ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e2abea50-71e1-11dc-bd00-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 68, place 53, work 6, org 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
9. září 1904.
4 masthead
Číslo 24.
5 article
plnila polská škola. Řečníci polští velmi bojovně vystoupili proti Čechům, ano i proti Rusům, krvácejícím v Mandžurií.
Čecho Rus
6 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Nová srbská hymna. Nový král, nová hymna. Den korunovace krále Petra se blíží, přípravy se konají, všeho za peníze bude, ale co se nedaří ani za peníze pořídit, je nová královská hymna. Ministerstvo osvěty — praví „Dnevni List“ — vyzvalo srbské básníky, uby konkurovali o cenu na královskou hymnu, a areopag, jemuž ministerstvo dalo za- slané práce k posouzení, už po třetí všecky — počtem 74 — odmítl. Pouze 4 ze známých srb- ských básníků nekonkurovali. Laza Kostič na zvláštní vyzvání ministrovo odpověděl, že ne- píše na zakázku. „Ale kdyby ho byli vyzval buď uherský ministr anebo patriarch Brankovič,“ seká ho za to „Dn. L.“ — „starý vlk Laza Ko- stič nebyl by se rozpakoval konkurovati na za- kázku s risikem, že bude odmítnut.
Kostič Brankovič ko
7 article
Rodina charakterův.
8 article
Prušti Poláci vedou, jak známo, boj s ger manisací na život a na smrt. Jedním z nejraffi novanějších prostředků pruského utiskovatele jest, jak známo, odkupování polské půdy a pře- vedení jí do rukou německých, manipulace to kterou provádí zvláště pomocí tak zvané osad nické komise pruské, jež disponuje millionovým fondy. Jeden člen hraběcí rodiny Bninské koupil nedávno pro komisi tu statek polský, který ko mise nemohla dostati přímo. Nyní uveřejňuje hraběcí rodina Bninských proti tomuto zprone- věřiteli na povinnostech národních toto pro hlášení: »Shromáždění členové rodiny Bninských prohlašují, když byli se přesvědčili na základě autentického materiálu, že bývalý poručík Jan Bninský, rozený v roce 1873, koupil jakožto nastrčená osoba rytířský statek Modisevo pro osadnickou komisi a že tím spáchal ha- nebný čin, rovný zradě na vlasti, že zavrhuji zminěného Jana Bninskéhoa že ho neuznávají již za člena rodiny svojí. Z příkazu a jménem shromážděné rodiny: Karel Bninský.« Kolik máme v smetánce naší rodin tak krajně důsledných, mužných a pevných? Fedorace latinská. Zmínili jsme se již několikráte o tendeneíeh panlatinských ve Francii, v Italii a jižní Ame rice. V Brusselu byl konán ke konci srpna sjezd representantů různých zemí latinských evrop ských a amerických. Předmětem kongressu bylo utvoření nesmírného mezinárodního sdružení latinského pod názvem »Federace latinská«. jejíž ústřední komitét bude sídleti v Paříži. Schůze byla vyplněna prudkou diskussí panlatinistů a internacionalistů. Tito energicky se obraceli proti doktrině panlatinské, jež prý staví racu proti race, civilisaci proti civilisaci. Internacionalisté latinští prohlásili, že jejich eílem je utvoření nikoliv unie latinské, ale unie evropské.
Bninský Bninského Francie Italia Brusel Paříž federace
9 article
Hlavním účelem »Federace latinské« je seskupiti latinské národy evropské a americké za společným ideálem míru, pokroku a civilisace a spolupůsobiti k utvoření mezinárodní spravedl- nosti. Zvláště bude federace účinkovati ve směru hospodářském, chce reagovati aktivní propa- gandou proti protekcionismu ve prospěch volné výměny. Ústřední komitét bude v brzku konati schůzi v Paříži. Program nové federace je ohromný a neurčitý, jedná se o velkou ideu, k jejíž uskutečnění nebude náležitě velkých pro- středků a dosti sil. Podobné idey patří do oboru čirého politického idealismu, ale nelze jim upříti jistého významu a snad se v nich tají zárodek mezinárodních akcí budoucnosti. v Jerusalemě narodí se syn. Poněvadž matka před narozením dítěte měla neblahý sen, hned po narození Jidáš vsazen do koše a puštěn na moře. Šťastnou náhodou koš bez pohromy při- plul k ostrovu Škariotis; zde Jidáš dostane se do rukou královně, jež nemajíc potomka, vydá jej za vlastního. Jidáši dostane se vychování při dvoře králově. Po čase narodí se králové sy vlastní — ten vychováván spolu s Jidášem. Avšak Jidáš neučinil mu nic dobrého, týral jej, bil jej, což popudilo jednou královnu tak, že v hněvu Jidášovi vyčtla, že je nalezenec. Rozlícený Jidáš zatoužil po pomstě — utopil mladého synka králové a prchl do Palestiny. Zde dal se do služeb Piláta a dosáhl slušného postavení Kdysi vyjel si Pilát s Jidášem na procházku; náhodou dostanou se k zahradě Rubenově, kdež shlédne Pilát krásná jablka. I zachce se mu jich. Oddaný Jidáš odchází pro ně, dostane se ve spor s majetníkem zahrady, Rubenem, a ve sporu nevědomky usmrtí svého otce a Ciborea dostane se mu za choť. Tak vyplnil se sen Ci- borein. Když Jidáš zví pravdu, odchází ke Kristu, jehož zradí.
