2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 14. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se-
v Praze v administraei
u něs
dvrt lta . 6 K —
s dvojí denáškou h K 50
n měsl
nint leta. . . . 7 K 50h
ve filialkách
unětíe . . . . . . 2 K 30
Poštou:
nvr. . . 9 K eon
s drojí zisilkoa
nt ls . . .
Praha
5
article
Národohospodářské vyděrač-
ství prusko-německé a troj-
spolek.
Národohospodářské vyděrač-
ství prusko-německé a troj-
spolek.
Kdo za posledních třiceti let jen poně-
kud bedlivěji stopuje snahy nového císařstv
německého ke všem státům sousedním, se
znal, že se nesou dvojím směrem, z nichž
jeden doplňuje a podporuje druhý, a kteréz
oba jsou řečeným státům na škodu. Zřízení
nového císařství německého zplodilo ohrom-
nou domýšlivost, nenasytnost a hrdost jeho
správcův, ale stálo velmi mnoho peněz a od
te doby vyžaduje na svých příslušnících
těžké oběti hmotné. Následek zpupnostia
pánovitostí nové říše německé jest její stala
snaha, dostati státy sousední do zjevné po-
litické závislosti; a následek vzrůstající
hmotné bídy domácí jest touha, vyčerpávati
a vyssávati kolkolem všechny státy blizké
vzdůlené finančně, obchodně, průmyslně, po-
kud jen to kde možno.
Vojenskou slávu pruskou z let 1866a
1870 mají ostatní státy evropské napořá
nejen poslušně a pokorně uznávat, alei
platit. Smlouvy politické a obchodní, kteréz
nové Německo od r. 1870 s jednotlivými
státy uzavřelo, slouží k tomu účelu: k poli-
tickému i k hospodářskému povznesení jeho.
V řadě první sloužily a posud slouží tomuto
dvojímu účelu smlouvy, uzavřené s Rakousko-
Uherskem a s Italií, smlouvy, na nichž se
rřídil evropský trojspolek.
Německo
RakouskoUhersko
6
article
Toto sdružení od samého počátku ne
bylo a do té chvíle není svazkem tři státův
naskrze mezi sebou rovných. Německo do-
sáhlo, osvojilo si, strhlo na sebe mezi nimi
nepopíratelnou přednost a vykonává nad svými
spojenci zjevné poručnictví. Třeba jen roz-
pomenouti se, jakou měrou i Rakousko-Uher-
sko i Italie prodlením trojspolku jedině k na
léhání německému musily zvýšiti a stále
opravovati svou moc brannou. Z Berlína
říkalo se výslovně, že Rakousko-Uhersko a
ltalie musejí své vojsko rozmnožiti a vyzbro-
jiti tak, aby byly hodny svého přijetí do
trojspolku s Německem a svého setrvání
v něm. Militarism pruský za tři desetilet
rozšířil se i v Rakousko-Úhersku i v Itali.
Pro blahobyt zdejších národův měl a má
bohužel tytéž zalostné účinky, jaké vidíme
v Prusku.
Německo
Rakousko
Uhry
Berlín
RakouskoUhersko
Prusko
Italia
7
article
Ale Prusko záhy pomýšlelo, jak by za
hojilo rány, kteréž domácí militarism způ
sobil a napořád způsobuje domácím poměrům
eho národohospodářským. Zjednati domá-
ámu průmyslu a obchodu nové trhy zahra
niěné a uzavříti státům jiným trhy německé-
Dle tohoto receptu nové Německo uzavřelo
posud všechny obchodní smlouvy své s ci-
zinou a chce je uzavříti na novo. Především
zase s oběma nejblizšími spojenci svými,
Rakousko-Uherskem a s Italií. V druhé řadě
s Ruskem.
Ve všech jmenovaných třech státech
nové císařství německé usiluje o nabytí a
zajištění nových prospěchů, nových výhoda
užitků při sdělávání nových úmluv obchod
ních. Usnadnit vývoz vlastních výrobků prů-
myslových přes hranice a stížiti dovoz za
hraničních plodin a tovarů do Německa no
vími vysokými cly: ejhle, toť jádro vší za-
hraničné politiky německé, směřující k tomu.
vby soustavně a úžasnou měrou vykořisťo-
ral všechny národy, kterékoliv může svými
chapadly, kusadly a ssavidly opříst. Při tom
má napořád v první řadě namířeno na oba
své věrně spojence na Rakousko-Uhersko
na Italii.
