Periodikum ALTO Viewer

1

T IOAv

T Ioav

2

Ročnik XXXXIX.

3

i josilesno

4

V Praze, v sobotu Il. prosince 1909.

Praha

5

stir vore nr

6

Číslo 34t.

7

lotegotnletahálns žspod

8 article

Na ranni avečerní listy předplácí se V Praze v administrari- na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měslo na čtvrt leta: . . . 7 K en na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . nk čtvrt leta . . . . 9 K 60 s drojí zásílkou na měsie. na čivre leta

Praha

9 article Stále v temnotách.

Stále v temnotách. Nedobrou předzvěstí konečného výsledku akce, vedené za ozdravení parlamentu a ob- novení jeho dělnosti, jest do nekonečna se táhnoucí prostředkování a vyjednávání mezi stranami, aniž by se dospívalo k jakékoliv jednotící myšlence, tak že bezděčně se na- manuje srovnání s poměry zalitavskými, Již po první společné poradě zástupcův stran konstatovaly i časopisy polské, že ně- nastalo nijaké sblížení, protože zástupci ne- mečtí své stanovisko a své požadavky více a více přiostřují. Skutečně také až po vče- rejší den panovaly i v kruzích poslaneckých nejrůznější názory o dané situaci; jedni tvrdili, že jest již ruka v rukávě, druzí na- opak hlásali, že všecky sbližovací pokusy selhaly. Ježto pramen těchto protichůdných domněnek hledati dlužno v kruzích zúčastně- ných vyjednávačů, nutno za to míti, že ani tito důvěrníci klubů nevědi, na čem jsou a jaký bude konečný výsledek. Včerejší den byl pokládán, abychom užili Falbovského řčení, za kritický den prvého řádu. Jak výkonný výbor stran ně- meckých, tak Slovanské jednoly konaly po rady, jež platily řešení otázky rozpočtové, t. j má-li prozatímní rozpočet býti propuštěn i ve druhém a třetím čtení. Známé jsou podmínky Slovanské jednoty, že další jej ochota závisí na tom, změní-li se posavadní systém vládní a bude-li zaručena rekon- strukce ministerstva. Již předevčírem roz- nesla se sice zpráva, že kolo polské učinilo v té příčině Slovanské jednotě závazné pro- hlášení, ale zprávy o poradě výkonného vý- boru stran německých znějí právě opačně.

10 article

Dle těchto totiž setrvají pokrokoví a svo- bodomyslní poslanci němečtí na požadavcích. že se musí předem zajistiti podklad národ- nostního příměří a vyříditi konečně pro- zatímní rozpočet, pokud se však týče rekon- strukce ministerstva, jsou proti ní němečtí poslanci z Čech co nejrozhodněji, poslanei ze zemí alpských pak nechtějí připustiti do ministerstva nižádného zástupce jižních Slo- vanův a všichní společně staví se proti po- žadavku, aby poměr ministrů byl paritátní při čemž předsednictví ministerské, mini sterstvo vnitra a zeměbrany by se předem z rozdělení mezi Němci a Slovany vyřadily. Ve smyslu tomto promluvil včera při roz- počtové debatě i poslanec Pacher, jenž zá roveň prohlasn, že valná schůze německých poslanců schválí usnesení německého výkon ného výboru. Křesťanšti sociálové neuzaujímají sice tak přikré stanovisko proti rekonstrukci mi- nisterstva, ale hradí se opatrně zásadou, že jmenování ministrův jest právem koruny.

Němec Pacher Čechy jižní St Slovan

11 article

Za Slovanskou jednotu učinil profesor Šusteršič ve včerejší debatě rozpočtové pro- hlášení, dle něhož jednota neučinila nijakých podmínek ani požadavků, nynější vládě však ničeho nepovolí, ale jest ochotna spolupůsobiti s jakoukoliv jinou vládou. Co se týče rekon- strukce ministerstva, nemá se zření k urči- tým osobním otázkám, t. j. nepožaduje se odstoupení určitých ministrův Za těchto okolností převládala včera ve sněmovně opět nálada pessimistická, přes to , že nebylo ještě známo, na čem se usnese Slovanská jednota, o níž se roztrušovalo, že v ní zápoli spolu dva proudy, z nichž jeden trvá na původním stanovisku, nejednati s ny nější vládou, kdežto druhý jeví se být ochotnější. Zatím, jak na jiném místě podrobněji zaznamenáváme, Slovanská jednota ve své poradě nedospěla k usnesení, jež by roz- uzlení uspíšilo, takže žádoucího světla ne- přibylo. Pokud souditi možno dle projevů při rozpočtové rozpravě včera učiněných, trvá na venek rozpor mezi stanovisky stran, což

