ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e1a72e70-6602-11dc-ad67-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 95, place 79, org 9, work 1
1 masthead
Strana 2461
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. března 1901.
4 masthead
Číslo 74.
5 article
K prvým náležejí české, dolnorakouské, čá- stečně i hornorakouské dráhy, k posledním dráh alpské a haličské. Opomenulo se uvésti stätní s1ť že- lezniční ve správnou soustavu. Postřádáme průvozně, virtuelně nejkratší, obchodně-politické trat ze severu na jih a ze západu na vých od. K prvému směru chybí nám Rakousko-uher- ská státní dráha a dráha Labská, po případě Česká severní dráha a přímá trať na jih ke spojení Hamburku a Ter- stem středem našeho soustátí; druhý směr od západu k východu jest podvázán Rak. uherskou společností státních dráh, Rak. dráhou sevorozápadní a Severní dráhou cís. Ferdinanda, j ež pro vývoj c. k. státních dráh tvoří sku- tečnou závoru, správu jejich ztěžujíe a zdražující, racionální výměnu vo- zidel zamezujícl a c. k. státním drt- bám prointernacionälní dopravu zpt- sobilost odnímajícI. (Tak jestí Dle mého skromného náhledu doporučovalo by se tyto mezery ve státní síti železniční vyplniti, efekt takové akce lze snadno vypočísti, jellkož jme- nované dráhy soukromé trvají a prosperují, jejich doprava a výnos jsou schopny stupňování. Tak vyzbrojen, mohl by stát přikročiti ku provedení samostatného spojení želez- ničního s jižní částí říše, Toto spojení náleží k nejoblížnějším a nejná kladnějším dráhám, jež se vůbec dosud stavěly. Dráhy: Pyhrn-karavanská— bochýš- ská a její pokračování z Gorice do Terstu- S v. Ondřeje, jejíž délka 230 dopravních a 262 ta- rifních kilometrů činí, vyžadují nákladu 128 mil- lionů korun, ledy na kilometr 556.522 k orun (2 milliony zlatých na 1 míli).
Ferdinand Ondřej Rakousko Hamburk Gorica Terst státní dráh Pyhrn
6 article
Drubé spojení, dnáha turská, 77 dopravních a 101 tarifní kilometr dlouhá, bude státi 60 mil- lionů korun, přijde tedy 1 kilometr na 789.000 korun (3 milliony zlatých na jednu míli K tomu druží se ještětrať Bělák—Bärengrabe v obnosu 6 millionů korun, činí tedy náklad na sku pinu turskou v celku 66 millionů korun. Také tato dráha má sloužiti k oživení přístavu terstského. Nesmí se zneuznatí, že učinil stát pro Terst a jeho přístav velmi mnoho, úlevy berní pro terstský průmysl, zbudování přístavu a vý- kladišť pobitily bezčetné milliony, pohříchu jest poloha terstského přístavu ne- přízniva, přirozený přístav nalézá s v zálivu muggijskéml Terstu sehůzí velká, oži vují e splavná řeka, jež jedině nejlevněj hromadné zboží přiváží a odváží a jei by se o zpáleční náklad lodí námot- ních postarala, jak se dějevHamburku Brémách, Havru, Antverpách, Rotte damu, Marsilii. (Výborně.) Tento nedostatek má býti méně novými tratěmí železničními, nýbrž lev- nými sazbami nahražen. Dnes dopravují již c. k. státní dráhy z Terstu do Terstu zboží tarifu výminečného I. a tarifu spe- ciálního za jednotnou sazbu 1.85 haléře jeden tunní kilometr, ano zboží levantinské dokonce včetně poplalku peážního na trati Lublaň —Divač za 1.45 haléře, tedy hluboko poď nákladem svéstojným, jenž dle udajů ministerstva želez- ničního prý 1.6 haléře, vskutku však na základě spe- ciální zprávy železniční z r. 1899 1.49 krejcar za jednu tunu a kilometr, tedy dvakráte tolik činí. V Čechách platíme na dráhách mistních přispěním země a interessentů vystavených, 7.5 k zatunu a kilometr dopravy.
Rott Marsilius Bělák Terst Brémy Havre Antverpy Lublaň Čechy
7 article
Také pro navržené nové alpské tratě jsou své stojné vydeje rozpočteny na 1.6 haléře za tunu kilometr a výnosnost na 2.1%, což dle svrchu uve deného a vzhledem k nesmírně těžkým poměrům do pravním alpských dráh lze nazvati v elmi opti mi stický m. Celková doprava do Terstu a odtud obuá 1,174.738 tun (z toho připadá na c. k. státní dráhy 249.788 tun). Vlastně zbude z tohoto množství pro kalkulaci po odrážce nákladů z Uher, Bosny, Srbsk a místní dopravy z Krajinska a Přímoří 891.064 tun. Zkrácení cesty vystavením dráhy Pytru- Karavanky- Bochýň. Gorice terstské z Lince do Terstu způsobené obnáší 146 kilometrů, kilometrové zkrácení stojí 876.712 K. Za úroky z kapitálu na toto zkrácení vynaloženého mohlo by se na dosavadní delšf linii na jede kilometr prodloužení 1,309.844 turn zdarma dopravovati. (Slyšte!) Z toho jde jasně na jevo, jakou malou cenu maj nové alpské trati pro hospodářstv státní. Netvrdím nijak, že by vnitro-rakouské trati terst- ské neměly snad žádně ceny národo-hospodářské, ne- lze popříti, že dráhy ty — ač co do stavby, vozby a udržování, velmi nákladné — budou značně k po- vznesení hospodářskému svých obvodů atrakčních přispívati. Poslední plali těž o dráhách turský ch, ne lze však smlčeti, že budou tyto sloužiti zkrácením cesty do Terstu o 203 dopravních čili 179 tarifních kilometrů hlavně dopravě jihoněmecke a soutěžiti citelně svýrobou českou. moravskou, dolno a hornorakouskou.
