Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: place 50, person 116, org 11, work 5
1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 19. června 1907.
Praha
3
masthead
Číslo 167.
4
article
ra rannt a odpel. 1la
předpláci no
v Praze v zdminist
něrlse
rrt letal. . : .
n nl. drojk čosáiš ko
kei
anif naate
vo nilslktcl
nzbe . .
Poštoni
nknie . : :
s drojí vialli
2i
Praha
5
title
NILIS
Nilis
6
article
v drobném prouejíi
ranniv žislo o sobě . .
od polední .
. . . . na 2
Ve zlialkách na veskora
ranní číslo. . .
sdpolodní
: . . . . . . ak
Inseráty
plati se hotově papřel.
Přsdplacení a dnrerty přljíma ndra kni
strape v Miarianské slicii č.s.
Tam nachátejí se též redalce.
Uskárna n orpedice „ Národnich Lásta“
Rakopiey so neriaceji.
Národnich Lásta
Rakopiey
7
article
Mírová konference.
Mírová konference.
V neděli zahájena byla v Haagu druhá
lonference míru, kteráž tentokráte co do
počtu svých členů a zastoupených států na-
byla rozměrů opravdového světového parla-
mentu míru. Porady mírové obeslalo leto
dvřicet sedm z pozvaných států, počet zá-
stupců jejich pak činí na dvě stě. Na prvé
haagské konferenci zastoupeno bylo pouz
26 států. Již tato okolnost sama o sobě po-
dává svědectví, že myšlenka mírové konfe-
rence nabyla široké půdy a že dobré její
slránky docházejí uznání ve všech státníc
organisacích.
Když na podnět panujícího cara ruskéh
připravovala se v r. 1899 první mírová kon-
fsrence, byla s mnohých stran pokládána
na pokus planý a všeho praktického významu
postrádající, dnes, kdy k témuž podnětu
sešla se druhá mírová porada, nikdo již ne-
vyslovuje podobné pochybnosti, protože čin-
nost její předchůdkyně přece jen se osvěd-
čila a posloužila za důkaz, že moderní vzdě-
hané lidstvo jest proniknuto snahou podpo-
mvati společně klidný vývoj, bez něhož jest
nemyslitelný trvalý hospodářský pokrok.
Nikdo ovšem neočekává, že mírovými
poradami bude zažehnáno nebezpečí válek,
sle veškeré kulturní státy proniknuty jsou
přesvědčením, že se jimi nebezpečí tomu da
v mnohém případě předejíti, když se zjedná
nezinárodním souhlasem nestranná půda
k čestnému smírnému vyřízení rodícího se
sporu.
A v směru tomto podařilo se již první
laagské konferenci dospěti k některým vy-
sedkům, jež dle jejího závěrečného protokolu
shrnuty byly v trojí konvenci, tři deklarace,
jednu resoluci a šestero přání.
Haag
8
article
Konvence týkaly se první pravidelo
vedení války pozemní, druhá rozšíření zásad
lenevské dohody i na válku námořní a třetí
prostředků, jimiž by se daly smírně uklidii
vzniklé mezinárodní rozmíšky. Tato poslední
konvence může býti nazvána velikou vymo-
teností moderní kultury. Usneseno totiž, že
státy v případě vážné neshody v názorech.
meb vzniklého již sporu mohou se dovolá-
vati prostřednictví některé spřatelené moci.
než sáhnou ke zbraním; dále že ve spor
nezúčastněné státy mohou i za propuklého
již nepřátelství nabídnouti své prostřednictví,
aniž by se krok tento pokládal za nepříznivé
jednáni proti nekteré z valčicích stran. Dále
uveden nový způsob prostřednictví do práva
mezinárodního ustanovením, že státy, kteréž
se octnou ve sporu, mohou pověřiti jiny
stát úkolem, aby vstoupil ve vyjednávání
s podobným důvěrníkem strany druhé a aby
lakto se předešlo porušení míru. Po dob
nejdéle 30 dní pak vzdávají se sporné moc-
nosti bezprostředního vyjednávání mezi sebou,
jkoby se záležitost týkala pouze ustanov-
njch důvěrníků jejich.
Dále zřízena byla mezinárodní vyšetřu
jcí komise k urovnávání případů, jež se n
dolýkají ani cti ani podstatných zajmů toh
kerého státu, a jež vznikly pouze z různého
pojímání určité události.
