ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e1a29a90-6602-11dc-a6c4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 52, person 68, work 7, org 3
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 15. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 74.
4 article
Ka ranní a odpol. listy přodplácí ser v Praze v administra i nětrrt leta . . . ! 6 K —i s drojí dlenéškou ěi n ta: : 7 K eon ve Hlislkách: 2 K 90 ua něsle Pošton: měsíe s dvojí zásilko a n nt. . . kek
Praha
5 article Naše stanovisko ku předloze investiční.
Naše stanovisko ku předloze investiční. Touž chvílí, kdy cislajtánský parlamen po celoročním odkladu vzal konečně velikou železniční čili investiční předlohu vlády Körbrovy do prvního prádla, svolal minister- ský předseda důvěrníky všech stran parla mentních na tajnou poradu s mini strem financí o tom, jak a odkud uhradit výdaje na další potřebné ještě investice, ze jmena na vodní dráhy a průplavy Za důvod tajnosti uvedeno, že prý je důležito »nepodnítiti bursovní spekulaci a neodkrýt karty vůči četným interessentůní«. Nevíme. došlo-li tu posléze na ty dávno za pomo volající naše řeky, na regnlaci a splav nění našeho Labe a naší Vltalvy a snad i na ten uléželý veliký projekt prů- plavu dunajsko oderského? Byl by čas. Než o tom bursovní orgán vídeňský ničeho ne- výzrazuje a jen vypráví, kterak prý si tu finanční ministr p. Böhm-Bawerk stýskal na zlé časy, t. j. na mizení kásovních přebýtků Gjichž po Dunajewškém našel Plener okolo 200 millionů), tak že prý neví, odkud na podzim zapraví rakousko-uherské bance splatný dluh 38 millionů korum, nad tož od- kud nahradí újmu, vznikajíci financímo stát ním ze slev poplatkových při převodech ma- jetku, jakož i pro zástavní listy atd.
Böhm Bawerk Plener million
6 article
Měl-li by prý vyhověti všem požadavkům kteréž se na pokladny státu činí, musil prý by nutně opatřiti nové zdr o j příjmů, musil prý by hle dat nové prostředky berní,useb la sTak ji tedy opět slyšíme tu starou milou známou píseň lásky od modrého Dunaje Ozve se neomylně povždy, jakmile se ma něco státi také pro naší vlast, pro naše nej- nalehavější hospodářské potřeby, ale neozve se nikdy, kdykoli jde o sebe ohromnější ná klady na progressivně rok za rokem stoupa jící požadavky ministeria války, anebo o Investice! če hmotné potřeby Vídně a okolí. v 195sv Veliké to slovo a veliké to peníze. 485 Nepamatujeme se aspoň, že bychom millionů korun, výdejných do roku 1905. Že byli zaslechli »von der schönen blauen při té sumě nezůstane, že bude nezbytno ji do- Donau«, když se na regulaci a splavněn plnit a zvýšit, o tom dnes není pochyby žádné.
Dunaj Vídeň
7 article
Dunaje ze státních pokladen vzalo 75° mil- Není člověka v národě našem, který by lionů, k nimž my Čechové dobrou čtvrtinou namítal něco oproti výdajům investičním. Na- poctivě přispěti musili. Ale jde-li o regulae opak. My všichni přáli vždy podnikům plodným, a splavnění našeho Labe, na něž by stačilo nákladům výnosným ať si na účely osvětové, nějakých 30 millionů, tu ji hned slyšíme, tu si na komunikace a nie nemáme proti veliké milou vídeňskou písničku všech finančních akci, nyní pro tyto zahájené, v zásadě. Ale my ministrů Cislajtanie: »že nemá, že nedá, že nemohli zůstati lhostejnými a klidnými, vidouce je o ně zle!