2
masthead
LrašdNÁRODNÍISYr
3
masthead
14. března 1901
5
article
— jak známo — výnosem nehraďl snad ani polo-
vínu na úrok vydlužených investovaných kapitálů.
To jsou tak všeobecné poznámky k této před-
loze. s
My v král. českém máme mnohem důležitějš
potřeby, které také vyžadují větších iuvestic aje
povinnosti státu, by o ně pečoval. Je třeba zřizo-
vati nejen železnice, ale také vodní dráhy a na ty
není z té ohromné sumy 483 mill. K ani grošem
pamatováno.
6
article
Jakkoli uznávám výhody i prospěchy všech pro-
jektovaných vodních dráh, jedna vodní dráha, jsou
provedena, byla by v souvislosti se železniční před
lohou a se železniční politikou naší vůbec. Je t
úprava a splavnění hořejšího Labe. Že souvisí v že
leznicemi, chci dokázati. Pohlédneme-li na mapu vý-
chodních Čech, shledáme, že v celé polovině králov
ství není žádných státních dráh. Nechci poukazovati
k tomu, jak škodlivě působť na tyto průmyslové kra-
jiny, kde soukromé dráhy různým šikanováním t. zv.
přechodními poplatky zdražují dovozy, což velmi
citelné jest zejmena při uhlí, kde difference ceny ob-
nášejí až 7—8 kr. Jak známo, stojíme před sestát-
něním soukromých dráh: severozápadní dráhya
společnosti státních dráh a jest přirozeno, že tylo
chtějí, aby při sestátnění docílily nejtepší prodejní
ceny dle výnosu. Tomu by mohla státní správa če-
liti nejlépe, kdyby se postarala o brzké upravení ho-
řejšího Labe. Tím by způsobila laciným dovozem
po vodě zmenšení výnosu oněch dráh a docílila tak
levnější kupní ceny. Mimo to jsem přesvědčen, že
tato investice byla by lépe zúročena než u různých
dráh, na které budou musiti poplatníci stále doplá
ceti a vydělávati. Při regulaci Labe byl by nákla
zajisté brzy plodný. Upozorňuji na ty poměry žele
zniční výbor
Úvšem vím, že to patří do ministerstva vnitra
ale vzhledem k tomu, že souvisí to úzce se sestál
něním železnie, dovolil jsem si na to výbor upo
zorniti.
Čechy
Úvš
7
article
Mám po ruce zprávu komitétu pro úpravu Labe.
kde jednomyslně se žádá, by ve sborech zákonodár.
ných bylo na škodlivost a strannickou působnost se-
vero-západní dráhy poukázáno, a ochrana zájmo
průmyslových i zemědělských, neboť jsou při vý
vozu poškozovány
Jisto je, že každý nestranný a třeba cizinec, kde
výrobní podmínky v král. českém zná, ihned roz-
hodne, klerá z obou národností je více hospodářsky
podporována, ač to není pouze zájem státní po-
kladny, nýbrž jde tu o budoucnost říše, aby hospo-
dářsky prospívalo veškeré obyvatelstvo a tím veškeré
vrstvy jeho.
Tu již na dopravních poměrech dráh jest viděti
že nadržuje se krajinám německým více nežli českým.
Při tom se u nás sestátňovaly dosud dráhy passivní
a aktivní zůstali soukromému podnikateli.
Jest to špalný důsledek centralisačního systemu
rakouské železniční politiky.
V Německu jest správa železnie decentralisovani
a dobře se osvědčila, v Rakousku, kde poměry zem
a obyvatelstva jsou tak různé, je správa železniční
centralistická.
Národ český byl nejcitlivěji a ponejvíce poško
zován železniční polilikou státní ve svém hospodář
ském vývoji, a třeba jen poukázati na různé smlouvy.
jež Uhři se sopkromými dráhami svého času nzavřeli.
Uváží li se, že máme nyní v král. českém 6545
km. dráh — tedy bez ohledu na rozlohu, nýbrž
poměru k obyvatelstvu shledáme, že německé
krajiny mají o 115 km. dráh více, než krajiny
české.
Ale při tom i podmínky dovozní jsou pro kra-
jiny německé prospěšnější než pro české a přece
moderní doprava má se podříditi poměrům výroby
trhu, a železniční politika má podporovati domácí
výrobu. To se pro české krajiny neděje.
Uher
Německo
Rakousko
km
8
article
Německé severní krajiny v Čechách mají mnoho
výhodných spojení na cizozemské dráby, zejmena do
Německa a jejich průmyslové podniky, v následku
příznivých obchodních smluv pro Německo povstaly
v pohraničním pásmu, a tím po krátkém dovozu
k hranicím využitkují výhodné sazby dopravní přes
Německo.
Proto se ozývá z krajin téch stále volání po
celním a obchodním svazku a Německem. Tím s
také vyvinuje politické proudění k sousední říši.
K tomu přispěla nerozumná železniční politika.
která hleděla odvrátiti pohraniční průmysl od přiro-
zeného středu v zemi. Jiný střed aebyl nalezen neb
Vídeň jest daleko a proto obrátil se proud k severu,
odstředivé snahy Némců se tím podpornjí.
Domácí železniční politika stlačila výrobu do
mácí na trhy do Německa, a následky má něsti
teď říše.
Jak s dovozy zboží tak je i s dopravou osob.
