1
article
skému se strany německé? Nám do-
konce neimponuje kázáníčko listu, jenž
rozumí svému úkolu v Rakousku tak,
že otiskuje poberlínských časo-
pisech stati, v nichž se neněme-
čtí národové této říše nazývaj í
trpasličími nárůdky a jehož za-
hraniční rubriku rediguje Pru-
šák rodem a smýšlením.
Rakousko
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Osobní.
Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Císař pro-
půjčil viceguvernérovi rakousko-uherského
banku ve Vídni Čeňku ryt. Milleroviz
Aichholzu velkokříž řádu Františka Jo-
sefa, sprostil guvernéra tohoto banku dra.
Julia Kautze po jeho žádosti jeho funkce,
jmenoval tajného radu a ministra mimo službu
dra. Leona ryt. Biliňského guvernérem
rakousko-uherského banku na dobu stano-
vami určenou, tajného radu a odborného
chěfa v ministerstvu financí dra. Bedřicha
svob. pána Wintersteina viceguver-
nérem tohoto banku ve Vídni, propůjčil mu
v uznání jeho vždy výtečných služeb ko-
mandérský kříž řádu Leopoldova a jmenoval
generálního radu rakousko-uherského banku
Leopolda z Liebenu náměstkem vicegu-
vernéra rakousko-uherského banku.
Dále jmenoval císař tajného raduk
viceguvernera rakousko uherského banua
Pavla z Madarassy opětně viceguvernerem
tohoto banku a ministerského radu Eleonora
z Horváthu jeho náměstkem.
Císař potvrdil ve valné schůzi rakousko-
uherského banku generální rady Bedřicha
Suessa, Filipa ryt. Schoellera, Adolfa
Wiesenburga, Ottu Schlumber-
gera, šl. z Goldecku, Bernarda Hell-
manna a Ottu Wolfruma v jich úřadě.
Také volbu generálních radů Sigmunda
Golda z Tatru, Ignáta Schřeibera,
Matyáše Pfeiffera de Ikva, Ondřeje
Mechwarta z Belearky, Alexandra Deut-
sche a Gézy Josipovicha zvolených
ze středu akcionářů potvrdil.
Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Rakou-
ským konsulárním jednatelem ve Vigu jme-
novaný španělský příslušník Emanuel Po-
wada-Barrio byl potvrzen. — Ministr-
residentu Karlu svob. p. Macchiovi udě-
len název a hodnost mimořádného vyslance
a splnomocněného ministra. — Sluhovi okr.
soudu ve Vys. Mýtě, Janu Bánskému,
udělen při odchodu na trvalý odpočinek
stříbrný záslužný kříž.
Císař
Čeněk rýt
František Jo
Kautz
Leon
Bedřich svobodník
Winterstein
Leopold
Pavel
Eleonora
Horváth
Suessa
Filip rýt
Schoeller
Wiesenburg
Ott
Hell
Ott Wolfrum
Gold
Schřeiber
Pfeiffer Ikv
Mechwart
Deut
Josipovich
Emanuel
Barrio
Karel svobodník
Macchi
Jan bánský
Vídeň
Leopoldov
Madarassy
Vigo
Ministr
Mýto
uherský banka
rakouskýuherský banka
Tatra
Goldecko
Belearka
3
article
Dolnorakouský sněm.
Z Vídně, 24. února. Sněm dojedna
o půl 2. hod. noční v důvěrné schůzi nový
obecní řád vídeňský. Dnes je schůze nová,
věnovaná obecnímu volebnímu řádu.
Antisemitské schůze.
Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Včerejší
schůze antisemitské ve prospěch nového vo-
lebního řádu měly průběh celkem klidný.
Jen v Leopoldově a Simerinku došlo mezi
antisemity a sociálními demokraty, kteří ve-
drali se do sálu, ke rvačkám, jimž však
pořadatelé a policie záhy učinili přítrž.
Odjezd Haberta.