« Proč přichází p. Böhm-Bawerk že je pochybena pe dvou stránkách. se svými starostmi a bolestmi před svolane Jedná týká se opportunnosti její důvěrníky poslancův mimočeských právě ve Doby totiž, kdy s ní vláda vstoupila v parla- chvíli, kdy nám o to jde, aby projednávaná ment. Byla to chvile nepříležitá, nešťastně vo- předloha investiční byla do- lená, chvíle, ve které podmínky pro takové dílo plněna integrujícím dodatkem dány nebyly. o úvěru na vodní stavby v zemích Do atmosfér, naplněných třaskavinami, ne- koruny české? Že svým výkladem, končícím chodí se s takovými předlohami, nejméně pak perspektivou na nové daně a břemena. s takovými, které mají ráz a povahu velikého nezlepšil náladu mezi Němci pro tyto naše disposičního fondu, skoro bychom řekli hospo- české důležitosti a potřeby, jest, tušíme dářsko-válečného fondu, a jejichžto povolení je psychologicky jasno. Jest to opět jen o jednu projevem důvěry vládě je podávající. Pánové laskavost p. Böhm-Bawerkovu vůči nám více
Dunaj Čecho Böhm Němec Bawerkův
8 article
Körber a Wittek hodili 500millionový úvěr do ale ona úplně stačí, aby delegáti naši s dvoj sněmovny rozbouřené českým odbojem, speku- násobnou ostražitostí a rozhodností kuli při lujíce, že moment hospodářský bude silnějším, té železniční předloze, o niž tolik jde Ně m- nežli národní. Zcela v duchu těchto ministrů, cům, naše české železo, řídíce se jen zcela ve shodě jejich plánů zvolal ondyno salc- starým praktickým: »pěkně z ručky d purský »Tagblatt«: »Dráha přes Tury — to ručky«, k čemuž Havlíček jako k nejlepš naše otázka jazyková.« Zrovna tak počítal ny praxi vůči Vídni radíval. nější předseda ministerstva, že investice zabijí Buďme připraveni na to, že napnou českou obstrukci. Inveslice, to bude klín mezi všechny páky, abychom nepřekazili konečné katolickou stranu lidovou a Čechy. Investice, schválení investiční předlohy nynější ve dru- to bude klín mezi Slovince a Čechy. Pánové hém a třetím čtení spuštěním na ni Damo- Ebenhoch a Berks ten klin vráželi, ale českou klova meče své obstrukce. Vyšlou na nás obstrukci neodvrátili, investice na jednací pořad bratry naše Jihoslovany, pro jichž vlasti jest nedostali. Bylo možno přikročiti ku projednání ona projektovaná dráha na Terst (od Ce- jejich, až když vláda zanechala pokusů, Čechy lovce na Gorici, Občinu, Terst a sv. Ondřej) osamotit, zdolat a donutit ke složení zbraní, a nepopíratelně velikým prospěchem; i budou jala se hledati cestu k nim. A jako jen se nám připomínati, jak také obchod náš znač- svolením a souhlasem delegace ným tím zkrácením dráhy z Čech na Terst české koná se nyní 1. čtení úvěru (o 146 kilometrův) nemálo získá; jak jsme toho, tak bude se moci kabinet.
Körber Wittek Havlíček Čecho Slovinec Jihoslovan Ondřej Vídeň Terst Ce Gorica Čechy
9 article
my Čechové sami před nedávnými lety na tak budou se moci zúčastně né sněmu svém po brzkém vystavění této kratší strany dostati ke druhému a tře- železniční dráhy volali, ba vládu resoluc tímu jen s přivolením jejím. S tim sněmovní k činu tomu vyzývali. Nedost musí býti počítáno, podle toho musí býti jed- na tom; ale budou nám dovozovati, kterak náno. v investičním tom zákoně i přímo jest pama- Druhá stránka vládní akce týká se jejího továno na Čechy a to nejen onou projekto obsahu. Svědčí zvláště zemím středním a jižním. vanou malou dráhou z Rakovníka na Louný Severní, nejaktivnější, které budou platit největši (v dělce 45 kilometrů a nákladem 9 mníll. K). podíl na sumu jmenovanou a na její úroky, kteráž má býti do roka otevřena; ale kterak odbyly se dost macešsky. Štyrskohradecký žurnál kromě toho bude z investičního toho úvěru vypočetl dnes, že na království české připadá podporována celá řada místních našich dráh z investiční půjčky 483millionové 90 millionů subvencemi státními, t. z. čerčansko kolinská.
