ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e18108d0-6602-11dc-b2a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 54, work 6, person 86, org 6
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 14. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 73.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se- v Praze v administraei u něs dvrt lta . 6 K — s dvojí denáškou h K 50 n měsl nint leta. . . . 7 K 50h ve filialkách unětíe . . . . . . 2 K 30 Poštou: nvr. . . 9 K eon s drojí zisilkoa nt ls . . .
Praha
5 article Národohospodářské vyděrač- ství prusko-německé a troj- spolek.
Národohospodářské vyděrač- ství prusko-německé a troj- spolek. Kdo za posledních třiceti let jen poně- kud bedlivěji stopuje snahy nového císařstv německého ke všem státům sousedním, se znal, že se nesou dvojím směrem, z nichž jeden doplňuje a podporuje druhý, a kteréz oba jsou řečeným státům na škodu. Zřízení nového císařství německého zplodilo ohrom- nou domýšlivost, nenasytnost a hrdost jeho správcův, ale stálo velmi mnoho peněz a od te doby vyžaduje na svých příslušnících těžké oběti hmotné. Následek zpupnostia pánovitostí nové říše německé jest její stala snaha, dostati státy sousední do zjevné po- litické závislosti; a následek vzrůstající hmotné bídy domácí jest touha, vyčerpávati a vyssávati kolkolem všechny státy blizké vzdůlené finančně, obchodně, průmyslně, po- kud jen to kde možno. Vojenskou slávu pruskou z let 1866a 1870 mají ostatní státy evropské napořá nejen poslušně a pokorně uznávat, alei platit. Smlouvy politické a obchodní, kteréz nové Německo od r. 1870 s jednotlivými státy uzavřelo, slouží k tomu účelu: k poli- tickému i k hospodářskému povznesení jeho. V řadě první sloužily a posud slouží tomuto dvojímu účelu smlouvy, uzavřené s Rakousko- Uherskem a s Italií, smlouvy, na nichž se rřídil evropský trojspolek.
Německo RakouskoUhersko
6 article
Toto sdružení od samého počátku ne bylo a do té chvíle není svazkem tři státův naskrze mezi sebou rovných. Německo do- sáhlo, osvojilo si, strhlo na sebe mezi nimi nepopíratelnou přednost a vykonává nad svými spojenci zjevné poručnictví. Třeba jen roz- pomenouti se, jakou měrou i Rakousko-Uher- sko i Italie prodlením trojspolku jedině k na léhání německému musily zvýšiti a stále opravovati svou moc brannou. Z Berlína říkalo se výslovně, že Rakousko-Uhersko a ltalie musejí své vojsko rozmnožiti a vyzbro- jiti tak, aby byly hodny svého přijetí do trojspolku s Německem a svého setrvání v něm. Militarism pruský za tři desetilet rozšířil se i v Rakousko-Úhersku i v Itali. Pro blahobyt zdejších národův měl a má bohužel tytéž zalostné účinky, jaké vidíme v Prusku.
Německo Rakousko Uhry Berlín RakouskoUhersko Prusko Italia
7 article
Ale Prusko záhy pomýšlelo, jak by za hojilo rány, kteréž domácí militarism způ sobil a napořád způsobuje domácím poměrům eho národohospodářským. Zjednati domá- ámu průmyslu a obchodu nové trhy zahra niěné a uzavříti státům jiným trhy německé- Dle tohoto receptu nové Německo uzavřelo posud všechny obchodní smlouvy své s ci- zinou a chce je uzavříti na novo. Především zase s oběma nejblizšími spojenci svými, Rakousko-Uherskem a s Italií. V druhé řadě s Ruskem. Ve všech jmenovaných třech státech nové císařství německé usiluje o nabytí a zajištění nových prospěchů, nových výhoda užitků při sdělávání nových úmluv obchod ních. Usnadnit vývoz vlastních výrobků prů- myslových přes hranice a stížiti dovoz za hraničních plodin a tovarů do Německa no vími vysokými cly: ejhle, toť jádro vší za- hraničné politiky německé, směřující k tomu. vby soustavně a úžasnou měrou vykořisťo- ral všechny národy, kterékoliv může svými chapadly, kusadly a ssavidly opříst. Při tom má napořád v první řadě namířeno na oba své věrně spojence na Rakousko-Uhersko na Italii.
