ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e18379d0-6602-11dc-af80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 52, org 9, person 94, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
LrašdNÁRODNÍISYr
3 masthead
14. března 1901
4 masthead
Číslo 73.
5 article
— jak známo — výnosem nehraďl snad ani polo- vínu na úrok vydlužených investovaných kapitálů. To jsou tak všeobecné poznámky k této před- loze. s My v král. českém máme mnohem důležitějš potřeby, které také vyžadují větších iuvestic aje povinnosti státu, by o ně pečoval. Je třeba zřizo- vati nejen železnice, ale také vodní dráhy a na ty není z té ohromné sumy 483 mill. K ani grošem pamatováno.
6 article
Jakkoli uznávám výhody i prospěchy všech pro- jektovaných vodních dráh, jedna vodní dráha, jsou provedena, byla by v souvislosti se železniční před lohou a se železniční politikou naší vůbec. Je t úprava a splavnění hořejšího Labe. Že souvisí v že leznicemi, chci dokázati. Pohlédneme-li na mapu vý- chodních Čech, shledáme, že v celé polovině králov ství není žádných státních dráh. Nechci poukazovati k tomu, jak škodlivě působť na tyto průmyslové kra- jiny, kde soukromé dráhy různým šikanováním t. zv. přechodními poplatky zdražují dovozy, což velmi citelné jest zejmena při uhlí, kde difference ceny ob- nášejí až 7—8 kr. Jak známo, stojíme před sestát- něním soukromých dráh: severozápadní dráhya společnosti státních dráh a jest přirozeno, že tylo chtějí, aby při sestátnění docílily nejtepší prodejní ceny dle výnosu. Tomu by mohla státní správa če- liti nejlépe, kdyby se postarala o brzké upravení ho- řejšího Labe. Tím by způsobila laciným dovozem po vodě zmenšení výnosu oněch dráh a docílila tak levnější kupní ceny. Mimo to jsem přesvědčen, že tato investice byla by lépe zúročena než u různých dráh, na které budou musiti poplatníci stále doplá ceti a vydělávati. Při regulaci Labe byl by nákla zajisté brzy plodný. Upozorňuji na ty poměry žele zniční výbor Úvšem vím, že to patří do ministerstva vnitra ale vzhledem k tomu, že souvisí to úzce se sestál něním železnie, dovolil jsem si na to výbor upo zorniti.
Čechy Úvš
7 article
Mám po ruce zprávu komitétu pro úpravu Labe. kde jednomyslně se žádá, by ve sborech zákonodár. ných bylo na škodlivost a strannickou působnost se- vero-západní dráhy poukázáno, a ochrana zájmo průmyslových i zemědělských, neboť jsou při vý vozu poškozovány Jisto je, že každý nestranný a třeba cizinec, kde výrobní podmínky v král. českém zná, ihned roz- hodne, klerá z obou národností je více hospodářsky podporována, ač to není pouze zájem státní po- kladny, nýbrž jde tu o budoucnost říše, aby hospo- dářsky prospívalo veškeré obyvatelstvo a tím veškeré vrstvy jeho. Tu již na dopravních poměrech dráh jest viděti že nadržuje se krajinám německým více nežli českým. Při tom se u nás sestátňovaly dosud dráhy passivní a aktivní zůstali soukromému podnikateli. Jest to špalný důsledek centralisačního systemu rakouské železniční politiky. V Německu jest správa železnie decentralisovani a dobře se osvědčila, v Rakousku, kde poměry zem a obyvatelstva jsou tak různé, je správa železniční centralistická. Národ český byl nejcitlivěji a ponejvíce poško zován železniční polilikou státní ve svém hospodář ském vývoji, a třeba jen poukázati na různé smlouvy. jež Uhři se sopkromými dráhami svého času nzavřeli. Uváží li se, že máme nyní v král. českém 6545 km. dráh — tedy bez ohledu na rozlohu, nýbrž poměru k obyvatelstvu shledáme, že německé krajiny mají o 115 km. dráh více, než krajiny české. Ale při tom i podmínky dovozní jsou pro kra- jiny německé prospěšnější než pro české a přece moderní doprava má se podříditi poměrům výroby trhu, a železniční politika má podporovati domácí výrobu. To se pro české krajiny neděje.
Uher Německo Rakousko km
8 article
Německé severní krajiny v Čechách mají mnoho výhodných spojení na cizozemské dráby, zejmena do Německa a jejich průmyslové podniky, v následku příznivých obchodních smluv pro Německo povstaly v pohraničním pásmu, a tím po krátkém dovozu k hranicím využitkují výhodné sazby dopravní přes Německo. Proto se ozývá z krajin téch stále volání po celním a obchodním svazku a Německem. Tím s také vyvinuje politické proudění k sousední říši. K tomu přispěla nerozumná železniční politika. která hleděla odvrátiti pohraniční průmysl od přiro- zeného středu v zemi. Jiný střed aebyl nalezen neb Vídeň jest daleko a proto obrátil se proud k severu, odstředivé snahy Némců se tím podpornjí. Domácí železniční politika stlačila výrobu do mácí na trhy do Německa, a následky má něsti teď říše. Jak s dovozy zboží tak je i s dopravou osob. České krajiny mají méně vlaků a mnohem vol nějších a rychlíků ani polovic jako krajiny německ Takové poměry jsou na dráhách soukromých, kdes přos hospodářské polřeby celých zemí a národ přechází k dennímu pořádku. Takovým hospodářstvím železnic soukromých bylo poškozeno mnoho života schopných podníka, a tím také hospodářský pokrok celých pokolenl. Vzdor těmto oblížím jdeme hospodářsky ku předu, ač soukromými dráhami jsma zdržováni Váude jinde dráhy slouží k hospodářskému vývoi národa, u nás jen vlastní silou musíme bojovat- proti nesnázím, abychom v hospodářském vývoji nebyli zadrženi.