Skoro všech těchto ustanovení bylo sku-
kčně použito; posledního zejména ve znám
rrážce ruského loďstva s rybářskými lodémi
nnglickými u Hullu v r. 1904. Vyšetřující
lomise mezinárodní prohlásila tehdy, jak
mámo, že to bylo omluvitelné nedoroz-
umění, jež má se odčiniti náhradou způso-
bené škody.
První haagská mírová konference upra-
vila dále podmínky mezinárodního smírčíh
soudu, kterýž se má zabývati zejména práv-
ním výkladem smluv, mezi státy uzavřených.
Soud tento byl již také skutečně zřízen
tozhodl v několika připadech.
Hull
9
article
To vše zvýšilo zájem pro další činnos
To vše zvýšilo zájem pro další činnos
nezinárodní mírové konference, a obvykle
neziparlamentní porady dospěly v r. 190
k usnesení, aby byl požádán president Spo
jených států severo-amerických, Roosevelt
svolal mocnosti k nové konferenci do
Haagu. Týž slíbil, že splní toto přání a uložil
také americkým vyslancům, aby zahájili vy-
jednávání se státy, u nichž jsou pověřeni
Tentokráte došla myšlenka vřelejšího ohlasu
než r. 1899, a další jednání přeneseno bylo
opětně na cara, jakožto pořadatele první
konference míru. V březnu r. 1906 sdělilo
Rusko prozatímní program její a protože
v letě zasedal kongres všeamerický, ustano-
veno svolání druhé konference mírové n
letošní rok.
Látky jednací připraveno jest hojnosta
obstarala ji jednak ženevská konvence, jež
uchystala návrhy »o záchraně nemocných
raněných ve válce pozemní i námořníe
loňská londýnská meziparlamentní konferenc
pak připravila návrhy »o nedotknutelnosti
soukromého vlastnictví na moři«, »o prá-
vech a povinnostech neutrálních států«, »o
užívání a zákazu určitých zbraní«, »0 ob
střelování přístavů a měst neopevněných«
»o ustálení pojmu kontrabandu«, »o obme-
zení branné exekuce proti státům jakožto
dlužníkům«, »o užívání podmořských min
se zřením k námořnímu obchodu« a t. d.
Haag
Rusko
10
article
Za to asi se nedostane na přetřes an
glický návrh na obmezení zbrojení, zvlášte
pro odpor Německa.
Předsednictví na nynější mírové konfe-
renci připadlo opět ruskému zástupci Neli
dovu. Konferenci, jež má ryze demokratický
ráz, — všichni účastníci až na Turky a Čí
ňany dostavili se v černém občanském oděvu
beze všech odznaků a řádů — zahájil ja-
kožto hostitel zahraničný ministr nizozemský
van Goudrian, uvítav zástupce zúčastněných
mocí, vzpomenul zásluh carových a Roose-
veltových o svolání konference, navrhl za-
slání telegrafického uznání caru a vytki
ochotu, s jakouž se obeslání nynější konfe-
rence na všech stranách setkalo, což po-
važuje za dobrou předzvěst pro činnost její.
Německo
11
article
Zvolený předseda, Nelidov, ve své řeči
se dotkl pouze dvou hlavních úkolů mírové
konference: dalšího propracování snah po
smírném vyřízení vzniklých sporů mezi
jednotlivými státy, a pro případ války zmír
nění účinků jejích jak pro strany válčící tak
pro státy neutrální. Otázky odzbrojení se
však nijak nedotkl a »varoval přede vším, co
by mohlo způsobiti přiliš ostrou různost ná-
zorů«.
Utvořeny budou čtyři odbory konfe-
rence, prvý zabývati se bude otázkou roz-
hoděk čruhý pravidly války namořní, třetí
válkou pozemní a čtvrtý právem států ne-
utrálních. Do každého odboru ustanoví zu-
častněné státy své zástupce a předsedové
jejich mají právo účastniti se v každém
oboru, kdykoliv jde o otazky i do jejich oboru
zasahující.
Jako za první mírově konference, utvo
řila se i tentokráte mírová konference
vedlejší, jejímiž blavními účastníky a strůj i
jsou známí apoštolové míru W. T. Stead
pí. Berta ze Suttnerů. Vedlejší konferenc
zamýšli především udržovati styky s členy
mírové konference a pomocí jejich působi
na porady a usnesení.
Ma se za to, že porady mírové konfe-
rence budou trvati nejméně šest neděl. Pozoru
hodno jest, že nynější mírová konference
koná se v době, kdy vnitřní poměry nejed-
noho státu evropského zdají se ohrožovat
klidný její průběh.
