkou
na p
a dtvrt ieta : . : I kBk
Praha
5
title
Onešní čísle pra Prahu je o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 11. března. (Zv
tlgr. »Národ. Listů«.) Dvě ruské torpě-
dovky, které dne 7. března vypluly
z Port Arturu, dosud se nevrátily
ani za nimi vyslaně nové loďstvo
jež vyjelo na 30 mil za obzor, je
nikde nespatřilo. Jsou obavy, že
byly nepřítelem buď zničeny nebo
zajaty.
Z Petrohradu, 11. března. (Zvláštní
tlgr. »Nár. Listů«.) Ze Seulu došla dnes
zpráva, že kozácké hlídky v počtu
3600 mužů s dvěma batteriemi se
srazily nedaleko Anču s dvěma
prapory japonských zákopníkův,
kteří upravovali silnici ze Seulu,
aby byla sjízdnou pro japonské
dělostřelectvo. Zákopníci japonšti
byli zahnáni a mosty, které pode-
přeli, vyhozeny do povětří. Na
straně ruské jest třináct raněných
a dva mrtví. Japonci své zraněné
naložili na povozy pontonierů.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně -
Artur
Anča
Petrohrad
Seul
7
article
Po vzoru hr. Tiszy.
Po vzoru hr. Tiszy.
Když jsme minulé soboty ve článku „Od
úspěchů vojenských k úspěchům
obchodním“ připravovali na brzké vyřízení
druhé branecké předlohy ve sněmovně uherské.
líšili jsme se podstatně od běžného názoru,
jakoby již již nastávaly v Uhrách parlamentní zá-
pasy ještě tužší, než byly posavadní. Naše roz-
poznání se plně osvědčilo, až na jedinou od-
chylku, že vyřízení branecké předlohy před-
cházel účinně uspořádaný smir, čímž jak
vládní strana, tak košutovci a obstruující ugro-
novci ušetřeni byli — formální porážky.
Po tomto smíru nebude v uherské sněmovně ani
vítězů, ani poražených, ale všecky strany mohou
se chlubiti úspěchy, jichž zápasem o bra-
necké předlohy se domohly ve věcech vojenských
pro Uhry. Předseda ministerstva hr. Tisza při-
nesl smíru tomu oběť nevelikou, vzav zpět svůj
návrh na změnu jednacího řádu, návrh, jenž
svým ostřím směřoval proti posavadní volnosti
jednání sněmovny a jenž tudíž hrozil samému
navrhovateli nebezpečím, že se srazí nejen
všecky opposiční strany ke společné obraně, ale
že strhnou s sebou i lepší živly strany liberální,
kteréž sice souhlasily s prozatímním a dočasným
zkrácením vyřízení vládních předloh, v návrhu
podrobně vyjmenovaných, ale vyslovily se proti
trvalé změně sněmovního jednacího řádu.
Tisza
Uhry
8
article
Tak skončen tedy v uherské sněmovně zá-
pas o branecké předlohy, zahájený vlastně již
na podzim r. 1902, trvající nepřetržitě po celý
rok 1903 až po nynější okamžik. Způsobil siee
zápas ten Uhrám značné svízele stavu ex lex
obětována mu dvě ministerstva, za nepovolen
rekruty podrženi jednak vojíni, tři léta sloužící
dále ve službě a povoláni mimo to mimořádně
k doplnění činného vojska záložní náhradníci.
ale oproti těmto ztrátám vykazují Maďaři i velm
důležitá aktiva: uhájení parlamentního vlivu v
záležitostech armádních, sesílení vědomí ústav-
nosti a neodvislosti státní, a nad to celou řadu
cenných ústupků vojenských, z nichž nejvážnější
je zabezpečení uherských důstojníkův pro uher-
skou čásť společné armády a reorganisace vojen-
ského školství.
Maďar
Uhry
9
article
Není pochybnosti, že nyní všecky strany
uherské budou se přičiňovati, aby záhy odčinily
výše zmíněné, nepříznivé účinky zápasu onoho.
Smír, veřejně ve sněmovně provedený, týká
se sice jenom vyřízení odvodu za rok 1903, ale
zdá se býti prostou důslednosti jeho, že obejme
i všecky ony státní nezbytnosti, jejichž vyřízen
jest naléhavé, zvláště tedy zákon, kterýmž zmoc
niti se má vláda k vyjednávání obchodních smluv
s Německem a Italií.