České krajiny mají méně vlaků a mnohem vol
nějších a rychlíků ani polovic jako krajiny německ
Takové poměry jsou na dráhách soukromých, kdes
přos hospodářské polřeby celých zemí a národ
přechází k dennímu pořádku.
Takovým hospodářstvím železnic soukromých
bylo poškozeno mnoho života schopných podníka,
a tím také hospodářský pokrok celých pokolenl.
Vzdor těmto oblížím jdeme hospodářsky ku
předu, ač soukromými dráhami jsma zdržováni
Váude jinde dráhy slouží k hospodářskému vývoi
národa, u nás jen vlastní silou musíme bojovat-
proti nesnázím, abychom v hospodářském vývoji
nebyli zadrženi.
Čechy
Německo
Vídeň
9
article
Budiž mi dovoleno ještě upozorniti železniční
výbor, že u nás, zejmena ve výcbodních Čechách,
správa soukromých dráh zavádí jízdní řády tak, aby
jedna dráha na druhou neměla spojení. Vláda dráhy
ty subvencuje, dráhy ty mají sloužiti prospěchu vše-
obecnému, ale ony obyvatelstvo svými jízdními řády
týrají.
Nechci podrobnosti rozváděti, ale když někdo
chce jeti z východních Čech do Prahy společnost
státní dráhy musí zajeti si 100 km, nehoť na severo-
západní dráze není spojení a obráceně. Zde by měl
býti také vzat ohled na potřeby a přání měst, okresů
a průmyslových míst, aby sloužily dráhy všeobec
nému prospěchu a ne prospěchu několika akcionářů,
kterým vláda uděluje subvence.
Dále výbor by měl také přihlížeti, aby potřebám
národnostním bylo hověno. Je to hrozné, co se děje.
Branec jest povolán k vojsku a žádá lIstek tam,
kam je povolán, česky — a pokladník jedné stanice
severozápadní dráhy mu nerozuměl. Dále by mě
železniční výbor o to dbáti, aby dráhy, státními pe-
nězi subvencované, nesměly v čistě českých krajích
zřizovati ryze německé školy.
Konečné k budoucímu výboru železničnímu mám
ještě také žádost, by jmena neněmeckých stanic ne-
byla překládána do němčiny, tak že jim potom
nikdo nerozumí.
Jedná se přece také o lidi, kteří projíždějí kra-
jiny. Ani nedovedou posouditi, jakou krajinou jedou.
Chci uvésti případ, který je zvláštní, jak v ryze
české krajině se poněmčují jmena, o nichž prý se
radila komise, ale nedohodla se. Je to slanice
»Praskačka«, kterou chtěli přeložiti Peilschenau.
Peilschenau
Čechy
Praha
Praskačka
km
10
article
Mohlo by se časem zase státi, jako v r. 1866
kdy rakouská armáda měla mapy s německými pře-
klady českých měst a nepřítel s českými. Možná, že
se chce přispěti, aby se to ještě jednou mohlo opa-
kovati a nepříteli prospěti.
Nežli skončím, mám ještě připomenutí, a sice
neleží to :v moci naší, tuto předlohu invesliční za-
meziti. Kdyby měla snad býti uskutečňována, měl
by také pro železářský a strojní průmysl práce na
více roků býti rozdělena stejnoměrně na celou polo-
vinu říše, aby nejen břemena, ale také práce obyva-
telstvu se dostalo. Posud není známo, jak železniční
ministerstvo tyto veliké investice hodlá prováděti.
Kdyby se to mělo státi posavadním způsobetň, tedy
by pro náš český průmysi málo zbylo práce a mnoho
placení.
Zejmena v rozpočtu jsou veliké obnosy na
opatření vagonů a jelikož i u nás strejírny sse vý-
robou tou zaměstnávají, mělo by býti poměrnou
zakázkou na Čechy pamatováno.
Ovšem při dodávkách vagonů platí kartela
v něm je pouze jediná továrna z Čech, avšak mimo
ni jsou osvědčené továrny na výrobu vagonů v Če
chách a je povinností správy státních železnic, solidní
konkurrenci k dodávkám připustiti.
Končím. Nemám důvěry k této vládě, proto ne
mehl bych jí svěřili tak veliký obnos k provádění
investic až do roku 1905, vždyť jest to suma, na
kterou čekají bursiáni, podnikatelé a nevím ještě kde
— a lid český svými mozoly a prací musil by
z velké části úhraditi.
Čechy
11
article
Nemám k vládě žádné důvěry, neboť není vládou
nestrannou, nýbrž vládou, která ve své většině chová
se nepřátelsky k národu českému. Mínění toto jes
sdíleno celým českým národem. (Pochvala a potlesk.
Rokovaní přerušuje se.
M.p. dr. Körber. odpovídaje na dotazy, při-
pomíná, že jich bylo podáno na 500. Protože musí
se jejich předmět dříve vyšetřiti, usnadnila by se
brzká odpověď, kdyby dolazovatelé poněkud mír-
nili se.
O nespravedlivém zatčení a tělesné pro-
hlídce Francouzky ve Vídni praví, že jedná s
tu skutečně o politování hodný přehmat, jenž zaslu-
huje přísného pokárání. Příslušní policejní orgánové
json v disciplinárním vyšetřování. Policejní presiden
vyslovil dámě politování, dal jí nábradu a poučil své
orgány, aby varovaly se příště takých přebmalů.
Na dotaz po upravení péče o chorommy
slné odpovídá, že odborníci pracují na příslušné
předloze, jež provede žádoucí opravu dosavadních
zákonných předpisů.
