2
masthead
V Praze, sobotu dne 5. října.
Praha
4
article
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl.(„Naučný Obzor“
ve středu a „Literárni
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listá“.
K novému zasedání říšské rady.
Z Vídně, 5. října. Nikoliv splnění čet-
ných důležitých a dávných tužeb přinese
nastávající zasedání říšské ra-
dy, nýbrž sklamání. Tak zejmena přes
opětné a jednomyslné votum obou sněmoven
nebudou zrušena mýta erární prvním lednem,
naopak příjem z nich nalezá se v rozpočtu.
To po sdělení vládním, že účetní závěrka
za rok lonský a za rok letošní representuje
proti rozpočtu slušný přebytek 60 millionů
korun. Vůči takovému positivnímu výsledku
rozpakuje se ministr financí dr. Böhm-
Bawerk zříci se příjmu, který nečiní celé
dva milliony.
Nebude podána posl. sněmovně ani před-
loha o platech auskultantů, ani předloha ve
prospěch oněch vdov a sirotků po státních
úřadnících, kteří zemřeli po uplatnění nových
platů úřadnických. To byl český ministrf-
nancí nebožtík dr. Kaizl jiný muž! Ten se
nebál aktivovati platy úřadnické, které vyža
dovaly 17—18 millionů zlatých a neměl vět-
ších přebytků nežli pan dr. Böh m-Ba
werk, za kterého jde o sumu jen ne
patrnou.
Konference biskupského komitétu
Z Vídně, 5. října. »Vaterland-
ohlašuje, že obvyklá podzimní konfe
rence biskupského komitétu ko
nati se bude ve Vídni 6. listopadu a že
potom 12. listopadu následovati bude konfe
rence všech biskupů.
Dr. Bareuther o rozdělení Čech.
Z Vídně, 5. října. »Ostdeutsche Rund
schau« uveřejňuje na osmi sloupcích pří
pis posl. dra. Arnošta Bareu
thera, nadepsaný »Obrana«. Je to polemika
proti stanovisku německých lidovců, zejmena
pak proti brožuře, kterou vydal poslane
Prade o rozdělení království českého.
doktor
Böhm
Bawerk
Kaizl
Böh
Bareuther
Barea
Vídeň
Čechy
7
article
Dr. Bareuther praví, že jest hlavní
a vedoucí myšlenka lineckého programu za-
chovati německý ráz Rakouska.
Po punktacích r. 1890 pravil mu prý český
poslanec, jehož nejmenuje: »Němci jsou
nyní spokojeni, mohou-li zalézti do několika
národně ohraničených okresů. Tím uznali
vedení Čechů v království českém.«
Dr. Bareuther shrnuje svou úvahu
takto: »Že by pro nás Němce v Čechách
bylo příjemnou věcí, kdybychom neměli ni-
žádné pospolitosti s Čechy, nikdo nepopírá-
Proto jest důvodným požadavek, aby okresy
byly ohraničeny podle národnosti a potom
vybudovány podle plánu toho zastupitelstva
okresní a krajské úřady, jakož i rozdělení
vrchních úřadů a soudů. Dokud však nebude
zákonně stanovena němčina jako ja-
zyk státní a dokud bude možno vydá-
vati výnosy ve příčině platnosti jazyků
úřadech a soudech, bude míti český lid lví
podíl z rozdělování a jeho vliv ve státě bude
posílen a zmar státní němčiny bude mu tím
více usnadněn.
Proto žádáme my Všeněmci přede-
vším zákon zajišťující státní němčinu a
nevykoupený ústupkem vnitřn
češtiny, kterou by se německé státní řeč
zasadila rána přes celý obličej. Právě proto,
že my Němci v Čechách jsme hospodářsky
silnější a vzhledem k tomu, že náležíme
k velkému národu kulturnímu, má naše ná-
rodní práce cíl mnohem vyšší nežli pouze se
uzavírati. Právě proto nepotřebujeme se
vzdáti bezpečného očekávání, že zase
dobudeme, co národní naší cha-
bostí přišlo na zmar. Východní
marka (Rakousko) jest německým úze-
mím. Kdo německému rázu jakkoliv činí
újmu, prohřešuje se na historickém poslání
německého lidu v Rakousku. Naši Východní
marku zachovati německou — to
jest, krátce pověděno, cíl, který jsme si my
doktor
Bareuther
Němec
Čecho
Rakousko
Čechy
8
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inserátv
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
9
article
SII
SII
Všeněmci vytkli a za kterým jdeme nepo-
krytě.«
Volby v Uhrách.
