1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 15. června 1904.
Praha
4
article
ša ranní a odpol. Iisty
předplácí se
v Praze v adminisiraci
něvt leta . . . . 6 K —
s dvejí čonáškou
nesPi
nnt lota . . . . 7 K 50
ve nlialkách
nub . . . . . . 2 K 30
Pešton:
nätnt leta . . . . 9 K 60h
s drojí zásilkou
ua nisš
n itrrt let -
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 14. června. (Zvl.
tlegr. »N. L. «) Telegrafie systému Mar-
cona bez drátu byla zavedena na čty-
řech obrněncích systému »Borodinoe
Aurory«. Obecenstvo stává se velmi
nervosním nedostatkem zpráv a šíří
se následkem toho vzrušujíeí pověsti
pravděnepodobné o osudech Port
Arturu i armády Kuropatkinovy. Za-
jatei japonští budou dopraveni do
gubernií Orel, Pultava a Kyjev, kde
budou držáni pod přísnou vojenskon
dohlídkou. Důstojníci a mužstvo bude
umístěno zvlášt.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Artur
Kuropatkinův
Petrohrad
Mar
Kyjev
6
article
Ústava rakouská prý vyšla
ze cviku.
Ústava rakouská prý vyšla
ze cviku.
K 26. únoru 1861 dlužno vrátiti se opěta
opět, kdykoliv spory o pravou ústavnost v Ra-
kousku vyšlehnou mohutnějšími plameny, kdy-
koliv slovanští národové v západní polovici říše
vehnáni jsou do ostřejší obrany svého života
svých práv proti zarputilosti panovačních chou-
lek a bezedné prolhanosti zdejšího kmene ně-
meckého. K tomu dni sahají kořeny všeho zla
jež touto říší zmítá, jež otravuje všechen poli-
teký, národní a společenský vzduch v ní, jež
pohleuje všechno ovoce hospodářské, průmy-
slové a obchodní práce pilného, šetrného a strá-
dajicího občanstva jejího, především vvětšiny
jeho slovanské.
Volební patenty únorové r. 1861 podrylya
zvrátily právní základ, na nějž toto soustátí
po zkušenostech velice trpkých uvedeno a téměř
od samého kraje záhuby postaveno bylo diplo-
mem ze dne 20. října 1860. Od volebních řádův
Schmerlingových, s krátkými přestávkami, jež
dbrým a spasným účelům svým nevyhověly, až
po dnes táhne se nepřetržitý řetěz bojův ústav-
nich a národních, ženoucích monarchii středo-
evropskou rychleji a rychleji po šikmé ploše ža-
lostných osudův do černého jícnu budoucnosti.
Schmerlingův
7
article
Tyto boje točí se hlavně mezi národem če-
ským a zdejším zlomkem kmene německého
jehožto vůdcové už před léty zjevně prohlásili.
že Rakousko buď bude německé
nebo že vůbec nebude. Heslo německé
přirozeně a důsledně vyplynulo z volebních pa-
tentův únorových, jež německé menšině v zá-
padní polovici říše upravily nad slovanskou vět
šinou zdejší, číselnou převahu ve sborech ústav
nich a zákonodárných. Nepřirozené a nespra-
vedlivé převahy své, udělené jí z milost-
vládní v zastupitelstvech zemských a říš
ských, německá menšina bez rozpakův právních.
bez ostychův slušnosti, bez uzardění poctivosti
po čtyřicet let užívala a využitkovala ve všech
oborech správy státní na nejhrubší poškozování
urážení a potlačování národův slovanských.
v první řadě národa českého, jenž vždy byl nej-
vělší překážkou její politiky nerakouské.
všeněmecké.
Rakousko
8
article
Ochotně obětovala při tom všechny zřetele
k hmotným potřebám, k hospodářským prospě-
chům, k finančním silám říše, vyssála, na úplnou
mizinu přivedla blahobyt národův, nahromadila
státních dluhův, všechno jen, aby udržela sebe
samu při vesle vládním, aby zachraňovala stále
šířenou lež po světě zahraničném, že Rakousko
jest — německé! K zachování toho klamu a pod-
vdu, vypěstovaného o pravém základě, o přiro-
zené podstatě a skutečném jádru jeho r. 1867
spolčila se s Maďary a nemohouc nadále ovládati
tiši habsburskou celou, uzavřela s nimi hospo-
dářsky-finanění vyrovnání na ohromnou škodu
všeho občanstva předlitavského, jen aby s milo-
stivou podporou jejich podržela ve svých rukou
vládu nad západní polovinou monarchie.