Předloha o zabezpečení pensí soukro-
mých zřízenců je vypracována a rediguje se
definitivně. Bude to záhy hotovo, načež předloh
bude podána parlamentu.
doktor
Körber
Francouzek
Vídeň
12
article
Ministerstvo je zaměstnáno reformou o zdoko
nalení povinného dělnického pojišto-
vání, aby. odstranily se nedostatky dosavadníh
zákona, zvláště uvažuje se oprava nemocenského
pojišťování za příčinou zjednodušení organisace. Dha
se, aby chránilo se právo pojištěnců na správu po-
kladní, avšak aby také pokladny bezpečně úřadovaly-
Mimo to zodpověděl ministerský předseda ješto
jiné místní dota zy.
Posl. Tschan připomíná svůj dotaz po brane-
ckých zákonech, vydaných na základě čl. 14. a rád
by, aby věc ta byla braneckému výboru vzataa
přikázána výboru ústavnímu.
Předseda branného výboru Lupul jest ocholen
předněsti věc ve výboru, mysli však, třeba výbo
s tím souhlasil, že jen sněmovna mohla by přiká-
zati záležitost, o niž jde, výborn úslavnímu
Potom odevzdávaly se listky k volbě úsfav
ního výboru, jejíž výsledek oznámí se zejtra.
Po odbytí různých formalit schůze ukončena
klidně o 5. hod. odpol. Příští bude zejtra
ve 12 hod. v poledne.
Dr. Dyk podal dotaz na ministra financí pro
protahování žádosti o odepsání daně v obci Rohoznu
okresu klatovského.
Posl
doktor
Dyk
Lupul
13
article
Vládní předloha zákona, jež opravňuje užívati
titulu inženýra, bude podána zejtra v panske
sněmovně. Určuje zákonitA opalření k ochraně stavu.
Od titulu architekt pro techniky, absolvovavš
vysoké školy, se upouští. Mimo absolventy tuzem-
ských technických vysokých škol a báňské akademie
obdrží právo na litul inženýra laké absolventi vy-
soké školy pro zemědělství. Dostane se jim titulu
»zemědělský inženýr«, pokud se týče »lesní inženýr«
a »kulturně technický inženýr«. Toléž ustanovení
platí pro absolventy kulturně technických kursů při
technických vysokých školách, pro absolventy země-
dělských studií na filosofickéfakultě luniversity kra-
kovské a na technické akademii v Marienbeannu.
Technikové, dokončivší svá studia na někleré vy
soké škole nebo na ústavě jí na roveň postaveném
v době, kdy nynější zařízení ještě neplatilo, musí
prokázati, že studia řádně odbyli. O technicích,l kteie
vystudovali v cizině, rozhodne od případu ku pří
padu ministerstvo. Neoprávněné užívání titulu in-
ženýr bude trestáno.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 13. března. (C.- B)
Odbor sociálně-politického výbor
jenž projednati má záležitosti hornické
měl dnes dopoledne schůzi, v níž zpravodaj posl
Kolischer podával zprávu.
den
Odbor pro vodní dráhy měl včera a dnes
dopoledne i oopoledne schůze, v nichž rokovalo se
o Mengrové předloze a j. materiálu a počalo
podrobné rokování o předloze, jejíž část byla vy-
řízena,
Příští schůze bude z ejtra o 11. hodině do-
polední.
Vídeň
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. března. (K si tau a cii)
Předseda uherského ministerstva Koloman Szeli
vyzval peštskou sněmovnu, aby vykonala volbu
kvotové deputace. Volba bude položena
na jednací pořad některého z nejbližších zase-
dání. Toto vyzvání uherského ministr-presidenta
jest vídeňským polítickým kruhům novým důka
zem, že se situace v Rakousku rozhodně zlepšila,
poněvadž by sotva bylo došlo k takovému vy-
zvání, kdyby Szeli neměl záruky, že i vídeňská
sněmovna volbu kvotové deputace vykoná a že
tedy dojde k opětnému vyjednávání obou deputací.
Kvota, obnášející pro Rakousko 65.6 procení
společných potřeb, byla posledně stanovena panov-
níkem v červnu 1900 a sice na celý rok, takže
platnost tohoto rozhodnutí uplyne dne 30. června
letošního roku. Nemá-li býti ponecháno opět
panovníkovi, aby stanovil další kvotu, musilo by
ujednání kvotových deputací dojíti souhlasu obou
parlamentů před uplynutím června.
Zlepšení situace datuje se od obrat
v české taktice. Pokud této se týče, vy-
pravuje o ní vídeňský zpravodaj »Czasu« dle
slov »českého poslance« následující: Česká dele-
gace získala změnou taktiky negativní sice, ale
přece značný úspěch. Překazila totiž utvoření
většiny proti sobě, o kterou již vyjednáváno.
Koloman Szel
Szel
Praha
Rakousko
15
article
»Nečiníme si nijakých nadějí — pravil prý český
poslanec — že by se stará pravice dala obno-
viti. Jest to nemožno nejen proto, že by taková
pravice už nebyla většinou, nýbrž i proto, že by
její obnovení vzbudilo obstrukci německou a tím
zmařilo, čeho si všichni (?) přejeme, totiž uklid-
nění říšské rady. Pak by všechny oběti s naši
strany byly marny. Nyní — dodal prý poslanec
— jsme přesvědčeni, že sněmovna bez politické
většiny vyřídí klidně všechny (?) ,resty“.«
Předpokládajíce, že mluvčí měl na mysli
pouze »resty« hospodářského rázu, ani tu bychom
se nesrovnali s jeho optimistickými názory. Ná
ležíť k oněm »restům« také schválení rakousko
uherského vyrovnání, o němž přece nelze tvrditi,
že bude vyřízeno klidně.