Čechy Německo Vídeň
9 article
Budiž mi dovoleno ještě upozorniti železniční výbor, že u nás, zejmena ve výcbodních Čechách, správa soukromých dráh zavádí jízdní řády tak, aby jedna dráha na druhou neměla spojení. Vláda dráhy ty subvencuje, dráhy ty mají sloužiti prospěchu vše- obecnému, ale ony obyvatelstvo svými jízdními řády týrají. Nechci podrobnosti rozváděti, ale když někdo chce jeti z východních Čech do Prahy společnost státní dráhy musí zajeti si 100 km, nehoť na severo- západní dráze není spojení a obráceně. Zde by měl býti také vzat ohled na potřeby a přání měst, okresů a průmyslových míst, aby sloužily dráhy všeobec nému prospěchu a ne prospěchu několika akcionářů, kterým vláda uděluje subvence. Dále výbor by měl také přihlížeti, aby potřebám národnostním bylo hověno. Je to hrozné, co se děje. Branec jest povolán k vojsku a žádá lIstek tam, kam je povolán, česky — a pokladník jedné stanice severozápadní dráhy mu nerozuměl. Dále by mě železniční výbor o to dbáti, aby dráhy, státními pe- nězi subvencované, nesměly v čistě českých krajích zřizovati ryze německé školy. Konečné k budoucímu výboru železničnímu mám ještě také žádost, by jmena neněmeckých stanic ne- byla překládána do němčiny, tak že jim potom nikdo nerozumí. Jedná se přece také o lidi, kteří projíždějí kra- jiny. Ani nedovedou posouditi, jakou krajinou jedou. Chci uvésti případ, který je zvláštní, jak v ryze české krajině se poněmčují jmena, o nichž prý se radila komise, ale nedohodla se. Je to slanice »Praskačka«, kterou chtěli přeložiti Peilschenau.
Peilschenau Čechy Praha Praskačka km
10 article
Mohlo by se časem zase státi, jako v r. 1866 kdy rakouská armáda měla mapy s německými pře- klady českých měst a nepřítel s českými. Možná, že se chce přispěti, aby se to ještě jednou mohlo opa- kovati a nepříteli prospěti. Nežli skončím, mám ještě připomenutí, a sice neleží to :v moci naší, tuto předlohu invesliční za- meziti. Kdyby měla snad býti uskutečňována, měl by také pro železářský a strojní průmysl práce na více roků býti rozdělena stejnoměrně na celou polo- vinu říše, aby nejen břemena, ale také práce obyva- telstvu se dostalo. Posud není známo, jak železniční ministerstvo tyto veliké investice hodlá prováděti. Kdyby se to mělo státi posavadním způsobetň, tedy by pro náš český průmysi málo zbylo práce a mnoho placení. Zejmena v rozpočtu jsou veliké obnosy na opatření vagonů a jelikož i u nás strejírny sse vý- robou tou zaměstnávají, mělo by býti poměrnou zakázkou na Čechy pamatováno. Ovšem při dodávkách vagonů platí kartela v něm je pouze jediná továrna z Čech, avšak mimo ni jsou osvědčené továrny na výrobu vagonů v Če chách a je povinností správy státních železnic, solidní konkurrenci k dodávkám připustiti. Končím. Nemám důvěry k této vládě, proto ne mehl bych jí svěřili tak veliký obnos k provádění investic až do roku 1905, vždyť jest to suma, na kterou čekají bursiáni, podnikatelé a nevím ještě kde — a lid český svými mozoly a prací musil by z velké části úhraditi.
Čechy
11 article
Nemám k vládě žádné důvěry, neboť není vládou nestrannou, nýbrž vládou, která ve své většině chová se nepřátelsky k národu českému. Mínění toto jes sdíleno celým českým národem. (Pochvala a potlesk. Rokovaní přerušuje se. M.p. dr. Körber. odpovídaje na dotazy, při- pomíná, že jich bylo podáno na 500. Protože musí se jejich předmět dříve vyšetřiti, usnadnila by se brzká odpověď, kdyby dolazovatelé poněkud mír- nili se. O nespravedlivém zatčení a tělesné pro- hlídce Francouzky ve Vídni praví, že jedná s tu skutečně o politování hodný přehmat, jenž zaslu- huje přísného pokárání. Příslušní policejní orgánové json v disciplinárním vyšetřování. Policejní presiden vyslovil dámě politování, dal jí nábradu a poučil své orgány, aby varovaly se příště takých přebmalů. Na dotaz po upravení péče o chorommy slné odpovídá, že odborníci pracují na příslušné předloze, jež provede žádoucí opravu dosavadních zákonných předpisů. Předloha o zabezpečení pensí soukro- mých zřízenců je vypracována a rediguje se definitivně. Bude to záhy hotovo, načež předloh bude podána parlamentu.