A když lživá a podvodná hra s většinou jej
v zastupitelstvu říšském přirozenou silou po-
měrův byla povalena, a když konečně i nej-
vzdálenější cizina poznala, že převážná vět-
šina občanstva v celém soustátí rakouském.
zvláště pak v západní polovici jeho jest slo-
vanská, že všechna ústavnost zde založena
jest na bezpráví, páchaném na nejpřirozenějších
právech národa českého: tu nynější náčelník
vlády vídeňské, spolu nejsmělejši, nejbezohled-
nější vykonavatel všeněmecké zvůle v Rakousku
rdhodil stranou nepohodlné zásady pravé ústav-
nísti, dle nichž většina platně rozhoduje ve
všech sborech zákonodárných a pravil k Němcům
zdejším: zanechte všechno pachtěn
se po většině, nemáte ji a nenabu-
dete jí v Rakousku žádným nási-
lim, žádnými kejkly; anijá nemohu
vám ji dáti; ale dám vaší menšině
do ruky všechnu moc státní, a to
jest něco lepšího! —
Tak řekl a učinil dne 17. října 1899, sklo-
niv autoritu státní před německou obstrukcí par
lamentní a revolucí pouliční až k zemi!
Maďar
Němec
Rakousko
9
article
Toho dne neparlamentní ministerstvo - vi-
deňské spolčilo se s obstrukci německé menšiny
v parlamentu, vlastně podrobilo se jí a prohlá-
silo její program a její politiku za pravidlo, je-
muž podrobiti se má i vnitřní politika Předlitav-
ska a všeliké právo národův slovanských, žijí-
cích v jeho obvodu. Toho dne vnucen byl i ná-
rodu českému boj parlamentní takového druhu.
jehož on v minulých nejtužších zápasech svých
za svůj život nebyl užil. V boji tom národ náš
trvá posud.
Úplně přisvědčujeme zastesknutí, jež ondyne
vyrvalo se z hrudi hlavního orgánu všeněmecké
prlitiky a obstrukce. „Co nevraživosti ná-
rodní už stály!“ zabědovala si v nestřežené
chvíli „Neue Freie Presse“. Po česku čte se
ten stesk správně: „Co už stála v Rakousku
Rakousko zpupnost a nespravedlivost německá!“
A dále dočtli jsme se v řečeném listě skvostného
přiznání: „Ústava sice není zrušena
ale vyšla ze cviku, a co z ní zbylo
jsou prázdné formy, pohodlný
obal neobmezeného rozhodován
o veřejných prostředcích.“
Teď právě dobíhá rok, když předseda mini
sterstva uherského, Hederváry, měl velmi parné
dni s opposicí říšského sněmu uherského. Byl
také ministrem neparlamentním jako dr. Kör
ber. Když se chystal sáhnouti „silnou rukou
na řády ústavní a na práva většiny parlamentní,
pražská „Bohemia“ otázala se: „Jak dlouho
Uhři strpí vládu ministra neparlamentního?“
Kör ber
Rakousko
Neue Frei Presse
Bohemia
10
article
Uslyšel-li svět kdy naivnosti větší? Hederváry
byl odplaven za krátko potom, ale neparla-
mentní vláda dra. Körbra trvá po-
sud, ba dostoupila závratného
vreholu své neústavnímoci v Před-
litavsku v dnech právě minulých, chystajíe
se uvaliti na přetížená bedra občanstva zdejšího
dluh několika set millionů korun způsobem ne-
zákonným. Na to „Neue Fr. Pr.“ naráží
slovy, že z ústavy rakouské zbyly už jen
„prázdné formy, pohodlný obal neobmezenéh
rozhodování o veřejných prostředcích!“
V pátém roce ministerského absolutismu
páně Körbrova a národního absolutismu vše-
německého v západní polovině této říše uslyšet
takovou žalobu na oba ve sloupcích hlavního
listu jich obou: toť dosti zajímavo. Jsouť to věru
přesmutné konce neobmezené vlády obou. Před-
povidali jsme je od nastolení obstrukční vlády
dne 17. října 1899. Že „N. Fr. Pr.“ bystro-
zrakem svým je postřehla teprv teď, když vláda
dra. Körbra kroutí, ždímá a mučí několik
ubohých paragrafů, aby z nich „suchou destil-
laef“, jen ministerským absolutismem vyčaroval
několik set millionův korun — dluhův, kteréž
i německému poplatnictvu v Rakousku zajdou za
nehty, jest neméně významno. Pokud totiž šlo
o rdousení ústavy rakouské jen k vůli potlačo-
vání národních, politických a stát-
ních práv národa českého, „Neue Fr.
Neue
Francie
Rakousko
pán Körbrův
11
article
Pr.“ neměla z toho ani nejmenší nepříjemný
„pocit“, ale v otázce peněz přestává, jak
známo, i německá „gemütlichkeit“, a obhájci
nejzběsilejší obstrukce všeněmecké teď, po při-
jetí stamillionových úvěrův vojenských v dele-
gacích a před jednáním o případné části na Před-
litavsko v parlamentě vídeňském, počíná svítati
že „ústava sice není zrušena, ale že vyšla ze
cviku“. Patrně čenichá starou rakouštinu a nemá
k těm třem paragrafům, jímiž vláda Körbrovaji
přemítá na stěny vídeňského parlamentu, mnoho
důvěry.
