3
masthead
29. května 1901
5
article
autonomní zdravotnictví a s ním zlepší se i po-
stavení hmotně obeeních a obvodních lékařů
českých. (Velký potlesk.)
Dr. L. Fischer: Český lékař ve
službě státní. Přednášející vylíčil stav če-
ského lékaře v státních českých úřadech. Vy-
jmenoval jeho kategorie a jeho platy i jeho
práva a povinnosti, které všecky jsou přísně
zákonem a nařízeními vládními vymezeny. (Vý-
borně.)
Dr. R. Krejčí: Český pokladen-
ský lékař. Obor praklického lékaře starš
doby stále víc a více se zúžuje a zbude bez-
mála skulečně praktických lékařů v pravém toho
slova smyslu nijak nezávislých, jenom co b
snad na prstech spočílal. Funkce lékařskése
specialisují, během času vznikli lěkaři:ve
službách státních, zemských, městských; lékař
obvodní, policejní, lékaři nemocenských po-
kladen, atd.
doktor
L Fischer
R Krejčí
6
article
Dr. Masák: O zubním lékařstv
v poměru k praktickým lékařům
a ofušerství v oboru zubolékař
ském. Řečník promlouvá o postavení českéh
zubního lékaře a trpce si stěžuje na fušerstvl
které se koná v tomto oboru lékařském.
V zájmu trpleích mělo by se k tomu přihlížeti
aby stomatologii mohl obstarávati jen řádn
vzdělaný zubní lékař. (Potlesk.)
Dr. Z. Janke: Lékařský sociáln
tisk. Mnoho lékařů českých dnes probírá
v časopisech odborných i v politickém periodi
ckém tisku sociální olázku českých praktiků.
Jsou to pracovníci o stav zasloužilí, ale možno
říci, že práce jejich nenese takového ovoce, jaké
by nésti mohla. Bylo by velice na čase a lé-
kařstvu českému prospěšno, kdyby všecka tato
záslužná práce byla zorganisována tím způsobem,
že by se do velkých našich listů psalo pravi-
delně a systematicky a že by vedle toho zalo-
žen byl sociální lékařský týdenník pro českou
veřejnost. Týdenník podobný vykonával by
dobře své poslání na prospěch veřejnosti i na
prospěch lékařského slavu. (Výborně.)
Při všech přednesených thematech rozprou-
dila se čilá debata, jíž se zúčastnili pp. dři.
Havel, Dreuschuh, Matiegku, Fischer, Šíl, Šmakal
Svítil, Tomášek, Vlasák aj.
Sociologická podsekce sjezdová skončila
své jednání po pětihodinném rokování o 7. hod
večerní.
doktor
Masák
Havel
Dreuschuh
Matiegka
Fischer
Šíl
Svítil
Tomášek
Vlasák
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. května. (Parlamentn
práce.) Poslední týden před letnicemi parla-
mentní stroj pracoval pravidelně. A pracoval
s horečnou rychlosti ve sněmovně poslanecké,
v delegaeích, ba i v panské sněmovně, a kdyby
nebylo této poslední, mohlo by se říci, že vy-
konal přesně veškeru jemu uloženou práci.
Panská sněmovna, jež jest posledním útočištěm
pro všeliká vládní přání, která u poslanců na-
razila na překážku, opravila zákon o kořaleční
přirážce v tom smyslu, jak si jí přeje vláda,
totiž škrtla doplněk Thurnherův, jímž se o
přirážky osvobozuje lih, vyrobený domácím způ-
sobem pro domácí potřebu. Následkem toho
musí se kořaleční předloha vrátiti do sněmovny
poslanecké a bude záviseti od této, přistoupl-
na změnu, učiněnou v panské sněmovně a tím
uspíší provedení zákona, aneb setrvá při své
redakci a přinutí panskou sněmovnu, aby se
zákonem zabývala ještě jednou. Pravdě podobná
jest ovšem možnost první, neboť vláda prohlásila
v panské sněmovně, že by zákon s dodatkem
Thurnherovým k sankci nepředložila.
Jarhí zasedání říšské rady chýlí se ke konci.
Po letnicích zbývají už jen dvě neděle ku práci.
Pro ty dvě neděle sněmovna poslanců uložila si
projednati předlohu o vodních dráhách, zatímný
rozpočet, zákon o místních dráhách, a celou
řadu drobných předloh, k nimž se přidruží tedy
ještě nové jednání o kořaleční předloze a třet
čtení zákona o investicích. Při dobré vůli po-
slanců všech stran dá se i tato spousta práce
zmoci, neboť hrozbu Wolfovu, že bude prota-
hovati jednání o vodních dráhách, nelze brát
vžžně. Česká delegace ponechala si v rukou
třetí čtení investiční předlohy a Wolf se svými
Všeněmci bude si asi nejměně přáti, aby tato
předloha jeho vinou zůstala nevyřízena.
