2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. března 1901.
5
article
K prvým náležejí české, dolnorakouské, čá-
stečně i hornorakouské dráhy, k posledním dráh
alpské a haličské.
Opomenulo se uvésti stätní s1ť že-
lezniční ve správnou soustavu.
Postřádáme průvozně, virtuelně
nejkratší, obchodně-politické trat
ze severu na jih a ze západu na vých od.
K prvému směru chybí nám Rakousko-uher-
ská státní dráha a dráha Labská, po
případě Česká severní dráha a přímá
trať na jih ke spojení Hamburku a Ter-
stem středem našeho soustátí; druhý
směr od západu k východu jest podvázán
Rak. uherskou společností státních dráh, Rak. dráhou
sevorozápadní a Severní dráhou cís. Ferdinanda, j ež
pro vývoj c. k. státních dráh tvoří sku-
tečnou závoru, správu jejich ztěžujíe
a zdražující, racionální výměnu vo-
zidel zamezujícl a c. k. státním drt-
bám prointernacionälní dopravu zpt-
sobilost odnímajícI. (Tak jestí
Dle mého skromného náhledu doporučovalo by
se tyto mezery ve státní síti železniční vyplniti,
efekt takové akce lze snadno vypočísti, jellkož jme-
nované dráhy soukromé trvají a prosperují, jejich
doprava a výnos jsou schopny stupňování. Tak
vyzbrojen, mohl by stát přikročiti ku
provedení samostatného spojení želez-
ničního s jižní částí říše,
Toto spojení náleží k nejoblížnějším a nejná
kladnějším dráhám, jež se vůbec dosud stavěly.
Dráhy: Pyhrn-karavanská— bochýš-
ská a její pokračování z Gorice do Terstu-
S v. Ondřeje, jejíž délka 230 dopravních a 262 ta-
rifních kilometrů činí, vyžadují nákladu 128 mil-
lionů korun, ledy na kilometr 556.522 k orun
(2 milliony zlatých na 1 míli).
Ferdinand
Ondřej
Rakousko
Hamburk
Gorica
Terst
státní dráh
Pyhrn
6
article
Drubé spojení, dnáha turská, 77 dopravních
a 101 tarifní kilometr dlouhá, bude státi 60 mil-
lionů korun, přijde tedy 1 kilometr na
789.000 korun (3 milliony zlatých na jednu míli
K tomu druží se ještětrať Bělák—Bärengrabe
v obnosu 6 millionů korun, činí tedy náklad na sku
pinu turskou v celku 66 millionů korun.
Také tato dráha má sloužiti k oživení přístavu
terstského.
Nesmí se zneuznatí, že učinil stát pro Terst a
jeho přístav velmi mnoho, úlevy berní pro
terstský průmysl, zbudování přístavu a vý-
kladišť pobitily bezčetné milliony, pohříchu
jest poloha terstského přístavu ne-
přízniva, přirozený přístav nalézá s
v zálivu muggijskéml
Terstu sehůzí velká, oži vují e
splavná řeka, jež jedině nejlevněj
hromadné zboží přiváží a odváží a jei
by se o zpáleční náklad lodí námot-
ních postarala, jak se dějevHamburku
Brémách, Havru, Antverpách, Rotte
damu, Marsilii. (Výborně.) Tento nedostatek má
býti méně novými tratěmí železničními, nýbrž lev-
nými sazbami nahražen.
Dnes dopravují již c. k. státní dráhy z Terstu
do Terstu zboží tarifu výminečného I. a tarifu spe-
ciálního za jednotnou sazbu 1.85 haléře jeden
tunní kilometr, ano zboží levantinské dokonce
včetně poplalku peážního na trati Lublaň —Divač
za 1.45 haléře, tedy hluboko poď nákladem
svéstojným, jenž dle udajů ministerstva želez-
ničního prý 1.6 haléře, vskutku však na základě spe-
ciální zprávy železniční z r. 1899 1.49 krejcar
za jednu tunu a kilometr, tedy dvakráte tolik
činí. V Čechách platíme na dráhách mistních
přispěním země a interessentů vystavených, 7.5 k
zatunu a kilometr dopravy.
Rott
Marsilius
Bělák
Terst
Brémy
Havre
Antverpy
Lublaň
Čechy
7
article
Také pro navržené nové alpské tratě jsou své
stojné vydeje rozpočteny na 1.6 haléře za tunu
kilometr a výnosnost na 2.1%, což dle svrchu uve
deného a vzhledem k nesmírně těžkým poměrům do
pravním alpských dráh lze nazvati v elmi opti mi
stický m.
Celková doprava do Terstu a odtud obuá
1,174.738 tun (z toho připadá na c. k. státní dráhy
249.788 tun). Vlastně zbude z tohoto množství pro
kalkulaci po odrážce nákladů z Uher, Bosny, Srbsk
a místní dopravy z Krajinska a Přímoří 891.064 tun.
Zkrácení cesty vystavením dráhy Pytru-
Karavanky- Bochýň. Gorice terstské z Lince do Terstu
způsobené obnáší 146 kilometrů, kilometrové
zkrácení stojí 876.712 K. Za úroky z kapitálu
na toto zkrácení vynaloženého mohlo
by se na dosavadní delšf linii na jede
kilometr prodloužení 1,309.844 turn
zdarma dopravovati. (Slyšte!) Z toho jde
jasně na jevo, jakou malou cenu maj
nové alpské trati pro hospodářstv
státní.
Netvrdím nijak, že by vnitro-rakouské trati terst-
ské neměly snad žádně ceny národo-hospodářské, ne-
lze popříti, že dráhy ty — ač co do stavby, vozby
a udržování, velmi nákladné — budou značně k po-
vznesení hospodářskému svých obvodů atrakčních
přispívati.