Prusko
Německo
RakouskoUhersko
Rusko
8
article
Proti zahraničnímu obchodu rakousko-
uherskému Německo už vystoupilo se zvýše-
nými cly na dovoz obilí, rovněž jako prot
Rusku. Toto nemeškalo dáti německé vydě-
račnosti přislušnou odpověď ústy svého mi-
nistra politiky zahraničné, odpověď, které
panstvo berlinské nemálo se uleklo a s níž
co nejlěsněji souviší ochotná povolnost ber-
linská ve službách anglických proti Rusku
na severo-východě asijském. Není ani nej-
menší pochyby, že Rusko dovede patřičně
a důrazně odvrátiti škodu, kteráž vývoznímu
obchodu s obilím ruským přes hranice zá
padní hrozí z nejnovějšího záměru něme
ckého.
Ale Rakousko? Posud jsme nezaslechli.
že státníci a správcové jeho, ministři poli
tiky zahraničné a oba ministři obchodu, prot
zamýšlenému značnému zvýšení německého
cla na dovoz zdejšího obilí byli jen se ozvali.
Německo
Rusko
Rakousko
9
article
Naopak, ozývají se z Rakouska už i v lisfech
říše německé hlasy, které dokazují, že Ra-
kousko-Uhersko se smíří s tímto hrubým po-
škozením domácího obchodu obilního, b
které dokazují, že Rakousko-Uhersko nebude
míti žádné příčiny, aby své další setrvání
ve spolku s Německem učinilo nějak závislým
na obsahu nových obchodních úmluv s Ne
meckem. Tyto prý budou zjednány a Rakousko-
Uhersko prý zůstane i na dále členem troj-
spolku, třeba by Německo zvýšilo svá cla
na dovoz obilí odtud. Při tom náhončí poli-
tiky přuské v Rakousku hlučně připomínají
slova Bismarkova, že dva státy mohou byti
ve výborné shodě politické, třeba
by vedly mezi sebou záhladnou
válku obchodní a národohospo-
dářskou. Rozumí se, že tento výrok má
platit jen pro Rakousko. Kdyby naopak
Rakousko-Uhersku přišlo na mysl, zvýšiti
elo na nějaké zboží německé, svět by ihned
uviděl, jak Německo by odpovědělo. Nějakou
útěchu Prusko přece podává rolníkům ra-
kousko-uherským, jichžto obchody do Ně-
mecka novými cly budou velice stíženy a
poškozeny. Rusko a Amerika prý budou tě-
mito cly poškozeny ještě více ! Z těchto slov
zní celá hrdopyšná troufalost pruská proti
celému světu ! . .
Bismarkův
Rakousko
Uhersko
Německo
RakouskoUhersko
Prusko
Rusko
Amerika
RakouskýUhersko
10
article
Však ejhle, ozývá se proti prusko-ně-
mecké pýše, panovačnosti a lakotě přece
odpor. Nikoliv v Rakousku, ale v — Italii.
V ubohé Italii, která posavadní členství své
ve trojspolku odpykala tak těžce, že jest
finančně a národohospodářsky na mizině,a
která jest v Berlíně určena, aby německému
komandu přinesla nové oběti. Německo chce
zvýšiti clo na dovoz italských květin a ital-
ského ovoce. Tím způsobem by oba tyto
posud výnosné druhy italského obchodu vý-
vozného do Němec byly úplně zničeny.—
Ký div, že v parlamentě italském už
strhl se proto poplach a že vláda byla vy-
zvána, aby sdělila zástupcům národa,— co o
nových záměrech německých, směřujících na
zuičení vývozného obchodu italského s ovo-
cem a s květinami, jí známo jest a co hodlá
podniknouti, aby odvrátila takovou pohromu,
hrozící jí se strany německého spojence.
Listy anglické a uherské už mají zprávy, že
Italie jest pevně odhodlána raději vystoupiti
ze trojspolku a připojiti se ke spolku
franko-ruskému, než by po takovém
hrubém poškození svého domácího blaho-
bytu se strany Německa ještě na dále z
stala po jeho boku.
Třeba tato poplašná zpráva měla po-
třebí potvrzení, přece jest zjevno, že v Italii
proti novému národohospodářskému vydě
račství prusko-německému vzchopil se odpor,
na nějž Rakousko-Uhersko do té chvíle se
nevzmohlo. V Italii už se hlásá, že ob-
nova trojspolku vede jien přes
nové smlouvy obchodní s Ně-
meckem. Bude-li tohoto hesla a příkladu
následovati i — Rakousko?
Němec
Rakousko
Berlín
Německo
Uhersko
Italia
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacátá druhá.
on
poslanecký sněmovna
12
article
(Páv. a tel. zpráva »Nár. List vontbm
(Páv. a tel. zpráva »Nár. List vontbm
Z Vídně, 13. března.
