Periodikum ALTO Viewer

1 article

skému se strany německé? Nám do- konce neimponuje kázáníčko listu, jenž rozumí svému úkolu v Rakousku tak, že otiskuje poberlínských časo- pisech stati, v nichž se neněme- čtí národové této říše nazývaj í trpasličími nárůdky a jehož za- hraniční rubriku rediguje Pru- šák rodem a smýšlením.

Rakousko

2 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Osobní. Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Císař pro- půjčil viceguvernérovi rakousko-uherského banku ve Vídni Čeňku ryt. Milleroviz Aichholzu velkokříž řádu Františka Jo- sefa, sprostil guvernéra tohoto banku dra. Julia Kautze po jeho žádosti jeho funkce, jmenoval tajného radu a ministra mimo službu dra. Leona ryt. Biliňského guvernérem rakousko-uherského banku na dobu stano- vami určenou, tajného radu a odborného chěfa v ministerstvu financí dra. Bedřicha svob. pána Wintersteina viceguver- nérem tohoto banku ve Vídni, propůjčil mu v uznání jeho vždy výtečných služeb ko- mandérský kříž řádu Leopoldova a jmenoval generálního radu rakousko-uherského banku Leopolda z Liebenu náměstkem vicegu- vernéra rakousko-uherského banku. Dále jmenoval císař tajného raduk viceguvernera rakousko uherského banua Pavla z Madarassy opětně viceguvernerem tohoto banku a ministerského radu Eleonora z Horváthu jeho náměstkem. Císař potvrdil ve valné schůzi rakousko- uherského banku generální rady Bedřicha Suessa, Filipa ryt. Schoellera, Adolfa Wiesenburga, Ottu Schlumber- gera, šl. z Goldecku, Bernarda Hell- manna a Ottu Wolfruma v jich úřadě. Také volbu generálních radů Sigmunda Golda z Tatru, Ignáta Schřeibera, Matyáše Pfeiffera de Ikva, Ondřeje Mechwarta z Belearky, Alexandra Deut- sche a Gézy Josipovicha zvolených ze středu akcionářů potvrdil. Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Rakou- ským konsulárním jednatelem ve Vigu jme- novaný španělský příslušník Emanuel Po- wada-Barrio byl potvrzen. — Ministr- residentu Karlu svob. p. Macchiovi udě- len název a hodnost mimořádného vyslance a splnomocněného ministra. — Sluhovi okr. soudu ve Vys. Mýtě, Janu Bánskému, udělen při odchodu na trvalý odpočinek stříbrný záslužný kříž.

Císař Čeněk rýt František Jo Kautz Leon Bedřich svobodník Winterstein Leopold Pavel Eleonora Horváth Suessa Filip rýt Schoeller Wiesenburg Ott Hell Ott Wolfrum Gold Schřeiber Pfeiffer Ikv Mechwart Deut Josipovich Emanuel Barrio Karel svobodník Macchi Jan bánský Vídeň Leopoldov Madarassy Vigo Ministr Mýto uherský banka rakouskýuherský banka Tatra Goldecko Belearka

3 article

Dolnorakouský sněm. Z Vídně, 24. února. Sněm dojedna o půl 2. hod. noční v důvěrné schůzi nový obecní řád vídeňský. Dnes je schůze nová, věnovaná obecnímu volebnímu řádu. Antisemitské schůze. Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Včerejší schůze antisemitské ve prospěch nového vo- lebního řádu měly průběh celkem klidný. Jen v Leopoldově a Simerinku došlo mezi antisemity a sociálními demokraty, kteří ve- drali se do sálu, ke rvačkám, jimž však pořadatelé a policie záhy učinili přítrž. Odjezd Haberta. Z Paříže, 24. února. (C.-B.) Haber odejel včera večer klidně do Brusselu. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 23. února. (C.-B.) Státn podsekretář Brodrick prohlásil, že smlouvu německo-anglické pohraniční ko- mise ve příčině ohraničení okresů mezi je- zery tanganiským a nyasským nelze bez svolení německé vlády uveřejniti. O koneč- ném formulování návrhů komise vyjednává se ještě s vládou německou. Při projednávání úvěru a conto v obnosu 16 millionů liber šterlinků pro civilní správu v příštím finančním roce byl návrh Mac Neila, aby úvěr ten byl o sto liber šter- linků snížen, jako protest proti postavení sochy Cromwellovy v blízkosti parla- mentu, zamítnut 221 hlasy proti 53.

Habert Haber Mac Cromwellův Vídeň Leopoldov Paříž Brusel Londýn

4 article Jak bydlíme?