Pro vnitřní poměry uherské jest dosažený
smír událostí velmi důležitou, především zna-
mená sesílení posice hr. Tiszy vůči Vídni, vrá-
cení parlamentu nejen jeho plné důležitosti, ale
i vítězství nad proudy, kteréž připravovaly půdu
pro příští absolutismus v obou polovinách sou-
státí, a třeba že obratem tímto ziskala na svém
vlivu posavadní liberální vládní většina, jest
zřejmo, že i opposici všech odstínů uvolněna
byla dráha ke společnému postupu. V tomto
ohledu mluví se též vítězství vůdce bývalé ná-
rodní strany, nynějších odštěpenců, hr. Apponye,
kterýž sice sdílel zásady stanoviska ugronovců
v. nynějším boji, ale neschvaloval další trván
jeho, protože na ten čas neviděl možnost dal-
ších úspěchů. Co se dalo ze situace vytěžiti, to
po sobě vyčerpali Szell, hr. Khuen-Hléderváry
hr. Tisza, ač zdání všeho úspěchu spočine na hr.
Szell
Khuen
Hlédervára
Tisza
Německo
Italia
Vídeň
Tisza
10
article
Tiszovi, jakožto státníku, který dovedl svými
vymoženostmi uspokojiti veřejné mínění a tím
i dosíci smíru ve sněmovně. Hr. Tisza nedocíli
ale tohoto úspěchu s prázdnýma rukama, nedo-
statkem počinu vlastního, podřízením se něja-
kému protizákonnému vetu.
Proto zaráží svou ubohou prázdnotou bez
myšlenkovost vídeňského časopisectva, jež volá.
aby dr. Körber se zařídil dle vzoru Tiszova —
a pohrozil změnou jednacího řádu rady říšské.
Jak obyčejně, vídeňské časopisy chopily se pouze
slupky — a jádra si nepovšimly. Co učinil vůbe
dr. Körber, aby umožnil pravidelnou činnost cis-
lajtánské sněmovny? Jaký by to tedy mělo smysl
kdyby napodobiti chtěl vzor hr. Tiszy jen co do
hrozby změnou jednacího řádu? Patrně by musil
dr. Körber pochopiti hlouběji přiklad uherských
státníků, kdyby je chtěl následovati — a tu by
narazil ihned na veto Němců. Tím jsme s vídeň-
skými časopisy a jejich návrhem hotovi.
Obrat v Uhrách není však vyčerpán svým
významem pro vnitřní poměry v Uhrách. Posky-
tujeť ještě výhledy i jinými směry. Na jeden uka-
zuje vládní list peštský přímo prstem, když
praví: „Všichni musíme míti na mysli, že jde
nyní o přítomnost a budoucnost volného, samo-
statného státu uherského a ať jest kdekoliv, že
musí účinně se účastniti obrany statků národa.
Tisza
doktor
Körber
Němec
Hradec
Uhry
11
article
Čím četnější jsou protivníci a čím větší je nebez-
pečí, tím slavnější jest vítězství, a vítězstv
nad reakcí a jejími pomocníky
kteří bystrým zrakem vyhledávají všecky me
zery v organisaci Uher, to bude opravdu národ
ním vítězstvím.
Dle toho působily na uzavření smíru ve sně-
movně i jiné obavy, než pouhá hrozba změnou
jednacího řádu. Vládní list tu mluví zcela
určitě, o nebezpečí reakce, a zahaleně o „me-
zerách v organisaci“, což asi znamená spodní
proudy v Uhrách, jež znepokojují vrstvy, nyní
tam vládnoucí. Po této stránce bude třeba bliž-
šího vysvětlení.
Možná však též, že toto volání vládníhe
listu jest plodem předtuchy, že sorganisovaná
opposice by mohla otřásti posavadním panstvím
strany liberální. Nedaleká budoucnost přinese
i tu potřebné světlo.
Konečně jest ještě jiný předpoklad nyněj
šího obratu v Uhrách. Samy časopisy uherské
neustávají přinášeti zprávy z Balkánu, v nich
se ohlašuje blízká možnost zakročení „Švábů“
Maďaři ukázali veškerou svou akcí ve věcech
armádních, že dovedou nejen v čas vystihnouti
nýbrž i náležitě využitkovati každé zajímavé
vnější situace, a když nyní uznali za vhodné udě-
lati ve své domácnosti pořádek, není vyloučeno,
že i tentokráte se řídili stejnými pravidly.
