Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY.

19. června 1907. Císlo 167.

Tliktu s Hosudarstvennou dumou. Vláda pošle tato vojska udusit dělnické povstání. Tak vojska musejí přejíti na stranu národa, aby zde zvítě- zila věc národní nad vládou. A až se srazí před- stavitelé národa s carskou vládou, na nás bude, abychom ohlásili všem vojínům, co mají dělati. A ny to učiníme, třeba bychom první padli v tomto díle a neviděli vítězství. Ale aby nám úkol byl usnadněn, vy, představitelé dělniko v dumě, musíte uposlechnouti našeho prohlá- šení.“ Prováděje dále myšlenku, že dumské řeč vojenské masse jsou nesrozumitelny, nákaz od poručuje socialně demokratickým poslancům aby ihned s dumské tribuny promluvili způso- bem vojákům srozumitelným o jejich potře- bách, a trvání služby, o trýznění, které jim pu- schí cvičení, o tom, kterak „nevědomí a zba- běli a podlí důstojníci vysmívají so vojákům. Nákaz vyzývá poslance sociálně demokra- tické, aby přišli do kasáren a blíže se obezná- mili s potřebami vojsk a podali v dumě takový návrh zákona, aby vojska musila nabýti pře- svědčení, že se sociálně demokratičtí poslanci chtějí o ně postarat i skutkem. „Učiňte to hned, bez prodlení, neboť č prchá. Nechť vojáci slyší nejen volání ke vzpou- ře, nýbrž i slovo účastenství se strany národ- ních představitelů. Od tohoto vašeho kroku, sou- druzi poslanci, závisí, za kým půjde armáda kdo zvítězí. Jestliže vláda rozežene dumu pro vojenskou otázku, nebojte se, armáda bude s vámi.“ „Proto slyšte náš nákaz: Ihned vzbudte s dumské tribuny vojenskou otázku a přivolejte k tomu všecky vojenské části. Totě náš nákaz a vy nemůžete nám nevyhověti. Představitelům petrohradské posádky prvým souzeno vycediti krev za národní věc, až přivoláte vojsko, aby poskytlo oporu Hosudarstvenné dumě. Od toho pak, přijmete-li náš nákaz, závisí, půjde-li vo- jenská massa za námi nebo proti nám.

Zabovené dokumenty Zabavené dokumenty podaly důkaz, že šlo o zavraždění cara i jeho rodiny a některých členů carského rodu, o svržení vlády, provedenl stětního převratu a prohlášení sociálné repu- bliky. Carská moc musí býti proto na vždy od- straněna, že je přežitkem ze starých dob dokapi- talistických. Poslancí levých stran v dumě měli podle programu: 1. rozšiřovati a přiostřovati konflikty Hosudarstvenné dumy s vládou do těch konců, až by se ty konflikty staly východiskem širo- kých massových pozdvižení proti panujícímu politickému pořádku; 2. při každé příležitosli spojovati politické otázky se sociálně-hospodář- skými požadavky dělníků a sedláků, a 3. věsti si v dumě tak, aby široké massy proletariálu, sedláků a drobných měšťanů dospěly ku pře- svědčení, že Hosudarstvenná duma neni k ni- čemu a musi svolána býti konstifuanta, která by pak vypracovala a prohlásila socialnou repu- bliku. Kromě toho sociální demokraté ustanovil se pobcuřiti sedláky Pozemkový program revolucionářů.

Zpáva pro kurátora pro nejvážnější polifické zločiny praví o pozemkovém programu revolu cic náru Sjezd sociálných demokratů se usnesl: vše mi způsoby spojovati hospodářské požadavky sedláků s politickými úkoly, všude organisovat hospodářské dělníky, spojovati je mezi sebou s organisacemi soziálných demokratů v městech přiostřovati srážky sedláků s šlecbtou i vládou přiváděti sedláky k poznání, že „zemi a vůli mohou obdržeti teprve, až konstituanta prohlá eocialnou republiku, posílati . tom rozumu ná- kazy poslancům Hosudarstvenné dumy, přesvěd čovati sedláky, že je třeba všeobecného povstán vojska i všeho proletariátu jak vesnického, tak městského, což má spojeno býti se stávkami neplacením daní a nájemného, bojkotem vlád- ních zřízení, odepřením rekrutů a pod.- Poslanci jako vůdcové revolučního hnuti. Prostudování dokumentů, zabavených u po- slance Ozola, dovedlo ku přesvědčení, že soci- alně demokratičti poslanci Hosudarstvenné du- my ustavili se jako vrchní orgán revoluční strany v Rusku, že tedy stáli v čele spiknutí proti caru a dynastii. Hnutí jiho-francouzských vinařů. Podle nejnovějších zpráv z Paříže je vláda odhodlána zakročiti proti strůjcům vzpoury jiho francouzských vinařů. Sidlo Marcelina Alberta, jenž se nazývá »diktatorem jižní Francie«, Ar- gelliěre je obklopeno, všechny přichody k němu jsou obsazeny jízdními pluky z Careas- sonu a Montanbanu. Do Montpelliěru, kde byly pořádány obrovské projevy davů, byly vyslány posily. Vláda chce s tíhati členy výboru v Argelliru, pro podněcování ke vzpouře. Též někteří ze starostů obcí jiho- francouzských budou stíháni. Některé jižní pluky. na něž není spolehnutí, budou přeloženy az

