Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

V Praze, v sobotu Il. prosince 1909.

Praha

3

Číslo 341.

4 article

Ra ranní avečerní listy předplácí se V Prase v admínistracii na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsie. . . . . . o na čtvrt leta . . . . 7 K 69h ve filiálkách na měsie. . . . . . 2 K 30h Poštoui na měsle, na čivr ieta : . . . 9 R on dvají zásilkou na měsl na čtvrtieta: : : : k o)

Poštoui

5 title

NAR

Nara

6 article

dání. V drobném prodejie ranní čisle o sobě . . za tk večerni V. Řliálkách na venkov ranní čislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotové napřed Předplacení a insurty přijima administrace v Marinnské ul., a. Tam nacházejí se těž redaken, tinkárna a sxpodicu Národnich Liste Rukopisy se nevracejl.

Marinnský ulice

7 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vláda už zase hrozí rozpuštěním sněmovny. 2 Vídně, 11. prosince. Konsialovali jsme již včera, že v popředí situace nenalezá se za- tímní rozpočet, nýbrž zákon, kterým s zmocňuje vláda, aby uzavřela ob- chodní smlouvu rakousko-rumun- skou a konststovali jsme, že, kdyby předloha ta v poslanecké sněmovně byla zmařena. vláda hrozí rozpuštěním říšské rady. Po té stránce sděluje »Zeit«: Každá oposice, která by zmařila obchodní smlovu ra kouskorumunskou pro její zvlástní důležitost pilnost, způsobila by nebezpeči, že nezrani parlament, nezraní vládu této poloviny říše, ný- brž přímo korunu. Jaké by z toho udály se dů- sledky, jest zcela jasno. Proslýchá se, že na včerejším slvšení následnika u cisaře zevrubně projednávány eventuality, které by z toho vzešlr V politických kruzích dobře zpravených zabý vají se velmi vážně otázkou, jak by se utvá- řily poměry v parlamentě, kdyby tento obchodní smlouvu dotčenou neprojednal, korunu desano- val a dostal se v odpor se zahramiční politikou — Ježto vláda rozpuštěním poslanecké sněmovny hrozí a hrozba tato za vážnou se považuje, má se obecně za jisté, že zmocňovací zákon beze změny přijat bude. Hrozba rozpuštěním je pro- středek neomylný.

Vídeň Zeit

8 article

Parlamentní program. Z Vídně, 11. prosince. »Frmdblit.« ozna- muje: V úterý koná se první čtení o předloze kterou se zmocňuje vláda k uzavření smlouvý rakousko-rumunské, spolu pak o předloze včera správcem ministerstva orby Poppem podané ve příčině zřízení ústředny pro zhodnocení dobytka V úterý odpoledne začne rokovat o rozpočtu výbor. V presidiu jsou přesvědčeni, že možno spolebat na hladké vyřízení rozpočtového provi soria a ještě jiných předloh. Alpští Němci proti jmenování jihoslovanskéh ministra. Z Vídně, 11. prosince. »N Wr. Tgblit- oznamuje, že ve včerejší poradě němeeko-národ- nlho svazu bouřili poslanci dr. Waldner a soudr- proti každému pokusu jmenovat Jihoslovana ministrem, pravice, že by takové bezpráví Němei z alpských zemí nižádným způsubem nesnesli. Budiž připomenuto, že Němei z alp- ských zemi mají nyní v kabinetě dva ministry: hr. Stürgkha a dra. Hochenburgera, že však nikdy nenapadlo Slovanům, v zemích alpských bydlícim, tvrditi, že dva ministři němečti z alp- ských zemí jsou bezprávím na Slovanech. Posl. Einspinner pravil, že nemůže dobře pochopiti, že se rekonstrukce pro- vádí o překot Vyslovil však obavu, ze rekonstrukci zabrániti není již možno. Obrátil se také proti Němcům z krá- lovství českého, pravě, že Němei z alpských zemi jsou jim věrně oddání, že však žádati musí navzájem, aby Němci z Čech brali slušné zřetele na Němce z slpských zemi, kteří nyní žádají positivní práci

