2
masthead
V Praze, v pátek dne 15. března 1901.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. listy
přodplácí ser
v Praze v administra i
nětrrt leta . . . ! 6 K —i
s drojí dlenéškou
ěi
n ta: : 7 K eon
ve Hlislkách: 2 K 90
ua něsle
Pošton:
měsíe
s dvojí zásilko
a n
nt. . . kek
Praha
5
article
Naše stanovisko ku předloze
investiční.
Naše stanovisko ku předloze
investiční.
Touž chvílí, kdy cislajtánský parlamen
po celoročním odkladu vzal konečně velikou
železniční čili investiční předlohu vlády
Körbrovy do prvního prádla, svolal minister-
ský předseda důvěrníky všech stran parla
mentních na tajnou poradu s mini
strem financí o tom, jak a odkud uhradit
výdaje na další potřebné ještě investice, ze
jmena na vodní dráhy a průplavy
Za důvod tajnosti uvedeno, že prý je důležito
»nepodnítiti bursovní spekulaci a neodkrýt
karty vůči četným interessentůní«. Nevíme.
došlo-li tu posléze na ty dávno za pomo
volající naše řeky, na regnlaci a splav
nění našeho Labe a naší Vltalvy a
snad i na ten uléželý veliký projekt prů-
plavu dunajsko oderského? Byl by čas. Než
o tom bursovní orgán vídeňský ničeho ne-
výzrazuje a jen vypráví, kterak prý si tu
finanční ministr p. Böhm-Bawerk stýskal na
zlé časy, t. j. na mizení kásovních přebýtků
Gjichž po Dunajewškém našel Plener okolo
200 millionů), tak že prý neví, odkud na
podzim zapraví rakousko-uherské bance
splatný dluh 38 millionů korum, nad tož od-
kud nahradí újmu, vznikajíci financímo stát
ním ze slev poplatkových při převodech ma-
jetku, jakož i pro zástavní listy atd.
Böhm
Bawerk
Plener
million
6
article
Měl-li by prý vyhověti všem požadavkům
kteréž se na pokladny státu činí, musil prý
by nutně opatřiti nové zdr o j
příjmů, musil prý by hle dat
nové prostředky berní,useb la
sTak ji tedy opět slyšíme tu starou milou
známou píseň lásky od modrého Dunaje
Ozve se neomylně povždy, jakmile se ma
něco státi také pro naší vlast, pro naše nej-
nalehavější hospodářské potřeby, ale neozve
se nikdy, kdykoli jde o sebe ohromnější ná
klady na progressivně rok za rokem stoupa
jící požadavky ministeria války, anebo o
Investice! če
hmotné potřeby Vídně a okolí. v 195sv
Veliké to slovo a veliké to peníze. 485
Nepamatujeme se aspoň, že bychom
millionů korun, výdejných do roku 1905. Že
byli zaslechli »von der schönen blauen
při té sumě nezůstane, že bude nezbytno ji do-
Donau«, když se na regulaci a splavněn
plnit a zvýšit, o tom dnes není pochyby žádné.
Dunaj
Vídeň
7
article
Dunaje ze státních pokladen vzalo 75° mil-
Není člověka v národě našem, který by
lionů, k nimž my Čechové dobrou čtvrtinou
namítal něco oproti výdajům investičním. Na-
poctivě přispěti musili. Ale jde-li o regulae
opak. My všichni přáli vždy podnikům plodným,
a splavnění našeho Labe, na něž by stačilo
nákladům výnosným ať si na účely osvětové,
nějakých 30 millionů, tu ji hned slyšíme, tu
si na komunikace a nie nemáme proti veliké
milou vídeňskou písničku všech finančních
akci, nyní pro tyto zahájené, v zásadě. Ale my
ministrů Cislajtanie: »že nemá, že nedá, že
nemohli zůstati lhostejnými a klidnými, vidouce
je o ně zle!« Proč přichází p. Böhm-Bawerk
že je pochybena pe dvou stránkách.
se svými starostmi a bolestmi před svolane
Jedná týká se opportunnosti její
důvěrníky poslancův mimočeských právě ve
Doby totiž, kdy s ní vláda vstoupila v parla-
chvíli, kdy nám o to jde, aby projednávaná
ment. Byla to chvile nepříležitá, nešťastně vo-
předloha investiční byla do-
lená, chvíle, ve které podmínky pro takové dílo
plněna integrujícím dodatkem
dány nebyly.
o úvěru na vodní stavby v zemích
Do atmosfér, naplněných třaskavinami, ne-
koruny české? Že svým výkladem, končícím
chodí se s takovými předlohami, nejméně pak
perspektivou na nové daně a břemena.