Novela o státní přirážce k dani lihovéje
přikázána zvláštnímu výboru. Formálně b y lo
vyhověno levici. Nebyla přidělena, jak
původně zamýšleno, výboru bernímu, kterému
náleží. Ale v Rakousku a vídeňském parlamentě
neděje se, co je přirozeno a samozřejmo a ne-
Vídeň
Rakousko
13
article
Jchodí se rovnou, širokou silnicí, nýbrž oklikam
a křivými cestičkami postranními. Je tu velk
komise berní. První osnova daňová nesvěřís
však jí, nýbrž výboru speciálnímu, schválně pr
ni volenému. To je protimyslnost a nerozum.
ale ty vítězí.
V podstatě však levice nevyhrála. Chtěl
dvě věci. Jednak, aby konstruováno bylo mez
touto drobotinou, jejíž finanční effekt činí ně-
kohk millionů ročně, a mezi obrovským pod
nikem, založeným 500millionovou půjčkou in
vestiční, spojení t. zv. junclim, a to v ter
rozum, že by se obě zákonodárná díla ta, svou
povahou zcela různá, svým dosahem úplně roz
dílná, předložila současně k sankci. Nalehání t
nemohlo míti úspěchu, poněvadž je podle legis
latorní techniky nesplnítelným, protože aktivo
vání jednoho zákona nemůže býti v zákoně
samém učiněno závlslým na uplatnění zákona
zn
druhého.
Jinak tlačily německé strany levice, aby s
celá tato záležitost odročila tak, že ve výboru
bude hotova teprv, až bude ve výboru želez-
ničním vyřízen zákon investiční, tudiž tak, žese
neprojedná před velkonocemi. Ale také v tom
nepochodily. Výbor zejtra se zvolí a pospíší si.
by s neděle podal své pensum ke druhěmu
čtení sněmovně. Potom konečně dostanouse
země k malému příspěvku, který se jim sli
boval již od r. 1895 a který má v histori
větší rozsah než obsah jeho zasluhoval.
14
article
Mohlo se dojíti dnes také již k prvnímu
čtení předlohy o půjčce na investice, které vy
plní nepochybně také schůzi zejtřejší a páteční
Posl. Formánek ukázal v klidných vý
kladech na jednostrannost akce investiční, př
které na království české béře se zřetel pouze
nepatrný, podal celý pracovní program pro
komunikace našeho království a vypočetl on-
stavby vodní, jak regulační tak dopravní, kte
rých toto nezbytně potřebuje.
Pan Franko Stein dostal dnes od presi
denta hr. Vettera důtku. Za včerejší řeči dra
Kramáře zvolal: »Nejlépe bylo by Rakousko
annektovat !« Rozuměj: pro Prusko. Taková cen
sura sevšedněla ve vídeňském parlamentě a v jej
atmosféře, skandálním sprosťáctvím a surovost
německé obstrukce otrávené, pozbyla také dojmu
a všelikého účinku. Pokuta tohoto druhu po
kládá se v parlamentech jiných těžkou aci
lelnou. Je tam také zcela mimořádnou a vzácnou
Ale ve vídeňském klesla nejen estetická, nýbrž
též morální úroveň do té míry, že stala se ne
citnou proti veřejné příhaně, jakou trest, vyslo
vený z presidia zastupitolstva lidu, bez od
poru jest.
Formánek
Franco Stein
Vetter
Rakousko
Prusko
15
article
Nezmiňovali bychom se vzhledem k této
anesthesii mravní o tomto pokárání posl. Steina
který, jak se domníváme, nebude jim valně
dojat, kdyby nemělo zvláštního pozadí. Výkřik
hr. Vettrem odsouzený nenalezá se totiž ani
v jediném listě vídeňském. Byl totiž potl a če
a zamlčen v »Reichsraths-Correspondenz«
která vydává se jako officiální výňatek steno
grafického protokolu. Kdyby to byla interjekce
která zanikne ve hluku bez ohlasu, nic bychom
neřikali. Avšak dr. Kramář, znaje patrně prax
oficiny té, utajující věci německé, lovici a ze
jmena Všeněmcům nepříjemné, zachytil projev
p. Steina hned a neprodleně naň odpověděl
Ale v korrespondenci té vypuštěno těž
co dr. Kramář mu namítl — cel
polemika tedy. To je neomluvitelno. My.
kteří trváme na tom, že stenografický protoko
má býti dle výslovného předpisu jednacího řádu
věrným, úplným obrazem celého jednání, žá-
dáme a žádati musíme, by ve spolehliv
reprodukci jeho bylo vše, co se stalo. Nejen
útoky, nájezdy a nadávky adresované Cechům.
ale také výroky, kterýmiž osvědčují páni ze
»Všeněmeckého svazu« pravé svoje smýšlen
způsobem tak drastickým, že hr. Vetter uznal
potřebným vysloviti nad ním politování a je
pranýřovati.
