ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 e0ee4200-66ef-11dc-8344-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 11 celkem · entity: person 31, place 26, org 4
1 masthead
Denní zprávy.
2 article
— Národní rozhraničení diécesí v C chách. Ke zprávě »Kat. Listů« z Vídně o do- mnělém zakročení všeněmeckých poslanců ve prospěch církevního rozdělení diécesí v Čechách poznamenává P. Opitz, hlavní strůjce národ- nostního rozhraničení církevního a vůdce ně- mecko-nacionálního kleru v otázce této: »Včera přinesly »Kat. Listy« vlipnou zprávu, že dva všeněmečtí poslanci — lidé tito jsou jak známo naplnění starostí o blaho katolické církve — do stavili se k předsedovi ministerstva, aby s roz- dělením Čech učinil napřed pokus v ohledu cír kevním. Jak se ze známých zuřivých nepřátel rozdělení Čech přes noc náhle stali přátelé cír kevního rozdělení, o tom mlčí humoristicky na daný zpravodaj, za to však vypravuje, že rozdě- lení od Všeněmců žádané bylo v návrhu ve Warnsdorfu vypracováno, a také k vůli zdání od vlády studováno. K tomu náleží řádná porce lehkověrnosti, takové zprávy za pravdu míti.«
Opitz Vídeň Čechy Warnsdorf
3 article
Páter Opitz má v této záležitosti ovšem boj ve- lice snadný, pokud má před sebou tak kormu- tlivého protivníka jako arcibiskupský orgán, kte- rýž nehledě ani ke vlastní jeho bezpříkladné neobratnosti, vyslán do boje svázán na všech čtyrech. A to je velice polehčující okolností ne- přetržité blamáže, v níž »K. L.« tonou, nebo venkoncem vzato, stojí páně arcibiskupův orgán vlastně v táboře těch, kteří rozdělení vlastně přejí a plánu Opitzovu vlastně ani ublížiti ne- smějí. Příšernou báchorou o dvou všeněmeckých poslancích byla Opitzovi poskytnuta příležitost k lacinému triumfu. Ježto však P. Opitz až dosud nedementoval žádnou z positivní ch zpráv o církevním roztržení království českého, jakkoli mu zajisté ujíti nemohly, jest nepo chybno, že tak učiniti nemohl, i že se zakládají na pravdě. P. Opitz neprozradil dosud sice nie ze svých intrik, dalekosáhle založených a směřu jících k uskutečnění simonie Frindovy, ale celý tenor jeho »Reichspostu« jest jediným nepřetr žitým důkazem, že takové věci se dějí. Jes známo, že ještě před 14 dny dokazovala »Reichs post« nevyhnutelnost církevního rozdělení Čech podle národností i za doklad uváděla analogi rozdělení české provincie řádu redemptoristů.
Opitz K L Opitzův P Opitz Frindův Čechy
4 article
kterýmž se připravuje a předpracuje k rozdělen diécesí. Hned po tom vyskytla se zpráva o ná rodnostním rozdělení superintendence augšpur- ského vyznání v Čechách, námi také dne 30 září obšírně zaznamenaná. Nad míru karakteri stické jest, že orgán páně arcibiskupův ve své »vídeňské« všeněmecké pohádce uvádí, že »po vídačky« o národnostním rozdělení diécesí maj za účel zakrýti prý »čin Helvetů«, čímž patrně narážel na rozdělení augšpurské diécese, ale o rozdělení provincie redemptoristů nezmínil se ani slovem podle své svatojanské methody. To bylo patrně v úplném pořádku. Ostatně i rozdě- lení augšpurské diécese úplně po tichu připra- vené a provedené, jako se to mělo státi i s roz- dělením katolické administrativy v Čechách, přijde k řeči v parlamentě nejen jakožto porušení jed- noty země, ve kterémž smyslu ovšem co do váhy stojí daleko za chystaným katolicko-kleri- kálním roztržením, aie i jako nedůstojný ústupek a couvnutí před schönererovským »Los von Rom!« — Toho všeho se ovšem katolíci a če- ské duchovenstvo ze svého »katolického orgánu« nedozvědí, a »K. L.« zajisté nesdělí těmto ani podlé urážky, jichž se dopouští »notář« páně arcibiskupův a redaktor »Reichspostu« P. Opitz na vlasteneckém duchovenstvu českém, jehož národní uvědomění hanobí hamižným podezi- ráním. Ve svém nejnovějším článku o nutnosti národnostního rozdělení diécesí v Čechách vzpomíná také protestů se strany českého du- chovenstva proti rozdělení povznesených i praví, že se české duchovenstvo proti rozdělení staví jedině k vůli několika místům ně- meckým, kteráž by rozdělením diécesí ztratilo, tedy k vůli o táz ee žaludeční. To jest drzost, na jakou české duchovenstvo najde zajisté přiměřenou odpověd samo!
