Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

11. prosince 1909. Císlo 341.

4 article

slicky. Na tentc názor nemohou Němci nikdy při- stoupiti. Německý ráz území nemění se počtem Če- chů, tam dnes přebývajících. 1 když pošle se jich tam na statisíc, německá část Čech zůstane přece něme- ckou dle své minulosti, svého usedlého obyvatelstva a všech znaků staleté kultury a hospodářské práce. Co vláda v jazykových předlohách neúplně a slabě naznačila, musí býti důkladně a dle poměrů usku- tečněno. Němci žádají, aby na základě národ- nostního ohraničení zřízeny byly správní a soudní okresy a aby také u- pravena byla linanční a železničn správa na základě tohoto ohraničení Zástupci německého lidu v Čechách nemohou býti srozuměni se žádnou rekonstrukci, se žádnou změ- nou systému, dokud neodvolatelně nebude v čele tohoto systému úprava jazykových a národnostních poměrů v Čechách na základě národnostního ohrani- čení a na základě sebeurčovacího práva německého lidu. Německý lid v Čechách chopil se na zemském sněmu obstrukce jako posledního prostředku boje.

Němec Čechy

5 article

My to nejsme, kdož maří dělnost českého sněmu. nýbrž jsou to ti, kdo nám úporně zadržují co potře- bujeme k národnímu, kulturnímu a hospodářskému životu. Přejeme si dělnosti říšské rady, stanovení pracovního programu, umožňujícího parlamentní čin- nost. Ohražujeme se však, aby nějakým způsobem. třebas změnou vlády nebo jiným způsobem, činil se pokus, znemožňovati ústavní projednání našich po- žadavků zde na říšské radě a odsunovati je i na zemském sněmu do pozadí. Německá část Čech a německočeská otázka jsou na jedna- eím pořadu Rakouska. Nestrpíme, aby zmi- zely z jednacího pořadu. (Hlučná pochvala něme- ckých radikálů.) Posl. dr. Adler prohlašuje, že nynější parlamen nesmí býti stroskotán ani, chce-li tomu vláda. Ne musí se báti srovnání s jinými lidovými zastupilel stvy. Mát nově a od základu vytvořiti životní pod mínky pro osud národností.

Posl doktor Adler Čechy Rakousko

6 article

Narodnostní otázka nemůže býli řešena cestou oktrojírky. Uspořádání národnostních záležitostí mo- hou vypracovati kus po kuse zástupci národní demo- kracie ve vysilující práci. Ani národnostní výbor nerozřeší najednou tuto otázku. Annexí Bosny a Hercegoviny byla vyvolána ji- hoslovanská otázka. Jest nyní otázka, zda toto nově přivtělené těleso bude třaskavinou pro tuto starou říši, anebo jejím tmelem. Ať se Němci nespo- léhají na velkého bratra za hranicemi. Německo pomoblo nám v poslední krisi, avšak při lom samo velmi dobře pochodilo. Obchodně- politi- cký zmocňevaci zákon nemůže uskutečniti se pro egoismus agrárníků. Obstrukce smí použíti některý národ jen, je-li v nebezpečí života, nikoli však, aby dosáhl politického úspěchu. Slovanská jednota tvrdí. že ničeho nežádá, že bojuje jen proti vládě. Sociální demokraté bojují také proti vládě, avšak Slovanská jednota jim v tom brání. Nynější vláda žije jen z nesprávné taktiky Slovanské jednoty a Němci baví se nedělností parlamentu. (Pochvala.) Sociálním demo- kratům zdá se, že. vláda usiluje vědomě o rezbití sněmovny.

Němec Bosna a Hercegovina Německo

7 article

Co se v parlamentě zlepšilo, zlepšilo se bez vlá- dy nebo proti ní. ftečník uznává sprostředkovací čin- nost polského kola, zejména dra. Glabiňského. Němei dopouštějí se velkého bezpráví, spojují-li svůj osud jměno a čest s touto vládou. V Rakousku máme ještě jiné starosti, než národní. Třeba jsme odhodláni, kon- čí řečník, potírati tuto vládu, poněvadž poškozuje lid, jsme též odhodláni učiniti i nadále vše, abychom zachovali parlament na živu. Tento týden zba ví nás. bohdá, zároveň nedělnosti par lamentu a zároveň této vlády. (Hlučná po chvala u soc. dem.) Posl. dr. Uessmann souhlasí s Adlerovými vý- vody pokud jde o nutnost dělnosti parlamentu. Jeho strana souhlasí s většinou včerejší řeči Chiarovy zvláště však v tom, že ani slovanský, ani ně- mecký blok nemohou samy o sobě v Ra- kousku vládnouti. Třebas že Němci dovedou své právo uhájiti, bylo by nespravedlivo a nemožno utiskovati Slovany v Rakousku. Právo imenovati mi nistry má koruna a některé resorty (ministerské před sednictvo, politická a vojenská správa, pokud spadí do právomoci říš. rady) musí být vymaněny z přím vlivu politických a národních stran. (Souhlas.) Řečník přimlouvá se za národnostní pří měří, aby netrpěla činnost sněmovny a jistota sprá- vy. Tím nebudiž řečeno, že jazykový problém a vše- chny národnostní spory mají býti nějak vyloučeny Každá vláda, také příští, je povinna míti jazyko- vou otázku na zřeteli a vší silou pracovati k jejímu rozřešení.