Předseda zahájil schůzi o 11. hod. 15 m. dopol
Posl. Stein volán k pořádku pro včerejší svů
výkřik za řečí posl. dra. Kramáře, že snejlépe by
bylo, aby Rakousko bylo Pruskem annektováno«
předseda vyslovil zároveň politování, že taková slov
mohou pronéstí se v rakouském parlamentě
Stein
doktor
Kramář
Vetter
Posl
Prusek
všeněmecký svaz
Rakousko
Correspondenz
16
article
Na včerejší Freslův dotaz odpověděl před
seda hr. Vetter, že mu ani nenapadlo opatřovat
se ochrannými orgány a také nikoho neustanovil
aby zamezoval poslancům přístup k předsedovi. Sta
lo-li se tak včera, o čemž neví, stalo se to bez jeh
vědomí.
Ministerský předseda žádá písemně, by sec
možná záhy svolala kvotová de putace a před-
seda oznamuje, že dá volbu tu záhy na jednae
pořad.
Ministr financí podal předlohu o příspěvku
do bursovního fondu za zázham cenných
papírů na bursách pražské a terstské.
Mezi došlými spisy je pílný návr
posl. Reichstädtra a sp. ve věcech nouze; —
návrhy posl. Olnera a sp. v záležitosti discipli
nárního vyšetřování posl. Seitze; — Schreitra
a sp. na změnu trestních ustanovení o týrání nedo
spělých dětí a na zřízení státních útulků pro děti
— Eisenkolba a sp., aby lih, jehož používá s
k výrobě lihových destilátů pro vývoz, byl účaste
vývozní bonifikace; — Skály a sp. na zřízen
telefonického spojení se severní drahou Ferdinando
vou: — Kaspra a sp. na změnu § 132. III. hl
Rentová daň; — Kittla a sp. na ochranu domá
cího chmelařství při uzavírání nových obch. smluv
— Kiemanna a sp. stran nouze v některých
okresích.
Freslův
Vetter
Seitz
Kaspra
dráha Ferdinando va
17
article
Dotazy podali poslanci Em. Hrubý a spol
po konfiskaci »Labských Proudů« v v Kolíně,
Březnovský a spol. po brožurce »Rabín o kře-
sťanech«: — Klofáč a spol. po ztýrání vojín
22. mysliveckého praporu v Praze; — Holans k
a spol. po chování se c. k. hejtmanství budějoví
ckého k rolnictvu, postiženému povodní a po rozdě
lování podpor týmž okr. hejtmanstvím; — Olne
a spol. po události při porotním soudě ve Vídni, kde
porotci vyzývali obhájce, aby zkrátili své řečí;
Axmann a spol. po nehodách, způsobených pře-
trženými dráty elektrického vedení ve Vidni, a po
zadaném patentu; — Hanisch a spol. po vypůj
čování knih z univ. knihovny vídeňské; — Schč-
nerer a spol. po zabavení díla hr. Hoesbroecka
— Hofera a spol. po konfiskaci »Egerer Nachrich
ten« pro inserät o kníze hr. Hoesbroecka »Papežstv
a jeho sociálně politická činnost«.
em
Březnovská
Klofáč
Axmann
Hoesbroeck
Hofer
Egerer Nachrich
Kolín
Praha
Vídeň
18
article
Sněmovna přechází k dennímu pořádku
Ústavní výbor 48členný zvolí se n
konec schůze.
Pokračovalo se v 1. čtení předlohy
o přirážce k lihové dani.
Posl. dr. Eisenkolb je proti předloze. V po
sledních 12 letech zvýšena byla tato daň na 65 mii
zl. Asi před 15 lety stál hektolitr lihu s daní as
28 zl., kdežto dnes činí daň samotná z 1 hl 35 zl
K tomu přichází ještě daň spotřební, tak že dnes
stojí hl lihu s daní 59 až 62 zl. Vyšší výnos daně
z kořalky má být zemím ponechán jenom do konc
roku 1909. Vládě se patrně jedná jen o zvýšeni
daně. Nepřímé daně jsou ohromné. Až na císařskou
rodinu, šlechtu a římskokatolickou církev, která má
asi pro 49.000 osob duchovního stavu v Rakousku
dvě milliardy jmění, dále až na některé velkokapita
listy židovské i křesťanské bude v Rakousku hrozně
málo oněch šťastných lidí, o nichž finanční minist
ve svém výkladu k rozpočtu mluvil.
K šťastným lidem patří každým způsobem pp
Petschek a Weimann v Ústí, z nichž každý vydělá
denně 20.000 zl. Majíť při každém vagonu uhilí 20zl
Pro daň z příjmu přihlásili se teprve po dlouhé do-
mluvě se 40.000 zl. Sám místodržitel si dopisuje
s jedním z těchto mužův. Pan Weimanu žaloval jistéh
redaktora, kterýž jej vinil, že zatajuje své příjmy
podlehající dani, ale před přelíčením odvolal žalobu
a zaplatil všechny útraty.