K L P Opitz Čechy Los on Rom
5 article
— Orgán biskupa Brynycha proti ná- rodnostnímu rozdělení diécesí v Čechách Kralovéhradecká »Obrana«, známý orgán biskupa Brynycha, píše pod záhlavím: »Zřízení nových biskupství v král. českém« takto: »Dlouho mlčeli jsme o této věci. Věřili jsme pražským »Katolickým Listům«, že na věci nic není. Vě- řili jsme, že se pověst ta vyvinula z jmenování dvou nových světících biskupů pražských Němce a Čecha. Ale dnes můžeme zcela vážně čtenářstvo naše i veškerý lid český ujistiti, že vláda vídeňská k vůli Němcům o zřízení biskupství v Chebu stojí a již i vyjednává. Ustupují tím opět a opět rozhodující kruhy stranám, které na úkor Rakouska mermomocí chtějí utvořiti z Čech dva kusy, jeden čisté ně- mecký a druhý smíšený. Jako praví vlastenci čeští i rakouští musíme užiti všech slušných prostředků ku zamezení této práce pro krále pruského. Ale také ani jako upřímní katolíci k tomu mlčeti nemůžeme. Jest pravda, že je v Čechách zapotřebí větší počet diécesí. Ale tolik musíme až i Římu pověděti, že »rein- deutsche«, čistě německá diécese v Čechách je nemožnou z té příčiny, že žádný rozsáhlejší kraj vlasti naší bez Čechů není. Bylo by to jen na škodu svaté stolice a církve, kdyby se propůj- čila k ubíjení Čechů k vůli fanatickým nacio- nálům anebo dokonce k vůli wolfiánům.
Brynych Němec Čecho Čechy Cheb Rakousko Řím
6 article
Přejeme ovšem Němcům biskupství v Chebu, ale za tří podmínek. Předně, aby svatá Stolice sama za sankce vlády vydala sprave- dlivé, ale i rozhodné rozkazy a instrukceo kázáních, cvičeních a podobných bohoslužeb- ných úkonech a službách se zřetelem na men- šiny, ne však dle obcovací, nýbrž dle mateřské řeči spočtěné. Za druhé, aby biskup v Čechách obou jazyků byl tak mocen, aby mohl v nich slušně bez chyb a směšné výslovnosti kázati, jak to beztoho sněm tridentský přikazuje. Totéž ať platí i o kněžích dle potřeb a osad farních. Ať se tedy z rozkazu církve ve všech seminářích — tedy v Chebu a v Litoměřicích — bohoslovci uči druhému jazyku vlasti naší. Za třetí žádáme, ať se zřídí oproti Chebu biskupství nové též v českém území. Víme sice z nejbezpečnějšího pramene, že se jedná též o zřízení nového biskupství v Kutné Hoře, ale vídeňské vládě nevěříme. Po všech těch křivdách na nás spá- chaných obáváme se, že by vláda Němcům biskupství zřídila, ale Čechům jen slíbila. A nic nenamítáme, zůstane-li při hradeckém biskupství něco Němců a přidělí-li se jich něco biskupství kutnohorskému. Bude to jen spravedlivo, budou-li všecka biskupství. v Če- chách smíšena a přijmeme zajisté i my vřele rozkazy papežské na ochranu menšin německých. Tolik před časem především pánům poslancům a důstojnému duchovenstvu! Rázné nějaké akce jest zapotřebí. Radíme však akci tuto společně s biskupy českými. Zásadou naší budiž: vládě vídeňské nevěřiti a proti nekřesťanskému nacio- nalismu — třebas i německých kněží — čistě katolickými zásadami lid svůj i církev brániti.