V Praze, 12. března. (Umirající pro-
sincovka.) Pod tímto záhlavím otiskuje »Agr.
Tagbl.« úvahu jakéhosi vídeňského Němce, jenž
se přidává k mínění četných slovanských poli
tiků, proneseněmu s důrazem i v poslední schůzi
panské sněmovny, že prosincová ústava nevyho-
vuje potřebám rakouského státu. Všechny spory
a zmatky, jichž jevištém bylo Rakousko a ze-
jmena vídeňská říšská rada za posledních 40
let, zavinila ústava, která dle slov pisatelových
»neodpovídá mnohojazyčné povaze habsburské
ř še, poněvadž není založena na společenství
národů, nýbrž na nadvládě jednotlivých privile-
govaných tříd a privilegovaných národností. Ces-
sante causa cessat effectus. Až příčina zmatků
v říši, ústava, buď cestou parlamentní nebo
mimoparlamentní ustoupi ústavě autonomní,
která bude jednak vyhovovati různým poměrům
v jednotlivých částech říše, jednak bude chrániti
národní menšiny vhodnými jazykovými zákony
a poměrným zástoupením jako doplňkem vše
Němec
Praha
Rakousko
panská sněmovna
Ces
16
article
obecného a přímého volebního práva: pak zmiz
i smutné účinky nynější ústavy, totiž vzmáhajíc
se fanatismus a irredentismus, boj všech prot
všem a odpor proti společné státní myšlénces.
V Praze, 12. března. (Nezměnitelnos
kulturní držav y?) Je tomu asi týden
co jsme poukázali na vídeňský dopis »Köln.
Zeitungu«, v němž se podávala zpráva o nověm
požadavku rakouských Němců, že k nedofknu-
telnosti državy národní musí přistoupiti také ne-
změnitelnost nynějších držav kulturních, t.j
že v Rakousku nesmějí zakládati se nové vzdé-
lávací ústavy pro národy neněmecké. Zdá se,
žei dr. Körber přistupuje i na tente nejnovější
požadavek německý. Svědči tomu aspoň zprávy
o vládním odporu proti postátnění polského
gymnasia těšínského. »Nová Reforma« sděloval
tyto dny, že všeliké kroky polské delegace v
věci těšínského gymnasia zůstávají marny, že
otázka ta nepostoupila ani o krok. Jeden z ví-
deňských pondělníků sděluje pak v téže věci,
že jediný národní požadavek, s nímž letos vy
stoupili Poláci, totiž se státnění těšín
skéhogymnasia, byl vládou za
mitnut, poněvadž prý všeliké národní po
žadavky musejí v tuto chvili ustoupiti stranou
Pro 180.000 slezských Poláků nevydržuje stá
podnes ani jediného středního ústavu, ač by
dávno povinen o ústav takový se postarati
přichází-li polská delegace se žádostí, aby stát
převzal ústav už zařízený, říká se tomu ná-
rodnii požade k. Ci snad i dr. Körben
souhlasí už s hrdopyšným tvrzením Wolfa a
jeho společníků, že v Rakousku i vzdělanost
jest výsadou jen německé národnosti?
Köln
Němec
doktor
Körber
Polák
Körben
Wolf
Praha
Rakousko
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. března.
Gen. Magdalenič.
Rakouské poloúřadní listy mají z Bělehradu
zprávu, že dosud není vysvětleno, proč gen
Magdalenič byl pensionován. Že příčiny toho
byly hlubší, zdá se uím spíše, že v den jeho
pensionování byla učiněna některá nápadná opa
tření. Tak bylo střeženo jeho obydlí a telefoni
cké spojení s ním přerušeno. »Vedoucí krahye
mají prý ho v podezření, že je za každou cenu
nepřitelem krále Alexandra a že po smrti svého
přítele rozkrále Milana dal se ziskati od Kara-
dordáviče.
Nezávislé listy bělehradské, které by to n
zamlčely, ku,by tyto dobrodružné pověsti byly
aspoň z části pravdivy, o pensionování gen. Mlag-
daleniče napsaly, že se stalo pouze proto, že
gen. Magdaleníč zdráhal se vzdáti vojenský po-
zdray mladšímu generálu, kterému je nyn
podřízen. Z toho důvodu byl dán do pense.
Praha
Bělehrad
Milano
Kara
18
article
Haličské klepy o Rusku.
Haličské klepy o Rusku.
Polské listy v Haliči soustavně pěstují kle
o Rusku, jenž odtud přechází do vídeňských
něklerých českých časopisů. Tím způsobem roz-
šiřila se tyto dni zpráva, že varšavská censura
nařídila, aby jí byly předkládány v ruském pře-
kladě také povídky a romány, vycházející pr
denních listech, prvé nežli se odevzdají tisku.
»Dziennik Poznaňski« dovídá se z Varšavy,
še zpráva ta jest úplně vymyšlena.
Dziennik Poznaňski
Rusko
Halič
Varšava
19
article
Kolonisačná komico v Poznaňsku.
Kolonisačná komico v Poznaňsku.