doktor Körber Francouzek Vídeň
12 article
Ministerstvo je zaměstnáno reformou o zdoko nalení povinného dělnického pojišto- vání, aby. odstranily se nedostatky dosavadníh zákona, zvláště uvažuje se oprava nemocenského pojišťování za příčinou zjednodušení organisace. Dha se, aby chránilo se právo pojištěnců na správu po- kladní, avšak aby také pokladny bezpečně úřadovaly- Mimo to zodpověděl ministerský předseda ješto jiné místní dota zy. Posl. Tschan připomíná svůj dotaz po brane- ckých zákonech, vydaných na základě čl. 14. a rád by, aby věc ta byla braneckému výboru vzataa přikázána výboru ústavnímu. Předseda branného výboru Lupul jest ocholen předněsti věc ve výboru, mysli však, třeba výbo s tím souhlasil, že jen sněmovna mohla by přiká- zati záležitost, o niž jde, výborn úslavnímu Potom odevzdávaly se listky k volbě úsfav ního výboru, jejíž výsledek oznámí se zejtra. Po odbytí různých formalit schůze ukončena klidně o 5. hod. odpol. Příští bude zejtra ve 12 hod. v poledne. Dr. Dyk podal dotaz na ministra financí pro protahování žádosti o odepsání daně v obci Rohoznu okresu klatovského.
Posl doktor Dyk Lupul
13 article
Vládní předloha zákona, jež opravňuje užívati titulu inženýra, bude podána zejtra v panske sněmovně. Určuje zákonitA opalření k ochraně stavu. Od titulu architekt pro techniky, absolvovavš vysoké školy, se upouští. Mimo absolventy tuzem- ských technických vysokých škol a báňské akademie obdrží právo na litul inženýra laké absolventi vy- soké školy pro zemědělství. Dostane se jim titulu »zemědělský inženýr«, pokud se týče »lesní inženýr« a »kulturně technický inženýr«. Toléž ustanovení platí pro absolventy kulturně technických kursů při technických vysokých školách, pro absolventy země- dělských studií na filosofickéfakultě luniversity kra- kovské a na technické akademii v Marienbeannu. Technikové, dokončivší svá studia na někleré vy soké škole nebo na ústavě jí na roveň postaveném v době, kdy nynější zařízení ještě neplatilo, musí prokázati, že studia řádně odbyli. O technicích,l kteie vystudovali v cizině, rozhodne od případu ku pří padu ministerstvo. Neoprávněné užívání titulu in- ženýr bude trestáno. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 13. března. (C.- B) Odbor sociálně-politického výbor jenž projednati má záležitosti hornické měl dnes dopoledne schůzi, v níž zpravodaj posl Kolischer podával zprávu. den Odbor pro vodní dráhy měl včera a dnes dopoledne i oopoledne schůze, v nichž rokovalo se o Mengrové předloze a j. materiálu a počalo podrobné rokování o předloze, jejíž část byla vy- řízena, Příští schůze bude z ejtra o 11. hodině do- polední.
Vídeň
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. března. (K si tau a cii) Předseda uherského ministerstva Koloman Szeli vyzval peštskou sněmovnu, aby vykonala volbu kvotové deputace. Volba bude položena na jednací pořad některého z nejbližších zase- dání. Toto vyzvání uherského ministr-presidenta jest vídeňským polítickým kruhům novým důka zem, že se situace v Rakousku rozhodně zlepšila, poněvadž by sotva bylo došlo k takovému vy- zvání, kdyby Szeli neměl záruky, že i vídeňská sněmovna volbu kvotové deputace vykoná a že tedy dojde k opětnému vyjednávání obou deputací. Kvota, obnášející pro Rakousko 65.6 procení společných potřeb, byla posledně stanovena panov- níkem v červnu 1900 a sice na celý rok, takže platnost tohoto rozhodnutí uplyne dne 30. června letošního roku. Nemá-li býti ponecháno opět panovníkovi, aby stanovil další kvotu, musilo by ujednání kvotových deputací dojíti souhlasu obou parlamentů před uplynutím června. Zlepšení situace datuje se od obrat v české taktice. Pokud této se týče, vy- pravuje o ní vídeňský zpravodaj »Czasu« dle slov »českého poslance« následující: Česká dele- gace získala změnou taktiky negativní sice, ale přece značný úspěch. Překazila totiž utvoření většiny proti sobě, o kterou již vyjednáváno.
