3
masthead
9. září 1904. Císlo 249.
4
article
učinilo ve dnech nedávných rozhodnutí pro stav-
bu přiznivé, zajisté v uvážení co nejpřísnějším
všech zájmů, o kteréž zde se jedná. Doba
rekursní trvá 4 neděle. Možná, že zemský výbor
k žádosti ředitelství obou ústavů humanitních
rekurs podá. V tom případě dojista i úřady aka-
demické, sbor professorský fakulty filosofické
jakož i akademický senát české university, plnou
váhou svého vota budou proti rekursu působiti.
Spor se vede pod heslem hygieny. Nuž, pak
dlužno co nejdůrazněji vytknouti, že také stu-
dentstvo naše při našich neúmorných provisoriích
vědeckých trpí již celá desetiletí nedostatky hy-
gienicky vskutku velmi povážlivými, jež o mnoho
převyšují to, čím by se — dle tvrzení hygieniků
— ublížilo oněm několika chorým dítkám na-
lezince, k vůli nimž byl nalezinec deklarován
za ústav léčebný. Je-li nebezpečí tak vážné, pak
nutno mu čeliti vhodným způsobem jiným, na
př. jinou dislokací, zřízením dependance pro dítky
choré a pod., ale nikoli tak, aby ještě dále braly
škodu vědecké naše zájmy a trpělo naše student-
stvo, jež již dlouho a vždy důrazněji — a plným
právem — volá po konečné nápravě poměrů
přímo nesnesitelných.
5
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Německá národní rada pro Čechy, po
mnohých strastech nuzně slepená, vydala právě
provolání »k německému lidu v Čechách«,
v němž napomíná jej především k svornosti
jejiž nedostatek — jak známo — málem by
byl usmrtil Volksrath ještě před lěžkým porodem.
»Němci v Čechách, buďte svorni! Buďle svorn
v obraně nacionálního nebezpečí a v práci pr
blaho národa!« volá bard, jemuž uloženo sbá-
snění proklamace Volksrathu. »Bída jest veliká
a všeobecná. Se všech stran docházejí žaloby
nejvyšší jest čas, hledati prostředky a všechny
síly napjati k zmírnění národní tísně našich sou-
kmenovců.« Tedy nová variace na starou lež.
Volksrath
Němec
nový
Čechy
6
article
Jak ta národní tíseň Němeů v Čechách vypadá,
vidí se hned z třetího odstavce provolání, kterýž
zní takto: »Naši národní protivníci dobyli již
mnohé pole, německé kraje v Čechách jsou
prostoupeny českými úřadníky, českými školami,
českými spolky a všude jsou nepřátelé v horlivé
činnosti, dobýti německé národní državy. To
musí býti změněno!« České školy, české s polky.
češti úřadníci jsou tedy nacionální tísní něme-
ckou a volksrath není tedy ničím jiným, než
spolkem, založeným proti českým školám, če-
ským úřadníkům a spolkům . . . Šlechtic Körber.
který přes své prohlášení o své povinnosti chrá-
niti »německou národní državu« nebyl dosud
jmenován čestným členem německého volksrathu
v Čechách, ví nyní, co znamená tato ochrana —
potírati české školy, české spolky, co se týče
třetího úkolu, potírati české úřadníky, to už po-
chopil a to už také podle nejmožnější možnosti
provádí — jak jsme se dověděli z nesmrtel
ného přípisu pana dvorního rady Šafaříka k Pod
mokelským. Pokud se týče Volksrathu samého,
jeho pomůcky, jimiž chce bojovati proti všem
nepřátelům německé državy, jsou to peníze,
»nikoli sta, nikoli tisíce, ale mnoho set tisíe
korun« (respektive říšských marek), jak se v pro-
volání praví. Vedle kupování českých duší —
v českých rodičích i dětech — má býti těchto
peněz použito zvláště ke korumpován
voleb, jak provoláni beze všeho doznává
svým odstavcem o dostatečných prostředelch
pro obecní volby v místech jazykového pomezl.
Körber
Šafařík
Volksrathu
Čechy
český škola
7
article
Co se tu praví o odvislosti německých soukme-
noveů od záložen a jiných utiskovatelů, o ochraně
německého obchodu a živnosti v německých
krajích, to je fráse v německých ústech, oplý
vajících Wieserovou doktrinou o hospodářské
převaze Němců nejen pokud se týče jieh
hrdého průmyslu, nýbrž i všech živností a ko-
nečně v rolnietvu a to všude bez rozdílu.
Zkrátka je to proklamace násili, zpupnostia
bezohlednosti německé, jejíž zájmové rayony
jsou skutečnou německou državou. Všeněmecký
denník vídeňský, pojednávaje o theorii držav
srovnal Němce v Čechách s celními ochranáři
a Čechy s přívrženci volného obchodu. Nikoli
Jestliže nějaký »majelek« jest krádeží, je t
německá národní država a okradenými jsou tu
Češi. Všichni ochránci této državy jsou pak
vlastně přechovavači kradeného statku, který by
se vrátil v državu okradeného, jakmile by zákon
byl osvobozen z rukou jeho ustanovených
strážců. Německým Volksrathem, kterýž svého
předsedu dra. Tiltu stavi v čelo veškeré na-
cionální organisace české, povstává českým
menšinám nový veliký a mohutný tyran, české
drobné práci národní odpůrce, který si dá zá-
ležeti, aby byl pocítěn. Nezbyde nic jiného, leč
učiniti příkazem každému Čechu, aby se stal
i výkonným i poplatným členem příslušné své
jednoty a zasvětil své síly účelům Národní rady
české s veškerou opravdovostí, horoucí láskoua
obětavosti, která nás činí nepřemožitelnými.
Wieserův
Němec
Čecho
Čech
Čechy
8
article
— Devátý mezinárodní sjezd žurnalistů
zasedati bude ve Vidni ode dne 11. do 18. září
Velice obšírný program, na celý týden rozvržený-
přináší na neděli dne 11. t m. o 4310. hod.
dopol. slavnostní zahájení v sloupové dvoraně
posl. sněmovny řišské rady presidentem Assocince
de Presse p. Vilémem Singrem za přitomnosti
arciknížete Rainera. Odpůldne hostina v Lido-
vých sadech, jízda Praterem, večer představen
ve dvorní opeře. Skutečných jednacích schůz
projektuje se šest, v pondělí dvě, v úterý jedna,
ve středu dvě a ve čtvrtek schůze závěrečná.