Obstrukční bohorovnost německá z krásných
dob ministerstva Thunova nyní po pěti létech
ministerského absolutismu Körbrova a národ
ního absolutismu všeněmeckého opustilaji
Vzdychlať si: „Z ústavy zbyly jen prázdné
fermy, pohodlný obal neobmezeného rozhodo-
vání o veřejných prostředcích.“
Pravda, ale s dovolením: ústava rakouská
i v znetvořené úpravě své Schmerlingovské „vy-
šla ze cviku“ už dávno, dle kalendáře dne 17.
října povědomého roku, kdy nastolena byla vláda
všeněmecké obstrukce. A ústava, která „vyšla ze
eviku“, které se neužívá, jest zru-
šena. Jest tedy Rakousko už od řečeného dne.
nyní už po pět let, bez ústavnosti a bez ústavy
Čehož nejpádnější důkaz podává sám p. dr.
Körber. Jeho trvání v úřadě ministerském vůbee
ajako předsedy ministerstva zvláště i při nej
zmrzačenější ústavě bylo by zhola ne
možno. —
Budoucnost ukáže, že škod ještě tisíckráte
větších a osudnějších, než jaké Rakousku způ-
sobila zpupná panovačnost obstrukce všeněme-
cké, připravila mu vláda Körbrova. Nad ni Ra-
kousko posud nemělo vlády škodlivější, to věru
jest co říci ve státu, kde jen prodlením čtyřicet
iet vystřídalo se s nepatrnými odpočinky tolik
vlád, z nichž jedna po druhé zadávala mu rány
těžké, namnoze nezhojitelné. Vláda Körbrova
v tom působení překonala všechny.
Thunův
doktor
Körber
Körbrův
Rakousko
12
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Druhého výročního zasedání schůze prvá.
Ve všedních šatech i všední náladě kupil
se dnes poslanci sněmu království českého v ku
loárech i v zasedací síni. Ani obvyklého jindy
osobního vílání tentokráte jakoby skoro nebylo
Také zájem o první sezení byl nepatrný. Věděl
každý již před schůzl, co se v plenu bude díti,
že zavládne zase německá obstrukce, že pak
brzy bude konec, a jaký konec bude. A vše
vědělo se najisto, protože bylo všeobecně známo,
že prognosa pochází od nejvyššího pana maršálka.
Kdyby kníže Jiří Lobkovic soustřeďoval ve své
osobnosti všecky skvělé vlastnosti — sdílným
jistě není. Ale tentokráte učinil chvály hodnou
výjimku: oznámil funkcionářům poslaneckých
klubů otevřeně, co a jak provede. Rozumí se,
že svoji předpověď splnil do posledního písmene.
V mysli maršálkově bylo toto zasedání
sněmu odbyto zajisté již v tom okamžiku, kdy
je zahajoval. Dovolávaje se zdravého rozumu
aspoň pro budoucnost, vypustil kníže Lobkovie
pro přitomnost úmyslně každou zmínku o pro-
gramu nynějšího výročního zasedání sněmu ze
svého dnešního proslovu.
Zdravý rozum, jehož kníže Lobkovics
dovolával, nahražen je té doby německou ob-
strukci, již dávno předpověděnou a chystanou,
a — dle všeobecného mínění — prováděnou
s vědomím ministerského předsedy dra. Körbra.
Jako byla připravena německá obstrukce.
tak také byl na ni připraven nejvyšší maršálek
s hotovým plánem, odročiti schůze sněmovní n
neurčilo. Svůj plán, s nímž se netajil, kníže
provedl obratem ruky. Má k tomu moc, kterou
předsedu sněmovny obdařil zastaralý, nedemo-
kratický jednaci řád, příčina mnoholetých stesků
svobodomyslných poslanců českých a opravných
návrhů jejich.
Lobkovic
Lobkovie
13
article
Nejvyšší maršálek se tedy rozhodl a svoje
rozhodnutí provedl při nejbližší vhodné příleži-
tosti. Tím však není řečeno, že nebylo by možno
jiné řešení otázky nynější německé obstrukce na
sněmě. Není vyloučeno, že později bude také
vzato v úvahu.
Při úvaze takové byl by podkladem as
dosavadní řád jednací. Německá obstrukce ovšem
přímo vzbuzuje požadavek jeho změny. Nic ne-
mohlo býti přirozenější, nežli že klub sněmov-
ních poslanců národní strany svobodomysln
o projektu změny jednacího řádu již rokoval
že ji shledal žádoucí a pilnou, a že se také
směrem tim připravuje.
