ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e1e8cb00-7129-11dc-8375-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 22, person 99, org 2, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 15. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 164.
4 article
ša ranní a odpol. Iisty předplácí se v Praze v adminisiraci něvt leta . . . . 6 K — s dvejí čonáškou nesPi nnt lota . . . . 7 K 50 ve nlialkách nub . . . . . . 2 K 30 Pešton: nätnt leta . . . . 9 K 60h s drojí zásilkou ua nisš n itrrt let -
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 14. června. (Zvl. tlegr. »N. L. «) Telegrafie systému Mar- cona bez drátu byla zavedena na čty- řech obrněncích systému »Borodinoe Aurory«. Obecenstvo stává se velmi nervosním nedostatkem zpráv a šíří se následkem toho vzrušujíeí pověsti pravděnepodobné o osudech Port Arturu i armády Kuropatkinovy. Za- jatei japonští budou dopraveni do gubernií Orel, Pultava a Kyjev, kde budou držáni pod přísnou vojenskon dohlídkou. Důstojníci a mužstvo bude umístěno zvlášt. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Artur Kuropatkinův Petrohrad Mar Kyjev
6 article Ústava rakouská prý vyšla ze cviku.
Ústava rakouská prý vyšla ze cviku. K 26. únoru 1861 dlužno vrátiti se opěta opět, kdykoliv spory o pravou ústavnost v Ra- kousku vyšlehnou mohutnějšími plameny, kdy- koliv slovanští národové v západní polovici říše vehnáni jsou do ostřejší obrany svého života svých práv proti zarputilosti panovačních chou- lek a bezedné prolhanosti zdejšího kmene ně- meckého. K tomu dni sahají kořeny všeho zla jež touto říší zmítá, jež otravuje všechen poli- teký, národní a společenský vzduch v ní, jež pohleuje všechno ovoce hospodářské, průmy- slové a obchodní práce pilného, šetrného a strá- dajicího občanstva jejího, především vvětšiny jeho slovanské. Volební patenty únorové r. 1861 podrylya zvrátily právní základ, na nějž toto soustátí po zkušenostech velice trpkých uvedeno a téměř od samého kraje záhuby postaveno bylo diplo- mem ze dne 20. října 1860. Od volebních řádův Schmerlingových, s krátkými přestávkami, jež dbrým a spasným účelům svým nevyhověly, až po dnes táhne se nepřetržitý řetěz bojův ústav- nich a národních, ženoucích monarchii středo- evropskou rychleji a rychleji po šikmé ploše ža- lostných osudův do černého jícnu budoucnosti.
Schmerlingův
7 article
Tyto boje točí se hlavně mezi národem če- ským a zdejším zlomkem kmene německého jehožto vůdcové už před léty zjevně prohlásili. že Rakousko buď bude německé nebo že vůbec nebude. Heslo německé přirozeně a důsledně vyplynulo z volebních pa- tentův únorových, jež německé menšině v zá- padní polovici říše upravily nad slovanskou vět šinou zdejší, číselnou převahu ve sborech ústav nich a zákonodárných. Nepřirozené a nespra- vedlivé převahy své, udělené jí z milost- vládní v zastupitelstvech zemských a říš ských, německá menšina bez rozpakův právních. bez ostychův slušnosti, bez uzardění poctivosti po čtyřicet let užívala a využitkovala ve všech oborech správy státní na nejhrubší poškozování urážení a potlačování národův slovanských. v první řadě národa českého, jenž vždy byl nej- vělší překážkou její politiky nerakouské. všeněmecké.
Rakousko
8 article
Ochotně obětovala při tom všechny zřetele k hmotným potřebám, k hospodářským prospě- chům, k finančním silám říše, vyssála, na úplnou mizinu přivedla blahobyt národův, nahromadila státních dluhův, všechno jen, aby udržela sebe samu při vesle vládním, aby zachraňovala stále šířenou lež po světě zahraničném, že Rakousko jest — německé! K zachování toho klamu a pod- vdu, vypěstovaného o pravém základě, o přiro- zené podstatě a skutečném jádru jeho r. 1867 spolčila se s Maďary a nemohouc nadále ovládati tiši habsburskou celou, uzavřela s nimi hospo- dářsky-finanění vyrovnání na ohromnou škodu všeho občanstva předlitavského, jen aby s milo- stivou podporou jejich podržela ve svých rukou vládu nad západní polovinou monarchie. A když lživá a podvodná hra s většinou jej v zastupitelstvu říšském přirozenou silou po- měrův byla povalena, a když konečně i nej- vzdálenější cizina poznala, že převážná vět- šina občanstva v celém soustátí rakouském. zvláště pak v západní polovici jeho jest slo- vanská, že všechna ústavnost zde založena jest na bezpráví, páchaném na nejpřirozenějších právech národa českého: tu nynější náčelník vlády vídeňské, spolu nejsmělejši, nejbezohled- nější vykonavatel všeněmecké zvůle v Rakousku rdhodil stranou nepohodlné zásady pravé ústav- nísti, dle nichž většina platně rozhoduje ve všech sborech zákonodárných a pravil k Němcům zdejším: zanechte všechno pachtěn se po většině, nemáte ji a nenabu- dete jí v Rakousku žádným nási- lim, žádnými kejkly; anijá nemohu vám ji dáti; ale dám vaší menšině do ruky všechnu moc státní, a to jest něco lepšího! — Tak řekl a učinil dne 17. října 1899, sklo- niv autoritu státní před německou obstrukcí par lamentní a revolucí pouliční až k zemi!