s takovými, které mají ráz a povahu velikého
nezlepšil náladu mezi Němci pro tyto naše
disposičního fondu, skoro bychom řekli hospo-
české důležitosti a potřeby, jest, tušíme
dářsko-válečného fondu, a jejichžto povolení je
psychologicky jasno. Jest to opět jen o jednu
projevem důvěry vládě je podávající. Pánové
laskavost p. Böhm-Bawerkovu vůči nám více
Dunaj
Čecho
Böhm
Němec
Bawerkův
8
article
Körber a Wittek hodili 500millionový úvěr do
ale ona úplně stačí, aby delegáti naši s dvoj
sněmovny rozbouřené českým odbojem, speku-
násobnou ostražitostí a rozhodností kuli při
lujíce, že moment hospodářský bude silnějším,
té železniční předloze, o niž tolik jde Ně m-
nežli národní. Zcela v duchu těchto ministrů,
cům, naše české železo, řídíce se jen
zcela ve shodě jejich plánů zvolal ondyno salc-
starým praktickým: »pěkně z ručky d
purský »Tagblatt«: »Dráha přes Tury — to
ručky«, k čemuž Havlíček jako k nejlepš
naše otázka jazyková.« Zrovna tak počítal ny
praxi vůči Vídni radíval.
nější předseda ministerstva, že investice zabijí
Buďme připraveni na to, že napnou
českou obstrukci. Inveslice, to bude klín mezi
všechny páky, abychom nepřekazili konečné
katolickou stranu lidovou a Čechy. Investice,
schválení investiční předlohy nynější ve dru-
to bude klín mezi Slovince a Čechy. Pánové
hém a třetím čtení spuštěním na ni Damo-
Ebenhoch a Berks ten klin vráželi, ale českou
klova meče své obstrukce. Vyšlou na nás
obstrukci neodvrátili, investice na jednací pořad
bratry naše Jihoslovany, pro jichž vlasti jest
nedostali. Bylo možno přikročiti ku projednání
ona projektovaná dráha na Terst (od Ce-
jejich, až když vláda zanechala pokusů, Čechy
lovce na Gorici, Občinu, Terst a sv. Ondřej)
osamotit, zdolat a donutit ke složení zbraní, a
nepopíratelně velikým prospěchem; i budou
jala se hledati cestu k nim. A jako jen se
nám připomínati, jak také obchod náš znač-
svolením a souhlasem delegace
ným tím zkrácením dráhy z Čech na Terst
české koná se nyní 1. čtení úvěru
(o 146 kilometrův) nemálo získá; jak jsme
toho, tak bude se moci kabinet.
Körber
Wittek
Havlíček
Čecho
Slovinec
Jihoslovan
Ondřej
Vídeň
Terst
Ce
Gorica
Čechy
9
article
my Čechové sami před nedávnými lety na
tak budou se moci zúčastně né
sněmu svém po brzkém vystavění této kratší
strany dostati ke druhému a tře-
železniční dráhy volali, ba vládu resoluc
tímu jen s přivolením jejím. S tim
sněmovní k činu tomu vyzývali. Nedost
musí býti počítáno, podle toho musí býti jed-
na tom; ale budou nám dovozovati, kterak
náno.
v investičním tom zákoně i přímo jest pama-
Druhá stránka vládní akce týká se jejího
továno na Čechy a to nejen onou projekto
obsahu. Svědčí zvláště zemím středním a jižním.
vanou malou dráhou z Rakovníka na Louný
Severní, nejaktivnější, které budou platit největši
(v dělce 45 kilometrů a nákladem 9 mníll. K).
podíl na sumu jmenovanou a na její úroky,
kteráž má býti do roka otevřena; ale kterak
odbyly se dost macešsky. Štyrskohradecký žurnál
kromě toho bude z investičního toho úvěru
vypočetl dnes, že na království české připadá
podporována celá řada místních našich dráh
z investiční půjčky 483millionové 90 millionů
subvencemi státními, t. z. čerčansko kolinská.
Čecho
Čechy
Rakovník
10
article
korun, skoro prý pětjna. Nemůžeme na rychlo
třebáňsko-lochovická, táborsko-bechyňská, po-
zkontrolovat, je-li tomu tak. Ale kdyby to na
lenská, světelsko-kácovská a berounsko-duš-
krásně byla pravda, což pak Čechy nepotřebují
nická, kterak dále z těch 53 millionův ko-
ničeho, leč to, co se jim nyní poskytuje? A je
run, určených na stavbu druhých kelejí že-
dráha z Loun do Rakovnika, jejíž cenu ne-
lezničních, připadá přes 20 millionů na dráhy
chceme nikterak umenšovat, jedinou železnicí,
české, a dalších 24 mill. korun na zvelebení
ba jedinou komunikací, po které volají Čechové
nádraží v Čechách a rozhojnění vozův želez-
a Němci, tentokráte svorni zase, jako byli pře
ničních pro urychlení dopravy a pohodlí obe-
20 lety při úpravě daně pozemkové? Je-li dráha
censtva. Touto vábničkou ladí nás již dů-
přes Túry primum necessarium pro země alpské
vody předlohy vládní, hledící nás přesvědčit.