Čecho Čechy Rakovník
10 article
korun, skoro prý pětjna. Nemůžeme na rychlo třebáňsko-lochovická, táborsko-bechyňská, po- zkontrolovat, je-li tomu tak. Ale kdyby to na lenská, světelsko-kácovská a berounsko-duš- krásně byla pravda, což pak Čechy nepotřebují nická, kterak dále z těch 53 millionův ko- ničeho, leč to, co se jim nyní poskytuje? A je run, určených na stavbu druhých kelejí že- dráha z Loun do Rakovnika, jejíž cenu ne- lezničních, připadá přes 20 millionů na dráhy chceme nikterak umenšovat, jedinou železnicí, české, a dalších 24 mill. korun na zvelebení ba jedinou komunikací, po které volají Čechové nádraží v Čechách a rozhojnění vozův želez- a Němci, tentokráte svorni zase, jako byli pře ničních pro urychlení dopravy a pohodlí obe- 20 lety při úpravě daně pozemkové? Je-li dráha censtva. Touto vábničkou ladí nás již dů- přes Túry primum necessarium pro země alpské vody předlohy vládní, hledící nás přesvědčit. a jižní, pak jsou jím pro země koruny svato- kterak prý »království české (tu nám václavské a pro Halič vodní cesty a stavby hned trefi na jmeno) vynikající mě- nejen stejnou měrou, ale ještě větší. Ty jsou rou jest na uskutečnění předlohy investiční dnes neodbytnýmpostulátema bude-li vláda interessováno. — chtít, aby se jí povolilo 483 millionů, bude
Čecho Němec Čechy Louny Rakovnik Halič
11 article
Ale to vše bohda ani jediného z věrných musit požádati za sumu mnohem větší, aby zástupcův národa našeho nezmate a nezmýlí, dostala menší. Dlouho dost otáleno v Rakousku, aby hlasoval pro tuto vládní předlohu in- o kterém bylo právem řečeno, že dosahuje cíle vestiční tak jak jest, nýbrž všichni, troufáme, pravidelně o celou délku koně později, s prů- pohlížejí na ni tak správně a střízlivě, pravami pro průplavy. Po tom, co se děje jako předevčírem první náš řečník proti v Prusku, co se děje na Rusi a po rozhodnut ní — poslanec kralohradecký Formánek, pro druhé železniční spojení Vídně s Terstem, který kratce a dobře odpověděl: »Pro před- je další odklad úplně vyloučen, úplně ne- lohu tu nemám ani smyslu, ani vůle, nebot možným. Stavba kanálů pro zem považuji ji za nové břemeno pro severní musí konečně ze stadia obyvatelstvo království českého, rozprav vstoupiti do fáse čino;
Formánek Rakousko Prusko Vídeň Terst
12 article
avilona mij
13 article
které z těch 600 millionů K půjčky bude musit platit rok za rokem dobrou čtvrtinu úrokův. To není v žádném poměru k zisku a prospěchu, jaký kyne obchodu našemu z nové dráhy terstské, to není v žádném poměru k podílu, jaký z té půjčky bude obrácen na prospěch železnictví v zemích koruny české. Výborně připomenul poslanec Formánek za příležitosti té, jak macešsky po celé půlstoletí při rozvrhu sítě železniční zacházeno s kraji českými vůči krajům ně- meckým; kdežto tyto téměř belgicky jsou protkány sítěmi železničními od městyse k městysi, od továrny k továrně, v krajích českých jaká to řídkost sítě železniční, jaké zející mezery šířkou a délkou celých krajův Jako máme my Čechové co do výše po- platnosti býti mezi všemi národy prvními, tak mají opět Němci potěšení, že co do výhod komunikačních, jimiž veliký stát může zvelebo- vati průmysl národů, oni jsou zde svými kraji prvními. A proto nemáme chuti dále přinúšeti oběti pro »ty ostatní«, nýbrž do- volujeme si požadovati, aby zároveň oni také přinesli oběť jakous nám: »bez doplnění předlohy investiční příslušným položkami na regulaci a kanali- saci našich řek a ostatní nejnutnější národohospodářské potřeby vlastí naši ch není pro nás tato naprosto při- jatelnou a nejen že nezvedne se proni jediná ruka česká, ale všechny se zajisté při- činí, aby ji pozadržely na tak dlou ho, až přinutíme ostatní cislajtánské interessenty ku spravedlivému výhovění přáním a po- žadavkům našimt
Formánek Čecho
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze dvacštá pátá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 14. března.
Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
mezi dráhou turskou a průplavy, spojujícími Dunaj s toky Labe, Vltavy, Odry a Visly, je neroz- lučné junetim a kdokoli chce onu, musí chtít a povoliti také tyto. Že se otázka kanálová dostala takto rázem do popředí aktualnosti, to je také jeden z následků dočasné taktiky českého poselstva. Způsobem názorným a přesvědčujíeím do- kázal inženýr Kaftan právě tuto jednostran nost a nalehal v zájmu rovnováhy a spravedl- nosti, aby kardinální vada veškerého investičníh podnjku napravila se náhradou pro země sever náhradou, jakou mohou býti jenom přirozeno a strojené cesty vodní. Prohlásíl co nejdůrazněji jménom českého klubu, že na miře a na rychlosti, s kterou poskytne se kompensace taková, záviseti bude taktika jeho při druhé m čten vládní osnovy. Bez výdatného po- četí a zabezpečení vodních ces po naší zeminedostane vláda par- lamentně žádných peněz na pro- jekty pro jižní země již hotové. Tak vyslovil a formuloval přesně a jasně poslanec Kaftan ono junctim, o kterém byla řeč na hoře a na kterém setrvati česká delegaee pevně jest odhodlána. Celé opus páně Wittkovo podrobil zástupce Malé strany zevrubné kritice, kterou shrnul ve drastický výrok, že hledíe vy- hověti oběma táborům závodícím jednak o dráhy přes Tury, jednak přes Karavanky, jesť přeee jenom kušým. Siť státních dráh novými tratěmi rozmnože se o 574 kilometrů, avšak tuhá centralisace je- jich zavedená bar. Czedikem a zachovaná Guttenbergem a drem. Wittkem, ne dozná změny žádně.