12 article

zdá se tomu nasvědčovati, že do konce roku již k rozuzlení vnitřní situace nedospěje, ač jest pravděpodobno, že pro dobu pozdější již dány jsou určitě předpoklady. Na ten čas záhodno tedy počílati s tím, že ani proza- timní rozpočet ani ostatní části tak zvaného menšího programu parlamentní dělnosti ne- jsou vlastním jádrem vládních záměrů, ale že jde ve skutečnosti o provedení věcí, v příčině jichž trvají určité závazky mezi posavadními vládami jak vídeňskou tak pešt skou. Jinak by bylo nepochopitelno, proč se neuspíšuje řešení krise ani před Litavou ani za ní.1 n V Uhrách se pokládá totiž již za jisté, že ministerstvo Wekerlovo nebude před Novým rokem nahraženo jiným, ač jest známo, že v jedné z posledních jeho ministerských po- rad vedle opětované společné žádosti za od- stoupenou oba členové strany neodvislé Košut a hr. Apponyi ještě zvláště požádali, aby byli z ministerstva propuštění. Žádostem ani v tom ani v onom směru nebylo ani za posledního slyšení Wekerlova u panovníka vyhověno, tak že jest zřejmo, žejak nehybnost otázky rekon- strukce ministerstva Bienerthova, tak neúspěch pokusů ministerstva Wekerlova, nalézti ná- stupce, má jiné ještě než pouhé nejasné par- lamentní pozadí.

Košut Apponyi Bienerthův Uhry

13 article

Jest zajímavo, že orgán strany ústavní v Uhrách zcela upřímně praví, že není třeba k tomu zvláštní prozíravosti předpověděti, že na ten čas, než totiž nadejde nový kalendářní a finanční rok, nedojde již na další pokusy o vystřídání mínisterstva, ač Wekerlovo po- stavení stane se ještě o to svízelnější, že dva z členů jeho »koalice« se zdráhají dále spolu- působiti. Wekerle bude tudíž nucen předložiti uherskému sněmu rozpočet na r. 1910 a žádati za několikaměsíční indemnitu a pak lze s opravdovou zvědavostí očekávati, co bude dále následovati, protože Wekerle nemá na- děje, že mu sněm uherský žádanou indemnitu odhlasuje. Schůze sněmu uherského učekává se již v přištím témdni a v ní se rozhodne, octne-li se uherská polovina soustátí po Novém roce ve stavu ex lex, nastane-li zřejmý kon- flikt se sněmem uherským. Pro tento případ bude sice jmenováno přechodní nějaké mini- sterstvo, které vyřídí mimo jiné i otázku ob novení bankovního privileje, čímž by uvolnila se straně Justhově cesta k ministerským kře- slům, dosud bankovní otázkou z a tarasená. Programem jejím by zůslalo provedení volební opravy a návrat ke provádění zákona národ- nostního. Co dále by následovalo, zejména jak by se utvářily poměry ve sněmovně uher- ské, jest prozatím ovšem předčasnou otázkou a nemálo bude asi i na tom záležeti, jaký politický kurs mezitím nastane v této polo- vině soustátí.

Wekerlův Justhův Uhry

14 article

Ale právě tato nejasnost dalšího rozvoje poměrů v Uhrách jest dle všeho hlavní pří- činou toho, že ani v této polovině soustáti právě se nepospíchá s tím, co má vésti k dělnosti lidového parlamentu. Jsou na obou stranách, jak zde tak v Uhrách, politické strany, jejichž posavadní touhy a záměry houževnatě překážejí všemu, co i jen z daleka se podoba odhalení jejich skutečného oslabení a proto kladou odpor všelikým pokusům, jež znamenají přiblížení se rovnováze národnostních stran a sil. Na ten čas jeví se v uherské sněmovně dokonalý rozklad někdejší koalice. Po roz tržce mezi justhovci a košutovci nadešlo nyní i odcizení se mezi košutovci a stranou ústavní. To osvědčuje zejména zvláštní od- hodlání Košutovo a hr. Apponye nezůstati přes Nový rok v ministerstvé Wekerlově. Tak jest pravděpodobné, že v nejbližší schůzi uherské sněmovny již i košutovci po- staví se proti Wekerlovi, aniž by proto na- stalo opětné sblížení mezi nimi a justhovci. Proto jest i nesnadno vystihnouti, kde, ve kterých stranách by mohli bezprostřední následovníci ministerstva Wekerlova ve vládé — nalézti dostatečné podpory. Jest to tedy povážlivé znamení otázky v němž končí nynější rok pro obě poloviny soustátí.