a jižní, pak jsou jím pro země koruny svato-
kterak prý »království české (tu nám
václavské a pro Halič vodní cesty a stavby
hned trefi na jmeno) vynikající mě-
nejen stejnou měrou, ale ještě větší. Ty jsou
rou jest na uskutečnění předlohy investiční
dnes neodbytnýmpostulátema bude-li vláda
interessováno. —
chtít, aby se jí povolilo 483 millionů, bude
Čecho
Němec
Čechy
Louny
Rakovnik
Halič
11
article
Ale to vše bohda ani jediného z věrných
musit požádati za sumu mnohem větší, aby
zástupcův národa našeho nezmate a nezmýlí,
dostala menší. Dlouho dost otáleno v Rakousku,
aby hlasoval pro tuto vládní předlohu in-
o kterém bylo právem řečeno, že dosahuje cíle
vestiční tak jak jest, nýbrž všichni, troufáme,
pravidelně o celou délku koně později, s prů-
pohlížejí na ni tak správně a střízlivě,
pravami pro průplavy. Po tom, co se děje
jako předevčírem první náš řečník proti
v Prusku, co se děje na Rusi a po rozhodnut
ní — poslanec kralohradecký Formánek,
pro druhé železniční spojení Vídně s Terstem,
který kratce a dobře odpověděl: »Pro před-
je další odklad úplně vyloučen, úplně ne-
lohu tu nemám ani smyslu, ani vůle, nebot
možným. Stavba kanálů pro zem
považuji ji za nové břemeno pro
severní musí konečně ze stadia
obyvatelstvo království českého, rozprav vstoupiti do fáse čino;
Formánek
Rakousko
Prusko
Vídeň
Terst
13
article
které z těch 600 millionů K půjčky
bude musit platit rok za rokem dobrou
čtvrtinu úrokův. To není v žádném poměru
k zisku a prospěchu, jaký kyne obchodu
našemu z nové dráhy terstské, to není
v žádném poměru k podílu, jaký z té půjčky
bude obrácen na prospěch železnictví v zemích
koruny české. Výborně připomenul poslanec
Formánek za příležitosti té, jak macešsky
po celé půlstoletí při rozvrhu sítě železniční
zacházeno s kraji českými vůči krajům ně-
meckým; kdežto tyto téměř belgicky jsou
protkány sítěmi železničními od městyse
k městysi, od továrny k továrně, v krajích
českých jaká to řídkost sítě železniční, jaké
zející mezery šířkou a délkou celých krajův
Jako máme my Čechové co do výše po-
platnosti býti mezi všemi národy prvními,
tak mají opět Němci potěšení, že co do výhod
komunikačních, jimiž veliký stát může zvelebo-
vati průmysl národů, oni jsou zde svými
kraji prvními. A proto nemáme chuti dále
přinúšeti oběti pro »ty ostatní«, nýbrž do-
volujeme si požadovati, aby zároveň oni také
přinesli oběť jakous nám: »bez doplnění
předlohy investiční příslušným
položkami na regulaci a kanali-
saci našich řek a ostatní nejnutnější
národohospodářské potřeby vlastí naši ch
není pro nás tato naprosto při-
jatelnou a nejen že nezvedne se proni
jediná ruka česká, ale všechny se zajisté při-
činí, aby ji pozadržely na tak dlou ho,
až přinutíme ostatní cislajtánské interessenty
ku spravedlivému výhovění přáním a po-
žadavkům našimt
Formánek
Čecho
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacštá pátá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 14. března.
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
mezi dráhou turskou a průplavy, spojujícími Dunaj
s toky Labe, Vltavy, Odry a Visly, je neroz-
lučné junetim a kdokoli chce onu,
musí chtít a povoliti také tyto.
Že se otázka kanálová dostala takto rázem do
popředí aktualnosti, to je také jeden z následků
dočasné taktiky českého poselstva.
Způsobem názorným a přesvědčujíeím do-
kázal inženýr Kaftan právě tuto jednostran
nost a nalehal v zájmu rovnováhy a spravedl-
nosti, aby kardinální vada veškerého investičníh
podnjku napravila se náhradou pro země sever
náhradou, jakou mohou býti jenom přirozeno
a strojené cesty vodní. Prohlásíl co nejdůrazněji
jménom českého klubu, že na miře a na
rychlosti, s kterou poskytne se
kompensace taková, záviseti bude
taktika jeho při druhé m čten
vládní osnovy. Bez výdatného po-
četí a zabezpečení vodních ces
po naší zeminedostane vláda par-
lamentně žádných peněz na pro-
jekty pro jižní země již hotové.