Žvláštní zájem vzbuzuje však otázka,
jak obepluje mírová konference úskalí otázk
obmezení zbrojení, kterouž zamýšlí don
vnésti Anglie, a jíž co nejrozhodněji zamí
Německo
Nelidov
Stead
Bert
Suttner
Anglie
Německo
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. června. (T vořeni klub
na říšské radě.) Organisace nové poslane-
cké sněmovny opě o něco pokročila. Ve sva zu
náredních peslanců českých vznik
opět klub národních a svobodomy sl-
ných poslanců, do něhož vstoupili češt
poslanci svobodomyslní, moravští lidoví a češu
Praha
T vořit klub
13
article
i moravští národní, k nimž se přidružil i samo-
statný poslanec Svozil, takže tento klub čítá
nyní 27 poslanců. Poněvadž se proslýchá, z
také jediný národní český poslanec slozský, bar
Rolsberg, přistoupí ke klubu národně-svo-
bodomyslnému, čítal by tento 28 členů a by
by nejsilnější ze všech skupin českých. Z a t ím-
ným přečsedo u jeho zvolen, jak již sdě-
leno, dr. Kramář.
Ustavil se také již český kl ub k le ri k á
ný pod jménem kluhu katolicko-národního, jenž
čítá 17 členů. Předsedou jeho zvolen dr. II ru-
b an.
Po dlouhém vyjednávání dstavil se včera
v noci společný klub ruský, jenž bude
míti tedy 30 členů a bude po polském kole nej-
silnější parlamentní klub. Předsedou jeho zvolen
prof. Romančuk.
Konečně dnes se sešlo 15 poslanců, zvo
lených na program bývalé německé st r a ny
pokrokové a usnesli se, že tento klub vstou
pí opět v život a připojí se ke svazu německýeh
poslanců liberálných.
V poslanecké sněmovně jsou tedy již ná
sledující organisace:
1. Křosťanští sociálové (býval
entisemité a němečtí klerikálové) počtem 9a.
Předseda dr. Lueger, náměstkové prina
Liechtenstein, dr. Gessmann, dr. Ebenhoch
Jos. Schraffel a dr. Viktor Fuchs.
Svozil
doktor
Kramář
Romančuk
Lueger
Liechtenstein
Gessmann
Ebenhoch
Fuchs
Rolsberg
14
article
2. Svaz sociálně demokratický.
objímající kluby německý se 49, český s 24.
skupiny polskou se 6, vlašskou s 5, ruskous
2 a rumunskou s 1 poslancom, colkem 87 čle-
nů. V čele svazu stojí 12členné předsednictvo
3. Český svaz, v němž soustředěno 27
(po případě 28) členů klubu národně-svobodo-
myslného, 27 (bez bar. Rolsberga) členů klubu
agrárního, 17 členů klubu katolicko-národního,
9 státoprávníků a 2 pokrokovci, celkem 83 po-
slanci. Předsednictvo svazu není dosud zvoleno.
4. Svaz německo-liberálný, k ně-
muž náleží klub německo-nacionálný (býv. li-
dovci a agrárnici) s 51 členem (předseda dr.
Chiari, náměstkové Peschka, dr. Sylvestr
prof. Steinwender), klub německo-radikálný
(volní Všeněmci) s 13 členy (předsednictvo Pa-
cher, dr. Sommer a Wolf) a klub pokrokový
s 15 členy, celkem tody 79 poslanců.
5. Polské kolo, v němž seskupeni pol-
ští konservativci, klerikálové, národní demokrat
(Všepoláci) a pokrokovi demokraté, celkem n
poslanců. Předsedou kola zvolen již David
Abrahamowiez, náměstky jeho budou pra
Duleba, Glabinski a P. Parsl-
6. Rusky klub, záležející z 22 ukru-
jinců, 5 starorusů, a 3 radikálů, celkem tedy
30 poslanců. Předsedou zvolen prof. R o m an-
č u k.
7. Jihoslovanský klub. čitající z
člena (12 Chorvatů, 2 Srby, 5 pokrokovýchi Slo-
vinců a konservativné Slovince dv. radu Pl je
a Grafenaura). Předseda dr. Ivčev i č, námě
stek dvor. rada Pl i
doktor
Chiari
Peschek
Sylvestr
profesor
Steinwender
Sommer
Wolf
Abrahamowiez
P Parsl
Ivčev
Rusko
svaz sociálno demokratický
Český svaz
národněsvoboda
katolickýnárodní
Chorvat
Srb
15
article
8. Polský klub lidoveů s 16 členy
8. Polský klub lidoveů s 16 členy
předseda Jan Stapiňski.