Košutův Uhry uherský sněmovna

15 title

Říšská rada.

16 article Poslanecká sněmovna.

Poslanecká sněmovna. zr (Schůze 181.) Ve Vídni, 10. prosince. (Zvl, telel. zpráva »Nár. Listů«.) Sněmovna poslanecká měla dnes skutečně veliký den. Promluveny byly pozoruhodně řeč mluvčími prvého řádu. Pronesli je předseda Slo vanské jednoty a Slovinského klubu dr. Su steršič, předseda strany sociálně demokrati cké dr. Adler, chef generálního štábu křesťan- sko-sociální strany, bývalý první ministr pro ve- řejně práce dr. Gessmann a předseda kola polského dr. Glabiňski. Všechny poslou- chány byly s největším napjetím celou sně- movnou. Dr. Šusteršič prohlásil, že zastavením obstrukce nezměnila se politická ni parlamentnn situace. Politické potíže trvají nadále, protože Slovanská jednota nemá k nynější vládě žádné důvěry, poněvadž ji považuje za překážku urov- nání věci v parlamentě a poněvadž jí nepovoli pranic. Ještě srozumitelněji pověděl, že Slovan- ská jednota nežádá ničeho. Ni rekonstrukce ka- binetu, ni propuštění nějakého člena jejího, že však ale vyhražuje si svobodu, vládu nepožívajíeí důvěry její potírati, poněvadž jedině vláda ny- nější má zásluhu, že ustavila se oposice velko- slovanská, oposice Slovanské jednoty. Dr. Šustoršič není zásadně proti vládě par- lamentní, jest však proti ní pouze nyní. Nepo- važuje totiž okamžitou situaci za takovou, by snesla parlamentní kabinet. Proto vyslovil se pro systém mimoparlamentní a skončil svou obran- nou řeč slovy, že Slované nikdy neskloní šíje své pod Kaudinské jho.

doktor Adler Gessmann Glabiňski Šusteršič Šustoršič Slovan Vídeň Nepa poslanecký sněmovna Slovan

17 article

Dr. Viktor Adler jest duší sociálně de mokratické strany. Jeho velikou vadou však jest že nemá smyslu pro rovnocennost národa če- ského v tomto státě a ve vídeňském parlamentě a že také dnes trval na oprávněné prý vedoucí roli německé. Protičeské výtržnosti za prošlého léta stojně jako protičeské osnovy jazykové ne- považuje za zisk pro Němce; velezrádné pro- cesy a relace špielů nepovažuje za rozřešen otázky bosenské, namítaje právem, že nožli Ra- kousko se pustí do řešení velikých problémů n celěm jihovýchodě Evropy, musí rozřešiti pro blém národní ve svém nitru. Dr. Adler ovšem mínil, že bar. Bienerth a jeho soudruzi povděčn jsou toliko taktice Slovanské jednoty, že jsou ještě na živu a na ministerské lavici. Tuto tak- tiku dr. Adler nazval „odsouzeníhodnou, protože níčí parlament a jest vraždou na národech po slanců, obstrukci provozujících.“ Řeč dra. Gessmanna nesplnila velikéh očekávání, se kterým vyslechnuta. Nesplnila také předpovědi, kteréž o ní byly dnes ve sněmovně rozšířeny. Vyslovil názor, že nelze potlačovati