Prusko Německo RakouskoUhersko Rusko
8 article
Proti zahraničnímu obchodu rakousko- uherskému Německo už vystoupilo se zvýše- nými cly na dovoz obilí, rovněž jako prot Rusku. Toto nemeškalo dáti německé vydě- račnosti přislušnou odpověď ústy svého mi- nistra politiky zahraničné, odpověď, které panstvo berlinské nemálo se uleklo a s níž co nejlěsněji souviší ochotná povolnost ber- linská ve službách anglických proti Rusku na severo-východě asijském. Není ani nej- menší pochyby, že Rusko dovede patřičně a důrazně odvrátiti škodu, kteráž vývoznímu obchodu s obilím ruským přes hranice zá padní hrozí z nejnovějšího záměru něme ckého. Ale Rakousko? Posud jsme nezaslechli. že státníci a správcové jeho, ministři poli tiky zahraničné a oba ministři obchodu, prot zamýšlenému značnému zvýšení německého cla na dovoz zdejšího obilí byli jen se ozvali.
Německo Rusko Rakousko
9 article
Naopak, ozývají se z Rakouska už i v lisfech říše německé hlasy, které dokazují, že Ra- kousko-Uhersko se smíří s tímto hrubým po- škozením domácího obchodu obilního, b které dokazují, že Rakousko-Uhersko nebude míti žádné příčiny, aby své další setrvání ve spolku s Německem učinilo nějak závislým na obsahu nových obchodních úmluv s Ne meckem. Tyto prý budou zjednány a Rakousko- Uhersko prý zůstane i na dále členem troj- spolku, třeba by Německo zvýšilo svá cla na dovoz obilí odtud. Při tom náhončí poli- tiky přuské v Rakousku hlučně připomínají slova Bismarkova, že dva státy mohou byti ve výborné shodě politické, třeba by vedly mezi sebou záhladnou válku obchodní a národohospo- dářskou. Rozumí se, že tento výrok má platit jen pro Rakousko. Kdyby naopak Rakousko-Uhersku přišlo na mysl, zvýšiti elo na nějaké zboží německé, svět by ihned uviděl, jak Německo by odpovědělo. Nějakou útěchu Prusko přece podává rolníkům ra- kousko-uherským, jichžto obchody do Ně- mecka novými cly budou velice stíženy a poškozeny. Rusko a Amerika prý budou tě- mito cly poškozeny ještě více ! Z těchto slov zní celá hrdopyšná troufalost pruská proti celému světu ! . .
Bismarkův Rakousko Uhersko Německo RakouskoUhersko Prusko Rusko Amerika RakouskýUhersko
10 article
Však ejhle, ozývá se proti prusko-ně- mecké pýše, panovačnosti a lakotě přece odpor. Nikoliv v Rakousku, ale v — Italii. V ubohé Italii, která posavadní členství své ve trojspolku odpykala tak těžce, že jest finančně a národohospodářsky na mizině,a která jest v Berlíně určena, aby německému komandu přinesla nové oběti. Německo chce zvýšiti clo na dovoz italských květin a ital- ského ovoce. Tím způsobem by oba tyto posud výnosné druhy italského obchodu vý- vozného do Němec byly úplně zničeny.— Ký div, že v parlamentě italském už strhl se proto poplach a že vláda byla vy- zvána, aby sdělila zástupcům národa,— co o nových záměrech německých, směřujících na zuičení vývozného obchodu italského s ovo- cem a s květinami, jí známo jest a co hodlá podniknouti, aby odvrátila takovou pohromu, hrozící jí se strany německého spojence. Listy anglické a uherské už mají zprávy, že Italie jest pevně odhodlána raději vystoupiti ze trojspolku a připojiti se ke spolku franko-ruskému, než by po takovém hrubém poškození svého domácího blaho- bytu se strany Německa ještě na dále z stala po jeho boku. Třeba tato poplašná zpráva měla po- třebí potvrzení, přece jest zjevno, že v Italii proti novému národohospodářskému vydě račství prusko-německému vzchopil se odpor, na nějž Rakousko-Uhersko do té chvíle se nevzmohlo. V Italii už se hlásá, že ob- nova trojspolku vede jien přes nové smlouvy obchodní s Ně- meckem. Bude-li tohoto hesla a příkladu následovati i — Rakousko?