Tak vyslovil a formuloval přesně a jasně
poslanec Kaftan ono junctim, o kterém byla
řeč na hoře a na kterém setrvati česká delegaee
pevně jest odhodlána. Celé opus páně Wittkovo
podrobil zástupce Malé strany zevrubné kritice,
kterou shrnul ve drastický výrok, že hledíe vy-
hověti oběma táborům závodícím jednak o dráhy
přes Tury, jednak přes Karavanky, jesť přeee
jenom kušým.
Siť státních dráh novými tratěmi rozmnože
se o 574 kilometrů, avšak tuhá centralisace je-
jich zavedená bar. Czedikem a zachovaná
Guttenbergem a drem. Wittkem, ne
dozná změny žádně.
Kaftan
Wittkův
Guttenberg
Wittek
Labe
Vltava
Odra
Visla
Karavanky
16
article
Byla-li dosud reforma organisace státníe
dráh potřebnou, bude nyní tím více. Poslanee
inženýr Kaftan, který zastává postulát decen-
tralisace státních dráh z důvodů věcných a slu-
žebních již na jedenáctý rok, tlumočil jej na
novo, ale nemámo naděje, že by jeho úsili bylo
v brzku provázeno úspěchem.
Rakousko ve věcech tak čelných napodobuje
Německo a nikoli vždycky v dobrých. Jedině
v této věci jde svou vlastní bludnou cestou. De-
centralisovalo-li Německo ke svému prospěchu
správu státních dráh, Rakousko se k tomu od-
hodlati nemůže a nechce. Námitky se stanoviska
vojenského nikoho nepresvědčí. Německo jeso
militaristickým státem mnohem více, než Rakou-
sko a nebálo se, že decentralisaci svých železnie
poškodí mobilisaci. Jejich rozčleněný appará
pracuje bezvadně, spolehlivě a lépe, než praco
val dřivější centralistický.
Řeč posl. Kaltana poslouchána byl
velkým kruhem poslanců všech stran co nej-
pozorněji, jako projev znalce, který jest ve svém
oboru znám a uznán.
Dr. Wittek překvapil sněmovnu ve dvojím
směru. Jeť on jediným ministrem, který se při
prvním čtení vládních předloh ujal slova. Proto
byla sněmovna užaslou, když povstal. Avšak
také meritorně překvapil: prázdnotou svých slov.
Nebyla ničím, než dlouhým plaidoyerem před-
lohy, dokazujícím oprávněnost její.
Kaftan
doktor
Wittek
Rakousko
Německo
17
article
Po druhé vyburcoval ministra železničníhe
poslanec dr. Ellenbogen. Tento sociáln
demokrat pronesl svůj příkrý soud o poměru
státu k jižní dráze a také o želézničních úřad
nících. Těch ujal se jejich chef způsobem vělmi
hlučným. Tak hlasitě jako dnes ještě nikdy ne-
mluvil.
Zejtra bude první čtení zákona o půjčce
investiční zkoncováno.
Počátkem schůze vystřídal posl. Ry ba
dra. Brzoráda v denním vznášení žalob
na předsedu hr. Vettra pro známé jeho roz-
hodnutí ve příčině neněmeckých dotazů. Pan
Moric z Lilie dal odpověď, která patrně
měla býti hrdou a sebevědomou, ale účinek byl
opáčný. Definitivní předseda totiž tvrdil, že nemá
jakékoli příčiny měniti opatření své, protože
dostal při volbě minulý pátek provedeně projev
důvěry. — To jest patrně opřický klam p. hr
Vettra, neboť nemůžeme si vyložiti, jak někdo
dovede pokládati osvědčením důvěry faktum, že
při volbě definitivní dostal o 155
hlasů méně, než při volbě provi-
sorní; tím méně pak jde nám na rozum, jak
může hlasování toto považovati za svědectví pro
sebe hr. Vetter vůči faktu, že při volb
první dostal české hlasy všechny
při druhé však ani jedinýl
O gustu není sice žádný disputáť, avšak
myslíme, že číslice v tomto případě mluvi jinak
než si je vykládá p. hr. Vetter. nlon
doktor
Ellenbogen
Brzorád
Moric
Vetter
18
article
Předseda zahájil schůzi ve 12 hod. 30 min
Po odbytých formalitách ministr vyučování dn
Hartel odpověděl na několik dotazů.
Na Bergrův po usnešeních IV. sjezdu ra-
kouských inženýrův a techniků ve Vídni
v říjnu r. 1900 odkazem na předlohu o inženýr
ském titulu, jež byla podána v panské sněmovně tak.
jak vyšla druhdy z výboru poslanecké sněmovny
Otázka doktorátu může býti řešena s reformou diplo
mových zkoušek, jejichž nový řád chystá se a bude
předložen odborné komisi;
— na Schreinerův po disciplinárním řízen
protiněkterým německým učitelům, ž
pochází z minulých dob, ministerstvo vyučování za-
ujalo k němu postavení a obnoviti se nemůže:
— na Kienmannův po disciplinárním zá-
koně pro učitelstvo, že dosavadní říšské a zemské
zákony řádně V používány poskytují dostatečnou
ochranu proti neoprávněnému nebo přenáhlenému
odsouzení. Jedná se se zemskými školními radami
vydání náležité instrukce, aby zachovával se všude
stejný postup:
— na Kramářův dotaz po poměrech úřad-
nictva v pražské universitní knihovně.