Agrárníci chtějí společnou poradu všech
českých poslanců lidových a poslanců konserva-
tivního velkostatku o otázce, jak lze zabezpečiti
dělnost sněmu království českého. Činem nej
vyššího maršálka má otázka tato poněkud více
času, nežli snad agrárníci myslili. Že však
rozpravě o ní nikdo z oslovených se nebude
vyhýbati, leží na bíledni. Až k ní dojde, po-
slanci svobodomyslní zajisté dokáží, že jsou
pohotově pro všecky případy, stejně jako byl
Jejich stanovisko proti německé obstrukei
na sněmu, a také jejímu bezdůvodnému spojo-
vání s českou obstrukcí na říšské radě tlumočil
dnes dle klubovního usnesení poslanec dr
Herold. Řečí improvisovanou, ale spádnou
a pádnou, skvěle pointovanou: existence sněmu
království českého jest existenční podminkou
dynastie. Podobně účinným byl jeho úsudek.
kterak vláda nynější pozbyla existenční opráv
něnosti..
doktor Herold
14
article
Stručný, při tom sytě obsažný řečnický
výkon dra. Herolda shromáždil kol českého
centra celou sněmovnu. Souhlas, dru. Herol-
dovi často věnovaný, šel z upřímného citu
českých srdci. Při závěrečné apotheose řečníkově
vlnilo skutečné vzrušení sálem.
Po takovém výkonu nebylo již zájmuo
to, co mluvil předseda klubu agrárního, posl.
Kubr. Dle obsahu řeči jeho soudě, jednalo se
agrárníkům víc o projev jako projev, nežo
jeho obsah. Ale přes to je otázkou, bylo-
třeba, by sgrární klub, dobře věda, že Němei
obstruovati budou třeba svoje vlastní podání,
úmyslně se jim podložil dobrovolným vylouče-
ním všech politických a národních otázek ze
svého jednacího pořadu. Takového ponížení
před Němci nebylo třeba, a ponížení to je tím
povážlivější, poněvadž od svého vzniku byl
beznadějné.
Kde třeba založiti páky, klub poslanců ná
rodní strany svobodomyslné ukázal svým ná-
vrhem na změnu volebního řádu, jejž dnes
podali dr. Horold, dr. Pacák, dr. Škarda a dr
Viškovský.
Kde třeba je nápravy v zájmu práva.
spravedlnosti a národní mravnosti, vidno jez
dotazu posl. Anýže a dra. Ladislava Dvořáka
Kde správa státní hospodářsky nekoná svoj
povinnost, demonstroval posl. Niklfeld svým
velice včasným dolazem o rozdílení podpor
krajích, živelní katastrofou loni stížených.
Jest otázka, jak vláda by dovedla na
všecky ty dotazy odpověděti. A odpověděti by
mohla i přes německou obstrukci, ačli sněm
— ještě se sejde.
Nejvyšší maršálek, syt čtverého hlasován
dle jmen a dvou desetiminutových přestávek
odročil sněm na neurčito.
Tak poskytl nyní možnost slova vládě dra
Körbra.
V pološeru odehrál se dnes krátký politi
cký akt. Jaký bude jeho rozvin, jaké vyvrcho
lení. jaké rozuzlení?
Herold
Kubr
Němec
doktor
Horold
Pacák
Škarda
Viškovský
Anýž
Dvořák
Körbr
16
article
Nejvyšší maršálek zemský kníže Jiří Lobkovio
zahájil schůzi o 12. hod. 10 min.
Galerie obsazeny hojně.
U vládního stolu: míslodržitel král. českého hr
Coudenhove a dvor. rada Vojáček.
V seznamu došlých spisů zaznamenáno jest 16e
spisů.
Petice podali: posl. dr. Lad. Dvořák pebici okr
výboru ve Slaném v záležitosti změny oběžníku zem
výboru o okres. stravovnách; J. Dvořáka, ředitele
měšť. školy v Písku; Václ. Symona, katechety ve Sla-
ném; Ant. Bulanta a Vojt. Chyby, katechetů v Rakov
níku.
Nojvyšší maršálek zemský: Zahajuji druhé vý
roční zasedání sněmu království českého z r. 1901
zároveň konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý
usnášeti se.
Slavný sněme! (Poslanci povstávají ze svých
míst.) Vítám pány členy slavného sněmu opět v téte
zasedací síni. Nečiním-li tak s takovou radostnou ná-
ladou, s jakou jsem mnohdy již měl příležitost pány
zde uvítati, záleží příčina toho v té okolnosti, že parla-
mentní poměry na sněmu tohoto království, an
i v celém našem mocnářství dospěly tak daleko, že
skutečně, bohužel, naděje na výhodné provádění par-
lamentních povinností sklesly netoliko u nás, ale u
celého obecenstva, na stupeň již téměř nejnižší
V tomto stavu nemůžeme, nežli snad doufati, že, ne-li
nyni, tedy snad alespoň v budoucnosti ohledy na po-
třeby obyvatelstva tohoto království, vlastenecké sebe-
zapření a — račte odpustili, řeknu-li to docela ole-
vřeně — zdravý rozum, konečně k tomu dospějí
že překážky, které nyní šťastnému vývinu parlament-
ních poměrů se kladou v příč, snad jednou koneční
přece budou odklizeny
Slavný sněme! Na počátku nového zasedání bývá
zvykem, abychom obrálili zraků svých k posvátné
osobě J. V. nejmilostivějšího císaře pána.