V ponděli večer bude soirée u předsedy mini-
sterstva dra. šl. Körbra, v úterý raut u zahra
ničního ministra Goluchowského, ve střodu soirée
u starosty dra. Luegra v slavnostní dvoraně
radnice. Poslední dny sjezdové věnovány vý
letům, mezi jiným na Semmering (v pátek), do
Islu a Gmundenu (v sobotu), do Solnohrad a
Salepurku (v neděli). Účastenství bude přes to,
že počet delegátů přesně řídí se podle počtu
členstva příslušných žurnalistických organisací.
velice značné. Očekává se 70 francouzských.
39 anglických, 17 portugalských a přiměřený
počet delegátů švédských, dánských, belgiekých.
vlašských, uherských, německých a j. v. Češt
žurnalisté účastní se mezinárodního sjezdu teprve
po druhé. Poprvé to bylo o loňském sjezdu
v Bernu, kdež Spolek českých žurnalistů byí
zastoupen jedním delegátem. Letos počet členů
našeho spolku opravňuje k dvěma delegátům,
jimiž zvoleni pp. posl. Josef Anýž, redaktor
»Národních Listů« a Josef Kummer, redaktor
»Politiky«. Jednací síní sjezdu, jak již řečeno
je sloupová dvorana posl. sněmovny, kteráž po
Assocince jít Presse
Singr
Rainer
Goluchowský
Anýž
Kummer
Lido
Semmering
Islo
Gmunden
Solnohrad
Bern
východ sad
jízda Prater
9
article
prvě propůjčena bude k účelům mimoparla-
mentním. Nádherná tato místnost byla k účelu
tomu zvláště adaptována i jest v ní místa pro
2000 osob. Pro zvané hosty nežurnalisty vy-
hraženy poboční prostory, střed sálu určen pro
účastníky. První mezinárodní sjezd žurnalistický
pořádán byl v Antorfé r. 1894. Po řadě násle
dovaly sjezdy v Lisaboně, Štokholmě, Římě
Paříži a Bernu a předmětem jich jednání byly
přirozeně nejpalčivější otázky denního tisku
jako jsou tiskové zákonodárství a tisková praxe
otázka literárního majetku, vymezení žurnali
stického a spisovatelského povolání, otázka iden
titní legitimace pro žurnalisty pro cesty do ciziny
zkrátka otázky solidárnosti celého stavu a jeho
mezinárodní organisace. Nejdůležitějším předmětem
jednání sjezdových až dosud bylo zřízení mezi
národního soudu ve věcech tisku, kterýž by
judikaturou svou zjišťoval, co na základě zásady
nejpřisnějších požadavků cti ve věcech stavu
podle obyčeje a mravu platiti může za právo.
Lisabon
Štokholma
Řím
Paříž
Bern
10
article
Na sjezdu bernském podal předseda vídeňského
sjezdu red. V. Singer poprvé přiměřený návrh
a sjezd letošní bude se zaměstnávati návrhem
podrobného statutu takového mezinárodního soudu
tiskového. Podle navrženého statutu příslušeli
má mezinárodnímu soudu žurnalistickému právo
trestných rozsudků a právo vynášení nálezů
smírčích. Jedním z neposledních eílů sjezdu
bude jednání o požadavku zmírnění polemického
tónu od národu k národu. Sjezdy byly až dosud
vyznamenávány obzvláštní pozornosti panovníků,
v jichž sídlech konány. V Belgii, Švédsku, Por-
tugalsku byly sjezdy hostem králů, král Oskar
švédský účastnil se v Štokholmě rokování osobně
řečí uvjlací a uvítacím proslovem v královském
zámku. V Římě sjezd zahájen u přílomnost
celého dvora králem Humbertem, v Paříži pre
sidentem Loubetem, v Bernu místopředsedou
republiky. Předsednictví sjezdu vídeňského se-
stává ze zasloužilého předsedy všech devíti sjezdů
V Singer
Oskar
Belgie
Švédsko
Řím
Paříž
Loubet
Bern
Humberto
11
article
V. Singra, tajemníka Taunaye (Francie), zástupeů
Německa G. Schwatzera (Berlín), Ab. Osterrietha
a dra. G. Stolze, zástupců Francie Adr. Hé-
brarda (»Temps«), A. Humberta (»Eclair«), zá-
stupce Uher Rakosiho (»Bud. Hirlap«); Portu-
galy zastupuje Magalhaes, Ilalii bývalý ministr
Ferraris a Ond. Cantalupi, Anglii Lavis, Švédsko
J. Janzon. Bývalý zástupce Holandska Knyper
vystoupil z předsednictva ježto stal se předsedou
ministerstva, rovněž třeti zástupce Italie, Luz-
zati, který stal se ministrem financío
— Slovanské parallelky ve Slezsku. V za
sedání obecního výboru dne 30. srpna 1904 král
věn. města Chrudimi přijata byla tato reso-
luce: „Obecní výbor král. věnného města Chru
dimi v zasedání svém, dne 31. srpna 1904 kona
ném, usnáší se jednomyslně na tom, vybídnout
vysokou c. k. vládu, aby vyřizování kulturních
požadavků národa českého nebylo posunováno
na pole politické, nýbrž dbáno bylo toho, by
po rozumu státních základních zákonů mohly
všichni národové v Předlitavsku volně se roz-
víjeti. Proto budiž národu českému zřizeno bez-
odkladně náležející mu české paedago-
gium v Opavě jehož potřeba dávno jest pro-
kázána, jakož i rovnocennému bratrskému ná-
rodu polskému polské paedagogi um
v Těšíně.
V Singr
G Schwatzer
Aba
G Stolz
Adr
A Humbert
Uher
Rakosi
Magalhaes
Ferraris
Onda
J Janzon
Knyper
Francie
Německo
Berlín
Buda
Anglie
Švédsko
Holandsko
Slezsko
Chrudim
Chr
Předlitavsko
Opava
Těšín
Italia
obecní výbor král
Taunay
12
article
— XVII. výroční sjezd pořádá Jednota samo-
správných úřadníků obecních a okresních v král.