Ať již kterákoliv z dotčených okolností, či
všecky pospolu působily na nynější obrat
Uhrách, tolik jest jisto, že ve Vídni uvedeni byli
jimi do největších rozpaků a nedovedou než
volati na dra. Körbra: „Jdí a učiň totéž!“
Sam
Šváb
Maďar
Uhry
Balkán
Vídeň
Uhry
Izery
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 239.
Z Vídně, 11. března.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Sedm hodin trvala dnešní schůze, šes
hodin vyplněno bylo technickou obstrukci. Schůze
zahájena byla malým intermezzem. Posl. Ryba
podal dotaz ve přičině dramatu Hauptmannova
»Rosa Bernardova«, jehož další provozování na
dvorním divadle bylo zakázáno. Jak se ujišťuje.
na žádost výslovně přednesenou řediteli tohoto
divadla arcikněžnou Maril Valerií. K interpellaei
Posl
Hauptmannův
Rosa
Bernardův
Vídeň
poslanecký sněmovna
Marila Valerie
13
article
připojen byl doslovný text díla. Hr. Vetter ne-
připustil čtení dotazu toho, namítaje, že jemu
a presidiu mohly by vzniknouti právní spory
soukromé, kdyby někdo vyslechl si drama anebo
si koupil stenografický protokol (jehož exemplár
prodává se za 4 kr., drama Hauptmannovo má
cenu 1 zl. 80 kr.) Jest to docela nový argu
ment, kterým presidium vzepřelo se podáním
poslaneckým. Argument povážlivý pro své dů-
sledky. Pamätujeme se, že byly již bezpočtu
kráte protokolovány všechny návrhy a dotazy
Čeští poslanci vynutili hlasování dle jmen o pe
tieích. Nedošlo k žádným rušivým scénám, jen
p. Herzog nemohl si odepřiti potěšení křiknout
na poslance české, že jsou rytíři povidlovými
Tito jej prostě ignorovali.
Posl. Kratochvil dostal se hodně pozdě
večer ke krátkému odůvodnění svého pilného
návrhu na změnu jednacího řádu, který leží ve
sněmovně již hodně dlouho. Dostal se však na
přetřes v situaci, ve které všeliká práce věcná
ve sněmovně jest nemožna, zastavena. Navrho-
vatel sám tuto situaci osvítil několika paprsky
Jest úmysl zejtřejší schůzi protáhnout
hodně pozdě do noci, nejméně do 9lg hod., ve
kterou dobu všechny vlaky do Prahy jedouei
již Vídeň opustily.
Vetter
Hauptmannův
Herzog
Posl
Kratochvil
Hradec
Praha
Vídeň
14
article
Z Vídně, 11. března. (C.- B)
Předseda hrabě Vetter zahájiv schůzi v 11.2
hod. dopol. konstatoval, že přítomen dostalečný počei
poslanců.
Čeští poslanci, zdržující se té doby v kuloárech
přicházejí znenáhla do zasedací síně.
Když čtou se došlé spisy, předseda hr. Vette
činí toto prohlášení: Poslanec Ryba a spol. podal
dolaz, obsahující lext dramatu »Rosa Berndt« o
Gerharda Hauptmanna. Nemohu dáti tuto interpellae
přečí ti (Výborně! v levo.) a to proto: - Nemohu do
pustit, aby sněmovny bylo zneužíváno k porušení
autorského práva, což by se jistě stalo, kdyby Haupt
mannovo dram bylo předčíláno ve veřejné schůzi
Nehodlám také vydávati se osobně téměř jistému
nebezpečí, býti přidržánu dle občanského práva k na
hradě škody. Mimo to překážejí předčítání dotazů
obsahujících celé knihy, takové manipulační a tech
nické oblíže a námitky, že — kdyby takové inter
pellace byly předčítány — musil bych odmítnouti
všelikou zodpovědnost za správné vedení protokolu
Proto odepřel jsem čtení onoho dotazu a troufám, ž
neporušil jsem jednací řád. (Hluk a výkřiky na lavi
cích českých.)
K jednacímu řádu mluví posl, dr. Stránský
jenž vzhledem k důležitosti tohoto prohlášení nejen
pro ten, nýbrž i všechny příští případy navrhuje
aby byla zahájena debata.
Poslanec Dvořák navrhuje, aby hlasovalos
o tom dle jmen a tento návrh jest dostatečně pod-
porován.
