1
article
ského v ministerstvu námořním a která
má zkoumati otázku o vyslání výpravy
k vypátrání cesty Behringovým
průplavem a Severním ledovým
mořem, prohlásila, že za všech okolností bylo
by žádoucno, aby byla vyslána výprava ku pro-
zkoumání pobřeží a Severního ledového moře,
pokud jde o evropské a asijské Rusko, ježto
by mělo neobyčejný význam najíti cestu
do dálného Východu, která by obnášela
pouze asi 4000 námořních mil, kdežto cesta
přes Suez obnáší 12.000 a přes mys Dobré
naděje 16.000 námořních mil.
Mírová konference v Haagu.
Z Haagu, 22. února. (K. k.) Vláda oznámila dnes
úřadně, že se připravuje na uvítání delegátů pro dru-
hou mírovou konferenci kolem 1. června tohoto roku.
Vojenský rozpočet v Anglii.
Z Londýna, 22. února. (K. k.) V pamětním spise
ministra vojenství Haldane o vojenském roz-
počtu pro r. 1907-8 stanoví se úhrnný obnos
výdajů na 27,760.000 liber šterlinků, což značí
oproti r. 1906-7 zmenšení o 2,036.000 liber šterl
V pamětním spise se dále prohlašuje, že na příště
bude se vypláceti zvláštní žold netoliko
mužstvu, které slouží delší dobu, nýbrž
i mužstvu, které dosáhlo stanovené ho
stupně dovednosti ve střelbě, dáváne
znamení atd., a to dle pokroků, jaké učinilo. Jinak
opakuje pamětní spis názory a rady, které projevi
Haldane ve svých posledních řečech.
Z Marokka.
Z Tangeru, 22. února. (K. k.) nAgence Havas?
sděluje: Poslové Raisuliovi, kteří měli příkaz
aby požádali Rogha o společný postup, obdrželi prý
včera příznivou odpověď. 300 vojínů z Fezu vystřídale
posádku arzilskou, která se spojíla s vojskem, táboří-
cím před Zinatem. Myslí se, že Španělsko nebude
žádati za vydání vraha Ben Mansura, který jest špa-
nělským chráněncem. Ježto vyšetřováním hromadí se
proti němu stále důkazy, byl by v tom přípádě po-
praven.
Behringův
Haldane
Havas
Posl Raisuli
ben Mansura
Rusko
dálný východ
Suez
Haag
Anglie
Londýn
Maroko
Tanger
Španělsko
námořní mil
2
article
Nový velký parník.
Z Hamburku, 22. února. (K. k.) Velký parník.
který se právě staví, a bude patřiti do trojice parníků
„Kaiserin Augusta Viktoria“ a „Amerika“, obdržei
jméno „George Washington“.
Slovanští studující v Německu.
O snášelivosti našich německých krajů
v ohledu národním ještě úvahy psáti, bylo by
zajisté nejzbytečnější zbytečností, jaká se jenom
dá mysliti. Martyrologium čili kronika utrpení
našich českých menšin v území, jež Němci pro
sebe uzavírají a svojí výhradnou doménou uči-
niti chtějí, jest v tom ohledu nad pomyšlení
jasným zrcadlem skutečnosti. Formule německé
snášelivosti u nás zní, jak obecně známo, takto:
My, Němci, chceme s vámi žíti v míru a
dobrých stycích sousedských, my chceme se
s vámi přátelsky snášeti ve všech oborech, ale
vy nesmíte se za to dotýkati naší dosavadní ná-
rodní državy, vy musíte za to uznati naše hi-
storické právo na vedoucí postavení v říšia
prvenství našeho jazyka ve státní správě . .
Avšak ani touto hegemonistickou formulí není
nevraživost a nesnášelivost našich německých
krajanů vyčerpána — již pouhý zvuk české
mluvy, již pouhý český nápis na domě nebo
hřbitovním kříži jitří německý cit, německý furor.
Washington
Němec
Hamburk
Amerika
Německo
Kaiserin August Viktoria
3
article
To všechno jsou věci od dávna tak obecně
známě, že se již nerado o nich mluví. Za to
vzpomínalo se v našich kruzích často a s ja-
kýmsi uspokojením, že Němci vedle, v sousední
říši německé, k cizím národnostem, také k Slo-
vanům zahraničním, mnohem snášelivěj-
šími jsou a celkem slušně se chovají. A tak tomu
i skutečně bylo. Avšak zdá se, že nákaza fu-
riosní nesnášelivosti již přes hranice našeho krá-
lovství se přenesla a také v sousedních zemích
německé říše tutéž otravu veřejných poměrů
plodí, která život ve mnohých krajích naší vlasti
nepříjemným, ba tu i tam zhola nesnesitel-
ným činí.