9. Slovinský klub klerikální s 1e
členy; předseda dr. Šuster š i č.
10. Rumunský klub s 5 členy.
11. Sionisté s předsedou drem. S tr au
chrem a 4 členy.
12. Všeněm ci 3 (posl. Erdm. Spiess př
hlásil se do klubu německo-nacionálniho).
Vlaši, počtem 14 poslanců, se ještě n
zorganisovali. Mimo organisace stojí ještě
Nemců (v tom počtu 3 vídeňští poslanci bar.
Hock, Kuranda a dr. Ofner), hr. Vojt. Š tern
berk a polský radikál Breiter.
Z Pešti, 16. června. (Spor uhersko
chorvatský.) Uherská vláda se patrně u
přesvědčila, že odpor chorvatské delegace proti
madarštině na chorvatských drahách nedá sev
sněmovně tak snadno zlomiti, jak si asi předsta-
voval ministr Košut, spoléhaje na obrovskou
většinu maďarských poslanců. Chorvaté jeden
po druhém chápou se slova a mluvíce chorvat-
sky, vyplňují vždy celou sněmovní schůzi jedi-
nou řečí. Už nyní je vládě jasno, že železniční
předlohu nebude možno vyříditi do letních
prázdnin, užije-li svého práva všech 40 chor-
vatskýcn delegátů a budou-li všichní proti před-
loze mluviti a při tom činiti návrhy na změnu
Stapiňski
Šuster
Spiess
Vlach
Hock
Kuranda
doktor
Ofner
Košut
Chorvat
Pešť
16
article
přodlohy, čímž si zabozpečují ještě jednou slov
při povšechné rozpravě.
V posledních dnech vláda počala opět vy-
jednávati s Chorvaty, zejména s jich zástupei
biskupem Drohobeckým a posl. Supi-
lem. Na »ko hrozí se sice z vládních kruhů, že
chorvatský sněm může býti rozpuštěn, čímž by
i jeho delegáti ve společném sněmě pešťském
pozbyli mandátů a Maďaři by si pak ve svém
sněmu Košutovu předlohu vyřídili sami. Ale na
takový krok sotva asi může pomýšleti vláda,
která musí dobře věděti, ze otázka železniční
jest společná otázka u hersko-chorv a t s ká
a bez účastenství zástupeův chorvatského sněmu
po právu vyříditi se nemůže. Vláda učinila zatím
už sama Chorvatům nový „ůstupek“ ; zavedl
totiž- na chorvatských drahách štampilky, n
nichž stanice jsou vedeny vedle názvu madar-
ského také jménem chorvalským. Vláda chtěla
tim patrně ukázati, že má dobrou vůli s Chor
vaty se dohodnouti. Ale štampilkový ústupek
jest zatím příliš nepatrný, tím více, že Chorvate
mají za sebou platný zákon, dle néhož úřadním
jazykem společných úřadů v Chorvatsku sm
býti pouze chorvatština.
Ze Záhřeba, 16. června. (N ový ti sko vý
zákon.) Panovník udělil již sankci novému
tiskovému zákonu pre Chorvatsko, na němž se
sněm usnesl v minulém zasedání. Dle novéh
zákona odpadnou novinářské kauce, p
voluje se volná kolportáž a značně se
omezuje právo konfiskační. Státní zá-
stupce bude nyní v Chorvatsku povinen každou
kenfiskaci do 8 dnů odůvodniti a podati na re
daktora žalobu.
Chorvat
Drohobecký
Maďar
Košutův
Chorvatsko
Záhřeb
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. června.
Ruské úřadní zprávy o vojenském
spiknutí socialistů.
Soudní vyšetřovate) pro nejvážnější politi-
cké věci, p. Zajcev, podal vládě zprávu o vý-
sledku svého šetření. Na základě této zprávy
vláda učinila své rozhodnutí, když prve zpráv
Zajceva vytištěnou rozdala všem poslancům Ho-
sudarstvenné dumy.
Kdy spiknutí odhalenor
Dne 5. (18. kv.) ochranné oddělení policie
zvědělo, že vojenský revoluční spolek, jenž so
nazývá „Vojenskou organisaci ruské sociálně-
demokratické dělnické strany“, vypracoval na-
kaz, který jměnen, vojsk petrohradské posádk
jmenoval deputaci z mužstva posádky, kter
tento pákaz doručiti má sociáině -demokrafiek
frakci, jež mívá schůze v bytu člena Hosud-
stvenné dumy Ivana Petrova Ozola na Něvském
prospektu č. .