Než přikročeno k hlasování, předseda hrab
Vetter činí toto prohlášení: Musím odvolati, c
jsem vyhlásil o hlasování. Prohlédnuv opět a ze-
vrubně jednací řád, přesvědčil jsemse, že o měm
prohlášení se nedebatuje. (Čechové čile protestují
Pochvala v levo. Hluk a nepokoj. Volá se : Nechte
hlasovati.)
Zatím čtou se došlé spisy dále.
Vetter
Rosa Berndt
Hauptmann
Haupt
doktor
Stránský
Čecho
Vídeň
15
article
Dotazy p dali poslanci Staněk a spol. po do-
životním zaopatření zmrzačeného vojína, Jan
Sehmiedmajera u 75. pěšího pluku v Jindřichově
Hradci; — Sláma a spol. po stavu obecných
měšťanských škol v královédvorském okresu:
Fresl a spol. po výhradném užívání německého
razítka na liberecké poště a telegrafu; — po nespra-
vedlivém odsouzení kovářského tovaryše Fr. Prj-
hance v Heřm. Městci; — po zabavení Horálkova
zpěvníku státním zasiupitelstvem v Praze a po po-
měrech písařů, výpomocných kresličův a diurnistův
u ředitelstva státních železnic v Plzni; — Kut sche
a spol. po zákazu polulek tak zv. pilníkářů, kotlářů.
koňatů, komediantův a j. po venkově; — Bende
a spol. po praxi finančních úřadů při vyměřování
převodalch poplatků z nových slaveb.
Potom člen podstatný obsah peti cl
Technická obstrukce.
Posl. Kasbus a Slaněk navrhují, aby petice
obecního zastupitelstva balčaleckého za rovnopráv-
nost zemí koruny české byla doslovně protokolována.
Navrhují, aby o tom se konalo tajné hlasování.
O tajném hlasování navrhuje hlasování dle jmen
pro případ, že by tajné hlasování se zamitlo, navr-
huje hlasování dle jmen o protokolování. Návrh na
hlasování dle jmen je dostatečně podporován.
S poslancí českými hlasovali Slovinei
opposiční Poláci, neodvislí Rusové
také Vlachové. Návrh na tajné hlasování za
mítá se 130 proti 6. Návrh na protokolování zamltá
se 86 hlasy proti 26.
O petici ve přičině rovnoprávnosti zemí koruny
české navrhuje posl König tolikéž dvojí hlasování
Tajné hlasování zamítá se 119 proti 3 hlasům. Pro
tok lování petice 93 proti 23
Posl. Karbus navrhuje dvoji hlasování dle jien
o pelici obchodních gremií v kralovství českém
změně živnostenského řádu
Posl. Glöcknerj: Udělejme to raději po Velko
nocíchl
Staněk
Sehmiedmajer
Sláma
Horálkův
Posl
Polák
Rus
Vlach
König
Karbus
Jindřichov Hradec
Francie
Městec
Praha
Plzeň
16
article
Oba návrhy posl. Karbusa zamítají se, první 105
proti 2, druhý 125 proři 3.
Posl. Choc navrhuje dvojí hlasování dle jmeno
petici za jazykovou rovnoprávnost v zemích koruny
České.
Posl. Herzou: Kde pak jest váš návrh, abych
dostal důtku? Spakujte se ! Povidloví rytíři ! Nebudu
vám dělat blázna. Počkám na vás. Okrádejte
dále poplatníky.
Oba návrhy Chocovy se zamítají, první 120 prot
1, druhý 110 hlasy, pro něj nehlasoval nikdo. (Po
slancí čeští totiž při každém hlaso
vání dle jmen vychá zejí.
Předseda oznamuje, že všichní členové včera
zvoleného kárného výboru složili své man-
dáty. Proto že všichni jsou členy dvou jiných vý-
borů, nelze dle jednacího pořádku ničeho namítat
proti jejich rozhodnutí. Vyzýva proto sněmovní od
dělení, aby po schůzi zvolila nové členy kárného
výboru.
Sněmovna rokuje o pilnosti návrhu posl. Kra-
tochvíla a spol, na změnu živnostenského řádu.
Posl
Choc
Chocov
17
article
Posl. Kralochvil odůvodňuje svůj pilný návrh n
změnu živnostenského řádu. Můj návrh — praví —
předpokládá dělnost parlamentu, není však molný
v parlamentě, ve kterém jsou poměry tak divoké.
jaké jsou tady, poměry a surovosti, jakých nenív
Kamerunu. Německý lid vyslal sem četné lidi, ktel
dávají podnět ke svolávání čestných soudů. Jest
naprosto nemožno zde hlasovati a jednati, přes to
však návrh ten jsem podal, poněvadž přijdou je o
obsahem pánové snad k rozumu a umožní poměry
lepší.