Poslancům sněmu pruského rozdán byl pa-
mětní spis kolonisačné komise v Poznaňsku
Prusech Západních. Podle toho memoriálu vý
deje komise od r. 1886 dosáhly výše 151 mill.
příjmy 301 mill marek. V roce uplynulém vy
dáno 17l% mill. m.
id
Roku 1900 nabídnuty byly komisi 26
větší statky a 151 selské hospodářství ve vý
měře 124.015 hektarů. Z toho připadá na držbu
polskou 38 182 hektary. Komise nabyla v kraj
gdánském 2022 hektary za 1,553.000 marek.
v kvidzinském kraji 2220 hektarů za 1,340.00
marek, v kraji poznaňském 8473 hektarů z
6,515.000 m., v bydgoském 3850 hektarů z
3,477.932 m. Z výměry té připadá na držbu
polskou pouze 4982 hektary. Do konce červn
1900 komise stržila za pozemky 9,842.568 m
Rozparcelováno 147.854 hektary, usazeno 4277
rodin, majících dohromady asi 30.000 hlav na
70.500 hekl. Kapitál rodin, které odjinudse
přistěhovaly, obnášel dohromady 13 mill. marek
Hezi Ruskem a Finskem.
Ruská vláda nařídila, aby histořické do-
kumenty finské, chované ve finském státním
archivu helsingforském, byly převezeny do
Petrohradu. Finská Historická společnost usnesla
se onehdy podati žádost senátu (finskému), aby
učinil nutné kroky za tím účelem, aby řečené
dokumenty byly Finsku zachovány.
Na vysvětlenou budiž podotčeno, že Rusové.
kteři teprve v nejnovější době počali studovati
státoprávní poměr Finska k ruské říši, tvrdí,
že Finové své zvláštní a dosud velmi výhodné
položení stvořili si libovolným vykládánímve
svůj prospěch dokumentů, týkajících se připo-
jení Finska k říši ruských carů. Jde tedy ruské
vládě o to, aby dokumenty ony byly prostude-
vány také s ruské strany a s ruského stanoviska,
což ale by se mohlo státi v Helsingforse také
A jsou-li mezi těmi listinami falsa, jsou jim
již v Helsingforse.
Rus
Fina
Poznaňsko
Rusko
Finsko
Petrohrad
Helsingfors
ha
20
article
Valná hromada „Malostranského
občanského klubu“ v Praze
konala se ve středu dne 27. února 1901 o 8. hodině
večerní v místnostech Malostranské besedy za hojne
účasti členstva.
Předseda, zemský poslanec pan JUDr. L. Pinkas
zahájiv schůzi, představil pana dra. J. Stumpfa, který
ochotně uvolil se přednůšeti o provedeném sčítání
lidu 1900. Jednatel podal zprávu o činnosti klubu z
minulý rok. Poukázal na nepatrný počet členůa
shledává v tom jednu z hlavních příčín, pro kterou
klub nemohl vydatně a zdárně působit na prospěch
Malé strany, jak by sí každý její příslušník zajisté
přál. V poslední době zahájena byla akce, směřující
k získání nových členů, i lze očekávati, že bude
míti příznivý výsledek a ochablý život klubový
vzpruží.
Pro volby říšské rady připravil klub voličstv
Malé strany a vykonal svoji agitační povinnos
v plné míře, jak ukazuje imposantní počet hlasů
odevzdaných pro dosavadní poslance pp. V. Břez-
novského a inženýra J. Kaftana. Rovněž do obecního
zastupitelstva zvolen byl ve třetím sboru kandidát
klubu pan Frant. Hubáček. Žel, že kandidáti v dru-
hém sboru, ač docílili proti jiným letům značných
menšin, zvoleni nebyli. Doufáme, že voličstvo Male
strany při příštích volbách jinak rozhodne. Zpráva
JUDr
L Pinkas
J Stumpf
V Břez
J Kaftan
František
Hubáček
Praha
malostranský občanský klub
21
article
jednatelská schválena. Pokladní zpráva, přednesená
v zastoupení churavého pokladníka pana J. Hada
panem Tomšovičem, vykazující hotovost 56 K, byl
po zprávě revisorů účtů schválena.
Pan inženýr Otakar Materna odůvodnil návrl
výboru, aby zřízena byla nezapomenutelnému dru.
Karlu Sladkovskému na rodném jeho domě čís. pop
297—III. v Prokopově ulici pamětní deska. Vylíčii
hlavními rysy povaho, život i působení našeho slav
ného publicisty, appeluje, aby valná bromada návri
přijala a klub s ostatními spolky a kluby malostran-
skými se přičinil, by co nejdříve návrh stal se skut-
kem. Návrh arciť s nadšením přijat.
Reditel pan J. Bláha referoval o návrhu na
zřízení lidové knihovny a čítárny na Malé straně.
Připomenul, že má sice nše královská, slovanská
Praha městskou čítárnu, centrální, která však nijak
nemůže vyhověti polřebám lidu, poněvadž není ka-
ždému — kdož jinak by ji rád navštěvoval — snadno
přístupna. Jest nevyhnutelno, aby zřizovány byly
čílárny a knihovny ve všech částech města. Pouka-
zuje na různé spolkové knihovny, které by se snadno
daly pod správu města spojiti a staly se tak vydat-
ným zdrojem vzdělavacím občanstva. Rovněž po-
ukázal na způsob opatření vhodných pro čílárnu
knihovnu místnoslí a končil, aby klub o brzké pro-
vedení návrhu se postaral. I tento návrh byl vřele
přijat.