Frmdblit Němec doktor Waldner Jihoslovan Němei Stürgkh Posl Vídeň Čechy N Wr

9 article

sař jmenoval soukromého docenta a konstruktera na německé vysoké škole technické v Praze, majícího titul mimořádného profesora, dr. techu- Bedřicha Klcka mmořádným profesorem po- zemní stavby železniční na zmíněné vysoké škole. Zákon na povznesení chovu dobytka. Z Vídně, 11. prosince. Dnes byla rozdána tiskem osnova, která se nazývá zákone ku podpoře chovu dobytka a jeb zhodnocení. Povoluje se tam 54 mil. kor. na řečené dva účely dohromady, ročně 6 mil. korun a to tak, že jeden milion se dá n zhodnocení dobytka, zvláště pokud jde o záso- bování měst masem, o vývoz dobytka, o zřizo- vání jalek a trhů, zejměna trhů pro vývoz. 5 mil. korun užije se ročně ke zvelebě chovu dobytka Z této sumy 5 mil. korun by připadlo na království české 1.187 203 kor, na Moravu 415.065 kor., na Slezsko 107.130 kor. Stav balgického krále. Z Brusselu, 10. prosince. (K. k.) Večerní listy konstatují z úřadního pramene, že zdra- votní stav krále Leopolda je dnes tak pr znivý, že možno očskávati úplné uzdraven královo v několika dnech. Bulharský král do ciziny. Ze Sofije, 11. prosince. (K. k.) Král Ferdi nand odjel do ciziny. Bulharská půjčka. Ze Sofije, 10 prosince. (K. k.) Sobraní schváliio uzavření půjčky s vídeňskou bankovní jednotou hlasováním dle jmen 121 hlasem proti 22. Půjěka jest určena výhradně na likvi dování nehraženého dluhu a na úhradu výdajů pro stavbu železnic právě stavěných.

Klck Leopold Vídeň Morava Slezsko Brusel Sofijá vysoký škola technický v Praga

11 article

Z Petrohradu, 10 prosince. (K. k.) Zpráva jistého berilnského listu, že předseda miníster- stva Stolypin nařídil ponenáblé rozpuštění všeci spolků cizojazyčných, prohlašuje se z kompe tentního místa za pouhý výmysl. Zaroveň s prohlasuje, že vůbsc není podobných úmysln Čina proti Rusku. Z Berlína, 10 prosince. (K. k.) Dle zprávy z Petrohradu proslýchá prý se tam z vážného soukromého pramene, že číaská vláda odpova děla na ruské sdělení, týkající se Mandzurska ze dne 7. října t. r. notou, ve které Čina co nejostreji protestuje proti ná z rům vlády ruské, ve sdělení tom proje veným. Čina, tak prý se praví v nótě, ne- uznává žádných administra tiv- ních práv Ruska v Charbině neb v jtných městech mandžurských Vyskytuje-li se v protokolu portsmouthském nyho v jiných spisech výrok »administrace«, v/ni t pro Čínu nijsk závazným. Čina proležruje dále proti tomu, že ruské komuniké bylo jiným mo nostem doručeno dříve nežli čínské vládě s motné. Na konee vyslovuje Čin úmysl převzíti oehranu všech že lezníc mandžurských.

Stolypin Petrohrad Rusko Berlín Charbina Čína

12 article

že nebudou zkracována polská občanská právaa doufáme dále, že zákony, které jsou porušením mo- derního kulturního vědomi, nebudou zase proti nám vydány. Na to schůze skončena. Příští schůze zítra.

13 article Velká schůze anglických liberálů.

Velká schůze anglických liberálů. Z Londýna, 11. prosince, (K. k.) Včera večer ko- nala se v Aiberthalle demonstrační schůze libe- rálů které se súčastnilo asi 10.000 osob. Všichni mi- nistři byli přítomni vyjma Greye a Haldana, kteří mlu- vili na venkovských schůzích voličských. Asquith, Lloyd George a Churchill byli vstupujíce do dvora ny uvítani boutivými projevy pochvaly. Předseda mini- sterstva Asquith ujal se slova a pravil: Jedi- ným rozřešením otázky irské je posky- tnutí úplné autonomie pro záležitosti ry ze irské. Předseda ministerslva káral pak je- dnání lordů nejen vůči rozpočtu, ale i vůči celé řadě opatření liberálních a dodal, že nárok horní sn movny, vměšovati se do záležitostí berních, je ne- vým nebezpečím pro svobody národa. Asqulth žádal pak voličstvo za zmocnění zavésti zákon, jenž by výslovně stanovil, že lardi nemají práva zabývati s hospodářstvím finaněním. Odstranění absolut- ního práva veta horní sněmovny, mus být spojeno se zkrácením zákonodárnéh období sněmovny dolní. Nynější sedmilet maximální doba must býti zkrácena na pět, ano do- konce na čtyry roky. Pokud jde o hlasovací práv žen je stanovisko řečníkovo k požadavku tomuto ne změněno. Vláda si však nepřeje otázce té se vyhý- bati, Na konec pronesl Asquith apel k liberálům, aby se osvěděni hodnými minul sti strany této, Když byi ještě promluvili Llovd George a Churchi i by a přijata resoluce, v niž se vyslovuje odhodlání podporovati Asquitha ve snaze, aby jednou pr vždy se stala zásadou vlády vůle ná roda, jak ze projevuje ve sněmovně dolní

Grey Haldan Asquith Lloyd George Churchill Jedi George Londýn horní sněmovna

14 title

Germanisace u c. k. hlav. celníh úřadu v Praze.