Němec Čecho Cheb Čechy Litoměřice Kutná hoře svatá Stolica
7 article
— Nepovolaní smiřovatelé. Ve voleb- ním provolání konservativních velkostatkářů, jakkoli je chudičké, že při tom člověku až běda, činí se opětně zmínka o tom zvláštním jakémsi poslání velkostatkářském, smiřovati oba národy v zemi. Je ostatně zjevno z veškerého jejich přání, že nechtějí přilnouti vřeleji k národn straně naší, jako učinili ústavověrní velkostat- káři, přimknuvše se k Němcům, nýbrž že co strana politická a nikoli národní, své si chtějí z achovati stanovisko. Páni dopou- štějí se v politice anachronismu. Dnes již ne- imponuje velký majetek, spojený se šlechtickým titulem, v tom směru, aby rozhodujícím vlivem způsobil politickou náladu v lidu. Nechceme tvrditi, kdo je hrabětem a má několik panství že nebyl by v národě našem ničím. O ano, doznáváme, že některé rodiny, jež těmito se mohou vykázati přednostmi, i dnes ještě zaují- mají výminečné stanovisko v naší společnosti, však tolik tvrdíme, že dnes již tak daleko moc a vliv jejich nesahá, aby autoritativně působiti mohly v tom směru, by Čechové a Němci, za- pomenuvše na to, co dělo i děje se kolem nich v náručí si padli. Konservativní velkostatkář vědí ostatně, jak se jim smiřovačky daří. Po koušejí se o ně bezmála již čtyřicet let a vý sledek je — že propast mezi oběma národyje pořád hlubší a hlubší, ba že dnes se Němci obracejí proti nim, že oni vlastně jsou překážkou smíru v zemi. Je to výčitka, dle našeho pře- svědčení, neoprávněná, však tolik pravdyje v ní, že jest nejvýš na čase, aby konservativní velkostatkáři svému smiřovacímu snažení konečně již výhost dali. Hněv lidový a odpor národa proti národu nedá se ukonejšiti způsobem, jak by se to líbilo asi třem stům rodin, statkem pozemským více požehnaným, než jsou jiné.
Němec Čecho
8 article
Jak jsme se již o tom zmínili: němečtí velko- statkáři dávno již se zřekli nevděčného smiřo- vacího poslání. Doznali, že jsou Němci a jdou nyní ve všech národních otázkách s Němci lido- vými. Že by při tom méně byli oblíbeni nahoře anebo vlivu ztráceli dole, naprosto nepozorujeme. Naopak: právě tím se stali činitelem politickým, že o lid svůj se opírati mohou. Toho velko- statkáři konservativní ještě nepochopili. — Opětné tvrzení »České Demokracie«, že nebožtík dr. Kaizl bral svůj plat professor- ský a ministerský zároveň a že z tohoto neplatil žádných daní, jest hanebným očerňováním ne- božtíka. Nejen hanebným, nýbrž také hloupým, protože každému laikovi, který i jen trochu se zná v placení berní, musí býti povědomo, že nikdo ve státě nemůže bráti dva platy zároveň a proto že každému laikovi i jenom poněkud věcí berních znalému jest po- vědomo, že státnímu úřadníku, když se mu měsíční plat odevzdává, sráží se daň napřed. To již obstarává při ministrech centrální pokladna, která dává ministrovi a stát- nímu úřadníkovi plat umenšený o berni. Aby však vidno bylo, jakého druhu jsou pomluvy dra. Kaizla, sdělujeme, co dosud snad nebylo veřejnosti povědomo: Dr. Kaizl, ačkoliv nebyl majetným člověkem, když poslancoval, nebral jako professor žádného kolejného, kdežto jiní majetnější než on, kolejné brali, třebas i celý semestr nepřednášeli.
