ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e2197290-6752-11dc-99fb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 20 celkem · entity: place 18, person 25, work 1, org 4
1 masthead
panh žaomi o
2 masthead
ličv ns ilel
3 masthead
as b nolidn d Hi sponě d Ml l
4 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 22. února.
Praha
5 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
Praha
6 title
Odpolední v
7 article NAu
NAu avodol
8 article K číslu 52.
K číslu 52. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
9 article
Jmenem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uznal k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 16. února 1900 čís. Ss. 124/00 takto právem: Obsah článku »Erární patronát a zdraví školních dětí«, otištěného v periodickém, v Praze tištěném vydávaném časopise »Národní Listy«, odpol. vydání ze dne 14. února 1900 k č. 44. zakládá v místě od »To by arciť...« až ».. . docházeti musí« skutko- vou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle § 300. tr.z. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy« odpolední vydání k číslu 44. ze dne 14. února 1900 se schvaluje dle § 489, ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařízuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. z. o tísku. V závadném článku hledí se k nenávisti a opo- vrhování oproti Jeho Excellenci místodržiteli v krá- lovství českém, tedy orgánu vlády, co se týče vedení úřadu jeho popuditi, což zakládá skutkovou povahu přečinu dle § 300. tr. z. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstva vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 19. února 1900. C. k. zemský co trestní soud v Praze: Dr. Wokaun. Panu Josefu Anýžovi, redaktoru period. časopisu »Národní Listy« v Praze--II.
Wokaun Anýž Praha
10 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ K situa ci. Z Vídně, 22. února. Proslovy časo- pisů k nové kampani říšske rady mají málo pozoruhodných momentů. Zasluhují z nich zmínky toliko tři. »Reichswehr« uveřejňuje zají mavou rozmluvu s poslancem, ze které vy jímáme : Nejmenovaný parlamentář dovodil ze- vrubně, že od pádu kabinetu hr. Clara se ničeho nestalo, čím by se byla situace vy- jasnila a protivy umírnily. Tou chvílí, ve které sestupuje se parlament, mají váhu toliko vymoženosti positivní. Těch však není. Změna může nastati jen tenkrát, bude-li Čechům přiznána vnitřní če- ština. Toto přiznání nebylo by ničím, než restitucí toho, co Čechové již mělia provedením toho, co Němci sami uznali ve svém svatodušním programu. Myslí snad vláda, že český radikalismus si nezapamatoval úspěchu německého radi- kalismu, totiž naprostého zrušení jazykových výnosů? Myslí snad vláda, že umírněné elementy mezi Čechy budou míti více síly odporovati radikalismu, než měly umírněné živly německého spoluručenství? Radika- lismus v levo i v pravo byl posilněn, pro- tože státní autorita sklonila se až k zemi před radikalismem německým. Buď bude české poselstvo posilněno přiznáním vnitřní češtiny, která již není dokonce spornou, proti záplavě radikalismu, nebo bude toto poselstvo české jemu naprosto vydáno v šanc. . České poselstvo nebude ničeho jiného dbáti, ani rozkladu pravice, ani ztráty úča- stenství v majoritě, kromě sebe sama. Po- dařilo-li se německé obstrukci způsobiti vládu § 14 na dobu dvou let, podaří se zajisté také české obstrukci, tuto vládu na dva roky prodloužiti. Toho vyžaduje již rovnost. Po dvou letech snad budou jazykové výnosy zase částečně zavedeny. Nalézáme se na roz- cestí, ale toto rozcestí bude totéž, které tu bylo v listopadu r. 1897.