Jak bydlíme? Staré špinavé uličky v Praze znenáhla mizí a s nimi staré a špinavé domy a domky; Praha pozbývá ve mnohých svých částech svého starobylého rázu, stěhuje se odtamtud středo- věký smrad a bezohledný špic zedníka kácí tam »kobky romantismu«, z jakých výhradně byla evropská gheta slepena. Tím ale mizí též útulky chudiny a zají- mavé »domácnosti«, jež tři až čtyři nalezaly se mnohdy v jedné světnici, ve kteréž čára křídou tažená byla hranicí jednotlivých »bytů« a špa- nělskou zdí, za níž jedna rodina skrývala inti- mity své před druhou, zároveň. Gratulujeme chudině naší, že příbytků to- hoto druhu se zbavila a že přestala plniti staro- bylé, otravným vzduchem naplněné díry, jež byly pochoutkou zvrhlým povalovačům a že dnes bydlí líp, aspoň v tom smyslu, že má příležitost lokati do sebe aspoň o několik pro- cent zdravější vzduch, než druhdy. Však i ty dnešní její útulky, daleko za periferií města, smutným jsou svědectvím hospodářské bídy, v níž trčíme, jako ti pověstní žebráci, kteří přes všechny útulny a stravovny pořád ještě plní silnice a již zmizí hned, jakmile vkročíme za pohraničný šraňk na půdě státu sousedního: Však což chudina. Kde milosrdenství je regulátorem životních poměrů, tam ovšem pře- pychu hledati nelze. Však vypadá to jinaku našich tak zvaných malých lidí, kteří nama- havou poctivou prací živí rodiny své a již pro své zaměstnání nemohou bydleti daleko mimo město? Aneb bydlí snad pohodlně a zdravě i náš člověk lépe situovaný? Nikoli. Výjimky nalezneme všude a také máme v Praze dost bytů luxuriosně zařízených. Však o pohodlí ani tu mluviti nelze. Již proto ne, že bydlí se zde kasárnickv.

Praha

5 article

U nás překáží jeden druhému. U nás jeden strká do druhého a jeden druhěmu vidí do mísy. A to je pohodlí? V nových domech ovšem déje se opatření, aby každý byt byl co nejvíce isolován, však byty takové jsou drahěa je poměrně málo těch, kteří obejdou se bez pražské speciality, bez pavlače, kde původ svůj mají klepy a ostatní nepříjemnosti s hromadným bydlením nezbytně spojené. A což vaření, resi- dence služky a prádlo? Proto všecko stačí malá dirka, zpravidla tmavá, jež má hrdý název — kuchyně. (v Pobýt několik hodin v takověto místnosti vydrží jen kyrysar, zejmena když se prádlo paři. V nových doměch nalezhji se sice v sou- terrainu zvláštní prádelny, ale po většině jsou z nich udělány sklepy, jež pan domäcí zvlást pronajímá. Ostatně mají proti nim i naši lidé jistý odpor. Paničky jen výjimečné s pradlenou se spřátelí. Buď že moc se tam spálf, buď že tam služka bez dozofu lenoší a z jiných a jiných důvodů jsou proti prádelnám. Zdali chutnati může jídlo uvářené tam, kde se spí, o tom nechceme šířiti slov.

6 article

Jak ale vypadá vlastní byt malého či men- šího člověka u nás? I ti prosťorně nejobmeze- nější holdují hloupěmu zvyku a zřídí ši sálon. Jinýmii slový, zbýtěčný sílad nabytků, který mnohdy ani za to nestojí, co za pokoj, v němž je složen, zaplatí se ročně činže. Ale chorobná snaha menších, výrovnati še těm větším, ne- obejde se bez salonu. Jinak je celá rodina se vším příslušenstvím nacpána do pokojíka zbylého- menšího. Je přece známo, že u nás v Prazeje 65 procent všech bytů o 2 pokojích Jak se to žije v takové domácnosti a ja- kou jeví přítažlivost, jak se v ní pro člověka jemnější struktury duševní utváří rodinný život, snadno si představiti. Co ale příčinou všeho toho? V Praze především rozkouskovanost mě- sta, kde velká souvislá obec má tucet správ a jež následkem toho postrádá jednotného sou- stavněho rážu a řízení a jednotné účelné úpravy, hlavně tím ale vinna děsná lichva s pozemky, která se zde provádí a dále provozovati bude a jež podporováha nezdřávým hospodářsky od- souzení hodným systémem berním, který všechna břemena uvaluje na nemovitost.