Posl
doktor
Eisenkolb
Petschek
Weimann
Weiman
Rakousko
Ústí
19
article
Nouze mezi lidem jest veliká. Všude se ozývá
stížnost na konkurenci. I pekaři si stěžují na kon
kurenci. Vždyť sám kn. Clary má velké pekařství
Proti tomu by se nedalo mnoho namitati, kdyby kn
Clary säm jako tovaryš přistoupil také k peci. T
však on neučiní. Také dělníkům se vede zle. Řečník
zabývá se zevrubně sociálními a hospodářskými po-
měry a uvádí na výstrahu francouzskou revoluci.
budou-li na lid uvalena další břemena.
Navrhuje resolucí, aby ke spořádání zemskýc
financí vložila se do státního rozpočtu určitá suma
— pro letošek 20 mill. K. Úhradu nesmí platiti chud
obyvatelstvo, ale ať zvýší se osobní daň příjmová
lidi, již mají přes 5000 zl. ročního příjmu
Troufá, že výbor navrhne, aby se přešlo k jed
nacímu pořadu přes tuto nespravedliveu a nedosta-
tečnou vládní předlohu. (Pochvala mezi řeční kovými
přáteli.)
Poslanec Schücker (pro předlohu) dal se za-
psat jen proto, že předloha, proti níž má mnoh
námitky, vyhovuje mnobým přáním a požadavkům
zemí, aby se udělala přítrž smutnému stavu zem
ských financí.
Také český sněm učinil příslušný projev. Je po
vinností tamějších národů nedopouštěti, aby země
hynula proto, že její finanční správa nevládne do
statečnými prostředky. Pomoci zemským financím je
vlasteneckým dílem, ale také nezbytnou povinnost
státu. Jen říšská rada je prý oprávněna rokovat
o léto vládní předloze. Pojednává o českém rozpočtu.
jemuž přitíží se ještě učitelskými požadavky. Něm i
na českém sněmě musí opříti se autonomistickým
výstupkům. Přirážky v Čechách zvýšiti se nemohou.
Jeho strana bude proto hlasovati pro předlohu, ale
musí vytknouti také námitky proti ní.
Claro
Schücker
Čechy
20
article
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8 h
odpolední . . . . . . . za 2h
Vo Blialkách na venkovř:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední
. . . . . . . 3h
Inserá ty
platí se hetevě rapřaa
Přešpleceni a insrrty přijtmá sdminl-
strace v Marianské ulici č.z.
Tam nacházejí se též redakc
tiskérna a vzpedipn „Národních Lista-
Rukopisy se novracejí
Inserý
národní List
21
article
Protestuje proti včerejším vývodům poslance dra.
Kramáře. Němci v Čechách chtějí mír, ale byl vždy
mařen Čechy. Češí dali také podnět k vypovězení
celního a obchodního spolku s Uhrami. Návrh byl
přijat jednoblasně, v českém sněmě vzácný zjev ! Zei
Však ve Vídni nevyvodili důsledky z tohoto usnešení
Němci v Čechách jsou strážci německých statků
a německé državy a proto také evropského míru. Jen
oni jsou skutečnými obranci a strážcí úzkého spolku
s Německem. Rakousko by bylo nyní v největších
nesnázích, kdyby nebylo tohoto spolku, jejž dr. Kramá
nazval »obehraným klavírem«. Němci touží po upe-
vnění tohoto spolku, nehoť jen v něm Rakousko může
státi se skutečnou velmocí.
Navrhuji, aby předloha byla příkázána 37-člen-
nému výboru. (Pochvala.)
Posl, Eldersch (proti) dovozuje, že předloh
stihne jen pracovní třídy. Náprava zemských financí
byla by hezká věc, ale náprava financí pracovního
lidu je mnohem důležitější. Na zvýšení učitelských
platů zaveď se větší daň mezi velkosta tkáři. Prote-
stují, aby nejednalo se o této předloze, dokud ne-
vyřídí se císařské nařízení o zvýšení kořaleční daně.
Zvýšením daně z lihu, jehož používá se v lékařství,
zvýší se ceny lékův a tím přitíží se nemocenským
pokladnám. Protestuji teda také již proti případnému
zvýšení ceny léků. Kořaleční daň je tak nemravná,
jako daň z vykřičených místnosti. Zvýší-li se kořa
leční daň, zhorší se pálenka, takže dělník za stejné
peníze dostane tolikéž, ale horšího zboží. Jeho strana
je skutečnou nepřítelkyní lihu, avšak dosavadní
prostředky proti alkoholismu nezasluhují uznání.
neboť nejsou účinné. Zlu odpomůže se jen poctivou
sociální reformou.
