Strana 6. Číslo 70.

KATOLICKÉ LIY

Pne 12. března 1902

volba posl. Gabonyiho schvaluje. Rozsudek vynešen byl většinou hlasů. Srbští spiklenci na uberské půdě. Z Pešti, 10. března Uherská telegrafická a korrespondenční kancelář oznamuje: Ministerský předseda Széll nařídil policejním úřadům v Pešti a Uj-Vedeku, aby za příčinou událostí v Šabci osobám z piklů proti Srbsku podezřelým věnovaly zvýšenou pozornost. Záhřebský vrehní zástupce Vaneas byl vyslán do Mitrovice a Zemunu, aby zahájil vyšetřování se spoluvinníky Alavantičovými.

Pruský sněm. Z Berlína, 11. března. Při poradě o rozpočtu pro zahraniční záležitosti předčítal státní tajemník Richthofen odpověď anglické vlády na žádost po- mocného spolku boerského v příčině cla prostých a od dopravních sazeb od vylodňovacích přístavů osvobozených zásilek pro boerské uprchlíky. Anglie tomuto přání pokud možno vyhoví. Německo jest prvním státem, praví státní tajemník, jenž v zájmu humanity takové kroky podniká. Ovšem se tím ne- mohou splniti všecka přání boerského pomocného spolku. Žodpovědnost, kterou tím zahraničný úřad převzal, dává prý řečníkovi právo ku všeobecnější poznámce. Oběti, jež Anglie přinesla na krvi a pe- nězích, zvýšila její citlivost, tak že se každé tvrdé slovo dvojnásobně těžce nese, a přátelské slovo dvojnásobně vděčně přijímá Vaše přání nese se k tomu, aby byla poskytnuta pomoc nejen boer ským ženám a dětem, ale i raněným, to však není možno bez podpory s anglické strany. Abychom si ji zabezpečili, musíme se zdržovati vyzývání angli- cké citlivosti. To není podlézání. Tuto politiku provozujeme z lásky k německému lidu, na pro- spěch německých zájmů, nikomu ku škodě. K tomu náleží spravedlivější kritika, poněkud spravedlivější rozdělování světla a stínu. Pak by se po případě umožnilo i vysílání ambulaucí do jižní Afriky. (Vý- borně!) Budeme-li se považovati více za příbuzné a strýce Anglie, bude nám tím spíše možno, spo- lečným strýcům v jižní Africe pomoci.

Skupštína. Z Bělehradu, 11. března. Skupština schvá lila velikou většinou předlohu, dle níž se zakládá nový železniční stavební fond prostředkem vybí- rání sedmiprocentní přirážky k daním za součas- ného snížení jiných přirážek na 6 procent Zasnoubení prinee Marka. Z Cetyně, 11. března. Zasnoubení prince Marka s dcerou plukovníka Konstantinoviče bylo úředně vyhlášeno. Pruský prine Jindřích v Americe. Z Filadelfle, 11. března. Při hostině »Union Leagne« na počest prince Jindřicha súčastnilo se sto měšťanů. Během hostiny měl princ Jindřich následující řeč: »Přeji si poděkovati vám za přá- telské přijetí, kterého se mi ve Spojených státech dostalo. Pánové, jest to snad poslední příležitost, kdy mohu veřejně ve Spojených státech za své přítomnosti ještě promluviti a jsem velice zarmou- cen, že tomu tak jest a býti musí. Co nyní hodlám vám pověděti, pravím před celým světem. Nebylo absolutně žádného tajného účelu, který by byl spojen s mým posláním do vaší země. Četl-li nebo slyšel kdo z vás něco opačného, zmocňuji ho tímto přímo to popříti. Bylo mi řečeno, než jsem na- stoupil cestu, abych co mohu nejvíce otevřel svůj zrak a sluch a abych mluvil co nejméně. V tomto posledním ohledu myslím, že mé poslání se ne- zdařilo. Viděl jsem podstatně mnohem více věcí, nežli mnozí z vás by se domnívali. Rovněž jsem slyšel velice mnoho věcí, mezi jiným mnoho přá- telských slov od osob, jakož i jásot tisíců vašich krajanů. Co před vámi mluvím, mluvím také před vašim národem, zejména vyslovuji svůj nejsrdeč- nější dík za přátelské přijetí a za sympatie, které jsem nalezl během svého pobytu ve vaší zemi.

