ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 df4dc990-660c-11dc-943c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 82, org 13, person 135, work 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 29. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 146.
4 article
Na ranní a odpol. listy před plácí ne v Praze v zdmlnistrael na měste . . . . . B K — na čtvrt leta . a s dvojí donářkoe za město . . . . K 50h ve sllalšek: na měsíe . . .. . . 2 K,. 30h Peštent na mžste ke ne čtvrt lela. s dvoji zásilkon na měsí z čivrt leta . . . . 11 K s0
Praha Peštent
5 article Další ohlasy o poměrech balkánských.
Další ohlasy o poměrech balkánských. Jest jakýsi nepopíratelný nesouhlas mezi růžovou náladou ve vnitřní politice této poloviny říše a povšechnou nejasností situace mezinárodní, v níž pozornost čím dále tím patrněji se odvrací od Číny a jižní Afriky a zabývá se především záležitostmi evropského jihovýchodu. Proto delegační výklady mi- nistra zahraničných záležitosti, jenž se vy- slovil dosti obsažně a ne zcela uspokojivě věcech balkánských, jsou stále ještě před mělem úvah, z nichž vane týž duch neji stoty a neurčitosti. Zasluhuje zajisté povšimnutí, že na př. polský časopis, vždy věrný tlumočník politiky hraběte Goluchovského, v dopise vídeňském snaží se vzbuditi přesvědčení, že rozhodnější mluva jeho, již německé říšské časopisy s netajenou zálibou vykládaly jako známku ochlazení poměru Rakousko-Uherska a Ruska, »vyplynula z neznámých desud v širšich kruzích, velmi vážných příčin, kteréž přiměly ministra zahraničných záležitostí k rozhod nému osvědčení; neboť místní balkánští poli- tikové »nemohli způsobiti takový pessimism Spíše zdá se, že udály se v zákulisí jakés vážné věci.« V podobném smyslu asi pochopily vý klad hraběte Goluchovského i časopisy fran- couzské, z nichž na př. »Jour. des Débats« se domnívá, že místo v Bulharsku způsob v Petrohradě nemilý dojem, kdežto »Liberté« označila stanovisko hraběte Goluchovského lakožto »pangermánské«, což by se dalo pochopiti jen z onoho podřízení, jakéž hrabě Goluchovský vykázal zájmům hospo- dářským pod zájmy politické Franeouzský časopis tu patrně předpokládá. že idea politiky trojspolkové jest v programu politiky hraběte Goluchovského silnější, než vlastní hospodářské záimy rakousko uherské.
Goluchovský Čína jižní Afrika Rakousko Uhersko Rusko Bulharsko Petrohrad
6 article
Ještě v božíhodovém čísle svém vrací se i »Temps« k delegačnímu exposé hr. Golu- chovského a dospívá letomuto úsudku: » Kdo zná obvyklou diskretnost a úřadní optimism hraběte Goluchovského, nemůže nevěnovati zcela zvláštní pozornosti jeho řeči. Mezi množstvím příznaků, kteréž ohlašují, že Vý- chod ociťuje se v předvečeru nových zmatků a kteréž jaksi vyzývají Evropu, aby konečně se zabývala účinně i s povšechným stavem říše turecké, i jednotlivými otázkami balkán- skými, není snad žádný příznak význačnější, nežli upřímný poplach ministra rakousko- uherského. Patrně v tomto okamžiku se stal jihovýchod evropský středem »nízkého tlaku vzduchu«, z něhož může propuknouti bouře, jejíž účinkům ani jediný stát nedo- vede uniknouti.« Francouzský list ve svém článku napo- vídá, že Rakousko-Uhersko vývojem událostí jest odkázáno na uhájení a vývoj svého vlivu na Balkáně. Zvláště Srbsko, jak nedávný příval zpráv z Vídně o královně Draze nasvědčoval, zdá se býti v tomto okamžiku ohniskem soupeří cích vlivů, a to tím více, že zprávy ony byly pouhou předehrou k zahájení rozpravy o ná slednictví na trůn srbský, ač královští man želé srbští jsou velmi mladí. Proto z pouhé žurnalistické povinnosti zaznamenáváme, že za několik dní počet »kandidovaných« následníků rozmnožil se skorem na půl tuctu. Jmenujíť se! mladší syn knížete černohorského kněžic Mirko, kníže Leuchtenberský, baron Nikolič, pří- buzný Obrenovičův, bývalý správce Bosny Hercegoviny, a Karaďorděvič. Ve spojení s Karaďorděvičem přinášejí vídeňské časopisy i zcela vážně míněné hlasy z kruhů diplo- matických, jak by se současně dala konečně a trvale vyříditi i otázka okkupovaných zemí Bosny a Hercegoviny.