českém ve dnech 11., 12. a 13. září 1904 v Če-
ských Budějovicích. V neděli dne 11.
září jest ráno prohlídka města, uvítání Národní
radou českobudějovickou a předsednictvem jed-
noty, přednáška čestného člena jednoty zem. po-
slance p. Františka Schwarze, ředitele okres.
úřadu v Plzni: „O nutnosti změny řádu
volení do obcí a opravy obecního
zřízení.“ Odpoledne výlet z Čes. Budějovie
na Hlubokou, prohlídka loveckého zámku a
obory. V pondělí dne 12. září ráno odjezd do
Adolfova, jeho prohlídka a úchvatné zříceniny
„Dívčí kámen“ na Vltavě, památného klášter
„Zlaté koruny“, kde prohlídka pomátek a slé-
várny, vstup na Kleť nádherným hlubokým lesem,
odkud překrásná vyhlídka na Alpy. Odpoledne
prohlídka města Krumlova. V úterý dne 13.
září ráno odjezd do Prachatic, kde prohlídka
města, lázní Markétiných, vzestup na Libín. Od-
poledne výlet do Husince pochodem krásným le-
sem kolem Blanice a Husova kamene. Dále pro-
hlídka Husova domku a modlitebny. Průvodcem
na výletních místech bude pan Vodňanský, ta
jemník Národní rady budějovické.
Schwarz
Markétin
Husův
Vodňanský
če
ský Budějovice
Plzeň
Adolfov
Vltava
Kleť
Alpy
prohlídka město Krumlov
Prachatice
Libín
Blanice
13
article
— Osobní. Královna Ch. Virtemberská včera
ráno západní dráhou přijela do Prahy a nastoupila
další jízdu do Ratibořic u České Skalice.
— Rodiuné zprávy. Pan JUDr. Václav Svo-
boda, notář v Třeboni a pí. Aninka Svobo
dová roz. UlIrychova, dcera ředitele továrny
v Aši, slavili dne 3 září t. r. sňatek manželský.
— Ozobní z Moravy. Professor na české státn
škole průmyslové v Brně Karel Welzl jmenován
byl odborným přednostou v osmém a Václav Vo-
čadlo, architek, učitelem v devátém stupni třídního
pořadu na témž ústavu. — Po své žádosti na trvalý
odpočinek odcházející vrchní rada účetní u finaně
ního ředitelstva zemského pro markrabství moravslé
v Brně Jan Odehnal dostal název účetního ř
ditele. — Okresním hejlmanům Karlu ryt. Paum
garttenovi ve Sternberku. Vilému Šťastném
ve Vyškově a Maxm. Schönovi v Brně udělen
byl nazev a hodnost místodržitelských radů.
— Úmrtí. Včera ráno zemřel na libchavském
zámku u České Lípy velkopřevor řádu Maltézských
rytířů hr. Quido Thun, bývalý zemský poslanee
Dosáhl věku 84 let. — V Kroměříži zemřel 5. t. m
ve věku 35 let pan František Navrátil, ma-
jitel firmy »J. Simon, továrna na uzeniny v Kromě
říži«. Pohřben byl včera ve čtvrtek o 4. hod. odpol
na místním hřbitově.
JUDr
Václav Svo
Aninka Svobo
Welzl
Václav
Odehnal
Karel rýt
Šťastný
Schön
Thun
Navrátil
J Simon
Praha
Ratibořice
Český Skalica
Třeboň
Aš
Morava
Brno
Vyškov
Kroměříž
český státn škola průmyslový v Brno
královna Ch
14
article
— Pohřeb. Z vinohradského kostela sv. Ludmily
konal se včera odpoledne pohřeb p. Josefa Jung
wirtha, velkoobchodníka a člena obecního i okres
ního zastupitelstva. Účastenství obecenstva i spolkův
a korporaci v pohřebním průvodu bylo velmi četné
Ke katafalku, vkusně vyzdobenému, položeno byle
množství věnců, které věnovaly: obecní a okresní z
stupitelstvo vinohradské, Měšťanská beseda, Ústřední
spolek českých kupců a j. v. Při církevních obřadech.
které vykonal msgr. Lehner za assistence duchovních
zapěl vinohradský „Hlahol“ smuteční sbory. V prů-
vodu ubírali se kromě členů rodiny, přátel a příbuz
ných členové městského a okresního zastupitelstva.
Měšťanské besedy, „Sokola“ pražského a vinohrad
ského, Spolku majitelů domů, obchodního gremia.
Spolku českých kupců a j. v. Zesnulý byl pochován
k věčnému odpočinku do rodinné hrobky na vinohrad
ském hřbitově
— Mistodržilel hr. Coudenhove včera odpoledn
odjel z Prahy do Vídně.
— Odhalení pomníku. Na obecním hřbitově olšan
ském včera odpoledne za účastenství několika tisíců
osob odhalen pomník u hrobu Ant. P. Veselého. Sbon
pěvců zapěl tři skladby a dr. Soukup proslovil řeč
k oslavě památky zesnulého.
— Z kruhů vojenských. Na vojenském cvičišt
u Strašnic konal třetí prapor zákopníků předevčírem
cvičení ve střelhě na ostro.
svatý . Ludmila
Jung
Lehner
Coudenhove
P Veselý
doktor
Soukup
Praha
Vídeň
Strašnice
Hlahol
Sokol
15
article
— Nová krápňíková jeskyně objevena Byla v mi
nulých dnech p. drem. Absolonem u obce Ostrova
v t. zv. „císařské díře“. Pan dr. Absolon zkouma
jeskyně a pomocí skládacích žebřů, skládací gumové
lodice atd. vnikl do podzemních prostor. V polokruhu
pěti jezer nalezl velikou prostoru, ozdobenou pěkným
krápníky. U obce Ostrova nachází se ještě více dbsu
neproniknutých podzemních prostor
— Novoměstské mlýny v nebazpečí požáru.
Požárním automatem, zataženým na vodárně pod
mostem Františka Josefa, bylo včera večer o 6. hod
33 min. oznámeno ústřední stanici hasičské vznik
nutí požáru v Novoměstských mlýnech. Dle platného
ustanovení sjedou se veškeré sbory hasičskéz
Prahy i z nejbližších předměstí, jakmile povstane
požár ve mlýnech, neboť pomocných rukou v po-
dobných objeklech je vždy zapotřebí ve větším
množství. Podobně bylo o záchrannou akci posta-
ráno i včera, jakmile se ozval automat z vodárny.