Praha

15 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Ve Vídni, 11. prosince. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Sněmovna je dnes velmi skromn navštivena. Většina poslanců včera večer odjela domů, takže jich zde zůstalo sotva něco přes 100 Posl. Bisnkini mluvil o pomě rech v Bosně. Hrabě Sternberg řečnil pře malým zástupem posluchačů. Napadl velm prudce dra. Kramáře. z Vídně, 11. prosince. (K. K.) Předseda dr. Patlai zahajuje schůzi v 11. hoo 15 min. Návrhy podali poslanci: Němec a soudr. o zřízení přechodu přes kolej severozápadní dráhy v Praze; Cinger a soudr. o zřízení státní průmyslov školy s českou řečí vyučovací v Polské Ostravě. Když byla provedena doplňovací volha do vý- boru, pokručuje se v prvním čtení o prozatímnín rozpoělu. Posl. Biankini stěžuje si, že s Dalmacií se za- chází macešsky Řečník naléhá na provádění akce ku povznesen hospodářských poměrů v Dalmacii, poukazuje zvlá ště na důležitost účelného železničního spojen Dalmacie a připojení dalmatských přístavů k bez- prostřednímu území za Dalmacií, totiž Bosně, He cegovině, Chorvatsku a středu mocnářství, při čem protestuje proti tomu, že Maďaři nedostávají svém závazku ve příčině lhůty ke stavbě dalmatských drah. Děkuje posl, dru. Kolischerovi, dru. Lichtovi.

Sternberg K K doktor Patlai Němec Cinger Posl Maďar Vídeň Boseň Praha Ostrava Dalmacie Chorvatsko poslanecký sněmovna Posl

16 article

Povšemu a dru. Zahradníkovi za to, že ujali se tk vřele ve státní železniční radě zájmů Dalmacie. Stě- žuje si do poměrů v Chorvatsku a prohlašuje, ž Chorvatsko jest dnes jedinou zem v Evropě, v niž jest ústava skutečn zastavena. Z jednoho z nejloválnějších národ na světě mají býti násilím uděláni velezrádci. Posl. Spinčič: Na základě . alšova ných dokladů byl chorvatský parla- ment zatažen do soudní síněl Posl. Biankini stěžuje si dále, že následkem pletich Maďarů nebyla dosud vydána ústava Bosňa- nům slíbená. Potom pojednává o státoprávním po- měru annektovaného území a prohlašuje, že vysky- tuji se o tom v obou polovinách říše nejlibovolnějš kombinace. O definitivním poměru těchto zemi pro- mluví však rozhodné slovo jen obyvatelé Bosny a Hercezoviny ve spolku se svými bratry v soused- ních zemích rakouských. Nelze dopustiti, aby země tyto byly odloučeny od Dalmacie. Rozřešení jihoslo- vanského problému jest podmíněno dvěma předpo- klady, obezřetnou upřímnou politikou ve smyslu Slovanům příznivém a pokud žde o zahraniční poli- tiku, loválním, srdečným a důvěrným sblížením s Ruskem a státy balkánskými, s nimiž musí Ra- kousko žíti zvláště po annexi v užším a těsnějším přátelství. To není ani novoslovanská, ani rusofilská tím měně politika nepřátelská trojspolku nebo Ně mecku. (Pochvala u Jihoslovanů.) Posl. hr. Sternborg chápe se slova.

Zahradník Posl Maďar Jihoslovan Dalmacie Chorvatsko Evropa Bosna Rusko Spinčič Slovan

17 article

Pernerstorfer přodsedou národně-jazykového výboru Z Vídně, 11. prosince. Dle »N. Wr. Tgbitiu. stane se předseddou národně-jazykového výboru posl. Pernerstorfer. pro kterého hlasovati budou také čtenové Slovanské jednoty.

N Wr Vídeň

18 title

Z parlamentních výborů.