Maďar Němec Rakousko
9 article
Toho dne neparlamentní ministerstvo - vi- deňské spolčilo se s obstrukci německé menšiny v parlamentu, vlastně podrobilo se jí a prohlá- silo její program a její politiku za pravidlo, je- muž podrobiti se má i vnitřní politika Předlitav- ska a všeliké právo národův slovanských, žijí- cích v jeho obvodu. Toho dne vnucen byl i ná- rodu českému boj parlamentní takového druhu. jehož on v minulých nejtužších zápasech svých za svůj život nebyl užil. V boji tom národ náš trvá posud. Úplně přisvědčujeme zastesknutí, jež ondyne vyrvalo se z hrudi hlavního orgánu všeněmecké prlitiky a obstrukce. „Co nevraživosti ná- rodní už stály!“ zabědovala si v nestřežené chvíli „Neue Freie Presse“. Po česku čte se ten stesk správně: „Co už stála v Rakousku Rakousko zpupnost a nespravedlivost německá!“ A dále dočtli jsme se v řečeném listě skvostného přiznání: „Ústava sice není zrušena ale vyšla ze cviku, a co z ní zbylo jsou prázdné formy, pohodlný obal neobmezeného rozhodován o veřejných prostředcích.“ Teď právě dobíhá rok, když předseda mini sterstva uherského, Hederváry, měl velmi parné dni s opposicí říšského sněmu uherského. Byl také ministrem neparlamentním jako dr. Kör ber. Když se chystal sáhnouti „silnou rukou na řády ústavní a na práva většiny parlamentní, pražská „Bohemia“ otázala se: „Jak dlouho Uhři strpí vládu ministra neparlamentního?“
Kör ber Rakousko Neue Frei Presse Bohemia
10 article
Uslyšel-li svět kdy naivnosti větší? Hederváry byl odplaven za krátko potom, ale neparla- mentní vláda dra. Körbra trvá po- sud, ba dostoupila závratného vreholu své neústavnímoci v Před- litavsku v dnech právě minulých, chystajíe se uvaliti na přetížená bedra občanstva zdejšího dluh několika set millionů korun způsobem ne- zákonným. Na to „Neue Fr. Pr.“ naráží slovy, že z ústavy rakouské zbyly už jen „prázdné formy, pohodlný obal neobmezenéh rozhodování o veřejných prostředcích!“ V pátém roce ministerského absolutismu páně Körbrova a národního absolutismu vše- německého v západní polovině této říše uslyšet takovou žalobu na oba ve sloupcích hlavního listu jich obou: toť dosti zajímavo. Jsouť to věru přesmutné konce neobmezené vlády obou. Před- povidali jsme je od nastolení obstrukční vlády dne 17. října 1899. Že „N. Fr. Pr.“ bystro- zrakem svým je postřehla teprv teď, když vláda dra. Körbra kroutí, ždímá a mučí několik ubohých paragrafů, aby z nich „suchou destil- laef“, jen ministerským absolutismem vyčaroval několik set millionův korun — dluhův, kteréž i německému poplatnictvu v Rakousku zajdou za nehty, jest neméně významno. Pokud totiž šlo o rdousení ústavy rakouské jen k vůli potlačo- vání národních, politických a stát- ních práv národa českého, „Neue Fr.