Posl doktor Uessmann Adlerův Chiarův Němec Slovan Rakousko mecký blok

8 article

Jeho strana považovala by vyloučení parla- mentu za velké poškození se zřetelem ke stále po- vážlivé zahraniční situaci a se zřetelem ke snahám druhě poloviny říše po dosažení hegenomie. Schvá- lení zatímního rozpočtu je státní nezbytností a první podmínkou pro zachování sněmovny. Schválení za- tímního rozpočtu je votem důvěry pro náčelníka ny- nější vlády, jehož strana bude i nadále podporovati (Elučná pochvala a potlesk u křesť. sociálů.) Posl. dr. Haju mluvil o parlamentní krisi. Par- lamentarismus jest ochromován samotným parla- mentem. Volební reformou byl slovanský živel v sněmovně posílen a žádá větší vliv ve vládě; vzniklo novoslovanské hnutí, protislovanská politika polských poslanců z Haliče vzbuzuje nepříznivý ohlas u Po- láků v Rusku, jihoslovanský živel byl posílen an- nezí Bosny a Hercegoviny. To všechno jsou momen- ty, které určují nynější postavení Slovanů v tomto parlamentě. Na druhé straně jest šik německých po- slanců, vlády. dynastie a císaře, který dle pevného programu důslednou taktikou snaži se uhájiti, co již Němci v téže říši mají, ha ještě více na sebe strh- nouti, jen aby se zabránilo dalšímu vývoji Slovaní a poslovanění říše, Viní Slovanskou jednotu z povolné taktiky. která má za následek zvětšování německých poža- davků. Rozpuštěním parlamentu nedosáhla by vláda naprosto ničeho a nezlepšily by se také poměry parlamentě Sem dostaly by se ještě radikálnější ži- vly. — Kritisuje politiku českých stran, stěžovali řečník, že státoprávní program přestal býti výcho- diskem české politiky.

Posl doktor Haja Němec Halič Rusko Bosna a Hercegovina

9 article

Vládní předloha o úpravě jazykových poměrů je nepřijatelna. Český národ nemusí se báti absolu- tismu, kterým se hrozí. Vyrovnání mezi Čechy Němci nemůže býti vykládáno jako smíření se jed- notlivých stran, je pouze myslitelno jako státoprávnl vyrovnání mezi českým národem a státem, event. dynastií zřízením českého státu. (Pochvala.) Posl. dr. Glabiňski, podav stručný přehled dějin rakouského parlamentu, dovozoval, jak těžká a váž- ná jest úloha, způsohiti trvalé jeho ozdravení. Nutno podjati se obtížného úkolu a zkoumati základní otáz- ky rakouské ústavy. V podstatě rakouského státu jeho útvaru a zvláštním složení proti ostatním kul- turním státům spočívá nejdůležitější a nejpodsta- nější příčina vad a nedostatků rakouského parla- mentu. Starý boj mezi centralistickou a samospráv- nou ideou v Rakousku není daleko ještě vybojován a vrhá stín na minulost i přitomnost sněmovny. Sa- mosprávné idee, tradice a rázovitost národů působí tak silně a tak spontanně, že při zachování jednotv státu náleží vítězství samosprávným ideám, jež kráčí cestou evoluce.

Čecho Němec Posl doktor Glabiňski Rakousko

10 article

Vedle politických a národnostních příčin, kterí jsou nevyčerpatelnými, byť i ne vždy viditelnými prameny rušení dělnosti sněmovny, působí rušivě i přechodní, místní činitelé. Nedostatečným jednacím řádem jsou některé politické strany přímo formálně sváděny a podporovány. Hlavním nedostatkem jednacího řádu je, že sněmovně béře sílu sebeovládání ve prospěch svobodného vela jednolli- vých stran. Nejistotu a zmatek v parlamentním životě ra kouském působí částečně také nešťastná volebn politika, kterou v době periodického rušení naší dělnosti na mnohé straně provozují a která strhuje celý parlament do bídy. S tohoto stanoviska jest ii- stá stapilita parlamentu vedle stability správy zmí. něné ministerským předsedou účinnou nezby tností (Souhlas.) Stabilita parlamenta je také nutností pro správu. neboť stabilní správa bez parlamentního podkladu jest zbožným přáním, stává se nedosažitelným fanto- mem. Dez živoucí parlamentní základny. bez důvěry obyvatelstva nikdy nevy koná správa své úlohy.

Deza

11 article

(Hlučný souhlas.) Toho ať jsou všichni pamětlivi, kdo snadl soudí. že za pomoci byrokratické vlády bez parlamentu na základě § 14. anebo také bez toho parlamentu lze trvale vládnouti a že by bylo možno touto cestou přesvědčiti obyvatelstvo o domnělé postrádatelnost parlamentu, (Pochvala.) Jak dosáhnouti dělnosti sněmov- ny? Při dobré a vážné vůli strannických táborůa za činného přispění vlády. Poměry této sněmovny jsou neudržitelné a seskupení stran úplně abnor mální. Žádná ze stran a skupin nemá ve sněmovně většiny. Tím vzníká nutnost získati všechny umír- něné skupiny sněmovní kooperací pro stá t n a lidové nutnosti. Tato kooperace musí se opírat o souhlasně usnesený pracovní program mimo to lze při mnoha věcech počítati se spolu- působením stran ostře oposičních. Utvoření takové kooperace je pro nás lidovou a státní nezbytností prvého řádu také s národního a sociálního stano- viska, poněvadž jen tímto způsobem dají se pro- vésti sociální reformy a dá se dosíci národnostního dorozumění. Dosažení tohoto cíle vyžaduje od obou táborů zdrželivost a umírněnost, stojí však za mno- hou obět.