19 article

— Germanisace poštovního ředitelství. Poměry národnostní při pražském řoditelství stávají se den ze dne horšími. Nenasytnému molochu německému není zádná obět dost velikou k jeho nasycent. Aran- žér celého tažení protičeského, jemuž za oběť pad pensionovaný Kraus, neváhá pokračovati ve svém díle a neštítí se usilovati i o odstranění Němců, kteří nehodlají podléhat jeho všeněmeckému běsnění. Aranžér všeho protičeského, všeněmecký zuřivec, vrchní rada Johann Nemetz, usiluje o místo vicepre- sidenta. Děje se tak za pomoci vrch. rady Schwar- zera a koncipisty Hawlika, který jako jeden ze slou- pů protičeského běsnění proti Krausovi byl odměněn povoláním za docenta do dopravního kursu. Celá řad důvěrníků všeněmeckých v jednollivých odděleních z nichž uvádíme na př. odděl. X. dr. Waněk, II. dr. E. Nowak, V. dr. Rohlena, VII. Winter atd., raportue denně u účet. oficiála Fahrnera a vrch. rady Schwar- zera o každém došlém českém přípisu od úřadů, sou- dů, o účtech a žádostech od českých stran atd. snaží se obmeziti vše české. Pošt. úřadům jsou če- ské přípisy vraceny, české žádosti, ať úřadníků, stran se nevyřizují, aneb ledabyle. Ba jsou i vraceny zpět úřadům účty českých stran, jichž správnost byl na českém účtu česky potvrzena. Dne 6. t. m. bylo vráceno šest českých účtů, úřady česky potvrzených od odděl. XI. „mit dem Auftrage die zuligende Rech- nung mit der Uebernahmsklausel in deutscher Spra- che zu versehen.“ Čísla ředitelská zatím neuvádíme.

Aran Kraus Němec Nemetz Hawlik doktor Waněk E Nowak Rohlen Winter Fahrner

20 article

A akta tato byla vidována v. r. Nemetzem, ač neměl s nimi vůbec co dělat. Slovanská jednoto! Zapa- matuj si, kdo je Johann Nemetzl — Jak se provádělo úřadní zčílání lidu r. 1900 ve zněmčeném území. V roce 1910 provedeno bude opět sčitání hidu, které má pro nás z důvodů národnostních i politických značný význam. Při posledním sčítání rozvířili Němci silenou sgitaci, aby udrželi německost t. zv. uzavřeného území alespoň na venek Čeští děl- nici byli povoláni do závodních kanceláří, kde jim bylo řečeno, že musí přihlásiti obcovací ře německou, nechtějí-li ztratiti zaměstnání. Ta- kovým způsobem podařilo se Němeům doefliti, že v místech, kde žijí značné české menšiny, nebyl napočten ani jeden Čech. V Ústí n. I napočleno 199 Čechů, skutečně však žije tam přes 5000 Čechů, v Březnici shledáno 468 Č. žije tam přes 2500 Č., v Neštěmicích 22 Č. zije tam 1100 Č, v Předlicích 129 Č., žije tam přes 1000 Č., v Trmicích 24 Č., žije tam přes 1000 Č., v Chabařovicích 94 Č., žije tam 1400 Čechů atd. Namnoze nedostali čeští ná- jemníci ani sčílací arehy do rukou. Vyplnili je domáci, ovšem že obcovací řeč napsali německou. Klasické svědectví o poctivosti úřadního sčítání podává Bohosudov u Teplic. V r. 1900 nena- lezen tam ani jedinký Čech, (1!) ač ve skuteč- nosti bylo tou dobou v Bohosudově 1200 českých obyvatel. Sčitání prováděl obecní strážník, který řikal každému, když žije v německé obci, že jeho obeovací řeč musí býti rovněž německá. Zkušenosti z r. 1900 budlež nám výstrahoua poučením. Příští sčítání se rychle blíží a je třeba lid předem řádně poučiti o velkém vý- znamu, jaký pro nás výsledek sčítání má

Nemetz Nemetzl Němec Čo Čecho Březnice Neštěmice Předlice Trmice Chabařovice Bohosudov Teplice Čechy Zap

21 article

Stanovisko německo-nacionálního svazu. Z Vídně, 11. prosince. Nacionální svaz ně- meckých stran pokrokových rokoval včera večer o politickém stavu věcí a přijal po delší debatě návrh dra. Pergelta, ve kterém proti všeliké změně dosavadního systému, jakož i proti rekon- strukci Bienerthova ministerstva co nejrozhod- něji se problašuje a na konec praví: „Kdyby však ve vládě přece změna se stala, ohražuje se svaz proti tomu, aby změna provedena byla na újmu německého vlivu a vyhražuje s pro budoucnost volnou ruku.

Bienerthův Vídeň

22 article

Žádné rozhodnut.