Na to přikročeno k volbám. Předsedou zvolen
jednoblasně zemský poslanec inžanýr pan Olakar
Materna, náměsíkem zemský poslanec p. JUDr.
Tomšovič
Matern
Sladkovský
J Bláha
Olakar Matern
JUDr
Prokopův ulice
Praha
22
article
Ladislav Pinkas, do výboru pánové Eman. Balcar,
J. Al. Bláha, Fr. Janoušek. Václav Němec, Ant Svo-
boda, Vilém Švarc, Karel Tomšovic a Josef Živný
předsedou smírčího soudu p. Ant. Šimáček, přehlíži-
teli účtů pp. Fr. J. Procházka a Alois Vávrovský.
Nově zvolený předseda pan Ot. Materna děkuje od-
stupujíelmu dlouholetému činovníku ve výboru panu
J. Hadovi vřele a přítomní povstáním vzdali panuJ
Hadovi dík.
Pan dr. J. Stumpí, v přednášce téměř hodinu
trvající, jasně a přehledně pojednal o sčitání lidu
právě provedeném, za heslem »Obcovací řeč«. Při-
pomíná, jak Němci dlouho před sčítáním konali piln
přípravy, vydávali různé leláky, brožury a p., je
určeny byly zejmena pro t. zv. uzavřeně území, aby
při sčítání české menšiny početně co nejnepříznivěj.
pro nás se objevily.
Německý veřejný tisk nabádal přímo k nezákon-
nostem a Wolfova »Osldeutsche Rundschau« napsala
že obecní starosta má právo dodatečně archy sčítac
opravovati.
Pinkas
Eman
Balcar
Bláha
Janoušek
Václav Němec
Švarc
Tomšovic
Josef
Šimáček
František
J Procházka
Vávrovský
Otakar
Matern
doktor
Němec
Wolfův
Francie
Ant Svo
Osldeutsche Rundschau
23
article
Natlak se strany Němců byl ohromný; všude
používali svého vlivu, nby o německost« obce zachrá-
níli. V Chaliařovicích na př. našli se » úřadně « pouz
dva Češi a přece jsou tam dva časké spolky ! V Rej-
dicích napočtěno mnohem méně Čechů, než jes
v matiční jednotřídní skole — dítek
Rečník uvedl četné datší nesprávnosti přil sčítán
lidu na severu, kterým mnoho tisíc Čechů na pro
spěch Němců bylo pro nás ztraceno.
Jest nutno pracovati k tomu, aby ve smíšeněm
území zřizovány byly školy české a odbory Národn
jednoty severočeské a tyto aby co nejvýdatněji byly
podporovány, načež ukáže se, že vykázané česk
menšiny byly vlastně většinami aneb namnoze men
šinami, kle,é musí se respeklovati.
Pan Švare dokládá, že jest nutno, aby na ne
správnosti pří sčítání upozorňovány byly stále úřady
a naše poseistvo.
Nutno co nejvíce podporovati jednoty pošuma
skou a severočeskou a jejich práce menšinové.
Pan předseda zakončuje schůzi vyslovil srdečný
dík p. dru. Stumpfovi za poutavou i poučnou před-
nášku a dále p. Švarcovi, na jehož podnět přednášk
se konala a na jehož popud v nejblíže příští dob
rokováno bude o domovském právu.
Zároveň děkoval odstupujícímu předsedovi, který
jen z nedostatku času čestné své funkce se vzdal.
Němec
Čech
Čecho
Rečník
Švare
Stumpf
Švarc
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
0 — »Neue Freio Presse« rozepisuje se
o řeči poslance dra. Kramáře, kterou měl pře-
devčírem v dobatě o předloze branné. Dr. Kra-
mář řekl pánům Němcům i vládě nepokrytě
aby nevyvozovali z nynějšího okamžitého klidu
zbraní příliš optimistických důsledků na dělnost
sněmovny, o tó že rozhodnou docela jiné věci
Jen ať se dají na jednací pořad předlohy z bo
hatého materálu vyrovnávacího, provedené pro-
zatímnéparagrafem čtrnáctým, tu že se ukáže, jak
způsobilým je vídeňský parlament ku práci
co dovede. Tím ťal dr. Kramář do živého.
Předloh o vyrovnání uherském hrozí se něme-
cké souručenství jako čert kříže. Jakmile při-
pomene se jim to, stanou se nervosními —
jako »Neue Freie Presse«, jež reaguje na tento
výrok dra. Kramáře jenom lichou frásí, že prý
jsou Němci mnohem lepší a upřímnější, než my
Jsou prý proti uherskému vyrovnání, resp. peo
některým jeho ustanovením v dobách zlých
i dobrých. Byly prý proti němu za Badena i
za Thuna a budou proti němu i za Körbra.
Kdežto prý Čechové byli by za cenu jazykových
nařízení vyrovnání rakousko-uherské, tak jak
bylo ujednáno, bez podminky Bchválili. Nyní
prý ovšem budou proti němu. — »Neue Freie
Presse« přichází tu opět se starou, dávno vyvráce-
nou legendou o tom, že měla býti jazyková nařízení
odměnou za hlasování českých poslanců pro vyrov-
návací předlohy. Prohlásili jsme bezpočtukráte,
že to nepravda a klam, však přicházejí Němei
vždy, kdykoli jsou jinak se svou latinou u konce.
Straně, ktorá ne jednou, nýbrž po více než dva-
cet let prodávala za výhody národní, jež byly
křivdou a mrzkostí na národech druhých, ob-
čanské svobody, ústavnost, právo a spravedlnost,
nejméně sluší nám vytýkati politické obchody.