Koloman Szel Szel Praha Rakousko
15 article
»Nečiníme si nijakých nadějí — pravil prý český poslanec — že by se stará pravice dala obno- viti. Jest to nemožno nejen proto, že by taková pravice už nebyla většinou, nýbrž i proto, že by její obnovení vzbudilo obstrukci německou a tím zmařilo, čeho si všichni (?) přejeme, totiž uklid- nění říšské rady. Pak by všechny oběti s naši strany byly marny. Nyní — dodal prý poslanec — jsme přesvědčeni, že sněmovna bez politické většiny vyřídí klidně všechny (?) ,resty“.« Předpokládajíce, že mluvčí měl na mysli pouze »resty« hospodářského rázu, ani tu bychom se nesrovnali s jeho optimistickými názory. Ná ležíť k oněm »restům« také schválení rakousko uherského vyrovnání, o němž přece nelze tvrditi, že bude vyřízeno klidně. V Praze, 12. března. (Umirající pro- sincovka.) Pod tímto záhlavím otiskuje »Agr. Tagbl.« úvahu jakéhosi vídeňského Němce, jenž se přidává k mínění četných slovanských poli tiků, proneseněmu s důrazem i v poslední schůzi panské sněmovny, že prosincová ústava nevyho- vuje potřebám rakouského státu. Všechny spory a zmatky, jichž jevištém bylo Rakousko a ze- jmena vídeňská říšská rada za posledních 40 let, zavinila ústava, která dle slov pisatelových »neodpovídá mnohojazyčné povaze habsburské ř še, poněvadž není založena na společenství národů, nýbrž na nadvládě jednotlivých privile- govaných tříd a privilegovaných národností. Ces- sante causa cessat effectus. Až příčina zmatků v říši, ústava, buď cestou parlamentní nebo mimoparlamentní ustoupi ústavě autonomní, která bude jednak vyhovovati různým poměrům v jednotlivých částech říše, jednak bude chrániti národní menšiny vhodnými jazykovými zákony a poměrným zástoupením jako doplňkem vše
Němec Praha Rakousko panská sněmovna Ces
16 article
obecného a přímého volebního práva: pak zmiz i smutné účinky nynější ústavy, totiž vzmáhajíc se fanatismus a irredentismus, boj všech prot všem a odpor proti společné státní myšlénces. V Praze, 12. března. (Nezměnitelnos kulturní držav y?) Je tomu asi týden co jsme poukázali na vídeňský dopis »Köln. Zeitungu«, v němž se podávala zpráva o nověm požadavku rakouských Němců, že k nedofknu- telnosti državy národní musí přistoupiti také ne- změnitelnost nynějších držav kulturních, t.j že v Rakousku nesmějí zakládati se nové vzdé- lávací ústavy pro národy neněmecké. Zdá se, žei dr. Körber přistupuje i na tente nejnovější požadavek německý. Svědči tomu aspoň zprávy o vládním odporu proti postátnění polského gymnasia těšínského. »Nová Reforma« sděloval tyto dny, že všeliké kroky polské delegace v věci těšínského gymnasia zůstávají marny, že otázka ta nepostoupila ani o krok. Jeden z ví- deňských pondělníků sděluje pak v téže věci, že jediný národní požadavek, s nímž letos vy stoupili Poláci, totiž se státnění těšín skéhogymnasia, byl vládou za mitnut, poněvadž prý všeliké národní po žadavky musejí v tuto chvili ustoupiti stranou Pro 180.000 slezských Poláků nevydržuje stá podnes ani jediného středního ústavu, ač by dávno povinen o ústav takový se postarati přichází-li polská delegace se žádostí, aby stát převzal ústav už zařízený, říká se tomu ná- rodnii požade k. Ci snad i dr. Körben souhlasí už s hrdopyšným tvrzením Wolfa a jeho společníků, že v Rakousku i vzdělanost jest výsadou jen německé národnosti?
Köln Němec doktor Körber Polák Körben Wolf Praha Rakousko
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. března. Gen. Magdalenič. Rakouské poloúřadní listy mají z Bělehradu zprávu, že dosud není vysvětleno, proč gen Magdalenič byl pensionován. Že příčiny toho byly hlubší, zdá se uím spíše, že v den jeho pensionování byla učiněna některá nápadná opa tření. Tak bylo střeženo jeho obydlí a telefoni cké spojení s ním přerušeno. »Vedoucí krahye mají prý ho v podezření, že je za každou cenu nepřitelem krále Alexandra a že po smrti svého přítele rozkrále Milana dal se ziskati od Kara- dordáviče. Nezávislé listy bělehradské, které by to n zamlčely, ku,by tyto dobrodružné pověsti byly aspoň z části pravdivy, o pensionování gen. Mlag- daleniče napsaly, že se stalo pouze proto, že gen. Magdaleníč zdráhal se vzdáti vojenský po- zdray mladšímu generálu, kterému je nyn podřízen. Z toho důvodu byl dán do pense.
Praha Bělehrad Milano Kara
18 article Haličské klepy o Rusku.
Haličské klepy o Rusku. Polské listy v Haliči soustavně pěstují kle o Rusku, jenž odtud přechází do vídeňských něklerých českých časopisů. Tím způsobem roz- šiřila se tyto dni zpráva, že varšavská censura nařídila, aby jí byly předkládány v ruském pře- kladě také povídky a romány, vycházející pr denních listech, prvé nežli se odevzdají tisku. »Dziennik Poznaňski« dovídá se z Varšavy, še zpráva ta jest úplně vymyšlena.
Dziennik Poznaňski Rusko Halič Varšava
19 article Kolonisačná komico v Poznaňsku.