Z Pešti, 5 října. Přívrženci vítěze vel-
kovaradského Košutovce Barabaše, uspo-
řádali včera večer banket. Z tohoto poslali
ministrpresidentovi Szellovi telegram, ve
kterém ho velebí jako »zakladatele veškerého
práva, zákonnosti a spravedlnosti v Uhrách.«
Tu věru skoro mají pravdu ti, kdož tvrdí,
že k porážce Tiszově nejvíce přispěl Ko-
loman Szell.
Z Pešti, 4. října. (C.-B.) V Nov
Pešti nedaleko hlavního města bylo ná-
sledkem včerejší volby vládního kandidáta
Wolfnera mezi oposičními voliči velké
rozčilení, jež si zjednalo průchod hlu č-
nými demonstracemi proti novo-
pešťskému faráři Illkovi, kterýž se
o zvolení vládního kandidáta horlivě byl
zasazoval. Po dnešní velké mši chtěl holemi
a kamením ozbrojený dav faráře na ulici
napadnouti, ale policie mu v tom zabránila.
Učeň jakýsi vystřelil při tom na
faráře z revolveru, ale rána se mi-
nula cílem. Výrostek byl zatčen a udal,
že učinil útok na podnět svého mistra. Také
proti reformovanému duchovnímu chtěl dav
demonstrovat, ale policie další demonstrace
překazila. Deset osob bylo zatčeno.
Osobní.
Z Vídně, 5. října. Professor církev-
ního práva a církevních dějin na bohoslove-
ckém diécesním ústavě v Brně dr. Jakub
Hodr jmenován kanovníkem tamější kathe-
drální kapituly
Barabaš
Tiszův
Illek
doktor
Hodr
Uhry
Pešť
5 říjen
Vídeň
Brno
Nova Pešť
10
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Rozpuštěné sněmy
Z Vídně, 5. října. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« uveřejňuje císařský patent, kte-
rýmž se rozpouštějí zemské sněmy dalmat-
ský, tyrolský, gorický a istrijský
Vídeň
Wiener Zeitung
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Román sultanky.
12
article
Římský časopis »Stampa« uveřejnil zají
mavé odhalení, dle něhož nynější turecký
sultán Abdul Hamid je zpřízněn dalece s Na
poleonem a že tudíž v žilách vládce věřicích
octnuvšího se nyní v příkrém sporu diploma
tickéms Francií, proudí též poněkud krev
francouzská.
Je to celý román a hodně bizzarní a ro-
mantický, jak se sluší na román, zasahující
svým dějem až do tajností cařihradského
serailu.
Manželka sultana Hamida I. byla Fran-
couzka, slečna Aimée Dubucova de Rivery
sestřenice císařovny Josefiny, jejíž dcera, krá-
lovna Hortensie, byla matkou Napoleona II.
Poněvadž nyní jsou již známy podrobnosti ne
obyčejného románu slečny Dubucové de Rivery
lze lehce zjistiti příbuznost sultana Abdula-
Hamida s rodem Napoleonovým.
Roku 1788 byla slečna Dubucova de Ri
very uloupena piráty přepadnuvšími koráb, na
němž jela ze svého rodiště, z ostrova Mar
tiniku do Francie. Zajatá Francouzka byla do-
pravena do Cařihradu, kde její krása učinil
takový dojem, že »capon agassi«, čili vrchn
eunoch ji chtěl žádati pro harém sul
tanův.
Mladá dáma dojala Turky tak svým
nářkem, že byli galantní k ní, dokonce i sultan.
jenž s ní nenakládal jako s otrokyní, ale snaži
se mírností dobýti si její náklonosti a lásky
Byl to prý ostatně muž svůdný, příjemné tváře
s černým, velmi pečlivě upraveným vousem.
s očima vlídnýma, s postavou poněkud na
kloněnou, ale pružnou. Slečna Dubucova stala
se ženou tohoto elegantního sultana, officiáln
sultankou.