Neue Francie Rakousko pán Körbrův
11 article
Pr.“ neměla z toho ani nejmenší nepříjemný „pocit“, ale v otázce peněz přestává, jak známo, i německá „gemütlichkeit“, a obhájci nejzběsilejší obstrukce všeněmecké teď, po při- jetí stamillionových úvěrův vojenských v dele- gacích a před jednáním o případné části na Před- litavsko v parlamentě vídeňském, počíná svítati že „ústava sice není zrušena, ale že vyšla ze cviku“. Patrně čenichá starou rakouštinu a nemá k těm třem paragrafům, jímiž vláda Körbrovaji přemítá na stěny vídeňského parlamentu, mnoho důvěry. Obstrukční bohorovnost německá z krásných dob ministerstva Thunova nyní po pěti létech ministerského absolutismu Körbrova a národ ního absolutismu všeněmeckého opustilaji Vzdychlať si: „Z ústavy zbyly jen prázdné fermy, pohodlný obal neobmezeného rozhodo- vání o veřejných prostředcích.“ Pravda, ale s dovolením: ústava rakouská i v znetvořené úpravě své Schmerlingovské „vy- šla ze cviku“ už dávno, dle kalendáře dne 17. října povědomého roku, kdy nastolena byla vláda všeněmecké obstrukce. A ústava, která „vyšla ze eviku“, které se neužívá, jest zru- šena. Jest tedy Rakousko už od řečeného dne. nyní už po pět let, bez ústavnosti a bez ústavy Čehož nejpádnější důkaz podává sám p. dr. Körber. Jeho trvání v úřadě ministerském vůbee ajako předsedy ministerstva zvláště i při nej zmrzačenější ústavě bylo by zhola ne možno. — Budoucnost ukáže, že škod ještě tisíckráte větších a osudnějších, než jaké Rakousku způ- sobila zpupná panovačnost obstrukce všeněme- cké, připravila mu vláda Körbrova. Nad ni Ra- kousko posud nemělo vlády škodlivější, to věru jest co říci ve státu, kde jen prodlením čtyřicet iet vystřídalo se s nepatrnými odpočinky tolik vlád, z nichž jedna po druhé zadávala mu rány těžké, namnoze nezhojitelné. Vláda Körbrova v tom působení překonala všechny.
Thunův doktor Körber Körbrův Rakousko
12 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Druhého výročního zasedání schůze prvá. Ve všedních šatech i všední náladě kupil se dnes poslanci sněmu království českého v ku loárech i v zasedací síni. Ani obvyklého jindy osobního vílání tentokráte jakoby skoro nebylo Také zájem o první sezení byl nepatrný. Věděl každý již před schůzl, co se v plenu bude díti, že zavládne zase německá obstrukce, že pak brzy bude konec, a jaký konec bude. A vše vědělo se najisto, protože bylo všeobecně známo, že prognosa pochází od nejvyššího pana maršálka. Kdyby kníže Jiří Lobkovic soustřeďoval ve své osobnosti všecky skvělé vlastnosti — sdílným jistě není. Ale tentokráte učinil chvály hodnou výjimku: oznámil funkcionářům poslaneckých klubů otevřeně, co a jak provede. Rozumí se, že svoji předpověď splnil do posledního písmene. V mysli maršálkově bylo toto zasedání sněmu odbyto zajisté již v tom okamžiku, kdy je zahajoval. Dovolávaje se zdravého rozumu aspoň pro budoucnost, vypustil kníže Lobkovie pro přitomnost úmyslně každou zmínku o pro- gramu nynějšího výročního zasedání sněmu ze svého dnešního proslovu. Zdravý rozum, jehož kníže Lobkovics dovolával, nahražen je té doby německou ob- strukci, již dávno předpověděnou a chystanou, a — dle všeobecného mínění — prováděnou s vědomím ministerského předsedy dra. Körbra. Jako byla připravena německá obstrukce. tak také byl na ni připraven nejvyšší maršálek s hotovým plánem, odročiti schůze sněmovní n neurčilo. Svůj plán, s nímž se netajil, kníže provedl obratem ruky. Má k tomu moc, kterou předsedu sněmovny obdařil zastaralý, nedemo- kratický jednaci řád, příčina mnoholetých stesků svobodomyslných poslanců českých a opravných návrhů jejich.
Lobkovic Lobkovie
13 article
Nejvyšší maršálek se tedy rozhodl a svoje rozhodnutí provedl při nejbližší vhodné příleži- tosti. Tím však není řečeno, že nebylo by možno jiné řešení otázky nynější německé obstrukce na sněmě. Není vyloučeno, že později bude také vzato v úvahu. Při úvaze takové byl by podkladem as dosavadní řád jednací. Německá obstrukce ovšem přímo vzbuzuje požadavek jeho změny. Nic ne- mohlo býti přirozenější, nežli že klub sněmov- ních poslanců národní strany svobodomysln o projektu změny jednacího řádu již rokoval že ji shledal žádoucí a pilnou, a že se také směrem tim připravuje. Agrárníci chtějí společnou poradu všech českých poslanců lidových a poslanců konserva- tivního velkostatku o otázce, jak lze zabezpečiti dělnost sněmu království českého. Činem nej vyššího maršálka má otázka tato poněkud více času, nežli snad agrárníci myslili. Že však rozpravě o ní nikdo z oslovených se nebude vyhýbati, leží na bíledni. Až k ní dojde, po- slanci svobodomyslní zajisté dokáží, že jsou pohotově pro všecky případy, stejně jako byl Jejich stanovisko proti německé obstrukei na sněmu, a také jejímu bezdůvodnému spojo- vání s českou obstrukcí na říšské radě tlumočil dnes dle klubovního usnesení poslanec dr Herold. Řečí improvisovanou, ale spádnou a pádnou, skvěle pointovanou: existence sněmu království českého jest existenční podminkou dynastie. Podobně účinným byl jeho úsudek. kterak vláda nynější pozbyla existenční opráv něnosti..