K novoměstským mlýnům do čtvrti svatopetrské od-
jela za velení ředitele pana Vejdělka dvě oddělení
hasičů z ústřední stanice a sice oddělení pravidelné
i pomocné s parní stříkačkou, pobočka hasičská ze
staroměstské radnice, stráž z Holešovic (s parní
stříkačkou), pak hasičí z hoř. Nového městaa
z Karlína s velitelem p. Demartiním. Požár zuřilv
přízemní dílně niklovny Šindelářovy v zadním díle
doktor
Absolón
František Josef
Vejdělek
Praha
Holešovice
Karlín
16
article
Sudova mlýna č. p. 1292 II. Hasiči, aby se k požáru
dostali, musili sekerami rozsekati dvéře, načež úzkou
chodbou, dýmem naplněnou, poslupovali k dílně. Na
dané znamení několik stříkaček dodávalo hadicemi
vodu a mocné proudy vody ve chvíli uhasily pla-
meny. Přispění hasičů nastalo v pravý čas, nebol
podlaha, strop i stěna ze dříví zhotovená, v dílně
počaly hořet. Plameny velkou měrou ohrožovaly
sousední mlýny, zejmena firmy Fankner a Šebele
mlýn pana Veselého. Prvější mlýn jest od Sudova
mlýna oddělen pouze pržennou stěnou a v ohni-
vzdorné zdi mlýna Veselého nalezají se okna, jimiž
plameny také mohly proniknouti do vnitřku. Jak již
uvedeno, kalastrofa těchto mlýnů včera byla rychlým
přispěním hasičů odvrácena, ale dlužno při té přile-
žitosti uvážiti některé okolnosti. Některé mlýny
nynější době poskytují malý užitek a proto někter
místnosti pronajímaji se různým závodům. Mlýny
požívají některých stavelních úlev, zejmena že jisté
části stavby mohou být ze dřeva, ale tyto úlevy
jsou ohroženy právě dotyčnými závody, které exi-
stenci celého mlýna obrožují. Vždyť Hlelmovské
mlýny před 2 roky jen z podobné dílny z části
shořely. Co podařilo se včera rychlým uhašením
ohně, nemusí se zdařit příště a proto je záhodno
aby ze mlýnů bylo úplně odstraněno nebezpeč
požáru z dílen mlýnům cizích. Jak požár včerejšt
vznikl, není zjištěno. Snad povstal od uhlíku, z ka-
men vypadnuvšího. Poněvadž v dílně nikdo nepra
coval, šířily se plameny značně a teprve když
vyšlehly oknem, zpozoroval nebezpečí policisla.
Sudův
Šebele
Veselý
Fankner
17
article
který u mostu na hlídce stál. Kdyby vznik požáru
nastal v noci, možná že několik mlýnů mohlo byt
do dnešního rána obráceuo v popel. K mlýnům při-
běhlo velké množství obecenstva, které tam setrvalo
až do odjezdu stříkaček. Ve mlýnech byla hlídka
hasičská ponechána až do pozdní no ci.
18
article
— Koropiví hony na Nepomncku. Americký žur
nalista James Gordon Benett se svou loveckou spo-
lečností zastřelil prvého dne honů 1. září od 9. do
144. hodiny v revíru „Čabuzí“ 4036 koropiví, dne
2. září za silného lijáku od 12—5 hod. 2010 a dne
3. září v pasece „Havránek“ od 12 do 5 hod. 2115
koroptví. Hony s přestávkou čtvrteční potrvají do
zejtřka. Mezi účastníky honů jest také známý cesto-
vatel a lovec lvů a tigrů markýz de Bréteuil
— Vzácný lov. Dne 3. září zastřelil p. Dopita, ho-
stinský z Prostějova, na území obce čelčické pěkný
exemplář samice „dropa velikého“, který vážil 8.5 kg.
Postřelený obrovský pták letěl ještě přes celou ves-
nici k nádraží, kdež konečně, naraziv na telegrafní
drát, vysílen klesl k zemi. Zvěst o jeho dopadení měla
za následek veliké shluknutí zvědavých lidí. Pan Do-
pita věnoval svou kořist škole čelčické.
— Místo kohouta trefil ženu. Velmi mrzutá příhoda,
která může mít nejvážnější následky, stala se včera
ráno v obci Janovicích u Votic. Občan jeden chtěl na
oběd opatřit kohouta a poněvadž divocha nemohl
chytit, vzal floberiku a vyčíhal opeřence, aby ho kul-
kou zprovodil se světa. Když mu kohoul přišel dobře
na mušku, přiložil zbraň k líci a spustil kohoutek.
Jaké bylo však jeho překvapení, když kohout upaloval
dále a v zápětí po výstřelu ozval se srdcervoucí nářek.
Místo kohouta kulka zasáhla totiz 27letou pí. Amalii
Květovou, manželku poštovního výpravčího, která na
nádvoří krmila husy a necpatrným střelcem byla po-
střelena do břicha. Obvodní lékař p. dr. Škvára těžce
zraněné poskytl první pomoci a vypravil ji neprodleni
vlakem do Prahy. Z nádraží byla postřelená paní
v ambulančním voze záchranné stanice převezena do
všeobecné nemocnice.
James
Gordon
Benett
Havránek
Bréteuil
Dopita
kohout
Květův
Prostějov
Janovice u Votice
Praha
kg
19
article
— Těžce zraněn. Dělník Al. Snopek, 16 let starý
včera dopoledne v Dřevčicích u Karlína ve stodole pře
kládal prkna. Nešťastnou náhodou spadl s patra na
mlat a ulrpěl otřesení mozku. Po lékařském přispění
byl odvezen do všeobecné nemocnice.
— Nověsta v rakvi. Barbora Dragounova, 22 roky
stará, dělnice z Dolní Krče, měla míti příšti neděli t
ohlášky najednou. Ke svatebnímu veselí vykonala ji
všechny přípravy, když pojednou veškeré naděje byly
zmařeny. Nevěsta osudnou náhodou včera klopýtla
a zranila se tak těžce, že za chvíli zemřela. Mrtvol
byla odvezena do pathologického ústavu.