Poslední plali těž o dráhách turský ch, ne
lze však smlčeti, že budou tyto sloužiti zkrácením
cesty do Terstu o 203 dopravních čili 179 tarifních
kilometrů hlavně dopravě jihoněmecke
a soutěžiti citelně svýrobou českou.
moravskou, dolno a hornorakouskou.
Terst
Uhry
Bosna
Srbsko
Krajinsko
Karavanky
Bochýň
Gorica
Linec
8
article
Přiměřená kompensace těchto po-
měrů, jakož i velkých obětí, které sta-
vba alpských dráh ukládá nejvýrob-
nějšim zemím říše, jesttedy spravedli-
vou a může poskytnuta býti jedině vy
stavením často již vzpomenutých ces
vodních, nejen pro zmíněné produkti-
vní země, nýbrž i pro celé soustál
veledůležitých, jejichž zabezpečením
předloženů osnova zákona bude teprv
na skutečný program dopravní dopl
něna. (Výborně!)
Tento požadavek nemůže nikoho, nejméně vša
c. k. vládu, překvapiti.
sob zlovab
V 25. sezení XV. zasedání říšské rady dne 6. pro
since 1898 podali poslanci Sch wegel, Kaft an.
dr. Russ s 250 soudruhy dotaz k pp. ministrům
železnic a obchodu, v němž vzhledem k udržen
rovnováhy trvajících poměrů doprav-
ních a na vyrovnání velkých obětí, kter
mají přiněsti na stavbu turské dráhy severní králov
ství a země, jež nemají valného zájmu na uskutečněn
této dráhy, žádají současné zabozpe čen
projektovaných průplavů z Dunaj
k Vltavě, Odře a Visle a který dotaz vy
zněl následovně
»Jest c. k. vláda ochotna, osvojít
sobě rozvinutý program na zřízen
druhého spojení železničního Terst
s pozadím v naznačeném směrn a pti
pojení společně se současným zabez
pečením vystavení vzpomenutých cest
vodních?
A jest ochotna ku provedení tohoto
programu co možná nejdříve potřebn
předlohy říšské radě předložiti?
Na tomto junktim alpských dráh terstských,
zejmena dráhy turské s vodními cestami trvá m
neochvějně a to tím více, jelikož jen tehdy lze
očekávati oživení dopravy terstské a zkvétání zmi-
něných dráh horských, když náš průmy sl
zeměděletví levnou dopravou vodn
zmohutní, když Vídeň a Linec levným domácím
uhlím budou zásobeny. (Výborně!)
Nechceme zameziti vystavení terstských dráh,
žádáme však doplnění a zákonné zabezpečení pro-
gramu dopravního.
doktor
Russ
Dunaj
Vltava
Odra
Visla
Terst
Vídeň
Linec
9
article
Vláda měla dosti času, takový program vypra-
covati a dotýčnon předlohu na radě řišské podati
očekávali jsme tak na jisto po inaugurační řečí J.E
pana předsedy ministerstva, v níž tento velkou váhu
kladl na zdárné řešení otázek hospo-
dářských.
Období bez soustavného hospodářského se pro-
Hloukání minulo XIX. stoletím, XX. věk mus
nalézti nás připravenými, jednati dle
pevného, přesně vytčeného plánu u
programu na poli výroby a dopravni
ctví. (Výborně!) Jestli jsme napodobili naše škol-
ství a válečnictví dle vzoru německé říše, musíme
tím spíše sledovati ji v oboru dopravnictví,
jež tam skutečně zplodilo velké výsledky, jinak
stane se naše říše hospodářským vasalem
velkých říší sousedních. (Výborně! Tak
jest
V článku I. předložené osnovy zákona jest uve-
deno šestero dráh, jež mají býti nákladem státu po-
staveny, čl. II. obsahuje však pro dráby Louny—
Rakovntk a Hartberg—Friedberg jisté obmezení
jež mohlo by míti za následek zdržení stavby
proti čemuž musíme se co nejdůraz-
něji ohraditi a to tím více, jelikož sněm krá-
lovství českého a interessenti 1,600 000 korunami na
stavbu dráhy Louny—Rakovník přispívají.
Čl. VIII., odst. 2. připravuje na možnost doda-
tečného požadavku pro dráhy alpské
což podává důkaz, že není dosud rozpočet definitivně
ustanoven.
Louny
Rakovntk
Hartberg
Friedberg
Rakovník
10
article
Tento článek zmiňuje se také o úvěrech pro
zúčastnění se státu na opatření kap
tálu ke stavbám dráh soukromých, kte-
rých úvěrů však lze použiti jen na základě již
uděleného ústavního zmocnění nebo teprve, až toto
bude uděleno.
V celku bylo k účelu tomu rozpočteno 13.480.00
korun, seznam těchto dráh místních
však dosud předložen nebyl, pročež žádám
J. E. pana ministra železnic, aby tak před schválením
předlohy učinil. Předpokládám však, že v tomto se-
znamu bude se nalézati také místní dráha Žďáry—
Tišnovíce na Moravě, pro jejížto želé znictví stát
dosud pramáto učinil a jiné pro král. české důležíté
dráhy
V každém případě klademe váhu na to, aby
dráha Louny—Rakovník, pro státnl dráhy ne-
zbytná, určitě v r. 1902 byla dle č l. Iv.
přediohy veřejné dopravě odev zdá na
a klademe taktéž podmínku, aby bylo zabezpečeno
spojení dráh šumavských od Soumarského
mostu přes Černý kříž k bavorským hranicím
u Haidmühlu a od Černého Křlže přes Žel-
navu do Aschachu, jelikož by jinak dráha
pyhernská neměla valného užitku. (Výborně!)