doktor Adler Němec Bienerth Evropa

18 article

Slovany tohoto státu, poněvadž by to bylo ne spravedlivo a poněvadž by to Slované nesnesli Vzdal Slovanské jednotě uznání za to, že za stavila obstrukci a projevil naději, že setrvá nu cestě nastoupené. Obšírně hájil právo koruny jmenovati ministry, jenže hájil právo to toliko proti Slovanské jednotě. Bylo by se doporučo- valo, kdyby byl he hájil také proti německé levici, která diktuje, že nesmí býti většině ná- rodů slovanských zjednána rovnost v kabinetě, ba která diktuje, že žádný Slovinec nesmí v něm usednout. Dr. Gessmann přimlouval se sice za národní příměří, dodal všák opatrně, že nemíní tím vyloučení všech olázek národních z jednání sně- movního, naopak přál si, by došlo k řešení sporu jazykového aspoň částečně. Nejzajímavější, bu lze říci nejpikantnější vůbec v celém výkladč dra. Gessmanna byl konec. Projevil důvěru chefu vlády. Jenom jemu, nikomu jinému — ba nepro- jevil důvěru ani svému nejbližšímu stoupenci thlin azizlatscvdo vaěvůb ne otů z nh hnv

Slovan doktor Gessmann

19 article

ministru obchodu dru. Weiskirchnerovi — b dr. Gessmann nemluvil vůbec o vládě nynější nýbrž kdykoliv zmínil se o vládě, dodal ihned budoucí. Dr. Glabiňski náleží k lidem, o kterých lze říci, že kdyby byli filosofy, řídili by se zá- sadou: „Opatrnost jest matkou moudrosti“. Co se dosud nazývalo koalicí, jmenuje dr- Glabiňski kooperací, Jest to jenom jiné slovo. Ve skutečnosti tane mu zajisté na mysli tatáž věc. Není žádným tajemstvím, že Polácí chtěji míti kabinet parlamentní. Z toho důvodu faké zůstanou v nové vládě jejich poslanci dr. Du leba a dr. Biliňski. Z toho důvodu však také uva žuje se na některých stranách slovanských, zdali doporučuje se, by Poláci měli v novém kabinetu poslance, jiné strany slovanské však byrokraty, nebo členy panské sněmovny. Prvn část výkladů dra. Glabiňského byla povahy re- trospektivní. Ukázal se býti rozhodným autono- mistou, pravě, že starý, velký zásadní boj mez centralismem na straně jedné a federalismema autonomií na straně drůhé není vybojován a zdů- razňuje, že Rakousko se svými protivami národ- ními, kulturními, hospodářskými a historickým nesnese strukturu centralistickou. Želel také, že nedopřává se jednotlivým zemím a královstvím vlastních zdrojů bernich.

doktor Gessmann Glabiňski Polácet Biliňski Polák Rakousko panská sněmovna

20 article

Věnoval pozornost politice zahraniční, zvláš ě pak poměru Německa k Rakousku a po stránce té učinil vyjádření, že Poláci nemohli by pod- porovati vládu, která by trpěla zasahování ciz velmoci do samostatnosti státu rakouského. N konec vznesl vřelou výzvu na Slovanskou jed notu, by podporovala kolo polské v jeho snaze přivoditi dělnost poslanecké sněmovny Posl. dr. Hajn litoval, že státní právo přestalo býti východiskem veškeré politiky české. Posl. Klofáč zabýval se jak politikou zahraniční, zvláště balkánskou, tak politikou vnitřní. Pokud jde o situaci okamžitou, mysli. že žádný Čech nemůže podporovati akci, jež čelí k zachránění bar. Bienertha, poněvadž jest to zachování dosavadního systemu vládního. Ještě jest zapsáno 10 řečníků pro zejtřek mezi nimi posl. dr. Licht, hr. Sternberg. Miku- láš Vasilko a Udržal.

Polák Posl doktor Hajn Klofáč Čo Bienerth Licht Vasilko Udržal Německo Rakousko Mik poslanecký sněmovna

21 article

První čtení zatímného rozpočtu. V další debatě ujal se slova posl. Šusteršič: Do spěli jsme ku projednávání zatímného rozpočtu, dík usnesení, jež schválila spontanně Slovanská jednola, považujíc se svého oposičního stanoviska za pro- spřsné umožniti jeho včasné projednání. Odvolano pilně návrhy samy o sobě neměly obstrukčního rázu to je více nebo méně pouhou formalitou. Parlamentní situsce změnila zevní obraz v podstatě politické parlamentní situace nenastala změna. Politické nesnáze trvají dál neztenčenou měrou. K vládě nemáme žádné důvěry ona je překážkou pravidelné úpravy sněmovních po- měrů (Pochvala a potlesk Jihoslovanů a Čechů.) Naproti ní stojíme na stanovisku neusmíře- řeněm a neusmířítelném. Nynější parla- meníní a politická situace nenapraví se příštipkář- stvím. Situaci lze napravili pouze od základů. (Pochvala a potlesk u Jihoslovanů a Čechů.) Nikdy nežádali jsme rekonstrukce této vlády a nežádáme jí ani dnes. Nenapadá nám projed- návati důležitou záležitost s malicherného stanoviska.