Lobkovio
Coudenhove
doktor
Lada
Dvořák
J Dvořák
Václ
Antonín
Bulant
Písek
17
article
(Prosloviv totéž německy, pokračoval): Proke
žádám vás, abyste dnešní sezení započali tím, že
provoláte J. V. nejmilostivějšímu císaři j králi Fran
tišku Josefu Sláva! (Poslanci provolávají „Sláva“
nebo „Hoch“,
Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak, že po dobu
nežli zvolen bude verifikační výbor, opatřuje dle jedna-
cího řádu verifikování protokolů 9 nejmladších členů
sněmu a to po třech ze tří kurií. Jsou to: Z kurie
velkých statků svobodný pán Hrubý z Gelenj, Kokei
a dr. Herrmann, z kurie měst a míst průmyslových
dr. Haeckel, Markert a Maštálka a z kurie obcí ven-
kovských, Papoušek, Vojta a Brehm. Žádal pak, aby
pro tuto schůzi se ujali úkolu verifikačního postanei
Hrubý z Gelenj, dr. Haeckel a Papoušek, pro schůzi
příští poslanci Kokeš, Markert a Vojta.
Nejvyšší maršálek zemský pokračoval pak: Slavný
sněme! Jest mi truchlivou povinnosti připomenouti
že v době, která nás děli od poslední části zasedání.
Fran
Josef Sláva
doktor
Herrmann
Haeckel
Markert
Maštálek
Papoušek
Vojta
Brehm
Kokeš
18
article
Bylo nám vyrváno smrtí několik velectěných pánů
kollegů. (Poslanci povstávají z míst)
Dne 18. listopadu loňského roku zesnul pan dr
Eduard Brzorád, koncem roku pak byl povolá
na věčnost pan poslanec Jaroš. Oba pánové u svých
přátel požívali veliké důvěry a zaujímali různé úřady
samosprávné. I zde na sněmu po delší dobu účinko-
vali s velkým prospěchem. Dr. Brzorád náležel sněmu
od r. 1892 a pan poslanec Jaroš od roku 1895. Jsem
přesvědčen, že jim zachováme věčnou pamět.
Dne 5. ledna letošního roku zemřel pan poslane
Vilém Richlý, který náležel ke kurii velkosta tkář
ské. — Jazykem německým věnovav vzpomínku ně-
meckým poslancům Borjanovi a Niesigovi, pokračoval
nejvyšší maršálek zemský: Dne 31. května t. r. skona
v Budohosticích pan Heřman Janda, který netoliko
po dlouhou dobu náležel sněmu království českého
a zde často vynikajícím způsobem se zúčastnil př
poradách, ale též po delší dobu jakožto předseda če-
ského odboru zemědělské rady konal pro svou vlas
velmi platné služby.
Slavný sněm již ze svých křesel povstal a má
za to, že je to znamením, že s tím souhlasí, by projev
soustrasti nad úmrtím naších zemřelých kollegů by
zapsán do prolokolu dnešní schůze.
Nejvyšší maržálek zemský sdělil pak, že z kurie
velkých statků svazkem svěřenským nezavázaných
vzdal se mandátu Jindřich šlechtic Schutterstein
z kurie venkovských obcí posl. dr. Jan Dvořák, jakož
i na jeho místo zvolený posl. Jan Kotlant. Dále sdělil
že úřad pořadatelský převzali členové zemského vý
boru dr. Václav Škarda a náměstek člena zemského
výboru dr. Urban.
Brzorád
Jaroš
doktor
Richlá
Borjan
Niesig
Heřman Janda
Jindřich
Schutterstein
Dvořák
Kotlant
Škarda
Urban
20
article
podali:
posl. Březnovský a společníci na místodržilele
Dotaz zní:
„Již nesčetněkráte bylo zde poukazováno na to
že o bezpečnost majetku a osob jest v policejním ob-
vodu pražském prašpatně postaráno.
Krádeže nejdrzejšího způsobu, přepadení osob
ano i vraždy jsou zde na denním pořádku a pachatelé
lěchlo zločinů nejsou c. k. policií vypátráni.
Zdá se, že celá smečka zločinců dala si v Praze
dostaveníčko a provozuje zde své nekalé řemeslo.
Příčina těchto smutných poměrů jest ta, že c. k
policie nevěnuje, nebo nemůže věnovali své služby
bezpečnosti obyvatelstva pražského, pro kterýžlo účel
jest ustanovena, prolože musí největší čásť jejího
mužstva tráviti svůj čas u pivnic, navštěvovaných
německými sludenty, by ti, když se vracejí v noci
v růžové náladě do Grandhotelu, Českou spořitelnou
jim darovaného, nebyli nikým znepokojováni.
Obyvatelstvo pražské, které značnou částí při-
spívá na vydržování c. k. policie, má právo, by bylo
o jeho majetkovou a osobní bezpečnost tak postaráno
jako o bezpečnost těchto cizinců. Proto táží se pode-
psaní: Hodlá Vaše Excellence konečně o to se posta-
rati, by v Praze zavládly lepší bezpečnostn
poměry?-
Posl. dr. V. Bamánek a spol. podali k místodržitel
tento dotaza
„Dne 9. června t. r. byl jsem u p. okresního hej-
mana libereckého v trestní věci proti cihlářskému
mistru Vilému Weislichovi.