Kolonisačná komico v Poznaňsku. Poslancům sněmu pruského rozdán byl pa- mětní spis kolonisačné komise v Poznaňsku Prusech Západních. Podle toho memoriálu vý deje komise od r. 1886 dosáhly výše 151 mill. příjmy 301 mill marek. V roce uplynulém vy dáno 17l% mill. m. id Roku 1900 nabídnuty byly komisi 26 větší statky a 151 selské hospodářství ve vý měře 124.015 hektarů. Z toho připadá na držbu polskou 38 182 hektary. Komise nabyla v kraj gdánském 2022 hektary za 1,553.000 marek. v kvidzinském kraji 2220 hektarů za 1,340.00 marek, v kraji poznaňském 8473 hektarů z 6,515.000 m., v bydgoském 3850 hektarů z 3,477.932 m. Z výměry té připadá na držbu polskou pouze 4982 hektary. Do konce červn 1900 komise stržila za pozemky 9,842.568 m Rozparcelováno 147.854 hektary, usazeno 4277 rodin, majících dohromady asi 30.000 hlav na 70.500 hekl. Kapitál rodin, které odjinudse přistěhovaly, obnášel dohromady 13 mill. marek Hezi Ruskem a Finskem. Ruská vláda nařídila, aby histořické do- kumenty finské, chované ve finském státním archivu helsingforském, byly převezeny do Petrohradu. Finská Historická společnost usnesla se onehdy podati žádost senátu (finskému), aby učinil nutné kroky za tím účelem, aby řečené dokumenty byly Finsku zachovány. Na vysvětlenou budiž podotčeno, že Rusové. kteři teprve v nejnovější době počali studovati státoprávní poměr Finska k ruské říši, tvrdí, že Finové své zvláštní a dosud velmi výhodné položení stvořili si libovolným vykládánímve svůj prospěch dokumentů, týkajících se připo- jení Finska k říši ruských carů. Jde tedy ruské vládě o to, aby dokumenty ony byly prostude- vány také s ruské strany a s ruského stanoviska, což ale by se mohlo státi v Helsingforse také A jsou-li mezi těmi listinami falsa, jsou jim již v Helsingforse.
Rus Fina Poznaňsko Rusko Finsko Petrohrad Helsingfors ha
20 article
Valná hromada „Malostranského občanského klubu“ v Praze konala se ve středu dne 27. února 1901 o 8. hodině večerní v místnostech Malostranské besedy za hojne účasti členstva. Předseda, zemský poslanec pan JUDr. L. Pinkas zahájiv schůzi, představil pana dra. J. Stumpfa, který ochotně uvolil se přednůšeti o provedeném sčítání lidu 1900. Jednatel podal zprávu o činnosti klubu z minulý rok. Poukázal na nepatrný počet členůa shledává v tom jednu z hlavních příčín, pro kterou klub nemohl vydatně a zdárně působit na prospěch Malé strany, jak by sí každý její příslušník zajisté přál. V poslední době zahájena byla akce, směřující k získání nových členů, i lze očekávati, že bude míti příznivý výsledek a ochablý život klubový vzpruží. Pro volby říšské rady připravil klub voličstv Malé strany a vykonal svoji agitační povinnos v plné míře, jak ukazuje imposantní počet hlasů odevzdaných pro dosavadní poslance pp. V. Břez- novského a inženýra J. Kaftana. Rovněž do obecního zastupitelstva zvolen byl ve třetím sboru kandidát klubu pan Frant. Hubáček. Žel, že kandidáti v dru- hém sboru, ač docílili proti jiným letům značných menšin, zvoleni nebyli. Doufáme, že voličstvo Male strany při příštích volbách jinak rozhodne. Zpráva
JUDr L Pinkas J Stumpf V Břez J Kaftan František Hubáček Praha malostranský občanský klub
21 article
jednatelská schválena. Pokladní zpráva, přednesená v zastoupení churavého pokladníka pana J. Hada panem Tomšovičem, vykazující hotovost 56 K, byl po zprávě revisorů účtů schválena. Pan inženýr Otakar Materna odůvodnil návrl výboru, aby zřízena byla nezapomenutelnému dru. Karlu Sladkovskému na rodném jeho domě čís. pop 297—III. v Prokopově ulici pamětní deska. Vylíčii hlavními rysy povaho, život i působení našeho slav ného publicisty, appeluje, aby valná bromada návri přijala a klub s ostatními spolky a kluby malostran- skými se přičinil, by co nejdříve návrh stal se skut- kem. Návrh arciť s nadšením přijat. Reditel pan J. Bláha referoval o návrhu na zřízení lidové knihovny a čítárny na Malé straně. Připomenul, že má sice nše královská, slovanská Praha městskou čítárnu, centrální, která však nijak nemůže vyhověti polřebám lidu, poněvadž není ka- ždému — kdož jinak by ji rád navštěvoval — snadno přístupna. Jest nevyhnutelno, aby zřizovány byly čílárny a knihovny ve všech částech města. Pouka- zuje na různé spolkové knihovny, které by se snadno daly pod správu města spojiti a staly se tak vydat- ným zdrojem vzdělavacím občanstva. Rovněž po- ukázal na způsob opatření vhodných pro čílárnu knihovnu místnoslí a končil, aby klub o brzké pro- vedení návrhu se postaral. I tento návrh byl vřele přijat. Na to přikročeno k volbám. Předsedou zvolen jednoblasně zemský poslanec inžanýr pan Olakar Materna, náměsíkem zemský poslanec p. JUDr.