Jidáš Pilát Rubenův Ruben Paříž Jeruzalém Palestina
10 article
Také konec života Jidášova obestřen je po- věstí. Již u starých křesťanů kolovaly tři verse Dle Mat. 27., 5. osidlem se oběsil a dle Sk ap. 1., 18. oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vy- kydla všechna střeva jeho. Odjinud dovídáme se, že byl svržen se skály. Tyto zprávy o smrti Jidášově, neurčité už v starověku, otevřely pole fantasie středověké dramatice, jež ráda se kochala v hrůzných si- tuacích a jež nebyla vybíravá, volíc prostředky za účelem vzbuzení odporu ke zlému. S pou- bým pověšením nebyla spokojena, nýbrž prova musil se přetrhnouti, Jidáš musil spadnouti a na těle si ublížiti. Obsáhlou partií v středo- věkých hrách byl soud Jidáše před soudnou sto- licí dábla. Otvor uprostřed jeviště představova peklo, od otvoru šel žebřík na strom, postavený na jeviště. Dábel po provaze vytáhl Jidáše na strom, na nejvyšším kolíku musil vyznati Jidáš svůj hrozný čin, prokliti jej i sebe, a pak do- stal provaz kol krku. S podtrženého pak žebříku zaškrcený Jidáš otvorem propadl se v peklo. Dle jiné verse středověké tělo Jidášovo na- bobtnalo tak, že už ani projíti nemohl, kudy vůz projede, a tak nalezl konec života v soutěsce kdež selkal se s vozem, jenž jej rozmačkal.
Jidášův Mat Jidáš
11 article
Spuller. V Cote-d'Or byl odhalen pomník publicisty a politika Spullera, jednoho z hlavních spolu pracovníků Gambettových. Byl to vážný representant umírněné repu bliky demokratické, která nyní přestala již hráti první roli. Přišli k veslu mužové »nového ducha«. Spuller poprvé pronesl okřídlené slov »Pesprit nouveau« ve své slavné řeči, v níž manifestoval své republikánské a svobodomyslné zásady a v níž hlásal boj všem fanatismůma sektám. Byl nepřítelem reakce i revoluce a vy- jadřoval zásady měšťácké republiky. Při tom byl odpůrcem klerikalismu velmi rázným. Slova Gambettova »Klerikalismus toť nepřítel« byla i jemu heslem. Odhalení pomníku od sochaře Gasgna ko- nalo se 29. srpna v Sombernonu, rodišti Spul- lerově, za přítomnosti ministra vojenství Andréa a různých hodnostův a politických osobností.
Gambettův Coted ' Or Sombernon Spul
12 article
Předseda slavnostního výboru senátor Hryoe velebil vlasteneckou a vychovatelskou činnost Spullerovu, o němž pravil, že byl velkým roz- sévačem myšlenek. Dále mluvil Deluns-Montaud, zastupující ministra zahraničních záležitostí, jenž líčil politickou dráhu Spullerovu a jeho sou- činnost při díle Gambettově. Řečník zařaďuje Spullera mezi »politiky filosofy«. Spuller byl přívržencem Comtova positivismu a v každém ohledu jeho řeči i spisy vynikají duchem fran- couzským. Spullera velmi zaměstnával problem náboženský. Jeho kniha »Ignác Loyola a jezoviti“, líčíci boj republiky proti klerikálnímu spiknutí 24. května 1874 a 16. května 1877, jeho zprávy o školství ve sněmovně, jeho činnost při reformě školství, jeho studie o Lamennaisovi a theokratovi Josefu de Maistrovi dokazují, že se stále zabýval vážnými otázkami. Chtěl je rozluštiti mírem a svobodou. Další řeči pronesli Adrien Hébrard, ředitel »Tempsu« a žurnalista Hector Depasse, který nadšeně oceňoval republikánskou a kulturn činnost Spullerovu. Významné je, že při této oslavě muže slavného, který byl jedním ze zakladatelů repu- bliky, hlavním představitelem politiky Gambettovy, nejvážnějším činitelem ve velké době, ani jediný člen nynější vlády se neuchopil slova.