12 article

Jsme přesvědčeni, že také vláda jest si plně vědoma dosahu takové koonerace pro stát, pro oby- vatelstvo, pro autonomístické zásady a pro zahájení národnostní dorozumívací akce. Očekáváme od vlá- dy, že v sebezapření, v rozumné prozíravosti jest ochotna dáti všechny podmínky, aby zaručeno bylo provedení státních a lidových nezbylností v této sněmovně. Polský klub jest ochoten dáti státu všech- no, což jeho jest, poněvadž v neodvislém, silném kvetoucím Rakousku spatřuje nejlepší záruku pr vnější a vnitřní mír, pro ochranu svých nejživot- nějších práv a zájmů. (Pochvala a potlesk u Poláků.y Jsme proti vměšování se zahranič- ních států do vnitřních záležitoslí Rakouska (Pochvala.) a odňali bychom důvěru vládě, která by k tomu svolila a tím kompromitovalu neodvislost tohoto státu. Přejeme si pokojně a smíř- livé politiky naprot: Uhrám, která by naše hospo- dářské zájmy rázně obhájila, a nemůžeme schvalo- vati, obětují-li se z nějakých oportunistických zře- telů hospodářské zájmy tohoto státního územía naší země. (Pochvala.)

Polák Rakousko Uhry

13 article

Od vlády očekáváme, že bude Blahosklonně jednati o národnostních zájmech našeho lidu, že bu- de činně a upřímně podporovati upevnění zemské autonomie, zejměna ve finančním ohledu a že bude podporovati hospodářský rozvoj našeho lidu a naší země. Obzvláště vřele apelujemne na strany Slovan- ské jednoty, aby v této situaci také i na dále vzhlí- žely k nám s důvěrou a aby o radách, které směřuí k dělnosti sněmovny a knoperaci německých a slo- vanských stran, přátelsky uvažovaly. Bez důvěry není také v politice žádného úspěchu. Chováme dů- věru, že jak strany tak i vláda přejí si zachovati tento parlamení a budou ochotny učiniti se svě strany vše, aby dosaženo bylo dělnosti parlamentu. Pak jistě dosáhneme úspěchu. (Hlučná pochvala potlesk. Řečníku se s mnoha stran blahopřeje.) Posl. Klofáč poukazoval na chorobu státního organismu, již prodloužilo politické lušerství. Něme- cko je mnohem více odkázáno na Rakousko, než naopak. Jihoslované v Rakousku musí se brániti, aby berlínská expansivní politika měla za následek zostření protislovanského kursu v Rakousku. Slo- vané musí také v delegaci vystoupiti se samostat- ným programem zahraniční politiky a uplatniti sta- novisko, že státní území, na němž žijeme, pro svoi zvláštní ráz může míti jen heslo: Býti přitelem každému a míti přátele všude. Politika němockýc stran, fanatismem, zaslepených, není konstruktivní nýbrž destruktivní. Rakousko musí býti ochranou a baštou sloučených v něm národností. Postulátn politika prospěla pouze Němcům.

Posl Klofáč Jihoslovan Němec Rakousko Slovan

14 article

Čechové, kteří již tolikrát byli zklamáni, nesm se dáti také v nynější situaci na nejistou cestu vyjed- návání o novém jazykovém zákoně, nýbrž musí tr- vati na tom, aby vláda donutila podřízené úřady k zachovávání platných zákonů. Za vlády, která mí pro Čechy pouze nepřátelství a poličky, nemůže žádný Čech podati ruku k akci. Nesmíme pomáhati vládě, v níž sedí takový Haerdtl, Wrba. Hochen- burger a Schreiner s větrnou korouhvičkou, točící s v německém větru, která se jmenuje Bienerth. B i Čechů o rovnoprávnost nesmí skončiti rekonstrukcí kabinetu, v němž snad budou zase dva noví čeští ministři. Slovanská jednota může souhlasiti s pří- měřím jako s přechodním stadiem, jehož podmínky by musily býti stanoveny. Mír a skutečný právní stav mohl by býti zjednán pouze definitivní změ- nou ústavy. Všeobecně hlasovací právo bylo pouze prvou ptapou na cestě demokracie, druhá etapa musí býti povalení barikády § 14., za nímž číhá absolutismus a reakce. Přijda doba, kdy Němci budou hledati do- rozumění s národně probuzeným a vzdělaným če- ským národem. Slovaně v této říši nebudou již víc poškozovani, jich vývoj nebude již zdržován. Slo- vané mohou čekati, čekati však nemůže stát. Chee- me vyjednávati, ale pouze jako rovní s rov nými. (Hlučná pochvala a pollesk přívrženců řeč. níkových.) Rokování přerušuje se. Konec schůze v 8.15 hod.; příští bude z ejtra dopoledne.