Pozorováním bytu Ozolova zjištěno, že dn
5. (180) kv. večer do něho vešli a po krátkém
prodlem odtud vyšli: matros gardového ekypáž
s neznámou dívkou, muž, jsoucí pod policejn
dohlidkou a známý policii jako organisátor vo
jenské revoluční organisace, vojín v uniformě
pět vojínů převlečených
Policie za nimi vešla do bytu posl. Ozol
kde našla ještě jiné členy tajného vojenskéh
spolku, zadržela všecky přitomné a předsevzal
prohlídku bytu.
Zajcev
Ivan
Petrův
Ozol
Praha
18
article
Mezi přítomnými bylo 35 poslanců, ze
jména: Ozol, Bělanovský, Prichodko, Lopntkin
Marev, Mandelberg, Golovanov, Saltykov, K
már, Kozmodamianský, Judin, Gerus, Aframo
vič, Batašev, Špagin, Stepanov, Fomičev, Kup-
stas, Romanov, Bobrov, Mitrov, Nalivkin.
Vachrušev, Sachno, Fedorov, Kaciašvili, Kii-
enko, Poviljus, Tatarinov, Kuznecov, Murten
Rybalčenko, Anikin, Stašinský a Gudovič a kro-
mě toho přes čtyřicet osob jiných. Ti, kdo s
prohlásili za poslance, nebyli prohledáni, krome
čtyř, kteří prohlédnati dříve, než jejich posla-
nectví zjištěno, a nebyli zatčeni; ale zatčeni
všichni neposlanci.
Členové vojenské deputace odešli do přl
chodu policie, tak že nemobli býí. zatčeni; ale
za to nalezeno mnoho kompromitujících doku-
mentů, které podaly důkaz, že dumská stran
sociálních demokratů je v činném a stálém sty-
ku s revolučními socialistickými organisacem
jak v Rusku, tak za hranicemi
Prichodko
Golovanov
Saltykov
Kozmodamianský
Judin
Gerus
Aframo
Batašev
Špagine
Stepanov
Fomičev
Romanov
Bobrov
Vachrušev
Sachno
Fedorov
Kaciašvili
Kie
Poviljus
Tatarinov
Kuznecov
Rybalčenko
Anikina
Stašinský
Gudovič
Mitrov
Nalivkin
Rusko
Bělanovský
Mandelberg
Lopntkin Marev
19
article
Revoluční vojáci.
Ale niti byly uchváceny a ochranné oddě-
lení už nazejtří uvědomilo prokurátora petro-
hradského soudního dvora, že členy vojenské
deputace byli: ubytovatel Alexěj Arehipov, zá-
vodčí vzduchoplavebného parku Konstantin Kol-
jasnikov, řadový muž elektrotechnické škoiy
Ivan Kutyrev, závodčí 145. pěš. pluku novo-
čerkasského Isaiáš Epstcin a řadový 1. choper-
ského kozáckého pluku Timofej Dolgor.
Na základě daných důkazů prokurátor soud-
ního dvora dne 7. (20.) kv.natdit- prokurátoru
pro nejvážnější politické zločiny Zajcevu, by se
podjal předchozího vyšetřování dle § 102. čl. 1.
trestního zákona (o spíknuti na život hlary
státu).-
Výslech zatčených vojenských spiklenců.
Vyslechnutí dno 7. (20.) kv. Alexej Archi-
pov, Konst. Koljasnikov, Ivan Kutyrev a řadoví
osobné carské gardy atamanského pluku Georgij
Kremenskov a Matvěj Popov, neuznávajíce se
vinnými, vypověděli, že při rozličných pro kaž-
dého z nich nehodilých okolnostech a každý
zvlášť v dubnu t. r. seznámili se s dcerou dvo-
ního rady Ninou Morozovou a studentem petro-
hradské university Albertem Sopotnickým, zná-
mým pod přezdivkou „Alibej“, kteříž pozval
Archipova i všechny ostatní do tajné schůze vo-
jenských spiklenců.