23 article

Z Vídně, 11. prosince. O 9. hodině ranní měl předseda klubu polského dr. Glabiňski poradu s posl. drem. Šimteršičem o taktice Slovanské jednoty. Tato sešla se o 10. hodině dopolední ke schůzi, jež trvalu do 1412. hodiny, ve které se však opět nestalo ž ád- né usnesení Slovanská jednota sejde se opět s neděle, nej- spíše teprve v úterý. Slovanská jednota trvala dosu na paritě v novém kabinetě, takové, aby toliko mi- nisterský předseda a iinistr zeměbrany byli vy- ňati z počtu německých a slovanských ministrů, vše chny ostatní portefeuilly pak aby se rozdělily mez Slovany a Němce. Lze očekávati, že jednota na tomt stanovisku setrvá. Žádost za uznání zkoušek, vykonaných na zá hřebské universitě. Z Vídně, 11. prosince. (K. k.) Poslane Ploj, Laginja, Biankiní, Perič a Tre sič-Pavičič odevzdali včera ministerskému předsedovi a ministrovi vyučování memorandum v němž prosí, aby v Záhřebě vykonané filosofi cké, právnické a farmaceutické zkoušky rakou ských studentů z Přimoří, Dalmacie a z území terstského byly uznány za rovnocenné. Jak mi nisterský předseda, tak také ministr vyučování projevili ochotu, že co nejdříve budou se toutc záležitostí zabývati a že chtějí pokud možno vy- hověti přáni, které jest obsaženo v pamětním spise. Musí býti ovšem vyhověno také na záhřeb- ské universitě předpisům zkušebního řádu v Ra kousku a v tomto směru bude možno docíliti do hodnutí s chorvatskou vládou zemskou.

Glabiňski Němec Biankinit Perič Tre Pavičič Vídeň Záhřeb Dalmacie Slovan Poslane Ploj Laginja

24 article

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 11. prosince. (K k.) »Wiener Zlg.- oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 5. prosince ředitele státního gymnasia v Pracha- ticích Mořice Stracha ředitelem státního gymnasia s německým jazykem vyučovacím v Praze na Novém městě (na Příkopě). — Cí- Achmed Riza do Alhén. Z Athén, 10 prosince. (K k.) Cařihradská zpráva o úmyslu Aehmeda Rizy přijíti do Athén, pracovati tam o sbiížení mezi Ře ckem a Tureckem, vzbudila zde čilý sympatický zájem Řecký rozpočel. Z Athén, 10 prosince. (K. k) Minist financl pracuje stále na sestavení rozpočtu. Osnova rozpočtu nebude předležena sněmovně poslanecké před pondělkem Oposice vzdalas svého stanoviska vzhledem na to, že veřejné minění vyslovilo se pro surtaxu na alkohol. Z německého říšského snému. Z Berlína, 10. prosince. (Říšský sněm. Do končení.) Řišský kanclěř pokračuje: Tent zjev, týkající se ovšem pouze menšiny, který není sautečným projevem přaní italského národa, nemoh býti přehlednut. Nepřesvědčil jsem se o ničem, co by- naznačovalo, že by zodpovědná správa italské poli- liky cenu trojspelku snižovala nebo o ní soudila jinak než dosud. V duchu úplně lovality uěinil nán ministr zahraničních záležitostí Tittoni sdělení o po radach v Raceonig, dle něhož Halie ve své balkánské politice nesleduje cilů, které by se přičily naši smlouvám. Také ruská vláda oznámila nám obsah a vý- sledek porad v Racconigi. Nepřiznivý ton v čási ruského tisku proti Němecsu svědčí o tom, ž v Rusku, jako i v jiných zemích, jsou kruhy, steré chtějí Německu připisovati dobrodružné úmysly pro světovému míru. Pravem a jednomyslně odvozuj z toho národ důsledek, že německá zahraniční pol tika nezná lakových úmyslů a že je řízena zat s tím větším klidem a stálostí a prosta vší nervosity.

Wiener Zlg Strach Achmed Riza Vídeň Prach Praha Nový město Alhény Atény Turecko Berlín Raceonig Rusko Německo