Z Paříže, 24. února. (C.-B.) Haber
odejel včera večer klidně do Brusselu.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 23. února. (C.-B.) Státn
podsekretář Brodrick prohlásil, že
smlouvu německo-anglické pohraniční ko-
mise ve příčině ohraničení okresů mezi je-
zery tanganiským a nyasským nelze bez
svolení německé vlády uveřejniti. O koneč-
ném formulování návrhů komise vyjednává
se ještě s vládou německou.
Při projednávání úvěru a conto v obnosu
16 millionů liber šterlinků pro civilní správu
v příštím finančním roce byl návrh Mac
Neila, aby úvěr ten byl o sto liber šter-
linků snížen, jako protest proti postavení
sochy Cromwellovy v blízkosti parla-
mentu, zamítnut 221 hlasy proti 53.
Habert
Haber
Mac
Cromwellův
Vídeň
Leopoldov
Paříž
Brusel
Londýn
4
article
Jak bydlíme?
Jak bydlíme?
Staré špinavé uličky v Praze znenáhla
mizí a s nimi staré a špinavé domy a domky;
Praha pozbývá ve mnohých svých částech svého
starobylého rázu, stěhuje se odtamtud středo-
věký smrad a bezohledný špic zedníka kácí tam
»kobky romantismu«, z jakých výhradně byla
evropská gheta slepena.
Tím ale mizí též útulky chudiny a zají-
mavé »domácnosti«, jež tři až čtyři nalezaly se
mnohdy v jedné světnici, ve kteréž čára křídou
tažená byla hranicí jednotlivých »bytů« a špa-
nělskou zdí, za níž jedna rodina skrývala inti-
mity své před druhou, zároveň.
Gratulujeme chudině naší, že příbytků to-
hoto druhu se zbavila a že přestala plniti staro-
bylé, otravným vzduchem naplněné díry, jež
byly pochoutkou zvrhlým povalovačům a že
dnes bydlí líp, aspoň v tom smyslu, že má
příležitost lokati do sebe aspoň o několik pro-
cent zdravější vzduch, než druhdy. Však i ty
dnešní její útulky, daleko za periferií města,
smutným jsou svědectvím hospodářské bídy,
v níž trčíme, jako ti pověstní žebráci, kteří přes
všechny útulny a stravovny pořád ještě plní
silnice a již zmizí hned, jakmile vkročíme za
pohraničný šraňk na půdě státu sousedního:
Však což chudina. Kde milosrdenství je
regulátorem životních poměrů, tam ovšem pře-
pychu hledati nelze. Však vypadá to jinaku
našich tak zvaných malých lidí, kteří nama-
havou poctivou prací živí rodiny své a již pro
své zaměstnání nemohou bydleti daleko mimo
město? Aneb bydlí snad pohodlně a zdravě
i náš člověk lépe situovaný? Nikoli. Výjimky
nalezneme všude a také máme v Praze dost
bytů luxuriosně zařízených. Však o pohodlí ani
tu mluviti nelze. Již proto ne, že bydlí se
zde kasárnickv.
Praha
5
article
U nás překáží jeden druhému. U nás jeden
strká do druhého a jeden druhěmu vidí do
mísy. A to je pohodlí? V nových domech
ovšem déje se opatření, aby každý byt byl co
nejvíce isolován, však byty takové jsou drahěa
je poměrně málo těch, kteří obejdou se bez
pražské speciality, bez pavlače, kde původ svůj
mají klepy a ostatní nepříjemnosti s hromadným
bydlením nezbytně spojené. A což vaření, resi-
dence služky a prádlo? Proto všecko stačí
malá dirka, zpravidla tmavá, jež má hrdý
název — kuchyně. (v
Pobýt několik hodin v takověto místnosti
vydrží jen kyrysar, zejmena když se prádlo
paři. V nových doměch nalezhji se sice v sou-
terrainu zvláštní prádelny, ale po většině jsou
z nich udělány sklepy, jež pan domäcí zvlást
pronajímá. Ostatně mají proti nim i naši lidé
jistý odpor. Paničky jen výjimečné s pradlenou
se spřátelí. Buď že moc se tam spálf, buď že
tam služka bez dozofu lenoší a z jiných
a jiných důvodů jsou proti prádelnám. Zdali
chutnati může jídlo uvářené tam, kde se spí,
o tom nechceme šířiti slov.