Konstantin
Kutyrev
Dolgor
Zajcev
Archi
Koljasnikov
Kremenskov
Matvěj Popov
Morozův
Albert
Archipov
Alexěj Arehipov
20
article
Když na toto pozvání druhý svátek velko-
noční 23. dub. (6. kv.) jmenovaní muži přišli
každý zvlášť na Lejchtenberskou ulici, kde je
dům, do kterého měli vejíti, na ulici jedny oče-
kávala Nina Morozova, druhé Sopotnický-Alibej.
a oznámivše jim, že schůzka bude v jiné ulici,
Romenské, poslali je tam udavše, že mají ve-
jíti do domu č. 4, byt č. 21. Na schůzce na
tomto místě byli přítomni: Sopotnický, neznám
civilista, tři dívky, mezi nimiž Nina Morozova
a 8 vojínů. Předsedou schůzky byl Sopotnický
a poučoval vojáky, kterak rozšiřovat mezi vo-
skem revoluční literaturu, mluvit jim o taktice
revoluční propagandy, o tom, kolik je v každém
pluku zasvězenýcl mužů, o potřebě, aby v kaž-
dém pluku zřízeny byly revoluční komitéty.
o nutnosti, aby zřízen byl „Červený kříž“. pro
revolucionáře. Přítomní muží zúčastnili se de-
baly
Spiklonci z budově polytochniky.
Zatčení dále vypovidali, že 29. dub. (11.
kv.) byli na tajné schůzce socialistů v budově
polytechniky, kde přítomen byl také posl. Gerus.
Gerus vyptával se vojáků po jich životě, po sm-
šiení vojsk, jak se vojska zachovají v případě
rožpuštění Hosudarstvenné dumy, a přomlouval
je, aby v tom případě byli při dumě, aby roz-
šiřovali revoluční literatury mezi kamarádya
„budili“ je. Gerus prohlásil, že bere na seb
odevzdati dumě nákaz revoluční vojenské orza-
nisace a vůbec popouzel vojáky ke vzpouře.
Schůzka tato začala ve 4 hod., ale neočeká-
vaně byla skončena o hod. šestě, když jeden
z účastníků dívaje se oknem zvolal: „Policie
jde!“ Na to utekli všichni, i posl. Gerus.
Ninos Morozův
Romenský
Lejchtenberska ulice
21
article
V bytě posl. Ozol.
Dne 5. (18. kv.) revoluční vojáci byli se.
Sopotnickým a dívkou, jež se nazývala Irina,
v domě č. 129 na Fonlánce, kde podepsali „ná-
kaz dumě“, načež vojáky převlekli do občan-
ského šatu a vedli je do bytu Ozolova, kde jiz
bylo mnoho poslanců socialistů.
Když přišli do bytu Ozolova, přistoupi
k nim jeden z poslanců a otázal se: „Čeho s
přejete, vojáčkové?““ — Na to Archipov podal
„nákaz dumě“ a prosil pány poslance, aby uči-
nili pro vojáky co možno. Poslanec, přijavší ná-
kaz, odebral se do sousedního pokoje a brzy vy-
šel v průvodu ještě několika poslanců, z nichž
jeden nákaz přečetl a pravil: „Dobře, my nákaz
uvážíme a odevzdáme komitétu (revolučnímu).“
Za další rozmluvy jeden z poslanců poradil
vojákům, aby co nejdřív odešli, že by mohli býti
prozrazeni. Irina, Sopotnický a muži odešli
z bytu Ozolova okolo 8. hodině več., t. j. asi
e 40 minut dřiv, než přišla polici.
Irina
Archipov
Fonlánce
23
article
Nákaz, jejž dali vojákům podepsati, zní as
tak
Jsme představitelé těch vojsk petrohradské
posádky, o která vláda nejprve se opře při kon-
24
title
FEUILLETON.
25
article
Královna vyhrává!
Královna vyhrává!
Královnou mínil Friedrich Marii Terezii
„led 150 léty sice již také císařovnu římskou
dle přece hlavní oporu hledající v korunáh
leské a uherské, které nesla na své hlavě p
mrti posledního Habsburka. Koruna česká byl
j v posledních letech korunou trnovou; pojil
nk ní stále vzpomínka na ztracené dva drah
hny, Kladsko a Slezsko, které jí mladý fäiloso
nu pruském trůně tak brutálně urval a tak vy-
krale uhájil.