Terst Uhry Bosna Srbsko Krajinsko Karavanky Bochýň Gorica Linec
8 article
Přiměřená kompensace těchto po- měrů, jakož i velkých obětí, které sta- vba alpských dráh ukládá nejvýrob- nějšim zemím říše, jesttedy spravedli- vou a může poskytnuta býti jedině vy stavením často již vzpomenutých ces vodních, nejen pro zmíněné produkti- vní země, nýbrž i pro celé soustál veledůležitých, jejichž zabezpečením předloženů osnova zákona bude teprv na skutečný program dopravní dopl něna. (Výborně!) Tento požadavek nemůže nikoho, nejméně vša c. k. vládu, překvapiti. sob zlovab V 25. sezení XV. zasedání říšské rady dne 6. pro since 1898 podali poslanci Sch wegel, Kaft an. dr. Russ s 250 soudruhy dotaz k pp. ministrům železnic a obchodu, v němž vzhledem k udržen rovnováhy trvajících poměrů doprav- ních a na vyrovnání velkých obětí, kter mají přiněsti na stavbu turské dráhy severní králov ství a země, jež nemají valného zájmu na uskutečněn této dráhy, žádají současné zabozpe čen projektovaných průplavů z Dunaj k Vltavě, Odře a Visle a který dotaz vy zněl následovně »Jest c. k. vláda ochotna, osvojít sobě rozvinutý program na zřízen druhého spojení železničního Terst s pozadím v naznačeném směrn a pti pojení společně se současným zabez pečením vystavení vzpomenutých cest vodních? A jest ochotna ku provedení tohoto programu co možná nejdříve potřebn předlohy říšské radě předložiti? Na tomto junktim alpských dráh terstských, zejmena dráhy turské s vodními cestami trvá m neochvějně a to tím více, jelikož jen tehdy lze očekávati oživení dopravy terstské a zkvétání zmi- něných dráh horských, když náš průmy sl zeměděletví levnou dopravou vodn zmohutní, když Vídeň a Linec levným domácím uhlím budou zásobeny. (Výborně!) Nechceme zameziti vystavení terstských dráh, žádáme však doplnění a zákonné zabezpečení pro- gramu dopravního.
doktor Russ Dunaj Vltava Odra Visla Terst Vídeň Linec
9 article
Vláda měla dosti času, takový program vypra- covati a dotýčnon předlohu na radě řišské podati očekávali jsme tak na jisto po inaugurační řečí J.E pana předsedy ministerstva, v níž tento velkou váhu kladl na zdárné řešení otázek hospo- dářských. Období bez soustavného hospodářského se pro- Hloukání minulo XIX. stoletím, XX. věk mus nalézti nás připravenými, jednati dle pevného, přesně vytčeného plánu u programu na poli výroby a dopravni ctví. (Výborně!) Jestli jsme napodobili naše škol- ství a válečnictví dle vzoru německé říše, musíme tím spíše sledovati ji v oboru dopravnictví, jež tam skutečně zplodilo velké výsledky, jinak stane se naše říše hospodářským vasalem velkých říší sousedních. (Výborně! Tak jest V článku I. předložené osnovy zákona jest uve- deno šestero dráh, jež mají býti nákladem státu po- staveny, čl. II. obsahuje však pro dráby Louny— Rakovntk a Hartberg—Friedberg jisté obmezení jež mohlo by míti za následek zdržení stavby proti čemuž musíme se co nejdůraz- něji ohraditi a to tím více, jelikož sněm krá- lovství českého a interessenti 1,600 000 korunami na stavbu dráhy Louny—Rakovník přispívají. Čl. VIII., odst. 2. připravuje na možnost doda- tečného požadavku pro dráhy alpské což podává důkaz, že není dosud rozpočet definitivně ustanoven.
Louny Rakovntk Hartberg Friedberg Rakovník
10 article
Tento článek zmiňuje se také o úvěrech pro zúčastnění se státu na opatření kap tálu ke stavbám dráh soukromých, kte- rých úvěrů však lze použiti jen na základě již uděleného ústavního zmocnění nebo teprve, až toto bude uděleno. V celku bylo k účelu tomu rozpočteno 13.480.00 korun, seznam těchto dráh místních však dosud předložen nebyl, pročež žádám J. E. pana ministra železnic, aby tak před schválením předlohy učinil. Předpokládám však, že v tomto se- znamu bude se nalézati také místní dráha Žďáry— Tišnovíce na Moravě, pro jejížto želé znictví stát dosud pramáto učinil a jiné pro král. české důležíté dráhy V každém případě klademe váhu na to, aby dráha Louny—Rakovník, pro státnl dráhy ne- zbytná, určitě v r. 1902 byla dle č l. Iv. přediohy veřejné dopravě odev zdá na a klademe taktéž podmínku, aby bylo zabezpečeno spojení dráh šumavských od Soumarského mostu přes Černý kříž k bavorským hranicím u Haidmühlu a od Černého Křlže přes Žel- navu do Aschachu, jelikož by jinak dráha pyhernská neměla valného užitku. (Výborně!) Vzhledem k tomu, že v příčině haličské dráhy Lvov—průsmyk Úzocký rovně musí býti teprve jed“ nání s uherškou vládou zahájeno, není příčiny, aby se též současně nejednalo s bavorskou vládou v pří- čině připojení dráh šumavských k trati Hald můb!—Waldkirchen, pro které byl taktéž projekt již vypracován, vždyť jest toliko zapotřebí přenésti státní smlouvu z r. 1873 pro spojení Kunž- wart—Freyung na sousední dráhu Hai dmů hl— Waldkirche n.