Březnovská
Posl
doktor
V Bamánek
Weislich
Praha
21
article
Odkázán byv p. okresním hejtmanem na četni-
ckou stanici, představil jsem se jednomu ze dvou
přítomných tam závodčích po česku a chtěl mu před-
nésti svou záležitost. On však se osopil: „Co, v
neumíle německy?“ Když pak jsem mu vysvětlil, ž
chci býti slyšen v české řeči a že by to bylo přece
jen velmi smutné, abych se ani na c. k. čelnické
stanici nemohl po česku práva dovolati, odbyl mne
slovy: „Vy nám tu nebudete nic předpisovat“ a po-
ukázal mne na druhého závodčího.
Týž byl neméně zdvořilý. Když jsemí se mu
představil, ptal se mně posměšně: „Co poroučejí?“
Vytknul jsem mu neslušný tón a žádal, aby se s
mnou slušně jednalo. On však mne odbyl slovy: „Vy
nám tu nebudete dělati žádných předpisů.“
Byl jsem tudiž nucen vrátiti se k p. okresnímu
hejtmanovi, který se mnou zavedl protokol
Jednání obou závodčích je nejen neslušné, P
hrubé, nýbrž i v nejpříkřejším odporu s platnými zá-
kony, dle nichž c. k. státní úřady jsou povinny se
stranami jednati v jich jazyku.
Táží se tudíž podepsaní:
Co hodlá Vaše Excellence učiniti, aby na c. k.
četnické stanici v Liberci bylo s českými stranam
jednáno: předně slušně a za druhé tak, jak zákony
nařizují?
Liberec
22
article
Posl. Fr. Niklíeld a spol. podali míslodržileli dolaz
tento:
„Císařským nařízením ze dne 10. září 1903 byla
okyvatelstvu této poloviny říše živelními pohromami
postiženému ze státních prostředků poskylnuta pod-
pora v obnosu 15 millionů korun, a pozdějším usne-
sením říšské rady věnováno k témuž účelu dalšíeh
5 mill. korun, celkem tudíž 20 mill. K.
Z této sumy dostalo se živelní pohromou posti-
ženému obyvatelstvu v království českém 6 mill. K,
ze kterých, dle zpráv veřejnosti podaných, dostalo
se podílů následujícím politickým okresům: benešov-
skému 200.000 K, král.-vinohradskému 20.000 K, ho-
řevickému 10.000 K, kladenskému 5000 K, píseckému
286.000 K, blatenskému 100.000 K, německo-brod-
skému 400.000 K, poličskému 110.000 K, táborskému
450.000 K, strakonickému 500.000 K, sušickému
50.000 K, chotěbořskému 150.000 K, pelhřimovskému
300.000 K, milevskému 250.000 K, ledečskému
140.000 K, chrudimskému 13.000 K, čáslavskému
20.000 K, klatovskému 16.000 K, litomyšlskému
110.000 K, sedlčanskému 30.000 K, vltavotýnskému
20.000 K, vysokomýtskému 3700 K a lanškrounskému
1000 K, celkem 3,284.700 korun.
Kalastrofa, způsobená krupobitím a průtrží
mračen dne 19. července loňského roku, byla tak ve-
likých rozměrů, jaké nejen není pamětníka, ale jakou
nezaznamenávají ani dějiny. Tisice rodin, zejmena
zemědělských připravila na mizinu a uvrhla v zou-
falou bídu. Po této katastrofě právem předpokládala
česká veřejnost, že tentokráte veškera podpor
státní obrácena bude na umírnění bídy
postiženého obyvatelstva. A zatím z celé
státní podpory 20 mill. korun dostal
se království českému pouhých 6 mili
korun.
Posl
František
Niklíeld
23
article
Avšak ani tento obnos nebyl roz-
dělen celý mezi postižené pohromo
dne 19. července.
Česká veřejnost vůbec a obyvatelstvo krajiní po-
stižených zvlášť právem touží zvěděti, jak nalo-
ženo bylo se zbytkem zmíněného ob
nosu
Proto se podepsaní táží: Jest Vaše Excellenc
ochotna zpraviti veřejnost, jakým způsobem rozdělen
byl zbytek ze 6 mill, korun, v obnosu 2,715.300 K
němž veřejnosti nebyla podán
z práva?
Posl. Dostál dolazoval se nejvyššího maršálka p
osudu svého návrhu na změnu volebního řádu.