6
article
Jak ale vypadá vlastní byt malého či men-
šího člověka u nás? I ti prosťorně nejobmeze-
nější holdují hloupěmu zvyku a zřídí ši sálon.
Jinýmii slový, zbýtěčný sílad nabytků, který
mnohdy ani za to nestojí, co za pokoj, v němž
je složen, zaplatí se ročně činže. Ale chorobná
snaha menších, výrovnati še těm větším, ne-
obejde se bez salonu. Jinak je celá rodina se
vším příslušenstvím nacpána do pokojíka zbylého-
menšího. Je přece známo, že u nás v Prazeje
65 procent všech bytů o 2 pokojích
Jak se to žije v takové domácnosti a ja-
kou jeví přítažlivost, jak se v ní pro člověka
jemnější struktury duševní utváří rodinný život,
snadno si představiti. Co ale příčinou všeho
toho? V Praze především rozkouskovanost mě-
sta, kde velká souvislá obec má tucet správ
a jež následkem toho postrádá jednotného sou-
stavněho rážu a řízení a jednotné účelné úpravy,
hlavně tím ale vinna děsná lichva s pozemky,
která se zde provádí a dále provozovati bude
a jež podporováha nezdřávým hospodářsky od-
souzení hodným systémem berním, který všechna
břemena uvaluje na nemovitost.
Praha
7
article
Jinde jinak lidě bydlí.
Především pozorujeme všude jinde větší
touhu po samostatnosti než u nás. V Praze si
lidé v kasárnictví libují, ba u nás tvoří se
zvláštní přátelské pavlačové »elany«, bez nichž
by mnozí lidě citili se nešťastnými.
V městech severoněmeckých, ve francouz-
ských a také v ruských a sice i ve městech
velkých, všude patrna snaha rodiny, za-
opatřiti si domeček — pro sebe. Třeba sebe
menší, ale svůj.
Co na příklad v Brémách je takých do-
mečků, jichž majiteli jsou komptoiristé a lidé
s příjmem 2000—3000 marek. V souterrainu
má kuchyní a prádelnu se sklepem. V přízemí
tři pokojíky, za domečkem dvorek a zahrádku.
Domek je hezounce architektonicky upraven
a stojí i s pozemkem 4000—5000 marek.
Kdo má 1000 marek, může se pustit do stavby,
ostatně mu banka na 10—15 let půjčí. Tram-
way má pod okny, poněvadž má daleko do
města, a dohromady žije klidně a šťastně se
svou rodinou. Nebylo by cos u nás mož-
ného? Co jsou nám platny rodné domky tři
hodiny od Prahy? Co domy bez komunikace?
Ale ptejte se, co by zde chtěli za čtvereční
sáh pozemku, kdyby zvěděli, k jakému účelu
jej chcete koupit? A dejte si zhotovit rozpočet
na takovýto dorek. Abyste měli naň jmění !
Ale myšlenka je přes to zdravá. Co u nás
zbytečných spolků a sdružení. Zasvětiti činnost
této myšlence, na to nepřipadl dosud nikdo.
A přece by bylo možno vyvinouti u nás zá-
služnou činnost v oboru oprav společenských.
Praha
Brémy
Tramo
8
title
Vozka vvkládal:
Vozka
9
article
sněhem pokryté hřbety své šípy. Jejich boky
už místy hnědly, lysiny na nich ukazovaly, že
sněhy tají. Vzduch byl modrý a tak jasný, že
bylo jasně viděti přesné, ostré linie jejich boků
a vrcholů.