Čecho Schreiner Bienerth Němec Čechy

15 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 10. prosince. (Ukrajinci Slovanská jednota) Tyto dni »Lid. Nov.« měly zprávu, že Ukrajinci nepřestali vy- jednávati se Slovanskou jednotou o vstoupení do společného svazu, a že zástupee Slov. jednoty udělil také již polskému kolu podminky, za kte- rých by Ukrajinci byli hotovi, jíti společně s ostatními rakouskými Slovany. Úkrajinci prý žádají, aby se jim zabezpečilo jedno radovské místo v ministerstvě osvěty a aby se při lvovsk universitě zřídily dvě samostatné maloruské fa- kulty. Poláci prý ukrajinské požadavky prohlá- sili za nepřijatelné, poněvadž jsou útokem n jich národní državu a přerušili další vyjed- návání. Zpráva brněnského listu, jak vysvítá z pro- hlášení posl. Olesnického v jednom vídeňském časopise, neodpovídá pravdě. Vznikla usi z jed náni ukrajinského klubu na sněmě baličském s Poláky, jimž tehda předložili své požadavky. mezi nimiž bylo také zřízení některých nových maloruských stolic při lvovské universitě. Bě- želo tehda o to, aby Ukrajinci svou obstruke nezdržovali práce zemského sněmu. Se Sl - vanskou jednotou Ukrajinci o zřízení samostat- ných maloruských fakult ve Lvové už proto ne- mohli vyjednávati, poněvadž zřízení university nezávisí od parlamentních klubů, nýbrž od ji- ných faktorů. V Praze, 10. prosince. (Nedotknutel- nost ministrů.) Do sporu o rekonstrukei kabinetu zasáhl také klerikální „Vaterl.“, dá- vaje za pravdu bar. Bienerthovi, jenž v panské sněmovně mluvil o potřebě „stabilní“ vlády.

Ukrajinec Polák Bienerth Praha Lido

16 article

„Vaterl.“ vytasil se dokonce s návrhem, aby s zřídil jakýsi nový lidový soud, který by poháněl k odpovědnosti poslance, kteří maří projedná- vání předloh, které potřebují vláda a Němci. Nápad „Vaterlandu“ vyvedl z trpělivost i konservativný „Dzien. Pol.“. Vzhledem k ta- kovým německým snahám, které se příčí tradi- cím i životním zájmům národa polského a vzhle- dem ke vzrůstajícímu vlívu tábora všeněmecké- ho polské kolo je prý povinno zaujati konečné rozhodné stanovisko. Stanovisko to musí všal býti jiné, než návrk „Sl. polsk.“, které v jed nom ze svých programových článků nabízelo Němcům „bratrstvo ve zbrani“. Jest už dávno čas, aby se polské kolo vrátilo k politice volné ruky, ale opravdu volné na všechny strany. Pod- porovati domýšlivé snahy Němců, upevňovati jich posice v Rakousku — k tomu polské kolo volnou ruku míti nesmí. Z Lublaně, 8. prosince. (Pokroko vá strana všeslovinská.) V Lublani měh nedávno poradu zástupci všechi slovinských po- krokových stran z Kraňska, Štyrska, Korutan Přímoři. Porady účastnili se také všichni slovin- šti pokrokoví poslanci zemští i říšští. Účelem porady bylo založení všeslovinské pokrokov strany, jež by byla protinohou klerikální všeslo- vinské strany, založeně letos v létě. Porada vedla k cíli a přítomní delegáti a poslanci přijali resoluci, v níž se oznamuje, že dne 16. ledna bude do Lublaně svolán sjezd slovinských pokro- kovců ze všech slovinských krajů, kterému bude předložena ke schválení společná organisace po- krokových a liberálních slovinských stran. Ná- vrh stanov vypracuje tříčlenná komise, která byla zvolena na konferenci lublaňské. V Praze, 9. prosince. (Interm e zzo Z- chyovo.) Plán dra. Wekerla, postaviti v čelo příští uherské vlády hr. Jana Zichya, vzal tak rychlo za své, jako náhle vznikl. Zdá se, že hr.

Němec Pol Zichya Rakousko Lublaň Kraňsko Štyrsko Korutany Praha Interm e zzo Z

17 article

Zichy nebyl zprvu neochoten, vyhověti přání Wekerlovu. Vysvítá to z toho, že se poptal ve Vídni, jak by se zachovali k jeho ministerstvu, a zejména vstoupil také ve styk s drem. Justhem, aby zvěděl, povolí-li mu Justhova skupina zatím- ný rozpočet. Odpovědi z obou stran byly neuspo- kojivé. Justh oznámil hr. Zichyovi, že, ujme-li se vlády, musí býti připraven na nejostřejší opo- sici strany neodvislosti. Z Vídně pak obdržel prý odpověď tak vlažnou, že se nějaké zvláštní pod- pory rozhodujících kruhů vídeňských naditi ne- může (?) Proto hr. Zichy sdělil již Wekerlovi, že dědictví po něm převzíti nemůže. Dr. Wekerle je dnes opět ve Vídni. Te- legraf sdělí, jak pořídil. V Pešti nečeká se pro- puštění nynější vlády ani tentokrát. Soudí se. že Wekerlovo ministerstvo bude nuceno státn správu vésti až do Nového roku a teprve po No vém roce že nastane změna. „Pester Lloyd“ piše opětně, že potom vystoupí do popředí politické akce opětně hr. Khuen-Hedérváry

Zich Justh Justhův doktor Wekerle Wekerlův Lloyd Khuen Vídeň Pešť

18 title

Politické zprávy zahraničně.