Rokování přerušuje se.
Posl. Stein (v dotazu ku předsedovi) prote-
stuje proti volbě nového kárného výboru, protože
prý věc jest odbyta. Nemůže-li referent výborový
podati zprávu, měl jeho předseda oznámiti výborové
usnesení. Opětné svolání výboru příčí se jednacímu
řádu.
Předseda dokazuje dle jednacího řádu, že
jednal správně.
Posl. Stein odpovídá, že svolání kárného v
boru bývalo by správným, kdyby uražený poslane
býval za to požádal.
Předseda trvá na tom, co řekl a ustanovuje
příští schůzi na zejtřek v 11 hod. dopol. s dnel
ním jednacím pořadem. (Výkřiky mezi Čechy.)
Konec schůze v 5.43 hod. več
Posl
Stein
Kamerun
Čechy
18
title
Politické zprávy zahraničně.
19
article
V Praze, 11. března.
Praha
20
article
K vyzvědačské afféře ve Francii.
Nově odhalená afféra vyzvědačská přímov
francouzském ministerstvu námořnictví ohrožuje
znovu postavení ministra Pelletana, dost už zvi
klané prokázanou jeho nedbalosti při opra
vách lodí. Jak již telegramy sdělili a jak o tom
v rubrice depeší další ještě podrobnosti podáváme,
vešel poddůstojník Martin, v ministerstvu tom
zaměstnaný, ve styky s japonským námořním
atlachém a styky ty vyšly na jevo, když list ode
slaný Japoncem omylem se dostal do rukou ná
mořnímu důstojníku s hodností kapitána, jen
rovněž Marlin sluje. Martin a žena, s níž žil
byli již zatčeni a žena prý se také již přiznala
Martin přidělen byl v ministerstvu oddělení pro
stavby lodi, později pak kanceláři generálníh
štábu a oddělení hydrografickému. V minister
stvu schází prý pouze jeden dokument, soud
se ale, že Martin vydal Japonci fot
grafie a opisy i jiných dokument
V nejposlednější době pracoval Martin opětně
v generálním štábu námořnictva v III. sekci, kd
soustřeďují se všechny zprávy o francouzském
loďstvu a kde se mobilisace připravuje. Jest
obava — jak již včera podotčeno — že Martin
prozradil plány o disposicích lodí podmořských
jež Anglie dávno už si přeje znáti. Martin dosud
tvrdošíjně zapírá. Včera kolovala Paříží pověst
že japonský attaché námořní Paříž opustil, ale
pověst ta dosud se nepotvrdila.
Pelletan
Martin
Japonec
Martin přidělit
Francie
Anglie
Paříž
21
article
Rozmnožení vojska německého na hranici
francouzské,
Skutečný počet mužstvz XV. armádníhe
sboru německého, jenž má sídlo ve Štrasburku
bude rozmnožen v dubnu až o 15 procent a sice
hlavně v posádkách: štrasburské, saarburské
a hagenavské. XVI. armádní sbor se sídlem
v Metách, bude rozmnožen až o 16 procen
a to hlavně v Metách samých, i v Thionvillu.
Také v bavorském Porýnsku rozmnoží se jízdu
i pěchota od dubna až o 8 procent, což tím
více překvapuje, když vzhledem na nezdravost
míst tamních obyčejně vojsko sem v nejmenším
jen počtu se posíláva.
Štrasburk
Thionville
Porýnsko
22
article
V drobném prodejit
ganní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . za zh
Ve filialkéch na venkovt
zanní člele. . . . . . .
edpolední
Inseráty
plati se hotevš rapřed
Přečplacení s inserty přijímáv dnini-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nacházejí se též rrdakee
tiskárna a dzpedice „Národních Listě“
Rukopisy se nevraosi
23
article
Vyloučen z církve.
V Římě se proslýchá, že dekretem řimské
inkvisice vynešena exkommunikace nad knězem
Loisyem, vůdcem katolicko- reformní strany ve
Francii. Spor jeho s Vatikánem jest znám čte-
nářům našim již z opětných zpráv. Publikaci
rozsudku má vykonati arcibiskup pařižský. Stejný
»trest« stihnouti má prý professory Blondela,
Lobestonnera a Fonryma
Návrat jezovitů do Německa.