Claro Čecho Němec sám Vídeň Čechy
11 article
Ustrnouti musí člověk nad krátkou pa- mětí, kterou má »Neue Fr. Presse«, týž list, kterýž bouřil celý svět, kdykoli se haličsko-polské delegaci stala sebe menší hmotná koncesse. Dnes bouří Poláky proti Čech ům. dávaje jim na srozuměnou, že ve spolku s námi nemají hmotných výhod. Čeho prý Poláci dosáhli, nabyli prý Čechové za tří- leté služby Poláků, konané českým požadav- kům. Kdy prý polský klub s větším zadost- učiněním nemohl pohlížeti na své výkony parlamentní: zdali tenkráte, když mohl své hlasy a svůj prospěch položiti při vážení na misku pravou či levou, či zdali v době, kdy hlasy jeho vůbec neměly žádné váhy, pro- tože nemohly býti ani počítány, ani váženy. Má-li nějaká strana zájem na dělnosti parla- mentu, jsou prý to Poláci, kteří neposlali prý zajisté svého vůdce do kabinetu, nebu- deli sahati jeho podpora přes povolení zá- kona o rekrutech. Čechy prý nic jiného k obstrukci nepo- hání leč osudná důslednost. Veškera situace rakouská a situace českého národa samotna, který prý má ještě jiné požadavky kromě vnitřní češtiny, hlásá hřímavý protest reso luci, na které se usnesl včera český klub Na všech stranách chce se prý dorozumění. Věci již pokročily tak daleko, že nelze sta- nouti na půl cestě. Česko-německé konference nejsou ještě zavřeny. Co Češi žádají, může býti ještě splněno. Čechové nemohou vzíti na sebe zodpovědnost, aby svojí obstrukcí náhle přeťali nit, která tak pracně byla na- vázána. V »Ostdeutsche Rundschau vykládá poslanec Pacher, že říšská rada má především úkol jeden: smířiti a uspokojiti Němce uzákoněním státní němčiny. Tím prý musí počíti každá vláda, má-li se věřiti
Neue Polák Čo Čecho Čech Pacher Němec Francie . Presse Čechy
12 article
Čís. jedn. Pr. 124/00.
14 title
FEUILLETON.
15 article
v oprávněnost jejích úmyslů. Leč kabinet dra. Körbera dbá více obstrukčních hrozeb Čechů, než požadavků Němců, kteří jsou již po tři roky olupováni, týráni a pouhými sliby šáleni. »Nyní — volá pan Pacher — chceme věděti, zdali stát, který přece to, co činí pro nás, činí pro sebe, nám chce dáti, co nám náleží. Hrozba rozpuštěním říšské rady nebo zastavením ústavy nás ne- zaleknou.« Železniční předloha vládní. oZ Vídně, 22. února. V dnešní schůzi podala vláda předlohu osnovy zákona ve příčině zřízení několika dráh nákladem stát- ním a stanovení stavebního a investičního rozpočtu správy státních dráh pro dobu až do konce roku 1904. Předloha obsahuje pro- gram státních dráh, jež se mají vystavětiv době nejbližší a investicí na dráhy státní. Stavební program vypočítává následující trati, jež mají býti pokud možno v době připojené vystaveny a k dopravě ode- vzdány: 11. dráha turská, Schwarzbach-Gastýn 1903; 2. dráha přes Karavanky, trať bo- chyňská a terstská 1904; 3. Lvov-Sambor-Užocký prů- smyk 1903; 4. dráha pyhrská: Klaus- Windisch- garsten-Selzthal 1903; 5. Rakovník- Louny 1901; 6. dráha Hartberg- Friedber (ve Štýrsku) 1201.
Körber Čecho Němec Pacher Schwarzbach Klaus Windisch Vídeň Karavanky Lvov Sambor Rakovník Louny Štýrsko HartbergFriedber
16 article
Stavební výlohy těchto jmenovaných tratí obnášejí okrouhle 244 mill. K, z nichž 173 mill. K připadá na dobu až do r. 1904 a zbytek se má splatiti počínaje r. 1905. Na pokračování zahájených již staveb státních dráh žádá se 15 millionlů korun, na subvence místním drá- hám 7 millionů korun. Na vypravení a lepší záso- bení dosavadních státních dráh navrhuje se 234 millionů korun, z če- hož připadne 46 millionů korun na druhé koleje a na stavbu vícekolejných tratí, 78 millionů na rozšíření nádraží, 62 mill. korun na rozmnožení vozů a strojů, zbytek ua jiná doplnění a strojní zařízení, na dílny atd. Úvěry pro veškeru stavební a investiční po- třebu určí se každého roku zvlášť a peníze opatří se půjčkou obvyklým způsobem. Osnově zákona připojeno jest zevrubné odůvodnění s mapkami a ve zvláštním sešitu technicko-komerciální zpráva o druhém želez- ničním spojení s Terstem s četnými mapami a plány.