Hryoe Gambettův Comtův Ignác Loyola Lamennais Maistr Hébrard Temps Depass
13 article
V Praze, 8. zářl.
Praha
14 article
Přípravy k politickým zápasům v Anglii. Jak oznamují anglické žurnály, konají se horlivé přípravy k velké kampani politické, jež na podzim rozvíři veřejný život anglický. Dle »Daily Telegraphu« pronese 15. října Cham- berlain velkou řeč o otázce fiskální v Lutonu, načež odebere se na šest neděl do Italic. Po jeho návratu bude se konati první meeting monstre v North Worcestershire, kde Chamber- lain bude mluviti o svém programu. Další po- dobný meeting uspořádá neunavný politik v East Londonu a 11. ledna v Prestonu. Dne 28. li- stopadu bude Balfour oslaven banketem v Glas- gowě, uspořádaným konservativními spolky skot- skými a spolky liberálně unionistickými. Banket tento, jemuž bude přítomno více jak 2000 osob, bude velkou manifestací politickou. Rov- něž v Glasgowě pronese Balfour řeč, v níž vy- loží své plány pro nové období parlamentu. Druhá konference míru. Delegá ům interparlamentní unie v Londýně sdělil americký delegát Bartholdt, že sjezd v St. Louis vybídne Roosevelta, a by svolal druhou koníerenci míru. Tato má podobati se konferenci haagské, ale s rozdílem, že nová koníerence má býti splnomocněna, aby uzavírala smlouvy o smírčích soudech mez všemi zastoupenými státy. To n- znamená ještě všeobecné odzbrojení, doloži Bartholdt, ale mocný pokrok ve prospěch světo- vého míru. Roosevelt ujistil Bar- tholdta, že koníerenci takovou svolá do roka. Anglický a německý jeden poslanec prohlásili, že pozvání bude pokládáno zákonodárnými sbory za dostatečně autoritativnía podobně se vyjádřil člen říšské rady rakouské Gnievosz.
Balfour Roosevelt Anglie Cham Luton East London Preston Glas Glasgow Balfour Londýn St . Louis Daily Telegraph North Worcestershire
15 article
Jméno stromu, na němž Jidáš se oběsil. různě se udává. U nás setkáváme se se jménem Jidášův strom — jest to Cercis síliquastrum žmarlika, z rodu sapanovitých (Caesalpi- niaceae); tu a tam u nás též se pěstuje. Jména Jidášova zmocnil se i lid, a v upo- mínku na něho peče lid o Velký pátek pečivo z mouky ve formě dvojité podkovy, de sebe vlo- žené, jež medem se maže a „Jidáše“ sluje. Zajímavé vypravování o Jidášovi má také t. zv. arabské Evangelium o Ježíšově mládí (Evangelium infantiae J. arabicum), těšící se podnes velké vážnosti u monofysitů koptických a chaldejských Nestoriánů. Zde se vypráví, že Jidáš jako dítě dáblem byl posedlý a každého, kdo mu do cesty přišel, napadl a pokousal. Aby mohl býti vyléčen, přinesli jej ke Kristu, ale i na toho se Jidáš svalil, a kousl jej do boku. V témž však okamžiku prý Jidáše zlý duch opustil v podobě vzteklého psa. A tam, kde Ji- dáš Krista kousl, byl prý Kristus bodnut kopím žoldnéře. Jidáše pokoušeli se přece někteří z církev- ních otců a exegetů očistiti ze zrady na Kristu spáchané z lakoty i ziskuchtivostí. Tvrdiliť na př. racionalisté, že Jidáše dlužno nazvati tragickým hrdinou — on Krista zradil, přijal od velerady peníze zrady, mzdu krve, avšak jen aby zakry svůj pravý úmysl. A za ten úmysl pravý, totiž zradou Krista urychliti spásu tohoto světa: ně kteří gnostikové dokonce chválami jej zahrnují
Jidáš Jidášův Ježíšův Krist Kristus
16 article
Ba u blouznivé sekty gnóstické, zvané Kai- novci, vzniklé as v II. století po Kr., proslule svou bezbožností a nemravností, dosáhl Jidáš vedle Kaina svrchované pocty — bylť jim takřk světcem — a kult ten držel se ještě do středo- věku. Marné jsou takové pokusy, očistiti Jidáše jako je marný pokus vykládati zradu jako hněv za pohanu, kterou Kristus učinil Jidáši v Betanii a jež prý se Jidáše těžce dotkla. Motivem zrady Jidášovy byly vedle lakoty ziskuchtivost, sobectví, hlavně pak snaha moe- ným z Israele se zalíbiti a bezpeč- nou budoucnost si zajistiti. A tuším, těžko říci, že jen litost to byla, jež Jidášovi zoufalému vložila provaz v ruce, aby se oběsíl.