Jihoslovan Čecho

22 article

Žádám předsedu polského kola, by mi potvrdil, ž za vyjednávání v poslední době nikdy jsme nestavili do popředí malichernou osobní otázku. (Souhlas posl. Glabiňského.) Může mi potvrditi, že ani z nejdůvěrnějších rozmluv nevyslovili jsme tak často vyslovovaná jména Schreiner a Hochenburger. (Posl. Glabiňski: Ano, to jest pravda!) Tážete se nyní, co Slovanská jednota žádá? Nežádá nic a nikdy ničeho. Používáme pouze svobody, buď podporovati nebo potírati vládu. Tuto potíráme, poněvadž je vtělením skrz na skrz pochy- bené politické soustavy. (Pochvala a souhlas Jiho- slovanů a Čechů.) Annexe Bosny a HIercegoviny jsem se zastával; co se týče všech důsledků, stál jsem ovšem na stanovisku, na kterém jsem musil státi jako pa- triotický státní občan. Volká většína Slovanské jednoty zaujímala totéž slanovisko. Připomínám jen historické hlasování braneckém kontingentu před letošními velkonocemi

Schreiner Hochenburger Posl Čecho Annex Bosna

23 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . zas večerní . . . . za l k Ve 6liálkách na venkovět ranní čislo . . . . . . . 1o vočerní . . . . . . . . 5k Snseráty platí ze hotově napřed. Předplnceni a inserty přijímá admanistrace v Marianské ul., J. Tam nacházajl se těž redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Llstů“ Rukopisy se nevracejl.

národní Llstus

24 article

Slovanská jednota přes své ostré oposiční stanovisko hlasovala pro kontingent, aby na venek dokázala, že jsme všichni svorni, kdy jde o hájení hranic naší spelečné vlasti. Není proto dobře, mluví-li se příliš mnoho o bosenské záležitosti na straně těch, kdo jsou naší vládě blízcí, Avšak nechme Bosny. Proč hledati daleko, pá- trá-li se po důvodech této naší oposice? Dobré leží tak blízko, Jest jím naše vláda. Její zásluhou usta- vila se veliká slovanská oposice a vedla proti vládě ostrou věcnou oposici, jež projevila se také v otázce bosenské selské banky. Tehda vláda jednala proti jednomyslnému usnesení snémovny Ježto ničeho nežádáme a nežádali jsme, je zcela nemísíno mluvit o výkupu obstrukce. Za prvě nevím zatím ničeho o nějaké obstrukci v tomto zase- dání a za druhé nikly jsme ničeho nežádali. Ke Slovanské jednotě přikročilo se s otázkou, byla-li by a za jakých podmínek ochotna vzdáti se svého záporného oposičního stanoviskaa chtěla-li by zúčastniti se positivně s praeovními stranami i na vyřízení záležitostí parlamentních. Pro- jevili jsme ochotu zúčastniti se aktivně konsolidace poměrů parlamentních, prohlásili jsme však, že exi- stuje velká překážka, existence nynější vlády. (Po- chvala u Jihoslovanů a Čechů.) Řekli jsme, že bu- denie moci pracovati positivně jen, až zasedne na těchto mistech vláda, k níž oychom mohli míti tro- chu důvěry: že taková vláda musila by jistou ná- rodní parilou ve svém složení míti zevní známku ne- strannosti věči všem národům tohoto státu. Nynější situace je tuze vratka, aby snesla parlamentní sy- stém a obáváme se, kdyby na tomto vratkém základě byl zbudován parlamentní systém, že by byl na olouhou debu co nejtíž kompromitován. (Pochvala