R. 1757 naskytla se královně dávno tou-
lnž chvíle pomsty a odplaty. Ani při svýc
nčerních zábavách mezi tuctem svých dětí
drěma partiemi karet nezapomínala Marie Terezie
u urvané země — a toho roku naskytl sei
nladý, obratný diplomat. Hrabě Václav Kounie
eflel a přítei všemohouci Pompadourky, doved
vvým přitelem, hrabětem Stahremberkem, jen
nvněž uměl sličnou milostnici krále francou-
ttého okouzliti, zjednati mezi Francil a Rakou-
ttem ve Versaillích 1. května 1757 spolek
výboj a odboj, jenž, krátce řečeno, stavěl hrdou
Francii prostě do služeb rakouských. A tent
spolek byl závěrným kamenem aliance, k ni
přstoupily také Rusko a Říše (mimo men
nály), takže celý tehdejší svět stál ve zbran
prvti malému Prusku. Arci, brutální obsazen
šeska a otivtělení jeho ku Prusku nutily čís
Friedrich
Marie
Terezia
Marie Terezia
Václav Kounie
Pompadourka
Stahremberk
Prusek
Kladsko
Slezsko
Francie
Rusko
26
article
tehdejší velmoci téměř imperativně k tomutc
svazku — ale vláda tří spodniček (tak zvaná
podle Pompadourky ve Francii, Alžběty v Rusku
a Marie Terezie v Rakousku) nedovedla se pře
energii akce a rychlým jednáním rovnati samo-
táři v Sanssouci, jenž si uminil, síť nad hlavou
se stahující dříve roztrhnouti, nežli jej její ok
Ještě před definitivní úmluvou rakousko-
francouzskou Friedrich rozhodl se k útoku. Kre
Hohenzollerů se v něm nezapřela. *) 117.000
Prusů vedl 18. dubna do Čech a po bitvě
u Prahy 6. května 1757 stál před metropol
českou jako vítěz — dřive nežli spojenci vůbec
zvěděli, že se hodlá opět pustiti do války. Měl
úmysl, jako vždy, vésti válku na náklad nepři-
tele; králi anglickému píše 10. dubna, že zmocn
se rakouských zásobáren v Boleslavi, Litoměři-
cích, Mostě, Budyni, Slaném, Mostě, Ústí
Král. Hradci, rozrazí rakouskou armádu a zrovna
tak jako v Sasku povede českými penězi a č
skými materialiemi válku proti české královně.
Alžběta
Marie Terezia
Friedrich
Prus
Král
Francie
Rusko
Rakousko
Sanssouci
Čechy
Praha
Boleslav
Litoměr
Most
Budyně
Slaný
Ústí
Hradec
Sasko
28
article
*) O celém tažení r. 1757 máme nyní zprávy
výborné a díla důkladná. Pro bitvu u Kolína zejměna
vlastní vyprávění královo v jeho Oendres, IV., 127—
130; toho nejvíce užil 1876 Max Duncker. Práce
Dunckerova je nyní překonána znamenitým dílem
pruského generálního štábu »Kolín« (v: Die Kriege
Friedrichs des Grossen, III., 3). v Berlíně, 1901, sl.
231 se 16 plány a mnohými přílohami, Dílo rakou-
ského generálního štábu o válkách Marie Teresie
došlo r. 1905 osmým svazkem teprve k r. 1744. Zde
se držíme — nemohouce jinak — díla pruského gene-
rálního štábu.
Ale vítězství u Prahy bylo vítězstvím Pyrrhovými
ztratil tu přes 18.000 mužů a nejlepšího svého
vůdce, Schwerina — ztrátu jeho samého ceni
Friedrich na více než 10.000 mužů — a přeee
tyto obromné oběti nestačily Prahy dobýti. Zu-
řivé a barbarské obléhání, rozstrilení chrámů
paláců pražských ochlazovalo sice královu zlost
ale nepřispělo ani na píď dále. A najednou uká-
zalo se, že císařský vojevůdce Daun sebral na
ústupu z Čáslavi skoro 60 000 mužů a hrozl
osvoboditi Prahu. Dobyl 13. června Kutné Hory
a 17. června stál u Křečhoře za Kolinem.
Proti němu obrátil se nyní Friedrich ; po
císařské silnici pokročil na cestě ke Kolinu az
k Plaňanům; svá vojska, asi 33.000 mužů,
rozestavil mezi Plaňany a Labem a ráno v 10
hodin 18. června 1757 v hostinci »U zlatého
slunce«, proslaveného potom básní Quisovou,
vydal rozkazy k útoku. Měl v úmyslu své pravé
křídlo, jemuž zakázal překročiti silníci kolínskou,
zdržeti dotud boje, až by levé jeho křídlo roz-
razilo rakouská postavení, jimž dominovala silná
posice křečhořská — sto metrů vysoký vreh,
opevněný silnými bateriemi a centrum rakou-
ského postavení. Ale boj, jenž se nyní rozvinul,
v horku a úpalu slunečním, asi k poledni nabyl
zcela jiných rozměrů, nežli jak král doufal.