25 article

Dobře nám v lom přispěje publicistika. Takovou součinnosti veřejného minění s úřadní politikou jseu zájmy země nejlépe podporovány. (Hlučný souhlas.) Po státním sekretáři sv. pánu Schornovi mlu v posl. Scheldemann (soc.e-dem.). Prolestuje proti nevážnosti vůči říšskému sněmu, jakýmž je uzavření minulého zasedaní bezprostředně před změnou v úřadě říšského kancléře. S původci nových zákone berních nechce německý národ mír, nýbrž veselou válku. V rozpočtu vojenském, námořním a osadním mohty býti miliony ušetřeny. Německá politika m- rocká neukazuje stálost stran, o něž se říšský kanctéř opírá. Jsou tytéž, které vrazdly jeho před- chůdci dýku do zad. Anglická vláda zahájila s po- těšlivou energií boj proti junkerům. Angličti a ně- mečti dělníci učiní všecko, aby oba tyto velké kul- turní národy si nevjely do vlasů. V Německu vládlo se vždvcky konservativně nebo konservativně-kler- kálně. Při výroku: »Porušení slova nálež k vznešeným tradicím pruské rodin královské« byl řečník volán k pořádku. Říšský kaneléř dr. Bethmann- Holi we protestuje rozhodně proti osučování pruské rodin královské. Posl.sv. p. Gamp (říšská strana) dovozuje Sociální demokracie hledá v rozdmychování spor rozvoj své moci. S rozpočtem jsme spokojení. O proti- národním smýšlení národních liberálů a svobodo- myslných nelze mluviti. Celá veřejnost odsuzovala pozůstalostní daň. Daň z dědictví měla býti přijata. Posl. kníže Radzi w il prohlašuje: Doufáme,

svatý . pán Schorn doktor Bethmann Gamp Posl Radzi Německo sociální . edema

26 article

Nejednou bylo upozorněno na germanisačn činnost utul. dvorního rady Lauermanna, chet departementu I., bohužel, bezvýsledně. Tím ovšem povzbuzen, pracuje tento Ge mán — podporován zvláštní shodou okolnosti — na úplném »očištěníe hlavní celnice od jazyk českého Zemřelť v minulých dnech ředitel hlavníh celního úřadu, vrehní finanční rada Hořejši muž, který rozšafností, naprostou nestrannost ziskal si sympatie všech svých podřízených. Ještě za nemoci zvěčnělého převzal řízen hl. celního úřadu vrchní inspektor Šebek, který nemá všsk tolik energie, aby se násilnickým požadavkům dvor. rady Lauermanna opřel. M stoředitelem ustanoven kasiňák inspektor Cu mine, který byl za tím účelem na toto misto vyhlédnut dvorním radou Lauermaňnem, aby »doh ížel« na české úřadníky Tento pán vede dvozetnu radovi seznam všech česky úřadujícíeh úřadníků. Že tomu tak, dokáže sám dvorn rada; když přišel na oddělení pro rychlozboží »vytáhl index« a řekl jednomu úřadníku: » Aba Ste amtieren auch tschechisch«. (Aha! Vy take úřadujete česky.) Protizákonným nařízením zrušena čeština úplně »in internem Verkehre«. V nařízení roz- kazuje se všem přednostům oddělení, aby pod vlastní zodpovědnosti toho dbali, by se nikd tomuto nařízení »neprotivil«. Pouhé české přidělení na aktu na př.p of. H (pan oficál H.), zakázal dvorní rada, ani nevinné české »p« (pan) nemůže snéstí, neb úřadování má býti dle jeho výroku »rein deutsch«. Dále nařízeno co nejpřísněji, aby nálezy ohledací, psané v jazyku českém, byly překlá dány a poukazováno na to, že »mit grösster Strenge gegen jeden vorgegengen wird« (s nej větší přisnosti nastoupeno bude proti každému). když by na př. nepřeložil »šafrán« v »safrane a hrozeno disciplinárním šetřením pro neupo slechnutí rozkazu.

Lauermann Hořejš Šebek

27 article

Aby vymýtěna byla čeština úplně z dep I zrušil dvor. rada Lanermann po leta trvajíeí zařízení s t. zv. »certifikáty« na pomůcky pro veřejné ústavy, nehledě k tomu, že tyto ústavy musí nyní 2—3 dny čekati na vyřízení jen proto, aby dvor. rada nebyl vyrušován, když chce zajíti do »kasina«. Divime se opravdu, že vicepresident pan Tersch lépe nedohlédne na »vydatnou činnoste tohoto zlodueha celního úřadu a zem. finanč. ředitelství vůbec. Churavosti vicepresidentovy využitkovala společnost »Lauermann Carmine« a vydala další »úkaz«, kterým se omezuje volnost a právo úřadníků české nárednostil Vydán tyto dny zákaz vystavovat české kvitance a likvidace za domácí prohlídky a nařízeno užívati »der vorgeschriebenen Dienst- sprache«, totiž němčiny. I pan »všudybyl« ministr Schreiner zakro- čil proti »troufalosti« českých celních úřadníků. když náhodou nějaký »ultragermán« Blaschke na Kladně obdržel českou kvitanci. Ovšem že dotyčný úřadník zachoval se přesně dle před Již jest opravdu nejvyšší čas, aby povolan kruhy tomuto řádění učinily přítrž. Zajímavo jest též sledovati jmenováni, které tyto dny bylo uveřejněno. Obsazeno míst a jmenováno 5 Němců; v letě ze 6 obsa- zených mist inspektorů bylo 5 Němců 1 Čech. Upozorňujeme včas, aby ředitelem hlavního celního úřadu nebyl jmenován Němec a dou- fáme, že příslušné kruhy chopí se těchto zále- žitostí a učiní ráznou přítrž hrubému porušování práv jazyka českého při c. k. hl. celním úřa