Jihoslovan Čecho Bosna

25 article

Jihoslovanů a Čechů.) Proto vyslovili jsme se zatím pro mimopar- lamentní systém. Mimoparlamentní vláda, ve které dán by byl výraz jisté národnostní paritě, mo- hla by v určitém období s naší pomocí provésti urči- tý konkrelní program státních a lidových nezbytno- stí. Zatím mohla by se mezi stranami za smírného prostředí, vytvořeného tímto systémem, konati vy- jednávání o dalekosáhlejším modu vivendi. Doroz- umění a kompromis musíme hledat od případu ku případu, jen projeví-li se všude dobrá vůle. Právě proto je zřízení národnostního ploku v této sněmov- ně výhodně, ne škodlivé. Národnostní otázka jev popředí a sjednocení stran provádí se dle politické nutnosti denní, jež žádá semknutí se příbuzných ná- rodnostních skupin, aby hájily to, co jim všem je společno. (Pochvala a potlesk u Jihoslovanů a Čechů.) Usilujeme-li o kompromisy a dohodu od případu ku případu, nesmíme vytknouti cíl příliš vysoko. Nesmíme si mysliti, že lze zjednati smluvou, třebas od bloku k bloku, věčný národní mír v Rakousku K dohodě od bloku k bloku dospěje se obtížněji. avšak dospěje-li se k ní, je též prospěšnou. Poctivý kompromis může být uzavřen jen od bloku k bloku, totiž zákonnými zástupci celého národa. (Pochvalaa potlesk.)

Jihoslovan Čecho Rakousko

26 article

Jsme k takovému jednání ochotni, neboť i my přejeme si parlamentu, i my jsme proli absolutistickému režimu. (Hlučný souhlas.) Podaří-li se vybřednouti z télo těžké krise, ať není žádná stra- na vítězem a žádná přemoženou. Ať jsou jen dva ví- tězi: slát a parlament. (Hlučná pochvala a potlesk.) Avšak dnes je překážka na cestě a tou je nynější vláda. Nežádejte na nás, abychom svou šíji sklonili pod kaudinské jho. To my, Slované, nikdy neučiníme (Hlučná pochvala a potlesk) a proto prohlašuji, že této vládě nepovolíme ničeho. (Hlučná. dlouhotrvající pochvala a potlesk; řečníku s mnoha stran blahopřejí.) Posl. Pacher svádí na domnělý terrorismus Slo- vanské jednoty, že zdržuje již měsíce práce sně- movny a stěžuje si, že teprve v posledním okamžiku byla dána parlamentu možnost, pojednat o zatímném rozpočtu. Chce-li vláda zemědělstvu při projednávání obchodně politického zmocňovacího zákona nabíd- nouti slátní náhradu, nesmí zapomínati se ostatních kruhů obyvatelstva. Parlamentní projednávání ne- smírné drahoty bylo znemožněno. Řečník poukazuje v další své řeči na různé předlohy, které čekají ještě svého vyřízení. Doráží na Prahu a touží, že na ně- mecké zájmy bere se v ministerstvu železnic velmi skrovný zřetel. Je naléhavým i rozřešení otázky, co má se státi s obcenou a měšťanskou školou a s služným učitelstva, jakož i s rozšířením školního nákladu.

Slovan Posl Pacher Praha

27 article

Dr. Šusteršič mluvil proti nynějšímu systému jenž prý jest Slovanům nesnesilelným. Avšak již zá- blesk vůle, čelící k rozřešení národnostní otázkyv Čechách ve smyslu tom, aby německému lidu a ně- meckému jazykovému území dostalo se práva sebe- určení, přivedl Slovanskou jednotu a zejména Čechy z míry. Tilo slaví se na šlanovisko, že jednola země must býti zachována i pofud, že by se upustilo od každě rozluky dle národností, od každého rozdělení správy že by země byla spravována z Prahy přísně central