— Náhlé úmrtí. Marie Sokolova, dcera sluhy z čís
7 v Břehové ulici v páté čtvrti, náhle zemřela a z
účelem zjištění příčiny smrti byla mrtvola převezena
do patholozického úslavu.
Kamenoval rychlovlak, Neznámý dosud pa-
chatel provozoval předevčírem večer nebezpečnou zá
bavu v nuselském údolí. Házel totiž kamením na ry-
chlovlak č. 302, jedoucí z Vyšehradu na Františkov
nádraží a trefil dámu, která vyhlížela oknem v kup
druhé třídy. Takové sporty jednou konečně musí býo
zamezeny, neboť v samém středu města, aby lidé v
vlaku byli chrožování uličníky, toť přece jsou nepěkno
bezpečnostní poměry
— Zmizelý pasažér. Vrchní číšník z jistého praž-
ského hotelu oznámil na policii, že v hotelu po ně
kolik dnů bydlel cizinec, který prý za účelem exkurse
přibyl do Prahy a pojednou zmizel, nezaplatil všal
útratu. Pátrání po něm bylo zavedeno.
— Usmroen vlakem. Na trati Zborovice—Kro-
měříž chtěl dne 5. t. m. o 7. hod. več. uzenář pan
Navrátil z Prostějova přejeti na motocyklu koleje
dráhy těsně před přijiždějicím vlakem, ale byl jím
zachycen a rozdrcen.
Al
Snopek
Barbora dragounův
Marie
Navrátil
Dřevčice
Karlín
Dolní Krč
Sokolov
Vyšehrad
Františkov
Praha
Zborovice
Prostějov
všeobecný nemocnice
20
article
— Rodinné drama událo se dne 1. t. m. v Pol-
kově u Znojma. Bývalý kovář Jan Pamperl u Relzu
v Dolních Rakousích byl několikráte soudně trestán.
posledně pro nemravnost a jeho manželka zažádala
proto před půl rokem o rozvod. Od okamžiku tob
žila se svými třemi dětmi, 12, 7 a 4 roky starými.
u svého bratra v Pulkově na náměstí. Pamperl, který
vše, co měl, propil, několikráte se namáhal, aby se
žena k němu vrálila, jelikož jednalo se mu o její
peníze, ale všechno jeho úsilí bylo marným. Dne
1. t. m. zaslechli z bytu, v němž Pamperlová by-
dlela, její sousedé čtyři rychle za sebou následujíeí
výstřely a když do něho v prvém patře vběhli, na-
lezli ji i jejího muže již mrivé. Jak zjištěno, Jan
Pamperl se do domu i bytu nepozorovaně vplížil
po několika výčitkách zastřelil z malého starého
ravolveru svou manželku i sebe.
— Přejel preolikáře. V Rokycanově třídě v Plzni
jel v úterý 20letý fotografický pomocník Václav
na kole tak neopatrně, že povalil k zemi 40lelého
roznášeče preclíků, který přetrhl si při pádu kalhoty
na koleně. Preclíky rozlelěly se mu ovšem po ulici
Za škodu, kterou tím utrpěl, žádá na cyklistovi 3 K
náhrady.
Pamperl
Relza
Rokycanův
Václav
Preclík
Pola
Znojmo
Dolní Rakousy
Pulkov
na náměstí
Plzeň
21
article
— Dítě uhořelo. Dne 5. t. m. o 12. hodině nočn
vznikl oheň ve stodole usedlosti č. 154 v Šumburku
u Jablonce a rozšířil se i na sousední obytné stavení.
ve kterém bydlel kolář Jan Soukup se svou rodinou
Soukup spal s malým synem v přízemí, jeho manželk
se 6 ostatními dětmi v podkrovní světnici. Soukue
zpozoroval požár příliš pozdě a vyběhl, zachrániv
malého syna, po schodech na půdu, ale ke světnici.
v níž spala žena s dětmi, pro kouř a plameny již ne-
mohl a musil vyskočiti oknem. Také manželka jeho
s pěti dětmi se zachránila. V hořící budově zůstal však
10letý hoch Jan a uhořel. Při záchranných pracích
utrpěli Soukup a jeho 18- a 8letý syn těžké popále-
niny a musili býti dopraveni do nemocnice v Jablonci
— Skočil pod vlak. U Třebíče skočil v úterý6
t. m. 50letý dělník Václav Machat z Podklášteri pod
lokomtivu jedoucího vlaku, která jej vlekla asi 100m
a rozdrtila jej. Strojvůdce jeho zoufalý skok viděl, alo
stroje již zaslavít nemohl
— Zlatá brož s démanty ztracena. Mad. Lamber
tová, která z Londýna přijela do Prahy na návštěvu
cestou z Břevnova na Strahov a na Petřín ztratila
zlatou brož, démanty posázenou, v ceně 2000 korun
Nálezci slibuje se odměna 120 korun
— Vystěhovalci. Včera ráno jelo Prahou do Ame
riky 30 osob z Ruska.
Soukup
Jan
Machat
Šumburk
Jablonec
Třebíč
Mad
Londýn
Praha
Břevnov
Strahov
Petřín
Rusko
22
article
— Z Prachatic. (Zpráva původní.) Lázeňská sai-
sona chýlí se ke konci, zdejší letní hosté buď se již
vrátili do svých domovů aneb se na zpáteční ceslu
připravují. Taktéž jsou již na odchodu i hudebnt
umělci-žáci světoznámého professora pražské konser
vatoře Ševčíka, jenž sobě ani o prázdninách odpo
činku nedopřával, dojížděv sem po celé léto na s ratší
neb delší dobu, aby s nimi ve vyučování dle vě-
hlasné svoji methody pokračoval. — Dříve však
nežli se s Prachaticemi rozloučí, uspořádali ještěv
měsíském divadelním sále ve prospěch pohořelých
vimperských koncert, k němuž bylo zváno vedle ně-
meckých i českými plakáty a těmito slibováno, že
kromě písní jinojazyčných budou předneseny paní
Danzerovou, chotí centrálního ředitele panství hra-
běte Harracha, i písně české. Tak dalo se svéstí dost
Ševčík
Danzerův
Prachatice
23
article
Čechů, zvláště cizích hostí, aby přispěli k rozmno-
žení výtěžku, z něhož však sotva asi nějaké podpory
pohořelým Čechům vimperským se dostalo — zajisté
shrábli vše opět jen Němei. Za to dožili se čeští
návštěvníci koncerlu toho zklamání, že neslyšeli
žádné písně české — slovinskou a slováckou ano.