Různé známky toho pozorují se delší dobu
již zejména v Sasku, a právě odtamtud přicház
nová zvěst o propukající nesnášelivosti a to ni-
koli oproti našim příslušníkům, proti nimž po-
litičtí agitátoři německých nacionálů z Čech Sa-
síky dávno již podněcují i štvou, nýbrž proti
příslušníkům národa ruského, kteří dosud všude
v Německu byli vlídně šetřenými, ne-li docela
vítanými hosty.
Německé universitní studentstvo v Lipsku
je prý velice rozhořčeno nad »osobivým« cho-
váním se slovanských a zejména ruských stu-
dentů, kteří prý se opovažují míchati se i do
politických otázek, jež německou veřejnost za-
městnávají. Následkem toho svolalo lipské bur-
šáctvo velkou studentskou schůzi, aby univer-
sitní posluchači německé národnosti »zaujali
k otázce o cizích studentech určité stanovisko«.
Němec
Čo
Sasko
Německo
Lipsko
4
article
Ve schůzi té žalováno hlučně, že slovanských
studujících v Lipsku stále přibývá a že si tito
cizinci, zejména Rusové, tam počínají, jakoby
byli doma, že se pletou do záležitosti ryze ně-
meckých, ba že se opovážili za posledních voleb
do říšského sněmu německého podporovati so-
ciálně demokratickou agitaci atd.
Na konec přijalo shromáždění resoluci, ve
kteréž prohlašuje, že »namnoze skandalosní vy
stupování slovanských živlů a jejich zjevné proti-
německé snahy v nejširších kruzích působí po-
horšení.« Společně pracování s těmito cizinei
posluchárnách a laboratořích jest prý pro
všechny německé studenty protivnou ob-
tíží, tak že se nedá udržeti žádoucí jinak, na
vzájemné vážnosti spočívající slušný poměr mezi
posluchači. »V zájmu národní čistoty a ryzosti
německé university lipské« musí prý učiněny
býti vhodné kroky. Německé studentstvo žádá,
aby pro přijímání slovanských
studujfcích stanoveny byly zo-
střené podmínky, aby hlásící se slovanští
posluchači povinní byli prokázati, že jsou
německého jazykadokonale mocni
dále, aby se zanášení slovanských posluchačů
do kolejních archů konalo teprve, až ukončena
bude inskripce studentů německých a posléz.
aby pro přislušníky východoevropských států za-
vedeny byly vyššípoplatky immatrikulační
a vůbec ústavní.
Rus
Lipsko
5
article
To jsou projevy nesnášelivosti na univero
sitách dosud neslýchané. Německé studentstvo
lipské dokazuje jimi, že je ovládáno nikoli du-
chem vysokého učení a duchem velkoměstským
nýbrž omezenou nevraživostí a kousavostí na-
dutěho šosáctva v hnízdech mimo všechen ruch
světový. Ale také to je k dobrému! Nač potře-
bují se slovanští studující tlačit tak úsilovně do
universit říše německé? Vždyť tam nejsou přece
jediné prameny vědy a pokroku! Což není na
světě dosti vysokých škol, které se v každém
ohledu německým rovnají, ba v nejednom
ohledu nad ně i vynikají ? Nebude tedy vlastně
ani na škodu, když nevraživé německé bur-
šáctvo slovanské studenty donutí, aby německým
universitám. — se vyhýbali.
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Osvědčení o přístupu do národní
strany svobodomyslné, jež přinášíme v dnešním
ranním listě, usneseno bylo na poradě, konané
včera v klubu národní strany svobodomyslné.
O průběhu schůze té přineseme v zejtřejším
čísle podrobnou zprávu.
— Vyložili jsme panu dru. Stránskému
na jeho žádost, že nám není zapotřebí opravo-
vati názor našeho čtenářstva o škůdném vý-
znamu moravského paktu pro celý národ vůbec
i pro Moravu zvlášť a za příklad nesmírné vý-
tečnosti moravského »díla míru« uvedli jsme
mu beznadějnost požadavku olomouckých Čechů
na změnu obecního řádu volebního, spečetěného
paktem. A pan dr. Stránský? Včera nám sdělil
v odvetu velkou novinu, že v Čechách nebyl
ještě uzavřen žádný pakt a novinu ještě větší,
že máme na sněmu pevnou většinu (což infor-
movanosti jeho činí báječnou čest), ale že
s opravou volebního řádu do sněmu a do obcí
přes to nemůžeme hnouti i kdyby Češi v Liberci
sněm o to dnes požádali. Před léty (?) chtěla
prý česká většina vzít volební právo čestným
občanům v obci a musila toho nechat, a čkoli
není žádným paktem sešněro vána.