Praha

7 article

Jinde jinak lidě bydlí. Především pozorujeme všude jinde větší touhu po samostatnosti než u nás. V Praze si lidé v kasárnictví libují, ba u nás tvoří se zvláštní přátelské pavlačové »elany«, bez nichž by mnozí lidě citili se nešťastnými. V městech severoněmeckých, ve francouz- ských a také v ruských a sice i ve městech velkých, všude patrna snaha rodiny, za- opatřiti si domeček — pro sebe. Třeba sebe menší, ale svůj. Co na příklad v Brémách je takých do- mečků, jichž majiteli jsou komptoiristé a lidé s příjmem 2000—3000 marek. V souterrainu má kuchyní a prádelnu se sklepem. V přízemí tři pokojíky, za domečkem dvorek a zahrádku. Domek je hezounce architektonicky upraven a stojí i s pozemkem 4000—5000 marek. Kdo má 1000 marek, může se pustit do stavby, ostatně mu banka na 10—15 let půjčí. Tram- way má pod okny, poněvadž má daleko do města, a dohromady žije klidně a šťastně se svou rodinou. Nebylo by cos u nás mož- ného? Co jsou nám platny rodné domky tři hodiny od Prahy? Co domy bez komunikace? Ale ptejte se, co by zde chtěli za čtvereční sáh pozemku, kdyby zvěděli, k jakému účelu jej chcete koupit? A dejte si zhotovit rozpočet na takovýto dorek. Abyste měli naň jmění ! Ale myšlenka je přes to zdravá. Co u nás zbytečných spolků a sdružení. Zasvětiti činnost této myšlence, na to nepřipadl dosud nikdo. A přece by bylo možno vyvinouti u nás zá- služnou činnost v oboru oprav společenských.

Praha Brémy Tramo

8 title

Vozka vvkládal:

Vozka

9 article

sněhem pokryté hřbety své šípy. Jejich boky už místy hnědly, lysiny na nich ukazovaly, že sněhy tají. Vzduch byl modrý a tak jasný, že bylo jasně viděti přesné, ostré linie jejich boků a vrcholů. Stařenka dívala se na ten veliký obraz Vzkříšení, který stál před jejíma očima jako jasně hlaholfcí sloka věčné písně přírody, vždy znovu omládající a obrozující se, a v jejích očích leskl se obraz toho nového mládí, sil- ného a sebevědoměho, nesoucího v sobě zá- rodky nového, nikdy nezničitelného života. A jak dívala se ven, cítila, kterak její hruďse nějak vlní, zornice pálí. Ruce sepjaté, s naivním úžasem a zbožnosti dítěte dívala se k obloze, kde jako veliký věčný maják stála ta veliká osa všeho žívoucího, zlaté, skvoucí slunce. Zachvěla se a náhle pocítila závrať. V její hlavě jakoby haslo a hlava jí klesala. Cítila, že jde už konec, všeho konec. A první den jara, který tak nedočkavě pozdravovala, přišel aby rozloučil se s ní naposled. Hlava jí sklesla a mrtvé tělo se svalilo. »On přijde, přijdel- Poslední její myšlenka platila starouškovi Věřila, že přijde, jistě přijde .. jna A on skutečně přišel. .. Zrovna v den, kdy ona odcházela, zrovna v hodinu, kdy ho volala naposledy, so objevil, přišel si pro ni. Před chalupou stanuly sáně a z nich vyskočil silný člověk ve vysokých botách. Ze sousedství vyhrnuli se všichni obyvatelé a obklopili saně. Tam ležel stuhlý Bartoň, skrou cený a zmrzlý jako kosť.

Bartoň

10 article

»Jel jsem a viděl jsem hejna vran, která kroužila nad polem. Jdu a vidím člověka, zmrzlého v sněhové závěji. Sníh roztál pod sluncem a ty černé bestie větřily kořisť. Barton tam ležel schoulený do hromádky !« Byl lehký jako pírko, když ho skládali. V kapse burnusu měl ještě láhvičku se zmrzlým tékem a škatulku s prášky. Odnesli ho do svět- nice a položili vedle stařenky. Tak dlouho če- kala až se dočekala. Věřila, že si pro ni přijde a on přišel. V jasný den, ldy svítilo slunce, probouzely se stromy a vraceli se ptáci, kdy omládala země přišel domů, přišel si pro svou stařenku. Na tváři stařenčině ležel jasný, spo- kojený výraz, který tam zanechala vidina jojí posledních chvil. Jakoby ta ústa se usmívalaa tiše se radovala: »Staroušek přišel! A venku hýřil jasný den, v barvách vždy jasnějších se ukazovala země probuzená, zulí- baná sluncem, na které tak čekala, jako sta- řenka na svého starouška. Lidé vyhřívali se venku a po silnici starý poštovský kůň řehtal vesele a jaře, jakoby cítil, že vrací se jaro, že už nebude se po prsa brodit sněhem. Staré oči koňovy se jen leskly. nozdry se chvěly tichou radostí, stromy u cesty jakoby radostněji zvedaly své větve jako ramena, toužící obejmouti slunce, vracející se slunce, přicházející z dálky Dolů k pazderně rozběhlo se klubíčko dětí, tancující po vyrážející zeleni mladé, vlhké trávy Skotačily celé odpoledne až do západu. A ještě pak, když usnuly, v mladých hlavách jiskřil veselý sen o trávníku, jaru a slunci. slunci, které se vrací!

Barton

11 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Ze světové výstavy pařížské. Na svě- tové výstavě r. 1889 bylo větroplavectví zastoupeno toliko sbírkou pana Gastona Tissandiera v paláci tak zvaných svobodných umění. Letos v létě však bude mu vykázána na Vincennesském oddělení vý-

Tissandier