Kaftan Wittkův Guttenberg Wittek Labe Vltava Odra Visla Karavanky
16 article
Byla-li dosud reforma organisace státníe dráh potřebnou, bude nyní tím více. Poslanee inženýr Kaftan, který zastává postulát decen- tralisace státních dráh z důvodů věcných a slu- žebních již na jedenáctý rok, tlumočil jej na novo, ale nemámo naděje, že by jeho úsili bylo v brzku provázeno úspěchem. Rakousko ve věcech tak čelných napodobuje Německo a nikoli vždycky v dobrých. Jedině v této věci jde svou vlastní bludnou cestou. De- centralisovalo-li Německo ke svému prospěchu správu státních dráh, Rakousko se k tomu od- hodlati nemůže a nechce. Námitky se stanoviska vojenského nikoho nepresvědčí. Německo jeso militaristickým státem mnohem více, než Rakou- sko a nebálo se, že decentralisaci svých železnie poškodí mobilisaci. Jejich rozčleněný appará pracuje bezvadně, spolehlivě a lépe, než praco val dřivější centralistický. Řeč posl. Kaltana poslouchána byl velkým kruhem poslanců všech stran co nej- pozorněji, jako projev znalce, který jest ve svém oboru znám a uznán. Dr. Wittek překvapil sněmovnu ve dvojím směru. Jeť on jediným ministrem, který se při prvním čtení vládních předloh ujal slova. Proto byla sněmovna užaslou, když povstal. Avšak také meritorně překvapil: prázdnotou svých slov. Nebyla ničím, než dlouhým plaidoyerem před- lohy, dokazujícím oprávněnost její.
Kaftan doktor Wittek Rakousko Německo
17 article
Po druhé vyburcoval ministra železničníhe poslanec dr. Ellenbogen. Tento sociáln demokrat pronesl svůj příkrý soud o poměru státu k jižní dráze a také o želézničních úřad nících. Těch ujal se jejich chef způsobem vělmi hlučným. Tak hlasitě jako dnes ještě nikdy ne- mluvil. Zejtra bude první čtení zákona o půjčce investiční zkoncováno. Počátkem schůze vystřídal posl. Ry ba dra. Brzoráda v denním vznášení žalob na předsedu hr. Vettra pro známé jeho roz- hodnutí ve příčině neněmeckých dotazů. Pan Moric z Lilie dal odpověď, která patrně měla býti hrdou a sebevědomou, ale účinek byl opáčný. Definitivní předseda totiž tvrdil, že nemá jakékoli příčiny měniti opatření své, protože dostal při volbě minulý pátek provedeně projev důvěry. — To jest patrně opřický klam p. hr Vettra, neboť nemůžeme si vyložiti, jak někdo dovede pokládati osvědčením důvěry faktum, že při volbě definitivní dostal o 155 hlasů méně, než při volbě provi- sorní; tím méně pak jde nám na rozum, jak může hlasování toto považovati za svědectví pro sebe hr. Vetter vůči faktu, že při volb první dostal české hlasy všechny při druhé však ani jedinýl O gustu není sice žádný disputáť, avšak myslíme, že číslice v tomto případě mluvi jinak než si je vykládá p. hr. Vetter. nlon
doktor Ellenbogen Brzorád Moric Vetter
18 article
Předseda zahájil schůzi ve 12 hod. 30 min Po odbytých formalitách ministr vyučování dn Hartel odpověděl na několik dotazů. Na Bergrův po usnešeních IV. sjezdu ra- kouských inženýrův a techniků ve Vídni v říjnu r. 1900 odkazem na předlohu o inženýr ském titulu, jež byla podána v panské sněmovně tak. jak vyšla druhdy z výboru poslanecké sněmovny Otázka doktorátu může býti řešena s reformou diplo mových zkoušek, jejichž nový řád chystá se a bude předložen odborné komisi; — na Schreinerův po disciplinárním řízen protiněkterým německým učitelům, ž pochází z minulých dob, ministerstvo vyučování za- ujalo k němu postavení a obnoviti se nemůže: — na Kienmannův po disciplinárním zá- koně pro učitelstvo, že dosavadní říšské a zemské zákony řádně V používány poskytují dostatečnou ochranu proti neoprávněnému nebo přenáhlenému odsouzení. Jedná se se zemskými školními radami vydání náležité instrukce, aby zachovával se všude stejný postup: — na Kramářův dotaz po poměrech úřad- nictva v pražské universitní knihovně. že do r. 1896 byl jejich stav nepříznivý, ale za po- slední doby zlepšil se. Bylo zřízeno místo 2. kustoda extra statum, několik starších úřadníků bylo pensio- nováno, takže mladším silám usnadnil se postup. Vyučovaci správa vynasnaží se vůbec a v mezích vytčených finančními ohledy, aby hmotně poměry jednotlivých úřadníků byly zlepšeny. Posl. dr. Brzorád (k věcné opravě): Vůči posl Hybešovi opravojí věcně : neřekl jsem, že minu t émnodtv