Kristus Jidáš Kain Jidášův Izrael Betanie Kainovec
17 article
Proti všeobecné povinností branné. Usnešení toho směru nestalo se ovšem nás, kdež ještě do pozdních let i čelní demo kraté blažívají a chlubívají se vzpomínkami n někdejší své vojáčkování, a kdož si všeliké me- daille a zlaté třapce uschovávají jako drahocen- nou relikvií vojenské slávy. V Anglii však usne- šení takové učinil právě sjezd tamních obchod- ních družstev dělnických »Trade-Unions«. Přijal včera jednohlasně resoluci, v níž odsuzuje ve- škeré návrhy na zavedení všeobecné povinnosti branné. Resoluci doporučoval zvláště člen sjezdu Word, poukazuje při tom na pokrok, kterýž princip smírčích soudů učinil od vstupu Eduarda VII. na trůn. Ovšem neměl ale řečník ten opomenouti poznámky, že Anglie uzavřela až dosud smírčí smlouvy takové jen v tom směru kde se nedotýkají velikých sobeckých jejích inter essův. Tam, kde by byla mohla ztratiti, ce záludně neb neprávně uchvátila, v otázce bur ské, v otázce egyptské ve svých sporech s Ru- skem atd. nikdy posud smírčích soudův nepři pustila. Mírumilovnost její byla tudíž až dosud velmi — laciného druhu.
Eduard VII Anglie TradeUnion Word
18 article
Povstání v Uraguayi. Podle zprávy »New York Heraldu« bylo v třídenní bitvě mezi povstalci uraguayskýmia vládním vojskem této republiky jihoamerické dva tisíce mužův usmrceno a 400 raněno. Výsledek bitvy zpráva tato n sděluje. Středolabský lid o následcích letošního sucha. V Kostelci n. Lab., 8. září. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Za přehojné účasti — odhadovali ji cifrou neméně než tří tisic .— konána dnes o 10. hod. dopolední na prostranném náměstí v Labském Kostelci veřejná schůze lidu, svolaná městskou radou labsko-kosteleckou, za tím účelem, aby propůjčeno bylo náležitého výrazu vážným oba- vám, jež letošní katastrofou těžce postižený lid středního Polabí bez rozdílu politického přesvěd- čení i stavu chová pro dobu příští a aby vlád- ním kruhům důrazně byly připomenuty povin- nosti jejich vůči ohroženému a čím dále, tím kru- těji zkoušenému kraji tomuto. Nejen účasť na tomto meetingu, nýbrž i průběh rokování, do něhož zasáhli zástupcové čelných politických stran, byl důstojným, ale také pádným dokla- dem, jak hluboce dotkla se katastrofa letošní životních zájmův obyvatelstva středolabské ob- lasti a bude zajisté jednomyslnost, se kterou přijat tentokráte konečný projev shromážděnými davy lidu, výstražným mementem pro povolané činitele, aby zavčas postar ali se o odvrácení hrozícího nebez- pečí, nechtějíli, aby došlo k dů- sledkům, jež napraviti potom, bude pozdě...
Kostelec můj prostranný náměstí Kostelec Polabí New York Herald
19 article
Z poslanců přítomni byli pp.: dr. For a dr. Herold za národní stranu svobodomysl- nou a K. Prášek za stranu agrární, okresn výbor brandýsský zastupovali pp. Kosto- mlatský, Liehmann a Plesinger, mě- sto Brandýs starosta Kohout, Starou Bole- slav pp. Kleinert a Marek, Čelakovice sta- resta p. Čurda, strana národně-sociální vyslala jako delegáta svého taj. Seidla, strana so- ciálně-demokratická red. Němee. Omluvilis pp. posl. Anýž, dr. Heller, Šrámek Ullrich a dr. Baxa.