Bude mi ležeti na srdci, abych J. V. o tom dal zprávu. Ráno nastoupím svou zpáteční cestu. Ne bylo by správno ode mne, kdybych řekl, že mi toho je líto, odcestovati opět domů, ale současně mám truchlivý pocit, že opouštím zemi, v níž tolik dobroty a pohostinnosti jsem nalezl. Nechte mne, pánové, říci ještě jedno. Nechte nás pomýšleti na to, abychom byli přáteli a také jimi skutečně býti« Povstání v Kolumbit. Z Nového Yorku, 11. března. Dle telegramu z Panamu napadl Herrera dne 20. února Agua- dulce. Castro bránil se po čtyři dni, ale pak uniknul z města, proraziv řadami liberálův. Po- vstalci ztratili 700 mužů.

Válka v jižní Africe. Až dosud nedošly spolehlivé podrobnosti o po- ráž ce lorda Methuena, ale za to vědí se už ně- kte ré podrobnosti, jež jsou dosti zajímavé. Tak na př. byla bitva svedena na blízku farmy, snad na pozemcích vítězného generála Delareye, jenž prý tam měl nejspíše též svůj hlavní stan. Ač se to mohlo tušiti, táhli Angličané podle všeho velmi bezstarostně a sám lord Methuen neseděl mezi bitvou na koni, nýbrž zůstal dle všeho ve voze voly taženém, kde byl ještě na konci bitvy viděn. Mravní účinek vítězství Boerů může se snadno změniti ve výsledek strategický, an jistě přispěje k ochlazení bojovné nálady v Anglii, která dnes už počíná býti směšnou. Každý jiný národ by po takových přímo oslovských nehodách přišel k roz- umu. Jen Angličané zachovávají vytrvalost, která v tomto případě nedává svědectví ani jejich dů- vtipu, ani jejich humanitě. Počet Boerů dosud v poli se nalézajících odhaduje se nyní opět da- leko výše, než před tím. Jejich říznost jest letos tatáž jako loni a bude snad napřesrok stejně ve- liká jako letos. Nepadajíť v bitvách jen Boerové, jak by se mohlo souditi z telegramů lorda Kitche- nera, nýbrž také Angličsné, jejíchžto řady jsou dle všeho nesmírně ztenčeny.

Z Londýna, 10 března. Depeše lorda Kitche- nera zní: Z Pretorie, 8. března. Lituji, že musím podati dnes o Methuenovi velmi truchlivou zprávu. Methuen byl právě na pochodu s 900 jezdci, jimž velel major Paris, pak 300 muži pě- choty, čtyřmi děly a jedním pomponem z Wyn- burgu do Lichtenburgu a zamýšlel dne 8. t. m. s Frenfellem, kterýž měl pod svým velením 1300 jezdců, u Rovirainesfonteinu se setkati. Pět set mužů jízdy přibylo do Marigo a Kraaipanu a bylo od Boerů ještě čtyři míle pronásledováno. Títo mužové oznamují, že Methuenova děla, spíže atd. byla od Boerů zajata. Když Me- thuena naposledy viděli, byl již sám v zajetí. Dal- ších žádných zpráv o ztrátách nemám. Methuen byl včera ráno napaden Delareyovou“ četou mezi Freboskem a Palmietknillem. Boerové jej za- skočili se tří stran. Učinil jsem již opatření, aby bylo vojsko do oněch končin vysláno Šoudím, že toto náhlé obnovení boerské činnosti má za účel, aby čety Deweta stihající byly od něho od- vráceny. Z Londýna, 10. března. Ke konci včerejší schůze sněmovny četl ministr vojenství tento další telegram Kitchenerův: Vozy lorda Methuena, které byly voly taženy, vyrazily o hodinu dříve, než ty, které mezci táhli. Při svítání nepřítel učinil útok.