aby však ozvaly se také zvuky české, toho naši
spoluobčané národnosti německé a vládci na zdejší
radnici nedovolili. Již po této smutné zkušenosti
mohla každému Čechu zajíti chuť ve spolku s Němei
dále účinkovati. Minulou neděli dne 4. t. m. pořádán
opět koncert v městském divadelním sále, jehož vý-
těžek byl určen k nadílce chudým žákům zdejších
škol německých. A mezi kerndajé jmény spolnůčin-
kujících, jako jsou Dolanský a ŠSvejda, zaskvělo se
též jméno klavírní umělkyné Češky, jež tráví zde
léto v rodině pana Danzra, centrálního ředitel
panství hraběte Harracha. Každému jest zajiste
známo, co značí nadílka chudým žákům škol něme-
ckých — jest to lákadlo na dítky našich ubohých
chudých krajanů, kteří — bohu budiž žalováno —
za bídný hadilk, za skývu chleba duše dítek svých
německému malochu zaprodávají. A aby naši
úhlavní národní odpůrci prostředky k opatření n
lákadla ta snáze sobě opatřiti mohli, k tomu po-
máhá jim vedle několika odřezanců umělkyně Češka.
Čecho
Čech
Danzr
Harrach
Češka
24
article
— Na místě, aby posilovala naši českou menšinu,
kydá na ni hanbu a uvádí v posměch a opo
vržení nejen sebe, ale vše, co české jméno nosí
A vedle jmenovaných již viděli jsme na programu
také jména žáků slovutného professora Ševčíka.
Umělci tito však i dříve již v soukromých i veřej-
ných, zdejšími Němci pořádaných hudebních zába-
vách účinkovali. — Neměli bycham jim to za zlé.
ani jsou většinou Angličané, tudíž také Germání, ale
konajl-li dříve svá cvíčení v Národním domě z
průvodu besedního klavíru, aby pak veřejně vyslu-
povali a zdejší němectví posilovati mohli, k tom
nelze nám klidně přihlížeti, proti tomu nelze se
nám dosti rázně ohrediti, takového nevděku na na-
šem pohostinství trpěti nestníme. Kolonie páně Šev-
čikova jest velice četna a kdyby jí nebylo, klesl by
valně počet zdejších letních hostů. To jest našim
Němcům dobře známo a proto snaží se umělce tyto
na sebe upoutati, zvouce je do svých rodin a sou-
časně na to upozorňujíce, že jko příslušníci větve
germánské Čechů nikterak podporovati, od nich ni-
čeho kupovati a u nich ani bydleti nemají. Násled-
kem toho dostalo se letos od kolonie té naší české
menšině v Prachaticích jen praskrovného užitku.
Ševčík
Němec
Angličan
Čecho
Prachatice
národní dům
25
article
Vše téměř pohltili pouze Němci. A proto, ač sobě
slovutného pana professora Ševčíka velice vážímea
s bolestí bychom jeho odchod odtud nesli, bylo by
věci české přece jen více na prospěch, kdyby svou
prázdninovou školu na příště do místa ryze českého.
dále od hranic jazykových přeložil, kde by z ní
kynul užitek výhradně jen příslušníkům nár dnosti
české, čímž by pak i zdejším Němcům značná jak
morální, tak hmotná podpora odňata byla.
— Z Třebíče. (Studentská slavnosť.) Akademický
ferišlní klub pro jihozápadní Moravu v Třebíči po
řáda v sobotu 10. a v neděli 11. září student-
skou slavnost ve prospěch »Radhoště«, »Hlávky«
a českého školství ve Vídni. V sobotu dne 10. zaří
jest o 8. hod. večerní ve dvoraně besedního domu
divadelní představení »Oblaka« od Jar. Kvapila
taneční vínek. V neděli dne 11. září o 10. hod. do
polední jest ve dvoraně besedního domu manifestační
schůze, na níž promluví F. X. Hodáč z Brna »O so-
ciální otázce studentské«. Odpoledne o 2. hod. jest
na »Polance« lidová slavnost. Průvod vyjde
2. hod. odp. z Bosedního domu.
— Přesídlení. Fírma »František Lukeše
velkoobchod s technickými potřebami a továrna na
řemeny, přestěhovala se do Růžové ulice, nároží
Olivovy ulice.
Němec
Ševčík
Hlávek
Hodáč
Lukeš
Třebíč
Morava
Radhošť
Vídeň
Brno
Polanka
Růža
Olivův ulice
Bosední dom
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
K útěku princezny Louisy Koburské.
Zajímavou kritiku lékařského dohrozdání, kterým
princezna Lonisa Koburská byla prohlášena za slabo-
myslnou, podává specialista nervových nemocí dr
Pavel Stiefvater ve Štyrském Hradci. Prohlašuje, ž
tu musí jiti o chybnou diagnosu. Ostatně domněle
slabomyslná princezna celým svým chováním v po-
slední době, svým více než intelligentním způsobem
jakým pomáhala připravovat svůj útěk, nejlépe t
dosvědčila.
Tato »slabomyslná«, jež byla dosti ostrovtipná,
aby si pomocí složité znaménkové řeči utvořil
podklad k odvážnému útéku, sama dobré zdán
znalců skvěle vyvrátila.
Louisa
Pavel Stiefvater
Štyrský Hradec
27
article
Dr. Stiefvater odůvodňuje svoje tvrzení tím,ž
opětovné tvrzení v dobrých zdáních dra. Piersona
že ve stavu princeznině nastalo dočasné zlepšení
jest v čirém odporu s diagnosou znalců. »Jak vro-
zená tak i získaná slabomyslnost,« dovozuje lékař
»jsou defektem intellektu a buď jich přibývá anebo
aspoň zůstávají na stejném stupni. Ve většině při
padů však, zejmena u lidí ve věku princeznině, du
ševní zakraělosti vždy více přibývá. Takovýto in-
telektuální stav však vylačuje veškeré zlepšení, neni
zhojitelný, jako na př. psychosa, zakládající se na
utkvělých představách.