doktor Herold
14 article
Stručný, při tom sytě obsažný řečnický výkon dra. Herolda shromáždil kol českého centra celou sněmovnu. Souhlas, dru. Herol- dovi často věnovaný, šel z upřímného citu českých srdci. Při závěrečné apotheose řečníkově vlnilo skutečné vzrušení sálem. Po takovém výkonu nebylo již zájmuo to, co mluvil předseda klubu agrárního, posl. Kubr. Dle obsahu řeči jeho soudě, jednalo se agrárníkům víc o projev jako projev, nežo jeho obsah. Ale přes to je otázkou, bylo- třeba, by sgrární klub, dobře věda, že Němei obstruovati budou třeba svoje vlastní podání, úmyslně se jim podložil dobrovolným vylouče- ním všech politických a národních otázek ze svého jednacího pořadu. Takového ponížení před Němci nebylo třeba, a ponížení to je tím povážlivější, poněvadž od svého vzniku byl beznadějné. Kde třeba založiti páky, klub poslanců ná rodní strany svobodomyslné ukázal svým ná- vrhem na změnu volebního řádu, jejž dnes podali dr. Horold, dr. Pacák, dr. Škarda a dr Viškovský. Kde třeba je nápravy v zájmu práva. spravedlnosti a národní mravnosti, vidno jez dotazu posl. Anýže a dra. Ladislava Dvořáka Kde správa státní hospodářsky nekoná svoj povinnost, demonstroval posl. Niklfeld svým velice včasným dolazem o rozdílení podpor krajích, živelní katastrofou loni stížených. Jest otázka, jak vláda by dovedla na všecky ty dotazy odpověděti. A odpověděti by mohla i přes německou obstrukci, ačli sněm — ještě se sejde. Nejvyšší maršálek, syt čtverého hlasován dle jmen a dvou desetiminutových přestávek odročil sněm na neurčito. Tak poskytl nyní možnost slova vládě dra Körbra. V pološeru odehrál se dnes krátký politi cký akt. Jaký bude jeho rozvin, jaké vyvrcho lení. jaké rozuzlení?
Herold Kubr Němec doktor Horold Pacák Škarda Viškovský Anýž Dvořák Körbr
16 article
Nejvyšší maršálek zemský kníže Jiří Lobkovio zahájil schůzi o 12. hod. 10 min. Galerie obsazeny hojně. U vládního stolu: míslodržitel král. českého hr Coudenhove a dvor. rada Vojáček. V seznamu došlých spisů zaznamenáno jest 16e spisů. Petice podali: posl. dr. Lad. Dvořák pebici okr výboru ve Slaném v záležitosti změny oběžníku zem výboru o okres. stravovnách; J. Dvořáka, ředitele měšť. školy v Písku; Václ. Symona, katechety ve Sla- ném; Ant. Bulanta a Vojt. Chyby, katechetů v Rakov níku. Nojvyšší maršálek zemský: Zahajuji druhé vý roční zasedání sněmu království českého z r. 1901 zároveň konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se. Slavný sněme! (Poslanci povstávají ze svých míst.) Vítám pány členy slavného sněmu opět v téte zasedací síni. Nečiním-li tak s takovou radostnou ná- ladou, s jakou jsem mnohdy již měl příležitost pány zde uvítati, záleží příčina toho v té okolnosti, že parla- mentní poměry na sněmu tohoto království, an i v celém našem mocnářství dospěly tak daleko, že skutečně, bohužel, naděje na výhodné provádění par- lamentních povinností sklesly netoliko u nás, ale u celého obecenstva, na stupeň již téměř nejnižší V tomto stavu nemůžeme, nežli snad doufati, že, ne-li nyni, tedy snad alespoň v budoucnosti ohledy na po- třeby obyvatelstva tohoto království, vlastenecké sebe- zapření a — račte odpustili, řeknu-li to docela ole- vřeně — zdravý rozum, konečně k tomu dospějí že překážky, které nyní šťastnému vývinu parlament- ních poměrů se kladou v příč, snad jednou koneční přece budou odklizeny Slavný sněme! Na počátku nového zasedání bývá zvykem, abychom obrálili zraků svých k posvátné osobě J. V. nejmilostivějšího císaře pána.