že do r. 1896 byl jejich stav nepříznivý, ale za po-
slední doby zlepšil se. Bylo zřízeno místo 2. kustoda
extra statum, několik starších úřadníků bylo pensio-
nováno, takže mladším silám usnadnil se postup.
Vyučovaci správa vynasnaží se vůbec a v mezích
vytčených finančními ohledy, aby hmotně poměry
jednotlivých úřadníků byly zlepšeny.
Posl. dr. Brzorád (k věcné opravě): Vůči posl
Hybešovi opravojí věcně : neřekl jsem, že minu
t émnodtv
Hartel
Bergrův
Schreinerův
Posl
doktor
Brzorád
Hybeš
Vídeň
poslanecký sněmovna
19
article
loluloenos 1ěiž slokollov
21
article
lého roku bylo z Německého Brodu vypovězeno
pouze pět osob, a že všechny byly trestány pro
krádež. Posl. Hybeš neposlouchai, co jsem mluvil
a nepřečetl si ani stenografického protokolu. Mluvil
jsem o 10 osobách, které byly letos vypověděny,
při každé jsem sdělil, proč byla potrestána.
Posl. dr. Ryba (k dotazu na presidenta): Již
minuly dvě schůze, a president na dotaz kollegy dra.
Brzoráda ve příčině nakládání s neněmeckými
dotazy neodpověděl. Musím tudíž opakovati naň týž
dotaz, totiž ten: na základě kterého usta-
novení president učinil své rozhodnutí ve příčině
praxe váči neněmeckým dotazům? S těmi se tady
nakládá způsobem, jenž je urážlivým pro všechny
národy, kteří mluví jiným jazykem nežli německým.
Nechať p. president a všichni ostatní jsou ujištěni,
že nejde nám o nějakou vexaci, ještě méně pak
nějaký parlamentní žert, nýbrž o věc velice vážnou.
(Souhlas u Čechů:
V době, ve které čekáme na satislake
za křivdu, která učině na byla nám 17.
října r. 1899, v době, ve které hrozí odpůrcové
naši pří každé příležitosti bojem proti zbytkům na-
šich práv jazykových, pokládáme za svou po-
vinnosť čeliti každému nebezpečí po
té stránce co nejrozhodněji již v po-
čátelch. (Pochvala v pravo.)
Jsem přesvědčen, že při dobré vůli a objektiv-
nosti, jakož i při odstavování tendencí, če-
lIcich k nadyládě jednoho kmene i
tomto státě, bylo by snadno měřiti
týmže loktem jazykům všem. Nedá-li se
to prověsti, pak je tím podán důkaz, že
tento parlament není schopen poslání,
ku kterému je povolán, alespoň níkoli
ve svěm dosavadním složení a ve své
nynější správní kompetenci. (Souhla
v pravo.
Posl
Hybeš
doktor
Ryba
Brzorád
Čecho
Brod
22
article
Prohlašuji jmenem naší strany, že musíme upo-
zorniti předsedu, že jako předseda zákonodárného
sboru je především povinen býti ochráncem a stráž-
cem platného zákons. (Hlučná pochvala v pravo.)
Předseda hrabě Vetter: Na dotaz pana po-
slance dra. Ryby a na dotazy pana poslance dra.
Brzoráda ze dne 7. a 11. března ve příčině na-
kládání s neněmeckými dotazy dovoluji si opětně
odkázati na svě prohlášení, které jsem učinil v téže
věci dne 20. února a 4. března a nemám po for-
mální stránce, co bych k nim dodal. Vidím se nu-
cena setrvati na něm dotud, dokud se nestane změna
sněmovnou satou rozhodnutím, upravujícím celou
tuto záležitost. Podotýkám při tom, že mé definitivní
povolání na toto čestné místo, které se stalo nyní
důvěrou sněmovny, nemůže změniti provisorní ráz
rozhodnuti mého v této záležitosti.
Poslanec Berger (německý radiká!) přihlásiv
se k dotazu na předsedu, pravil: V posledních dnech
konaly se v jednom kostele ve Vídni a sice u sv
Petra tři kázání čili přednášky jen pro mužské. Ká-
zání zabývala se vším jiným spíše, než náboženstvím
a náboženskými věcmi. Byl tu opět podán důkaz, co
jsme my jíž často tvrdili, že se kazatelny zneužívá
k politice. (Souhlas u německých radikálů. Odpor
u katolicko-lidové strany a antisemitů.) Jistý kněz —
jmenem Freund — vzal si události ze sněmovny po-
sledních dnů za podnět svých kostelních přednášek.