Temps Gola Goluchovský Mirka Leuchtenberský Nikolič Obrenovičův Evropa Rakousko Balkán Srbsko Vídeň Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina Karadjordjevič
7 article
Netřeba zvláště připomínati, že ani toto nápadné jmenování »následníkův« na králov ský trůn srbský není prostředkem uklidňují cím, ale jitřivým, směřujícím k rozséváni podezření, žárlivosti a nevůle, zejmena mez Srbskem a Černou Horou. Časopisy ruské, právě došlé, zabývajíse všecky výkladem exposé hr. Goluchowského. při čemž nutno zaznamenati dvojí směr. Jednak obmezují rozsah dosud neřeše- ných otázek balkánských a tu zejmena » Mo- skevské Vědomosti« píší tak, jakoby otázka makedonská již nenáležela do oboru sporných otázek. Pravít: »Osud Makedonie a řešení znepokojujících ji politických a národních sporů vzalo do svých rukou Rusko. Ono vnuká Turecku zdrželivost a povolnost a podnětu. Ruska ochotně důvěřují všecky ostatní mocnosti, jimž záleží na zachování nynějších poměrů na Balkáně. Malým tamním státům nezbývá leč klidně důvěřovati bdě losti Ruska a neutíkati se k nijakým kombi- nacím, jež nikterak nedají se sloučiti s obme zenou jejich silou.« Ovšem bývají to právě malé státy bal- kánské, kteréž nedovedou tak klidně pohlí- žeti na věci, jak to posledně dokázalo Řecko svou nešťastnou válkou s Tureckem.
Goluchowský Srbsko Černá Hora Makedonie Rusko Turecko Balkán Řecko
8 article
Proto jest asi správnější názor druhý. rozpoznání »Birž. Vědomostí«, kteréž maj za to, že berlinský kongres zůmyslně učini taková opatření na Balkáně a provedl ope- race živoucích tam národů s okázalou ne- šetrností k jejich dějinám a vývoji, potřebám životním i budoucnosti. A tak evropská diplomacie za 23 léta po berlínském kon- gressu nemá naprosto nijakého zabezpečení proti překvapením a náhlým výbuchům na Balkáně. Ovšem by byly marné podobné pro- středky, když všude do základů stavby uči- něny byly podkopy. Základy stavby zřízen na kongressu berlínském jsou špatné a odtud prýští ony »nepříznivé příznaky«, o nichž ve svém výkladu mluvil rakousko-uherský ministr zahraničných záležitostí.
Balkán
9 article
»Novosti« soudí z exposé hr. Goluchow- ského, že není úplně spokojen s postupem událostí na Balkáně; politika ruská musí se proto chovati k výkladům jeho opatrně kriticky. Shoda rusko rakouská z r. 1897 sama o sobě jest velmi prospěšná, ale po- zbyla by veškeré ceny, kdyby se vykročilo z určitých mezí, čehož jsou známky zejmena v důrazných radách, udělených Bulharskua Srbsku. Nutno pevně trvati na zásadě, že shoda z r. 1897 není nijakým rozděleníma rozhraničením vlivu na poloostrově mezi Ruskem a Rakousko Uherskem. Ze všech ukázek těchto jest patrno, že výkladem hraběte Goluchowského nepřibylo jasnosti do poměrů balkánských a nepřibývá jí ani urychleným návratem spojeneckých vojsk z nejdálnějšího Východu. V tom ohledu jest spíše odůvodněná domněnka, že všichni účastníci chtějí mítí pro dobu zajisté ne- dalekou — volné ruce. Vyslovili jsme již opětně, že tato volnost jest především po- žadavkem nastávajícího jednání o obnovu obchodních smluv středoevropských, na jejichž výsledku asi bude záviseti, podaří-li se po- měry balkánské uklidniti čili nic. A tu ovšem vnitřní nálada politiky cislajtánské hodně po- zbývá na svém vychvalovaném významu.
Ruska Goluchowský Balkán Rusko Rakousko Uhersko Bulharskua Srbsko
10 article III. sjezd českých přirodozpytců a lékařů v Praze.