Němec Rakousko Berlín Německo Uhersko Italia
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze dvacátá druhá. on
poslanecký sněmovna
12 article (Páv. a tel. zpráva »Nár. List vontbm
(Páv. a tel. zpráva »Nár. List vontbm Z Vídně, 13. března. Novela o státní přirážce k dani lihovéje přikázána zvláštnímu výboru. Formálně b y lo vyhověno levici. Nebyla přidělena, jak původně zamýšleno, výboru bernímu, kterému náleží. Ale v Rakousku a vídeňském parlamentě neděje se, co je přirozeno a samozřejmo a ne-
Vídeň Rakousko
13 article
Jchodí se rovnou, širokou silnicí, nýbrž oklikam a křivými cestičkami postranními. Je tu velk komise berní. První osnova daňová nesvěřís však jí, nýbrž výboru speciálnímu, schválně pr ni volenému. To je protimyslnost a nerozum. ale ty vítězí. V podstatě však levice nevyhrála. Chtěl dvě věci. Jednak, aby konstruováno bylo mez touto drobotinou, jejíž finanční effekt činí ně- kohk millionů ročně, a mezi obrovským pod nikem, založeným 500millionovou půjčkou in vestiční, spojení t. zv. junclim, a to v ter rozum, že by se obě zákonodárná díla ta, svou povahou zcela různá, svým dosahem úplně roz dílná, předložila současně k sankci. Nalehání t nemohlo míti úspěchu, poněvadž je podle legis latorní techniky nesplnítelným, protože aktivo vání jednoho zákona nemůže býti v zákoně samém učiněno závlslým na uplatnění zákona zn druhého. Jinak tlačily německé strany levice, aby s celá tato záležitost odročila tak, že ve výboru bude hotova teprv, až bude ve výboru želez- ničním vyřízen zákon investiční, tudiž tak, žese neprojedná před velkonocemi. Ale také v tom nepochodily. Výbor zejtra se zvolí a pospíší si. by s neděle podal své pensum ke druhěmu čtení sněmovně. Potom konečně dostanouse země k malému příspěvku, který se jim sli boval již od r. 1895 a který má v histori větší rozsah než obsah jeho zasluhoval.
14 article
Mohlo se dojíti dnes také již k prvnímu čtení předlohy o půjčce na investice, které vy plní nepochybně také schůzi zejtřejší a páteční Posl. Formánek ukázal v klidných vý kladech na jednostrannost akce investiční, př které na království české béře se zřetel pouze nepatrný, podal celý pracovní program pro komunikace našeho království a vypočetl on- stavby vodní, jak regulační tak dopravní, kte rých toto nezbytně potřebuje. Pan Franko Stein dostal dnes od presi denta hr. Vettera důtku. Za včerejší řeči dra Kramáře zvolal: »Nejlépe bylo by Rakousko annektovat !« Rozuměj: pro Prusko. Taková cen sura sevšedněla ve vídeňském parlamentě a v jej atmosféře, skandálním sprosťáctvím a surovost německé obstrukce otrávené, pozbyla také dojmu a všelikého účinku. Pokuta tohoto druhu po kládá se v parlamentech jiných těžkou aci lelnou. Je tam také zcela mimořádnou a vzácnou Ale ve vídeňském klesla nejen estetická, nýbrž též morální úroveň do té míry, že stala se ne citnou proti veřejné příhaně, jakou trest, vyslo vený z presidia zastupitolstva lidu, bez od poru jest.
Formánek Franco Stein Vetter Rakousko Prusko
15 article
Nezmiňovali bychom se vzhledem k této anesthesii mravní o tomto pokárání posl. Steina který, jak se domníváme, nebude jim valně dojat, kdyby nemělo zvláštního pozadí. Výkřik hr. Vettrem odsouzený nenalezá se totiž ani v jediném listě vídeňském. Byl totiž potl a če a zamlčen v »Reichsraths-Correspondenz« která vydává se jako officiální výňatek steno grafického protokolu. Kdyby to byla interjekce která zanikne ve hluku bez ohlasu, nic bychom neřikali. Avšak dr. Kramář, znaje patrně prax oficiny té, utajující věci německé, lovici a ze jmena Všeněmcům nepříjemné, zachytil projev p. Steina hned a neprodleně naň odpověděl Ale v korrespondenci té vypuštěno těž co dr. Kramář mu namítl — cel polemika tedy. To je neomluvitelno. My. kteří trváme na tom, že stenografický protoko má býti dle výslovného předpisu jednacího řádu věrným, úplným obrazem celého jednání, žá- dáme a žádati musíme, by ve spolehliv reprodukci jeho bylo vše, co se stalo. Nejen útoky, nájezdy a nadávky adresované Cechům. ale také výroky, kterýmiž osvědčují páni ze »Všeněmeckého svazu« pravé svoje smýšlen způsobem tak drastickým, že hr. Vetter uznal potřebným vysloviti nad ním politování a je pranýřovati. Předseda zahájil schůzi o 11. hod. 15 m. dopol Posl. Stein volán k pořádku pro včerejší svů výkřik za řečí posl. dra. Kramáře, že snejlépe by bylo, aby Rakousko bylo Pruskem annektováno« předseda vyslovil zároveň politování, že taková slov mohou pronéstí se v rakouském parlamentě