Thurnherův
Wolfův
Wolf
Praha
panská sněmovna
8
article
Výsledkem dosavadního čtyřměsíčního zase-
dání říšské rady jsou tři úplně hotové zákony,
z nichž dva byly již potvrzeny a prohlášeny
(zákon o brancích a smlouva s Německem
o právu autorském), třeti (o společných sirotčlch
pekladnách) je přijat oběma sněmovnami a může
tedy býti potvrzen i prohlášen. Kromě toho vy-
řízeny v poslanecké sněmovně: návrh na zru-
šení mýt, osvobození přestaveb v Krnově a
v Celovci od daně z nájemného, novella k dů-
chodkové dani, poplatkový zákon, změna voleb-
ního řádu obchodních komor, zákon o marga-
rínu, koraleční přirážka, vínná klausule, želez-
niční investice s refundací 80 millionů korun
devitihodinná pracovní doba v uhielných dolech.
Z Vídně, 28. května. (Ministr vo-
jenství bar. Krieghammer opět na
odchodu.) Ve vídeňských »zasvěcených«
kruzích se vypravuje, že lze v nejbližší době
očekávati demisi společného ministra vojenství
bar. Kriegbammera. Vzdá prý se svého mini-
sterského portefeuillu hned po delegacích a pře-
vezme vrchní velení vojsk, rozložených v Bosně
a Hercegovině. Také se již jmenuje jeho ná-
stupce; má jím prý býti vídeňský sborový ve-
litel, gener. jízdy hrabě Uexkuell Gyllenband.
jemuž je nyní asi 65 let. Zprávy o demissi
bar. Kriegbammera vyskytují se každý rok
aspoň jednou. V některých, také »zasvěcených«
kruzích se tvrdí, že příčinou oněch domnělých
demissí jsou čistě soukromé poměry baronovy
Snad je tomu tak i nyní a pověstí za krátko
opět umlknou.
Uexkuell Gyllenband
Německo
Krnov
Celovec
Vídeň
Boseň a Hercegovina
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. května.
Královna Draga.
Z Bělehradu, 22. května. (Původní dopi
»Národních Listů«.) Neslušelo se, abych jako
srbský vlastenec o stavu srbské královny dřive
psal. Slav její stal se v Srbsku známým už dne
21. dubna a zajistě byl znám i zpravodajům
vídeňského »C.-B.« a rozliěných vídeňských i pešt-
ských listů, dychtivě pasoueích po každé příle-
žitosti, aby po Srbsku hoditi mohli kamenem
nebo kalem. My stbětí novináři neměli tušení,
že by tu bylo něco, co by se mělo dáti na buben
nejširší veřejnosti. Přáli jsme si tak vřela, jako
celý srbský národ i naši královští manželé, aby
manželství našeho mladého krále brzy požehnáno
bylo potomkem. Franeouzský gynnikolog dr. Caulet
naději tu v nás živil několik měsíců, moskevský
professor Sněgirev ji rozptýlil. Národ i královšt
manželé stali se o naději chudšími, ač ji nebyl
zbaveni pro všechnu budoucnost.
Více se neudálo nic. Každý Srb ví, že i krá-
lovny jsou podrobeny obeeným lidským osudům
a nikomu z nás povědomo není, že by pro ženy
bylo hanbou, nestanou-li se matkami. Proto jsme
byli v prvé chvili jak omráčeni, když vídeňské
a pešťské listy počaly tropiti. královně Drate
evropský skandál, že není samodruhá. Tázal
jsme se jeden druhého: Což pak tam ve vzdělané
Evropě manželé manželky vypuzují, nejsou-li do
určitě doby obtěžkány, že takořka diktují, aby
lakový osud připraven byl královně Draze?
Ne, ani ve vzdělaně západní Evropě neni
hanbou, není-li žena do jisté doby matkou, ale
úhlavní naši nepřátelé myslili, že se jim podaře
suggerovati králi Alexandru a srbskému národu,
jakoby se tu bylo událc něco zahanbujícího, co
musí být odčiněno. Další eile jejich jsou známy
o nich se tu šířiti nebudu.
Drag
doktor
Caulet
Srb
Praha
Bělehrad
Srbsko
Evropa
10
article
Trvalo bez mála měsíc, nežli skandál by
ztropen. Vidno, že byl v tajnosti připravována
že všeobecný útok byl mezi hlavními pachateli
jakož i jejich zdejšími donašeči, dopodrobna
zorganisován. Intrikání počítali na to, že divo-
kostí útoku strhnou všechno veřejné mlnění
mimo Srbsko i v Srbsku za sebou a vykonají
nad králem Alexandrem a královnou Dragou
strašnou pomstu za Milana.
Útok se nepodařil. V Srbsku vzbudil jen
nejhlubší opovržení a politování, že ze soused-
ního státu tak psovsky proti naším královským
manželům postoupeno. Naši nepřátelé mnoho
nás nevědl, co snad ani my sami nevíme, ale
zapomínají nebo nevědí, jak srbský národ po-
hliží na své krále. Panovník je mu symbolem
národa, jeho práv, jeho snab, jeho samostafno-
sti, Timto názorem se vysvětluje, že Milan, do-
kud měl kolem sebe symbolický nimbus, přese
všecky zločiny své byl ještě na srbské půdě
možný a mohl páchati nové zločiny na národě.