První zmatek způsobili domorodci, kteří s koňmi, jež vedli, úprkem hnali se mezi vozy mezky taže- nými, když tyto se měly spojiti s transportem s volskou přípřeží. Zmatek pak se přenesl na jízdní vojsko. Boerové zmaříli vše úsllí důstojníků, aby vojsko soustředili. Způsobili mezi ním největší nepokoj, načež vojsko a vozy, mezky ta- žené, divoce prchaly a byly Boery dohoněny a za- skočeny. Dělostřelectvo a pěchota osvědčili velikou odvahu. Pěchota zdráhala se vzdáti, až konečně každý odpor byl marným. Delareyevo vojsko mělo vesměs anglické uniformy, následkem čehož pěchota nemohla je od anglického vojska rozeznati. Nepřítel čítal 1500 mužů, měl jedno 15liberní a jedno pomponové dělo. Z Bruselu. 11. března »Petit bleu« dovída se z Londýna, že počet Avgličanů, Delareyem zajatých, jest asi tisíc. Lordem Kitchenerem udaný počet 201 týká se jen těch, kteří nebyli opět na svobodu propuštěni. Z Londýna, 11. března. Jak opravuje vo- jenský úřad, nebyl Methuen přepaden na cestě z Winburgu do Lichtenburgu, nýbrž na pochodu z Vryburgu do Lichtenburgu. ž Londýna, 11. března. V rozpravě o po- rážce lorda Methuena praví »Times«: Tak, jak zpráva zní, vzbuzuje bolestné obavy. Boerové ne- byli o mnoho silnější než Angličané, a jeví se po- divným, že se o přítomnosti tak silného oddílu boerského nevědělo. Delarey není zajisté jen oby- čejným protivníkem, a může se proti němu posta- viti jen velitel, jenž vyniká strategickým nadáním a odvahou. Z Londýna, 11. března. »Daily News«a »Daily Chronicle« poukazují na bezúčelnost posí- lání nevycvičených branců do jižní Afriky. »Stan- dard« praví, že se tyto závady dostavují po řadě neštěstí, jež není možno připsati jen na vrub ne- příznivého osudu.

Z Glasgova, 11. března. Lord Rosebery měl zde řeč, v níž pravil, že srdce nad tím puká, když místo očekávaného konce války přichází tak těžká rána. Ale touto prý Anglie nezmalomyslní. (Hlučný sou hlas) Anglie musí tuto ránu osudu snášeti s klidem, jenž dokazuje, že jest hodna v budouc- nosti lepších časů. Z Londýna, 11 března. Na hostině, včera večer zde uspořádané, měl lord Rosebery řeč, ve které popíral, že by jakkoli osobně bažil po vůd- covství liberální strany, nebo snad sledoval plán k tomu směřující; leč po řeči Campbell Banner- mannově v Leicestru zbývalo prý mu pouze dvé cest: buď zříci se vůdcovství Bannermannovy, anebo své vlastní politiky. On rozhodl se pro ce- stu první Jest proti tomu, aby Milner byl odvo- lán, a proti tomu, aby nepříteli činěny byly na- bídky. Řečník odmítal od sebe výčitky barbar- ství. Jest pro to, aby válka zákonitým uznáním nebo upravením poměrů byla skončena. Z Londýna, 11. března. Telegram lorda Kitchenera z Pretorie praví: Dle zpráv od růz- ných britických oddílů bylo v posledním týdnu 6 Boerů usmrceno, 2 raněni a 88 zajato. 36 se jich vzdalo. Vojsko, jenž se v poslední době po- hybovalo v obvodu harismithském, nalézá se nyní na pochodu k západu.

