3
masthead
as b nolidn
d Hi sponě
d Ml l
4
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 22. února.
Praha
5
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
8
article
K číslu 52.
K číslu 52.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
9
article
Jmenem Jeho Veličenstva císařel
Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uznal
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 16.
února 1900 čís. Ss. 124/00 takto právem:
Obsah článku »Erární patronát a zdraví školních
dětí«, otištěného v periodickém, v Praze tištěném
vydávaném časopise »Národní Listy«, odpol. vydání
ze dne 14. února 1900 k č. 44. zakládá v místě od
»To by arciť...« až ».. . docházeti musí« skutko-
vou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu
dle § 300. tr.z.
Zabavení periodického časopisu »Národní Listy«
odpolední vydání k číslu 44. ze dne 14. února 1900
se schvaluje dle § 489, ř. tr., další rozšiřování
téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařízuje se
zmaření výtisků zabavených dle § 37. z. o tísku.
V závadném článku hledí se k nenávisti a opo-
vrhování oproti Jeho Excellenci místodržiteli v krá-
lovství českém, tedy orgánu vlády, co se týče vedení
úřadu jeho popuditi, což zakládá skutkovou povahu
přečinu dle § 300. tr. z.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstva
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 19. února 1900.
C. k. zemský co trestní soud v Praze:
Dr. Wokaun.
Panu Josefu Anýžovi, redaktoru period. časopisu
»Národní Listy« v Praze--II.
Wokaun
Anýž
Praha
10
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
K situa ci.
Z Vídně, 22. února. Proslovy časo-
pisů k nové kampani říšske
rady mají málo pozoruhodných momentů.
Zasluhují z nich zmínky toliko tři.
»Reichswehr« uveřejňuje zají
mavou rozmluvu s poslancem, ze které vy
jímáme :
Nejmenovaný parlamentář dovodil ze-
vrubně, že od pádu kabinetu hr. Clara se
ničeho nestalo, čím by se byla situace vy-
jasnila a protivy umírnily. Tou chvílí, ve
které sestupuje se parlament, mají váhu
toliko vymoženosti positivní. Těch však
není. Změna může nastati jen tenkrát, bude-li
Čechům přiznána vnitřní če-
ština. Toto přiznání nebylo by ničím,
než restitucí toho, co Čechové již mělia
provedením toho, co Němci sami uznali ve
svém svatodušním programu.
Myslí snad vláda, že český radikalismus
si nezapamatoval úspěchu německého radi-
kalismu, totiž naprostého zrušení jazykových
výnosů? Myslí snad vláda, že umírněné
elementy mezi Čechy budou míti více síly
odporovati radikalismu, než měly umírněné
živly německého spoluručenství? Radika-
lismus v levo i v pravo byl posilněn, pro-
tože státní autorita sklonila se až k zemi
před radikalismem německým. Buď bude
české poselstvo posilněno přiznáním vnitřní
češtiny, která již není dokonce spornou,
proti záplavě radikalismu, nebo bude toto
poselstvo české jemu naprosto vydáno
v šanc. .
České poselstvo nebude ničeho jiného
dbáti, ani rozkladu pravice, ani ztráty úča-
stenství v majoritě, kromě sebe sama. Po-
dařilo-li se německé obstrukci způsobiti vládu
§ 14 na dobu dvou let, podaří se zajisté
také české obstrukci, tuto vládu na dva roky
prodloužiti. Toho vyžaduje již rovnost. Po
dvou letech snad budou jazykové výnosy
zase částečně zavedeny. Nalézáme se na roz-
cestí, ale toto rozcestí bude totéž, které tu
bylo v listopadu r. 1897.
Claro
Čecho
Němec sám
Vídeň
Čechy
11
article
Ustrnouti musí člověk nad krátkou pa-
mětí, kterou má »Neue Fr. Presse«,
týž list, kterýž bouřil celý svět, kdykoli se
haličsko-polské delegaci stala sebe menší
hmotná koncesse.
Dnes bouří Poláky proti Čech ům.
dávaje jim na srozuměnou, že ve spolku
s námi nemají hmotných výhod. Čeho prý
Poláci dosáhli, nabyli prý Čechové za tří-
leté služby Poláků, konané českým požadav-
kům. Kdy prý polský klub s větším zadost-
učiněním nemohl pohlížeti na své výkony
parlamentní: zdali tenkráte, když mohl své
hlasy a svůj prospěch položiti při vážení na
misku pravou či levou, či zdali v době, kdy
hlasy jeho vůbec neměly žádné váhy, pro-
tože nemohly býti ani počítány, ani váženy.