východu byly povolány někleré jízdní pluky. Prefekti posllají vládě zprávy o vzrůstajícím roz- čilení v lidu, zejména v departementech Is ě re, Lot a Garonne chtějí popuditi agi- tatoři lid ku povstání. Vláda je proto připravena energicky vystoupiti, aby se hnut ještě vlce nerozšířilo. Z Montpelliěru se oznamuje pařížským listům, že vojíni 100. pěšího pluku nalézající s nyní v ležení larzackém, roztrpčeni, že jejieh soudruhům, provinivším se proti kázni, nebyl udělena milost, spáchali velkou výtržnost, ve- plenili ležení a ztýrali důstojníky. V ministerstv vojenství nebyla však tato zpráva potvrzena. Ko zprávám o odstoupení státního pod- sekretáře Sarauta, jenž byl důvěrníkem Clémenceanovým, se dodává, že událost ta ne- způsobí ministerskou krisi Ministr obchodu Doumergue a státn podlajemník pro krásné umění Dujardin- Baumetz, kteří podobně, jako Saraut byli zvoleni v jiho-francouzských departementech. setrvali ve svých úřadech a prohlásili, že zůstanou, pokud bude Clémenceau v čele vlády.

Ve sněmovně bylo dnes rokováno o jiho- francouzských událostech. Posl. Aldy chtěl podat dotaz o soudních krocích, učiněných vládou proti vinařům a žádal, aby se hne jednalo o jeho dotazu. Ministerský předseda Clémenc e a u zá dal, aby rokování o dolazu tom o dloženo bylo na pátek a prohlašuje, že přeje si přízni- vého urovnání této záležitosti, především však chce úctu před zákony. Protestní hnutí na jihu vzalo na se nezákonný ráz. Kdyby hnutí toto na dále se strpělo, mělo by v zápětí záhubu Francie. Zatím co rokujeme, práví ministerský předseda, o zákoně na potlačení podvodné mani- pulace s vínem, odpovídá jih násilnostmi. Proti původcům přečinů a zločinů bylo soudně za- kročeno. Bude-li sněmovna hlasovati proti nám, pak všechno odvoláme. Rozhodnutí jest na sněmovně. Vůdce socialistů Jaurés prohlašuje, že se vládě nesmi dovoliti, aby zem vehnalad občanské války. Clémencea u odpovidá, že nadešl chvíle, aby se použilo zákona proti terrorismu, zavládnuvšímu na jihu. Jeho prohlášení bylo přijato s bouřlivou pochvalou.

Pátý slet všesokolský v Praze.

Všemu občanstvu král. hlavního města Prahy Stojíme na prahu V. sletu všesokol- ského, jehož význam i rozsah přesahuje všecko očekávání. Do královského hlavního města Prahy zavítají ve dnech 27. června až 2. červencev nebývalém dosud počtu vyslanci všech národu slovanských, zástupcové měst slovanských i metropolí západoevropských, sem slétne se více jak 20.000 českých Sokolů z krá- lovství, markrabství i vévodství, z Dolních Rakous, Německa, Francie, Anglie, i z dálné Ameriky, jakož i nesčetné zástupy všeho lidu českého. Krásná, zlatá naše Praha vítati bude v tyto dny tisíce a tisíce oddaných přátel českého lidu a přečetné řady hostí z celé Evropy. Takové události neopakují se každý Bratři, občané, dejte okázale výra radosti své z návštěvy milých i vzdále- ných. Všichni bez výjimky buďte jim od- dnnými přáteli a hostiteli. Připravte se na příchod vzác- ných hostí a uvítejte je, jak vítá bratr bratra a sestra sestru. Ozdobte a okrášlete na jich počest své domy, krámy i okna svých příbytků. Praoujte k tomu, by královské město královsky pozdraviti mohlo v slavnostním rouše syny všech národů slovan- ských i cizích. Kéž vyzní vzácný obraz slavností sle- tových mohutným, nezkaleným dojmem u všech, kdo v těchto velkých chvílích če- ského lidu do zlaté slovanské metropole rok. zavítají. V slovanské Praze, 18. června 1907 Slavnostní výbor V. sletu všesokolského.