Když Milan zemřel, srbský národ přál si, aby
jako jeho prvý král odpočival v srbské zemi
velmi těžko nese, že Rakousko tělesné ostatky
Milanovy sekvestrovalo, udávajíc, že by v srbské
zemi mohly nemíti klidu. Kdo zná srbský ná-
rod, ví, že klid Milanův v srbské zemi nikdy
by nebyl porušen. Jakmile svůj život dokonal,
Milan začal býti srbskému národu jen sym-
bolem.
Kdo zná tento rys srbské národní psycho-
logie, tomu ani ve snu nemohlo by napadnouti,
aby si obral k poštivání národa proti královn
ten moment, který se viděl tak vítaným jistým
pánům ve Vídni a Pešti. Zpředu byl by věděl,
že utrpí fiasko.
Intrikání
Milan
Milanův
Srbsko
Rakousko
Vídeň
Pešť
11
article
Flasko útočníků jest úplné, ale uím věe
nebude skončena. Nikdy ještě nepodařilos
Vídni a Pešti Srby tak hluboko uraziti, jako
tentokrát. Nikdy ještě neodhalila se oku Srbovu
celá šířka tě propasti, která nás dělí od těch,
kdo takovými zbraněmi nepohrdají, až nynl.
Nikdy ještě dualistické mocnářství nemělo u nás
tak malého vlivu, jako nyní. Nikdy ještě ne
ozývalo se v každém Srbovi tak živě přání
emancipovati se od rakouských Srbův a Ma-
darů jako nyní. Neplatí to o rakouských Slo-
vanech.
Smýšlení to odrazí se i na složení naší
vlády. Fusi napředňacké strany s radikálnou
byla matkou myšlenka vyrovnati oba zahraničné
vlivy, rakouský i ruský, a žíti k oběma státům
v stejně dobrém přátelském poměru. Bylo to
myšleno tak, aby napredňáci tiskli ruku rakou-
skou a radikálové ruskou. Rakouská ruka nyn
z napredňácké vypadla.
Král jest úplně chládnokrevný a královnu
miluje jako dosud. Přo případ, že by již zůsta
bezdětek, král ve srozumění s národem a Ru-
skem postará se, aby trůn jeho dostal se ná-
stupci, všemi přednostmi panovníka obdařenému
a k tomu dobrému Srbu. Při tom bude dbáti.
aby se v čas předešlo všem otřesům národa
které by povstati mohly, kdyby trůn osiřel. Ci
zina si o to nemusí lámati hlavu. Nepřátel
srbští a slovanští nedožijou se toho, aby se
mohli radovati z neštěstí Srbska nebo jeho dy-
nastie. Nepřátelé nechť se neradují, přátele
pjarel.
hechť se neobávají.
Srba
Srbův
Vídeň
Pešť
Ma
Srbsko
12
article
Pravda o královně Draze.
Moskevský denník »Kypep« uveřejňuje
rozmluvu svého spolupracovníka s prof. Sněgi-
revým, jenž byl v dubnu povolán do Bělehradu
ke královně Draze. Stav královnin ruský pro-
fessor označil jako grossesse nerveuse číli gra
viditas spuria, anglicky phantom tumor. Není
divu, pravil, že královna měla se za těhotnou
a spolu celě její okoli. Prolo vídeňský tisk.
vyjádřil se prof. Sněgirev, dopustil se hnusné
1ži a výmyslu tvrdě, že královna těhotenství
simulovala a chotě svého klamala. K rálo v na
musila věřiti, že je samodruhá,
když se na ní jevily všechny známky jiného
stavu. Není její vinou, že to nebylo vědecky
konstatováno dřive. Na naše doporučení král
povolal ke královně dra. Wertheimera a Kanta-
kuzena z Bukarestu. Oba potvrdili naše rozpo-
znání a dokázalí nevinu královny
Dragy, neschopné nižádné h
klamu.
K alžírské krlsi.
Vyslanec franeouzský v Marokku Pavel Re-
voil po delším přemýšlení přijal tedly výnosné sice,
ale zároveň i zodpovědné místo guvěrnéra alži-
ského. Ve francouzské diplomacii jest zajisté
málo osobností, jichž karriéra byla tak skvělá
a tak rychlá, jako karriera páně Revoilova. Na
rodil se r. 1856 a vstoupil po svých odbylýeh
studiích právnických do služby diplomatické
Byl konsulem, ředitelem kabinetu páně Hano
tauxova, vyslancem v Brasilii, zástupcem gene-
rálního residenta v Tunisu, potom vyslancem
v Marokku, odkudž byl povolán k místokrálov-
ské hodnosti guvernéra alžírského. Pan Revo
jest znám jako vynikající diplomat, a proto
vláda Waldeck-Rouseauova skládá v něj ve-
škeré naděje, že se mu podaří přivésti konečně
tuto krásnou osadu africkou, jež je zmítána
neuslálými bouřemi domácími, ke kýženému
Sněgi
profesor
Sněgirev
Wertheimer
Kant
Pavel
Revoilův
tauxův
Revo
Bělehrad
Maroko
Brasilia
Tunis
Waldeck
královna Drag
13
article
klidu. Pan Revoil přibude po vyřízení sporu
s Marokkem pro vraždu francouzského podda-
ného p. Pouzela do Paříže, aby se představi
ministerskému předsedovi a od něho zároveř
potřebné instrukce přijal.