III. sjezd českých přirodozpytců a lékařů v Praze. Práce v sekcích. V sekci ranlékařské, které předsedaji professoři dři. Maydl a Deyl a jejímžto se- kretářem je docent dr. Bukovský, měl úvodní slovo p. prof. Deyl. Pravil: Velectění pánové, vílám Vás srdečně všecky. jmenovitě milé hosty z Polska, Chorvatska ostatních krajů slovanských, jež — pro chvat sjezdový — v tomto prvém sezeni mi dosud vyjmenovati nelze. Dovolte mi, abych Vám nejprv sdělil,ž sekce naše si pokládá za čest a potěšení, zvo- liti za své čestné předsedy dnes už přijevší slo- vanské hosty: prof. dra. Talko z Lublina, dra. Dobruckého z Lublína, dra. Čačkovice ze Zá- hřebu, dra. Krynského z Krakova, dra. Orzela z Varšavy. Pozdravuji je zde a vítám ještě jednou co nejupřimněji všecky, kleří neohlížejíce se po obtižích cesty přijeli k nám, nesouce ukázky své vědy, aby pohlédli na naši — vzá- jemné to ocenění: toť byla by vzájemnost nej- možnější. Nás nepojí ni šovinismus, ni zábava, ni měnivá politika, nýbrž práce, byť někdy ne snadná. Však vzpomínám slavného stavitele, jenž na pracný svůj plán napsal: »Labor ipse voluptas«. Dnešní povznešené vědomí kalí jen vzpomínka — jak v životě bývá, — že domácí pán těchto prostorů, soudruh předseda, prof.
Maydl Deyl doktor Bukovský profesor Krynský Labora Praha Polsko Chorvatsko Lublin Krakov Varšava
11 article
Maydl, ač dochází již na kliniku, na místo vy nikajícího svého působení, na radu starostlivých přátel ještě zasedání se neúčastní. Myslím, že otevru nejlépe i jeho jmenem dnešní sezení z souhlasu Vás všech upřímným přáním, aby brzo zasedl mezi námi! Prosím p. koll. dra. Talko, aby se laskavě ujal předsednictví. Na to přednášel p. dvorní rada professor dr. J. Schöbl: O propagaci zhoub- ných nádorů očních do tukov tkáně očnicové; prof. dr. K. Paw lí k O srostěninách na nádorech ro- didel; prof. dr. V. Janovský: Před- náška orientační o dnešním stavu kapavky; dr. Frant. Zahradnický O výsledcích Vulpiusovy operace transplantací šlach při obrnách končetinových a deformitách z nich resultujících; dr. Václav Kopfstein: Vývoj kankroidu v epi dermální traumatické cystě sa- krální; dr. V. Chlumský, assistent uni- versity Ivovské, krajan český, demonstruje nový knoflik ku seřízení anastomos střevních, který je zkonstruován z čistého magnesia. V zažívacím traktu vymizí v době 10—14 dní úplně; dr. Ot. Kutwirt: O dnešním způsob operací nádorů nosohltanový ch, zvlástě fibromů. V sekci mineralogieko-geografické jsou předsedy pp. professoři dři. Vrba Woldřich; tajemníkem p. dr. F. Slavík.
Maydl doktor J Schöbl profesor K Paw V Janovský František Zahradnický Kopfstein V Chlumský Otakar Vrba Woldřich Talca
12 article
První ujal se zde slova prof. dr. F. Počta O korálech z palaeozoické pánve české. Přednášejíci dokončil druhou část osmého dílu Barandova: Systěme silurien du cěntre de la Bohěme, čímž vědecké zpracování mechovek a láčkovců, uchovaných ve sbírce Barrandově ukončeno bylo. První části, která uveřejněna byla r. 1894. přidáno bylo 21 tabuli, druhé pak 99, tak že celkem obsahuje VIII. díl 120 tabulí, většinou ještě za dozoru Barrandova kreslených, nebo přednášející sám jen 29 tabulí přidal. K práci této pořízena byla sbírka mikrosko- pických průřezů dvoji velikosti a sice 11 em dlouhých, 7 cm. širokých a 7 cm. dlouhých, 5 em. širokých. Sbírka tato započata byla prot. Novákem, čítá přes 1000 kusů a předstihuje jak vnější úpravou, tak i bohatstvím svým známou podobnou sbírku korálů prof. Schlütra v Bonnu nad Rýnem, která až dosud v té příčině za předn pokládána byla. Korálů z prvohorní pánve naší popsáno v práci právě dokončené celkem 41 rodů se 120 druhy. Všecky jsou na tabulích zobrazeny jednak vnějším tvarem svým, jednak mikroskopi- ckou strukturou. Mnohé z obrazů, objasňujícíeh vnitřní skladbu, jsou vzaty přímo z fotografil, po- řízených velkým zvětšovacím přístrojem fotogra- fickým.. k tomu účelu museem zvlášť zakoune
profesor doktor F Počta Přednášejík jít le Bohout Barrandův Novák Schlütra Korál Barrandov Bonn nad Rýn centimetr