Američtí Čechové v Praze setkali se všude s nejvřelejším přijetím. Čet Sokolů amerických, ubírající se v čele s dvěma praporečníky z Františkova nádraží do Měšťanské besedy, byla provázena zástupem, několik tisl lidí čitajícím, kteří zpívali »Kde domov můj ?« »Hej Slované !« a »Slovan jsem a Slovan budu«. U staroměstské tržnice byli američul Čechové pozdraveni přečetnými prodavačkami. Průvod za- stavil u pomníku Jungmannova, kde účastníci obnažili blavy a zapěli »Kde domov můj ? V Měšťanské besedě mili hosté po delší době si odpočinuli. Zde začalo vypravovánl o podrobnostech cestování z dalekých končin. Cesta z Nového Yorku do Prahy přes Paříž stála 350 K. Účastníci jsou ze všech končin Ameriky. Tak p. S. L. Kostoryz přijel z Corpus Christi v Texasu a musil projeti 2500 ameri- ekých mil po dráze, než se dostal k lodi ; jízda do Nového Yorku trvala týden. Výpravy zúčastni se také p. Alois Vokal, který založil těl evičnou jednotu »Sokol« v Novém Yorku, dále p. B. J. Doležal, spolumajitel rozšířeného českého listu »Dennice Novověku« v Clevela ndu ve státě Ohio. Pan Doležal ve stáří dvou let odvezen byl rodiči do Ameriky a od těch dob ve svém rodišti nedlel.

Jeden z praporu, nesený v čele průvodu, opatřil slovenský »Sokol« v Novém Yorku a má na stuhách zlatem protkané nápisy »Závodní čet Sokola Slovenského v Americe«. Prapo r tento bude věnován Slovákům v Turčan- ském s v. Martině. Druhý prapor přivezla výprava od amerických dítek. Prapo je opatřen stuhami červeno-bilo-modrou se zlatým nápisem »Pozdrav od dítek čecho- amerických — Dítkám českýme Prapor opatřen sbírkami českých dítek z celé Ameriky. Na skvostné žerd vznáší se zlatý Sokol a stuhy i prapor mají bohaté zlaté třepení. Dva zlaté trapce na zlatých šnůrách visí od hrotu. Prapor amerických barev jest hedvábný. Vůdce výpravy p. Josef Jedlička z No- vého Yorku přivezl dar Čechů a spol ků českých pro Ústřední Matici š kol- skou v obnos u 5000 K. Jak vroucím zpi- sobem projevili američtí Čechové zájem svůj pr nejnárodnější naši instituci Vůdce výpravy p. Josef Jedličk a jest rodákem z Kasejovic a 30 roků neviděl svou rodnou obec. Sourodáci uvítají jej zajisté s vel- kým nadšením. Prapor amerických dítek odevzdají pan Hořica a p. Stíbr, starosta severovýchodní župy v Clevelandu. Prapor pro Slováky ode- vzdají p. Fr. Polákovič (rodák z Oravy) a p Ant. My sliveček. Několik matek přivezlo do drahého krá- lovství českého také své malé dítky. Na Františkově nádraží odevzdala slečna Božena Janouškova z Král. Vinohrad vůdci výpravy kytici bllých a červených růží jménem všech vlasteneckých českých žen a dívek.