Vzhledem k tomu, že v příčině haličské dráhy
Lvov—průsmyk Úzocký rovně musí býti teprve jed“
nání s uherškou vládou zahájeno, není příčiny, aby
se též současně nejednalo s bavorskou vládou v pří-
čině připojení dráh šumavských k trati Hald
můb!—Waldkirchen, pro které byl taktéž
projekt již vypracován, vždyť jest toliko zapotřebí
přenésti státní smlouvu z r. 1873 pro spojení Kunž-
wart—Freyung na sousední dráhu Hai dmů hl—
Waldkirche n.
Iva
Černý
Waldkirchen
Žďár
Morava
Louny
Rakovník
Aschach
Lvov
11
article
S preliminovanými investicemi pro vozbu státn
jsme vzhledem k nezbytné jejich nutnosti srozuměni
dovolím sobě toliko ve výboru navrhnouti jisté nutné
doplňky, naproti tomu musíme vyloučiti navrženou
refundaci 80 millionů korun na prove-
dené investice již vydaných, pro kte-
réžto nechť sobě vláda na základě po-
drobného seznamu vydaných obnosů
zvláště opatří dodatečně indemnitu
sněmovny
Shrnuji ledy uvedené požadavky v následovním
1. Junktim mezi dráhamiterstskými
žejmena dráhou turskou a zabezpeče-
ním projektovaných dráh vodních.
2. Zabezpečení dráh šumavských
jejich připojení v Haidmühlu a v Asch-
achu a dráhy Žďár—Tišňovice.
3. Vyloučení refundace vydaný c
80 millionů korun na provedeně již in-
vestice.
Asch
Žďár
12
article
Podrobné rokování o jednollivých požadaveleh
ponecháváme sebě v železničním výboru, po případě
při 2. čtení v sněmovně, kdy zaujmeme své defini-
livní stanovisko, mojí úlohou bylo vytknouti zásady
a hlediska, jimiž se při posuzování a jednání před-
lohy investiční hodláme říditi, pročež vznášlm k sl.
sněmovně prosbu, by vyslovila s těmito názory pro-
nesenými svůj souhlas, a aby mnou návrženě junk
tim schválila! (Hlučný pollesk a pochvala. Řečník
se blahopřuje.
Ministr dr. Wittek pojednává o zásadách
z nichž předloha vznikla. Správa stálních železni
žádajíc za 1/2 milliardy, je si vědoma, že musí vy
ložiti sněmovně, proč v době méně příznivého vý
sledku státní dopravy činí tak velký požadavek.
Rozšíření předlohy, jež týká se velkých státních
staveb, péče o podporu stavby drah soukromýcha
zlepšení železniční sítě státní, bylo třeba, aby se
mohly podniknout velké podniky při stavbě slátních
železnic. To je technický motiv. Horské trati ne-
mohou se stavěti po kuse, rok po roce, nýbrž musí
tu býti program na léta, musí se pracovati dle pláno.
stavební dispošice musí býti ustanoveny a program
ustanoven a musí se pracovati technicky, racionalně
a co možná hospodářsky.
Vláda navrhuje více velkých a důležilých stát-
ních staveb. Nové stavby mají vstoupiti do nového
ohdobí. Rakousku má se otevříti epocha nových
velkých znamenitých staveb železničních. Má se
vykonati, co jiné středoevropské státy již dávno vy.
konaly: zdokonaliti síť L. řádu. My ještě uvažujem
a naši sousedé vystavěli již sítě II., ba i III. řádu.
Wittek
Rakousko
13
article
Nejdůležitější z projektů je druhé spojen
s Terstem, jež bude doplněno dráhou pyhernskou.
Dovozuje naproti posl. Kaftanovi, že při volbě
trali měl se též zřetel na Čechy, že také pybernská
dráha je doplněním II. spojení, jež prospěje králov-
ství českému. Při prodloužení pyhernské dráhy do
Čech, nepomýšlelo se arci zrovna na Želnavu nebo
šumavskou železnici, jež se má vystavět, ale na lo,
aby z Lince do Budějovic vedla velká hlavní dráha,
jež je přirozeným pokračováním dráhy Rudolfovy a
pyhernské. Uvažuje, proč byla volena nynější lrat
terstská a zastává se jí z různých důvodů. Mezi-
národní obchod nesmí se schválně podceňovati, avšak
nesluší se také vyhýbati se soutěžl. Chceme-li, aby
Terst stal se skutečně obchodním místem světovým
nesmí se hleděti na provenienci obchodu, neboť jen
velký hromadný obchod může oživiti přístavní město
a musí se k němu strhnouti lodní dráby, jež přita-
hují jen massy
Narážeje na trať rakovnicko-lounskou, o jejíž
důležitosti není pochybnosti, neboť třeba jí nutně pro
státní dopravu i pro samu tamější krajinu, žádá sně-
movnu, by postarala se, aby neztratil se na této
trati rok stavby, neboť bude jí snad nejvíce za-
potřebí.
V předloze je pamatováno také na potřeby míst-
ních drah. Vláda nepovažuje své dílo v tom směru
za ukončené, neboť jest ještě mnoho přání a potřeb,
jež snad sahají trochu daleko, ale snad jen proto,
protože některou chvíli derou se všecky do popředí.
Kaftan
Terst
Čechy
Želnava
Linec
Budějovice
Rudolfov
14
article
Myslí však, že i v tom směru znamená předloha
podstatný a nemalý pokrok. Je pokusem o sjedno-
cení rozptýlené činnosti v lokálních drahách, pak aby
sněmovna mohla přehlédnouti, jakých obětí, bude
v příštích letech třeba. Předloha není zcela dokonalá
pro své alternativy, avšak prozrazuje přece, že vláda
nezavrhuje garanční systém.