Má-li nějaká strana zájem na dělnosti parla-
mentu, jsou prý to Poláci, kteří neposlali
prý zajisté svého vůdce do kabinetu, nebu-
deli sahati jeho podpora přes povolení zá-
kona o rekrutech.
Čechy prý nic jiného k obstrukci nepo-
hání leč osudná důslednost. Veškera situace
rakouská a situace českého národa samotna,
který prý má ještě jiné požadavky kromě
vnitřní češtiny, hlásá hřímavý protest reso
luci, na které se usnesl včera český klub
Na všech stranách chce se prý dorozumění.
Věci již pokročily tak daleko, že nelze sta-
nouti na půl cestě. Česko-německé konference
nejsou ještě zavřeny. Co Češi žádají, může
býti ještě splněno. Čechové nemohou vzíti
na sebe zodpovědnost, aby svojí obstrukcí
náhle přeťali nit, která tak pracně byla na-
vázána.
V »Ostdeutsche Rundschau
vykládá poslanec Pacher, že říšská rada
má především úkol jeden: smířiti a uspokojiti
Němce uzákoněním státní němčiny. Tím prý
musí počíti každá vláda, má-li se věřiti
Neue
Polák
Čo
Čecho
Čech
Pacher
Němec
Francie . Presse
Čechy
12
article
Čís. jedn. Pr. 124/00.
15
article
v oprávněnost jejích úmyslů. Leč kabinet
dra. Körbera dbá více obstrukčních hrozeb
Čechů, než požadavků Němců, kteří jsou již
po tři roky olupováni, týráni a pouhými
sliby šáleni. »Nyní — volá pan Pacher —
chceme věděti, zdali stát, který přece to,
co činí pro nás, činí pro sebe, nám chce
dáti, co nám náleží. Hrozba rozpuštěním
říšské rady nebo zastavením ústavy nás ne-
zaleknou.«
Železniční předloha vládní.
oZ Vídně, 22. února. V dnešní schůzi
podala vláda předlohu osnovy zákona ve
příčině zřízení několika dráh nákladem stát-
ním a stanovení stavebního a investičního
rozpočtu správy státních dráh pro dobu až
do konce roku 1904. Předloha obsahuje pro-
gram státních dráh, jež se mají vystavětiv
době nejbližší a investicí na dráhy státní.
Stavební program vypočítává následující
trati, jež mají býti pokud možno v době
připojené vystaveny a k dopravě ode-
vzdány:
11. dráha turská, Schwarzbach-Gastýn
1903;
2. dráha přes Karavanky, trať bo-
chyňská a terstská 1904;
3. Lvov-Sambor-Užocký prů-
smyk 1903;
4. dráha pyhrská: Klaus- Windisch-
garsten-Selzthal 1903;
5. Rakovník- Louny 1901;
6. dráha Hartberg- Friedber
(ve Štýrsku) 1201.
Körber
Čecho
Němec
Pacher
Schwarzbach
Klaus
Windisch
Vídeň
Karavanky
Lvov
Sambor
Rakovník
Louny
Štýrsko
HartbergFriedber
16
article
Stavební výlohy těchto jmenovaných
tratí obnášejí okrouhle 244 mill. K, z nichž
173 mill. K připadá na dobu až do r. 1904
a zbytek se má splatiti počínaje r. 1905.
Na pokračování zahájených již staveb
státních dráh žádá se 15 millionlů
korun, na subvence místním drá-
hám 7 millionů korun.
Na vypravení a lepší záso-
bení dosavadních státních dráh
navrhuje se 234 millionů korun, z če-
hož připadne 46 millionů korun na druhé
koleje a na stavbu vícekolejných tratí, 78
millionů na rozšíření nádraží, 62 mill. korun
na rozmnožení vozů a strojů, zbytek ua jiná
doplnění a strojní zařízení, na dílny atd.
Úvěry pro veškeru stavební a investiční po-
třebu určí se každého roku zvlášť a peníze
opatří se půjčkou obvyklým způsobem.