Včera večer shromáždili se Čechové ame ričtí v zahradě Měsťanské besedy pražské, kam dostavili se také zástupcové České obce so- kolské a slavnostní výbor všesokolského sletu v čele se starostou bratrem drem. Schei- nerem. Jménem výboru Měšťa n s k besedy uvital milé hosty starosta be- sedy pan stav. r. Pasovský a poděkovav jim za návštěvu pravil: »Vykonali jste velikou vlasteneckou pouť a není to poprvě, co Mé- šťanská beseda vítá - drahé krajany z dale- kých zámořských končin. Přejeme si, abyste vyhledávali Prahu jako svůj domov, kde budete vždy s největší láskou přivítáni. Toužíme po tom, aby se vám zde líbilo, abyste si odtud odnesli nejkrásnější upomínky.“ Vůdce Sokolů amerických, bratr Frýš, odpověděl, že přináší tisíceré pozdravy od bratří našich, kteří jsou nešťastni, že s nimi nemohli navštiviti Prahu. Řečník ujistil, že Čechové ani v dalekých zemích se neodnárodňují a trojnásobným pro- voláním slávy národu českému ukončil svoji řeč Vojenská hudba zahrála pak hymnu „Kde do mov můj“, kterou přítomní vyslechli stojíce. V - jenská kapela hrála pak výhradně slovanské skladby. Účastenství francouzských novinářů na slefu. Předsedou delegace žurnali stů, kteří v zastoupení Syndikátu pařížského tisku zavítají k slavnostem sletovým, bude člen re- dakce »Fígara« p. Georges Bourdon. Členové delegace této přijedou nejepíše ve čtvr- tek dne 27. června t. r. o 3. hod. odpolední směrem od Dráždan. Delegace města Paříže, jež rozmnožen bude dle nejnovějších zpráv na devět členů, přibude do Prahy nepochybně již v úterý dne 25. června t. r. tímtéž směrem.

»Sokol« pařížský pořádal v neděli dne 16. t. m. na počest amerických Sokolů, ubirajícíek se k sletovým slavnostem, uvítací večer v měst ské tělocvičně »Voltaire«, za čestného předsed- nictví p. J. Sansboeufa, čestného starosty župy sekvanské a p. A. Leroy, starosty téže župy. K slavnosti této došlo starosty dra. Groše po- zvání, který telegraficky projevil pařížskému »Sokoln« a jeho hostem své sympatie. Včerejšího dne došla telegrafická zpráva skvělém výsledku slavnosti pařížské; pp. Sans- boeuf a Leroy, jakož i starosta Sokol pařížského p. Čapek oznamují, že v brzku zavítají ke sletu do Prahy. Pořadalelstvo americké výpravy sděluje všem účastníkům, že jejich středisko po celou dobu pobytu v Čechách jest v místnostech Ná- rodní rady (zahraniční odbor) ve Vodičkově ul. č. 20. Zde udílejí se veškeré informace, zod- povídají dotazy a sem buďtež všechny dopisy na Americké hosty adresovány. Zahraniční Čechové zavitají do Prahy v nebývalém počtu. Veškeré sokolské jednoty zahraniční zastoupeny budou velice četným po- čtem, některé z nich vypraví dokonce zvláštn vlaky. Z Berlína zavítá 98 členů Sokolské jed- noty, z Pesti 21, Drážďan 46, Hamburku 14. Londýna 3, z Lipska 19, Mnichova 16, Norim- berka 6 a z Paříže 11.

Jubilejní drnžstva. Ke evičení jubilejnfeh družstev, sestavených z oněch bratří, kteří roku 1882 zúčastnili se cvičení všech 4 slet a v pátém opět evičíti budou, přihlásíli se bratři: V. Homola z mateřské jednoty pražské Eda Brož z Plzně, Alois Prager z Kolina Holovský Jan z Chrudimi, kteří evičiti budou na hrazdě; dále bři. Ant. Makovec ze Želez ného Brodu, Čeněk Brož z Plzně, Lud. Vopálk z Prahy (Staré město), Josef Müller ze Slaného Václav Smeje z Jičina, J. Šteinhauser ze Slav- kova a Josef Lukeš z Českého Brodu, ktet evíčiti budou na bradlech. Zasloužili a pilní tit borci, kteří po dobu 25 let vytrvali v řadáeh činného členstva, zasluhují a jistě těšiti s budou obzvláštní pozornosti členstva i všeh obecenstva.

Pařížšti gymnasté přad odjezdem do Prahy. Sekvanská župa, jejíž čestným členem jes vzácný přítel Sokolstva p. Sansboeuf, a která obešle sleť 22 cvičenci, nepočítaje v to velkou řadu ostatních gymnastů, píše ve svém commu- niqué o všesokoiském sletu: V několika dnech budeme tak šťastni, že budeme moci býti pří tomni V. sletu všesokolskému v Praze. Velik tato slavnost shromáždí 20.000 Sokolů v kroj a 2400 paní a dívek, členek to ženských o- borů. Gymnasté francouzští, kteří byli tak šťastn a byli přítomni pražským sletům v r. 1891. 1895 a 1901, ještě dnes vzpominají nadšenéh uvitání českým obecenstvem, které jim zůstává nezapomenutelným svojí srdečností a upřímností. Jest to po čtvrté, co se připravujeme do krá- lovství českého a do krásného ladného a poho- stinného města Prahy. Pod vedením náželník Leffouda účastní se naši borci závodů mezi- národních a v jejich vítězství skládáme své nej lepší naděje. Na místní dráze Něm. Brod-Žďár-Tišnov jezdii bude k vůli slavnostem sokoiským, v Praze pořá- daným denně vlak č. 3758 až do Něm. Brodu vlak č. 3751 zpět z Něm. Brodu a sice: vlak č. 375 od 28. června do 1. července, vlak č. 3751 od 29. června až včetně do 2. července.