Tomšovič Matern Sladkovský J Bláha Olakar Matern JUDr Prokopův ulice Praha
22 article
Ladislav Pinkas, do výboru pánové Eman. Balcar, J. Al. Bláha, Fr. Janoušek. Václav Němec, Ant Svo- boda, Vilém Švarc, Karel Tomšovic a Josef Živný předsedou smírčího soudu p. Ant. Šimáček, přehlíži- teli účtů pp. Fr. J. Procházka a Alois Vávrovský. Nově zvolený předseda pan Ot. Materna děkuje od- stupujíelmu dlouholetému činovníku ve výboru panu J. Hadovi vřele a přítomní povstáním vzdali panuJ Hadovi dík. Pan dr. J. Stumpí, v přednášce téměř hodinu trvající, jasně a přehledně pojednal o sčitání lidu právě provedeném, za heslem »Obcovací řeč«. Při- pomíná, jak Němci dlouho před sčítáním konali piln přípravy, vydávali různé leláky, brožury a p., je určeny byly zejmena pro t. zv. uzavřeně území, aby při sčítání české menšiny početně co nejnepříznivěj. pro nás se objevily. Německý veřejný tisk nabádal přímo k nezákon- nostem a Wolfova »Osldeutsche Rundschau« napsala že obecní starosta má právo dodatečně archy sčítac opravovati.
Pinkas Eman Balcar Bláha Janoušek Václav Němec Švarc Tomšovic Josef Šimáček František J Procházka Vávrovský Otakar Matern doktor Němec Wolfův Francie Ant Svo Osldeutsche Rundschau
23 article
Natlak se strany Němců byl ohromný; všude používali svého vlivu, nby o německost« obce zachrá- níli. V Chaliařovicích na př. našli se » úřadně « pouz dva Češi a přece jsou tam dva časké spolky ! V Rej- dicích napočtěno mnohem méně Čechů, než jes v matiční jednotřídní skole — dítek Rečník uvedl četné datší nesprávnosti přil sčítán lidu na severu, kterým mnoho tisíc Čechů na pro spěch Němců bylo pro nás ztraceno. Jest nutno pracovati k tomu, aby ve smíšeněm území zřizovány byly školy české a odbory Národn jednoty severočeské a tyto aby co nejvýdatněji byly podporovány, načež ukáže se, že vykázané česk menšiny byly vlastně většinami aneb namnoze men šinami, kle,é musí se respeklovati. Pan Švare dokládá, že jest nutno, aby na ne správnosti pří sčítání upozorňovány byly stále úřady a naše poseistvo. Nutno co nejvíce podporovati jednoty pošuma skou a severočeskou a jejich práce menšinové. Pan předseda zakončuje schůzi vyslovil srdečný dík p. dru. Stumpfovi za poutavou i poučnou před- nášku a dále p. Švarcovi, na jehož podnět přednášk se konala a na jehož popud v nejblíže příští dob rokováno bude o domovském právu. Zároveň děkoval odstupujícímu předsedovi, který jen z nedostatku času čestné své funkce se vzdal.
Němec Čech Čecho Rečník Švare Stumpf Švarc
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. 0 — »Neue Freio Presse« rozepisuje se o řeči poslance dra. Kramáře, kterou měl pře- devčírem v dobatě o předloze branné. Dr. Kra- mář řekl pánům Němcům i vládě nepokrytě aby nevyvozovali z nynějšího okamžitého klidu zbraní příliš optimistických důsledků na dělnost sněmovny, o tó že rozhodnou docela jiné věci Jen ať se dají na jednací pořad předlohy z bo hatého materálu vyrovnávacího, provedené pro- zatímnéparagrafem čtrnáctým, tu že se ukáže, jak způsobilým je vídeňský parlament ku práci co dovede. Tím ťal dr. Kramář do živého. Předloh o vyrovnání uherském hrozí se něme- cké souručenství jako čert kříže. Jakmile při- pomene se jim to, stanou se nervosními — jako »Neue Freie Presse«, jež reaguje na tento výrok dra. Kramáře jenom lichou frásí, že prý jsou Němci mnohem lepší a upřímnější, než my Jsou prý proti uherskému vyrovnání, resp. peo některým jeho ustanovením v dobách zlých i dobrých. Byly prý proti němu za Badena i za Thuna a budou proti němu i za Körbra. Kdežto prý Čechové byli by za cenu jazykových nařízení vyrovnání rakousko-uherské, tak jak bylo ujednáno, bez podminky Bchválili. Nyní prý ovšem budou proti němu. — »Neue Freie Presse« přichází tu opět se starou, dávno vyvráce- nou legendou o tom, že měla býti jazyková nařízení odměnou za hlasování českých poslanců pro vyrov- návací předlohy. Prohlásili jsme bezpočtukráte, že to nepravda a klam, však přicházejí Němei vždy, kdykoli jsou jinak se svou latinou u konce. Straně, ktorá ne jednou, nýbrž po více než dva- cet let prodávala za výhody národní, jež byly křivdou a mrzkostí na národech druhých, ob- čanské svobody, ústavnost, právo a spravedlnost, nejméně sluší nám vytýkati politické obchody.