Terst
17 article Umělkyně. Humoreska od A. Gruzinského.
Umělkyně. Humoreska od A. Gruzinského. Ředitel Balaganského divadla, Kurčajev. přecházel šatnu, utíraje si lysinu a hekaje mlu vil s přídechem trpkosti: »Darmo, moje milá, darmo . .. Ani se ne namáhej! Rač dovoliti, jaká pak jsi Panna Orleanská? Že ji chceš hráti, není ještě důka- zem, že bys ji hrát měla !« »Odpusťte, jak to myslíte?« durdila se he- rečka, dámička rozkošných forem, jíž kolem rtů pohrávala zlost. d »Pro takové úlohy se nehodíš, naprosto ne ... nemáš pro ně vlohy ani na tolik . . .« a Kurčajev ukázal špičku malíku. »Vy žertujete, Gerasime Iljiči! O tom, c jste nyní pravil, sluší pochybovatí !« »K tomu je, dušinko, potřebí studií a prů- pravy . .. abys ji zahrála bez hany .n.« po- kračoval ředitel, neslyše. »Ty si myslíš »ťuk
Balaganský divadlo Kurčajev Gerasime Iljič
18 article
ťuk, a koráb je hotov ...« Ba ne, není tomu tak!.. Když jsem na počátku své karriery hrál třikrát po sobě Famusova, div mi obe censtvo jablky nerozbilo hlavu a o nic lépe nevedlo se Lvu Guryči... Tak je to . .. A ty přijdeš: »já jsem učiněná — Jeanne d'Are !« Klameš se!... Marii Antoinettu — na tu se ještě můžeš odvážiti, ale na Orleanskou Pannu — ani pomyšlení ... Vypískají tě . . . Ten hřích si nemohu vzít na svědomí a musím tě z toho vážně zrazovati. Nestačíš na takové úlohy!« Ředitel mlel prsty mlýnek.
Famusov Lev Guryč Jeanne d ' ar Marie Antoinetta
20 article
d A Šlepochyostová na ně stačí ? »Šlepochvostová? Ano . .. Toho jí nelze upříti ... Má talent...« nbod»A kromě toho snad ještě něco?« zasmála se jedovatě herečka a vyskočivši ze židle, plivla Kurčajevovi v tvář. »Tu máš, starý pletichářil Jen se cukruj dále s tou poběhlicí! Smyslny ničemo!« lěm šno Kurčajev se utřel. i »Tak se podívejme, tak se jen podívejme, řekl žívě, »jak vyskočila) Řekni mi, prosím tě co to má být? Snad Orleanská Panna? Co pak Orleanské Panny takhle skákají? Das ví, co si o sobě myslíš, Nimfodoro Kuzminišno, že snad... Nerozumím ti, Nimfodoro Kuzminišno. Tak přece nelze! Vždyť není v tom pohybu ani za mák ušlechtilosti ... opakuji: ani za mák . . . Není ... Do Šlepochvostové máš da- leko!« dodal a kývl hlavou. »Eh, ty starý čerte!« rozpálila se herečka. »Jak se můžeš opovážiti tu poběhlici porovná- vat s počestnou ženou? Já že mám do Šlepo- chvostové daleko? Tu máš, ničemo!« Něco mlasklo, Kurčajev se chytil za tvář, zarazil se a pak řekl s přesvědčením: »Ani v tom nejevíš špetku umění! . . Není to, jak má být! Ani patřičně rozhněvat se ne- umíš, dušinko! To že je nějaký hněv? ptám se tě. Holý diletantismus, a ty myslíš, že umění . . . ne, to pravý hněv není. .. Nimfo- doro Kuzminišno. — To je tvůj vlastní hněv — ale hněv Jeanny d'Arc . . . nikoli . . . to je něco docela jiného . . .« ole n Z ruštiny přeložil F. J. M a těcha.
Jeanny d ' arkus F J M Jena Šlepo Nimfodoro Kuzminišný