Čechové v cizině. Český zivel v zahraničí postupuje číselně v veliké, překvapujíci míře. Zvláště ve velikých městech Německa, ve stře- discích průmyslu a obchodu jest proudění vystěhov lecké velmi čilé. Tento druh vystěhovalectví dočas- ného má své dobré stránky: krajané, ubírající sedo ciziny na zkušenou mohou velice mnoho vyzískal a osvojiti si odbornou dovednost a životní enersi. Pobyt v dzině má na jednotlivce velký, blahodáarný vliv a krajan, který nabyv zkušeností, vrací se ope do vlasti, stane se dobrým, vydatným činitelem v svém odboru i společenském zivotě. Vystěhovalectví trvalé těchto výhod mateřské zemi neposkytujr, menší se velikost národa, síl pracovn, a kapitál, v četných pak případech následuj bchužeí i — odnárodnění. České spolky zahraniční jako střediska našeh zahraničí pro šíření národního uvědomění a vzdělá mají tu ovšem velikou důležitost. Odnárodnění, je muž by krajan propadl, čelí se ve spolcích pěstění ducha přátelského i smýšlení a uvědomování národ- ního, spolky přispívají ke zvýšení národní i mravn úrcvně svých příslušníků a jsou závažným činito- lem proti odcizení a odnárod nění. Účel českých spolků zahraničníchi jest vělšinou stejný, nebot liší se více méně toliko v prostředcíeh

Tak máme spolfy, působíci ode dávna na zállad krajanského českého původu, dále jednoty Sokol a v poslední době některé zejména z nových spolka staví se na Uídní stanovisko dělnická. Největším sdružením zař raničních spolků e ských jost „Svaz českoslovanských spolků zahranič, ních v Berlině“, jehož působení počíná v letech osra desátých (1883). Účelem Svazu jest součinnost z hraničních spolků českých, vydávání měsíčního věst. níku „Vlast““ (v Berlině) a podpora českých krojanů, resp. členů sdružených spolků. Svaz tento sdružuje 34 zahraničních spolků. V rovější době blahodárn půsol, při Svazu „Úmrtní fond“, ustavený na zl- kladě dobrovolných příspěvků, který číta 530 členů.

Za sedmileté činnosti fondu vyplaceno bylo ve 4 případech úmrtí celkem 8556 marek (podpora úmrtn čir 200 marek). „Podpůrný fonů“ Svazu tvoří rovnál dobrovolné příspěvky a předevšín výtěžek Svazo vého kolku, který jest zaveden čtvrtý rok a nyn právě na základě dohody a ujednání s Národní radcn českou dle usnesení jednotlivých spolků i Svazu m býti zrušen, resp. nahražen (výměnou) jednotným nárcdním kolkem českým, při čemž bude výtěžek jeh sloužiti i na dále účelům posavadním. Výbor Svar pečuje dále také, aby malým a nově založeným spol- kům bylo přiapěno při zakládání knihoven, za kte- rýmžto účelem obdržel letos od Slovanského klulu v Praze značnější počet knih tak, že bylo možno pe děliti jimi osm ze spolků těch Druhou skupinu českých spolků zahraničníck tvoři Sokolstvo zahraniční, jež vydává nyní tale. svůj věstník „Zahraniční Sokol““ v Berlíně. Té doln jsou v sokolských jednotách v píněm proudu přípravy k pátému sletu pražskému, jehož ávštěva kuče take s této strany čelná. (Přes 200 členů.) Kromě dvon výprav Sokolů a Čechů amerických, jež už byly př- jely, dostaví se výprava z Ruska, kde Čechové v po- slední době vydávají i dva orgány české, „Ruslý Čech“ v Kyjevě a „Česko-ruské Listy“ v Lodi.