Hartel Bergrův Schreinerův Posl doktor Brzorád Hybeš Vídeň poslanecký sněmovna
19 article
loluloenos 1ěiž slokollov
20 article
sláb MeT
21 article
lého roku bylo z Německého Brodu vypovězeno pouze pět osob, a že všechny byly trestány pro krádež. Posl. Hybeš neposlouchai, co jsem mluvil a nepřečetl si ani stenografického protokolu. Mluvil jsem o 10 osobách, které byly letos vypověděny, při každé jsem sdělil, proč byla potrestána. Posl. dr. Ryba (k dotazu na presidenta): Již minuly dvě schůze, a president na dotaz kollegy dra. Brzoráda ve příčině nakládání s neněmeckými dotazy neodpověděl. Musím tudíž opakovati naň týž dotaz, totiž ten: na základě kterého usta- novení president učinil své rozhodnutí ve příčině praxe váči neněmeckým dotazům? S těmi se tady nakládá způsobem, jenž je urážlivým pro všechny národy, kteří mluví jiným jazykem nežli německým. Nechať p. president a všichni ostatní jsou ujištěni, že nejde nám o nějakou vexaci, ještě méně pak nějaký parlamentní žert, nýbrž o věc velice vážnou. (Souhlas u Čechů: V době, ve které čekáme na satislake za křivdu, která učině na byla nám 17. října r. 1899, v době, ve které hrozí odpůrcové naši pří každé příležitosti bojem proti zbytkům na- šich práv jazykových, pokládáme za svou po- vinnosť čeliti každému nebezpečí po té stránce co nejrozhodněji již v po- čátelch. (Pochvala v pravo.) Jsem přesvědčen, že při dobré vůli a objektiv- nosti, jakož i při odstavování tendencí, če- lIcich k nadyládě jednoho kmene i tomto státě, bylo by snadno měřiti týmže loktem jazykům všem. Nedá-li se to prověsti, pak je tím podán důkaz, že tento parlament není schopen poslání, ku kterému je povolán, alespoň níkoli ve svěm dosavadním složení a ve své nynější správní kompetenci. (Souhla v pravo.
Posl Hybeš doktor Ryba Brzorád Čecho Brod
22 article
Prohlašuji jmenem naší strany, že musíme upo- zorniti předsedu, že jako předseda zákonodárného sboru je především povinen býti ochráncem a stráž- cem platného zákons. (Hlučná pochvala v pravo.) Předseda hrabě Vetter: Na dotaz pana po- slance dra. Ryby a na dotazy pana poslance dra. Brzoráda ze dne 7. a 11. března ve příčině na- kládání s neněmeckými dotazy dovoluji si opětně odkázati na svě prohlášení, které jsem učinil v téže věci dne 20. února a 4. března a nemám po for- mální stránce, co bych k nim dodal. Vidím se nu- cena setrvati na něm dotud, dokud se nestane změna sněmovnou satou rozhodnutím, upravujícím celou tuto záležitost. Podotýkám při tom, že mé definitivní povolání na toto čestné místo, které se stalo nyní důvěrou sněmovny, nemůže změniti provisorní ráz rozhodnuti mého v této záležitosti. Poslanec Berger (německý radiká!) přihlásiv se k dotazu na předsedu, pravil: V posledních dnech konaly se v jednom kostele ve Vídni a sice u sv Petra tři kázání čili přednášky jen pro mužské. Ká- zání zabývala se vším jiným spíše, než náboženstvím a náboženskými věcmi. Byl tu opět podán důkaz, co jsme my jíž často tvrdili, že se kazatelny zneužívá k politice. (Souhlas u německých radikálů. Odpor u katolicko-lidové strany a antisemitů.) Jistý kněz — jmenem Freund — vzal si události ze sněmovny po- sledních dnů za podnět svých kostelních přednášek. (U německých radikálů: Slyšte ! Slyštel) My Všeněmci nejsme tak naivní, abychomv římsko-katolickém kněžstvu spatřovali jen důstojné služebníky Páně, my velmí dobře vime, že převážná většina kněžstva patří k nebezpečným agitátorům (hlučný odpor a povyk) a sice pro nejnebezpečnější politickou stranu v Rakousku, pro stranu klerikální.