doktor Šusteršič Čechy Praha

28 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 10. prosince, H. (Sníh) Bilá zima je opěvována básníky tak jako slunné jaro. Kdo by nebyl okouzlen tím tancem střibrných motýlů, slétajících se šedé oblohy a pokrývajících kraj bělostnou, čistou řízou. A tak jsme zažili rovněž takový okamžik poesie zimní. Sníh pokryl Prahu svým třpytem čistým jako dívčí nevinnost. Spously sněžné pokryly střechy, věže, obalily větve stromů, vystlaly vysoko ulice a Praha byla chvíli krásná, bílá jako ono rajské zjevení ženy. o němž básník pravil: »Bytost bile oblečená« Ale dlouho nebyla obdivována sněžná poesie pražských ulie. Sníh neporušený, čirý na střechách proměnil se v ulicích v moře bláta. Lidé bro- dili se kalužemi, vozy vázly v bahnišíích. A krá- lovská Praha se svými osněženými budovami a blátivými ulicemi podobala se krasavici, jež má přes ramena přehozenou skvělou kožešinu soboll a nohama se brouzdá, ušpiněná a ucouraná, v bahně. Marně jsme čekali, že bude učiněno rychlé opatření, abychom nezapadli zcela do pražských močálů. Zdálo se, že každým okamžikem se musí na ulici vyřítiti davy metařů a že řady vozů budou odvážeti blátivý sníh z vyklizených ulie Ale nestalo se to a po celý večer i do noe připomínala Praha nejzanedbanější haličské město tonoucí v bahniskách nedlážděných cest. Na venkově, kde vane volně a ostře vitr nad krajem, se déle udrží jas bllé zimy, i když je, jak nynější, tak neurčitá, ovlhlá a mlhavá.

Bilá Praha

29 article

Jen v zimě jiskřivě, pronikavé zjevuje se nádherná a tichá krása zasněžených, umiklých krajů. Jako bělostná poušť táhnou se pusté ro- viny. Skřek vrány nebo smích rolniček ujíždě- jících saní přerušují hluboký klid, v němž je spíše odumření nežli snění. Teskná melancholie skrývá se v tom zmlknutí plactva i všeho ruchu na polich i v lesích. Zima je pro venkov mrtvou sezonou, jako jsou nejparnější doby letní mrtvou sezonou pro města, kde naopak v zimě je nejživěji a nejveseleji. Zatím co pří- roda je pustá a mrtvá, rozprouďuje se v městech bujný ruch zimních kratochvili, plesů, zábav maškarád. Neklidný měšťák vyrušuje i ticho zasněže- ných hor a stále s větši horlivosti provozuje zimní sporty. Kdo poznal rozkoše ski a sáňko- vání a bobsleighu, dává snad přednost zimní jednotvárné, bílé krajině před nejpestřejšími pů- vaby jarních měsleů. (Barbey d' Aurévilly.) V malém městečku normanském Saint-Souveur-le-Vicomte byla uetěna stoletá památka jednoho z nejpodivu- hodnějších a nejoriginálnějších spisovatelů fran- couzských odhalením pomníku, vytvořeného vel- kým mistrem Rodinem. Barbey d' Aurévilly je u nás znám z několika překladů a studil. Je obdivován literárním obecenstvem jako geniální výstředník, divoký, bouřlivý romantik a vzáený mistr stylu. Byla to vznešená i groleskní postava tento muž imposantní a theatrální, jenž svým orlím nosem, výraznou, mocnou tváří, rozložitou po- stavou a zejména svým překvapujícím kostý mem připominal dobrodružného fedrfechtýře ze sta- rých dob. Nosil širák na stranu posunutý; přes dlouhý kabát, široký jako sukně, přehazo- val si řasnalý, ohromný plášť s červenou pod- šívkou s takovou rytířskou okázalosti, že se zdálo, že slavný muškelýr d' Artagnan zabloudio do moderní Paříže.

Rodin Aurévilly SaintSouveurleVicomte Paříž Barbey d ' Aurévilly d ' Artagnan

30 article

Jako romantický fanfaron vstoupil do živola a jako rvavý rejthar vrazil do literatury. Jeho styl vášnivý, pompesní, oslňující a divoký zcela odpovídal jeho zevnějšku. Střízliví lidě, dobře smýšlející a spořádaní smáli se jeho hiteratuře jako jeho karnevalovému obleku. S pohrdáním grandseigneura přehližel své okoli. Měl úctu jen k umění a obdiv ke kráse žen. Byl hrdý na svůj erb a ačkoliv vyšel ze skromné rodiny a živil se až do stáři dosti nuzně literární činnosti, vysťupoval vždy jako pravý aristokrat. Udivoval prosté lidi vyprávěním o svém dětství na feudálním zámku, jenž však tak existoval jako sklenéný zámek na slepičí noze. Mladý »vicomle« d' Aurévilly byl vycho- váván abbéem, na nějž volal, když se evičili v šermu: sabbé podkasejte svou kutnu. « Olee učil syna v jizdě na koni. Dával jinochovi zlatý peníz pod sedlo. Když přeskočil překážku tak že peníz nevypadl, byl synův. »Ale otec toho brzo zanechal, byl bych ho rninoval,« řikával Barbey d' Aurevilly, nepohnuv brvou. Jako potomek urozeného rodu byl přísným konservativcem, tradicionalistou a katolíkem. Ale to mu nepřekáželo, aby neřádil svým perem jako revolucionář v odboji proti celé společnosti A svě katolietví projevoval více rouháním nežl zbožnosti. Oslavoval hříchy a vášně ve svých románech bizarrních, demonických, perversních. Ale jeho duše romantická a rozháraná byla ne vinná a jeho blasfemis byly jen výronem víry. kterou tlumočil jinak nežli jeho mistr ultramontán Joseph de Maistre.