Duncker
Dunckerův
Marie Teresie
Pyrrhův
Schwerin
Friedrich
Daun
Quisův
Kolín
Berlín
Praha
Čáslav
Kutná Hora
Křečhoř
Plaňany
Labe
die Kriege Friedrichs desátník Grossen
29
article
Proti vůli jeho zapletlo se, ač na pravém
křídle Zieten zahnal rakouský sbor Nádasdyho
také levé křídlo do boje — a král neměl ted
reserr, kterými by útok pravého křídla moh
dokončiti. A prapory tohoto křídla silně utrpěl
ohněm rakouských děl a útokem rakouské jízdy;
pruská jízda tak byla poděšena děly Daunovými
že podupala i vlastní pěchotu a škadrony
reservní, které chtěly boj obnoviti. Byly to
z rakouské jízdy zejména oni holobradí dra-
gouni, které Daun nechtěl k útoku připustiti —
a s pruské strany kyrysníci, které nemohí
Friedrich s největším úsilím rozohniti znova
k útoku. Veškeren boj byl. za krátko marný-
granáty Daunovy a palaše dragounské zničily
slávu armády Friedrichovy a zapadající slunce
ozařovalo bojiště, na němž tu a tam stály po-
slední hloučky Prusů, bez nábojů a bez důstoj-
níků, bez souvislosti a bez komanda. V poledne
král, nadšený krásným útokem Hülsenovým
dobytím hřbitova i domů křečhořských, vybízel
ironicky vesničany po češku, aby se radovali —
»královna vyhrává«; ale na večer, zuřivý
zoufalý, volá do šiků pruských, klesajícícha
umdlévajících, známá slova: »Holoto, chcete být
věčně živi« — granátník jeden prý odpověděla
»Za patnáct feniků je toho dneska dost.« Ano.
k 8. hodině večerní král ještě naposled sebere
40 mužů a za zvuků trub vede je k útoku proti
rakouským bateríím; rána z děla tuto »armádu«
rozplaší, král žene se sám — a teprve slova
pobočníka Granta: »Sire, chcete vzíti sám ba-
terii útokem?« ukazují mu zřetelně situaci. Dává
rozkaz k ústupu na Nymburk — poslední opoušt
bojiště první prapor gärdy, oni obři postupimšti,
kteří celý den nebyli v ohni, nyní napadeni jsou
ze čtyř stran a ztralivše skoro polovinu mužstva,
ustupují pomalu a pevně. V 11 hodin v noc
všechna pruská armáda táhne k Nymburku.
Daunův
Daun
Friedrich
Friedrichův
Hülsenův
Nymburk
30
article
Ztráty Prusů byly ohromné; proti 8000
mužů rakouských ztratili skoro 14 000 mužů,
45 děl a 22 praporů. Byla to první porážka,
které se Friedrich dožil; v první zuřivosti vylil
si vztek na bratru Augustu Vilémovi, jenž
okamžitě složil velení a zemřel za rok potom
hořem. Ale tim nebylo lze již věc napraviti.
Bitvy u Prahy a u Kolína stály Friedricha přes
30.000 mužů nejlepšího vojska, nejlepší gene-
rálové pudli nebo přišli do zajetí, na ústupu
ztratil tisíce dalších raněných a zajatých ; osud
pruské armády byl spečetén. Obležení Prahy.
musilo býti zrušeno, koncem července nebyl
v království českém ani nohy pruské; Fřiedrich
byl zase tam, kde dřive začal — v Sasku;
veškeren plán jeho se rozpadl v niveč.
Jaké asi myšlenky honily se hlavou tohoto
modrookého žáka Voltairova, když v paprsefch
zapadajícího slunce vedl své poslední hloučky
proti dělům rakouským, s výšin křečhorských
metajících v jeho řady strach a záhubu? Hledl
smrt? Chtěl donutiti štěstí k obratu? Nemáme
na to odpovědi — ale jistě víme, že kdyby
Štěstěna byla se mu dala donutiti, byla by za
krátko padla Praha do jeho rukou a nedlouho
potom byl by mohl před Vídní diktovati sám
svoje podmínky. A v těch byla, jako sto le t.
později u jeho prasynovce Viléma, také ta, aby-
odstoupilo Rakousko pravý břeh Labe mladému
orlu Hohenzollerů — roztržení staroslavného
království českého. Češti hoši v dělostřelectvua
jízdě Daunově bili se tehdy vskutku — za krále
K. M.
a vlast.
Prus
Friedrich
Augusta
Voltairův
Vilém
Daunův
Praha
Kolín
Sasko
Vídeň
Rakousko