Vetter Brzorád Berger Petro Freund Vídeň Rakousko
23 article
(Souhlas u německých radikálů; velký povyk a od- por u antisemitů. Hluk a hřmot.) Nejsme tak naivní. abychom myslili něco jiného, ale jsou i pro nás jisté meze, uvnitř kterých my, ačkoliv jen z donu- cení, uznáváme politickou svobodu duchovních. Na- mítne-li se nám, že to, co uvádíme, není pravda pak mohu poukázati na skutečnosti. Posl. Procházka: To bude asi hrozné. Posl. Stein: Hleďte, abyste se dostal odtud pryčl Posl. Procház ka: Já zůstanu zde. Vaše hru bost mi neimponuje. (Veliký hřmot a povyk.) Posl. Berger (pokračuje): Uvádím následující skutečnosti, které v klerikálních časopisech byly ob saženy: Dvě politické strany této sněmovny byly s kazatelny potupeny. (Hřmot a povyk. U německých radikálů: Slyšte! Slyšte!) Bylo nám s kazatelny spíláno »Němců z chléva«. (Němečtí radikálové křičí Sprostota! Neslýcháno! Hřmot a povyk. U antise- mitů smích a odpor.) Také socialistická strana, která nás jinak, kde může, pollačuje, byla putupena, ona má táž práva jako nejškodlivější ze všech stran, totiž strana klerikální. Dále jest skutečnosti, že po- sluchači při těchto kázáních dvakrát propukli v hlučné volání »Výborně«l Posl. Iro: To jest rušením náboženství. Posl. Mallik: Nebyla tam žádná policie? Posl. Berger (pokračuje): Kostel stal se tedy jevištěm politických bojů. Třeti skutečností jest, že v kostele bylo přímo hlasováno, neboť kazatel vy- zýval posluchače, souhlasí-li s jeho vývody, aby to projevovali voláním »ano«. To jest skutečné hlaso- vání, neboť mohou-li jedni volati »ano«, druzí mohou volati »ne Posl. Iro: Pak však mohou býti zavřeni pr rušení náboženství.
Posl Procházka Stein Berger Němec
24 article
Posl. Berger: Kostel tedy není již místem kde se káže láska k bližnímu, nýbrž politickým shromážděním. (Hlučný odpor, hluk a povyk u kato- lické lidové strany a u antisemitů.) Činím ku před- sedovi sněmovny následující dotaz: Jest mu známo. že v kostele sv. Petra sa proslovují politické řeči co hodlá v dorozumění s ministrem vyučování uči- niti, aby takovéto schůze právu shromažďovacímu podröbené se konaly na jiných místech nežli v ko- stelich? (Pochvala u Všeněmců, bouřlivý odpor a hluk u katolíků a antisemitů.) Posl. Procház ka křičí: Tomu bylo jinak Dobře rozumíte denunciaci. Posl. Stein: Kejklíř! Posl. Procházka: Volejte nyní policii! (Hl čný povyk, hřmot a nadávky a vyhrožování mez antisemity a Všeněmci.) Předseda odpovídá, že tuto záležitost oznám ministru vyučování. Sněmovna pokračuje v I. čtení investiční předlohy.