Žďársko-tiánovská dráha připojuje se k celému
komplexu jiných železuic, jež jsou zabezpečeny slátní
garancit. Jsou to tralě Humpolec—Něm. Brod a Něm
Brod a Žďár. Pak jest ještě mezera. Nepochybují
doufám, že sněmovna, až vláda předstoupí záhy s ná-
vrhy, bude garantovat přední kapitály žďársko-lišnov-
skégtrati tak jako je garantovala na trati tišnovsko-
německobrodské. Takových případů je víc, kde bude
třeba státní záruky pro přední kapitály.
Vláda hodlá podati záhy předlohu, v níž budou
obsaženy projekty některých místních dráh. Tato cesta
je vylčena také již invesliční předlohou.
Přechází k návrhům správy státních železnie.
Týkají se investic pro nynější síť státních dráh. Jsou
nezbytné a třeba, aby se pořídily co možná brzo.
Jest jich třeba za více než 50 millionů na položení
druhých a třetích kolejí, skoro 100 mill. na stavby
stanic a jejich rozšíření a 60 mill. na dopravní pro-
středky a interesují se jimi široké vrstvy obyvatel-
stva. Investice, jako lepší nádraží, dopravní prostředky
a jejich výhodnější opatřování rozšířením dílen vy-
plácejí se záby a výnos státních železnic se zvýší
Investice ty prospějí také domácím řemeslníkům, prů-
myslu i dělnictvu. Oběti vyplatí se hojně a obyvatel-
stvo bude míti dostatek práce a zaměstnání.
Žďársko
Humpolec
Německo
Brod
Německo Brod
Žďár
15
article
Ministr myslí, že předloha zasluhuje bedlivého
uvážení a může býti sněmovně vřele doporučena.
Přeje, by práce, o nichž uvažoval, byly záhy pro-
vedeny. (Pochvala a potlesk; ministru gratulují.)
Posl. Schleicher prohlašuje hned, že jeho
strana bude hlasovati pro předlohu. V příčině po-
státňování poukazuje na příklad Švýcarska. Rád by
aby předloha o lokálních dráhách byla jasnější
Myslí, že Dolní Rakousy jsou opomíjeny. Na po
břežní dráhu dunajskou se dosud nepomýšií. Hlospo
dářsky a politicky důležito bylo by, vystavěti elektri-
ckou železnici z Vídně do Prešpurka. Přimlouvá se
za stavbu projektovaných tratí dolnorakouských.
Posl. Ellenbogen praví, že sociálně demo-
kratičtí poslanei přes zásadné protivenství k mini-
sterstvu pozorují s povděkem velký výkon ve pro-
spěch vývoje hospodářských poměrů. Stýská si na
zanedbanost Rakouska v železnictví a kritisuje do-
pravní politiku, jež má na zřeteli zvláště vojenstv
a ne obchod a průmysl, doráží na ředitelství stát-
ních dráh pro jeho chování se k podřízeným a čte
různé tajné výnosy. Sociální demokraté budou do-
brými vlastenci, bude-li Rakonsko rychle pokračovati
s duchem času a provede reformy. (Pochvala mezi
ciálními demokraty.)
Posl
Schleicher
Ellenbogen
Rakonsko
Švýcarsko
Dolní Rakousy
Vídeň
Prešpurk
Rakousko
16
article
Ministr dr. Wittek opřel se Ellenbogenovým
nájezdům a prohlásil poslancovy informace za fa-
lešné nebo zlomyslně změněně. Některá opatření
ministr sám zrušil. Vychvaloval železniční ředitele
a ujímal se nepřitomných za hlučného potlesku
svých přátel.
Ministr orby bar. Glovanelli zodpověděl též
několik dotazů.
Na Steinův a Tschanův, že dle vyšatření
místodržitelský náměstek Dörfl v rozmluvě s pp
Saltlerem a Saydemannem nevyjádřil se, že státní
doly nepřistoupily k uhelnému kartelu, řekl prý jen
že přaním obou pánů stran přímého odbírání ublí
ze státních uhelen nemůže ze vyhověti proto, že uza-
vřely již dodávky s velkou firmou a proto jsou vá-
zány. O přistupu státních dolů ke kartelu nelze mlu-
viti proto, že takového kartelu — pokud ministrv
není. Uhlí ze státních ubelen v Mostě bylo pře-
necháno na r. 1901 Edv. Weinmannovi v Ústí n. L.
protože státní železnice hodlají převzíti všecko tamějš
uhlí až od r. 1902. Z nových státních uhelen mo
steckých nebylo Weinmannovi nic slíbeno a stál
s ním neuzavřel žádný takový obchod.
Potřeba na nové státní doly mostecké uhradí se
úvěram 483.000 K, jenž vloží se do rozpočtu na
r. 1902 a celý náklad na tyto doly je rozpočten na
2,583.000 k
Odevzdávají se lístky k volbě výbor u pr
přírážku k lihové dani a člena vina
ského výbosru.
Výsledek oznámí se v příští schůzi.
Předseda chystá se ukončiti schůzi.
Wittek
Ellenbogenův
Steinův
Tschanův
Dörfl
Saltler
Saydemann
Weinmann
Most
Ústí
17
article
Posl. Kubr. Musím si co nejrozhodněji stěžo
vati proti brutálnímu porušení jednacího řádu a ná-
silí, kterého proti mně od p. místopředsedy Prada
použito bylo. Ve své odpovědi na můj dotaz, že jsem
jemu jen listek v českém jazyku odevzdal, praví, že
jazyka toho není mocen a proto že mi slova ne-
udělil, učinil něco, k čemuž dle jednacího řádu
oprávněn nebyl, neb v jednacím řádu nestojí, že by
se poslanec jen v jazyku německém hlásiti musil.