Zrušení § 2. říšského zákona proti jezo-
vitům spolkovou radou německou budí v evan-
gelických kruzích německých doposud ještě veliké
roztrpčení. V saském a brunšvickém sněmu
bude záhy o věci rozpředena debata a snad i ve
státech jiných. V Saarbrüekenu byla socha
Bismarkova v noci na dnešek zahalena evan-
gelíky smutečním florem a na ruce její upevněn
plakát s nápisem: »Bismarku vstaň — —
věc naši chraň! § 2. jezovitského zákona.«
Policie odstranila flor i plakát. V durynských
státech hodlaji obnoviti staré zemské zákony
proti jezovitům a to co nejdříve. Totéž chce
vládě navrhnouti i sněm anhaltsko-dessavský.
Ve Valikánu projevují veliké potěšení nad
postupem věcí v Německu na rozdíl od toho,
jak prý se k církví katolické chová katolická
Francie.
Odpor proti daru Viléma II. v Americe.
Jak dnešní jedna depeše washingtonská
sděluje, podal v kongresu Unie Baker návrh,
by socha Bedřicha II., věnovaná Vilémem I.
Unii, se odmítla, protože Bedřich II. byl repre-
sentantem militarismu a despotismu. Přijetím
sochy Roosevellem, doložil řečník, poruší s
ústava ... Protože včera již přinesli jsme depeši
o podobném návrhu Baconově, dlužno vyčkati,
neběžíli v dnešní depeši o pouhou změnu neb
zkomolení jména a o návrh vlastně jeden a týž.
Blondel
Lobestonner
Fonryma
Vilém II
Bedřich II
Vilém
Bedřich
Baconův
Řím
Francie
Vatikán
Německo
Amerika
Unia Baker
24
article
Anglie a Bulharsko.
Anglie rozhodla se jmenovati zvláštního
vojenského zástupce pro Bulharsko; prozatím
pověřila úkolem tím svého vojenského altaché
v Cařihradě. Při poměru Bulharska k hnuti
makedonskému jest toto opatření Anglie zvlášté
zajímavé.
Rozpuštění říšského sněmu německého?
Poněvadž nyní ve stranách německé bour-
geoisie jeví se ještě nálada— ke společnému po-
stupu proti sociální demokracii, vznikla v Ber-
líné pověsť, že vláda chce přikročiti k rozpu-
štění sněmu, aby volební koalicí stran těch při-
pravila porážku socialistům. Z oficialních míst
se pověst ta popírá.
Předloha o zavedení diet bude prý podána
sněmu říšskému co nevidět.
Anglie
Bulharsko
Cařihrad
25
article
Buršácké provokace v Praze.
Buršácké provokace v Praze.
Na uklidnění myslí českého obyvatelstva
pražského působí se se všech stran, ale dosud
nic se nestalo, aby odstraněny byly příčiny
tohoto rozmachu. Buršáci v barevných čapkách
nejen že promenují stále, ale i ve větším počtu,
než kdy dříve. Kdežto vlastenecké obecenstvo
je celou serií vyhlášek vyzýváno ke klidu, bur-
šáci jsou k dalšímu vystupování povzbuzováni
telegramy svých komilitonů i rektorů jiných
učilišť a zejmena štvavými buletiny obou kasi-
ňáckých listů, které nic neví o provokacích svých
chráněnců.
Včera byla polední návštěva Přikopů méně
značná, následkem deštivého počasí, ale přece
dostavilo se tam několik set českých studujících
s barety a žákyně divčích škol a ústavů se slo-
vanskou trikolorou.
Po 4. hodině odpolední byla na návěštních
tabulích nalepena vyhláška poslaneů
českých na radě říšské, již žádán je
lid český, aby přičinil se o zavládnutí klidu
pokoje a aby poselstvo podporoval v jeho boji
proti nynější vládě Körbrově. Před vyhláškam
kupilo se množství čtenářů.
Včera večer byla schválena městskou radou
pražskou další vyhláška. Má toto znění:
Praha
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Až k e na-
Podává Josef L. Stád ník.