Posl Berger Petro sa Stein Procházka
25 article
Posl. Sylvester (pro) vyslovuje povděk, ž olázka terstského spojení bude konečné řešena. Zmí- něná předloha přispěje jižním i severním zemím. Téší se, že budou podnikati se také vodní dráhya upraví se Labe až po Hradec Králově, Vitava až do Budějovic, a Morava. Potom bude se moci provésti dunajsko vltavský a dunajsko-oderský průplav. Nejprv musí se však upraviti řeky. Brojí proti nerozlučnému spojení (junctim) železnic a vodních dráh. Posl. Kaftan: Slavná sněmovno! Od prv- ního zahájení říšské rady v Rakousku předstupuje poprvé vláda před sněmovnu s požadavkem v ohromné výši 483 resp. 563 millionů korun pro jediné to- liko odvětví moderní dopravy, pro do- plnění a vypravení státní sítě železniční v našem soustáli a lze takovémuto požadavku toliko postaviti po bok proslulý Freycinetův program vod- ních cest z let sedmdesálých, obnosu 800 millionů franků vyžadující, jež dosud vyčerpány nejsou,a pruská předloha pro průplav Středoze ms ky 389 millionů marek. Slyšíme zde poprvé také slovo: »Program železniční pro dlouhou dobu až do 1905 a 1908, kterémuž slovu se v Rakousku úzkostlivě a užitím velmi problematických vytáček vyhýbali, když jsem fenodaenlob
Posl Sylvester Kaftan Hradec Králov Budějovice Morava Rakousko slavný sněmovna million
26 article
v drobnění prodejt: ranní čísto o sobé . . . za Sh odpolední . . . . . . . za 2h Ve alislkéch na venkovš ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 8h Insera ty platí se hot olv ě napřed. Předplačení a lasoriy přlipná sdmísi- Dstrace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee. tiskárna a eapedise „Národnich Listd“. Rukoplsy se novracejí
Národnich Listd Marinnský ulice
28 article
já a mojí přátelé ládali programatické vypra- vení našeho železnictví nižšího řádu. neboť nelze nazvati předlohu o místních drahách, jež byla dle dřívější zvyklosti od dvou k dvěma rokům sněmovně předkládána, nějakým programem. Ve zmíněné předloze jedná se o zřízení dru- hého spojení železničného v našem sou- státí s největším, ač nikoli nejvýhodněji polože- ným přístavem námořním říše, na druhém místě o vypravení dosavadní státní sitě železniční. aby zvýšeným požadavkům dopravy poněkud bylo vyhověno. Snahy. Ters! spojiti novou, samostatnou, na soukromé společnosti nezávřslou drá- hou, mají svůj původ již v r. 1868, kdy měla sně- movna příležitost k této otázce zaujati své postavení odtud nebylo zasedání na radě říáské,l aniž byl terst- ská otázka železniční nepřišla ve formě více neb sž méně určité k diskusí. Také sněmy jednotlivých království a zemí obí- raly se podrobně takovýmto druhým spojením želez- ničním s nejvýznamnějším přístavem námořním říše, snahy jejich vrcholily v četných návrzích resoluč- ních a usneseních. Vyskytla se v brzku dlouhá řada projektů, jež počaly se tříditi do dvou skupin. Do s kupi ny západní, jež měla za účel prorážení táhlého valu turského a spějíe po jižním jeho úbočí k uzlištím Běláku a Třebízi, snažila se spo- jení s Terstem po překročení Julských A lp prostředkem trati předělské, po případ mangartské přes Gorici docíliti. Severo- západní tato skupina obsahuje 9 variant.
Ters Bělák Třebíz Terst Gorica
29 article
Druhá, východní skupina, měla za úlohu. okliky stávajících dráh v Horním Rakousku a Štyr- sku, přímé severní spojení železniční zabraňující, odstraniti novou rovnou tratí spojovací a zřídili přes uzliště v Celovci a proražením Kara vanek co možná sa mojstatné spojení železniční s Ter- stem. Trať loibelská a peažní trať Kránsko- Lokva a LokvaDívača, potom samostatna trať Divača-Herpelje-Terst po jedné a krat bärthalská jinak bargrabenská, bo- chyňská, isonzská do Gorice a odtuď bud přes Dvino do Terstu neb přes sv. Daniela- Občinu, Terst-sv. Ondřej po druhé straně byly výsledkem tohoto snažení. Prvá skupina měla přiblížiti Terstu dopravu jihoněmechou a západních alpských zemí, druhá Vnitrorakousko, zejmena král. české, Moravo, Slezsko, Dolní a Horní Rakousko a Halič. Boj, jenž přirozeně mezi oběma skupinami vy- puknul, byl z velké části příčinou, proč otázka dru- hého samostatného spojení s Terstem nemohla do- stati se k definitivnímu řešení a proč velká část zástupců lidu obírala se otázkou, jestli by nebylo lze, na místo slavby nových dráh postátníti stávající jížní dráhu a upraviti sazby se stanoviska převážně všeobecně hospodářského, po případě snažiti se pomocí přiměřené subvence po provedené rekonstruci jižní dráhy stejného účelu dosáhnouti. Vskutku přiblížil se v známém jednání s vládou uherskou býv. ministr hr. Wurmbrand této otázce, aniž by byla tato dospěla ke svému rozřešení. Teprve nynějšímu panu ministrovi železnie bylo popřáno, předstoupiti před sněmovnu určitou před- lohou. J. E. p. ministr zjednodušil sobě však velmi tuto chouloslivou svou úlohu. Aby vyhnul se od- poru v levo a v pravo, navrhuul dvě druha spojenís Terstem.