Mgr. Oury, biskup alžírský, vydal za při-
činou posledních bouří arabských pastýřský list.
v němž lituje, že autorita státní dovoluje domo-
rodcům stavěti mešity v místech, kde žádných
posud nebylo, vyučovati koranu ve školách.
poutníky mekské že hmotně podporuje, krátee.
že islam nejen trpí, nýbrž i propaguje. A v tom
vídí zvlástní původ nedávného povstání. Na to
odpovídá »Siěcle« článkem, inspirovaným vládou,
že náboženství musí býti alžírským mohamedá-
nům ponecháno. Jejich fanatism přestal již
dávno býti jedinou přičinou občasných povstání
v Alžirsku. A kdyby i tomu tak bylo, tu by
prý ani křestanský proselytism ničeho nepořídi.
Ať prý si pnu biskup vzpomene, že s pa-
nělská kolonialhí moe právě tímto
za své vzala. Válka proti čtýřem millionům
vyznavačů koranu byla by válka vyhlazovací.
V potýčkách s Německem
americký tísk napořád ještě pokračuje. Nejno-
věji »New York Herahd« protesťuje proti Ivrzení
»Berl. Tagblattu«, jako by chtěl styky Německa
s Unií sotráviti«. »Musíme«, tak praví list, »jako
světový žurnál zaznamenati všecky důležité
události. Německo jest vinno s a mo.
že musí se tolik o něm refero-
vati, co uráží americký cilt, ja ko
byla na př. známá afféra Diede-
ricihova předManilou, který mu s l
býti poučen americkým velitelem
aby dodržoval neutralitu, vy mě
řování u Vinety ve vodách ame r-
ckých, útoky německéhon tis ku,
postup Němeů v. Čině a blá h o v
pokusy, vyličiti proltiněmecké
hnutí ve Spojených státech ja ko
konkurenční závisť. Hlnuití to —
končí list — zmizí teprv, až Němei
sami nebudou zavdávati k němu
p říčiny.«.
Revoil
Mgr . Our
Berl
Hlnuití
Němei
Maroko
Paříž
Německo
New York Herahd
spojený stát
Vineta
14
article
Attentát na císaře Viléma?
Attentát na císaře Viléma?
Ve Schie u Verony pokusil se anarchist
jeden o sebevraždu, podřezal si hrdlo. Byv
dopraven do nemocnice, prohlásil, že byl vylo-
sován, aby usmrlil německého císaře, že prý
ale volil raději sebevraždu. Zabaveno prý také
několik listů, jež se vztahují na spiknutí proti
životu královny (7) italské, předsedy Loubeta,
předsedy švýcarské republiky a cara. Nen
ovšem vyloučeno, že také tato hrůzo
strašná zvěst, jež se z Říma telegrafuje, vybá
jena byla hlavou některého ziskuchtivého de
tektiva.
Vilém
Loubet
Verona
Řím
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová příloha „Nančný Obzor“
— Co se dalo očekávat. Výsledky sčí
tání jen ve zlomeích a ne officiálně byly pro-
hlášeny, však eo jsme věstili, již se děje.
S číslicemi zjištěnými eo do řeči obcovae
dnes už obecně se manipulujel jako se statisti-
ckým materiálem národnostním. Tatáž ústa.
která před pěli měsíci nutila české úřadníky
české učitele, české kněze a vůbec Čechy do
německého kraje zaváté, aby přiznali se ke obco-
vací řečí německé, jinak že by dopustilis
statistického podvodu, dnes prohlašují všechny
Čechy, kteří jim sedli na vějičku nebo byl
terrorismem donuceni zapsati se do archu s obco-
vací řečí německou, za Nělmice, dnes nenít
jazyk obcovací, zjištěný sčitáním, nýbrž ná-
rodnost. Je to švindl, proti němuž protesto-
vali jsme hned při počátku a veněmž se zalí-
bilo správcům této monarchie na této i na oně
straně Litavy z té přičiny, že z dobrých důvodn
chtěli zakrýti obraz, jaký skýtají v zrcadle sta-
tistické pravdy obě poloviny říše, proto jen
v tomto národním státě par excellence nepočitá
se národnost, nýbrž zjišťuje to, co připouští
nejpružnější výklad: jazyk obcovací. Děje s
tak za tím účelem, aby především temným, ne
jasným zůstal pojem ten velké většině obyva-
telstva a aby následkem toho dalo se pod tento
pojem subsumovati všechno, především ale —
němčina zde a maďarština tam. V několika ne-
dělích po sčítání — tak aspoň se kalkuluje —
nikdo na sčitací jazyk už si nevzpomene ačí
slice zjištěná obecně bude pokládána za stati
stické číslo národnostní. S tím pak dají se pro-
váděti kejklo dále. A už se provádějí. A nikol
pouze snad v zájmu politické agitace stran,
Čecho
Čechy
16
article
nýbrž i státní orgány již si tak počínají,
jakoby zjištěná číslice znamenala, mnoho-li tu
i tam příslušníků té či oné národnosti. Političtí
úřadové rozhodují na základě doznání k obeo-
vací řeči o způsobilosti toho či onoho občana
státí se členem korporace, kde národnost jest
jediným kriteriem; tak na příklady o způsobilosti
zasedati v české či v německé okresní nebo
místní školní radě. Kdo přihlásil se na příklad
k českému obcovacímu jazyku, toho zdráhají
se připustiti do školní rady německé a zase
naopak. Když tedy ani ten, pod jehož dozorem
sčítání bylo provedeno, nešetří ustanovení jeho
a nesprávný mu dává výklad, jak možno žádat
tak na ostatních činítelích veřejných ? Tu nepo-
může nie, než rozhodný odpor občanstva. To
se trpěti nesmí, aby na základé číslic o jazyku
obcovacím, jako se již dělo, byl činěn poku
na národní rozdělení země. V ohledu tom třeba
učiniti energické opatření. Již nyní ozývá s
jásot z řad německých nad tím, že počet ně
meckého obyvatelstva ve větší roste progressi
než počet náš, tak že v dozírné době sama
sebou tato země se poněmčí. Jásají tak na zá
kladě číslie, jež týkají se jazyka obcovacího
jásají tedy bez přičiny, neboť zlomek procenta.