Starý, východní ráz kteréhokoli z hlavníeh
měst provincií alžírských, ať Alžíru, Oranu
Constantiny, Philipevillu neb Biskry, zřetelný
je vždy v části města horní, ve staré totiž „čtvrt
arabské“. Dolní část města je už „evropská“ “
osazena Francouzy a tudíž pro cizince méně
zajímava. Ta ovšem čím dále, tím více se šíří
zahlazuje tak ponenáhlu orientální ráz celku
Čtvrt arabská rozkládá se všude (vyjma oasu
Biskru) na skalnatém návrší, kde křižuje se tolik
úzkých uliček, že je těžko v té klikatině se vy-
znati. Uličky jsou namnoze překlenuty, v hor-
kém létě je tu stín a chlad. A ještě něco jiného,
pro evropský nos málo příjemného a to v takové
míře, že to až hrdlo stahuje. Čerstvý vzduch sem
ani nemůže. Arabové — jako všichni Orientalei
— nerozeznávají tuze v odstínech čistoty.
Přidružili jsme se k výpravě německého
spolku professorů a učitelů, která právě do měst
zavitala, abychom laciným způsobem hodně uvi-
děli. Prolézali jsme všecky uličky a každou
chvíli upozorňoval průvodce (německy): „Pozor,
zase něco v cestě — — čemu třeba se vyhnout!“
Upozornění platilo hlavně damám, aby si v čas
sukně a sukýnky podkasaly.
Domy obráceny jsou do uliček zády. Leda
1—3 malá, hustě zamřížovaná okénka dovoluj
Constantino
Philipevilla
Oran
27
article
musulmankám pozorovati život na ulici. Položit
se do otevřeného okna ovšem žádná mohame
dánka nosmí. Tím méně Arabka. Arabové znaj
žárlit jako tygři. O tom jsme se přesvědčili ce
stou ze Sétifu do Alžíru. Sedíme ve větším od-
dílu vagonu, v sousedství s malým kupé pro
ženské. Ve dřevěné sténě blíže stropu v koutě
bylo okénko, podoby trojůhelníka, velikosti as
půl dlaně.
Nepřemýšleli jsme dlouho a užili hned l
kavé příležitosti prohlédnouti si z blízka musul-
manky nezakryté. Také ony dobře pozorovaly
oč běží, což dávaly na jevo koketním úsměven
a zajiskřením černých jako uhel oček, načež
teprve cudně obracely vždy své tvářinky stra
nou, rychle se zastírajíce, jak velí zákon pro
rokův.
S námi v témže oddělení s velikým růžen
cem a amuletem na hrdle seděl starší Arab. Upo
zorňoval řečí a všelikými posuňky, nezpůsobné
cizince, co počinají, že není žádnou „surou
Alkoranu dovoleno. Vyzýval nás, abychom svoj
zvědavost krotili a klidně na svém místě seděli.
Nespouštěl s nás očí. Nezbývalo, než podrobit
se autoritě. Mimo starého bradáče a nás nebylo
nikoho v kupé. Za chvíli starý usnul. Manévr
začal ovšem znova. Užíváno zapovězeného ovoce
tím dychtivěji. Arab se probouzí...“ Obracíme
zraky zase vážně do divoké krajiny, pozorujeme
z okna Kabylce, kteří tu v horách chovem vel
bloudů, koní, ovci a koz se zabývají, sledujeme
hejna čápů, táhnoucí karavany velbloudů a po
dobná čisla cestovního kaleidoskopu zdejšího
Arabka
Sétif
Alžír
28
article
Arab byl velmi nedůvěřiv. Povstal občas, podíva
se okénkem na sousedky sám, metl po nás zu
řivým pohledem, omakával za pasem — myslím
že tam měl dýku — a zase si sedl. Je přece je
nom sám proti nám třem. Na štěstí po chvíli zase
usnul. A tak se naše vyražení několikráte opa-
kovalo.
As po čtyřhodinné jizdě vlak zastaví. Spo-
lečník náš vystupuje. S ním z vedlejšího kupé
vystupuje i jeho roztomilá žínka s tváří zahale-
nou, a otrokyně, jež děcko nese. Podívejme se
na starého! Na perronu čekal jiný Arab. As
příbuzný. Pozdravují se, líbají na ramena, pak
se loučí, podají si ruce, a každý sám svous
políbí. Žen si nevšímají. Ty jdou opodál samy.