Dne 29. června pořádá zahraniční odbor Národn rady české o 349. hod. ráno v Praze pracovní po- redu s Čechy zahraničními, již se sletu zúčastn. Dne 1. července pořádá zahraniční Sokolstv důvěrnou poradu o otázkách zahraničních jednot so- kolských v zasedací síni Národní rady české. - Třetí skupinu českých spolků zahraničních tvoh sociálně-demokratické spolky zahraniční, jichž orsi nem jest časopis „Český Vystěhovalec“, založený Mnichově a vycházející zyní v Praze; jsou to zvlášu spolky, které v otázce dělnické propagují třídní sl- novisko. Z zakládání českých spolků za hranicemi jevís čilý ruch, nebot během 2—3 roků založeno byl 20 spolků. Tak zase v poslední době založeny byly české spolky v Kamenici (Sasko), Řezně (Bavorl Kostníci (Badensko) a Sterkrade (Porýnsko). Úplný a přesný adresář českoslovanských spolkí zahraničních kromě jiných připadných informa obsahuje „Ročenka zahraničních Čechů na rok 1907 vydaná v Praze; cena 1 K. Krajané, kteř za různým účelem, zábavním nes vzdělavacím (pii společných exkursích) za hranice ce stují, neopomeňtěž navštrvili tamní české spolky, e kterých nen. nesnadno opatřiti si předem informnace, Takové návštěvy mají závažný význam pro obe strany. Zvláště však dlužno klásti váhu na to, a českým erigrantům jest zapotřebí osvěžení i posi nění v obklopující je cizině, kdo každý krajanj srdečně uvítán.

Nakladatelské uružstvo „Máj“ vydalo českélo průvodce po Drážďanech, ti pak, kdož cestují do B lína, naleznou v českém Přikrylově Průvodci Berl nemí rovněž spolehlivého rádce. Obé lze koupiti ne objednati v kuždém knihkupectví po K 1.20. Jako v Amsterodamu pečuje o uctívání pamnátly velikého paedagoga Komenského tamní českoslovan ský spolek, nesoucí jeho jméno, podobně zřizuje a českoslovanský spolek „Hus“ v Kostnici na jezel Bodamském, který bude míti zvláště péči o památ kostnické a důstojně uctívání nesmrtelných naší mučedníků Jana Husa a Jeronyma. a bude ná pome- cen českým rodikům, věkopamátná místa ta navši vujicínm. Za tím účelem sděluje Českoslovanský spole Hus všem krajanům a korporacím českým, zamýšl- jicím letos uctíti paměť M. J. Husa v Kostnici pol- žením věnců v den 6. července a pod., že spol ten ochotně odpoví na všecky dotazy a zařídí žádan kroky takové, při čemž budiž korespendence Hízn na adresu: Frant. Sotiola, předseda Českoslovanskéhe spolku „Hu.“, Konstana (Badensko), Gartenstrasse

Denní zprávy. — Je to možno ? Neuvěřitelnou pověst v pravuje brněnská »Rovnost«. Farář v Krumvín na Slovači zakázal prý dětem nosit slováck kroj »z mravních důvodů«, ježto prý slováck kroj vzbuzuje — smyslnost! Je-li toto ka riosum s pravdou, dopustil se pan farář nosl chaného činu na mladistvých myslích dětí, n božensko-mravné výchově svěřených, ukázal jin stydké věci tam, kde jich před tím nikdo jin. neviděl, nejméně ovšem déti. Dělati z národník kroje slováckého oplzlost, k tomu patří nějsk už vnímavost a obratnost ve »svlékání očima ,

Výtvarné umění. = Umělecko- průmyslové museum uspořádá ve své nové budově v době nejbližší vý- stavu české keramiky a českého sklářství z období ca. 1780—1840. Výrobkům české keramiky z doby od konce sto- letí XVIII. do polovice století XIX. věnují dnes jak odborníci tak i sběratelé značnou pozornost. Pokud se týče dějin vývoje průmyslové výroby porculánu v Čechách, jsou v mnohém směru výsledky bádání již ustáleny, v ostatních odborech jest však posud třeba mnohé objasniti a vysvětliti. Také po stránce umělecké setkává se zájem vě- novaný uvedené periodě s výsledkem velmi přízní- vým, poněvadž mnohé z průmyslových podníků po továrensku provozovaných měly k disposici dobré modelleury a malíře. Stejný zájem vzbuzují také výrobky českého průmyslu sklářského spadající do této doby a mezi nimi zejména též surogály porculánu a kameniny ze skelné hmoty, tak zv. hyalith a pod., jež pro počá- tek století XIX. jsou velmi charakteristickými. Vedle vlastní produkce české pojaty json do pro- gramu výstavy také i jiné keramické výrobky, jež ehovají se v majetku českém. Na předním místě jest tu třeba bráti zřetel zejména k Moravé, Slezsku horním Uhrám, odkudž množství výrobků kerami- ckých do Čech se dováželo.