Stein doktor Kramář Vetter Posl Prusek všeněmecký svaz Rakousko Correspondenz
16 article
Na včerejší Freslův dotaz odpověděl před seda hr. Vetter, že mu ani nenapadlo opatřovat se ochrannými orgány a také nikoho neustanovil aby zamezoval poslancům přístup k předsedovi. Sta lo-li se tak včera, o čemž neví, stalo se to bez jeh vědomí. Ministerský předseda žádá písemně, by sec možná záhy svolala kvotová de putace a před- seda oznamuje, že dá volbu tu záhy na jednae pořad. Ministr financí podal předlohu o příspěvku do bursovního fondu za zázham cenných papírů na bursách pražské a terstské. Mezi došlými spisy je pílný návr posl. Reichstädtra a sp. ve věcech nouze; — návrhy posl. Olnera a sp. v záležitosti discipli nárního vyšetřování posl. Seitze; — Schreitra a sp. na změnu trestních ustanovení o týrání nedo spělých dětí a na zřízení státních útulků pro děti — Eisenkolba a sp., aby lih, jehož používá s k výrobě lihových destilátů pro vývoz, byl účaste vývozní bonifikace; — Skály a sp. na zřízen telefonického spojení se severní drahou Ferdinando vou: — Kaspra a sp. na změnu § 132. III. hl Rentová daň; — Kittla a sp. na ochranu domá cího chmelařství při uzavírání nových obch. smluv — Kiemanna a sp. stran nouze v některých okresích.
Freslův Vetter Seitz Kaspra dráha Ferdinando va
17 article
Dotazy podali poslanci Em. Hrubý a spol po konfiskaci »Labských Proudů« v v Kolíně, Březnovský a spol. po brožurce »Rabín o kře- sťanech«: — Klofáč a spol. po ztýrání vojín 22. mysliveckého praporu v Praze; — Holans k a spol. po chování se c. k. hejtmanství budějoví ckého k rolnictvu, postiženému povodní a po rozdě lování podpor týmž okr. hejtmanstvím; — Olne a spol. po události při porotním soudě ve Vídni, kde porotci vyzývali obhájce, aby zkrátili své řečí; Axmann a spol. po nehodách, způsobených pře- trženými dráty elektrického vedení ve Vidni, a po zadaném patentu; — Hanisch a spol. po vypůj čování knih z univ. knihovny vídeňské; — Schč- nerer a spol. po zabavení díla hr. Hoesbroecka — Hofera a spol. po konfiskaci »Egerer Nachrich ten« pro inserät o kníze hr. Hoesbroecka »Papežstv a jeho sociálně politická činnost«.
em Březnovská Klofáč Axmann Hoesbroeck Hofer Egerer Nachrich Kolín Praha Vídeň
18 article
Sněmovna přechází k dennímu pořádku Ústavní výbor 48členný zvolí se n konec schůze. Pokračovalo se v 1. čtení předlohy o přirážce k lihové dani. Posl. dr. Eisenkolb je proti předloze. V po sledních 12 letech zvýšena byla tato daň na 65 mii zl. Asi před 15 lety stál hektolitr lihu s daní as 28 zl., kdežto dnes činí daň samotná z 1 hl 35 zl K tomu přichází ještě daň spotřební, tak že dnes stojí hl lihu s daní 59 až 62 zl. Vyšší výnos daně z kořalky má být zemím ponechán jenom do konc roku 1909. Vládě se patrně jedná jen o zvýšeni daně. Nepřímé daně jsou ohromné. Až na císařskou rodinu, šlechtu a římskokatolickou církev, která má asi pro 49.000 osob duchovního stavu v Rakousku dvě milliardy jmění, dále až na některé velkokapita listy židovské i křesťanské bude v Rakousku hrozně málo oněch šťastných lidí, o nichž finanční minist ve svém výkladu k rozpočtu mluvil. K šťastným lidem patří každým způsobem pp Petschek a Weimann v Ústí, z nichž každý vydělá denně 20.000 zl. Majíť při každém vagonu uhilí 20zl Pro daň z příjmu přihlásili se teprve po dlouhé do- mluvě se 40.000 zl. Sám místodržitel si dopisuje s jedním z těchto mužův. Pan Weimanu žaloval jistéh redaktora, kterýž jej vinil, že zatajuje své příjmy podlehající dani, ale před přelíčením odvolal žalobu a zaplatil všechny útraty.