Lobkovio Coudenhove doktor Lada Dvořák J Dvořák Václ Antonín Bulant Písek
17 article
(Prosloviv totéž německy, pokračoval): Proke žádám vás, abyste dnešní sezení započali tím, že provoláte J. V. nejmilostivějšímu císaři j králi Fran tišku Josefu Sláva! (Poslanci provolávají „Sláva“ nebo „Hoch“, Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak, že po dobu nežli zvolen bude verifikační výbor, opatřuje dle jedna- cího řádu verifikování protokolů 9 nejmladších členů sněmu a to po třech ze tří kurií. Jsou to: Z kurie velkých statků svobodný pán Hrubý z Gelenj, Kokei a dr. Herrmann, z kurie měst a míst průmyslových dr. Haeckel, Markert a Maštálka a z kurie obcí ven- kovských, Papoušek, Vojta a Brehm. Žádal pak, aby pro tuto schůzi se ujali úkolu verifikačního postanei Hrubý z Gelenj, dr. Haeckel a Papoušek, pro schůzi příští poslanci Kokeš, Markert a Vojta. Nejvyšší maršálek zemský pokračoval pak: Slavný sněme! Jest mi truchlivou povinnosti připomenouti že v době, která nás děli od poslední části zasedání.
Fran Josef Sláva doktor Herrmann Haeckel Markert Maštálek Papoušek Vojta Brehm Kokeš
18 article
Bylo nám vyrváno smrtí několik velectěných pánů kollegů. (Poslanci povstávají z míst) Dne 18. listopadu loňského roku zesnul pan dr Eduard Brzorád, koncem roku pak byl povolá na věčnost pan poslanec Jaroš. Oba pánové u svých přátel požívali veliké důvěry a zaujímali různé úřady samosprávné. I zde na sněmu po delší dobu účinko- vali s velkým prospěchem. Dr. Brzorád náležel sněmu od r. 1892 a pan poslanec Jaroš od roku 1895. Jsem přesvědčen, že jim zachováme věčnou pamět. Dne 5. ledna letošního roku zemřel pan poslane Vilém Richlý, který náležel ke kurii velkosta tkář ské. — Jazykem německým věnovav vzpomínku ně- meckým poslancům Borjanovi a Niesigovi, pokračoval nejvyšší maršálek zemský: Dne 31. května t. r. skona v Budohosticích pan Heřman Janda, který netoliko po dlouhou dobu náležel sněmu království českého a zde často vynikajícím způsobem se zúčastnil př poradách, ale též po delší dobu jakožto předseda če- ského odboru zemědělské rady konal pro svou vlas velmi platné služby. Slavný sněm již ze svých křesel povstal a má za to, že je to znamením, že s tím souhlasí, by projev soustrasti nad úmrtím naších zemřelých kollegů by zapsán do prolokolu dnešní schůze. Nejvyšší maržálek zemský sdělil pak, že z kurie velkých statků svazkem svěřenským nezavázaných vzdal se mandátu Jindřich šlechtic Schutterstein z kurie venkovských obcí posl. dr. Jan Dvořák, jakož i na jeho místo zvolený posl. Jan Kotlant. Dále sdělil že úřad pořadatelský převzali členové zemského vý boru dr. Václav Škarda a náměstek člena zemského výboru dr. Urban.
Brzorád Jaroš doktor Richlá Borjan Niesig Heřman Janda Jindřich Schutterstein Dvořák Kotlant Škarda Urban
20 article
podali: posl. Březnovský a společníci na místodržilele Dotaz zní: „Již nesčetněkráte bylo zde poukazováno na to že o bezpečnost majetku a osob jest v policejním ob- vodu pražském prašpatně postaráno. Krádeže nejdrzejšího způsobu, přepadení osob ano i vraždy jsou zde na denním pořádku a pachatelé lěchlo zločinů nejsou c. k. policií vypátráni. Zdá se, že celá smečka zločinců dala si v Praze dostaveníčko a provozuje zde své nekalé řemeslo. Příčina těchto smutných poměrů jest ta, že c. k policie nevěnuje, nebo nemůže věnovali své služby bezpečnosti obyvatelstva pražského, pro kterýžlo účel jest ustanovena, prolože musí největší čásť jejího mužstva tráviti svůj čas u pivnic, navštěvovaných německými sludenty, by ti, když se vracejí v noci v růžové náladě do Grandhotelu, Českou spořitelnou jim darovaného, nebyli nikým znepokojováni. Obyvatelstvo pražské, které značnou částí při- spívá na vydržování c. k. policie, má právo, by bylo o jeho majetkovou a osobní bezpečnost tak postaráno jako o bezpečnost těchto cizinců. Proto táží se pode- psaní: Hodlá Vaše Excellence konečně o to se posta- rati, by v Praze zavládly lepší bezpečnostn poměry?- Posl. dr. V. Bamánek a spol. podali k místodržitel tento dotaza „Dne 9. června t. r. byl jsem u p. okresního hej- mana libereckého v trestní věci proti cihlářskému mistru Vilému Weislichovi.