Stránský
Morava
Čecho
doktor
Čech
Čechy
Liberec
7
article
Dobrá. Dejme tomu, že je všechno na vlas tak
jak dr. Stránský tvrdí. Zajisté v jedné véci má čirou
pravdu, šněrovačku paktu jsme si tu
opravdu ještě neušili, tento velkolepý
zisk moravský. Či není snad sešněrování většiny
na zemském sněmu moravském zisk, anebo
není snad sešněrována? Kterou z obou těchto
věcí bude pan dr. Stránský příště popírati a
kterou tvrditi?1 Kdyby tedy české sněmovní
strany v království chtěly býti tak zištnými jako
české na Moravě, co by musily učiniti?! Mu-
sily by si poslati na Moravu o míru na větši-
novou šněrovačku. Slyšíme už vtip humoristy
Stránského, ta že se nám už šije... Ale ni-
kdo nám ji neobleče, té síly na
světě není. My neprohrajeme vývoj českého
národa ve výborovém hazardu, abychom užili
slavného obrazu dra. Stránského, jímž oznámil
světu, jak po volkstágu a po okázalém rozbití
smiřovačkového výboru — na oko — došlo
k tomu, že smiřovačky byly přece uskutečněny
Stránský
Morava
8
article
ve chvíli, kdy celý český národ byl přesvědčen,
že k nim nikdy dojíti nemůže v.. Někomu při-
chází štěstí ve spaní, někomu se musí násilím
vnutiti, kdyby to bylo třeba bodákem.
— O novém obsazení biskupského stolce v Čes.
Budějovicích jednáno bylo na schůzi tamního obec-
ního zastupitelstva dne 21. t. m. Purkmistr Ta-
s chek byl zmocněn podniknouti všecky
kroky, aby nástupcem dra. M. Říhy usta-
noven byl kněz, který by katolíkům
německé národnosti byl vhod. Jaké vlast-
nosti takový kandidát má míti, nemusíme vykládati:
Němcům budějovickým by se na stolci biskupském
asi nejlépe zamlouval takový kněz, jenž by byl na-
před německým nacionálem a teprv na druhém mí-
stě knězem. Byl-li by vhod českým katolíkům.
kteří tvoří v dlecési zdrcující většinu, o to se málo
starají. Na štěstí ovšem o jmenování biskupa neroz-
hoduje pan — Taschek. Nicméně jest zapotřebí, aby
i s české strany byla této záležitosti věnována nále-
žitá pozornost.
M Říha
Čes . Budějovice
9
article
— Jak obecní správa čes.budějovická umí po-
máhati svým věrným, o tom zajímavý doklad podán
byl ve schůzi obecního zastupitelstva čes.-budějo-
vického (dosud starého, od r. 1898 vládnoucího) dne
21. t. m. Jeden ze sloupů budějovického němectví,
p. Bedř. Knopp. octl se v úzkých a tu si vzpomněl
od čeho že by tu byl purkmistr Taschek a ostatní
kamarádi v obecním zastupitelstvu a nabídl obci ke
koupi pozemky na t. zv. Schnarcherově ostrově. Po-
zemky tyto nehodí se k ničemu, neboť při každé
větší vodě jsou Vltavou zaplavovány, ale obecní za-
stupitelstvo bez rozmyslu přistoupilo na nabídkua
koupilo pozemky ony za 68 238 K. Ale teď co s nimi?
I tu moudré hlavy věděly si rady. Zřídí tu sklá dku
popela(!) (dřiv tu byly louky a procházky) a aby
sem mohl býti popel z města snáze dovážen, zřídí
se přes Vítavu dřevěný most nákladem asi 30.000 K.
Bedř
Knopp
Taschek
Schnarcherův
Vltava
10
article
Tak »hospodaří« obecní správa města, majícího tři-
náct mulionů dluhů. Ovšem pánové, radnici dosud
ovládající řídí se zásadou: dokud je z čeho brát,
berme, po nás — až Češí se k veslu dostanou — at
přijde třeba potopa
— Český zemský svaz ku povznssení návštěvy
cizinců v král. českém v Praze přestěhoval svou
úřadovnu a informační kancelář do nových místností
Na příkopě č. 13 v I. patře, kdež pp. členům i ci-
zincům udílí rady a pokyny z oboru své působnosti,
vykládá k volnému nahlédnutí jízdní řády a léčební
listiny všech lázeňských míst a vydává svoje i cízí
prospekty, průvodce, letáky a brožury, po případě je
na žádost opatřuje. Koncem ledna vydal svaz český
adresář svých pánů členů, jejž zdarma v úřadovně
obdržeti lze a chystá do tisku adresář německý,
určený k rozšiřování v cizině. Žádají se tudíž pp.