Němec Kramář Thun Körbr Čecho Neue Freio Presse Neue Frei Presse Neue Frei Presse
25 article
Politika provozovaná v dobách ústaváckých ni čím jiným nebyla než čachrem v tom velkém luogo di traffico«, v němž nesvědomité vlády smiouvaly se s nesvědomitými zástupci lidu o osudech ne bohé této říše, jež zavlečena do děsné sítuace, v níž nalezá se dnes. Nuže, jde-li skutečně Němcům o to, aby konec učiněn byl, jak jej nazývají, »vyssávacímu systému« maďarskému křivdě, které Maďaři na tomto státě a jeho obyva telstvu se dopouštějí, nechť s námi se o to zasadl, aby materiál vyrovnávací byl dán na jednací pořad sněmovny. Hr. Rhodus, hic salta ! Uvi- díte potom, jak hájiti bude německo-židovský industrialismus naproti Uhersku hospodářské zájmy cislajtánské. My stanovisko své nezapřem, my zůstaneme mu věrni. Jest-li možno tvrditi to o Němcích, je otázka, kterou zodpověděti ne- dovedli by dnes ani sami. Nechť ale dojde n zkoušku. Uvidíme. Z »N. Fr. Presse« určit odpovědi jsme nevyčetli. List ten vyhlédl s z řeči jinou otázku, o níž se dr. Kramář zmínil. Otázku národního smíření. Ukázalo prý se, že Němci i Čechové nechtějí nic jiného, než rovno- právnost. Jde prý pouze o to, pojem rovno- právnosti přesně určiti, neboť právě v jeho deíi- nici Němci s Čechy prý se rozcházejí. Tak jest. Jak ale možno býti různého náhledu, kdy jde o pojem tak jasný? »Co nechceš, aby tobě se dělo, nečiň druhému«. V této, z malého kate- chismu vyňatézásadě, uložena celá vyrovnávací filosoſle. My Čechové jinou neznáme a na jinou nepřistoupíme. Rovnoprávnost s privilegovanou německou státní řeči je opak rovného práva: aby tomu Němci rozuměli, že je to — dle něme- ckého pořekadla — Lichtenbergův nůž, jemuž schází želizko a střenek se nedostává. nns
Němec Maďar Z N doktor Kramář Čecho Lichtenbergův Hradec Uhersko Francie
26 article
— Annexe to nejlepší. V předvčereil schůzi sněmovní udála se velmi významná ej soda. Je známo, že komandující stranou vev deňském parlamentě jsou dnes tak zvaní »Vi- němci«, jež vede Schönerer s Wolfem. Pri stranou touto všechny ostatní německé stra snad s výjimkou antisemitské, strachem se chvě I němečtí velkostatkáři, i hyperlovální pan Stürgt a Schwegel, bývalý nadšený Slovinec. Řeknem to voličům vašim! zní zpravidla všeněmeckí hrozba, která stačí, aby ostatní Němce zkrotil Prušáci vědí dobře, jak pevný základ mají v nl meckém obyvatelstvu na českém severu a t stačí jejich pokyn, učiniti německého nacionáls neb pokrokáře nemožným. Mezi těmi na příklad, jíž hlasovali předevěirem proti návrhu Vše- němců, jinak bezvýznamnému, aby totiž bl schůze immunitního výboru veřejnými, n lezal se též pokrokářský vůdce dr. Grosl Stačilo několik ostrých výkřiků z lavic Schön- rerovských, aby tento pán s ryze německým dlo hým, plným ryšavým vousem se zvedí a tím vi- německému komandu se podvolil. Co chtějí »Vá němci«, chtějí Němci vůbec a o Němce opírá a ve všem presidium sněmovní i vláda. Ac chtějí Všeněmci? Je uznání hodnou vlastnostíje jich, že jsou upřímní. Upřimný je předevšin Wolf a ještě upřímnější, proto že naivnější, je Stein. Když mluvil přeďevčírem dr. Kramář o po měrech národních v Čechách, zvolal Stein: »Nej lépe by bylo, kdyby Německo cele Rakousko annektovalo!« A soudruhov všeněmečtí tomu applaudovali. To doznaný tedy cíl politiky »všeněmecké« a vůbec německé. Tím, že hr. Vetter udělil včera panu Steinovi důtku, na věci pranic se nemění.