Program výstavy zaujímá tudíž následující obory produkce z doby asi mezi lety 1780 až 1840: I. Prů- myslová výroba předmětů porculánových v Čechách a to zejména z těchto míst továrních: Loket, Ky- sibel, Klášterec, Pirkenhammer, Praha, Slavkov. II Práce fayeneové a z jemné kameniny, zejména Dalvic, Prahy, Staré Role, Schelten, Tejnice a j. II. Práce kameninové a hrnčiřské, formy a kadluby. IV. Broušené a malované sklo uvedeného období, hya- lith a práce ze skloviny. V. Mimočeské práce fayen- cové a hrnčířské téhož období, jako Vranov, Holič Hranice, Wedgwood a j. z majetku českého. Při- hlášky a zprávy výstavy se týkající zasílány buďtei ředitelství musea (Praha I.—73). = Umělecké výstavy denně otevřené: Pavi- lon »Manesa« podKinskou (Henry Le Sidanen a Louis Dejean). — XXII. výstava »Manesa« Sekretariát výstavy žádá opětně pp. pořadatele hro madných návštěv, aby mu je oznamovali dříve, než do výsstavy se vypraví. — Stálá tržnice »Ma- nesa«, Vodičkova ulice čís. 38. — Topičů Salon: Výstava obrazů F. B. Doubka.

Hudba. +. Zpěvohira. Tatánóu rozloučila se pl. Janin Korolewiczova-Waydová s obecenstvem prážským pr sebe co nejvýhodněji. Proto bylo též loučení tl srdečné a vřelé. Její snivá Taťána, zjevem neoby- čejně půvabná, byla věru velice sympatická. Nescha- zela jí ani poesie, ani vřelost. Celkem byla její Ta- ťána praktičtější, nežli jsme zvyklí a nežli zvláště ruský vzor pl. Mulomcovy dotvrdil tuto prvopočá teční tradici našeho jeviště, která vyhnouti se do- vedla stejně přílišné sentimentalitě, jako kothurnu, udrževší především skvostným výkonem pí. Foerste- rove-Lautererovy — výkon v svěžích barvách pra životnosti, s nádechem prosté dívčí bezprostředi- vosti. Pathos pí. Korolewiezovy-Waydové je na štěste tak ušlechtilý, že nevystupuje z umělecké míry, na- opak podporuje účin tam, kde by nestačil tempera- ment. Italská škola podporuje zdatně ovládaným belcantem úspěch hostův, jenž byl hlavně po scén dopisové a následujícím setkání se s Oněginem spontanní. Tohoto zpíval nádherně — jmenovit v posléze uvedeném výstupu — p. Benoni. V úlohu Lenského za ochraptěvšího p. Mařáka zaskočil pan Pták a vedl si citově, našed pro lyriku partu vhodny měkký tón.

+ Z České Filharmonic. Dnes od 5 hodin koná se koncert na Žofíně. Na programu jsou skladby od Weise (ouv. k opeře »Viola«), Delibes (Suita »Sylvia«), Dvořáka (ouv. k op. »Šelma sedlák«), Rubinstein (Dva tance z »Feramors«), Mascagni (směs z op. »Se dlák kavalfr«) a j. Vstupné 20 hal. za osobu. + Hudební škola Adolfa Liegerta, Praha, Žítná ulice, č. 34, pořádá hudební produkci žáků dne 20 22, 22 a 28. června vždy o 5. hod. odpol. v hudeb- ním salonu školy. + Hudební škola Ludmily Urbanové v Praze, Spálená ulice, č. 3, pořádá výroční zkoušku žactva dnes o 3. hod. odpol. v sále »Domácnosti« (Laza- ská ul.). Programy obdržeti lze v ústavu a u vchod do sálu. Vstup volný. + Pěvanká škola Maruše Langové v Praze po- řádá výroční produkce svého žactva ve dnech 20., 21. a 22. t. m. vždy o půl 5. hod. odpol. v sále ho- lelu »Central« s bohatým programem z oboru ko- certního i operního. Vstupenky vydávají se zdarma v ústavu, Praha—II., Jungmannova třída, čís. 14 — Hlávkův palác. + Sokolské písně k V. slofu. Hudební závod Mojmíra Urbánka v Praze chystá pěveckým krouž- kům »Sokola« tři mužské čtverozpěvy, jimiž zahá- jena bude nová sbírka, nesoucí jméno nezapomenu- telného Lukesa. Sešit v kapesním formátě vydaný, obsahovati bude hymnu sokolskou »Ho vzhůru čety sokolí« od R. Hanfa, vítězný po chod »Za praporem sokolskýmé od Fr. Kmocha heslo sokolské »Rovnost, Volnost, Bratrstvíe od Mojmíra Urbánka, všechny na slova C. Pinskera. Partitura a hlasy (v kapesním formátě) vyjdou dne 24. t. m. za K 1.20, hlasy po 12 hal. Texty s ná- pěvy pro solový hlas byly právě po 20 hal. vydány. První dvě skladby vyjdou též pro klavír po K 1.20 a pro dechov. hudbu po K 2.—. Přihlášky možno již nyní učiniti v hud. závodě Mojmíra Ur- bánka v Praze, Hlávkův palác.