19 article

V Praze, 10 prosince

Praha

20 article

Dsud Hercegovců, uprchlých na Černou Horu Ke kolašinským orlelům. Vojenský soud v Mostaru dne 21. listop odsoudil 31 Hercegoveů z Gacka dohromady na dvě stě let, tedy průměrně na čest a půl roku žaláře za to, že na jaře otekli na Černou Horu Všech uprehlíků bylo několik set. Když válečné nebezpečí minulo, vláda černohorská se jich tá- zala, co hodlají dále. Někteří si přáli zůstat n Černé Hoře, někteří se rozhodli pro Ameriku těch jedenatřicet prohlásilo, že by se nejraději vrátili domů. Černohorská vláda jim u rakouské vyjednala svobodný návrat; ale jakmile vstou pili na půdu své domoviny, byli jati a poslé vojenským soudem odsouzeni. Rodiny jejich zů- staveny bez všeliké hmotné pomoci. »Srpska Riječ« sarajevská vytýká přílišnoe přisnost tohoto rozsudku a doufá, že moenář, jeho manifest o záboru bylpln milostivých slov, nedopusti aby při tomto trestu zůstalo. Praví, že vojenšt soudcové mostaršti neznají srbské národní duše ani nepochopují pohuekých tendencí záboru. když mohli takový rozsudek vyněsti, a diví se vůbec, že tak choulostivá věc byla státem pře- puštěna »krutému soudu bajonetovému« k roz souzení.

Černá Hora Mostar Gacko Černá hoře Amerika Srpsko Riječ

21 article Zbrojení Japonska.

Zbrojení Japonska. Z Berlína telegrafují „Ruskému Slovu“, že Japonsko učinilo v Německu následující objed návky zbraní: u Kruppa 144 obranných děl ku přezbrojení dvou polních brigad, 25 děl obléha cích a 15 pevnostních; u Erhardla 50 kulomet nejnovější konstrukce, a hamburská továrna Ro weilova vynídnuta, aby poslala japonskému mi nisterstvu vojenství na zkoušku novou třaska- vinu, dovolující, aby značně byl zmenšen objem torped i min.

Japonsko Berlín Německo

22 article Jihoslované.

Jihoslované. »Srbská Hituraturná zádruha« navrhla »Ma- tici Chorvatské«, aby se obě společnosti spo jily a praeovaly vzájemně tak, že »Srb. lit. zádr kuždý rok vydá jedno dílo z chorvatské litera- tury a »Matice Chorvatská« právě tak každý rok jedno dílo srbské. Tím způsobem Srbové i Chorvaté rozumně pracují pro své kulturne sjednocení. »Matice Chorvatská« přijala návrh »Srbske literaturné zádruhy« jednohlasně a komitétu tr svých členův uložila, aby se s ředitelstvem »Srb. liter. zádruhy« dorozuméli o plánu spo- lečné práce. Všichni Slované s radostí vezmou na vě domí zprávu o tomto činu, jenž znamená velik pokrok slovanského vědomí na jihu.

Jihoslovan Srb Srba Chorvat Slovan Ma

23 article

Zajímavý průběh ministerské krise italské. Po řadu dnů již snaží se italský státnik Sonnino utvořiti novou vládu, neboť byl dosa vadním ministerským předsedou Giolittem král k úkolu tomu doporučen, ale naráží napořádn veliké obtíže. Sám o sobě nemá ve sněmovně velikou skupinu a hlasy ostatních skupin roz pakují se nepochybně zkompromitovati se pro budoucnost se státníkem, kterýž jako pomahac Crispovy ultratrojspolkové politiky nezanechal v zemi dojmů milých, ačkoliv dnes, kdy Itali přechůzí stále více do tábora protitrojspolkového, i Sonnino snaží se zmírniti tento dojem své politiky někdejší tím, že by svěřil řízení právě politiky zahraniční jinému muži, br. Guieciardi- novi, kterýž není z ásadním aspoň přítelem trojspolku, počítaje s ním dnes jen jako s nut- ným (do r. 1912) zlem. Naraziv na tyto značné potíže v příčiná, zahraniční politiky, Sonnio hleděl posunouti do popředí otázku antiklerika- lismu i aspoň na tomto podkladě dociliti jakéž takéž většiny pro kabinet. Podařilo se mu z tím účelem získati tři liberální skupiny (vlastní pak Salandrovu a Bettolovu, a konečně i Da- neovu, Luzzattovu a Rubiniovu), avšak čtvrtá skupina (antiklerikální, radikální, v jeji

Sonnino Crispův Giolitt

24 article

čele stojí Martini a Finochiero Aprile), odepřela účast, poněvadž, když žádala od Sonnina určitá rozhodná antiklerikální opatření (světskou školu). narazila u něho na vyhýbavost a přesvědčila se, že to ani s antiklerikální polilikou opravdově nemyslí, že jest mu tato jen vějičkou pro se- hnání většiny. Sonnino hledí získati nyní ně- které jiné, nespolehlivé skupiny a možno, že s mu podaří tak ještě dnes konečně vládu — stlouci. Ale tato nebude míti za sebou již vět- šinu jednotnou a kromě toho jen dosti nečelnou, takže bude vládnouti nepochybně ze dne n den, byť zvláště sliby sociálních reforem zvelebení jižní Italie první týdny a snad i mě- síce vykazovala se od porážek. Ale stále více vzmáhají se nesnáze, udržeti v Italii vládu trojspolkovou a blíží se stále určitěji nutnost rozpuštění sněmovny a nových voleb. Co při dnešním protirakouském smýšlení obyva- telstva výsledek jich bude znamenati pro trojspolek a pro snahu, udržeti mír evropský, netřeba ani dokládati. Předzvěsti, jak asi volby ty dopadnou, bude volba v okresu zesnulého ministra Fortisa, kdež, jak teď se potvrzuje. kandidován bude gen. Asinari, kterýž proslu nedávno v zemi a za jejími branicemi v áleč- nou svojí řečl proti Rakousku.