Němec doktor Kaizl
9 article
Za druhé, když dr. Kaizl stal se mini- strem, byla mu sražena tak zvaná karenční difference, t. j. poplatek za povýšení, kterýž u něho činil skoro 6000 zlatých. Za třetí, když dr. Kaizl byl dán do příkaznosti, byl jemu prvnímu předepsán 3 příspěvek do pensijní pokladny. Dr. Kaizl mohl se tohoto příspěvku zhostiti, on však neučinil tak a platil příspěvek ten až do své smrti, ačkoli žádný ministr před ním, daný do příkaznosti, ho neplatil, ani Zaleski, ani Badeni, ani jiní. Takový byl dr. Kaizl ve skutečnosti. O tu se nízké a mrzké pomluvy »České Demo- kracie« odrazí jako hrách o sténu. Dále dodá- váme, že dr. Kaizl nezasedal v žádné správníradě, ačkoli bychom nepokládali za žádnou nehodu, ani žádnou újmu na cti, kdyby český člověk ve správní radě nějaké společnosti železniční se nalézal. Jest po- hříchu smutnou zkušeností, že ve všech želez- ničních správách království českého nalézá se Čech jediný. Jaké to má pro nás materielní a národní důsledky, netřeba dokládati. Jest neskonale smutným, že kdežto německé listys největším uznáním a s největší úctou psaly o nebožtikovi, nalezl se český list, který jeho pa- mátku hanobiti si učinil úkolem.
doktor Kaizl Zaleski Baden Čo Český dema
10 article
— Pohoršlivé zneuctění katolického chrámu. Ranní i večerní modlitba dra. Eisen- kolba, »Los von Rom«, došla pod samým svícnem biskupské residence v Litoměřicích zvláštního vyjádření. Pod vlivem řeči dra. Eisen- kolba, pronesené v pivovaru elbschlosskémv atmosféře 16stupňového boku, přísahali dva němečtí mužové, takto patnáctiletí žáci německé reálky, že provedou věc, která otřese Římem do základů. V zápětí na to slib svůj provedli způsobem, který vylíčiti nemůže ani nejdelikát- nější péro. Byli totiž dopadeni v dómě litomě- řickém na trůně biskupově v choulostivé po- sici, při které se obyčejně lidé nemodlí . . .. V domácnosti litoměřické způsobila tato nemilá afféra nemalý rozruch, jmenovitě když zjištěno, že jeden ze zapřísáhlých odpůrců Říma jest synem vyššího státního úřadníka, jehož choť je fanatickou katoličkou a druhý synáček — — redaktora »Leitm. Zeitungu«. Litoměřický tisk, representovaný známými plátky, opatrně za- mlčel nemilou tuto ukázku z krému domácnosti litoměřické a pouze pětiřádkovou lokálkou s ná- zvem »Uličnictví«, hleděl dát celé věci jiný nátěr. Ale mezi společností litoměřickou dobře se ví, že »morální úspěch« duchaplného toho kousku přičísti dlužno na vrub propagace páně Eisenkolbovy. — Z Nového Bydžova. Důvěrníci strany svobodomyslné za město Nový Bydžov přijali jednomyslně kandidaturu p. dra. Ferdi- nanda Pantůčka, rady zemského soudu v Praze. Nadšení pro dra. Pantůčka v městě jest všeobecné.
Eisenkolbův Pantůček Los on Rom Litoměřice Řím Nový Bydžov Nová Bydžov zemský soud v Praga
11 article
— Osobní. Dne 3. října slavil pan J. Pešek, c. k. listovní zemských desk a předseda »Ústředního svazu soudních kancelářských a knihovních úřad- níků« v úzkém kruhu rodinném stříbrnou svatbu. Pan Pešek jest jedním z nejpřednějších bojovníkůa zastanců veškerého státního úřadnictva. Státní úřad- nictvo v den jeho stříbrné svatby dalo průchod citu lásky a oddanosti tím, že se všech stran: z Čech, Moravy, Slezska, Haliče, Bukoviny, Tyrol, Korutan, Přímoří, Štyrska i Krajiny zasláno bylo oslavenci na sta lístků gratulačních a přes 60 blahopřejných telegramů. Zároveň dostavili se k oslavenci zástup- cové spolku »Ústřední svaz soudních kancelář- ských a knihovních úřadníků« pp. Bareš, Morstadt a Karanský, kteří mu oznámili, že výbor jmenoval jej pro neocenitelné zásluhy čestným členem. Pan
J Pešek Pešek Krajina Bareš Morstadt Karanský Čechy Morava Slezsko Halič Bukovina Tyroly Korutany svaz soudní kancelář