Němec
Kramář
Thun
Körbr
Čecho
Neue Freio Presse
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
25
article
Politika provozovaná v dobách ústaváckých ni
čím jiným nebyla než čachrem v tom velkém luogo
di traffico«, v němž nesvědomité vlády smiouvaly
se s nesvědomitými zástupci lidu o osudech ne
bohé této říše, jež zavlečena do děsné sítuace,
v níž nalezá se dnes. Nuže, jde-li skutečně
Němcům o to, aby konec učiněn byl, jak jej
nazývají, »vyssávacímu systému« maďarskému
křivdě, které Maďaři na tomto státě a jeho obyva
telstvu se dopouštějí, nechť s námi se o to zasadl,
aby materiál vyrovnávací byl dán na jednací
pořad sněmovny. Hr. Rhodus, hic salta ! Uvi-
díte potom, jak hájiti bude německo-židovský
industrialismus naproti Uhersku hospodářské
zájmy cislajtánské. My stanovisko své nezapřem,
my zůstaneme mu věrni. Jest-li možno tvrditi to
o Němcích, je otázka, kterou zodpověděti ne-
dovedli by dnes ani sami. Nechť ale dojde n
zkoušku. Uvidíme. Z »N. Fr. Presse« určit
odpovědi jsme nevyčetli. List ten vyhlédl s
z řeči jinou otázku, o níž se dr. Kramář zmínil.
Otázku národního smíření. Ukázalo prý se, že
Němci i Čechové nechtějí nic jiného, než rovno-
právnost. Jde prý pouze o to, pojem rovno-
právnosti přesně určiti, neboť právě v jeho deíi-
nici Němci s Čechy prý se rozcházejí. Tak jest.
Jak ale možno býti různého náhledu, kdy jde
o pojem tak jasný? »Co nechceš, aby tobě se
dělo, nečiň druhému«. V této, z malého kate-
chismu vyňatézásadě, uložena celá vyrovnávací
filosoſle. My Čechové jinou neznáme a na jinou
nepřistoupíme. Rovnoprávnost s privilegovanou
německou státní řeči je opak rovného práva:
aby tomu Němci rozuměli, že je to — dle něme-
ckého pořekadla — Lichtenbergův nůž, jemuž
schází želizko a střenek se nedostává.
nns
Němec
Maďar
Z N
doktor
Kramář
Čecho
Lichtenbergův
Hradec
Uhersko
Francie
26
article
— Annexe to nejlepší. V předvčereil
schůzi sněmovní udála se velmi významná ej
soda. Je známo, že komandující stranou vev
deňském parlamentě jsou dnes tak zvaní »Vi-
němci«, jež vede Schönerer s Wolfem. Pri
stranou touto všechny ostatní německé stra
snad s výjimkou antisemitské, strachem se chvě
I němečtí velkostatkáři, i hyperlovální pan Stürgt
a Schwegel, bývalý nadšený Slovinec. Řeknem
to voličům vašim! zní zpravidla všeněmeckí
hrozba, která stačí, aby ostatní Němce zkrotil
Prušáci vědí dobře, jak pevný základ mají v nl
meckém obyvatelstvu na českém severu a t
stačí jejich pokyn, učiniti německého nacionáls
neb pokrokáře nemožným. Mezi těmi na příklad,
jíž hlasovali předevěirem proti návrhu Vše-
němců, jinak bezvýznamnému, aby totiž bl
schůze immunitního výboru veřejnými, n
lezal se též pokrokářský vůdce dr. Grosl
Stačilo několik ostrých výkřiků z lavic Schön-
rerovských, aby tento pán s ryze německým dlo
hým, plným ryšavým vousem se zvedí a tím vi-
německému komandu se podvolil. Co chtějí »Vá
němci«, chtějí Němci vůbec a o Němce opírá a
ve všem presidium sněmovní i vláda. Ac
chtějí Všeněmci? Je uznání hodnou vlastnostíje
jich, že jsou upřímní. Upřimný je předevšin
Wolf a ještě upřímnější, proto že naivnější, je
Stein. Když mluvil přeďevčírem dr. Kramář o po
měrech národních v Čechách, zvolal Stein: »Nej
lépe by bylo, kdyby Německo cele
Rakousko annektovalo!« A soudruhov
všeněmečtí tomu applaudovali. To doznaný tedy
cíl politiky »všeněmecké« a vůbec německé. Tím,
že hr. Vetter udělil včera panu Steinovi důtku,
na věci pranic se nemění.