Posl. Iro (Všeněmec), Prade (něm. lidovec), dr
Funke (něm. pokr.) a soudruzi učinili k nejvyššímu
maršálkovi dotaz o obsazování míst úřadnických při
výboru zemském. Dovozují v něm, že tři sedminy
podání k zemskému výboru jsou psány jazykem ně-
meckým, že však úřadníci zemského výboru jsou
téměř veskrze české národnosti, z nichž někteří prý
neovládají dokonale němčinu, že však někteří provo-
zují protiněmecké agitace. Tazatelé trvajíce na zá-
sade, že úřadnictvo má býti téže národnosti jake ob-
čanstvo, poukazují k tomu, že dle zkušeností se země-
dělskou radou a zemskou školní radou je možno ja-
zykové rozdělení správy zemské, vytýkají, že sně-
movní kancelář složena je z úřadníků Čechů, pročež
prý se nemohou od nového sněmovního sekretáře
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . . za s
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve filialkách na venkově:
ranní čísle. . . . . . . . 10
vdpoleční . . . . . . . . 5k
Inserá ty
platí se hetevě napřei
Předplacení a inserty přijímá adminl-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redakce.
tiskárna n ezpečice „Národnính Lista“,
Rakopisy se nevracnji.
Posl
Čecho
List
Rakopisa
doktor Funke
24
article
nadíti nestranného vedení záležítosti jemu svěřených.
I táží se nejv. maršálka, míní-li v zemském výboru
navrhnouti, aby jiný úřadník postaven byl na jeho
místo, a aby do sněmovní kanceláře přibráni byli
úřadníci národnosti německé, jakož i aby do služeb
zemských vzat byl dostatečný počet úřadníků ně-
meckých?
Posl. Josef Anýž a společníci podali na místo-
držitele král. českého tento dotaz
„Vaše Excellence! Historie pronásledovánía
ubíjení českých menšin v národnostně smíšených
obcích a okresech království českého vykazuje ne-
jeden šeredný, odporný zjev, který jest hanboua
polupou svých původců, hanbou a potupou naší doby!
Toto pronásledování českého lidu, prováděné za
nynější úřadnické vlády dra. Körbra s paliným
souhlasem a někde i přispěním vládních orgánů,
kterým zákon ukládá stejné povinnosti vůči občanstvu
všemu bez ohledu na národnost, dospělo k zuřivosti
šílené.
Posl
Anýž
25
article
V území zněmčeněm páchány jsou neslýchaně
brutality nejenom na českém úřadnictvu, živnostnictvu
a dělnictvu, jež tam má své sídlo i právo na zákona
cchranu, nýbrž i na památce českých lidí, kteří odpo-
čivají na tamějších hřbitovech
Tak vydal starosta spojených obcí Vitelic, Locho-
čic a Roudník v okrese chabařovickém dne 24. května
1904 následující úřadní vyhlášku:
„Podepsaný ebecní úřad oznamuje, že dle usne-
sení obecních zaslupitelstev ve Viklicích (10. března),
Lochočicích (9. dubna) a Roudnikách (12. března) za
scuhlasu veledůst. farního úřadu ze dne 30. dubna
1904 české nápisy na hrobech zdejšího hřbilova bě-
hem 14 dnů, t. j. do 8. června 1904, odstraněny býti
mají. Po 8. červnu 1904 budou české nápisy hřbilovní
policií odklizeny. Zároveň se oznamuje, že hroby
zdejšího hřbitova ani budoucně českými nápisy ozna-
čovány býti nesmí. V zastoupení obcí Viklic, Locho-
čic a Roudník, 24. května 1904. Starosta obecní:
Fügner.
Podobně v městečku Ledvicích u Duchcova, kde
žije přes polovinu českého obyvatelstva, byly dne
10. t. m. roznášeny po domech oběžníky, kterými se
majitelé hrobů na tamějším hřbitově vybízejí, aby
české nápisy s hrobů těch do 14 dnů odklidili, jinak
že se tak stane správou hřbitovní
Nanejvýše roztrpčeni tímto neslýchaným barbar-
stvím tážeme se-
1. Jsou Vaší Excellenci tylo případy známy?
Fügner
spojený obec Vitelice
Viklice
Lochočice
Locho
Ledvice
Duchcov
Roudniky
26
article
2. Co hodlá Vaše Excellence jako první země-
panský úřadník v království českém — kde obě ná-
rodnosti po zákonu stejného práva požívati mají —
podniknouti, by surovostem a hanebnostem tohoto
rázu učiněna byla přítrž?“
Posl. dr. Ladislav Dvořák a společníci podali na
místodržitele tento dotaz: „Dne 29. května t. r. uvedly
„Národní Listy“ dopis zaslaný p. posl. drem
K. Eppingrem panu c. k. poštovnímu sekretáři Karlu
Schwarzovi v Praze. V dopise tomto podává p. posl.
dr. Eppinger zprávu o výsledku své intervence, kterou
po úradě s adresátem vykonal u c. k. poštovního
ředitele dvor. rady p. ryt. Šafaříka-Pštrosa a praví se
v něm zejmena: Pan dvor. rada prohlásil, že se ne-
bude nikterak rozpakovati a navrhne za dozorčí ko-
misaře i koncipisty, o jichž jmenování se teprve jedná,
a v každém případě propůjčí obsazení těchto míst.
pokud jich obvody leží v čistě německém jazykovém
území, úřadníkům německým. A dále: Nabyl jsem
z toho dojmu, že pro okresy zcela výslovně něme-
cké několik německých čekatelů, ač jsou posud kon-
cipisty, bude ve zřetel vzato, že však i pro méně
vyslovené německé okresy několik českých čekatelů
s sebou se sveze (unterlaufen werde). Neopomenul jsem
poukázati k napjatému očekávání, s jakým německé
obyvatelstvo právě při nynější náladě toto jmenování
cčekává, načež p. dvor. rada odpověděl, že až dosud
jevil v tom smeru zajisté slušnou ochotu kterou takto
i na příště hodlá zachovati.“
S těmito výňatky dopisu, o němž redakce tvrdí.