jenž svědčí v jejich prospěch, ihned by zmizel.
kdyby vrátili se nám vojáci národnosti naší, již
nuceni byli přiznati se k obcovací řeči německé
věak aby zjevným se stal nereeln
způsob sčítací a každý nabyl pře
svědčení o tom, že nebylo zjištěno
sčítáním příslušenství národní,
nýbrž toliko jazyk obcovací, třeba
proti každému pokusu, zaměniti
tyto dva pojmy, všude a co nejroz-
hodněji protestovati a change
mentu takového netrpěti.
17
article
— Koalice bez dorczumění. Romantické
blouznění ve formě úvodního článku přinesla
nedělní »Bohemia« i vypravuje v něm různé
roztodivné věci, při nichž se čtenář musí uti-
kati ku všem známým prostředkům, abysi
zjednal přesvědčení, že bdí. Nejsensačnějšíz
nich jest zajisté zpráva, že podle plánů ministra
dra. Rezka, poslaneů dra. Kaizla, Kramáře
Pacáka mají zaujati na ministerské lavici místa
češti a němečti parlamentníci, dr. Körber jakožto
osvědčený prostředník má zůstati i v čele nové
vlády. Taková »koalice bez dorozumění« jes
prý programem Čechů, píše orgán kasina a ru-
kama a nohama se proti němu vzpírá. Taková
koalice musíla by se skončiti pro Němce hrůz-
ným koncem, poněvadž by se v ní utvořila
ihned koalice proti Němcům a slovanští ministři
by ihned započali s počešťováním úřadnictva
poslovaňováním úřadů. Českoněmecké ministerstvo
může prý býti potize korunou díla dorozumění
nikoli však jeho počátkem aneb náhradou. Češ
musí prý napřed »dolů s vysokého koně«, t.j
musí zkrotnouti a pakliže český klub na říšské
radě ofieialním projevem naříká na zrušení ja-
zykových nařízení jako na zločin dosud nedd-
činěný, v delegacích prý se dr. Kramár ani ne-
může nabažiti zášti protiněmecké. Toť prý
spatná předehra ku smírení atd. To vše, co
Rezek
Kaizl
Kramář Pacák
doktor
Körber
Čecho
Němec
Kramár
Bohemia
18
article
»Bohemia« vypravuje, není už ani kachnou.
nýbrž prostě nestvůrou politické apokalypsy
Nic, ani nejmenší stin pravděpodobnosti ne
opravňuje k takovýmto nehorázným konjekturám.
kteréž se neuskuteční nikdy, pakliže pod
mínkou dorozumění mezi oběma národnostm
má býti upuštění od českých snab, domáhatise
odčinění nejtěžší křivdy, jaká zrušením jazyko-
vých nařízení na jazykových právech našeho
národa spáchána byla. Poněvadž pak »Bohemia«
činí narážky na to, že by za císařských dnův
Praze někdo mohl »úlisnými slovy« líčití smířli-
vost a českou lásku ke smíru, ujišťujeme s nej
lepším vědomím, že není místa a přiležitosti
při jaké by povolanými zástupei národa nebyla
opakována neumlčitelná a žhavá touha po od-
činění této křivdy. V té příčině odkazujem
prostě k tomu, co při přijeti delegací v cerklu
odvětili čeští delegáti dr. Pacák a dr. Stránský
na oslovení panovníkem o předmětu tomto. Na
konec co se týče počešťování a poslovaňování
úřadů, byli to právě Němci, kteří zavedli do
byrokracie pojem různosti mezi českým a něme-
ckým úřadníkem co do národnosti, nejen ne-
svobodomyslný, ale i protizákonný. Němci při-
nutili neněmecké národnosti přidati se k tomutc
principu. Česká zásada zní jinak a sicet: Ať je
úřadník jakékoli národnosti, jen když jest mo-
cen obou jazyků zemských, což jest jeho povin-
nosti ve zrušených Badenových nařízeních vy
slovenou!