Iva Černý Waldkirchen Žďár Morava Louny Rakovník Aschach Lvov
11 article
S preliminovanými investicemi pro vozbu státn jsme vzhledem k nezbytné jejich nutnosti srozuměni dovolím sobě toliko ve výboru navrhnouti jisté nutné doplňky, naproti tomu musíme vyloučiti navrženou refundaci 80 millionů korun na prove- dené investice již vydaných, pro kte- réžto nechť sobě vláda na základě po- drobného seznamu vydaných obnosů zvláště opatří dodatečně indemnitu sněmovny Shrnuji ledy uvedené požadavky v následovním 1. Junktim mezi dráhamiterstskými žejmena dráhou turskou a zabezpeče- ním projektovaných dráh vodních. 2. Zabezpečení dráh šumavských jejich připojení v Haidmühlu a v Asch- achu a dráhy Žďár—Tišňovice. 3. Vyloučení refundace vydaný c 80 millionů korun na provedeně již in- vestice.
Asch Žďár
12 article
Podrobné rokování o jednollivých požadaveleh ponecháváme sebě v železničním výboru, po případě při 2. čtení v sněmovně, kdy zaujmeme své defini- livní stanovisko, mojí úlohou bylo vytknouti zásady a hlediska, jimiž se při posuzování a jednání před- lohy investiční hodláme říditi, pročež vznášlm k sl. sněmovně prosbu, by vyslovila s těmito názory pro- nesenými svůj souhlas, a aby mnou návrženě junk tim schválila! (Hlučný pollesk a pochvala. Řečník se blahopřuje. Ministr dr. Wittek pojednává o zásadách z nichž předloha vznikla. Správa stálních železni žádajíc za 1/2 milliardy, je si vědoma, že musí vy ložiti sněmovně, proč v době méně příznivého vý sledku státní dopravy činí tak velký požadavek. Rozšíření předlohy, jež týká se velkých státních staveb, péče o podporu stavby drah soukromýcha zlepšení železniční sítě státní, bylo třeba, aby se mohly podniknout velké podniky při stavbě slátních železnic. To je technický motiv. Horské trati ne- mohou se stavěti po kuse, rok po roce, nýbrž musí tu býti program na léta, musí se pracovati dle pláno. stavební dispošice musí býti ustanoveny a program ustanoven a musí se pracovati technicky, racionalně a co možná hospodářsky. Vláda navrhuje více velkých a důležilých stát- ních staveb. Nové stavby mají vstoupiti do nového ohdobí. Rakousku má se otevříti epocha nových velkých znamenitých staveb železničních. Má se vykonati, co jiné středoevropské státy již dávno vy. konaly: zdokonaliti síť L. řádu. My ještě uvažujem a naši sousedé vystavěli již sítě II., ba i III. řádu.
Wittek Rakousko
13 article
Nejdůležitější z projektů je druhé spojen s Terstem, jež bude doplněno dráhou pyhernskou. Dovozuje naproti posl. Kaftanovi, že při volbě trali měl se též zřetel na Čechy, že také pybernská dráha je doplněním II. spojení, jež prospěje králov- ství českému. Při prodloužení pyhernské dráhy do Čech, nepomýšlelo se arci zrovna na Želnavu nebo šumavskou železnici, jež se má vystavět, ale na lo, aby z Lince do Budějovic vedla velká hlavní dráha, jež je přirozeným pokračováním dráhy Rudolfovy a pyhernské. Uvažuje, proč byla volena nynější lrat terstská a zastává se jí z různých důvodů. Mezi- národní obchod nesmí se schválně podceňovati, avšak nesluší se také vyhýbati se soutěžl. Chceme-li, aby Terst stal se skutečně obchodním místem světovým nesmí se hleděti na provenienci obchodu, neboť jen velký hromadný obchod může oživiti přístavní město a musí se k němu strhnouti lodní dráby, jež přita- hují jen massy Narážeje na trať rakovnicko-lounskou, o jejíž důležitosti není pochybnosti, neboť třeba jí nutně pro státní dopravu i pro samu tamější krajinu, žádá sně- movnu, by postarala se, aby neztratil se na této trati rok stavby, neboť bude jí snad nejvíce za- potřebí. V předloze je pamatováno také na potřeby míst- ních drah. Vláda nepovažuje své dílo v tom směru za ukončené, neboť jest ještě mnoho přání a potřeb, jež snad sahají trochu daleko, ale snad jen proto, protože některou chvíli derou se všecky do popředí.