Martini Finochiero Fortiso Rakousko

25 article

Neúspěch panenské řeči německého kanoléfe. Včerejší první řeč Bethmanna - Hollwega v řlšském sněmu německém rozdiřila ještě víne trhlinu nynější vlády s levicí liber áln. Kaneléř, jemuž přičitány byly dříve sklony k liberalismu, ukázal řečí svou, že jest úplně mužem nynějšího bloku, složeného výlučné z konservativcův a klerikálův. Naděje, že by za něho bylo možno obnoviti někdejší blok libe- rálné-konservativní, který se ostatně právem rozpadl vnitřní nepřirozeností svou, úplně ten zmizely také u nejmírnějších liberálův. V celé levici, u národních liberálův, u svobodomyslných a sociálních demokratův jest teď touha po spu- lečném a rozhodném oposčním postupu. Do- konce i národní liberálové, kteří se vždycky tak rádi nabízeli každé vládě ke službám, jsou te roztrpčeni tím, že je kancléř házel do jednoho koše se sociálními demokraty. Jejich nespokoje nosti dávají výraz zvláště »Hamb. Nach- richten«, jichž hlas pro krajní nedostate místa v tomto čísle uvedeme zevrubněji příště. Levice vytýká však též, že nový kancléř osvědčil dokonalou slabost tím, že se v řeči své o z alhra- ničné politice důkladně — o dml č el Byť i on sám jí valně nerozuměl, mohlo prý mu přece aspoň několik jeho radův napsati několik frasí o mezinárodní politice. Takové opomenut není prý Německu před cizinou ke cti.

Hamb Německo Bethmann

26 article Anglický ústavní boj.

Anglický ústavní boj. K tarifni reformě, uveřejněné v birmingham- ském histu, jejiž program jsme uvedli včera i s hlasy několika listů, připojuje zajimavý ko- mentář » Westminster Gazette«, nejvhivnější orgán liberální. Především upozorňuje dělmeké voliče. že tento konservalivní rozpočet postrádá dříve Chamberlainem slibované snižení daně na čaj. eukr, tabák a pivo, čímž měla býti dána ná- hrada za nové daně na obrlí, maso u mlékařství. Liberální tisk vzbuzuje mezi obchodníky poplach tvrzením, že oznámená cla na fabrikáty naplní britský průmysl úzkosti a nejistotou, neboť žádný anglický továrnik nemůže věděti, zdali unioni stická vláda nezatíží z ciziny dovážené polo- výrobky, průmyslu tak potrebné, takovými cly že zmizí očekávaný zisk. Působení na plavbu obchodní a zpětný vývoz hned bude cítit, bude velmi neblahé a spotřeba shledá, že zvýšení cen není v nijakém poméru se zlepšenými státními důchody. Ministerský list nezmiňuje se ani slo vem o hlavním argumentu přívrženců tarifní r formy, že nastane značné zlepšení dělnickýeh poměrů. Právě tento názor má nejvíce účinko- vati na massy děmnických voličů. »Westminsten Gazette« naproti tomu problašuje, že bohati lide a majitelé pozemků budou míti prospěch ze zni čení liberálního rozpočtu a že velké massy za- platí celý účet. Dosud nelze si učiniti pravou představu o rozsahu volebního boje. Mmistři a předn politikové liberální vrhli se již do zápasů, jezd po Anglii a mnozí mluví několikrát denné.

Chamberlain Anglie Westminster Gazette Westminsten Gazette

27 article

Konservativci ještě nevyrazili a plnou silou. Zá se, že ještě hledají náležitě účmnná hesla volební a vyčkávají dojmů změny nového plánu tarifní reformy. Proti rozpočtu konservativnímu maji odpůrci pádné důvody. Peerové, toužící po vládě, nenadchnou asi lid daněmi na mouku, maso obilí a mnozí z jejich přivrženců přestupují do tábora liberálů, neboť tyto životní potřeby jsou jisté nutnější nežli kořalka a pivo. Konser vativci, položivši heslo: svobodný obchod nebo ochranná ela, jsou poněkud zaraženi dosavadním průběhem volebních událo stí. O náladě, panující mezi anglickými voliči oznamuje se z Londýna: V nedalekém Ba kingu konala se voličská schůze, na níž loro Dumore mluvil ve prospěch konservativníh kandidáta. Schůze byla velmi pohnutá. Poslu chači volali nepře tržitě: »Pryč s peery !«, pře rušovali řečníka výkřiky a provoláváním slávy lordu Georgovi. Též jiní řečníci nemohli mluvi