doktor
Pacák
Stránský
Němec
Praha
Bohemia
19
article
— S hořkým žalem uveřejňují dnes ně
mecko-liberální listy zprávu o nejtěžší ráně
kteráž stranu v neděli postihla na sjezdu dele-
gátů XV. turnéřského okruhu ve Vídni, o čemz
jsme podali již včera telefonickou zprávu. Na
sjezdu okruhu tohoto, kterýž jako čásť organi-
sace všeněmeckého turnéřstva zabírá celý
»Deutschoesterreick«, bylo ohromnou, do opravdy
drtivou většinou delegátů 120 proti 15 hlasům
usneseno, že členy XV. turnéřského okruhu
mohou býti jen takové turnéřské spolky, kteréž
vylučují ze svého členstva semity, židy. Ježto
agitace a horlivý boj na obou stranách v pří-
čině té vede se již přes čtrnáct let a ježto n
sjezdu zastoupeny byly všechny spolky do jed-
noho, může se usnesení toto bráti jako spole-
hlivý protižidovský projev veškeré německé mlá-
deže v Rakousku, soustředěné počtem více než
61.000 členů ve spolcích turnéřských, přijatý
na sjezdu většinou přímo demonstrativní, vy-
soko nad nutné dvě třetiny sáhající. Avšak ne-
jenom to. Hlavní význam usnesení turnéřského
sjezdu záleží v tom, že je vlastně namiřen
proti pražskému židovstvu, zvláš
a proti židovstvu v Čechách a na Moravě pře-
devším. Proti referentu o návrhu na vyloučení
židů z řad turnéřstva mluvil »sprechwart«
pražského Turnvereinu prof. Gad, proi
profesor
Gad
Vídeň
Rakousko
Čechy
Morava
20
article
návrhu zapsáni byli ještě jako řečníci Stegmann
za budějovický, V. Hacker za praž-
ský, Müller za pražiský turněřský spolek
proti návrhu hlasovali mimo uvedené zástupce
turnéřských spolků v Čechách ještě delegáii
z Plzné, z Brna za moravské mimožupní
spolky a pouze dva ještě delegáti, jeden z Vidně
a druhý z Terstu. Z toho viděti, že téměř je-
díně v Čechách a na Moravě vyskytují se ještě
židovské turnéřské spolky a že záležitost, již
druhým desítiletím se vlekoucí, konečně byl
výbojována proti pražským, plzeňský m,
budějovickým a brněnským ži-
dům. Předůležitý význam této události nemůže
zůstati bez povšímnutí se strany naší, znamenát
ona ponížující odkopnutí židů — jinak to na-
zvati nelze — za neocenitelné, ba nesmírné
služby, jimi v Čechách a na Moravě i ve Slezsku
němectví prokázané. Ahasver jest o novou
trpkou zkušenost bohatší, to jej však nenapraví.
Nelze upříti, že v tom je cosi tragického, ale
my Češi nemáme nejmenší příčiny k projevům
soustrasti, ba naopak nemůže nám ujíti jistý
komický přísvit tohoto vyhazovacího procesu.
Stegmann
V Hacker
Müller
Čech
Čechy
Plzný
Brno
Terst
Morava
Slezsko
21
article
Prof. Gad z Prahy zachrániti chtěl židovské
turnéře matce Germanii poukazováním na péči
o další vývoj německé kultury, což zajisté ne-
jsou žádná prázdná slova vzhledem k Praze a
uvedeným městům v Čechách a na Moravě.
Když pak usnesení neodvolatelně usneseno —
k řeči připuštěn právě jen jediný z odpůreů
návrhu — podala menšina delegátů odvolání
k veškerému turnéřstvu německému, při tom
však prohlásíla, že kdyby usnesení všeho tur-
néřstva mělo pro židy zníti nepříznivě, že se
budou pokládati přece jen — za členy turnéř-
ských spolků i celého XV. okruhu. Křečovitě
drží se pěsť židovstva v Čechách obruby lodi
odjiždějící s německou kulturou, z níž vyho-
zeni, ani rána německo-nacionálním veslem přes
tuto křečovitou ruku nepomáhá, ač kosti vní
drtí. Potupeni, vyhozeni, poplvání, odkopáni,
přece jenom budou se pražšti, plzeňští at
ostatní židé považovati blaženě za — Němce.
Gad
Němec
Praha
Čechy
Morava
22
article
— Výroční valná schůze »Svatoborae
koná se dnes 29. května o 5. hod. odpolední
v budově Českého musea. Pp. členové račtežs
v hojném počtu dostaviti.