13 article
ným. Studiemi těmi podány příspěvky k důklad- nějšímu seznání některých čeledí z vymřelých korálů čtyrčetných (Rugosa) tak, že bylo nutno na základě výsledků těch navrhnouti nové roz- třídění velikého oddělení toho. Dále dokázána v naší prvohorní pánvi zajímavá, rovněž vymřelí skupina Monticuliporid, zastoupená šesti rody. S geologického stanoviska zajímavý výsledek práce té mimo jině jest ten, že zjištěny byly v palaeozoické pánvi naší útesy korálové; nej starší z nich pochází ze spodního siluru (z vrstev da) a sestává vesměs z Monticuliporid; další dva jsou v siluru svrchním (ve vrstvách ez) a po slední, nejrozsáhlejší, v devonu (ve vrstvách fa) K tomu demonstruje skvostnou kollekci vý brusů i tabule hotové pro dokončení díla Bar- randeova. Prof. Cyrill ryt. Purkyně promluvi o stratigrafii a tektonice uhelno- permské pánve plzeňské, dr. Františel Bayer přednášel o nových rybách če- ského křídového útvaru, dr. Ervi Bayer o důležitosti praeparac fossilní kutikuly ku drobnohled- nému studilu ve fytopalaemntologii; přednáška ohlášená ředitelem Josefem Klvaňou z Kyjova nekonala se, jelikož pan přednášejíeí nemohl se pro truchlivou událost rodinnou sjezdu osobně zúčastniti; ředitel František Wurm o kontaktlních proměnáchhorni vseverních Čech ác ch, prof. dr. J. N.
profesor Cyrill promluvi doktor Bayer Ervi Bayer Klvaňa Wurm J N Kyjov Čechy Monticuliporid
14 article
Woldřich podal zprávu o zemětře se n ze dne 10. ledna 1901 v severový chodních Čechá ch. Řečník podal před- běžně stručný obsah většího pojednání o zjevu tom, předloženého právě české akademii věd a komisi pro zemětřesení při císařské akademii ve Vídni. Zemětřesení vzniklo dne 10. ledna ve 3 hodiny 32 minut 20 vteřin ráno v ekliptickém epicentru mezi Trutnovem a Náchodem se roz- prostírajícím, v hypogentrüm axialním v hloubce asi 35 km. spočívajícím; dosáhlo zde stupně sedmé skály Rossiho a rozšířilo se po severo- východních Čechách, zasaliovalo přes hranice království českého do Sas až za Drážďany, do pruského Slezska až za Vratislav, do knížectví slezského a do Moravy až přes Brno. Vznik jeho souvisí úplně s tektonikou severovýchodních Čech, zejmena se zlomy, souložnými hrbetům sudet- ským a rozšíření jeho od jihovýchodu k severo- západu. Dělo se podél dlouhé dislokační čáry od Myšně v Sasku poděl úpatí jizerských hor s malými přestávkami až k České Třebové běžící. Jest tudíž zemětřesení to povahy tekto- nicko dislokační. nslet
Woldřich Rossi Sas Vratislav Vídeň Trutnov Náchod východní Čechy Drážďany Slezsko Morava Brno Čechy Sasko Český Třebová km
15 article
Rýhy na vápencích devonských podobny škrábům glacialním v okolí pražském«. Přednášející předkládá řadu vzorků vá- pence vrstev Ggi od Hlubočep, Slivence, Karlova Týna atd. pocházejících a na zvětralém povrchu svém velmi zajímavě na glaciální škráby úplně upomínající rýhy vykazujících a srovnává je s předloženými škráby glacialními z Alp. Zá- hadné rýhy tyto z okolí pražského nemá však za původu glacialního, nýbrž za zvětráním vzniklé rýhy podél jemných spár, vápenec pro- stupujících a smršťovacím tlakem uvnitř jeho povstalých. Náhled ten zakládá jednak na směru rýh samých, jednak na vzorcích, vykazujících na povrchu svém rýhy, na spodní straně však i pouhým okem viditelné spáry tímtéž směrem ležící. Podrobné pojednání o zjevu tom pro tisk so připravuje. »Demonstrace o vzniku různých podo vyv řelin.« Přednášející vysvětluje zvláštní přístroj k účelu tomu jím sestavený, demonstruje pak vznik příkrovů, kup jednorodých a složitých laceolithů, apofys atd. a předkládá vzorky jevů těchto přístrojem předvedeným na geologickém ústavu zhotovených. Pokus napodobení výbuchu sopečného, k němuž jest potřebí místnosti zatemnělé, pro- veden panem přednášejícím v pondělí o čtvrt nu 9. hod. večer v posluchárně přírodovědeckých ústavů na Karlově náměsti č. 21. Ku konci schůze sdělen dopis dra. Emila Holuba z Vídně, jenž churavostí a zaneprázd- něním omlouvá, že nepřijel na sjezd, a přeje vědecké práci v sekci plného zdaru.