Březnovská Posl doktor V Bamánek Weislich Praha
21 article
Odkázán byv p. okresním hejtmanem na četni- ckou stanici, představil jsem se jednomu ze dvou přítomných tam závodčích po česku a chtěl mu před- nésti svou záležitost. On však se osopil: „Co, v neumíle německy?“ Když pak jsem mu vysvětlil, ž chci býti slyšen v české řeči a že by to bylo přece jen velmi smutné, abych se ani na c. k. čelnické stanici nemohl po česku práva dovolati, odbyl mne slovy: „Vy nám tu nebudete nic předpisovat“ a po- ukázal mne na druhého závodčího. Týž byl neméně zdvořilý. Když jsemí se mu představil, ptal se mně posměšně: „Co poroučejí?“ Vytknul jsem mu neslušný tón a žádal, aby se s mnou slušně jednalo. On však mne odbyl slovy: „Vy nám tu nebudete dělati žádných předpisů.“ Byl jsem tudiž nucen vrátiti se k p. okresnímu hejtmanovi, který se mnou zavedl protokol Jednání obou závodčích je nejen neslušné, P hrubé, nýbrž i v nejpříkřejším odporu s platnými zá- kony, dle nichž c. k. státní úřady jsou povinny se stranami jednati v jich jazyku. Táží se tudíž podepsaní: Co hodlá Vaše Excellence učiniti, aby na c. k. četnické stanici v Liberci bylo s českými stranam jednáno: předně slušně a za druhé tak, jak zákony nařizují?
Liberec
22 article
Posl. Fr. Niklíeld a spol. podali míslodržileli dolaz tento: „Císařským nařízením ze dne 10. září 1903 byla okyvatelstvu této poloviny říše živelními pohromami postiženému ze státních prostředků poskylnuta pod- pora v obnosu 15 millionů korun, a pozdějším usne- sením říšské rady věnováno k témuž účelu dalšíeh 5 mill. korun, celkem tudíž 20 mill. K. Z této sumy dostalo se živelní pohromou posti- ženému obyvatelstvu v království českém 6 mill. K, ze kterých, dle zpráv veřejnosti podaných, dostalo se podílů následujícím politickým okresům: benešov- skému 200.000 K, král.-vinohradskému 20.000 K, ho- řevickému 10.000 K, kladenskému 5000 K, píseckému 286.000 K, blatenskému 100.000 K, německo-brod- skému 400.000 K, poličskému 110.000 K, táborskému 450.000 K, strakonickému 500.000 K, sušickému 50.000 K, chotěbořskému 150.000 K, pelhřimovskému 300.000 K, milevskému 250.000 K, ledečskému 140.000 K, chrudimskému 13.000 K, čáslavskému 20.000 K, klatovskému 16.000 K, litomyšlskému 110.000 K, sedlčanskému 30.000 K, vltavotýnskému 20.000 K, vysokomýtskému 3700 K a lanškrounskému 1000 K, celkem 3,284.700 korun. Kalastrofa, způsobená krupobitím a průtrží mračen dne 19. července loňského roku, byla tak ve- likých rozměrů, jaké nejen není pamětníka, ale jakou nezaznamenávají ani dějiny. Tisice rodin, zejmena zemědělských připravila na mizinu a uvrhla v zou- falou bídu. Po této katastrofě právem předpokládala česká veřejnost, že tentokráte veškera podpor státní obrácena bude na umírnění bídy postiženého obyvatelstva. A zatím z celé státní podpory 20 mill. korun dostal se království českému pouhých 6 mili korun.
Posl František Niklíeld
23 article
Avšak ani tento obnos nebyl roz- dělen celý mezi postižené pohromo dne 19. července. Česká veřejnost vůbec a obyvatelstvo krajiní po- stižených zvlášť právem touží zvěděti, jak nalo- ženo bylo se zbytkem zmíněného ob nosu Proto se podepsaní táží: Jest Vaše Excellenc ochotna zpraviti veřejnost, jakým způsobem rozdělen byl zbytek ze 6 mill, korun, v obnosu 2,715.300 K němž veřejnosti nebyla podán z práva? Posl. Dostál dolazoval se nejvyššího maršálka p osudu svého návrhu na změnu volebního řádu. Posl. Iro (Všeněmec), Prade (něm. lidovec), dr Funke (něm. pokr.) a soudruzi učinili k nejvyššímu maršálkovi dotaz o obsazování míst úřadnických při výboru zemském. Dovozují v něm, že tři sedminy podání k zemskému výboru jsou psány jazykem ně- meckým, že však úřadníci zemského výboru jsou téměř veskrze české národnosti, z nichž někteří prý neovládají dokonale němčinu, že však někteří provo- zují protiněmecké agitace. Tazatelé trvajíce na zá- sade, že úřadnictvo má býti téže národnosti jake ob- čanstvo, poukazují k tomu, že dle zkušeností se země- dělskou radou a zemskou školní radou je možno ja- zykové rozdělení správy zemské, vytýkají, že sně- movní kancelář složena je z úřadníků Čechů, pročež prý se nemohou od nového sněmovního sekretáře V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . za s odpolední . . . . . . . za 2h Ve filialkách na venkově: ranní čísle. . . . . . . . 10 vdpoleční . . . . . . . . 5k Inserá ty platí se hetevě napřei Předplacení a inserty přijímá adminl- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakce. tiskárna n ezpečice „Národnính Lista“, Rakopisy se nevracnji.