doktor Herold K Prášek Liehmann Plesinger Kleinert Marek Čelakovice Čurda Seidl Anýž Heller Šrámek Ullrich Baxa Kosta Stará Bol
20 article
Po vřelých úvodních slovech člena svola- vacího výboru, pana Martince z L. Kostelce zvoleni do předsednictvá akklamací pp. Čurda z Čelakovie, Štěrba z L. Kostelce, Ladislav Drimmel a Václav Krátký z Ovčár, za- hájeno bylo rokování, jehož jádro tvořilo hlavn projektované provádění regulační ch a kanalisačních prací na středním Po- labí jako nezbytný prostředek, kterým by strá- dajícím massám opatřil se pramen výživy a tak zmírněna byla nezaměstnanost lidu, doléhajíe teď už na žírné druhdy nivy polabské. Předsedající p. Čurda, dotknuv se truchlivé perspektivy, jež naskytá se pro budoucí dobu postiženému rolnietvu a tím také vrstvám, jež úzce spjaty jsou s jeho existencí, dovodil ne- zbytnou nutnost neprodlené pomoci se strany státu, ježto prostředky obcí, okresův i země beztak plně zadlužené, jsou tu naprosto bez mocny. Stát povinen je na prvém místě přispěti stát, který 60 millionů korun těží ročně z polabského poplatnictva na daních. Projovív naději, že schůze, jejíž ráz je čistě nouzový nikoli politický, mine věcně a důstojně, uděli předseda slovo především delegátu „Středolab ského komitétu“, řediteli cukrovaru v L. Ko- stelci, panu Jermářo vi.
Martinec Čurda Čelakovie Štěrba Drimmel Krátká L ko Jermářo Ovčáry
21 article
Pan Jermář jako zkušený odborník a ne- únavný pracovník v oboru želané úpravy střed- ního toku labského, podal shromážděným pře- hledný a přesnými daty provázený obraz čin- nosti Středolabského komitétu až po dnešní dobu a vyložil příčiny, proč úsilovné snahy komitétu toho nedoznaly dosud žádoucího úspěchu. Se stavhou vodních dráh na Polabí. schválených zákonem z roku 1901, mělo se již letos započíti a byl také rozpočtovou komisí schválen též zemský příspěvek na hotový již projekt pro období prvé, leč projednání věci sněmem obstrukcí německou bylo zmařeno vláda má nyní na vůli, dle § 1. zákona z 11. června 1901 podnik ten v Čechách uskutečniti již letos, k čemuž, jak řečník doufá, podaří se ji úsilím zástupců parlamentních snad přece konečně přiměti. Středolabský komitét neza- pomněl na práce nouzové a podá vládě obšírné a podrobné memorandum, v němž klade silný důraz na vysoce vyvinutý průmysl polabský jeho zalidněnost, zakládající se na vrstvách děl- nických a malorolnických a drastickým způso- bem se poukazuje na neúrodu letošní, která následkem nezaměstnanosti lidu hlad přivoditi hrozí. Také v tomto memorandu, jež řečník ci- tuje, vzhledem na katastrofální důsledky letoš- ního sucha žádá se na vládě, by s kanalisačními a regulačními pracemi se všemožným urychle- ním bylo započato. Expositura pražská také s pílí opravdu mravenčí sestavila a zadala de- tailní projekty pro kanalisaci Labe od Mělník k Neratovicům, od Král. Hradce do Živánic, ale, jak zvěděl jsem soukromě, ve Vídni pro- jekty ani nerozbalili. O příčinách tohoto jednání vlády kolují dvě verse: jední tvrdí, že jsou to motivy politické, jiní zase odůvodňují tyto prů- tahy schováváním peněz pro eventuální potřeby válečné. Ale jedno zůstane jisto. že pro úpravu
Jermář Král Polabí Čechy Labe Mělník Neratovice Hradec Živánice Vídeň
22 article
v severních Čecháchi u Petzu a u Spindelmühle má peněz vláda dost, protože jsou Němci tak houževnatí, že se deputace z kancelářů minister- ských ani nehnou, dokud neprosadí svoje. (Růz né projevy nevole.) Může-li vláda věnovati pe- níze na regulace v krajích německých, mus býti také starostí její, aby postarala se také če- skému lidu o práci. (Tak jest!) Řečník žádá pří- tomné poslance, by hleděli prosaditi to, čeho vyžadují zemědělské, industriální a obchodní zájmy a 20 je hlavní podmínkou existence polab- ského dělného lidu. (Výborně! Potlesk.) Posl. dr. Fořt, uvítán byv potleskem, pravil as toto: Dovolte, abych k jednání dnešnímu pronesl též několik stručných slov. Především tlumočím přesvědčení, že dobře jste učinili, svolavše dnešní schůzi a obeslavše ji v počtu tak hojném. Dokázali jste, že máte nejen více prozíravosti hospodářsko-politické, nýbrž že máte ! více lásky k zubožené zemi, více soucitu se strádajícím lidem, než celý ten obrovský apparát státní exekutivy, jenž vůči zjevné kata- strofě, vlast naši stihnuvší, až dosud v tupé ne- činnosti skládá ruce do klína. Není pochyby, le- tošní pohroma, kterouž celá země byla za- sáhnuta, bude v účincích svých mnohem děs- nější, než loňské krupobití. Sumy, o něž vlast naše živelní pohromou letos byla ochuzena, do obrovských jdou millionů. První na ráně jsou ovšem rolník a dělný lid vesnický. Nouze o píci podrývá kořeny dobytkářství, na vypráhlých lá- nech, osázených cukrovkou, nesklidí se na mnoze ani třetina normálního výnosu a zemča- tům, této nejpřednější a nejméně postradatelně potravině chudiny, hrozí letos neúroda, jakéž není hrubě pamětníka. Však ranami těmito ne- jsou zasaženy jen venkov a vrstvy zemědělské.