Aurévilly Maistre

31 article

Barbey d'Aurevilly, sloužící oltáři a trůnu měl zásady dosti pružné. Nazval Baudelaira. autora pessimistických »Květů zla«, zločincem velkým básníkem. Básník se tvářil jako by by do hloubi duše uražen, ač mu kritik zalichotil. »Pane,« pravil Barbeyi d'Aurévillyovi, »po- tupil jste mou povahu. Kdybych vás žádal o zadostučinění, přivedl bych vás do rozpaků, poněvadž jako katolík se nemůžele bít.« »Pane,« zněla odpověď, »kladl jsem vždy své vášně nad své přesvědčení. Jsem vám k službám!« Autor »Očarovaně«, »Rylíře des Touches« »Ženatého kněze« a podobných knih skvělýcha brutálních, líčících peklo vášně a hříchů, hnusné a velkolepé fantastičnosti a bizarrerie, rád pro- jevoval názory nejkrajnější, jimiž omračoval svět jako svým širákem a pláštěm. Ale při té vyzý- vavosti své posy básnické a světácké, přité své rvavosti kritické byl po celý svůj život ne- únavným dělníkem literárním. Živil se psaním kritik do monarchistických listů a při tom vždy jako zamilovaný bohatýr zbožňoval svůj umě- lecký sen a vytvořil dílo, jež ostane vždy chloubou Francie. Barbey d' Aurevilly, u něhož výstřednost byla tak vrozena, jako je graciesnost vrozena krásné ženě, byl vždy dandym. S byronovskou rozervanosti přišel ze své tiché, skrovné vesnice do Paříže. Udělal sensaci svým zevnějškem.

Aurevilly Baudelaire Květa Barbey Francie Paříž Rylíř desátník Touches

32 article

Stal se hlasatelem umění šviháctví. Napsal po- jednání o králi světáků a elegánů Brummeloví. Jako vyznával kult dokonalého, ciselovaného verše, tak vyznával též kult originální, umělecky vytvořené kravaty. Ve svém dojemném sebe- vědomí aristokrata, genia a dandyho stál vždy pyšně opodál společnosti. Navštévoval jen ně- které salony, kde krásné a elegantní ženy je- dině byly hodny naslouchati jeho oslňující kon- versaci, jeho vtipům a paradoxům. Byl zcela osamělý v literárním světě. Když byl vyzván, aby kandídoval na křeslo akademie, odvětil: »Neucházím se o členství akademie a nebudu se nikdy o ně ucházeti. Skupiny literární mne nelákaji a nikdy jsem neměl etižádosti vstoupiti do některé. Není to ani pýcha ani skromnost. Nejsem ani nad, ani pod, jsem strano u.« Ale jako mnozí podobní osamělci, neby! nikdy opuštěn. Byl vždy obklopen přátelstvím několika mužů, kteří mu imponovali, a několik žen, jež ho okouzlovaly. Až do konce života provázela ho něžná oddanost andělské ženy. Obětavá, inteligentní slečna Luisa Readová oše- třovala poslední léta nevrlého, rozmarného starce. Po jeho smrti vydávala jeho sebrané spisya pozůstalé papíry Již starý, zlomený literární mušketýr za- chovával rytiřskou věrnost damám, jimž se dvo- řival, Jedné z nieh, které posilal básnické listy. nazývaje ji »bílým andělem«, napsal v posled- ním dopise: »Ah, můj život! Byl životem ná- mahy, zápasů, práce bez odpočinku. Nemám velkou víru ve slávu a raději bych byl, kdy- bych poznal trochu štěstí s vámi.«

Brummelový Readová