(U německých radikálů: Slyšte ! Slyštel)
My Všeněmci nejsme tak naivní, abychomv
římsko-katolickém kněžstvu spatřovali jen důstojné
služebníky Páně, my velmí dobře vime, že převážná
většina kněžstva patří k nebezpečným agitátorům
(hlučný odpor a povyk) a sice pro nejnebezpečnější
politickou stranu v Rakousku, pro stranu klerikální.
Vetter
Brzorád
Berger
Petro
Freund
Vídeň
Rakousko
23
article
(Souhlas u německých radikálů; velký povyk a od-
por u antisemitů. Hluk a hřmot.) Nejsme tak naivní.
abychom myslili něco jiného, ale jsou i pro nás
jisté meze, uvnitř kterých my, ačkoliv jen z donu-
cení, uznáváme politickou svobodu duchovních. Na-
mítne-li se nám, že to, co uvádíme, není pravda
pak mohu poukázati na skutečnosti.
Posl. Procházka: To bude asi hrozné.
Posl. Stein: Hleďte, abyste se dostal odtud
pryčl
Posl. Procház ka: Já zůstanu zde. Vaše hru
bost mi neimponuje. (Veliký hřmot a povyk.)
Posl. Berger (pokračuje): Uvádím následující
skutečnosti, které v klerikálních časopisech byly ob
saženy: Dvě politické strany této sněmovny byly
s kazatelny potupeny. (Hřmot a povyk. U německých
radikálů: Slyšte! Slyšte!) Bylo nám s kazatelny
spíláno »Němců z chléva«. (Němečtí radikálové křičí
Sprostota! Neslýcháno! Hřmot a povyk. U antise-
mitů smích a odpor.) Také socialistická strana, která
nás jinak, kde může, pollačuje, byla putupena,
ona má táž práva jako nejškodlivější ze všech stran,
totiž strana klerikální. Dále jest skutečnosti, že po-
sluchači při těchto kázáních dvakrát propukli v hlučné
volání »Výborně«l
Posl. Iro: To jest rušením náboženství.
Posl. Mallik: Nebyla tam žádná policie?
Posl. Berger (pokračuje): Kostel stal se tedy
jevištěm politických bojů. Třeti skutečností jest, že
v kostele bylo přímo hlasováno, neboť kazatel vy-
zýval posluchače, souhlasí-li s jeho vývody, aby to
projevovali voláním »ano«. To jest skutečné hlaso-
vání, neboť mohou-li jedni volati »ano«, druzí mohou
volati »ne
Posl. Iro: Pak však mohou býti zavřeni pr
rušení náboženství.
Posl
Procházka
Stein
Berger
Němec
24
article
Posl. Berger: Kostel tedy není již místem
kde se káže láska k bližnímu, nýbrž politickým
shromážděním. (Hlučný odpor, hluk a povyk u kato-
lické lidové strany a u antisemitů.) Činím ku před-
sedovi sněmovny následující dotaz: Jest mu známo.
že v kostele sv. Petra sa proslovují politické řeči
co hodlá v dorozumění s ministrem vyučování uči-
niti, aby takovéto schůze právu shromažďovacímu
podröbené se konaly na jiných místech nežli v ko-
stelich?
(Pochvala u Všeněmců, bouřlivý odpor a hluk
u katolíků a antisemitů.)
Posl. Procház ka křičí: Tomu bylo jinak
Dobře rozumíte denunciaci.
Posl. Stein: Kejklíř!
Posl. Procházka: Volejte nyní policii! (Hl
čný povyk, hřmot a nadávky a vyhrožování mez
antisemity a Všeněmci.)
Předseda odpovídá, že tuto záležitost oznám
ministru vyučování.
Sněmovna pokračuje v I. čtení
investiční předlohy.
Posl
Berger
Petro sa
Stein
Procházka
25
article
Posl. Sylvester (pro) vyslovuje povděk, ž
olázka terstského spojení bude konečné řešena. Zmí-
něná předloha přispěje jižním i severním zemím.
Téší se, že budou podnikati se také vodní dráhya
upraví se Labe až po Hradec Králově, Vitava až do
Budějovic, a Morava. Potom bude se moci provésti
dunajsko vltavský a dunajsko-oderský průplav. Nejprv
musí se však upraviti řeky. Brojí proti nerozlučnému
spojení (junctim) železnic a vodních dráh.
Posl. Kaftan: Slavná sněmovno! Od prv-
ního zahájení říšské rady v Rakousku předstupuje
poprvé vláda před sněmovnu s požadavkem v ohromné
výši 483 resp. 563 millionů korun pro jediné to-
liko odvětví moderní dopravy, pro do-
plnění a vypravení státní sítě železniční v našem
soustáli a lze takovémuto požadavku toliko postaviti
po bok proslulý Freycinetův program vod-
ních cest z let sedmdesálých, obnosu 800 millionů
franků vyžadující, jež dosud vyčerpány nejsou,a
pruská předloha pro průplav Středoze ms ky
389 millionů marek.