Kaftan Terst Čechy Želnava Linec Budějovice Rudolfov
14 article
Myslí však, že i v tom směru znamená předloha podstatný a nemalý pokrok. Je pokusem o sjedno- cení rozptýlené činnosti v lokálních drahách, pak aby sněmovna mohla přehlédnouti, jakých obětí, bude v příštích letech třeba. Předloha není zcela dokonalá pro své alternativy, avšak prozrazuje přece, že vláda nezavrhuje garanční systém. Žďársko-tiánovská dráha připojuje se k celému komplexu jiných železuic, jež jsou zabezpečeny slátní garancit. Jsou to tralě Humpolec—Něm. Brod a Něm Brod a Žďár. Pak jest ještě mezera. Nepochybují doufám, že sněmovna, až vláda předstoupí záhy s ná- vrhy, bude garantovat přední kapitály žďársko-lišnov- skégtrati tak jako je garantovala na trati tišnovsko- německobrodské. Takových případů je víc, kde bude třeba státní záruky pro přední kapitály. Vláda hodlá podati záhy předlohu, v níž budou obsaženy projekty některých místních dráh. Tato cesta je vylčena také již invesliční předlohou. Přechází k návrhům správy státních železnie. Týkají se investic pro nynější síť státních dráh. Jsou nezbytné a třeba, aby se pořídily co možná brzo. Jest jich třeba za více než 50 millionů na položení druhých a třetích kolejí, skoro 100 mill. na stavby stanic a jejich rozšíření a 60 mill. na dopravní pro- středky a interesují se jimi široké vrstvy obyvatel- stva. Investice, jako lepší nádraží, dopravní prostředky a jejich výhodnější opatřování rozšířením dílen vy- plácejí se záby a výnos státních železnic se zvýší Investice ty prospějí také domácím řemeslníkům, prů- myslu i dělnictvu. Oběti vyplatí se hojně a obyvatel- stvo bude míti dostatek práce a zaměstnání.
Žďársko Humpolec Německo Brod Německo Brod Žďár
15 article
Ministr myslí, že předloha zasluhuje bedlivého uvážení a může býti sněmovně vřele doporučena. Přeje, by práce, o nichž uvažoval, byly záhy pro- vedeny. (Pochvala a potlesk; ministru gratulují.) Posl. Schleicher prohlašuje hned, že jeho strana bude hlasovati pro předlohu. V příčině po- státňování poukazuje na příklad Švýcarska. Rád by aby předloha o lokálních dráhách byla jasnější Myslí, že Dolní Rakousy jsou opomíjeny. Na po břežní dráhu dunajskou se dosud nepomýšií. Hlospo dářsky a politicky důležito bylo by, vystavěti elektri- ckou železnici z Vídně do Prešpurka. Přimlouvá se za stavbu projektovaných tratí dolnorakouských. Posl. Ellenbogen praví, že sociálně demo- kratičtí poslanei přes zásadné protivenství k mini- sterstvu pozorují s povděkem velký výkon ve pro- spěch vývoje hospodářských poměrů. Stýská si na zanedbanost Rakouska v železnictví a kritisuje do- pravní politiku, jež má na zřeteli zvláště vojenstv a ne obchod a průmysl, doráží na ředitelství stát- ních dráh pro jeho chování se k podřízeným a čte různé tajné výnosy. Sociální demokraté budou do- brými vlastenci, bude-li Rakonsko rychle pokračovati s duchem času a provede reformy. (Pochvala mezi ciálními demokraty.)
Posl Schleicher Ellenbogen Rakonsko Švýcarsko Dolní Rakousy Vídeň Prešpurk Rakousko
16 article
Ministr dr. Wittek opřel se Ellenbogenovým nájezdům a prohlásil poslancovy informace za fa- lešné nebo zlomyslně změněně. Některá opatření ministr sám zrušil. Vychvaloval železniční ředitele a ujímal se nepřitomných za hlučného potlesku svých přátel. Ministr orby bar. Glovanelli zodpověděl též několik dotazů. Na Steinův a Tschanův, že dle vyšatření místodržitelský náměstek Dörfl v rozmluvě s pp Saltlerem a Saydemannem nevyjádřil se, že státní doly nepřistoupily k uhelnému kartelu, řekl prý jen že přaním obou pánů stran přímého odbírání ublí ze státních uhelen nemůže ze vyhověti proto, že uza- vřely již dodávky s velkou firmou a proto jsou vá- zány. O přistupu státních dolů ke kartelu nelze mlu- viti proto, že takového kartelu — pokud ministrv není. Uhlí ze státních ubelen v Mostě bylo pře- necháno na r. 1901 Edv. Weinmannovi v Ústí n. L. protože státní železnice hodlají převzíti všecko tamějš uhlí až od r. 1902. Z nových státních uhelen mo steckých nebylo Weinmannovi nic slíbeno a stál s ním neuzavřel žádný takový obchod. Potřeba na nové státní doly mostecké uhradí se úvěram 483.000 K, jenž vloží se do rozpočtu na r. 1902 a celý náklad na tyto doly je rozpočten na 2,583.000 k Odevzdávají se lístky k volbě výbor u pr přírážku k lihové dani a člena vina ského výbosru. Výsledek oznámí se v příští schůzi. Předseda chystá se ukončiti schůzi.