Jest skutkem tímto hrubě porušeno právo mojí ma-
teřské řeči české, ktera státním základním zákonem
s ostatními řečmi na stejný stupeň postavena jesta
mně jako věrnému synu svého národa urážka ma-
teřské řeči lhostejna býti nemůže. Proti počínání p.
místopředsedy co nejrozhodněji protestuji a konsta-
tuji před celou sněmovnou, že zde právo poslanc
těžce porušeno bylo, což ani mně ani jiným lho-
stejnobýti nemá a býti nemůže.
Předseda hr. Vetter odpovídá na dnešn
Bergerův dotaz, že mluvil s ministrem vyučování
a dospěl k poznání, že ani předseda ani ministr ne-
mají v té věci žádněho vlivu.
Posl
Kubr
Vetter
Bergerův
18
article
Konec schůze o 6. hod. ; příští bude zej tra
na denním pořadu bude volba kvotové de-
putace.
Posl. Breiter a soudr. podali na ministr-
presídenta dotaz v záležítosti nedávnéh
vyznamenání ryt. Jaworského.
V dotazu se poukazuje na to, že v Haliči ny-
nější politika kola polského vzbuzuje největší ne-
důvěru, poněvadž kolo polské provádí politiku zájmům
Haliče skodlivou. Ve vyznamenání rytíře Jaworskéh
musí tudíž Halič spatřovati souhlas vládní s poli-
tikou takovou.
Interpellanti se táží ministr presídenta, jakě dů-
vody jej pohnuly k tomu, aby navrhl tak výsoké
vyznamenání pro ryt. Jaworského, zdali vyzna
menání to nemá se vysvětlovati tím, že vláda schva-
luje politiku kola polského zájmům Haliče zhoubnou
jakých zásluh si ryt. Jaworskí získal o vládu a zdal
ve vyznamenání Jaworského se má spatřovati od-
měna za to, že kolo polské upustilo od háfení s sku-
tečných zájmů Haliče,
putace
Posl
Jaworský
Jaworskéh
Halič
19
article
Panská sněmovna.
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz
o 1. hod. 20 min. odpol. a přečeli přípis, že císal
vzal s povděkem a milostivě na vědomí odpověď na
trůnní řeč, jež je mu novým důkazem vlasteneckého
smýšlení a věrného setrvání při ústavním vývoji
Sněmovna vyslovila uctivý dík za tento císařský
přípis, načež předseda věnoval vřelou vzpomínku
členu opatu Hauswirthovi, jehož památku sně
movna uctila povstáním.
Markýz Bacquehem navrhl, aby se vřadil
na první místo denního programu zpráva o bra-
neckém konlingentu, což přijato.
Předseda sdělil, jak ustavily se výbory
Bar Walterskirchen referoval potom
branecké předloze, doporučuje ji a sněmovna
schválila ji bez debaty povšechně i zevrubně ve všech
čteních.
Předlohy o změně a doplnění zákona z
dne 21. zář! 1869 o požadavcích provednosti na-
rovnáni uzavřených obecními důvěrníky a přísluš-
ných poplatcích a o změnách zákona ze din
23. května 1883 stran evidence pozemkového ka-
tastru přikazují se výborům.
Předloha o světovém poštovním spolkt
(ref. dv. r. Czihdarz) byla schválena.
Předloha o zrušení ranhojičských gremi
a vydání jejich jmění lékařským komorám (ref. Ma-
deyski) schvaluje se bez debaty ve všech čte-
ních.
Do kvotové deputace byli zvoleni: bar
Chlumecký, hr. Montecuecoli, hr. Schön-
born, hár. Sochor a dv. r. Beer.
Předseda oznámí příští schůzi písemně, pochy
buje však, že bude ještě před velikonocemi.
Konec schůze o 2. hod. odpol.
Windischgrätz
Hauswirth
Bacquehem
bar Walterskirchen
Chlumecký
Montecuecoli
Schön
Beer
Ma
21
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 14. března. (C.- B.)
V dnešní dopolední schůzi berního výbor
konané za předsednictví dra. Kaizla, rozděleny
referáty-
V dnešní schůzi odboru pro pojišťování
dělníků prohlásil předseda posl. Bärnreither, že
oprava úrazového a nemocenského pojišťování staln
se jednou z nejnalehavějších záležitostí. Vedle toho
nelze však odkládali na dlouho ani pojišťování pro
případ stáří a invalidity. Řečník míní, že
účinnou reformu úrazového a nemocenského po-
jišťování nelze ani uskutečniti, nebude-li pojato do
zamýšlené opravy i zaopatření pro případ stáří a
invalidity. Proto jestnutno, aby subkomitél zjednal
si přehled o hlavních částech nemocenského pojišťo-
vání a zaopatření pro případ invalidity, jakož i po-
jišťování úrazového. Řečník navrhl prolo, aby
tomto pořadí materiál projednán byl, aby se posléze
poznalo, která část dělnického pojišťování má se
provésti napřed.
Zástupce vlády odb. přednosta dr. W olf pro
hlásil, že vláda jest ochotna podporovati co nejůsil-
něji tuto rozpravu a oznámil subkomitétu, že jeho
odbor dospěl již v příčině opravy dělnického poji-
šťování k vytknuti jistých zásad. Subkomitét může
býti ujištěn jeho podporou. —— V zevrubném roko-
vání byly pak návrhy předsedovy schváleny.
Poplatkrový výbor rekoval dopoledne o 881.
3. a 10. poplatkové novely, předložené odborem.