Stamp
Hamid
Fran
Aimée Dubucův Rivera
Josefin
Hortensius
Napoleon II
Napoleonův
Dubucův
Ri
Turek
Francie
Mar
Cařihrad
slečna Dubucová jít Rivera
13
article
Choť Hamida I. užívala často svého vlivu
ve prospěch své francouzské vlasti. Vyslanec
francouzský našel v ní často dobrou posilua
pomáhala mu v různých obtížných kon fliktech
a vyjednáváních s tureckou vládou.
Synem Mohameda I. a sl. Dubuco vy by
Mohamed II., jehož syn sultan Abdul Hamid 1
byl otcem nynějšího sultana Abdula Hamida II.-
čímž vysvítá, že vládce panující nyní v Ildiz-
Kiosku je pravnukem sestřenice císařovny Jo-
sefine .
Toto příbuzenství bylo též zjištěno fran-
couzskými publicisty již několikráte. Po obje-
vení se zprávy italského listu »Stampy«, již
reprodukovaly listy francouzské, dostavili se do
redakce pařížského »Le Journalu« členové ro-
diny Dubuc de Rivery a předložili listiny a do
kumenty dokládající věrohodnost zpráv o fran-
couzském příbuzenství sultana tureckého.
Při té příležitosti vypravuje »Le Journal«.
že sl. Dubucova i v haremu sultanově nezapo
mněla na svou víru křesťanskou a zemřela jako
katolička.
Bylo to za noci zimní. Otec Chrysostom
představený kláštera sv. Antonína v Cařihradě
klečel před krucifixem. Vichřice řinčela okny
a úpěla v temné noci. V přístavišti zuřila bouře
Dunivé rány náhle zazněly na fortnu klášterní
Na to vstoupil bratr fortnýř, bledý a ustra
šený, následovaný dvěma janičáry, z nichž jeden
podal otci Chrysostomovi ferman. Otec odeše
na chvíli do kostela a pak v průvodu janičárů
odebral se na Galatu.
Usedli všickni tři do člunu se šesti veslaři
Loď zmizela ve tmě.
Mohamed
Mohamed II
Hamid
Stamp
Rivera
Dubucův
Galat
Ildizstán
Cařihrad
svatý . Antonín
14
article
Mezi tím v nádherné ložnici sultánova pa-
láce umírala žena, jejíž vyhublé, utrpením zsi
nalé tváře jevily stopy krásy. Lékař ohledává
tepnu umírající. Opodál stojí dva černí otroci,
očekávající rozkazy.
Truchlivé, žalné ticho naplňuje nádhernou,
pyšnou ložnici sultánky, příšerný dech smrti
vane jejím parfumem.
V koutě ložnice sedí muž se zahalenou
tváří, bolestně vzdychající. Náhle ozvou se
kroky a otrok předstoupí před muže, stěží za-
držujícího vzlykot.
»Již přišel, může vstoupit?«
Sultán, byl to on, pokynul hlavou.
Do ložnice byl uveden otec Chrysostom.
Muž, před nímž se tu všechno chvěje, poky-
nul rukou.
Lékař a otroci se vzdálili.
U lože stál pouze sultán a kněz katolický.
Sultán nepohlédl na kněze. Zdálo se, že
pro něj tu neexistoval. Přikročil blíže k lůžku,
naklonil se k umírající a pravil třesoucím se
hlasem:
»Má matko, chtěla jste zemříti ve víře
svých otců. Vaše přání je vyplněno.«
Sultán odstoupil pak do šerého kouta kom-
naty a ve rmutném bolu pohřížený do
myšlének nevěnoval nijaké pozornosti tomu, co
se dělo u lože umírající sultánky.
Představený kláštera sv. Antonína setrval
déle jak hodinu u umírající. Vyzpovídal a za-
opatřil ji poslední svátostí.
Sultán Mahmud přinesl největší důkaz sy-
novské oddanosti a lásky tím, že dovelil, aby
jeho matka zemřela jako křesťanka.
Bylo to též udržováno v největší tajnosti,
neboť turecký fanatismus by se zle pobouřil.
Druhého dne otec Chrysostom u oltáře
klášterní svatyně dlouho trval na modlitbách
»za pokoj a mír duše Aimé Dubucové de Rivny,
matky sultána Mahmuda, sultánky francouzské«.
Chrysostom
Aimé Dubucová
Mahmud
svatý . Antonín