Zprávy hospodářské. K eukerní otázce. Z Londýna, 10. března. (T. k.) Státní tajemník Landsdowne pravil v horní sněmovně, odpovídaje na různé dotazy ve příčlně cu- kerní smlouvy, že v tom případě, kdyby byla vláda trvala na zrušení přirážky k dani, by se byly konfe- rence rozbily stejně jako dřívější. Anglie mohla ostatní mocnostl požádati toliko o zrušení přímých i nepřímých prémií, kdežto Anglie si zachovala na- prostou volnost, povolovati prémie na cukr ze svých kolonií. Vyloučení tří mocností ze smlouvy nezmaří prý provedení ustanovení smlouvy. Kdyby kterákoliv z těchto tří mocností přišla na světový trh soutěžiti, musila by se podrobiti všem ustanovením smlouvy. Zákon ve příčině ratifikace smlouvy bude předložen. Řečník doufá, že bude moci záhy předložiti také spisy, týkající se smlouvy. Ze spisů těch jde na jevo, že smlouva neznamená nikterak kapitulaci vlády anglické. Úvěrní činnost říské německé banky. Říšská německá banka přijala během r. 1900 úhr- nem 5064.238 kusů směnek, na které uděhla úvěru v obnosu 6500 mil. marek. Úvěrní spolek v Praze (Václavské náměstí 63). Do 28. února 1902 splaceno od 461 člena závodních po- dílů v obnosu kor. 90.634 02 Půjcek poskytnuto celkem kor 812.674 55 a splaceno kor. 669.587.55. Vloženo csl- kem bylo kor. 242.433.88 a vybráno kor. 163.145.07. Spla- cené podíly a fond reservní se zarukou obnaší okolo kor. 300.000) Vklady zúrokují se 4 proc, až 5 proc. Pražské tržní ceny ze dne 11. března. Prodáno bylo 100 kg brambor za K 3.60—4.00, sena za K 9.00 a 10 80, slamy krmné za K 0.00—0.—, slámy žitné (dlouhé až K 7.70—7.80.

Z vikariátu vysokomýtského. Náš cbětavý a časové poměry bedlivě pozorující vdp. vikář Jan Vlach, sotAa že první zpráva o »Ústřední jednotě katolického duchovenstva v Čechách« v »Katol. Listech« se objevila, poslal po vikariátě circulando vyzvání, v němž muž- nými a nadšenými slovy vyzval nás, bychom jako jeden muž k jednotě přistoupili. Stalo se. Veškeré kněžstvo vikariátu vysokomýtského přihlásilo se za členy »Ústřední jednoty«. Kéž i jiní pp. vikáři činí podobně — pak brzy organisace. naše přinese hojné ovoce. Vivant sequentes! Listárua redakční. Poutníkům do Říma. K četným dotazům ohiedně programu ponti římské sdělujeme, že není dosud určitý program stanoven. Písemně na dotazy odpovídati redakci nelze. Učiníme kroky, aby co nejdříve určitý program, aspoň přibližný, byl stanoven. Dary a příspěvky. (Složeno u pokladny »Katolických Listů«.) Vdově Babické. Fr. Vojáček, farář v Petrovicích . . . kor. 1.— Matce s 5 dítkami. Alois Štěpina, Slatiňany .- . . . . . . . kor. 2.—

Král. české zemské divadlo v Praze NÁRODNÍ DIVADLO. Ve středu, 12. března. Začátek o 3. hod. Představení pro lid. NETOPÝR. Komická opereta o 3 dějstvích. Složil Jan Strauss. Test přeložil Em. Züngl. Ve středu, 12. března. 151. hra (3. čtvrtka) v předpl. HERNANÍ. Tragedie o 5 dějstvích. Francouzsky napsal Victor Hugo Přeložil Jaroslav Vrchlický. Konec o půl 11 hod. Začátek v 7. hod. Na výzdobu svatyně Panny Marie a sv. Pro- kopa v Sázavě dobrotivě zaslali p. t. pp.: P. R Kůrka, gymn. řiditel v Benešově 10 kor. Fr. Kašták, farář, Sobčice 10 kor. Fr. Tater, učitel, Turnov 8 kor. Alois Tyl, Český Brod 3 kor. F. K. 40 kor. Antonín Hora, probošt, Praha 80 kor. Aug. Bidlo, řídící učitel, Uhl. Janovice 8 kor. Dr. Bruno Čvrtečka, opat, Broumov 200 kor. Fr. Sonnleitner, c. k. okr. tajemník, Turnov 10 kor. 10 hal. Eugenie Kava- lierova, Sázava 60 kor. M. Waldmann, c. k. poštmistr, Ří- čany 2 kor. — Za dary dobrotivě udělené srdečně děkujea chudičkou svatyni v Sézavě přízni dobro dinců doporoučí Jan Konečný, farář. V Sázavě, 9. řřezna 1902.