— Program návštěvy císaře v Praze
Pořadatelský odbor, zvolený radou král. hlav
města Prahy, konal včera dopoledne na slaro
městské radnici schůzi za předsednictví p. rad-
Voitla. Za policejní ředitelství byl přítomen vl.
rada p. Křikava, který sdělil, že v disposi-
cích příjezdu císaře stala se změna v tom směru,
že panovník přijede již ve středu dne
12. června o 6. hodině odpolední dráhou
Františka Josefa. Sadová silnice u nádraží uzavře
se policií tak, aby jeden vehod nádraží zůstal
volným, dále aby jízdní dráha byla volná pro
špalír a chodníky pro obecenstvo. Ozbrojené
sbory uzavrou prostranství před nádražím. Po-
stranní ulice uzavrou se pro vozbu. Improvisace
tribun nebude policil dovolena. Ulice, vedouei
k třídám, jimiž průvod půjde, uzavrou se tsk,
že na př. Můstek a Perlová ulice budou uza-
vřeny již u Rytírské ulice; v ulici Ovoené u misti
se špalír jen na chodnících, na pravém chod-
níku ponecháno místo obeeensťvu. Křižovatka
u Šlikova paláce ve Ferdinandově třídě uzavře
se úplně. Rovněž uzavře se i pilotový most.
Ulice Karoliny Světlé před mlýny bude uzavřen
pro obecenstvo a bude v ní postaven jen špallr.
Podjezdy tamže uzavrou se úplně taktéž i mošt
Karlův a rampa na Hradčanech. V ulici Moste-
cké u záložny ponechá se jízdní dráha zeel
volná. Pořad návštěvy eísaře byl s nepatrnými
změnami stanoven tak, jak v listě našem byl jiz
uveřejněn a jen pro úplnost jej opět uvádíme.
Voitl
Křikava
František Josef
Šlikův
Karolina Světlá
Karlův
Praha
Rytírský ulice
Ovoený
Ferdinandov třída
Hradčany
Most
23
article
Dne 12. června o 6. hod. odpolední příjezd
císaře. Dne 13. června: O 9. hod. dopol. slav-
nostní přijímání kleru, generality, šlechty, sboru
obecních starších atd. Odpoledne: prohlídka
elektrické centrály, městského kanalisačního tu-
nelu a Strakovské akademie. Večer o 6. hodině
díner. O 8. hod. večerní představení v Národ-
ním divadle. Dne 14. června: O 9. hod. dopol.
svěcení mostu, od 10 hod. všeobecné audience.
Odpoledne o 2. hod. prohlídka městské spoři-
telny, pak Zemské banky, návštěva, Král. Vino-
hradů, Žižkova a Karlína. O 6. hod. odpol. diner,
o 8. hod. představení v německém divadle. Dne
15. června o 8. hod. vojenská přehlídka v Dej-
vicích, na to prohlídka zdýmadla u Troje. Od-
poledne: prohlídka kadetní školy, umělecko-
průmyslového musea, pak dvou pavillonů ve vše-
obecné nemocnici nebo botaniekých ústavů na
Slupi, jubilejní české dětské nemocnice Františka
Josefa I. O 6. hod. hostina, o 148. hod. večerní
serenada, o 149. hod. večerní soirée u nejv.
zemského maršálka. Dne 16. června o 8. hod.
ráno tichá mše u sv. Vita, na to prohlídka dómu
svatovítského. O 1 hod. odpol. kladení základ-
ního kamene k ústava hluchoněmých, pak pro-
hlídka Franeisco Jos-fina. O 43. hod. jízda zvlášt-
ním dvorním vlakem do Karilova Týna;
o 17. hod. večerní měla se konati dvorní ho-
stina, odpadne však z toho důvodu, že panovník
déle prodlí na Karlově Týně. Večer slavnostní
osvětlení. Dne 17. června o 6. hod. ranni
odjezd císaře do Litoměřic státní dráhou.
Král
Žižkov
Karlín
Dej
Trója
Karilov
Karlov Týn
Litoměřice
Strakovský akademie
František Josef I . O 6
Franeisco Jos
24
article
Při odjezdu špalír nebude uspořádán. Dále sta-
noven pořádek jízdní při vyjížďkách panovníka.
II. den 13. června: Jízda z hradu prašným
mostem, silnicí podél kadetky, Bruskou branou
do Král. Obory a hořejší silnicí okolo letohrádku
místodržitelova k výstavišti, pak ulicí u Král.
Obory a Palackého ulicí k elektrické centrále.
Odtud zpět ulici Palnekého a u Královské
Obory, pak třídou Bělského k silnici pod Letnou
ke kanalisačnímu tunelu. Na to do Strakovské
akademie a silnicí v Chotkových sadech do
hradu. Do Národního divadla pojede císař ram-
pou, Nerudovou ulici, Malostranským náměstím,
Ulicí k mostu, po mostě Karlově a Nábřeži.
Nazpět z divadla toutéž cestou směrem opačným.
III. den pobytu: Jízda na nový most rampou,
Nerudovou ulicí, po mostě Karlově a Nábřeží.
Nazpět Újezdem, průlomem »u Klíčů«, Malo-
stranským náměstím. Odpoledne: jízda z hradu
rampou, Nerudovou a Mosteckou ulici po moste
Karlově, Karlovou ulicí, přes náměstí Staro-
městské, Železnou ulicí k městské spořitelně,
pak Havířskou ulicí k Zemské bance, na to Prí-
kopem, Václavským náměstím, Mezibranskou ulici
a Palackého třldou do Král. Vinohradů k radnici.