Stařenka dívala se na ten veliký obraz
Vzkříšení, který stál před jejíma očima jako
jasně hlaholfcí sloka věčné písně přírody, vždy
znovu omládající a obrozující se, a v jejích
očích leskl se obraz toho nového mládí, sil-
ného a sebevědoměho, nesoucího v sobě zá-
rodky nového, nikdy nezničitelného života.
A jak dívala se ven, cítila, kterak její hruďse
nějak vlní, zornice pálí. Ruce sepjaté, s naivním
úžasem a zbožnosti dítěte dívala se k obloze,
kde jako veliký věčný maják stála ta veliká
osa všeho žívoucího, zlaté, skvoucí slunce.
Zachvěla se a náhle pocítila závrať. V její
hlavě jakoby haslo a hlava jí klesala. Cítila,
že jde už konec, všeho konec. A první den
jara, který tak nedočkavě pozdravovala, přišel
aby rozloučil se s ní naposled. Hlava jí sklesla
a mrtvé tělo se svalilo.
»On přijde, přijdel-
Poslední její myšlenka platila starouškovi
Věřila, že přijde, jistě přijde ..
jna
A on skutečně přišel. ..
Zrovna v den, kdy ona odcházela, zrovna
v hodinu, kdy ho volala naposledy, so objevil,
přišel si pro ni. Před chalupou stanuly sáně
a z nich vyskočil silný člověk ve vysokých
botách.
Ze sousedství vyhrnuli se všichni obyvatelé
a obklopili saně. Tam ležel stuhlý Bartoň, skrou
cený a zmrzlý jako kosť.
Bartoň
10
article
»Jel jsem a viděl jsem hejna vran, která
kroužila nad polem. Jdu a vidím člověka,
zmrzlého v sněhové závěji. Sníh roztál pod
sluncem a ty černé bestie větřily kořisť. Barton
tam ležel schoulený do hromádky !«
Byl lehký jako pírko, když ho skládali.
V kapse burnusu měl ještě láhvičku se zmrzlým
tékem a škatulku s prášky. Odnesli ho do svět-
nice a položili vedle stařenky. Tak dlouho če-
kala až se dočekala. Věřila, že si pro ni přijde
a on přišel. V jasný den, ldy svítilo slunce,
probouzely se stromy a vraceli se ptáci, kdy
omládala země přišel domů, přišel si pro svou
stařenku. Na tváři stařenčině ležel jasný, spo-
kojený výraz, který tam zanechala vidina jojí
posledních chvil. Jakoby ta ústa se usmívalaa
tiše se radovala:
»Staroušek přišel!
A venku hýřil jasný den, v barvách vždy
jasnějších se ukazovala země probuzená, zulí-
baná sluncem, na které tak čekala, jako sta-
řenka na svého starouška.
Lidé vyhřívali se venku a po silnici starý
poštovský kůň řehtal vesele a jaře, jakoby cítil,
že vrací se jaro, že už nebude se po prsa
brodit sněhem. Staré oči koňovy se jen leskly.
nozdry se chvěly tichou radostí, stromy u cesty
jakoby radostněji zvedaly své větve jako ramena,
toužící obejmouti slunce, vracející se slunce,
přicházející z dálky
Dolů k pazderně rozběhlo se klubíčko
dětí, tancující po vyrážející zeleni mladé, vlhké
trávy Skotačily celé odpoledne až do západu.
A ještě pak, když usnuly, v mladých hlavách
jiskřil veselý sen o trávníku, jaru a slunci.
slunci, které se vrací!
Barton
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ze světové výstavy pařížské. Na svě-
tové výstavě r. 1889 bylo větroplavectví zastoupeno
toliko sbírkou pana Gastona Tissandiera v paláci
tak zvaných svobodných umění. Letos v létě však
bude mu vykázána na Vincennesském oddělení vý-
Tissandier