Tersch Lauermann Schreiner Blaschke Čo Němec Kladno Dienstsprache Němec

29 article

v Praze. Tiskový výbor. Z Vídně, 10. prosince. (K. k. V dnešní schůzi tiskového výboru bylo rokován o § 40. (předběžné zabavení.) Zpravodaj dr. S ked prohlásil, že není sám přitelem zachování dosavadníh ustanovení o předběžném zabavení, ale že vzhl den k tomu, že kdyby bylo upuštěno od tohoto ustano- vení, nedostalo by se nikdy novému tiskovému za- konu sankce, navrhuje, aby § 40. byl přijat a že p kunil se otupiti jeho nepříjemné ostří tím, že navrhn aby zavedeno bylo mnohem podrobnější ohraničen objektivního a subjektivního řízení než bylo navrho- váno ve staré vládní osnově a že zamýšlí dále st noviti zákonem dobu, pro platnost předběžného zabe- vení a že chce určitě a dalekosáhle stanoviti povin nost náhrady škody státem. Posl. Bielohl a w e prohlašuje, že jest pro nejpřísnější ustanovení tisk vého zákona. Posl. dr. Hajn mluvil proti § 40. po- ukazuje na nynější jeho znenžívání. Posl. Riege přímlouvá se za zrušení předběžného zabavení. Posl dr. Herold prohlásil se pro zachování předběžnéh zabavení s jistým omezením. Vládní zástupce dvorn rada Sch obar přistoupil na názory zpravodaje Skedla a projevil svůj souhlas s přáním po rozšířen předběžného zabavení v tom smyslu, že by do to hoto rozšíření měly býti zahrnuty tiskové delikty vztahujíci se na časově nemístné uveřejňování trestně právních vyšetřování, s čímž také posl. dr. Hernl souhlasil. O lomto paragrafu hlasováno bode v příšt schůzi výborové v úterý.

doktor Posl Hajn Riege Herold Hernl Praha Vídeň

30 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Sitnace je beznadějná — tento úsudel projevil v officielním denníku sgrárním neznámý dosud agrární poslanec těmito slovy; »Dnešní politická situace jest ještě beznaděj nější než ve dnech minulých a po dnešní neroz hodné řeči předsedy polského kola dr. Glombi- skiho nemůžeme předpovídati nynějšímu parla- mentu dlouhého trvání. K tomuto projevu vůd polského kola upíral se veškeren náš zájem jak na poslední možnou záchranu. Soudili jsme, a ještě dnes je naším přesvěd- čením, že energickému vystoupení se strany Po- láků bylo by se podaři o odkázati německý furo do patřičných mezí. Ostatně myslíme, že chauvi- nismus německý a nerozhodnost všepolská ponesn do budoucna naší slovanské politice dobré ovoce Doufame, že v nejbližší době seřadí se pod pra- porem Slovanské jednoty všechny slovanské strany a že v nejvyšším zájmu svého společného pro spěchu budou pracovati k přetvoření dnešního německou hegemonií ovládaného Rakouska na Ra- kousko spravedlivé. Tisickrát opakovali naši řečníci všech politi ckých barev známé heslo Palackého: Kdyby R kouska nebylo, musili bychom je utvořiti, al ovšem jenom Rakousko spravedlivél Zvůte německá nás donutila na sněmu krá lovství českého vzdor lásce, kterou každý Čec k tomuto jedinému pozůstatku staré slávy česk chová, říci: »Nežli takový sněm, raději žádnýl Myslíme, že stojíme bezprostředně před okamžikem. kdy zástupcové naši budou musiti říci při vší láscr k lidové vládě parlamentní: »Než takový parla ment, raději žádný !- Tomuto projevu lze rozuměti tak, že čeští agrár- níci mají na mysli rozpuštění říšské rady a dl toho že jednaj