Georgov Londýn svobodný obchod

28 article

Mulej Hafid, Prancie a Španělsko. Dle zpráv pařížských v ministerské rad 7. t. m. oznámil ministr zahraničních věc Pichon, že odpověď suliána Muleje Hafid byla z Tangeru odeslána a že se očekává v Pa- itži. O znění odpovědi není dosud nic bližšího známo. Ve sněmovně nevěří se, že přijetí po ložených podminek namusí být tak bezohledné. jak se mohlo očekávat po posledních výkladeeh Pichonových. Oproti málo optimistickým náble- dům některých poslanců oznamuje se z kruhů blízkých ministru zahraničních věcí, že Mule Hafid přijme podmínky francouzské vlády a bude žádat jen změnu některých méně důležitých věci. Ale jakýkoliv pasus sul- tánův, záležitost protáhnouti, se prý nezdařl. Z Madridu se oznamuje, že ministe zahra- ničních vécí přijal 9. t. m. zvláštní poselstvo sultána Muleje Hafida a oznámil mu odpověd španělské vlády na poslední notu Maghzena, tý- kající se události v Riffu. Ministr upozornil po- selstvo na výhody, jež vyplývají z úspěchu špa- nělské výpravy vojenské a na to, že Španělové podrobili území riffské, kde státní antorita se- rifská zřídka byla uznávána. Náslodkem tohoto podrobení je zamezena možnost třenic mez Španělskem a Maghzenem.

Pichonův Španěl Španělsko Tanger Madrid Mulej Hafid Prancie rada 7

29 article

Francouzští profesoři proti arcibiskupovi. Četní profesoři středních a vysokých skol, mezi nimi též známý historik Aubard, podali na arcibiskupa pařížského Msgra. Amata u paříž- ského civilního zoudu žalobu na náhradu škody, poněvadž jako spolupodepisatel pastýřského listu francouzského episkopátu zakázal nejostřejším a nejurážlivějším způsobem používání učebnie, jajichž autory jsou zmínéní profesoři. Každý žalobce žádá náhradu 10.000 franků. Předseda civilního soudu uznal žalobu za oprávněnou. Arcibiskupovi bude uloženo, aby se do tří dnů dostavil k soudu. Zastupování žaloby převzal radikální senátor a bývalý ministr spravedlnosti Vallé.

Amat

30 article Pražské obecní záležitosti.

Pražské obecní záležitosti. Debata o sněhu.

31 article

Časová debata o záležilosti obecenstvu velm mrzuté rozvinula se ve včerejší schůzi městské rady pražské. Důvodná a oprávněná interpelace byla- přednesena do naprosto nedostatečného způsobu od- straňování sněhu z pražských ulic. Obecenstvo stě- žuje si právem, že v minulých dvou dnech byla chůze v ulicích velice znemožněna, že přechody ne- byly zřízeny a vozba byla stížena. Nově zvolený inspektor novoměstského obecního dvora pan cís. r. Červený hned po nastoupení tohoto úřadu stal se bromosvodem stesků. Snažil se vytožiti, že obecní dvůr s rozmnoženým personálem mohl mnoho vy- konati, kdyby najaté dělnictvo bylo vytrvalo. Jak už jsme ve včerejším večerníku »Nár. L.« sdělili, do- stavilo se do práce nepatrné procento dělníků, ostatní nepřišli, vymiouvajíce se na chatrnou obov. (Vlastní příčina však spočívala nejspiše v tom, že dělnictv za nepatrnou denní mzdu 1 K 80 h nechtélo snlb na ulicích shirabovati) V radě městské různé názory pronášeny o od- stranění této nenadále se vyskytouvší závady. Tak p. Brolt důtklivě doporučoval, aby elektncké pod- niky zabývaly se projektem zřízení zvlášiních »sne- hových vlaků«, jimiž by se sníh z hlavních ulic náměstí v době noční odvážel nejlépa na vilavské pobřeží na Maninách. Tímto způsobem za jedmnou anebo nejvýš dvě noci byly by hromady snéhu z hlavních ulic odstraněny.

Maniny

32 article

Pan měst. r. Červený navrhl, aby dokona- lejším způsobem bylo organisovano odstraňovaní sněbu z ule, aby po případě — jako ve Vidní — práceta byla akordována a zadána podnikateli. Pan Cizier doporučoval, aby předem prohazovány byly přechody a uvolňovány odtoky: pan měst. r. L ada natebal na rychlejší očišťování chodníků při domech obecních a budovách veřejných vůbec; pan dr. Kašpar navrhl, aby stadie systému čistění ulie byly přikázány úřadu stavebnímu; pan star. nám. Kasalick? sdělil, že jest plán vypracován, dle kterého se ma při odstraňování snéhu z ulic postu- povati, že však při předvčerejším padaní sněhu nebrl dostatek pracovních sil. Pan m. r. dr. Pík žádal, aby postaráno byto o vyčištění míst při zastávkách elektr. trati, ev. aby zastavovaly vozy tam, kde může obecenstvo snadno nastupovat; p. m. r. Fiala na- lehal na zavedení pořadku při shazování sněhu s střech. Všecky názory a návrhy v dabatě této proslo- vené byly přikázány dozorčí radě nad čištěním města.

Cizier doktor Kašpar píka Fiala pan město . r . L ad

33 article

Příznak doby.