Němec
Čecho
Češit
Kramá
Posl
Eldersch
Čechy
Uhry
Vídeň
Německo
Rakousko
22
article
Navrhuje, aby se přikázala třelina zemského
podílu na lihově dani proti alkoholismu na zřízen
ústavů pro nevyléčitelné píjáky, na podporu hostinců.
kde se lihoviny neprodávají a na podporování spolku
proti požívání lihovin. Rečník končí protestem proti
předloze.
Posl. Menger porovnával přímé a nepřímé
daně a dovozoval, že proti nové nebo zvýšení dosa-
vadní daně lze uvésti různé námitky. Jedná-li se
však o veliké a důležité úkoly, musí se námitky ukli-
diti. Připouští, že je bezprávím, nejsou-li dělníci na
sněmích zastoupení, ač přispívají k příjmům značnou
sumou, avšak on myslí, že všichni, kdo budou hla-
sovati pro předlohu, učiní tak v přesvědčení, že ko-
nali svou povinnost, aby pomohli k volebnímu právu
širokým vrstvám obyvatelstva. Při této předloze ne-
jedná se o skutečnou státní daň, ani o přírážku. Po-
jednává o příjmech zemí a nápravě zemských f-
nancí a prohlašuje, že ministr financí nastoupil při-
měřenou cestu tím, aby se přikázala zemím část
přímých daní. Narážeje na žádanou sociální reformu,
praví, že žádný rozumný politik nebude se vzpírati
kulturnímu a duševnímu povznešení dělniciva a jeho
vlivu na zákonodárství. Budoucnost nepatří zápasu
mezi dělníky a zaměstnavateli, ale harmonii tříd.
Doufá, že také širší vrstvy poznají, že zápasem ne-
dosáhne se konečného výsledku. (Pochvala
Návrhy a resoluce, jež podali řečníci během de
baty, byly přijaty a pesl. Gross navrhl konec de
baty, což bylo rovněž přijato
Hlavnimi řečníky zvoleni poslanci ryt. Abraha-
mowicz (pro) a Conci (proti).
Posl
Menger
jít bat
Gross
Conec
23
article
Posl. Conci mluví německy, ale proto přec
neuznává němčinu ani za státní ani za sprostředko-
vací řeč. (Pochvala mezi Vlachy.) Líčí stav jihotyrol-
ských Vlachů a zanedbávání jejich hospodářských
zájmů. Körbrovo ministerstvo je rozeštvalo. Poukazuj
na vládní prohlášení v tridentské otázce, čímž ne-
sprovodila se se světa touha Vlachů po samosprávě
spíše roznítila se. Tridenťané budou bojovati o sv
dobré právo. Nemají důvěry k nynější vládě. Hlaso
vali poprvé proti branecké předloze a budou hlaso-
vati také proti této předloze. (Hlučná pochvala mezi
Vlachy.)
Posl. ryt. D. Abrahamowicz pojednávaí
o předchozích dějinách nynější předloby a finančn
nouzi zemské. Diví se, že většina řečníků brojila
proti předloze, ale nikdo nepodal jiného vhodnéh
návrhu. Lituje, že neprovedla se na sněmích. Ohra-
žuje se proti Lemischově výčilce, že Halič dostal
dar. Smysl pro celek ukáže se při investiční pře-
loze. Navrhuje, aby předloha přikázala se 37člennému
výboru. (Pochvala mezi Poláky.)
Posl. Eldersch (ve věcné poznámce) polemi-
soval s Mengrovými vývody. Ať měšťácké strany
pelichají, sociální demokraté to neudělají
Návrhy Schückerův a Abrahamowiczův, aby
předloha přikázala se 37člennému výboru, přijímá
se a příslušný výbor zvolí se zejtra.
Následuje 1. čtení
investiční předlohy.
Posl
Vlach
Körbrův
svatý dobrá práv
D Abrahamowicz
Lemischův
Polák
Schückerův
Abrahamowiczův
Halič
24
article
Posl. Formánek: Pro předlohu, jež jedná
o stavbách a investicích nemám smyslu ani vůle
neboť ji považuji pro obyvatelstvo král. českého z
nové břemeno
Nechci předbíhati úvabám výboru železničního
který by měl dbáti všeobecného prospěchu, ale z
stanoviska obyvatelstva českého, vím napřed, bu-
dou-li ty ohromné milliony (483.038.000 K) povo-
leny, zbude nám jen připláceti více než čtvrtinu na
úroky z této půjčky. Obnosu toho bychom rádi
upotřebili k účelům prospěšnějším.