Z celého proměnlivého ošetřování, jehož se do-
stávalo princezně — nakládali s ní dobře, byla-li
hodná, nechali ji projiždět po saských silnicíh
v kočáře i v automobilu, poslouchala-li, ale ode-
přeli jí ihned veškeré právo volně se pohybovat
bylo-li něco jejím dozorcům proti mysli — dospívá
dr. Stiefvater k závěsku: »Důvěra, jež občasně vě-
nována této »slabomyslné«, svědčí o tom, že ve
slabomyslnost, v nutnost, jež podmaiňovala opatrování
její v uzavřeném ústavě, sami nevěřili, neboť žádný
lékař choromyslných, vědomý sobě značné své zod-
povědnosti, nebyl by tak »těžce nemocné«, jakou
prý byla princezna, věnoval takovou důvěru, jaké
občas požívala priucezna.
doktor
Stiefvater
28
article
Na konec praví dr. Stiefvater, že vídeňský prok
de. Wagner šl. z Jaureggu, jehož hlas mezi znal
nejvíce padá na váhu, jindy příkře zastává názor
že osoby duševně toliko méně cenné nenáležejí d
ústavu choromyslných. Tím více musí být nápadno
že morální slabomyslnost princeznínu trvale odkáza
do zdí ústavu pro choromyslné.
Podivení nad ošetřováním princezny drem. Pien
sonem, jenž pacientku občas zcela klidně pouštěl do
koncertů, divadelních představení, do krámů a na
různé výlety, bylo vskutku ode dávna právě v lé-
kařských kruzích velmi značné. Za těchto okolnost
jest zajímavo uvésti znovu jména členů komise
znaleů, která 29. února 1904 podala poslední dobre
zdání o stavu princezníně. Byli to prof. Wagner a
z Jaureggu z Vídně, prof. Bedřich Jolfy z Berílna,
tajný medicinální rada dr. Quido Weber, ředill
zemského blázince saského Sonnenstein a vrehni
štábní lékař belgický dr. Melis.
Dobré zdání prohlašuje, že stav chorobné de-
ševní ochablosti trvá nezměněně dále a že pacientka
je neschopna, obstarávati svoje záležitostí san
takže trvalý pobyt v léčebném ústavě jest nezbytn
nutný a že v Piersonově ústavu Lindenhofu jso
dány všechny podmínky, jež zaručují účelné ošelio-
vání princezny. Neméně jest zajímavo, že princesn
četla co nejpozorněji odhatení Matasičova. Ze san-
toria v Lindenhofu došla zpráva, že prý tehda pr-
hlásila, že fakta, obsažená v knize, jsou nepravdiva
Avšak jest faktum, že dovedla Matasičovi oklikami
oznámit, že jest nanejvýše potěšena, že tuto knihn
napsal a že doufá, že pomocí tohoto spisu nabuče
opět své svobody a on své cti.
Z Paříže, 8 září. Socialistický posl. S udekum
uveřejňuje v »Humanité« o princezně Louise tyto
řádky: »Princezna je v úplném bezpeči, ale z po-
chopitelných důvodů nechce prozraditi své bydliště.
doktor
Stiefvater
Wagner
profesor
Jolfa
Weber
Louis
Vídeň
Paříž
Piersonov ústav
29
article
Indiskretností vídeňskou vešlo ve známost, že s
odebrala také do bytu socialistického poslance. Nuže.
byla u mne. Dlouho před tím měl jsem jíž s Mala-
sičem smluveno, že, podaří li se jí útěk, najde poho-
stinství v mém domě, Byla u mne, ne dlouho ; pak
jsme jeli dále, nejdříve automobilem, pak jinak ; jest
třeba, aby ještě stále byla v úkrytu. Jakmile bude
úplně jista, opustí své útočiště, ne dříve. z
svého pobytu v mém domě rozmlouval jsem sn
a pozoroval jsem, že je dámou živého tempera-
mentu a dle měho soudu úplně zdravých smyslů
Během útěku zachovávala podivuhodnou duchapří-
tomnost. Nepochybuji, že poctiví a nestranní lékaii
uznají její stav za normální. Princezna domáhase
jen své svobody. Všechny jiné plány, jí přisuzované.
jako rozvod nebo sňatek s Matasičem, jsou u ní vy-
loučeny. Jest pravověřící katoličkou. Musila by
tedy před rozvodem přestoupiti na jinou víru a na
to nepomýšlí ani dost málo. Chce míti jen svobodu
jednání a právo sebeurčování.«
Malo
Musil
30
article
= Zázračný obraz Panny Marie nu ostrově Tynu.
Přítel našeho listu píše nám ze Syry: Obraz ten
znám jest v celém Orientě jako divotvorný a proto
každoročně na svátek Panny Marie, který se slavil
tuto neděli, cestuje k němu tisíce lidí z různých
zemí a na celém ostrově se slaví velkolepé posví-
cení, od kterého chudí obyvatelé ostrova potom žiji
takřka celý rok a popové se opíjí každý týden.
Z řeckých přístavů plují tam ten den zvláštní par-
níky, umožňující sníženými cenami i chudým lídem
návštěvu. Vláda pak jmenuje při té příležitosti zvláštní
komisi pro sbíraní darů, které věřící ovečky hojně
před obrazem ukládají a jež každý rok činí mnoho
lisíe hotových peněz, klenotů, zlatých a stříbaných
obrázků a sošek. Tyto sošky mají zvláštní význam
Nemocný totiž dá zhotoviti ze stříbra malý churavý
ud, nohu, ruku atd., nebo malé dítě, je-li nemocno,
a dává ho Panně Marli za oběť, by ho za to po-
zdravila. Obyčej ten bezpochyby pochází ze staro-
věku, jest ale, pokud mi známo, v učeném světě ne-
znám. Podobné sošky nalezl jsem ve chrámu Aesku-
lapa u Monemvasia a snad je přinášeli staří Řekové
svému bohu lékařství za oběť, poněvadž nebyli tak
uvědomělí, by věděli, že i svati a jejich obrazy
dělají zázraky. Takové uvědomění způsobila teprve
popská osvěta následujících století. Komise vede tak
přísný dozor, že po posvícení nikdo se nedovi, kam
největší část těch bohatých darů zmizela a proto
každý vyhledáva protekci, by se stal jejím členem.