Slyšíme zde poprvé také slovo: »Program
železniční pro dlouhou dobu až do 1905 a 1908,
kterémuž slovu se v Rakousku úzkostlivě a užitím
velmi problematických vytáček vyhýbali, když jsem
fenodaenlob
Posl
Sylvester
Kaftan
Hradec Králov
Budějovice
Morava
Rakousko
slavný sněmovna
million
26
article
v drobnění prodejt:
ranní čísto o sobé . . . za Sh
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve alislkéch na venkovš
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 8h
Insera ty
platí se hot olv ě napřed.
Předplačení a lasoriy přlipná sdmísi-
Dstrace v Marinnské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee.
tiskárna a eapedise „Národnich Listd“.
Rukoplsy se novracejí
Národnich Listd
Marinnský ulice
28
article
já a mojí přátelé ládali programatické vypra-
vení našeho železnictví nižšího řádu.
neboť nelze nazvati předlohu o místních drahách, jež
byla dle dřívější zvyklosti od dvou k dvěma rokům
sněmovně předkládána, nějakým programem.
Ve zmíněné předloze jedná se o zřízení dru-
hého spojení železničného v našem sou-
státí s největším, ač nikoli nejvýhodněji polože-
ným přístavem námořním říše, na druhém
místě o vypravení dosavadní státní sitě železniční.
aby zvýšeným požadavkům dopravy poněkud bylo
vyhověno.
Snahy. Ters! spojiti novou, samostatnou, na
soukromé společnosti nezávřslou drá-
hou, mají svůj původ již v r. 1868, kdy měla sně-
movna příležitost k této otázce zaujati své postavení
odtud nebylo zasedání na radě říáské,l aniž byl terst-
ská otázka železniční nepřišla ve formě více neb
sž
méně určité k diskusí.
Také sněmy jednotlivých království a zemí obí-
raly se podrobně takovýmto druhým spojením želez-
ničním s nejvýznamnějším přístavem námořním říše,
snahy jejich vrcholily v četných návrzích resoluč-
ních a usneseních.
Vyskytla se v brzku dlouhá řada projektů, jež
počaly se tříditi do dvou skupin. Do s kupi ny
západní, jež měla za účel prorážení táhlého
valu turského a spějíe po jižním jeho úbočí
k uzlištím Běláku a Třebízi, snažila se spo-
jení s Terstem po překročení Julských A lp
prostředkem trati předělské, po případ
mangartské přes Gorici docíliti. Severo-
západní tato skupina obsahuje 9 variant.
Ters
Bělák
Třebíz
Terst
Gorica
29
article
Druhá, východní skupina, měla za úlohu.
okliky stávajících dráh v Horním Rakousku a Štyr-
sku, přímé severní spojení železniční zabraňující,
odstraniti novou rovnou tratí spojovací a zřídili
přes uzliště v Celovci a proražením Kara vanek
co možná sa mojstatné spojení železniční s Ter-
stem. Trať loibelská a peažní trať Kránsko-
Lokva a LokvaDívača, potom samostatna
trať Divača-Herpelje-Terst po jedné a krat
bärthalská jinak bargrabenská, bo-
chyňská, isonzská do Gorice a odtuď bud
přes Dvino do Terstu neb přes sv. Daniela-
Občinu, Terst-sv. Ondřej po druhé straně
byly výsledkem tohoto snažení.
Prvá skupina měla přiblížiti Terstu dopravu
jihoněmechou a západních alpských zemí,
druhá Vnitrorakousko, zejmena král. české,
Moravo, Slezsko, Dolní a Horní Rakousko a Halič.
Boj, jenž přirozeně mezi oběma skupinami vy-
puknul, byl z velké části příčinou, proč otázka dru-
hého samostatného spojení s Terstem nemohla do-
stati se k definitivnímu řešení a proč velká část
zástupců lidu obírala se otázkou, jestli by nebylo
lze, na místo slavby nových dráh postátníti
stávající jížní dráhu a upraviti sazby se
stanoviska převážně všeobecně hospodářského, po
případě snažiti se pomocí přiměřené subvence po
provedené rekonstruci jižní dráhy stejného účelu
dosáhnouti.
Vskutku přiblížil se v známém jednání s vládou
uherskou býv. ministr hr. Wurmbrand této otázce,
aniž by byla tato dospěla ke svému rozřešení.
Teprve nynějšímu panu ministrovi železnie bylo
popřáno, předstoupiti před sněmovnu určitou před-
lohou.