členové, aby změnu svého stavu nebo bydliště úřa-
dovně oznámili, by opravy v čas provedeny býti
mohly. Za účelem obeslání berlínské sportovní vý-
stavy zaslala dosud u pochopení významu šíření
známosti českých turistických atrakcí krásné foto-
grafické snímky svých celkových pohledů nebo pa-
mátností města Kutná Hora, Mladá Boleslav, Hradec
Praha
Kutná Hora
Mladá Boleslav
Hradec
Český zemský svaz
11
article
Králové. Bylo by žádoucno, aby i ostatní města česká
vlastenecký účel svazu co nejúčinněji podporovala,
neboť rozkvět svazu spočívá jen na přízni, jakou mu
česká veřejnost přinese vstříc. Jsme sice dosud ještě
daleko za cizinou, ale podmínky jsou zde, abychom
ji v mnohém brzy dostihli, ne-li i předstihli.
Spolek poplatnictva pražského konal dne
21. února v restauraci Choděrově měsíční schůzi vý-
borovou za předsednictva dvor. továrníka F. Klubala.
S politováním vzato na vědomí, že městské zastupi-
telstvo na Smíchově bylo nuceno podati námitky proti
účtům společné vodárny za rok 1906, poněvadž nejsou
v konečných číslech správny. Zadání hostince na
jatkách bez konkursu způsobilo delší debatu, ježto
příjmy obecní zkráceny býti se zdají. Delší rozhovor
veden o stálém stoupání cen uhlí. Usneseno podnik-
nouti kroky, aby k ozdravění zemských financí po-
voleno bylo vybírání daně z uhlí i dříví, do ciziny
vyváženého. Velká debata vedena o připojování okol-
ních obcí ku Praze. Poplatnictvo jest ochotno přinésti
oběti krásné, politicky významné myšlence utvoření
Velké Prahy, avšak připojení okolních obcí nevyváží
nová břemena, která tím opět jen na poplatníky praž-
ské přesunuta budou. Usneseno vystoupiti proti dal-
šímu připojování předměstí ku Praze, pokud toto ne-
stalo by se za příznivějších podmínek, a sice: pokud
vláda zvláštním zákonem neupraví sama vhodnější
a finančně příznivější základ takovému připojování,
dále pokud nebude obci pražské přiřknuta přiměřená
náhrada za přenesenou působnost, pokud nebude
změněn zastaralý řád obecní, zejména dosavadní způ-
sob ubírání zástupců starým částem pražským a udě-
lováním jich připojeným obcím
Choděrův
F Klubal
Smíchov
Praha
12
article
— Věcná loterie ve prospěch Třebenicka. Klub
vlast. přátel dra. Paříka a Třebenicka v král. hl. městě
Praze, pořádá věcnou loterii, jejíž čistý výtěžek určen
jest na obrannou práci na Třebenicku. Tah losů prvot-
ně stanoven byl na den 1. března t. r., ale poněvadž
z rozeslaných všech vydaných 3000 losů není polo-
vina zaplacena a adresáti jich nevracejí přes výslov-
nou písemnou prosbu každou zásilku doprovázející,
aby losy buď zaplatili, nebo do 14 dnů vrátili, jest
klub nucen tah losů věcné loterie odložiti na den 28.
září t. r. Četné výhry sestávají z velmi cenných před-
mětů, zvláště z nádherných obrazů originálů. V po-
slední době, kdy buršácký studentský německý spolek
v Drážďanech pomáhá pověstnému Tittovi v Třebe-
nicích na zdolání českých Třebenic, jest činnost Klubu
vlast. přátel dra. Paříka a Třebenicka velice potřeb-
nou. Kdož los obdržel a dosud nezaplatil, se žádá,
aby jej buď vrátil aneb zaplatil, jelikož s upomínkami
ztrácí se mnoho na poštovném
— Dary. Rodina pana Josefa Sokola v Praze
složila na vánoční nadílku Národní jednoty severo-
české 20 K na místo věnce na rakev zesnulého přítele
Ed. Kavalíra.
— »Mluvící koconr«. Z kruhů přítelkyň domácích
zvířat se nam píše: Četla jsem masopustní povídání
o »mluvícím kocouru« v Bubenči a nelenila jsem
podívati se na toto zázračné zvíře. Kocour spal, když
Pařík
Třebenicko
Ed
Kavalír
Třebenicko
Praha
Drážďany
Třebenice
Bubeneč
Josef Sokol