Co do svých žen jsou Arabové mezi sebou ještě
zuřivější než k cizincům. Zvláštní soudce „kadi“
nemá jiné funkce než stále urovnávati spory
manželské.
spo
29
article
Roztomile přítulní, jako kofata, jsou hoš
arabští. Kdekoliv vystoupíš, z lodi, z vlaku, se
sedáš-li s velblouda, vždy jich kolem plno. Ob-
skakují, bílé zuby cení. Až dospělý Arab v naš
blízkosti mocně pravici pozvedl, rozprášili se,
jako když do vrabců střelí. V Oraně sledovali
nás opodál, zvědavi, kde se ubytujeme. Sotva
jsme vyšlí z hotelu, již se jich plno nabízí „gla-
cier“ (vyleštiti) naše boty. Než, to pro ten den
za to nestojí — ať přijdou zejtra! A skutečně,
ráno klučící čekají už od šesté hod., až vyjdeme.
Tentokráte neodepřeli jsme jim potěšení, naše
odřené podstavce zvelebiti. Odměnili jsme
každého třemi „sous“ (15 cts.). A klučíci — če-
kali v poledne zase. Dotěrnost jim při tom nijak
vyčítati nelze.
V oase Biskře zase povyrostlejší hezký klu
čina stále nám vbihal do cesty, sť jsme se ocili
kdekoliv. Pozdravil rukou k turbanu a usmívaje
se, opakoval: „Najn, schen Biskra, majne
Herren? — O, ja, ser, ser schen Biskra!“
Více světovým jazykem pověděti nedovedl
arabsky zase jsme nerozuměli my. Libilo se
nám, jak mu radost rozzářila tváře, když jsme
mu domovinu pochválili. Klučina přišel se s námi
ještě rozloučiti, když jsme poslední den jižo
páté hodině ráno Biskru opouštěli. Volal za námi
stále „Na zdar!“ jak jsme jej za pobytu v Biskře
naučili. —
V okolí Biskry poznali jsme také domácnos
Arabů ve stanech na poušti.
Herren
Ob
30
article
Blížíme se ke stanům a vstříc nám přichá
zejí ženy, zcela odhalené v hořejší části těla
s nahými, osmahlými, podivně břichatými dětmi
V uších mají kloučkové i holky velké náušnice
na rukou i na nohou stříbrné kruhy. Natahuj
ručky. Chtěly by „sous
„Hovoříme“ s mladičkou, as 15letou
matkou, ozdobenou jedním děckem na ruce
druhým ne zádech. Rozumíme si navzájem jen
tak, co stačí znázorniti posuňky.
Uvnitř stanů vidět koberce z palmového
lýčí, nádobí a hliněné vásy na vodu, kozy, ovee
králiky, drůbež, seno. Chudá to domácnost, alo
arabské rodině stačí!
Za to byla arci nádherná podívaná do inte
rierků arabských krásek ve „village des Něgres
31
article
v Oraně. Zašli jsme sem na šálek výtečného
„mokka“ (černé, husté, silné, slazeně) a ne-
odepřeli si ovšem ani proslavený z pařížské vý-
stavy „danse du ventre“
Všude nás podle naší mateřštiny považovali
— za Angličany. Přes to však zná tu skoro
každý jméno „Autrichien“
A ještě o arabské škole! Uviděli jsme ji —
a to večer — v Oraně. Kumbálek bez oken, s ote-
vřeným vchodem z ulice. Lavice nebo kathedra
pokládají se tu za věci zbytečné. Žáci sedí nebo
leží na zemi, drží v ruce tabulky, učice se čísti
nějaké verše z koranu. Brebentí jeden přes dru-
hého. Jsou velmi neposední, šťouchají se do zad,
vyvádějí jako naše mládež civilisovaná. Učitel,
vážně v zadu opřen o stěnu, drží v ruce asi 2 m.
dlouhý prut, jímž sem tam některého ze svých
svěřenců přetáhne nebo aspoň pohrozí.
Když jsme nakoukli a pozdravili, podě-
koval učitel vážně úklonem hlavy, pravou po-
zdvihnul k turbanu. Náhodou byl v malé chvíli
konec vyučování. Hošíci vyskočili, pověsili ta-
bulky na stěnu, políbili učiteli, na zemi leží-
címu, ruku a vylétli ven vesele jako ptáci.
Také učitel vyšel, ale k němu se tulí asi
čtyři nejmenší dítky. Hladí je, bere za ručky
odvádí domů. Dojemný obrázek!
Mimo čistě arabskou školu prohlíželi jsm
v Affreville školu, Francouzy založenou. Jsou tu
nejen děti usedlých Francouzů, ale i děti Arabů,
černochů a židů — vše pohromadě. Škola je
moderní, dle vzoru pařížského zařízena, není
tu viděti nic zvláštního.
Angličan
Francouz
Affreville škola