Marie
Řek
Monemvasia
31
article
Panně Marii z nich zbude jen několik svíček, ale
ona jest velmi skromná a postará se vždy o nějaký
ten zázrak. Teutokráte uzdravila dvě ženy. Jedna
z nich přijela ze Smyrny a byla ochrnuta na nohy.
Doplazivši se k obrazu, modlila se několik hodin
tak vroucně, jakoby byla v extasi, třesouc se na
celém těle. Když pak se vzpamatovala a chtěla se
vzdáliti, zpozorovala, že může vládnouti nohama a
napjavši v rozčilení veškeré síly, vstala. Výkřik ra-
dosti vydral se z její hrudi a klesnuvši zase před
obraz, děkovala s pláčem za své uzdravení. Tím
však povstal v kostele takový zmatek a taková tla-
čenice, že bylo několik lidí raněno a jedno dítě
umačkáno. Rozumí se samo sebou, že obraz uzdra-
vuje všecky nemoci, když chce, ale v době pouti
pomáhá nejvíce neplodným ženám, asi tak jako
v jiných zemích a proto tam putoje v dubu tu
mnoho mladších mužů a vojáků, jelikož popové
jsou ženatí a dostali by doma výprask, kdyby délali
takové zázraky
Zdravolně podezřelá loď. Z Hambur ku,
8. září. C. B.) Dle zdejšího »Fremdenblattu« anglický
parník »Bisnopagale«, jenž připlul z la-Platských
států, musil zastaviti včera skládaní zboží, prolože
nalezeno na lodi několik pošlých krys, jejichž pro-
zkoumání zdálo se zdravotnímu úřadu radným.
Parník po-lán zatím do karantény a vykouřen.
Bakteriologické vyšetření krys není dosud ukončeno.
Marie
Smyrna
32
article
= Manželský skandálek, nedávno se přihodivší.
přetřásá se právě ve všech bukureštských salonech
Osoby tohoto románku jsou: George Caroleanu, ob-
chodník, Rosa, jeho manželka, Bogarescu, millionář,
poručík (jehož jméno se šetrně zamlčuje). Pan Caro-
leanu, nyní as čtyřicetiletý, dopustil se přer několika
léty velké chyby. Ačkoliv nemá značnějšího jměnía
ačkoliv také jeho zevnějšek nebyl nikterak lákavý.
odhodlal se pojmouti za manželku slečnu Rosu, zna-
menitý to exemplář krásné pleti rumunské. Rosa, jež
tehdaž čílala dvacet pět jar, neměla ničeho, ate za to
přinesla do domu manželova všecky pretense, jež
krásná žena s ohnivýma očima atd. dovede uplatnit
Když Caroleanu několik neděl po svalbě — bohužel
příliš pozdě — poznal, že jeho bujně kvetoucí růže
svou vůní vábí též jiné milovníky krásné květeny, pro
něj pak má toliko trny, najal si v melancholické re-
signaci krámek, kdež nebyli-li tu právě zákazníci —
a těch skorem nikdy nebylo — v bolestných dumách
dřímal nad velkou hlavní knihou, zatím co paní Rosa
stávala ve dvelích a vítala mimojdoucí mužské, poku
se vyznamenávali bezvadnými rukavičkami a lesklými
lakýrkami, vlídným a mnohostibným úsměvem.
George Carolean
Rosa
Cara
33
article
Stalo se, co se musilo stát. Rosin půvab přilákal po-
zvolna do maého krámu panstvo, které by tam byl
pan Caroleanu vlastním přičiněním nedostal. Me
novými zákazníky byla též osobnost známá po celém
městě, millionář Bogarescu, vyžilý světák, jenž v ob-
chodě Caroleanově každodenně kupoval všelijaké „po-
třebné věci“ za šilené ceny. Když byl Bogarescu učini
u Caroleana několik tuctů nákupů, zavřel Caroleanu
krám, odebral se na odpočinek, koupil si koně a kočár
a vystavěl si v Constanze překrásnou villu. Bogarescu
platil vše, neboť Rosa byla jeho milenkou a Caroleanu
jeho přítel a byli-li oba pánové klidně a přátelsky po-
hromadě a mluvili o „svě“ Rose, neříkali jí jinak, než
„naše paní“ Zkrátka bylo to tuze krásné! Když však
přišlo horké léto tohoto podivného roku, nastal po-
jednou povážlivý obrat. Rosa odebrala se se svým zá-
konným manželem do Constanzy na villu, kdežto
manžel číslo 2. — nezákonný — byl zdržen obchod-
ními záležitostmi v Bukurešti, neboť i millionář mívá
tu a tam obchody. Poněvadž Caroleanu pro Rosu
Rosin
Carolean
Bogarescu
Constanzo
Bukurešť
34
article
dávno již neměl plnou cenu a považovala ho toliko
jaksi za společníka na cestách, počala se v Constanze
hrozně nudit a ve své milostné touze jala se hledati
změnu. Nalezla záhy změnu v osobě hezkého poru-
číka, jenž se jí první den známosti dvořil horlivěa
druhého dne již s plným úspěchem. Když se lo do-
věděl Caroleanu, nanejvýš se rozzuřil, ne že se cítil
uražen ve své „manželské cti“ — ale co by tomu
řekl Bogarescu?! „Ten by byl s to, zříci se nás, takže
bych musil v Bukureští zase sedět za hlavní knihou
a chytat mouchy!“ — To se nesmělo stát a Caroleanu
šel a telegrafoval jako věrný přítel a manžel Boga-
rescovi: „Přijeď ihned; ona nás klame.“ — Hodinu
potom došla z Bukurešti poptávka: „S kým?“ —
Jakožto praktický millionář nepomýšlel pan Bogarescu
nikterak na to, dát si udělat od milence své milenky
do těla díru kordem nebo pistolí — nýbrž zvěděv
jméno poručíkovo, dal zapřáhnout a jel ke svému
příteli, ministru války. Tři dni potom byl milý poručik
přesazen do zcela nemožné posádky na venkově.
Carolean
Bogarescu
Bukurešť