Posl doktor Eisenkolb Petschek Weimann Weiman Rakousko Ústí
19 article
Nouze mezi lidem jest veliká. Všude se ozývá stížnost na konkurenci. I pekaři si stěžují na kon kurenci. Vždyť sám kn. Clary má velké pekařství Proti tomu by se nedalo mnoho namitati, kdyby kn Clary säm jako tovaryš přistoupil také k peci. T však on neučiní. Také dělníkům se vede zle. Řečník zabývá se zevrubně sociálními a hospodářskými po- měry a uvádí na výstrahu francouzskou revoluci. budou-li na lid uvalena další břemena. Navrhuje resolucí, aby ke spořádání zemskýc financí vložila se do státního rozpočtu určitá suma — pro letošek 20 mill. K. Úhradu nesmí platiti chud obyvatelstvo, ale ať zvýší se osobní daň příjmová lidi, již mají přes 5000 zl. ročního příjmu Troufá, že výbor navrhne, aby se přešlo k jed nacímu pořadu přes tuto nespravedliveu a nedosta- tečnou vládní předlohu. (Pochvala mezi řeční kovými přáteli.) Poslanec Schücker (pro předlohu) dal se za- psat jen proto, že předloha, proti níž má mnoh námitky, vyhovuje mnobým přáním a požadavkům zemí, aby se udělala přítrž smutnému stavu zem ských financí. Také český sněm učinil příslušný projev. Je po vinností tamějších národů nedopouštěti, aby země hynula proto, že její finanční správa nevládne do statečnými prostředky. Pomoci zemským financím je vlasteneckým dílem, ale také nezbytnou povinnost státu. Jen říšská rada je prý oprávněna rokovat o léto vládní předloze. Pojednává o českém rozpočtu. jemuž přitíží se ještě učitelskými požadavky. Něm i na českém sněmě musí opříti se autonomistickým výstupkům. Přirážky v Čechách zvýšiti se nemohou. Jeho strana bude proto hlasovati pro předlohu, ale musí vytknouti také námitky proti ní.
Claro Schücker Čechy
20 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8 h odpolední . . . . . . . za 2h Vo Blialkách na venkovř: ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . 3h Inserá ty platí se hetevě rapřaa Přešpleceni a insrrty přijtmá sdminl- strace v Marianské ulici č.z. Tam nacházejí se též redakc tiskérna a vzpedipn „Národních Lista- Rukopisy se novracejí
Inserý národní List
21 article
Protestuje proti včerejším vývodům poslance dra. Kramáře. Němci v Čechách chtějí mír, ale byl vždy mařen Čechy. Češí dali také podnět k vypovězení celního a obchodního spolku s Uhrami. Návrh byl přijat jednoblasně, v českém sněmě vzácný zjev ! Zei Však ve Vídni nevyvodili důsledky z tohoto usnešení Němci v Čechách jsou strážci německých statků a německé državy a proto také evropského míru. Jen oni jsou skutečnými obranci a strážcí úzkého spolku s Německem. Rakousko by bylo nyní v největších nesnázích, kdyby nebylo tohoto spolku, jejž dr. Kramá nazval »obehraným klavírem«. Němci touží po upe- vnění tohoto spolku, nehoť jen v něm Rakousko může státi se skutečnou velmocí. Navrhuji, aby předloha byla příkázána 37-člen- nému výboru. (Pochvala.) Posl, Eldersch (proti) dovozuje, že předloh stihne jen pracovní třídy. Náprava zemských financí byla by hezká věc, ale náprava financí pracovního lidu je mnohem důležitější. Na zvýšení učitelských platů zaveď se větší daň mezi velkosta tkáři. Prote- stují, aby nejednalo se o této předloze, dokud ne- vyřídí se císařské nařízení o zvýšení kořaleční daně. Zvýšením daně z lihu, jehož používá se v lékařství, zvýší se ceny lékův a tím přitíží se nemocenským pokladnám. Protestuji teda také již proti případnému zvýšení ceny léků. Kořaleční daň je tak nemravná, jako daň z vykřičených místnosti. Zvýší-li se kořa leční daň, zhorší se pálenka, takže dělník za stejné peníze dostane tolikéž, ale horšího zboží. Jeho strana je skutečnou nepřítelkyní lihu, avšak dosavadní prostředky proti alkoholismu nezasluhují uznání. neboť nejsou účinné. Zlu odpomůže se jen poctivou sociální reformou.