Bruská
Král
Bělský
Karlův
Nábřež
Malo
Nerudův
Palacký
u Královský
Palacký
Palneký
Letná
Chotkův
Nerudův ulice
malostranský náměstí
Nerudův
Újezd
mostecký ulice
Karlová ulice
Václavský náměstí
Mezibranská ulice
Strakovský akademie
národní divadlo
Karlov
jízda z hrad prašný most
jízda z hrad
25
article
Zpět Skrétovou ulicí a Sadovou silnicí na hra-
nice Žižkova, kde bude uvítání, pak prohlidka
novostavby kostela a jízda Husovou třídou do
Karíína. Zpět přes Poříčí, Josefské náměstí, P-
kopy, Ferdinandovou třídou, po novém mosté na
hrad. Jízda do německého divadla Újezdem a po
novém mostě. IV. den pobytu odpoledne: Jízda
do nové kadetní školy, Chotkovou silnicí, Vald-
štýnskou a Tomášskou ulicí k mostu Karlovu
k průmyslovému museu, pak po Nábřeží do ulice
Spálené, na Karlovo náměstí. Klerý z léčebných
ústavů panovník navštíví, není ještě stanoveno.
Po slavnostním vysvěcení mostu nebude nový
most otevřen pro obecenstvo dříve, dokud s
neodstraní dekorační předměty. V době vysvé-
cení bude pilotový most uzavřen. — Včera ráno
přijel do Prahy druhý nejvyšší hofmistr Alfréd
kníže Montenuovo a dvorní ceremonář dv.
rada Loebenstein- Aigenhorst a od-
jeli z nádraží do hradu. Odpoledním rychlikem
státní dráhy odjel kníže Montenuovo opět do
Vídně.
Husův
Chotkův
Karlův
Alfréd
Montenuův
Skrétova ulice
Žižkov
Karíín
josefský náměstí
Ferdinandův třída
Spálená
Karlův náměstí
Praha
Vídeň
divadlo Újezd
SFAigenhorst
26
article
— Rodinné zprávy. Pan Jan Libich.
kupec, a pí. Vincencie Libichová, rozená Eck-
hardtová, dcera měst. ofíiciála, slavili sňatek man-
želský v neděli dne 26. května v zatímní kapli žiž-
kovské.
— Úmrtí. V pondělí zemřela pí. Ann
Berntově, majetnice domu v Karlíně, v 66. roce
věku. Pohřeb koná se dnes o 4. hod. z chrámu sv.
Cyrilla a Methoděje v Karlíně na hřbitov olšanský.
— V Praze zemřel pan Martin Olžbut, mist
kovářský. Pohřeb koná se dnes o 10. hod. dopol.
z chrámu u sv. Petra. — V pondělí 27. t. m. zemřel
v Praze ve věku 61 roku pan Vladislav Šala-
řík, ředitel c. k. školního knihoskladu v. v. Pohřeh
koná se ve středu dne 29. t. m. z domu v Křižovni-
cké ulici čís. 86 o 4. hod. odpol, z evangel. kostela
sv. Salvatora v Dušní ul. na nový obecní hřbitov v
Olšanech. — V neděli 26. t. m. zemřel na Smníchově
ve věku 35 let pan Antonín Schmidt, sazeč
písma, člen Ústředního spolku »Typografická Besedav
a »Klubu novinářských sazečů pražských«. Pohěben
byl včera 28. t. m. na hěbitov na Malvazinkách.
V Kunvaldě zemřel v neděli pan Jan Vaníček,
zasloužilý řídící učitel tamní a zástupce učitelstvn
v okr. školní radě. Pohřeb konán bude dne 30. t. m.
ráno z Kunvaldu na hřbitov v Jabloném. — V Pří-
brami zemřela dne 25. t. m. pí. Anna Zelenko vá
roz. Peckova, choť vrchního finančního komisaře.
Libich
Libichová
Eck
Berntův
Cyrill
Olžbut
Petro
Vladislav Šala
Schmidt
Vaníček
Zelenka
Peckův
Karlín
Olšanský
Praha
Křižovni
dušní
Olšany
Kunvald
svatý . Salvator
27
article
Pohřbena byla v pondělí dne 27. t. m. na hřbitov
příbramský. — V Nuslích zemřel v pondělí 27. t. m.
pan Petr Johanis, majitel krejčovského závodu,
člen městského zastupitelstva a zakládající člen »S-
kola« v Nuslích. Pohřben bude ve středu dne 29.
t. m. o půl 3. hod. odpol. z domu č. 124 v Nuslích
na hřbitov u sv. Pankráce.
— Z městské rady pražské. (Schůz
v úterý dne 28. května.) Sděleno, že zemský výbor
království českého svolil k tomu, by na výstavišti
v Královské Oboře zřízeno bylo elektrické
osvětlení s tou podmínkou, že výboru zemskému
nevzejdou žádné výlohy, že mu nahrazena bude
Petr Johanis
Nusle
svatý . Pankrác