Různé zprávy. — Atéra dra. Eislera. Z Benátek, 18. červn Jak se z Videmu sděluje, bude přelíčení s drem. Eisle- rem, obžalovaným pro krádež v knihovně, konati sev trech nebo čtyřech dnech. Akta a spisy, rekvirovan obžalovaným z Vídně, došly již do Videmu. = Tragický osud rodiny. Z Bytomi, 18. června. V celém hornoslezském průmyslovém obvodu půsoh tragickým dojmem osud rodiny dílovedoucího Pie- choty v Zabři u Bytomi. Před nedávnem zemřel mu dcera. Otec žalost se rozstonal a v pondělí n- sledoval dceru do hrobu. V úterý ubohá matka zší- lela a musila býti dopravena do nemocnice, kdež vče- ra rovněž zemřela. = Policepní úřadník zmizel. Z Paříže, 18. června. Velké vzrušení vzbudila včeta v Bordeau zpráva, že policejní sekretář Albert Jardel zmizel a dle všeho byl zavražděn. Za městemr byla totiž nalezena krvavá stopa a krví prosáklý kabát Jardelův. v němž byla ještě nalezena jeho legitimace. Míste- na němž byl kabát nalezeu, bylo rozdupáno a krv přímo nasáklě. Jak se však ukázalo, nastrojil Jardel sám tuto komedii a uprchl se svěřenými 5000 franky a se svou milenkou do Španělska. Chtěl vzbuditi do- mněnku, že byl zavražděn, aby jeho manželka a dvě děti obdržely výslužné. Zjistilo se určitě, že koupil dva lístky do Španělska a také spolucestujícími byl = Korupce v Ean Fraňoisku. Ze San Franci ska, 18. června. (K. k.) Starosta Schmitz by zbaven svého úřadu, roněvadž byl u- svědčen, že vydíral na [rancouzských hoctinských peníz —Neštěstí na přívoze. Z Kristianle; 18. čer na. (K. k.)) „Morgenbladet“ dovídá se z Lomu, že poznán se na řece Ottě převrhla pramice, aa níž nylo Z psoh F osopy utonulv.

jak zní trefné rčení. Lze se ovšem nadíti, žea krumviřští nebudou »trimat farára«, a svůj kr neodhodí. — Kam porostou klerikální stromy ? aneb co všechno jest urážkou církve katolické ? Jede z nejnemotornějších klerikálních listů, č.- budk jovický »Hlas Lidu« přináší zprávu o tom, a če-budějovický odbor »Národní jednoty pola- mavské« pořádal v Lešově přednášku »0 biln na Lipanech«. List osiřelé biskupské stolice př pojuje ke zprávě poznámku: »Za tím se ptánet Je Národní jednota pošumavská k tomu, aby k tolíky urážela?« Po čem už vztahuje jesuitsk polyp v Čechách své přísavky! Už i Národní jednoty mají býti podrobeny obnovené svatá i kvisici v Čechách! A vymřelo snad již česke vlastenecké duchovenstvo starého, skutečného rázu, že se mu smí z biskupské tiskárny posílal taková ničemnost? — Paní Karolina Schulzová zemřela. v svém příbytku na Zofíně, obklopéném bujnoa, osvěžující zelení, vydechla včera naposledy pani šlechetná: Karolina Schulzová, manželka před dvěma roky zesnulého spisovatele českého, redaktora „Národních Listů“ a profesora Česko- slovanské akademie obchodní, Ferd. Schulze. Paní Scbulzová přežila svého milovaného man- žela a dočkala se také Javnostního odhalenl nádherného pomníku u jeho hrobky. S radost upřímnou vyslechla zprávy o ocenění znamen tých vlastností manžela svého, sama však n mohla se slavnosti té zúčastniti, neboť vážno chorobou upoutána byla na lože. Churavěla ol