Ministr financí Böhm Bawerk vyslovil se
proti těm návrhům, jimiž by vznikl větší úbytek než
by rozpočet bez náhrady snenl a řádal, by se přijaly
odborové návrhy za příčinou rychlého zkoncován
předlohy, aby interessenti v lelošní stavební sesoně
neutrpěli škody.
Večer rokovalo se o návrhu odboru stran po
platků za přenešení jmění.
Ministr Böhm-Bawerk slíbil snížiti poplatel
na 3 proc., neuplynulo-li od přenesení majelku víc
než 4, ale ne více než 6 let.
Kaizl
doktor
Böhm Bawerk
Böhm
Bawerk
Vídeň
22
article
8 1. přijat dle odborového návrhu, § 3. s Götzo-
vým návrhem, aby za přenosy do 4 let plalily se
21/2, od 4—6 let 3 proc. poplatku, § 10. dle odbo
rového návrhu, § 2. po krátké debatě beze změny.
rovněž tak 8§ 4. a 5.
Referentem pro sněmovnu ustanoven poslane
Licht.
Zemědělský výbor ustanovil odbor pre
návrh poslance Šíleněho o vyvazení dluhů vá
znoucích na selských stalcích.
Živnostenský výbor ustanovil referenlem
o změně 88 59. a 60. živn. řádu poslance Weis-
kirchnera a k jeho návrhu usnesl se upnstit e
povšechného rokování o této předloze a dle zprávy
z minulého zasedání vyslechnout ústní referát ve
přístí schůzi.
Právní výbor schválil k návrhu ref. posl
Skedla státní smlouvu s Německemi straní vzájemné
ochrany literárních, uměleckých a fotografických děl
Posl. dr. Pattai referoval o použití přebytku
společných sirotčích pokladen, žádaje, by se věnoval
čásť také ku podpoře zemědělských a živnostenskýeh
společenstev. Ať vláda sníží zajišťovací kvotu a/a
na 1/1a%.
K Schückerovu návrhu bylo usnešeno, aby ob
jemná zpráva dala se do tisku a rozdala členům
výboru.
Šíleně
Weis
Posl
doktor
Pattai
Götzo
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. března. (O vládní c
ústupelch Čechům) obdržel »Grazer
Tagblatte se strany dobře prý zasvěcené obšír-
nější zprávu, jež obsahuje vedle věcí již zná-
mých také některé nové momenty, týkajícis
stanoviska německého. Dle zprávy této dr.
Körber sdělil Němcům podmínky, pod jakým
česká delegace ustoupí od obstrukce, teprve
v nedělní konferenci. Při tom mohli Němei
s uspokojením vzíti na vědomi, že se Čechům
nedostane nijakých ústupků cestou nařízení
nýbrž bude o nich sněmovně podána předloha.
a že Čechově nebudou na čas rušiti sněmovníh
jednání, čímž důležitá pro alpské zeměl investiční
předloha jeví se skoro zabezpečenou. Podrob-
nosti o hospodářských ústupeích, nabídnutýeh
vládou Čechům, musejí prý býti zachován
v tajnosti, poněvadž je dr. Körber udělil jan
s toufo podminkou. Tolik však možná prý pro-
zraditi, že jsou to ústupky, z nichž budou mi
z části zisk i Němci. (Totéž tvrdila Wolfov
»Ostdeutsche Rundschau«. Pozn. red!) »P rot
určitým, do kulturní oblasti za sa-
hujícím vládním slibům za uj al
však Němei rozhodné postavení«,
dodává »Grazer Tagblatte, aby ukázal, žes se
vůdcové německé levice vzhledem k vládním
ústupkům nikterak nezavázali, nýbrž ponechali
si úplně volné ruce.
V Praze, 14. března. (Řád, udělen
ryt. Javorskému) způsobil málo radosti
opposičnímu tisku polskému. » Nová Reformae
i »Gtos Narodu« uvádějí nové vyznamenání
předsedy polského kola ve spojení s prohranou
akcí ve prospěch těšínského polského gymnasia.
Čecho
Körber
Němec
Čechův
Javorskij
Praha
Ostdeutsche Rundschau
Grazer Tagblatt
Gtos Narod
Grazer Tagblatt
24
article
Ještě v pátek minulého týdne — píše »N. R.e
— měla se deputace polského kola odebrati
k ministrům ve věci těšínské. Ale ministrové
vyžádali, aby se tato návštěva odložila na po-
zdější dobu, k čemuž polské kolo svolilo. Pa-
trně šlo vládě o to, aby pan Javorský dostal
dříva řád, a dostat ho skutečně. Ať zkusí nyní
polské kolo hněvati se na vládu, když se jeho
předséda musí těšiti a děkovati za pyšné vy-
znamenání! Dr. Körber v okamžiku, vkdy
polské kolo chystalo vystoupiti s positivnými
podmínkami svého přátelství k vládě, zahradi
mu cestu hedvábnou stuhou řádu sv. Leopoldlaa.
— »Glos Narodu« poznamenává ironicky, že
nyní už je pomoženo Haliči ve vzhledě mravném
i hospodářském a každému bude jasno, kam
směřovala úsilovná činnost pana Javorského pro
blaho — země.
Javorská
doktor
Körber
Leopoldlaa
Glos Naroda
Javorskij
Halič
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. března.
Makedonský komitét.
Tajný revolučný spolek bulharský, jenž p
osvobození Bulharska nazval se Makedonským
komitétem, založen byl r. 1868. Když Štěpán
Stambulov byl všemohoucím diktátorem v Bul-
harsku, Makedonský komitét propůjčil se mu za
nástroj a nabyl tím zvláštní proslulosti v no-
vých dějinách Bulharska. Na jeho pokyn dýkou
a revolverem odstraňoval osoby jemu nepo-
hodlné. Nejednou Stambulov pokusil se i suiten
Makedonským komitétem zastrašiti, aby ho při-
měl k povolnosti. Ale když Makedonský komitét
vykonal Stambulovu úlohu mouřenína, došlo
na něj, aby byl zničen. Hlavní jeho náčelnik,
major Panica, usvědčiv Stambulova, že spolek
zradil, zaplatil životem za svou smělost.