Daniel Ondřej Rakousko Celovec Terst Gorica Dvina Morava Slezsko Horní Rakousko Halič KránskýLokva DivačaHerpelj
30 article
Četl jsem pozorně odůvodňovací zprávu k vlád- nímu programu stavebnímu a investičnímu, jakož i pilně pracovanou zprávu technickou a komerční o »druhém« spojení železničním s Terstem, v níž byly důkladně obě skupiny železniční co do hospo- dářského prospěchu a nákladu probrány, očekával jsem ke konci bezpečně určitý návrh, které z obou směrů sluší dáti přednost, avšak na místě toho provedla předloha umělý kousek, oba odchylující se směry, ovšem v záporném smyslu, soustřediti na jediný toliko bod, navzájem pro Terst, při čemž neméně důležitá otázka soutěži- vosti vnitrorakouských hospodářských potencí, našeho domácího průmyslu, zemědělství a obchodu s jižním Něme- ckem nenalezla valného povšimnutí.
Terst jižní Nout
31 article
Velké akci železniční dostane se tím rázu pouhé akce podpůrné pro Terst, jež ukládá státu novou oběť 178 resp. 182 million korun. (Šlyštel) Jest mně dobře známo, že dle § 35. jednacího řádu rokování při prvním čtení osnovy zakona má se obmezili na vytčení všeobecných zásad jeho. Do- savádní většina sl. sněmovny práhne po práci, nuže, chci jí poskytnouti milerád příležitosti, aby sobě v tomto směru zlskala skutečných zásluhi. Neboť musí nám býti vzhledem k ohromným obnosům, jimíž má býti stát obtížen, dovoleno, tyto zásady před- lohy investiční důkladně objasniti, nehodláme přívésti předlohu tu snad k pádu, obsa- hujeť také požadavky, nutné požadavky pro dráhy české, avšak nechceme díla kusého, nýbrž dokonalý, zaokrouhlený, soustavný celek. (Výbomně !) Pohříchu nekladlo se v Rakousku na takový po- žadavek dosud velké váhy. Naše politika do- pravní neměla pevných cílů, započalo se v letech 40tých stavbou státních dráh, kteréžto dráhy, pracně sebraným kapitálem vystavené, byly však v brzku za fatku prodány, v letech 70tých vrátil se stát opět ke stavbě státních dráh, vlastně ke stavbám z nouze, postátnil celou řadu nuzných dráh soukromých za podmínek pro stát nepřízni- vých a utvořiv takto konglomerát státních dráh bez ladu a skladu, bez jisté souvislosti, vyhnul se opatrně postátnění dráh výnosných. Tím vysvětluje se, že dnes zúrokuje se v státních dráhách našich (8141 km.) uložený kapitál 1237 mil- lionů zlatých 4oliko 2.46% a když vezmeme zření k obligacím slosovaným a konversím, zůrokuje se redukovaný kapitál 1203 millionů zlatých 2.530 %!
Terst Rakousko Šlyštel km
32 article
(Slyšte Kdežto pruská siť železniční odvádí ročně státní pokladně na 400 millionů marek či- stého přebytku, kleslo u našich dráh státních zúročení od roku 1890—1899 se 2.9% na 2.50%. kvocient dopravní t. j. procento výdejů do- pravních vůči příjmům dopravním stoupl v posledním desítiletí ze 64.82% na 75.63%, což vy biz kvážnému přemýšlení. Příčinu tohoto neblahého úkazu slušno hledati v nedokonalé správě železniční a chybné organisací. (Tak jest.) V odůvodňovácí zprávě předlohy investiční uvádí se, že obnáší čistý výnos státních dráh 60 millionů korun, z dotýčných položek rozpočtu na rok 1901 jde však na jevo, že výtěžek tento ob- náší toliko 45 mnillionů korun, dle tobo zúrokuje se kapřtál v c. k. státních dráhách investovaný nikoliv 2.59%, nýbrž pouze 290! Vzhledem k tomu, že české a dolnora- kouské c. k. státní dráhy jsoa aktiv ní. poskytujíce značných výnosů — tak na př. nakládá pražské ředitelství c. k. státních dráh (dělka úhrnná 1251 kilometrů a 259 slánic) denně 4000 vagonu — lze souditi na velmi nepatrné výtěžky jižnícha východních tratí státních. Lze tedy bez odporu tříditi rak. c. k. státní dráhy na dvě kategorie Na dráhy výrobné — a výnosné a na dráhy potřebné — nuzné.