Wittek Ellenbogenův Steinův Tschanův Dörfl Saltler Saydemann Weinmann Most Ústí
17 article
Posl. Kubr. Musím si co nejrozhodněji stěžo vati proti brutálnímu porušení jednacího řádu a ná- silí, kterého proti mně od p. místopředsedy Prada použito bylo. Ve své odpovědi na můj dotaz, že jsem jemu jen listek v českém jazyku odevzdal, praví, že jazyka toho není mocen a proto že mi slova ne- udělil, učinil něco, k čemuž dle jednacího řádu oprávněn nebyl, neb v jednacím řádu nestojí, že by se poslanec jen v jazyku německém hlásiti musil. Jest skutkem tímto hrubě porušeno právo mojí ma- teřské řeči české, ktera státním základním zákonem s ostatními řečmi na stejný stupeň postavena jesta mně jako věrnému synu svého národa urážka ma- teřské řeči lhostejna býti nemůže. Proti počínání p. místopředsedy co nejrozhodněji protestuji a konsta- tuji před celou sněmovnou, že zde právo poslanc těžce porušeno bylo, což ani mně ani jiným lho- stejnobýti nemá a býti nemůže. Předseda hr. Vetter odpovídá na dnešn Bergerův dotaz, že mluvil s ministrem vyučování a dospěl k poznání, že ani předseda ani ministr ne- mají v té věci žádněho vlivu.
Posl Kubr Vetter Bergerův
18 article
Konec schůze o 6. hod. ; příští bude zej tra na denním pořadu bude volba kvotové de- putace. Posl. Breiter a soudr. podali na ministr- presídenta dotaz v záležítosti nedávnéh vyznamenání ryt. Jaworského. V dotazu se poukazuje na to, že v Haliči ny- nější politika kola polského vzbuzuje největší ne- důvěru, poněvadž kolo polské provádí politiku zájmům Haliče skodlivou. Ve vyznamenání rytíře Jaworskéh musí tudíž Halič spatřovati souhlas vládní s poli- tikou takovou. Interpellanti se táží ministr presídenta, jakě dů- vody jej pohnuly k tomu, aby navrhl tak výsoké vyznamenání pro ryt. Jaworského, zdali vyzna menání to nemá se vysvětlovati tím, že vláda schva- luje politiku kola polského zájmům Haliče zhoubnou jakých zásluh si ryt. Jaworskí získal o vládu a zdal ve vyznamenání Jaworského se má spatřovati od- měna za to, že kolo polské upustilo od háfení s sku- tečných zájmů Haliče,
putace Posl Jaworský Jaworskéh Halič
19 article
Panská sněmovna. Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz o 1. hod. 20 min. odpol. a přečeli přípis, že císal vzal s povděkem a milostivě na vědomí odpověď na trůnní řeč, jež je mu novým důkazem vlasteneckého smýšlení a věrného setrvání při ústavním vývoji Sněmovna vyslovila uctivý dík za tento císařský přípis, načež předseda věnoval vřelou vzpomínku členu opatu Hauswirthovi, jehož památku sně movna uctila povstáním. Markýz Bacquehem navrhl, aby se vřadil na první místo denního programu zpráva o bra- neckém konlingentu, což přijato. Předseda sdělil, jak ustavily se výbory Bar Walterskirchen referoval potom branecké předloze, doporučuje ji a sněmovna schválila ji bez debaty povšechně i zevrubně ve všech čteních. Předlohy o změně a doplnění zákona z dne 21. zář! 1869 o požadavcích provednosti na- rovnáni uzavřených obecními důvěrníky a přísluš- ných poplatcích a o změnách zákona ze din 23. května 1883 stran evidence pozemkového ka- tastru přikazují se výborům. Předloha o světovém poštovním spolkt (ref. dv. r. Czihdarz) byla schválena. Předloha o zrušení ranhojičských gremi a vydání jejich jmění lékařským komorám (ref. Ma- deyski) schvaluje se bez debaty ve všech čte- ních. Do kvotové deputace byli zvoleni: bar Chlumecký, hr. Montecuecoli, hr. Schön- born, hár. Sochor a dv. r. Beer. Předseda oznámí příští schůzi písemně, pochy buje však, že bude ještě před velikonocemi. Konec schůze o 2. hod. odpol.
Windischgrätz Hauswirth Bacquehem bar Walterskirchen Chlumecký Montecuecoli Schön Beer Ma
21 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 14. března. (C.- B.) V dnešní dopolední schůzi berního výbor konané za předsednictví dra. Kaizla, rozděleny referáty- V dnešní schůzi odboru pro pojišťování dělníků prohlásil předseda posl. Bärnreither, že oprava úrazového a nemocenského pojišťování staln se jednou z nejnalehavějších záležitostí. Vedle toho nelze však odkládali na dlouho ani pojišťování pro případ stáří a invalidity. Řečník míní, že účinnou reformu úrazového a nemocenského po- jišťování nelze ani uskutečniti, nebude-li pojato do zamýšlené opravy i zaopatření pro případ stáří a invalidity. Proto jestnutno, aby subkomitél zjednal si přehled o hlavních částech nemocenského pojišťo- vání a zaopatření pro případ invalidity, jakož i po- jišťování úrazového. Řečník navrhl prolo, aby tomto pořadí materiál projednán byl, aby se posléze poznalo, která část dělnického pojišťování má se provésti napřed. Zástupce vlády odb. přednosta dr. W olf pro hlásil, že vláda jest ochotna podporovati co nejůsil- něji tuto rozpravu a oznámil subkomitétu, že jeho odbor dospěl již v příčině opravy dělnického poji- šťování k vytknuti jistých zásad. Subkomitét může býti ujištěn jeho podporou. —— V zevrubném roko- vání byly pak návrhy předsedovy schváleny. Poplatkrový výbor rekoval dopoledne o 881. 3. a 10. poplatkové novely, předložené odborem. Ministr financí Böhm Bawerk vyslovil se proti těm návrhům, jimiž by vznikl větší úbytek než by rozpočet bez náhrady snenl a řádal, by se přijaly odborové návrhy za příčinou rychlého zkoncován předlohy, aby interessenti v lelošní stavební sesoně neutrpěli škody. Večer rokovalo se o návrhu odboru stran po platků za přenešení jmění. Ministr Böhm-Bawerk slíbil snížiti poplatel na 3 proc., neuplynulo-li od přenesení majelku víc než 4, ale ne více než 6 let.