Němec Posl doktor Fořt Čecháchi
23 article
Stará pravda: nemá-li sedlák, nemá pán ani žebrák, osvědčí se pohříchu i tentokrát. Jet celé těleso hospodářské co nejúže spjato řetě- zem zájmové souvislosti, následkem čehož tí- seň, lomeující v širokých vrstvách zeměděl- ských, klesnutím jejich konsumu a platební je- jich způsobilosti obratem ruky sdělí a posune se do všech ostatních vrstev výrobních, do kruhů živnostenských, průmyslových i obchod ních. Ze železného řetězu tohoto není pro žád nou vrstvu vymknutí. A tak, přátelé drazí, hroz našemu lidu bída, ano, citelná bída všeobecná, kteráž, nebude-li zavčas o vydatnou pomoc pe čováno, zvlášť pro případ kruté zimy, nabyt může rozměrů nad jiné povážlivých.
24 article
Kde však medle odpomoc tu hledati? Nikde jinde než u veškerenstva, representovaného stá- tem! My, ač si tak někdy říkáme, pohříchu stá- tem nejsme, v Rakousku jest státem centralisti- cká Vídeň. V nouzi kdo postaven, pozná nejlíp, kdo jest mu pravým, skutečným přítelem a kdo licoměrným záškodníkem. Kdyby národ náš v otčině své byl vlastním, svéprávným hospodá- řem, kdybychom jakožto celek nad přebytky své mozolné práce sami mohli disponovati, bylo by lze účinek pohromy, jakou jest letošmí, poměrně snadno, ne-li vyhladiti, aspoň podstatně zmír- niti. V tom právě leží hospodářský kořen poli- tieko-národních zápasů našich. Jsmeť politicky na rukou i nohou spjati, Vídeň sama rozhoduje o obrovských těch sumách, které co rok z ho- spodářského tělesa našeho vyčerpáve a proto nám nezbývá, než abychom jí v okamžikr tísně a hrozící bídy slovy co nejdůr a z něj- šími přivedli na paměť, že stát není tu jen proto, aby assentoval rekruty a vymáhal vysoké daně, nýbrž že jeden z nejpřednějších úkolů moderního státu v tom spo- čívá, aby v dobách těžkých pohrom hospodářské základy svého po- platnictva chránil před rozvra- tem! Nedoprošujeme se almužen, neže- bráme o žádnou milostivou blaho- vůli, za to však s důrazem co největším vo- láme ke státu, aby konal to, co jest přední, ne pomínutelnou jeho povinností! (Hlučný sou hlas.)
Rakousko Vídeň
25 article
V popředí kroků, k nimž v té příčině sá- hnouti nutno, stojí péče, aby piováděním veřejných prací poskytnut by lidu, pokud možno, vydatný, mimo- řádný zdroj výdělku a tím hrozicí chudokrevnost hospodářského tělesa aspoň čá- stečně byla zažehnána. Stavební program, týka- jící se úpravy a splavnění řek, přichází tu jako na zavolání. Čehože však v ohledu tom jsme svědky? Otázka provádění regulačních a uplav- ňevacích prací na českých vodotocích octla se v stadiu přímo do nebe volajíc ím. Zákon říšský, kterým stavba vodních cest byla zabezpečena, vydán byl již v r. 1901. Během loňského roku sdělán a schválen stavební pro- gram, dle něhož pro první stavební periodu při- padnouti má na úpravu Vltavy v Praze a na střodní Labe obnos, přesahující 37 mill. K. Dle zákona z r. 1901 mělo být se stavbou během r. 1904 započato. Mám po ruce protokol o schůzi poradního sboru pro vodní cesty ze dne 9. února t. r., v kteréžto schůzi, když sdělen nám byl stav prací přípravných, usilovali jsme co nej- důtklivěji, aby byly detailní projekty se vše- možným urychlením dodělány, schváleny a poli- tické obchůzky jich během jara provedeny, t ak aby počátkem léta se stavbam mohlo býti započato. Se strany techni ckých orgánů bylo skutečně všechno připraveno v čas. Již koncem března t. r. dohotoveny po drobné projekty na úpravu a splavnění Labe o Mělníka až do Ncratovic, pak na pre- vádění parciálních úprav Labe u Král. Hradce, Rosic, Hrobic, Pardubic Živanic. Dne 1. dubna šlo vše to do Vídně. kde si dali sic hezky na čas, leč na konec, jak určitě vím, schváleni dotyčným pro- jektům už vesměs bylo uděleno.