Známo, jak Makedonský komitét pomsti
Panieu: odsoudil k smrti Stambulova a rozsudek
byl vykonán s takovou důkladností jako doved-
ností. Vrahové dosud nejsou zjištěni.
Stambulov
Panica
Praha
Bulharsko
26
article
Makedonský komitét má v Bulharsku mnoh
filialek, jež se přioděly škraboškou »střeleckých
spolkův«, aby nebyly poznány. Inkognito nedalo
se na vždy zachovati a bulhurská vláda nedávno.
nemohoue odolati nalehání Porty, byla nucen
střelecké spolky rozpustit. Makedonský komité
odpověděl na to svoláním do Soſie meetingu, n
němž 2000 jeho členů protestovalo proti zba-
bělosti vlády. Shromáždění vyzvalo všechen bul-
harský národ, aby se vládě vzepřel a vyzván
jeho bylo vytištěno a rozházeno po celé zemi
Střeleckých spolků jest či bylo 35. S nim
je ve spojení 86 jiných poboček Makedonskéh
komitétu, jež se nazývají nevinně politickým
kluby. Členy střeleckých spolků sami důstojnici
vyučnjí vládnouti střelnou zbraní. Každou neděli
a svátek jen v okoli Sofie učí se tim způsobem
střílet neméně než 12.000 m. Potlačení těchto
spolků může míti velmi vážné následky, nebot
dá se myslit, že filialky Makedonského komitétu
právě tak málo uposlechnou nařízení vlády, jak
on sám.
Sofie učit
Bulharsko
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
0 — Český sném. Koluje málo potěšitelná
zpráva, že český sněm nemá býti svolán po ny-
nějším zasedání říšské rady, nybrž že tato má
se po velikonocích opět sestoupiti a ve svých
pracích pokračovati. Toť se ví, žecto přání Němců
a že vláda, jež před jejich hněvem se třese,
přání tomuto vyhověti chce. Není žádným tajem-
stvím, jací jsou Němci přátelé sněmů, zejmena
ale sněmu českého. Kdyby mohli, odklidili by
ho jediným škrtnutím péra. Jako vůbec všechno
je jim protivné, co nenalezá se úplně v jejiek
rukou a čím nemohou disponovati. Jest znám
též, že na to nalehali, aby vláda za obstruk
v říšské radě vytrestala nás nesvoláním českéhe
sněmu a že bylo heslem jejich: »Nemůže-li pn
covat vídeňský parlament, nesmí pracovati českt
sněm!« Vídeňský parlament pracuje ale urul
třeba jen prozatím a tím německé agitace prot
svolání českého sněmu byly zmařeny. Však aby
osvědčili proti zákonodárnému sboru král. českéh
nepřátelství, intrikují nyní, aby aspoň svolání jeb
bylo odloženo a říšská rada aby pracovala dál.
Kdyby vláda nátlaku německému vyhověla, byh
by odvislost její od německé tyranie a zpupnos
tak očividná, že by tím poslední zbytek autoni
dra. Körbra, kterýži ještě má, rázem zmine
Velikonoce
Němec
28
article
Potom by se ukázalo, že vláda je úplně v rukou
německo-nacionálních komandantů. Vláda ovšen
se omlouvá, že by povelikonoční zasedání zen-
ského sněmu mohlo býti jenom krátké a že
nestačilo k důkladnému projednání ohromného m-
deriálu, který nahromaděn je v zemském výbor,
v zasedání letním že bude pak míti sně
mnohem více času na práci, však je to pouk
vytáčka a nic více. Neradili bychom vládě, ab
nátlaku německému také v žéto věci povolil,
jsou jisté meze, kam až sahá trpělivost ost-
ních národů, kteří práci sněmův právem v
soce cení, a kteří naztrpí, aby německá zpup-
nost zasahovala ve vývoj zemí a poměrů, do
nichž jim nic není. O nějaké většině německé
nemůže býti v parlamentě nyní řeči, neboť dne
je levice slabší, než byla kdykoli jindy. Spo-
jenství křesťanských sociálů se souručenstvím je
velmi problematické, Poláci rovněž nedali s
dosud vlákati do německé besídky, naopak z nl
vylezli Vlachové, již v minulém zasedání byl
s Němci ve všem zajedno. Nechť tedy má s
pan Körber na pozoru a nedá se zmásti zi
zastrašiti.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Ježto nutná oprava sálu nebyla v čas ukončens,
odročil výbor členskou schůzi na úterý dne
26. března t. r. Na programu jest rozhover
o důležitých otázkách zemědělských, jejž zahájl
pan posl. Heřman Janda. — Čitárna
klubovní jest opětně otevřena denně od 10—12
hod. dopol. a od 4—7. hod. večerní. — Ta-
jemník klubovní úřaduje v místnosti klu-
bovní denně od 6.—7. hod. večerní. — Pra-
covní odbor živnostenský sejde se
v sobotu dne 23. t. m. o 7, hod. večerní.
— Kluby občanské. Klub voli če
novoměstských. Valná hromada, kter
zejtra konati se měla, pro nahodilé překážky
odkládá se na sobotu příštího týdne.
— Moravsko slezský sbor dávěrníká
bude konati schůzi dnes v pátek o 6. hodiné
večer v kanceláři matiční.