Kaizl doktor Böhm Bawerk Böhm Bawerk Vídeň
22 article
8 1. přijat dle odborového návrhu, § 3. s Götzo- vým návrhem, aby za přenosy do 4 let plalily se 21/2, od 4—6 let 3 proc. poplatku, § 10. dle odbo rového návrhu, § 2. po krátké debatě beze změny. rovněž tak 8§ 4. a 5. Referentem pro sněmovnu ustanoven poslane Licht. Zemědělský výbor ustanovil odbor pre návrh poslance Šíleněho o vyvazení dluhů vá znoucích na selských stalcích. Živnostenský výbor ustanovil referenlem o změně 88 59. a 60. živn. řádu poslance Weis- kirchnera a k jeho návrhu usnesl se upnstit e povšechného rokování o této předloze a dle zprávy z minulého zasedání vyslechnout ústní referát ve přístí schůzi. Právní výbor schválil k návrhu ref. posl Skedla státní smlouvu s Německemi straní vzájemné ochrany literárních, uměleckých a fotografických děl Posl. dr. Pattai referoval o použití přebytku společných sirotčích pokladen, žádaje, by se věnoval čásť také ku podpoře zemědělských a živnostenskýeh společenstev. Ať vláda sníží zajišťovací kvotu a/a na 1/1a%. K Schückerovu návrhu bylo usnešeno, aby ob jemná zpráva dala se do tisku a rozdala členům výboru.
Šíleně Weis Posl doktor Pattai Götzo
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. března. (O vládní c ústupelch Čechům) obdržel »Grazer Tagblatte se strany dobře prý zasvěcené obšír- nější zprávu, jež obsahuje vedle věcí již zná- mých také některé nové momenty, týkajícis stanoviska německého. Dle zprávy této dr. Körber sdělil Němcům podmínky, pod jakým česká delegace ustoupí od obstrukce, teprve v nedělní konferenci. Při tom mohli Němei s uspokojením vzíti na vědomi, že se Čechům nedostane nijakých ústupků cestou nařízení nýbrž bude o nich sněmovně podána předloha. a že Čechově nebudou na čas rušiti sněmovníh jednání, čímž důležitá pro alpské zeměl investiční předloha jeví se skoro zabezpečenou. Podrob- nosti o hospodářských ústupeích, nabídnutýeh vládou Čechům, musejí prý býti zachován v tajnosti, poněvadž je dr. Körber udělil jan s toufo podminkou. Tolik však možná prý pro- zraditi, že jsou to ústupky, z nichž budou mi z části zisk i Němci. (Totéž tvrdila Wolfov »Ostdeutsche Rundschau«. Pozn. red!) »P rot určitým, do kulturní oblasti za sa- hujícím vládním slibům za uj al však Němei rozhodné postavení«, dodává »Grazer Tagblatte, aby ukázal, žes se vůdcové německé levice vzhledem k vládním ústupkům nikterak nezavázali, nýbrž ponechali si úplně volné ruce. V Praze, 14. března. (Řád, udělen ryt. Javorskému) způsobil málo radosti opposičnímu tisku polskému. » Nová Reformae i »Gtos Narodu« uvádějí nové vyznamenání předsedy polského kola ve spojení s prohranou akcí ve prospěch těšínského polského gymnasia.
Čecho Körber Němec Čechův Javorskij Praha Ostdeutsche Rundschau Grazer Tagblatt Gtos Narod Grazer Tagblatt
24 article
Ještě v pátek minulého týdne — píše »N. R.e — měla se deputace polského kola odebrati k ministrům ve věci těšínské. Ale ministrové vyžádali, aby se tato návštěva odložila na po- zdější dobu, k čemuž polské kolo svolilo. Pa- trně šlo vládě o to, aby pan Javorský dostal dříva řád, a dostat ho skutečně. Ať zkusí nyní polské kolo hněvati se na vládu, když se jeho předséda musí těšiti a děkovati za pyšné vy- znamenání! Dr. Körber v okamžiku, vkdy polské kolo chystalo vystoupiti s positivnými podmínkami svého přátelství k vládě, zahradi mu cestu hedvábnou stuhou řádu sv. Leopoldlaa. — »Glos Narodu« poznamenává ironicky, že nyní už je pomoženo Haliči ve vzhledě mravném i hospodářském a každému bude jasno, kam směřovala úsilovná činnost pana Javorského pro blaho — země.
Javorská doktor Körber Leopoldlaa Glos Naroda Javorskij Halič
25 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. března. Makedonský komitét. Tajný revolučný spolek bulharský, jenž p osvobození Bulharska nazval se Makedonským komitétem, založen byl r. 1868. Když Štěpán Stambulov byl všemohoucím diktátorem v Bul- harsku, Makedonský komitét propůjčil se mu za nástroj a nabyl tím zvláštní proslulosti v no- vých dějinách Bulharska. Na jeho pokyn dýkou a revolverem odstraňoval osoby jemu nepo- hodlné. Nejednou Stambulov pokusil se i suiten Makedonským komitétem zastrašiti, aby ho při- měl k povolnosti. Ale když Makedonský komitét vykonal Stambulovu úlohu mouřenína, došlo na něj, aby byl zničen. Hlavní jeho náčelnik, major Panica, usvědčiv Stambulova, že spolek zradil, zaplatil životem za svou smělost. Známo, jak Makedonský komitét pomsti Panieu: odsoudil k smrti Stambulova a rozsudek byl vykonán s takovou důkladností jako doved- ností. Vrahové dosud nejsou zjištěni.