Wolf
Stürgt
Schwegel
Němec
Prušák
doktor
Grosl
Schön
Stein
Kramář
Vetter
Čechy
Německo
Rakousko
27
article
— Z Mladé Boleslavi. Okresním výboren
v Mladé Boleslavi zaslána byla Jiřímu kníže
z Lobkovic, nejvyššímu maršálku království č
ského, tato adresa: »Jasné kníže! Při adresn
debatě, konané v panské sněmovně rady říšsk
dne 2. března 1901, ujala se Vaše Jasno
slova, aby mimo jiné způsobem znamenitým
zastala se samosprávy jednotlivých království
zemí, a provedla důkaz, že říše naše nesnes
velkého ústředního parlamentu tak dalekosáhlou
kompetencí opatřeněho, který oddělené od sněml
zemských není s to, aby správně pochopili
cítil potřeby veškerého obyvatelstva, obývajícího
tuto říši. V rozšíření kompetence zemských
sněmů a v důsledném provedení samosprávy
naznačila Vaše Jasnost jedinou možnost pro
uzdravění politických i národohospodářských po-
měrů této řiše, a řečí svou provedla důkaz,ž
český lid, — i když v ohledu kulturním a ná-
rodohospodářském národům ostatním jen se vy
rovná, — že předčí národy tyto v nejvyšslm
representantu své samosprávy. Okresní výbor
mladoboleslavský, jako jedna z instancí česk
samosprávy, nemůže proto jinak, než přija
návrh svého starosty, a vzdáti Vaší Jasnosti z
významná slova, dne 2. března 1901 v pansk
sněmovně rady říšské pronesená, svůj dik;
dík ten může okresní výbor tím více Vaší Ja-
nosti vzdáti, poněvadž je přesvědčen, že vě
českého národa za vynikajícího přispění Vašeb
přivedena bude k vítězství! Z okresního výbor
v Mladé Boleslavi, 11. března 1901. Starost
okresní: C. M. Papoušek. «
Jiří kníže
M Papoušek
Mladá Boleslav
Lobkovice
panská sněmovna
28
article
— Pišto česky i do Němec vžďveky
všude, zvláště na rakouské němocké továrníky
a dodavatele, kdožkoli hledáte ke koupi věc
doma nevyráběných a hleďte tak bez ohledun
to neb ono vynutiti u Němců uznání a respek
před českou řečí i národnosti. Každá kloudnějš
továrna na př. ve Vídni zaměstnává Čechy neb
si může snadně Cechy opatřiti a jest dokono
povinna s českými zákazníky česky jednat jak
jedná s Maďary maďarsky atd. Když ale češt
konsumenti, kteří buď pro výhodnější koupi neb
pro speciality se obracejí na Němce, při toms
krčí a píšíce třebas i lámanou němčinou (z ní
si jiní jen tropí smích), bezděčně tím vycházej
Němcům vstříc a tak jim práci činí co ne
pohodlnější, pak se nedivte nadutosti rakouskýc
Pišta
Němec
Maďar
Vídeň
Čechy
29
article
Němců, kteří chtějí i v obchodě podržeti svoy
povýšené stanovisko, jako je na základě neror
ného provádění zákona politicky mají. Jel
čeština u rakouských úřadů při každé přílek
tosti stavěna na druhé místo, dokažte aspoň v
svéprávní, nezávislí živnostníci, obchodníci
rolníci její rovnoprávnost. Píše-li se vám s
mecky, žádejte výslovně českou korrespondeno
a také český styk osobní a nepřijímejte agenti
kteří s vámi nemohou česky jednati. Nebojt
se, že nepořídíte. Na pouhý projev, že chcel
styk český, všichni dodavatelé vám vyhoví (poně
vadž i Čechům chtějí prodati a na nich vydělat)
a kdyby pouhé přání nestačilo, odvažte se po
hroziti, že koupíte jinde (vždyť i v českých n
vinách inserují). Prospějete tím nejen sobě
nýbrž mnohonásobně i národu, řešíce tak vy
datně národnostní otázku v Rakousku. Krom
pohodlí při vyjednávání v mateřštině bude ván
vše srozumitelno (nedobrému znalci němčiny
leccos může zůstati nejasno); dodáte tím vál
nosti češtině a posílite značně český živel v ně
meckých městech, zvláště ve Vídni, kde jest
mnoho českých dělníků a úřadníků zaměstnán
v továrnách a obchodech, ale kde se s nimi
mnohdy pohrdlivě nakládá. Když na př. tovární
bude nucen česky dopisovati a vyjednávati, bud
si i více vážiti českého úřadníka, kdežto jina
mu dává leckdy cititi jakousi inferioritu vůě
Němec
Čecho
Rakousko
Vídeň
30
article
Němci, hledě k tomu, aby jeho zvláštních služe
jako Čecha (rakouský Němec zřídka zná ví
řečí) nemusil užívati a tak jej mohl i méně cd
měňovati. Takovým jednáním zlepšíte postave
četných Čechů ve Vídni. Továrník bude musi
do českých krajin posílati české jednatele, mo
téry a instaliatéry a pak nebude moci česk
dělníky vypovídati nebo práci jim odpírati.C
praveno, nejsou prázdná slova, každý znal-
poměrů dosvědčí, jak na př. ve Vídni na Čec
shlížejí a jak tito, žel, i když si mohou dupnouí
raději se uhnou. Má-li býti národ silný, mu
býti každý jednotlivec sebevědomý — z kvádral
— Ke III. sjezdu slovanských nov
nářů z Rakousko-Uherska, jenž koná se v De
brovníku, došlo až posud, dle bulletinuz
hřebského pořadatelstva, 78 přihlášek. Z toh
připadá na Čechy a Moravu 19. Poláků z H
liče přihlášeno 31. Silné účastenství polskýd
novinářů je velmi potěšitelno. Z Čech hlan
příliv se teprve čeká, zvláště z Prahy. Lht
posunuta do 18. t. m. Kdo má v úmyslu zúča
niti se sjezdu, nemeškej zaslati přihláškua
adresu dra. Time Mazzury v Záhřeb
Včasnost je důležita k vůli objednání míst
Němec
Čecho
Polák
Lht
doktor
Vídeň
RakouskoUhersko
Čechy
Morava
Praha
Záhřeb
Tim Mazzury