Němec Čecho Češit Kramá Posl Eldersch Čechy Uhry Vídeň Německo Rakousko
22 article
Navrhuje, aby se přikázala třelina zemského podílu na lihově dani proti alkoholismu na zřízen ústavů pro nevyléčitelné píjáky, na podporu hostinců. kde se lihoviny neprodávají a na podporování spolku proti požívání lihovin. Rečník končí protestem proti předloze. Posl. Menger porovnával přímé a nepřímé daně a dovozoval, že proti nové nebo zvýšení dosa- vadní daně lze uvésti různé námitky. Jedná-li se však o veliké a důležité úkoly, musí se námitky ukli- diti. Připouští, že je bezprávím, nejsou-li dělníci na sněmích zastoupení, ač přispívají k příjmům značnou sumou, avšak on myslí, že všichni, kdo budou hla- sovati pro předlohu, učiní tak v přesvědčení, že ko- nali svou povinnost, aby pomohli k volebnímu právu širokým vrstvám obyvatelstva. Při této předloze ne- jedná se o skutečnou státní daň, ani o přírážku. Po- jednává o příjmech zemí a nápravě zemských f- nancí a prohlašuje, že ministr financí nastoupil při- měřenou cestu tím, aby se přikázala zemím část přímých daní. Narážeje na žádanou sociální reformu, praví, že žádný rozumný politik nebude se vzpírati kulturnímu a duševnímu povznešení dělniciva a jeho vlivu na zákonodárství. Budoucnost nepatří zápasu mezi dělníky a zaměstnavateli, ale harmonii tříd. Doufá, že také širší vrstvy poznají, že zápasem ne- dosáhne se konečného výsledku. (Pochvala Návrhy a resoluce, jež podali řečníci během de baty, byly přijaty a pesl. Gross navrhl konec de baty, což bylo rovněž přijato Hlavnimi řečníky zvoleni poslanci ryt. Abraha- mowicz (pro) a Conci (proti).
Posl Menger jít bat Gross Conec
23 article
Posl. Conci mluví německy, ale proto přec neuznává němčinu ani za státní ani za sprostředko- vací řeč. (Pochvala mezi Vlachy.) Líčí stav jihotyrol- ských Vlachů a zanedbávání jejich hospodářských zájmů. Körbrovo ministerstvo je rozeštvalo. Poukazuj na vládní prohlášení v tridentské otázce, čímž ne- sprovodila se se světa touha Vlachů po samosprávě spíše roznítila se. Tridenťané budou bojovati o sv dobré právo. Nemají důvěry k nynější vládě. Hlaso vali poprvé proti branecké předloze a budou hlaso- vati také proti této předloze. (Hlučná pochvala mezi Vlachy.) Posl. ryt. D. Abrahamowicz pojednávaí o předchozích dějinách nynější předloby a finančn nouzi zemské. Diví se, že většina řečníků brojila proti předloze, ale nikdo nepodal jiného vhodnéh návrhu. Lituje, že neprovedla se na sněmích. Ohra- žuje se proti Lemischově výčilce, že Halič dostal dar. Smysl pro celek ukáže se při investiční pře- loze. Navrhuje, aby předloha přikázala se 37člennému výboru. (Pochvala mezi Poláky.) Posl. Eldersch (ve věcné poznámce) polemi- soval s Mengrovými vývody. Ať měšťácké strany pelichají, sociální demokraté to neudělají Návrhy Schückerův a Abrahamowiczův, aby předloha přikázala se 37člennému výboru, přijímá se a příslušný výbor zvolí se zejtra. Následuje 1. čtení investiční předlohy.