ándlom
Polák
Vlach
Němec
Körber
Heřman Janda
Moravsko
29
article
— Za příčinou trvalého uotění pa-
mátky básníků Otakara Mokrého a Juli
Zeyera ustavil se ve Vodňanech v březnu »Ko-
mitét kuctění památky spisovatelů Otakar
Mokrého a Julia Zeyera ve Vodňanech«, jent
usnesl se zřídit desky pamětní a reliefy na do-
mech, kde oba básníci ve Vodňanech bydlel.
Posluchači vysokých škol pražských z Vodáa
darovali komitétu 200 K, které nasbromáždil
z výnosu záhav,divadalních předstaresé p mi
pořádaných a z kterých chtěli zřídit samostatě
desku pamětní Otakaru Mokrému — nyní však
přistoupili k našemu komitétu. Svým čestným
předsedou zvolil si komitét druha zesnulých,
rodáka a čestného měšťana Vodňaní spisovatel
Frant. Heritesa. Předsedou komitétu je purk-
mistra p. Frant. Bělohlávek, pokladníkem m. dá-
chodní p. Václav Kohout, jednateli pp. MUn
Křišťan Pokorný a učitel Haštal Mosjecký; dál
jsou členy pp. Tomáš Hronek, c. k. rada z. a.
Jan Kvasnička, okri starosta, Míašek Ferd., h-
telier, Rothbauer Vojtéch, obuvník, Tomsa Václ.
stavitel, JUC. Ant. Friš, JUC. Václav Staněka
Ing. C. Jan Janeček. Potřebný náklad hodlá ko-
mitét uhradit ze subskripce místní, z darů korpr-
raei, výnosu zábav, koncertů, slavností pořáda-
ných místními spolky a studujícími, z dar
jednotlivců a korporací v celém království. Dary
přijímá předseda komitétu pan Frant. Bělohlávek
a pokladník p. Václav Kohout, měst. důchodní,
i budou dary tyto veřejně kvitovány.
Mokrý
Zeyer
František
Kohout
Mun
Pokorná
Mosjecký
Hronek
Kvasnička
Míašek Ferd
Tomsa Václ
Friš
Staněk
Inga
Janeček
Vodňany
ko
Rothbauer Vojté
30
article
— Vyznamenání. Deputace hospodářskéh
spolku opočenského odevzdala posl. panu
Karlu Adámkovi umělecky provedenj
diplom čestného členství, jež mu bylo uděleno
za zásluhy, jež si o zemědělství vůbec, o hospo-
dářské školství pak zvláště získal.
— Na zakupování uměleckých děl
vložil zemský výbor po návrhu zpravodaje pi-
sedícího p. Karla Adámka do rozpočtu na rek
1901 obnos 20.000 K.
— Z Rychnova n. Kněžnou, 13. března.
(Pův. zpr.) Obecní zastupitelstvo města Rych-
nova n. Kn, v minulé schůzi své jednomyslně
se usneslo, aby zahájena byla akce proti dosa-
vadní politice železniční sněmu zemského král
českého, která nevšímajíc si zbědovaného stavu
zemských financi, fedruje dráhy, jež ani výbor
zemský, ani železniční oddělení jeho po stránee
technické a komerciální doporučovati nemohly,
a kterou uvalují se na zemi opětně a opětně
ohromná břemena, jež nejsou ani přesně vypo-
čtěna. Obecní zastupitelstvo doufä, že k akcité
přidají se veškeré uvědomělé samosprávné sbory.
— Promoce. Pan MUC. Josef Kessle
šl. ze Sprenguisenů, rodem z Bučovic na Moravě,
t. č. starosta Spolku českých mediků, byl v pon-
dělí dne 11. března t. r. o 12. hod. polední na če-
ském vysokém účení Karlo-Ferdinandově pražském v
velké nule veřejně povýšen na doktora veškerého
lékařství. — Pan MÚC. Jaromír Jelí nek
z Drahan na Moravě bude v sobolu dne 16. březnr
t. r. o 121/4 hod. polední na vysokém učení praž-
ském uveden v hodnost doktora veškerého lékafství.
Adámek
Kessl
Karla
Ferdinandův
Múc
Jaromír Jelit
Rychnov můj
Rych
Kněžná
Bučovice
Morava
Drahany
spolek český medik
31
article
— Úmrti. Bolestná rána stihla spisovatele pan
dra. Karla Švandu ze Semčic, spoluředitele smícho-
ského divadla. V útlém věku 21 jef zemřela vče
jeho choť, s níž teprve šest neděl žil v miadém ma-
žeiství. Chotí dra. Svandy ze Seměic byla vele-
nadaná dramatická umělkyně Louisa Kaucra
na jejíž něžný, peesií zadýchaný divěí zjev zajisté
vzpomínají všichni návštěvníci smíchovského divadla.
Pocházejíc sama z rodiny divadelní, ocitla se jit
v dětských letech na scéné a hrávala až do r. 189
dětské vole na Nárbdním divadle. V cyklu modernká
her, jejž r. 1897 pořádal »Máje v divadle smíchov-
ském, uvedla se pak Louisa Kaucká jako nadějní
herečka s aspíracemí vážné uměleckými a zvíašt
svým výkonem v Sudermannově »Zápase motýld-
vzbudila všeobecnou pozornost kritiky rychlým roz-
vojem svého talentu. Od té doby byla přední a nej-
oblíbenější silou smíchovského divadla, na němž vytvo-
řila několik vděkuplných, hlubokým citem oživených
divčích postav. Bohužel, zdraví mladé umělkyně brio
stále nevalné a šlčstí, jejínu životu výměřené, bri
přespříliš krátké. Za 14 dní po svém nedávnea
Švanda
Kaucr
Kaucká
Sudermannův
Semčice
smíchovský divadlo
Nárbdní divadlo