J. E. p. ministr zjednodušil sobě však velmi
tuto chouloslivou svou úlohu. Aby vyhnul se od-
poru v levo a v pravo, navrhuul dvě druha
spojenís Terstem.
Daniel
Ondřej
Rakousko
Celovec
Terst
Gorica
Dvina
Morava
Slezsko
Horní Rakousko
Halič
KránskýLokva
DivačaHerpelj
30
article
Četl jsem pozorně odůvodňovací zprávu k vlád-
nímu programu stavebnímu a investičnímu, jakož
i pilně pracovanou zprávu technickou a komerční o
»druhém« spojení železničním s Terstem, v níž
byly důkladně obě skupiny železniční co do hospo-
dářského prospěchu a nákladu probrány, očekával
jsem ke konci bezpečně určitý návrh, které
z obou směrů sluší dáti přednost, avšak
na místě toho provedla předloha umělý kousek, oba
odchylující se směry, ovšem v záporném smyslu,
soustřediti na jediný toliko bod, navzájem pro
Terst, při čemž neméně důležitá otázka soutěži-
vosti vnitrorakouských hospodářských
potencí, našeho domácího průmyslu,
zemědělství a obchodu s jižním Něme-
ckem nenalezla valného povšimnutí.
Terst
jižní Nout
31
article
Velké akci železniční dostane se tím rázu pouhé
akce podpůrné pro Terst, jež ukládá
státu novou oběť 178 resp. 182 million
korun. (Šlyštel)
Jest mně dobře známo, že dle § 35. jednacího
řádu rokování při prvním čtení osnovy zakona má
se obmezili na vytčení všeobecných zásad jeho. Do-
savádní většina sl. sněmovny práhne po práci, nuže,
chci jí poskytnouti milerád příležitosti, aby sobě v
tomto směru zlskala skutečných zásluhi. Neboť musí
nám býti vzhledem k ohromným obnosům, jimíž má
býti stát obtížen, dovoleno, tyto zásady před-
lohy investiční důkladně objasniti,
nehodláme přívésti předlohu tu snad k pádu, obsa-
hujeť také požadavky, nutné požadavky pro dráhy
české, avšak nechceme díla kusého, nýbrž
dokonalý, zaokrouhlený, soustavný
celek. (Výbomně !)
Pohříchu nekladlo se v Rakousku na takový po-
žadavek dosud velké váhy. Naše politika do-
pravní neměla pevných cílů, započalo se
v letech 40tých stavbou státních dráh, kteréžto
dráhy, pracně sebraným kapitálem vystavené, byly
však v brzku za fatku prodány, v letech 70tých
vrátil se stát opět ke stavbě státních dráh, vlastně
ke stavbám z nouze, postátnil celou řadu nuzných
dráh soukromých za podmínek pro stát nepřízni-
vých a utvořiv takto konglomerát státních dráh bez
ladu a skladu, bez jisté souvislosti, vyhnul se
opatrně postátnění dráh výnosných.
Tím vysvětluje se, že dnes zúrokuje se v státních
dráhách našich (8141 km.) uložený kapitál 1237 mil-
lionů zlatých 4oliko 2.46% a když vezmeme zření
k obligacím slosovaným a konversím, zůrokuje se
redukovaný kapitál 1203 millionů zlatých 2.530 %!
Terst
Rakousko
Šlyštel
km
32
article
(Slyšte
Kdežto pruská siť železniční odvádí ročně
státní pokladně na 400 millionů marek či-
stého přebytku, kleslo u našich dráh státních
zúročení od roku 1890—1899 se 2.9% na 2.50%.
kvocient dopravní t. j. procento výdejů do-
pravních vůči příjmům dopravním stoupl v posledním
desítiletí ze 64.82% na 75.63%, což vy biz
kvážnému přemýšlení.
Příčinu tohoto neblahého úkazu
slušno hledati v nedokonalé správě
železniční a chybné organisací. (Tak
jest.)
V odůvodňovácí zprávě předlohy investiční
uvádí se, že obnáší čistý výnos státních dráh 60
millionů korun, z dotýčných položek rozpočtu
na rok 1901 jde však na jevo, že výtěžek tento ob-
náší toliko 45 mnillionů korun, dle tobo
zúrokuje se kapřtál v c. k. státních
dráhách investovaný nikoliv 2.59%,
nýbrž pouze 290!
Vzhledem k tomu, že české a dolnora-
kouské c. k. státní dráhy jsoa aktiv ní.
poskytujíce značných výnosů — tak na př. nakládá
pražské ředitelství c. k. státních dráh (dělka úhrnná
1251 kilometrů a 259 slánic) denně 4000 vagonu
— lze souditi na velmi nepatrné výtěžky jižnícha
východních tratí státních.
Lze tedy bez odporu tříditi rak. c. k. státní
dráhy na dvě kategorie
Na dráhy výrobné — a výnosné a na
dráhy potřebné — nuzné.