že originál je v jejích rukou, vkládá pisatel pan dr.
Posl
doktor
Dvořák
K Eppingr
Schwarz
Eppinger
Šafařík
Praha
27
article
Eppinger přednostovi c. k. ředitelství pošt a lelegrafů
v král. českém do úst výroky, o jichž pravosti vzhledem
k osobnosti pisatelově nelze ovšem pochybovati.
Tyto výroky uznávají, že pro území obývané
německým obyvatelstvem v král. českém mají pla-
titi jiné předpisy pro jmenování státního úřad-
nictva než pro ostatní části země, výroky ony vy-
slovují pro kraje tyto přednost pro úřadníky
národnosti německé před uřadníky
českými, přímo odporujíce čl. 3. st. z. z. o vše-
obecných právech občanských, dle kterého jsou
všechny úřady veřejné všem státním občanům be
rozdílu přístupny
Tím uznán vlastně zvláštní priville go-
vaný postupový pořad pro úřadníky
německé, ale tím zejmena ofliciálně
uznána a sankcionována politická
snaha vytrhnouti t. zv. území vzavřen
z veškeré ostatní nedílné oblasti krá-
lovství z působnosti státních základních zákonů
zemských a postaviti v něm jmenování úřadnictva
pod diktát politických německých
stran a agilace ignorující prospěch celku země
i státní.
Ježto tyto výroky p. c. k. poštovního ředitele po-
divuhodným způsobem souhlasí poslední mi
úkony justiční správy, jež dle týchž zásan
provádí v Čechách jmenování soudního
úřadnictva, ptáme se Vaší Excellence:
Jak může c. k. vláda omluviti toto protizákonné
jednání?
Posl. Srdínko a spol. dotazovali se místodržitel
v záležitosti poškození okresních silnic vojskem př
letních cvičeních.
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že byla mu po-
dána řada návrhů a to poslanců: Krejčíka, Kubra.
Zázvorky, dra. Herolda, Chaloupky, Práška, Hyrše,
jichž obsah nebyl čten
Posl. dru. Srbovi a Frant. Wankovi udělena byla
dovolená na 8 dní. Posl. dr. Pergelt omluvil se pro
tuto schůzi.
Na to jednáno o udělení dovolené poslanci dru.
Posl
Srdínko
Krejčík
Kubr
Zázvorka
Herold
Chaloupek
Prášek
Hyrš
Srba
František
Wanek
doktor
Pergelt
Čechy
28
article
Baernreitherovi.
Nejvyšší mazšálek zemský sdělil, že ke slovu
o této záležitosti přihlásili se poslanci dr. Maly
dr. Herold.
Posl. dr. Maly (něm. pokr.) pravil, že němečt
poslanci kladou váhu na sněmovní zasedání právě
zahájené, a že se jim jedná o to, by sněm byi
vždy způsobilý platně se usnášeti a co možná plným
počtem pohromadě. Přes to, že žádost posl. dra.
Baernreithera za dovolenou je zajisté odůvodněna.
žádá řečník, aby se o ní hlasovalo dle jmen, a aby
před hlasováním tím učiněna byla desetiminutová
přestávka.
Poslanec dr. Herold: Paní dr. Maly, který přede
mnou právě mluvil, učinil návrh, aby o dovolené Jeho
Excellence pana dra. Baernreithera bylo zavedeno
hlasování dle jmen. Učinil tak proto, že strana, jejímž
jménem mluvil, prý hodlá co možná úplně a důkladně
projednávati záležitosti tak vážné, jako jest záležitost
Tím jest na sněmě království českého zahájena
se strany německé obstrukce, o které nemůže
se říci, že by k ní dána byla příčina
Hlasy se strany německé: A co říšská rada?
Ujal jsem se slova za tím účelem, abych v této
záležitosti krátce vyznačil stanovisko naší strany
Poslanci národa českého vřelé sobě přáli a přejí,
aby sněm království českého, tato nejdůležitější par
lamentní instituce v tomto soustátí, byl činným ve
prospěch obyvatelstva tohoto království a bral úča-
stenství na nejdůležitějších otázkách společenských,
kulturních a hospodářských. Poslanci čeští si práli,
aby vláda svolala sněm tohoto království, jak toho
váha této korporace vyžaduje. Naléhali na to, aby
sněm zasedal tak dlouho, až by vyřídil všechny zá-
talo
Baernreither
doktor
Malo
Herold
Posl