Osnově zákona připojeno jest zevrubné
odůvodnění s mapkami a ve zvláštním sešitu
technicko-komerciální zpráva o druhém želez-
ničním spojení s Terstem s četnými mapami
a plány.
Terst
17
article
Umělkyně.
Humoreska od A. Gruzinského.
Umělkyně.
Humoreska od A. Gruzinského.
Ředitel Balaganského divadla, Kurčajev.
přecházel šatnu, utíraje si lysinu a hekaje mlu
vil s přídechem trpkosti:
»Darmo, moje milá, darmo . .. Ani se ne
namáhej! Rač dovoliti, jaká pak jsi Panna
Orleanská? Že ji chceš hráti, není ještě důka-
zem, že bys ji hrát měla !«
»Odpusťte, jak to myslíte?« durdila se he-
rečka, dámička rozkošných forem, jíž kolem rtů
pohrávala zlost.
d »Pro takové úlohy se nehodíš, naprosto
ne ... nemáš pro ně vlohy ani na tolik . . .«
a Kurčajev ukázal špičku malíku.
»Vy žertujete, Gerasime Iljiči! O tom, c
jste nyní pravil, sluší pochybovatí !«
»K tomu je, dušinko, potřebí studií a prů-
pravy . .. abys ji zahrála bez hany .n.« po-
kračoval ředitel, neslyše. »Ty si myslíš »ťuk
Balaganský divadlo
Kurčajev
Gerasime Iljič
18
article
ťuk, a koráb je hotov ...« Ba ne, není tomu
tak!.. Když jsem na počátku své karriery
hrál třikrát po sobě Famusova, div mi obe
censtvo jablky nerozbilo hlavu a o nic lépe
nevedlo se Lvu Guryči... Tak je to . .. A ty
přijdeš: »já jsem učiněná — Jeanne d'Are !«
Klameš se!... Marii Antoinettu — na tu se
ještě můžeš odvážiti, ale na Orleanskou Pannu
— ani pomyšlení ... Vypískají tě . . . Ten
hřích si nemohu vzít na svědomí a musím tě
z toho vážně zrazovati. Nestačíš na takové
úlohy!«
Ředitel mlel prsty mlýnek.
Famusov
Lev Guryč
Jeanne d ' ar
Marie Antoinetta
20
article
d A Šlepochyostová na ně stačí ?
»Šlepochvostová? Ano . .. Toho jí nelze
upříti ... Má talent...«
nbod»A kromě toho snad ještě něco?« zasmála
se jedovatě herečka a vyskočivši ze židle, plivla
Kurčajevovi v tvář. »Tu máš, starý pletichářil
Jen se cukruj dále s tou poběhlicí! Smyslny
ničemo!« lěm šno
Kurčajev se utřel.
i »Tak se podívejme, tak se jen podívejme,
řekl žívě, »jak vyskočila) Řekni mi, prosím tě
co to má být? Snad Orleanská Panna? Co pak
Orleanské Panny takhle skákají? Das ví, co si
o sobě myslíš, Nimfodoro Kuzminišno, že
snad... Nerozumím ti, Nimfodoro Kuzminišno.
Tak přece nelze! Vždyť není v tom pohybu
ani za mák ušlechtilosti ... opakuji: ani za
mák . . . Není ... Do Šlepochvostové máš da-
leko!« dodal a kývl hlavou.
»Eh, ty starý čerte!« rozpálila se herečka.
»Jak se můžeš opovážiti tu poběhlici porovná-
vat s počestnou ženou? Já že mám do Šlepo-
chvostové daleko? Tu máš, ničemo!«
Něco mlasklo, Kurčajev se chytil za tvář,
zarazil se a pak řekl s přesvědčením:
»Ani v tom nejevíš špetku umění! . . Není
to, jak má být! Ani patřičně rozhněvat se ne-
umíš, dušinko! To že je nějaký hněv? ptám
se tě. Holý diletantismus, a ty myslíš, že
umění . . . ne, to pravý hněv není. .. Nimfo-
doro Kuzminišno. — To je tvůj vlastní hněv
— ale hněv Jeanny d'Arc . . . nikoli . . . to je
něco docela jiného . . .«
ole n
Z ruštiny přeložil F. J. M a těcha.
Jeanny d ' arkus
F J M
Jena
Šlepo
Nimfodoro Kuzminišný