Vždyť fokální dráha z Rakovníka do Loun j
ta nejmenší a sice asi 40 km a náklad na ni jen
asi 8 mill. K. Je sama sebou nutna, neboť dosa-
vadní dopravní prostředky nestačí a bude brzo vý-
nosnou, mnohem více než ostatní státní trati, které
Posl
Formánek
Rakovník
Louny
km
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
u. Ve Vídni, 13. března
Vídeň
26
article
Drahá Karlol
Máš pravdu. Jsem hrozně nedbalá a z
sluhuji nejpřisnější parlamentní censury, za
slohuji, abych policajty byla donucena zased
nouti ku psacímu stolku, chopiti se péra a n
pali své drahé přítelkyní psaníčko o tom, co
se zde událo a dosud děje.
Nepsala jsem Ti dosud ani, jak ten »nový
dám vypadá. Abych Ti upřímně řekla, krásy
v něm mnoho není. Kdybys zrovna o to stálu
nohla bych Ti poslat »Extrablatt«, kde jsou
všichni poslanci vyfotografování, však musila
bys z mužnékrásy každého zástupce lidu
odečíst aspoň 50procentní manco, u některých
ž i 663/sprocentní.
O ano, duševní práce ničí organismus, pod
hmuje svaly a drtí kosti. Po šesti letech vy
padá každý poslanec jako umučení, vyzáblý.
bledý, oko má výhaslé a nervy se mu třesou
jsko struny na citeře. Znám mnohé, kteří vstou-
pli do parlamentu, váživše dobrých 120 kil.
1sevrkli se na kil sedmdesát. Mnozí z nich, jimž
hrozilo ztučnění srdee, jen prací parlamentn
byli zbaveni tohoto nebezpečného zla, a věru že
by si pání doktoři zabezpečili vděk trpícich a
jejich milých, kdyby mezi jiným předpisovali
ným pácientům půl léta, rok nebo dvě říšské
ndy. Jet rychlikem státních dráh za měsíc
uspoň pětkrát do Vídně a tolikrát též nazpá
Vídeň
27
article
již samo sebou je procedurou lepší než nejracio
nálnější švédský tělocvik
Však abych se opět vrátila ko té kráse,
To bys neřekla, má milá, že ti nejhezč
jsou tam svobodní. Toť se ví, že až na tábor-
ského pana dra. Langa, který od té doby, co se
stal »panem otcem«, parlamentu povážlivě se
vyhýbá. Nepopírám, že braní měřičného je věc
snad ještě příjemnější, než hádati se v komisi
s panem Kaisrem neb Mosdorfrem, ale třeb
míti též slušný ohled k dámám, jež nepřestá-
valy se vyptávati, kdo že je ten hezký muž s tím
černým havraním vlasem.
Také pan Udržal je fešák. Má ale dvě
chyby. Především zalíbilo se mu ve přiliš krát-
kých vestách a potom je mládencem, totižje
tím, čemu se u nás mládenec říká. A to je
škoda.Pan Udržal mohl by být už dávno že-
nat, ale bůh ví, nač čeká. Pan dr. Pacák má
sice pro něho nevěstu připravenou, neví ale
bude-li ji pán Udržal chtit, poněvadž je prý to
jen princezna.
Nedá se popříti, že výběr krásy našelse
v klubu páně Schönererově. Klub ten je v pra-
vém slova toho smyslu galerií mužné krásy
V první řadě sluši předvésti pana Haucka.
Řecký názor liší se ohledně krásy velice pod-
statně již od názoru římského. Řekové milovali
muže postavy veliké, ne tělnaté, ale svalnaté,
kdežto Římané posuzovali krásu především dle
hlavy a potom teprve dlen těla ostatního. Esky-
máci mají za nejkrásnějšího docela v opaku
k názorům klasiekým toho nejmenšího a nej-
útlejšího. Pan Hauck kloní se s libezným pů
vabem svým k názorům ol kráse, jakýmižo byl
Lang
Kaiser
Mosdorfr
Udržal
doktor
Pacák
Hauck
Řek
Říman
Esca
pán Schönererov
28
article
prodehnuti Římané a ještě více v tulenní kůž
zašiti obyvatelé Grónska a světa sousedního
Však jest si toho pan Hauck plně vědom, prot
nosí z pravidla sametový kabátek a vestu s mo
hezkými knofličky.
Tajný závistník páně Hauckův je pan
Eisenkolb z téhož klubu.
Byl to úchvatný okamžik, když v řeči sv
o ligurianské interpellaci nadmul prsa a udeřiv
se v ně mužnou pěstí, zadušoval se, že ma
v těle Krista. Tento pan Eisenkolb, který je
největší koketou ve slavném domě, bude pry
míti dueli s panem Hauckem, jenž mu závid
přízeň, kterou ho jistá vídeňská kráska za-
sypává.
ihO afféře té mluvi se ve vídeňském parla
mentě víc, než o nejnovějších českých vymože
nostech a každý zmírá v pravém smyslu slova
nedočkavostí, jak to asi dopadne.