34 article

Správní rada úslavu pro sprostředkování práce vypsala konkurs na obsazení místa jednatele pro ústav bytový. Zujisté jest přiznakem doby, že o tolo místo, s nímž jest spojen plat 1200 K, ucházelo se 157 žadatelů, skoro vesměs výborně kvalifikovaných, ba i s vysokoskolským vzděláním! Ve včerejší schůzi správní rada schválila terno, které bude před- loženo radě městské. Do terna pojnti ze zadatelů p. Graffek, Fabian a Skrčený. Inspekteři obecních dvorů. Dozorčí rada nad obecními dvory pražským měla včera schůzi na radnici a zvolila předsedou p. ob. st. Al. Vaníčka, místopředsedou p. Stárku. Inspektorem obecního dvora na Starém městě zvolen p. vrch. řed. Em. Fatka, na Novém městě p. cís. r. Červený, v Holešovicích p. Váňha, na Malé straně p. Cetlovský a v Libni p. Vondřich.

Fabián Vaníček Stárek Fatka Červená Váňh Vondřich Holešovice Libeň obecní dvůr

35 article

Osobní kult na poškozování obce, Ke konci včerejší schůze městské rady pražská hlučnou veselost způsobil volný návrh p. dra. Je- řábka, uby vystavěn byl nový most z Holešovi na Pelc-Tyrolku. O věci té bylo totiž v radě městské již referováno (jak výše uvedeno) a schváleny pří- slušné přípravý stavební. Při této příležitosti vytkl jeden člen rady městské p. dru. Jeřábkovi, že pěstuje osobní kult na poškozování obce. Kdyby řádně chodil do schůzí komisí, jichž jest členem, byl by lépe informován a nedopouštěl by se hru- bých poklesků. Tak v nedávné schůzi rady městské podal volný návrh o koupí Rožánkova domu na Malé straně a hned si dal návrh do svého osobního žurnálu. Sledoval tím osobní roklamu, jakoby kdož ví jak se staral o zájmy Malé strany a neuvážil, že tím je obec hmotně poškozena, poněvadž kupní cenna zajisté bude zvýšena. Pan dr. Jeřábek ostatně ne- vynašel tímto návrhem nic nového, poněvadž vž před tím komise o věcí té uvažovala. Toto inter- mezzo o osobním kultu p. dra. Jeřábka vzbudilo všcobecnou veselost. Různé záležitosti.

Pelc Tyrolka Jeřábek Rožánkův doktor

36 article

Ve včerejší schůzi městské rady schválen byl návrh stavebního úřadu, aby přikročeno bylo ku provedení sond pro most z lIolešovic na Pelc-Tyrolku; povolen k tomu příslušný ná- klad a práce zadána firmě Kress a Bernard. — Za- sklení oken v kavárně a rostaurantu v obecním do- mě zadáno na základě ofertního řízení závodu Jana Skřivánka. Pan měst. radní Pinz předložil petici Občan- ského klubu v Praze VIli, dožadující se poznovu nápravy nepřístojností působených provozem rak.- severozápadní dráhy na hlavních komunikacích VIII části, jakož i příslušné a místním poměrům odpo- vídající úpravy nynějšího obsazení úřadnických míst ve stanici Stará Libeň téže dráhy Ve finanční komisi schválen byl návrh pana měst. rady dm. Píka, aby sestavena byla komise, mající podati návrhy na zjednodušení a dosažení snadnější přehlednosti rozpočtu obecního, aby již rozpočet na r. 1911 mohl býti tímto novým systě- mem upraven. Návrh ten přikázán zatím měststé účtárně. Pan měst. radní Židlický předložil žádos Spolku majitelů domů v Praze I. a V., aby kan- celáří kanalisační dotazem u zastupitolstev větších měst Rakouska a Německa bylo zjištěno, jakým zpd- sobem tato města přichážejí vstřie majitelům domů k získání úlevy nákladů spojených s prováděním přípojek kanalisačních a aby pak také v Praze ma- jitelům domů v této věci byla obci úleva poskylnuta.

Pelc Bernard Skřivánek Pinz Píka Židlický Tyrolka Praha Libeň Rakousko Německo Kress

37 article

Žádost přikázána dozorčí radě nad kanalisací. Obsáhlá debata rozpředla se o zaveden automobilů pro službu požární a usne- seno, ahy opatřen byl rozpočet na vůz pro dopravu mužstva k ohni a dobrozdání, bude-li možno na pražském terrainu všude s tímto vozem vyjeti. — Pan dr. Jeřábek upozornil na nebezpečí, ktoré vzniká zatížením telefonních drátů sněhem a žádal, aby byl urgován rychlejší postup kladení telefonních kabelů. Pan nám. Kasalický sdělil, že obci praž- ské jest uloženo, opatřovati dráty telefonního vedení požárních automatů isolační vrstvou, což při drá- tech orárních není a žádal, aby v tom směru bylo zakročeno u poštovního ředitelství atd. — Pan m. r. Cízler žádal, aby obec pražská vzala v úvahu jednání zřízení veřejného skladiště a aby věce ta přikázána byla odborné anketě, což schváleno, Pan m. r. IIošek žádal, aby tržíště v Praze VlI. bylo úhledněji upraveno a podal v tom směru určité návrhy: p. m. r. Knše žádal za provedení nutných oprav v Richtrově domě.

doktor Jeřábek Cízler IIošek Knš Praha Richtrův dům p . m