Stambulov Panica Praha Bulharsko
26 article
Makedonský komitét má v Bulharsku mnoh filialek, jež se přioděly škraboškou »střeleckých spolkův«, aby nebyly poznány. Inkognito nedalo se na vždy zachovati a bulhurská vláda nedávno. nemohoue odolati nalehání Porty, byla nucen střelecké spolky rozpustit. Makedonský komité odpověděl na to svoláním do Soſie meetingu, n němž 2000 jeho členů protestovalo proti zba- bělosti vlády. Shromáždění vyzvalo všechen bul- harský národ, aby se vládě vzepřel a vyzván jeho bylo vytištěno a rozházeno po celé zemi Střeleckých spolků jest či bylo 35. S nim je ve spojení 86 jiných poboček Makedonskéh komitétu, jež se nazývají nevinně politickým kluby. Členy střeleckých spolků sami důstojnici vyučnjí vládnouti střelnou zbraní. Každou neděli a svátek jen v okoli Sofie učí se tim způsobem střílet neméně než 12.000 m. Potlačení těchto spolků může míti velmi vážné následky, nebot dá se myslit, že filialky Makedonského komitétu právě tak málo uposlechnou nařízení vlády, jak on sám.
Sofie učit Bulharsko
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. 0 — Český sném. Koluje málo potěšitelná zpráva, že český sněm nemá býti svolán po ny- nějším zasedání říšské rady, nybrž že tato má se po velikonocích opět sestoupiti a ve svých pracích pokračovati. Toť se ví, žecto přání Němců a že vláda, jež před jejich hněvem se třese, přání tomuto vyhověti chce. Není žádným tajem- stvím, jací jsou Němci přátelé sněmů, zejmena ale sněmu českého. Kdyby mohli, odklidili by ho jediným škrtnutím péra. Jako vůbec všechno je jim protivné, co nenalezá se úplně v jejiek rukou a čím nemohou disponovati. Jest znám též, že na to nalehali, aby vláda za obstruk v říšské radě vytrestala nás nesvoláním českéhe sněmu a že bylo heslem jejich: »Nemůže-li pn covat vídeňský parlament, nesmí pracovati českt sněm!« Vídeňský parlament pracuje ale urul třeba jen prozatím a tím německé agitace prot svolání českého sněmu byly zmařeny. Však aby osvědčili proti zákonodárnému sboru král. českéh nepřátelství, intrikují nyní, aby aspoň svolání jeb bylo odloženo a říšská rada aby pracovala dál. Kdyby vláda nátlaku německému vyhověla, byh by odvislost její od německé tyranie a zpupnos tak očividná, že by tím poslední zbytek autoni dra. Körbra, kterýži ještě má, rázem zmine
Velikonoce Němec
28 article
Potom by se ukázalo, že vláda je úplně v rukou německo-nacionálních komandantů. Vláda ovšen se omlouvá, že by povelikonoční zasedání zen- ského sněmu mohlo býti jenom krátké a že nestačilo k důkladnému projednání ohromného m- deriálu, který nahromaděn je v zemském výbor, v zasedání letním že bude pak míti sně mnohem více času na práci, však je to pouk vytáčka a nic více. Neradili bychom vládě, ab nátlaku německému také v žéto věci povolil, jsou jisté meze, kam až sahá trpělivost ost- ních národů, kteří práci sněmův právem v soce cení, a kteří naztrpí, aby německá zpup- nost zasahovala ve vývoj zemí a poměrů, do nichž jim nic není. O nějaké většině německé nemůže býti v parlamentě nyní řeči, neboť dne je levice slabší, než byla kdykoli jindy. Spo- jenství křesťanských sociálů se souručenstvím je velmi problematické, Poláci rovněž nedali s dosud vlákati do německé besídky, naopak z nl vylezli Vlachové, již v minulém zasedání byl s Němci ve všem zajedno. Nechť tedy má s pan Körber na pozoru a nedá se zmásti zi zastrašiti. — Klub národní strany svobodomyslné. Ježto nutná oprava sálu nebyla v čas ukončens, odročil výbor členskou schůzi na úterý dne 26. března t. r. Na programu jest rozhover o důležitých otázkách zemědělských, jejž zahájl pan posl. Heřman Janda. — Čitárna klubovní jest opětně otevřena denně od 10—12 hod. dopol. a od 4—7. hod. večerní. — Ta- jemník klubovní úřaduje v místnosti klu- bovní denně od 6.—7. hod. večerní. — Pra- covní odbor živnostenský sejde se v sobotu dne 23. t. m. o 7, hod. večerní. — Kluby občanské. Klub voli če novoměstských. Valná hromada, kter zejtra konati se měla, pro nahodilé překážky odkládá se na sobotu příštího týdne. — Moravsko slezský sbor dávěrníká bude konati schůzi dnes v pátek o 6. hodiné večer v kanceláři matiční. ándlom
Polák Vlach Němec Körber Heřman Janda Moravsko
29 article