Posl Vlach Körbrův svatý dobrá práv D Abrahamowicz Lemischův Polák Schückerův Abrahamowiczův Halič
24 article
Posl. Formánek: Pro předlohu, jež jedná o stavbách a investicích nemám smyslu ani vůle neboť ji považuji pro obyvatelstvo král. českého z nové břemeno Nechci předbíhati úvabám výboru železničního který by měl dbáti všeobecného prospěchu, ale z stanoviska obyvatelstva českého, vím napřed, bu- dou-li ty ohromné milliony (483.038.000 K) povo- leny, zbude nám jen připláceti více než čtvrtinu na úroky z této půjčky. Obnosu toho bychom rádi upotřebili k účelům prospěšnějším. Vždyť fokální dráha z Rakovníka do Loun j ta nejmenší a sice asi 40 km a náklad na ni jen asi 8 mill. K. Je sama sebou nutna, neboť dosa- vadní dopravní prostředky nestačí a bude brzo vý- nosnou, mnohem více než ostatní státní trati, které
Posl Formánek Rakovník Louny km
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. u. Ve Vídni, 13. března
Vídeň
26 article
Drahá Karlol Máš pravdu. Jsem hrozně nedbalá a z sluhuji nejpřisnější parlamentní censury, za slohuji, abych policajty byla donucena zased nouti ku psacímu stolku, chopiti se péra a n pali své drahé přítelkyní psaníčko o tom, co se zde událo a dosud děje. Nepsala jsem Ti dosud ani, jak ten »nový dám vypadá. Abych Ti upřímně řekla, krásy v něm mnoho není. Kdybys zrovna o to stálu nohla bych Ti poslat »Extrablatt«, kde jsou všichni poslanci vyfotografování, však musila bys z mužnékrásy každého zástupce lidu odečíst aspoň 50procentní manco, u některých ž i 663/sprocentní. O ano, duševní práce ničí organismus, pod hmuje svaly a drtí kosti. Po šesti letech vy padá každý poslanec jako umučení, vyzáblý. bledý, oko má výhaslé a nervy se mu třesou jsko struny na citeře. Znám mnohé, kteří vstou- pli do parlamentu, váživše dobrých 120 kil. 1sevrkli se na kil sedmdesát. Mnozí z nich, jimž hrozilo ztučnění srdee, jen prací parlamentn byli zbaveni tohoto nebezpečného zla, a věru že by si pání doktoři zabezpečili vděk trpícich a jejich milých, kdyby mezi jiným předpisovali ným pácientům půl léta, rok nebo dvě říšské ndy. Jet rychlikem státních dráh za měsíc uspoň pětkrát do Vídně a tolikrát též nazpá
Vídeň
27 article
již samo sebou je procedurou lepší než nejracio nálnější švédský tělocvik Však abych se opět vrátila ko té kráse, To bys neřekla, má milá, že ti nejhezč jsou tam svobodní. Toť se ví, že až na tábor- ského pana dra. Langa, který od té doby, co se stal »panem otcem«, parlamentu povážlivě se vyhýbá. Nepopírám, že braní měřičného je věc snad ještě příjemnější, než hádati se v komisi s panem Kaisrem neb Mosdorfrem, ale třeb míti též slušný ohled k dámám, jež nepřestá- valy se vyptávati, kdo že je ten hezký muž s tím černým havraním vlasem. Také pan Udržal je fešák. Má ale dvě chyby. Především zalíbilo se mu ve přiliš krát- kých vestách a potom je mládencem, totižje tím, čemu se u nás mládenec říká. A to je škoda.Pan Udržal mohl by být už dávno že- nat, ale bůh ví, nač čeká. Pan dr. Pacák má sice pro něho nevěstu připravenou, neví ale bude-li ji pán Udržal chtit, poněvadž je prý to jen princezna. Nedá se popříti, že výběr krásy našelse v klubu páně Schönererově. Klub ten je v pra- vém slova toho smyslu galerií mužné krásy V první řadě sluši předvésti pana Haucka. Řecký názor liší se ohledně krásy velice pod- statně již od názoru římského. Řekové milovali muže postavy veliké, ne tělnaté, ale svalnaté, kdežto Římané posuzovali krásu především dle hlavy a potom teprve dlen těla ostatního. Esky- máci mají za nejkrásnějšího docela v opaku k názorům klasiekým toho nejmenšího a nej- útlejšího. Pan Hauck kloní se s libezným pů vabem svým k názorům ol kráse, jakýmižo byl
Lang Kaiser Mosdorfr Udržal doktor Pacák Hauck Řek Říman Esca pán Schönererov
28 article
prodehnuti Římané a ještě více v tulenní kůž zašiti obyvatelé Grónska a světa sousedního Však jest si toho pan Hauck plně vědom, prot nosí z pravidla sametový kabátek a vestu s mo hezkými knofličky. Tajný závistník páně Hauckův je pan Eisenkolb z téhož klubu. Byl to úchvatný okamžik, když v řeči sv o ligurianské interpellaci nadmul prsa a udeřiv se v ně mužnou pěstí, zadušoval se, že ma v těle Krista. Tento pan Eisenkolb, který je největší koketou ve slavném domě, bude pry míti dueli s panem Hauckem, jenž mu závid přízeň, kterou ho jistá vídeňská kráska za- sypává. ihO afféře té mluvi se ve vídeňském parla mentě víc, než o nejnovějších českých vymože nostech a každý zmírá v pravém smyslu slova nedočkavostí, jak to asi dopadne. O panu Hannichovi vypravovali sice zl lidé, že prý v době, kdy nekoná se schůze dělá v cirku Barnuma a Byllva »nejtenčíh člověka na světě«, však ukázalo se, že neníto pravda; Barnum je totiž dávno už z Vídne is »nejtenčím člověkem« a pan Hlannichi pořá ještě sedí na svém místě.