Posl Čecho List Rakopisa doktor Funke
24 article
nadíti nestranného vedení záležítosti jemu svěřených. I táží se nejv. maršálka, míní-li v zemském výboru navrhnouti, aby jiný úřadník postaven byl na jeho místo, a aby do sněmovní kanceláře přibráni byli úřadníci národnosti německé, jakož i aby do služeb zemských vzat byl dostatečný počet úřadníků ně- meckých? Posl. Josef Anýž a společníci podali na místo- držitele král. českého tento dotaz „Vaše Excellence! Historie pronásledovánía ubíjení českých menšin v národnostně smíšených obcích a okresech království českého vykazuje ne- jeden šeredný, odporný zjev, který jest hanboua polupou svých původců, hanbou a potupou naší doby! Toto pronásledování českého lidu, prováděné za nynější úřadnické vlády dra. Körbra s paliným souhlasem a někde i přispěním vládních orgánů, kterým zákon ukládá stejné povinnosti vůči občanstvu všemu bez ohledu na národnost, dospělo k zuřivosti šílené.
Posl Anýž
25 article
V území zněmčeněm páchány jsou neslýchaně brutality nejenom na českém úřadnictvu, živnostnictvu a dělnictvu, jež tam má své sídlo i právo na zákona cchranu, nýbrž i na památce českých lidí, kteří odpo- čivají na tamějších hřbitovech Tak vydal starosta spojených obcí Vitelic, Locho- čic a Roudník v okrese chabařovickém dne 24. května 1904 následující úřadní vyhlášku: „Podepsaný ebecní úřad oznamuje, že dle usne- sení obecních zaslupitelstev ve Viklicích (10. března), Lochočicích (9. dubna) a Roudnikách (12. března) za scuhlasu veledůst. farního úřadu ze dne 30. dubna 1904 české nápisy na hrobech zdejšího hřbilova bě- hem 14 dnů, t. j. do 8. června 1904, odstraněny býti mají. Po 8. červnu 1904 budou české nápisy hřbilovní policií odklizeny. Zároveň se oznamuje, že hroby zdejšího hřbitova ani budoucně českými nápisy ozna- čovány býti nesmí. V zastoupení obcí Viklic, Locho- čic a Roudník, 24. května 1904. Starosta obecní: Fügner. Podobně v městečku Ledvicích u Duchcova, kde žije přes polovinu českého obyvatelstva, byly dne 10. t. m. roznášeny po domech oběžníky, kterými se majitelé hrobů na tamějším hřbitově vybízejí, aby české nápisy s hrobů těch do 14 dnů odklidili, jinak že se tak stane správou hřbitovní Nanejvýše roztrpčeni tímto neslýchaným barbar- stvím tážeme se- 1. Jsou Vaší Excellenci tylo případy známy?
Fügner spojený obec Vitelice Viklice Lochočice Locho Ledvice Duchcov Roudniky
26 article
2. Co hodlá Vaše Excellence jako první země- panský úřadník v království českém — kde obě ná- rodnosti po zákonu stejného práva požívati mají — podniknouti, by surovostem a hanebnostem tohoto rázu učiněna byla přítrž?“ Posl. dr. Ladislav Dvořák a společníci podali na místodržitele tento dotaz: „Dne 29. května t. r. uvedly „Národní Listy“ dopis zaslaný p. posl. drem K. Eppingrem panu c. k. poštovnímu sekretáři Karlu Schwarzovi v Praze. V dopise tomto podává p. posl. dr. Eppinger zprávu o výsledku své intervence, kterou po úradě s adresátem vykonal u c. k. poštovního ředitele dvor. rady p. ryt. Šafaříka-Pštrosa a praví se v něm zejmena: Pan dvor. rada prohlásil, že se ne- bude nikterak rozpakovati a navrhne za dozorčí ko- misaře i koncipisty, o jichž jmenování se teprve jedná, a v každém případě propůjčí obsazení těchto míst. pokud jich obvody leží v čistě německém jazykovém území, úřadníkům německým. A dále: Nabyl jsem z toho dojmu, že pro okresy zcela výslovně něme- cké několik německých čekatelů, ač jsou posud kon- cipisty, bude ve zřetel vzato, že však i pro méně vyslovené německé okresy několik českých čekatelů s sebou se sveze (unterlaufen werde). Neopomenul jsem poukázati k napjatému očekávání, s jakým německé obyvatelstvo právě při nynější náladě toto jmenování cčekává, načež p. dvor. rada odpověděl, že až dosud jevil v tom smeru zajisté slušnou ochotu kterou takto i na příště hodlá zachovati.“ S těmito výňatky dopisu, o němž redakce tvrdí. že originál je v jejích rukou, vkládá pisatel pan dr.