— Za příčinou trvalého uotění pa- mátky básníků Otakara Mokrého a Juli Zeyera ustavil se ve Vodňanech v březnu »Ko- mitét kuctění památky spisovatelů Otakar Mokrého a Julia Zeyera ve Vodňanech«, jent usnesl se zřídit desky pamětní a reliefy na do- mech, kde oba básníci ve Vodňanech bydlel. Posluchači vysokých škol pražských z Vodáa darovali komitétu 200 K, které nasbromáždil z výnosu záhav,divadalních předstaresé p mi pořádaných a z kterých chtěli zřídit samostatě desku pamětní Otakaru Mokrému — nyní však přistoupili k našemu komitétu. Svým čestným předsedou zvolil si komitét druha zesnulých, rodáka a čestného měšťana Vodňaní spisovatel Frant. Heritesa. Předsedou komitétu je purk- mistra p. Frant. Bělohlávek, pokladníkem m. dá- chodní p. Václav Kohout, jednateli pp. MUn Křišťan Pokorný a učitel Haštal Mosjecký; dál jsou členy pp. Tomáš Hronek, c. k. rada z. a. Jan Kvasnička, okri starosta, Míašek Ferd., h- telier, Rothbauer Vojtéch, obuvník, Tomsa Václ. stavitel, JUC. Ant. Friš, JUC. Václav Staněka Ing. C. Jan Janeček. Potřebný náklad hodlá ko- mitét uhradit ze subskripce místní, z darů korpr- raei, výnosu zábav, koncertů, slavností pořáda- ných místními spolky a studujícími, z dar jednotlivců a korporací v celém království. Dary přijímá předseda komitétu pan Frant. Bělohlávek a pokladník p. Václav Kohout, měst. důchodní, i budou dary tyto veřejně kvitovány.
Mokrý Zeyer František Kohout Mun Pokorná Mosjecký Hronek Kvasnička Míašek Ferd Tomsa Václ Friš Staněk Inga Janeček Vodňany ko Rothbauer Vojté
30 article
— Vyznamenání. Deputace hospodářskéh spolku opočenského odevzdala posl. panu Karlu Adámkovi umělecky provedenj diplom čestného členství, jež mu bylo uděleno za zásluhy, jež si o zemědělství vůbec, o hospo- dářské školství pak zvláště získal. — Na zakupování uměleckých děl vložil zemský výbor po návrhu zpravodaje pi- sedícího p. Karla Adámka do rozpočtu na rek 1901 obnos 20.000 K. — Z Rychnova n. Kněžnou, 13. března. (Pův. zpr.) Obecní zastupitelstvo města Rych- nova n. Kn, v minulé schůzi své jednomyslně se usneslo, aby zahájena byla akce proti dosa- vadní politice železniční sněmu zemského král českého, která nevšímajíc si zbědovaného stavu zemských financi, fedruje dráhy, jež ani výbor zemský, ani železniční oddělení jeho po stránee technické a komerciální doporučovati nemohly, a kterou uvalují se na zemi opětně a opětně ohromná břemena, jež nejsou ani přesně vypo- čtěna. Obecní zastupitelstvo doufä, že k akcité přidají se veškeré uvědomělé samosprávné sbory. — Promoce. Pan MUC. Josef Kessle šl. ze Sprenguisenů, rodem z Bučovic na Moravě, t. č. starosta Spolku českých mediků, byl v pon- dělí dne 11. března t. r. o 12. hod. polední na če- ském vysokém účení Karlo-Ferdinandově pražském v velké nule veřejně povýšen na doktora veškerého lékařství. — Pan MÚC. Jaromír Jelí nek z Drahan na Moravě bude v sobolu dne 16. březnr t. r. o 121/4 hod. polední na vysokém učení praž- ském uveden v hodnost doktora veškerého lékafství.
Adámek Kessl Karla Ferdinandův Múc Jaromír Jelit Rychnov můj Rych Kněžná Bučovice Morava Drahany spolek český medik
31 article
— Úmrti. Bolestná rána stihla spisovatele pan dra. Karla Švandu ze Semčic, spoluředitele smícho- ského divadla. V útlém věku 21 jef zemřela vče jeho choť, s níž teprve šest neděl žil v miadém ma- žeiství. Chotí dra. Svandy ze Seměic byla vele- nadaná dramatická umělkyně Louisa Kaucra na jejíž něžný, peesií zadýchaný divěí zjev zajisté vzpomínají všichni návštěvníci smíchovského divadla. Pocházejíc sama z rodiny divadelní, ocitla se jit v dětských letech na scéné a hrávala až do r. 189 dětské vole na Nárbdním divadle. V cyklu modernká her, jejž r. 1897 pořádal »Máje v divadle smíchov- ském, uvedla se pak Louisa Kaucká jako nadějní herečka s aspíracemí vážné uměleckými a zvíašt svým výkonem v Sudermannově »Zápase motýld- vzbudila všeobecnou pozornost kritiky rychlým roz- vojem svého talentu. Od té doby byla přední a nej- oblíbenější silou smíchovského divadla, na němž vytvo- řila několik vděkuplných, hlubokým citem oživených divčích postav. Bohužel, zdraví mladé umělkyně brio stále nevalné a šlčstí, jejínu životu výměřené, bri přespříliš krátké. Za 14 dní po svém nedávnea
Švanda Kaucr Kaucká Sudermannův Semčice smíchovský divadlo Nárbdní divadlo