Říman Hauck Hauckův Eisenkolb Hannich Barnum Byllvo Barna Hlannichi Grónsko tělo Krist
29 article
Abych ti, má milá, popsala pana Fressla Carlyle praví ve své historii revoluce fran- couzské o vynikajících členech »hory«l vě kon- ventu následující: Ti nejodhodlanější, nejschop nější, nejkrvežiznivější byli až na nepatrné vý jimky postavy malé, nepatrné. Je vůbec zjevem pravidelným, že lidé hřmotni jsou povahou klidni, jsou konservativní, naproti tomu lidé po stavou nepatrní bývají největšíini zuřivci. Když jsem spatřila pana Fresla poprvě, byl mi nápadně známým. Tři dny jsem si lámala mozek přemítáním, kde že jsem mladého toho muže již viděla. Konečně se mí rozbřesklo. Se- známila jsem se s nim v salóně paní Recamie rové: Pan Camill Desmoulins, Ano nikdo jiný. jako by z oka vypadl mužíčku na onom obraze. Duše prý se stěhují a duše prý má učinek též co do formy a držení těla. Snad se duše Camilla Desmoulinsa přestěhovala do pana Freslá. Dojem, jaký na mne učinil, když jsem ho poprvé uslyšela, nevyhladí z mysli mé žádný jiný. 0, jak to zachvělo českým srdcem, když zvolal: »Pánové, nám nepomůže ani. Petr an — Körber !« Aneb když zaburácel volně dl Havlíčka: »Nebojím se ani inspekce, ani injekce, ani indexe, já zrádcem nebudu!« Ano, má drahá ! tak to říci nedovede žádný- Učiněný Antonius!
Carlyle Fresl Recamie Desmoulins Camillo Desmoulins Freslý Petr an Körber Havlíček Antonius
30 article
Němci ostatně nemohou si naříkat, maj také takového »Kédla«, jako říká pan poslane Zázvorka. A ku podivu: má české jmeno, ř kají mu pan Malík. Původ jeho jako všech lid velikých a neobyčejných je poněkud tajuplný Jedni tvrdí, že pochází z Jihlavy a že je pocti- vých českých rodičů syn, druzí zase přísahají že je rozený Štyřan, jak prý tomu nasvědčuje drobounké, ale docela drobounké volátko, jež mu počiná na pravé straně krku vyrůstati. Jední tvrdí, že je povoláním svým statkářem a vinařem, druzí, že má ve Štyrském Hradci frizérský závod. Také o něm rozšířena zvěst, že by druhdy důstojníkem, že byl ale degradován, po- něvadž prý kdesí v restauraci vypískal vojen skou hudbu Bosňáků. Abys totiž, má drahá, tomu sporozuměla, věz, že ve Vídni a v hlavním městě věčně ze- leného Štyrska je posádkou bosensko-herce govské vojsko, a sice proto, aby se tam naučilo německy a mohlo potom roznášet po světo dýmky, hole a špičky na cigara Pan Malik mně připominá Saint Justa. J lehounký, ulízaný a strašně krvežíznivý. Nemá-li náhodou po ruce Čecha, kousá do červených pomorančů. Mimo to má strašně svrchu na ministra vojenství.
Němec Zázvorka Malík Bosňák Just Čecho Jihlava Vídeň Štyrský Hradec
31 article
»Volte mne do delegací« — zvolal včera a dům otřásal se při tom v základech — »já to s ministrem války tam vypořádámi« A celá sněmovna žasla nad kuráží tohoto pána. Bude to strašná katastrofa, až tento pán se na své parlamentní dráze s ním srazi. Jako když v nekonečném prostoru srazí se dva bludné světy. Do té doby bůh ví, co se stane. Do t doby také bůh ví jaké budou opět módy. Abych Ti řekla, béhala jsem včera celý den po ulicích vídeňských a prohližela výkladní skříně, ale nového, zvlástního nenalezla jsem tam nic. Leda blůzy, plné skleněných a kovových cetek. Jakoby je dělal zámečník nebo pasíř ne krejčí. O tom ale, má drahá, později. Dovol, abych dnes vtiskla na Tvou inter- essantně bleďoučkou tvář tisíc polibků. Bu zdráva a vzpomínej na svou upřímnou