Posl doktor Dvořák K Eppingr Schwarz Eppinger Šafařík Praha
27 article
Eppinger přednostovi c. k. ředitelství pošt a lelegrafů v král. českém do úst výroky, o jichž pravosti vzhledem k osobnosti pisatelově nelze ovšem pochybovati. Tyto výroky uznávají, že pro území obývané německým obyvatelstvem v král. českém mají pla- titi jiné předpisy pro jmenování státního úřad- nictva než pro ostatní části země, výroky ony vy- slovují pro kraje tyto přednost pro úřadníky národnosti německé před uřadníky českými, přímo odporujíce čl. 3. st. z. z. o vše- obecných právech občanských, dle kterého jsou všechny úřady veřejné všem státním občanům be rozdílu přístupny Tím uznán vlastně zvláštní priville go- vaný postupový pořad pro úřadníky německé, ale tím zejmena ofliciálně uznána a sankcionována politická snaha vytrhnouti t. zv. území vzavřen z veškeré ostatní nedílné oblasti krá- lovství z působnosti státních základních zákonů zemských a postaviti v něm jmenování úřadnictva pod diktát politických německých stran a agilace ignorující prospěch celku země i státní. Ježto tyto výroky p. c. k. poštovního ředitele po- divuhodným způsobem souhlasí poslední mi úkony justiční správy, jež dle týchž zásan provádí v Čechách jmenování soudního úřadnictva, ptáme se Vaší Excellence: Jak může c. k. vláda omluviti toto protizákonné jednání? Posl. Srdínko a spol. dotazovali se místodržitel v záležitosti poškození okresních silnic vojskem př letních cvičeních. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že byla mu po- dána řada návrhů a to poslanců: Krejčíka, Kubra. Zázvorky, dra. Herolda, Chaloupky, Práška, Hyrše, jichž obsah nebyl čten Posl. dru. Srbovi a Frant. Wankovi udělena byla dovolená na 8 dní. Posl. dr. Pergelt omluvil se pro tuto schůzi. Na to jednáno o udělení dovolené poslanci dru.
Posl Srdínko Krejčík Kubr Zázvorka Herold Chaloupek Prášek Hyrš Srba František Wanek doktor Pergelt Čechy
28 article
Baernreitherovi. Nejvyšší mazšálek zemský sdělil, že ke slovu o této záležitosti přihlásili se poslanci dr. Maly dr. Herold. Posl. dr. Maly (něm. pokr.) pravil, že němečt poslanci kladou váhu na sněmovní zasedání právě zahájené, a že se jim jedná o to, by sněm byi vždy způsobilý platně se usnášeti a co možná plným počtem pohromadě. Přes to, že žádost posl. dra. Baernreithera za dovolenou je zajisté odůvodněna. žádá řečník, aby se o ní hlasovalo dle jmen, a aby před hlasováním tím učiněna byla desetiminutová přestávka. Poslanec dr. Herold: Paní dr. Maly, který přede mnou právě mluvil, učinil návrh, aby o dovolené Jeho Excellence pana dra. Baernreithera bylo zavedeno hlasování dle jmen. Učinil tak proto, že strana, jejímž jménem mluvil, prý hodlá co možná úplně a důkladně projednávati záležitosti tak vážné, jako jest záležitost Tím jest na sněmě království českého zahájena se strany německé obstrukce, o které nemůže se říci, že by k ní dána byla příčina Hlasy se strany německé: A co říšská rada? Ujal jsem se slova za tím účelem, abych v této záležitosti krátce vyznačil stanovisko naší strany Poslanci národa českého vřelé sobě přáli a přejí, aby sněm království českého, tato nejdůležitější par lamentní instituce v tomto soustátí, byl činným ve prospěch obyvatelstva tohoto království a bral úča- stenství na nejdůležitějších otázkách společenských, kulturních a hospodářských. Poslanci čeští si práli, aby vláda svolala sněm tohoto království, jak toho váha této korporace vyžaduje. Naléhali na to, aby sněm zasedal tak dlouho, až by vyřídil všechny zá- talo
Baernreither doktor Malo Herold Posl