Král Vltava Praha Mělník Ncratovice Hradec Rosice Hrobice Pardubice Živanice Vídeň
26 article
Všechno jest tedy již po několik nedě a mohlo již být před měsíci při- praveno, aby politická obchů zka mohlabýt provedena a se stavbam aby se pak bez odkladu započalo. Práce, pro něž projekty, co se Labe týče, jsou už hotovy a schváleny, vyžadovati budou ná- kladu okrouhle 15 mill. K, z čehož letos mohly a měly být prostavěny 4 míll. K. Však dosud nikde nehnuto ani prstem! O politických ob- chůzkách, neřku-li o zadání staveb ještě ani památky a tak hrozí nebezpečí, že celý le- tošní rok uplyne v nečinnosti ztráta to vzhledem k prospěchům jež by uplavnění Labo mohlo ský- tati, naprosto už nenahraditelná. A to vše ze záminky pranicotné! Český sněm předlohu o 121/4 zemském příspěvku k vod- ním stavbám loni formálně nedodělal. Věc byla sic v rozpočtové komisi úplně vyřízena, o jedno- myslném schválení jejím v plenu sněmu n bylo pochybnosti, však k hlasování pro výbue německé obstrukce nedošlo. A proto, jak v jádřil se rozhodující tou dobou činitel v Ra kousku, nesmi prý být v Čecháel r. 1904 rýpnuto ani rýčem! Běží tu, ja patrno, o pouhou kaprici, o čirou politick rankýnu. Nicotnost její staví se ve světlo t ostřejší, uvážíme-li, že finanční effekt, o něj při naznačené formální překážce běží, jest e kem nepatrný. Letos prostavěny býti ně 4 mill. K, roční úrok ze sumy té činí 160.00 K, z čehož na zem připadne 121/4 %%, tel 20.000 K. Že sněm náklad ten schváli, o ton nelze naprosto pochybovat, pont vadž však formální usnesení sněmu dosud sene stalo, tož k vůli 20.000 K zůstaly by plr 4 mill. K letos nepoužity a celá stavba odlm- čena. Ejhle konstituční citlivost vlády, těk vlády, která sama sobě už řadu let povoluje ee milliardy prostým paragrafem 14.l
27 article
Vláda mohla hravě se stavbou započíti výlohy stavební hraditi zatím ze státního kredi po ruce jsoucího, pevně na to počítajíc, žeč ský sněm dříve nebo později nedodělanou em předlohu najisto vyřídí. Však dobré vůl k tomu nebylo! Dnes však, pánové, když krom povšechných zřetelů hospodářských, které o ročením staveb na váhu padají, dostavujes i diktát hrozící pouze a bídy, dnes když běži o to, aby chystaných staveb použit bylo jakožto záchranného prostřed ku před účinky katastrofy živelnl dnes má zajisté český lid plné právo volaí vládu ke splnění její povinnosti a stigmate sovati jakožto bohopustou ne mravnost každou snahu, jež by snad k tomu směřovala, aby s bi dou lidu prováděn byl pelitický šachrl Učiňme tak, pánové, slovy mužnýmt učiňme tak v plném vědomí, že nežadoníme nějakou nezaslouženou milost, nýbrž že činime nárok, jehož zanedbáváním by stát ne nejvlast- nějších svých úkolech prohřešil se způsoben neodpustitelným! (Bouřlivý, dlouhotrvající po tlesk a souhlas.) Posl. di. Herold podotýká, že jako př sedící zemského výboru podá zprávu o krocich jež zemský výbor ve prospěch úlevy nouze h spodářské byl podnikl.