Wolf Stürgt Schwegel Němec Prušák doktor Grosl Schön Stein Kramář Vetter Čechy Německo Rakousko
27 article
— Z Mladé Boleslavi. Okresním výboren v Mladé Boleslavi zaslána byla Jiřímu kníže z Lobkovic, nejvyššímu maršálku království č ského, tato adresa: »Jasné kníže! Při adresn debatě, konané v panské sněmovně rady říšsk dne 2. března 1901, ujala se Vaše Jasno slova, aby mimo jiné způsobem znamenitým zastala se samosprávy jednotlivých království zemí, a provedla důkaz, že říše naše nesnes velkého ústředního parlamentu tak dalekosáhlou kompetencí opatřeněho, který oddělené od sněml zemských není s to, aby správně pochopili cítil potřeby veškerého obyvatelstva, obývajícího tuto říši. V rozšíření kompetence zemských sněmů a v důsledném provedení samosprávy naznačila Vaše Jasnost jedinou možnost pro uzdravění politických i národohospodářských po- měrů této řiše, a řečí svou provedla důkaz,ž český lid, — i když v ohledu kulturním a ná- rodohospodářském národům ostatním jen se vy rovná, — že předčí národy tyto v nejvyšslm representantu své samosprávy. Okresní výbor mladoboleslavský, jako jedna z instancí česk samosprávy, nemůže proto jinak, než přija návrh svého starosty, a vzdáti Vaší Jasnosti z významná slova, dne 2. března 1901 v pansk sněmovně rady říšské pronesená, svůj dik; dík ten může okresní výbor tím více Vaší Ja- nosti vzdáti, poněvadž je přesvědčen, že vě českého národa za vynikajícího přispění Vašeb přivedena bude k vítězství! Z okresního výbor v Mladé Boleslavi, 11. března 1901. Starost okresní: C. M. Papoušek. «
Jiří kníže M Papoušek Mladá Boleslav Lobkovice panská sněmovna
28 article
— Pišto česky i do Němec vžďveky všude, zvláště na rakouské němocké továrníky a dodavatele, kdožkoli hledáte ke koupi věc doma nevyráběných a hleďte tak bez ohledun to neb ono vynutiti u Němců uznání a respek před českou řečí i národnosti. Každá kloudnějš továrna na př. ve Vídni zaměstnává Čechy neb si může snadně Cechy opatřiti a jest dokono povinna s českými zákazníky česky jednat jak jedná s Maďary maďarsky atd. Když ale češt konsumenti, kteří buď pro výhodnější koupi neb pro speciality se obracejí na Němce, při toms krčí a píšíce třebas i lámanou němčinou (z ní si jiní jen tropí smích), bezděčně tím vycházej Němcům vstříc a tak jim práci činí co ne pohodlnější, pak se nedivte nadutosti rakouskýc
Pišta Němec Maďar Vídeň Čechy
29 article
Němců, kteří chtějí i v obchodě podržeti svoy povýšené stanovisko, jako je na základě neror ného provádění zákona politicky mají. Jel čeština u rakouských úřadů při každé přílek tosti stavěna na druhé místo, dokažte aspoň v svéprávní, nezávislí živnostníci, obchodníci rolníci její rovnoprávnost. Píše-li se vám s mecky, žádejte výslovně českou korrespondeno a také český styk osobní a nepřijímejte agenti kteří s vámi nemohou česky jednati. Nebojt se, že nepořídíte. Na pouhý projev, že chcel styk český, všichni dodavatelé vám vyhoví (poně vadž i Čechům chtějí prodati a na nich vydělat) a kdyby pouhé přání nestačilo, odvažte se po hroziti, že koupíte jinde (vždyť i v českých n vinách inserují). Prospějete tím nejen sobě nýbrž mnohonásobně i národu, řešíce tak vy datně národnostní otázku v Rakousku. Krom pohodlí při vyjednávání v mateřštině bude ván vše srozumitelno (nedobrému znalci němčiny leccos může zůstati nejasno); dodáte tím vál nosti češtině a posílite značně český živel v ně meckých městech, zvláště ve Vídni, kde jest mnoho českých dělníků a úřadníků zaměstnán v továrnách a obchodech, ale kde se s nimi mnohdy pohrdlivě nakládá. Když na př. tovární bude nucen česky dopisovati a vyjednávati, bud si i více vážiti českého úřadníka, kdežto jina mu dává leckdy cititi jakousi inferioritu vůě
Němec Čecho Rakousko Vídeň
30 article
Němci, hledě k tomu, aby jeho zvláštních služe jako Čecha (rakouský Němec zřídka zná ví řečí) nemusil užívati a tak jej mohl i méně cd měňovati. Takovým jednáním zlepšíte postave četných Čechů ve Vídni. Továrník bude musi do českých krajin posílati české jednatele, mo téry a instaliatéry a pak nebude moci česk dělníky vypovídati nebo práci jim odpírati.C praveno, nejsou prázdná slova, každý znal- poměrů dosvědčí, jak na př. ve Vídni na Čec shlížejí a jak tito, žel, i když si mohou dupnouí raději se uhnou. Má-li býti národ silný, mu býti každý jednotlivec sebevědomý — z kvádral — Ke III. sjezdu slovanských nov nářů z Rakousko-Uherska, jenž koná se v De brovníku, došlo až posud, dle bulletinuz hřebského pořadatelstva, 78 přihlášek. Z toh připadá na Čechy a Moravu 19. Poláků z H liče přihlášeno 31. Silné účastenství polskýd novinářů je velmi potěšitelno. Z Čech hlan příliv se teprve čeká, zvláště z Prahy. Lht posunuta do 18. t. m. Kdo má v úmyslu zúča niti se sjezdu, nemeškej zaslati přihláškua adresu dra. Time Mazzury v Záhřeb Včasnost je důležita k vůli objednání míst
Němec Čecho Polák Lht doktor Vídeň RakouskoUhersko Čechy Morava Praha Záhřeb Tim Mazzury