doktor Glombi Palacký Rakousko R kousek

31 article

— Čestné měšťanství. Z Hostomic. (Telegr. zpr. »N. L«) Obecní zastupitelstvo jmenovalov dnešní schůzi jednomyslným usnesením statkáře pana Emannela Greifa a místopředsedu obahodní komory pražské pana Václava Němce čestnými měšťany. Josef Budil. starosta. — Potvrzené volby. Panovník potvrdil volb Aloisa Bareše, stavitele a majitele realit na Krl. Vinohradech, za starostu okresního zastupitelstva n Kral. Vinohradech, jakož i volbu Václava Sodo m hospodáře a starosty obce v Záhornicích, za starostu okresního zastupitelstva v Králově Měslci. — Úmrti. Ve Vídni zemřela paní Eliška G er- stenkornova roz. Wesselá, choť ministersvého sekretáře dne 9. prosince v 33. roce věku svého och- nutím srdce. Pohřeb koná se dne 12. prosince o 1/43. hodině odpolední z domu smutku VII. Bur- gasse č. 117. — Dnes ráno zemřel v sanatoria v Praze Bela baron Derczenyi, dosáhnuv věku 62 lel. Pobřeb bude se konati v úterý o 10. hod. dop. z ku te a sv. Tomáše do rodinné hrobky v P - černiclch. — V Novém Bydžově zemřel pan Franti- šek Seidl, býv. staro ti král. věn. města Novéh Bydžova, člen obec. zastupitelstva, člen okresníh zastupitelstva, čien výboru městské spořitelny atd Pohřeb konati se bude v neděli dne 12. prosinc o 2. hod. odp.

N L Emannel Greif Václav Němec Budil Bareš Kral Václav Wesselá Derczenyi Tomáš Franti Seidl Hostomice Záhornice Vídeň Bura Praha Nový Bydžov Novéh Bydžov městský spořitelna

32 article

— Odkazy JUDra. Lud. Lederera. Jak již ozná- meno, zemřel minulého téhodne v Jaroměň tamě je advokát pan JUDr. L. Lederer i byl v neděli dn 5. prosince t. r. za obrovské účasti obyvatelstv místního bez církevních obřadů pochován. Nad rakrí a hrobem jeho promluvili pp. JUDr. Oldř. Schwarz, okresní starosta pan Kotlant a MUDr. J. Stárek, kte- ři případnými slovy ocenili vlastenectví, oběta vost. nezištrost, štědrost i horlivou práci zvěčnělého k do- bru a blahu českého národa. Dle své posledn! vůle učinil dr. L.. Lederer následující dobročinné odkazy: 1. Jaroměřskému sirotčinci 1000 K. 2. Jaroměřskému chorobinci 2000 K. 3. Chudým měst: Jaroměře. Jo- sefova, Smiřic, Hořic a lazní Bělohradu po 500 K. celkem 2500 K. 4. Dále po 200 K obdrží: Pěvecká jednota „Jaromír. Tělocvičná jednota „Sokol“, Ve- řejná čítárna, Občanská beseda, Hospodářský spolek, Sbor dobrovolných hasičů, dělnické spolky „Vědaí? (soc. dem.) a „Barák“ (nár. soc.), divadelní odbo

Lederer JUDr L Lederer Oldř Schwarz Kotlant MUDr J Stárek doktor Jaromír Barák Jaroměř Smiřice Hořice lazní Bělohrad Sokol spolek „ Vědaí

33 article

„Vrchlický“, odbor Zemské jednoty soukromých úřadníků, Nemocenská pokladna soukromých úřad- niků, Remeslnicko-živnostenská beseda, vesměsv Jaroměři. Ústřední Matice školská, Národní jednety severočeská a pošumavská v Praze, „Kom soský ve Vídni, Jonákova nadace, Husův fond a Podpůrný fond českých akademiků židů v Praze, celkem 58.000 korun, Před svou smrtí věnoval pak překrásnou svoji knihovnu o více než 2000 svazcích v ceně as 25. 000 korun a na její udržování složil 5000 K měsiu Jarc- měři, kteráž knihovna přístupna jest veřejnosti a po svém zakladateli ponese jméno „Knihovna JUDDOra Ludvíka Lederera“. — K uctění památky zesnulého TUDra. Lederera věnovali: Odbor Zemské jednoty soukromých úřadníků v Jaroměři 50 K, Nemocenská pokladna soukromých úřadníků v Jaroměři 50 K. Klub státoprávně pokrokový v Jaroměři 25 K, p. ře- ditel Rudl 20 K, p. Frant. Polický, továrník, 20 k p. R. Beckmann, velkoobchodník v Jaroměři, 20 K vesměs na milion Ú. M. Š. Dále advokáti JUDř Baštař, Kalina a Konečný po 10 K (30 K) na Husův fond v Praze.

Vrchlický Jonákův Lederer František Polický R Beckmann M Š JUDř Baštař Husův Jaroměř Praha Vídeň Husův fond podpůrný fond Remeslnickoživnostenský beseda