Posl Herold
28 article
Zemského výboru nebylo tajno, jakýje dosah katastrofy, následkem politických pomě- rův a neplodností sněmu království českého pre něm. obstrukci nemůže ovšem vyříditi ani nou- zovou akci z loňského roku, tím méně letošní Aby ji vyřídil, musil ovšem v prvních počáteieh svých rozpočtů žádati důrazně vládu, by zjed nala v této příčině nápravu tam, kde to možno a kde to leží v její kompetenci. Na základě pro memoria strany agrárni a petic, podaných okre- ními zastupitelstvy, bylo doporučeno vládě, by v těchto krajinách nejen poskytly se žádoue subvence, nezúročitelné půjčky a hlavně slevy na daních, ale aby se krajům těm také umožnilo docílení zvláštních záloh bankami a společen- stvům aby se dopomohlo k levným a nezúroči- telným půjčkám. A na základě včerejšího svého usnesení bude žádati zemský výbor vládu, by vůbec přihlížela ku poměrům, nikoli jako k ži- velní katastrofě, nýbrž jako k úka z u, který může míti v zápětí následky nejhorší a nejen pro lid, nýbrž i pro čobre jméno tohote státu. Kromě toh uloženo bylo dotyčným referentům, aby zvýšili nejen sub- vence meliorační, na zakoupení dobytka stavby nouzové, nýbrž aby se také podnikly již nyní nové stavby na účet subvence pro rok příští, čímž země neutrpt nejmenší újmy přece lidu v nouzi se vypomůže.
29 article
Pokud běží o položku regulací a kanalisaí středního Labe, podotýkám toto: V rozpočtu státním, resp. v rozpočtu vodních staveb pro první období připadlo na království české 4a pak ještě 3 milliony K, tedy celkem 7 millionů. K disposici měla by vláda půjčku investiční, jii povolenou a může ji každé chvíle do nejvyšší míry stabilisovati, tak že je ji možno na základě ústavního povolení, oněch 7 millionů ve pro- spěch krajin polabských použiti. Možnost t dána je jí tím, že projekt Mělník-Neratovice je nejen vypracován, nýbrž ministerstvem i schvá- len. K tomu netřeba, než formální obchozí ko- mise a s pracemi může pak neprodleně býti za- počato. Kdyby tato částka nyní již přišla mezi náš lid na venkově, byla by to nejvydatnější po- moc, která by nesla ovoce, poněvadž ony penize by vykonaly počátek toho, k čemu je vůči nám povinna i země, i stát. Zemský výbor usnesl se dále požádati vládu, by se stavbami na základě schválených projektů chystaných ihned se za čalo. Pokud se týče projektu z Neratovic přes Kostelec do Brandýsa, je již také hotov, co ne- vidět předložen bude ke schválení a požádás též za schválení co nejrychlejší. Kdyby byl snad formálně namítáno, že země má k tomu přispěti každoročními 27%, zemský výbor je ochoten, bez zvláštního sněmovniho usnesení, kdyby státu na tom záleželo vyplatiti peníze ty z prostfeďku zemských, tak že by nebylo žádne překážky ku provedení projektů
Mělník Neratovice Kostelec Brandýs
30 article
(Hlučný souhlas.) Co se týče regulačních projektů u Pardubi Rosic a Živanie — kteréžto projekty nejso vlastně kanalisací, nýbrž regulací v mezích tét kanalisace — na to je povolena zemská dolat a zemský výbor je ochoten věc vypracovati. Pr- memoria Středolabského komitétu již došlo nalezají se právě projekty v technické kanee- láři. Jakmile je vláda schválí, bude s pra cemi započato, poněvadž k tomu nepotřebu jeme vládní pomoci. (Souhlas.) Při dobré vůli tedy lze provésti věc, ari by vláda třeba dala na ni krejcaru. Proto neln svolání dnešní schůze než vítati, poněvadž pr jev takověto mohutné schůze může dodati hlas zemského výboru náležité váhy i podpory. My slím, že výsledky této snahy nebudou planým a aby se tak stalo, přeji vám ke všemu zdaru (Výborně! Bouřlivý potlesk.) Také vývody mluvčího strany sociálně demokratické, red. Němce, byly ostrou kriliko jednání Körbrova v otázce této i jiných a be ohledným odsouzením taktiky ministerského předsedy, který nemá patrně jiné starosti, než udržovati všemi prostředky zdání, že Rakousk je státem německým a věří ještě, že nelze je udržeti jiným způsobem, než odklizením za- staralých řádů, svědčících jedině velkokapitálu na úkor širokých vrstev lidu, které státem jsou odstrkovány, ač se od nich vyžadují jinak nej- větší povinnosti r hmotné oběti. Řečník varuje
Němec Pardubi Rosice strana sociálno demokratický