O panu Hannichovi vypravovali sice zl
lidé, že prý v době, kdy nekoná se schůze
dělá v cirku Barnuma a Byllva »nejtenčíh
člověka na světě«, však ukázalo se, že neníto
pravda; Barnum je totiž dávno už z Vídne
is »nejtenčím člověkem« a pan Hlannichi pořá
ještě sedí na svém místě.
Říman
Hauck
Hauckův
Eisenkolb
Hannich
Barnum
Byllvo
Barna
Hlannichi
Grónsko
tělo Krist
29
article
Abych ti, má milá, popsala pana Fressla
Carlyle praví ve své historii revoluce fran-
couzské o vynikajících členech »hory«l vě kon-
ventu následující: Ti nejodhodlanější, nejschop
nější, nejkrvežiznivější byli až na nepatrné vý
jimky postavy malé, nepatrné. Je vůbec zjevem
pravidelným, že lidé hřmotni jsou povahou
klidni, jsou konservativní, naproti tomu lidé po
stavou nepatrní bývají největšíini zuřivci.
Když jsem spatřila pana Fresla poprvě, byl
mi nápadně známým. Tři dny jsem si lámala
mozek přemítáním, kde že jsem mladého toho
muže již viděla. Konečně se mí rozbřesklo. Se-
známila jsem se s nim v salóně paní Recamie
rové: Pan Camill Desmoulins, Ano nikdo jiný.
jako by z oka vypadl mužíčku na onom
obraze.
Duše prý se stěhují a duše prý má učinek
též co do formy a držení těla. Snad se duše
Camilla Desmoulinsa přestěhovala do pana
Freslá.
Dojem, jaký na mne učinil, když jsem ho
poprvé uslyšela, nevyhladí z mysli mé žádný
jiný. 0, jak to zachvělo českým srdcem, když
zvolal: »Pánové, nám nepomůže ani. Petr an
— Körber !« Aneb když zaburácel volně dl
Havlíčka: »Nebojím se ani inspekce, ani injekce,
ani indexe, já zrádcem nebudu!«
Ano, má drahá ! tak to říci nedovede žádný-
Učiněný Antonius!
Carlyle
Fresl
Recamie
Desmoulins
Camillo Desmoulins
Freslý
Petr an
Körber
Havlíček
Antonius
30
article
Němci ostatně nemohou si naříkat, maj
také takového »Kédla«, jako říká pan poslane
Zázvorka. A ku podivu: má české jmeno, ř
kají mu pan Malík. Původ jeho jako všech lid
velikých a neobyčejných je poněkud tajuplný
Jedni tvrdí, že pochází z Jihlavy a že je pocti-
vých českých rodičů syn, druzí zase přísahají
že je rozený Štyřan, jak prý tomu nasvědčuje
drobounké, ale docela drobounké volátko, jež mu
počiná na pravé straně krku vyrůstati. Jední
tvrdí, že je povoláním svým statkářem a vinařem,
druzí, že má ve Štyrském Hradci frizérský
závod. Také o něm rozšířena zvěst, že by
druhdy důstojníkem, že byl ale degradován, po-
něvadž prý kdesí v restauraci vypískal vojen
skou hudbu Bosňáků.
Abys totiž, má drahá, tomu sporozuměla,
věz, že ve Vídni a v hlavním městě věčně ze-
leného Štyrska je posádkou bosensko-herce
govské vojsko, a sice proto, aby se tam naučilo
německy a mohlo potom roznášet po světo
dýmky, hole a špičky na cigara
Pan Malik mně připominá Saint Justa. J
lehounký, ulízaný a strašně krvežíznivý. Nemá-li
náhodou po ruce Čecha, kousá do červených
pomorančů. Mimo to má strašně svrchu na
ministra vojenství.
Němec
Zázvorka
Malík
Bosňák
Just
Čecho
Jihlava
Vídeň
Štyrský Hradec
31
article
»Volte mne do delegací« — zvolal včera
a dům otřásal se při tom v základech — »já
to s ministrem války tam vypořádámi«
A celá sněmovna žasla nad kuráží tohoto pána.
Bude to strašná katastrofa, až tento pán
se na své parlamentní dráze s ním srazi. Jako
když v nekonečném prostoru srazí se dva
bludné světy.
Do té doby bůh ví, co se stane. Do t
doby také bůh ví jaké budou opět módy.
Abych Ti řekla, béhala jsem včera celý
den po ulicích vídeňských a prohližela výkladní
skříně, ale nového, zvlástního nenalezla jsem
tam nic. Leda blůzy, plné skleněných a kovových
cetek. Jakoby je dělal zámečník nebo pasíř
ne krejčí.
O tom ale, má drahá, později.
Dovol, abych dnes vtiskla na Tvou inter-
essantně bleďoučkou tvář tisíc polibků. Bu
zdráva a vzpomínej
na svou upřímnou