Holub Hlubočepy Slivenec Karlov Týn Alpy Karlov náměst Vídeň
16 article
Druhý den, 27. kvělna, přednášeli: MUDr. K. Pařík: »0 nalezíštích pyro pu na úpatí českého Středohor co do rozlohy a výnosnosťi. Pro dr. J. L. Barvíř: »O potřebál c intensivnějšího studia petro- grafického u nás.« Doufá, že přiští sjezd přírodozpytců českých bude moci znamenati u nás obrat k lepšímu i v oboru bádání petrografického, a že časem bude zařízen také zemský geologický ústav, jejž by si nejvhodněji předslavoval při museu krá lovství českého, ústav, jaký by vyhovoval poža davkům vědeckého i praktického bádání mo derního, tedy na př. s oddělením chemickým a s oddělením pro zkoumání užitečných mate rialií z oboru hornin všeho druhu. Ústav takový měl by bádání odborné prováděti nejen po drobně, nýbrž i soustavně na prospěch vědecký i hmotný naší vlasti. Notář JUDr. M. Kříž: Diluvi umi n Moravě, současnost díluviálního člověka s ma- mutem; hiatus mezi člověkem pravěkým a před věkým. Prof. Ant. Bukovský: Rozbo několika nerostů kutnohorských. Ředitel škol K. Čermák: Nálezy neoli thických nástrojů v Dalmacili a n Cerné Hoře. Prof. dr. Soukup: Po- věsti o kožených mostech. Prof. dr- Vrba: 1. O soutvárné skupině strengitu a skonditu. 2. O někte- rých minerálech z okolí kutno- horského. Dr. Frant. Slavík: 1. O nč- kterých krystallech titanitu. 2. O některých vyvřelinách středo- čoského orackamlia v okoli Radnie
K Pařík doktor Barvíř JUDr profesor Antonín Bukovský K Čermák Soukup Vrba František Dalmacit Cerný hoře Diluvi umi můj Morava
17 article
a Zvíkovce. Po této přednášce končí prof. Woldřich zasedání sekce a děkuje všem členům i účastníkům sjezdu za účast, především milému hostu polskému prof. dru. WI. Szajnochovi z Krakova, hostům z Moravy a z českého ven- kova, jakož i četným účastníkům pražským, kteří se přičinili ke zdaru činnosti sekční. Večer týž den provedl p. professor v po- sluchárně přirodovědeckých ústavů na Karlově náměstí svůj pokus napodobení sopečného vý- buchu, blíže popsaný v »Přispěvcích k experi- mentální geologii«, které účastníkům schůze byly rozdány. V úterý ráno jedna část účastníků této sekce odejela do Příbrami k návštěvě tamějších dolů a hutí za vedení p. prof. dra. Vrbya druhá část podnikla výlet do Karlova Týna ku geologické vycházce do siluru-devonu mezi Karlovým Týnem a Berounem. Vycházku vedl p. prof. dr. Woldřich. Sekce tisková, zanášející se odborným tiskem přírodovědeckým a lékařským, konala schůzi svou v technice dne 28. května 1901 o 4. hod. odpolední, Prof. dr. O. Schrutz přednášel o starých českých tiscích lékařských. Dr. Duchoslav Panýrek: Český svaz zá- stupeů tisku lékařského a přírodovědeckého jeho poměr k mezinárodnímu svazu tisku lěkar- ského. V prvních počáteích periodické literatury lékařské nebylo žurnálů lékařských. Byl žurnál, »Časopis lékařů českých«, ale nebylo žurnalistů.
profesor Woldřich doktor Schrutz Duchoslav Panýrek Zvíkovec Wisconsin Krakov Morava Karlov náměstí Příbram Karlov Týn Karlová Týn Beroun Český svaz zá
18 article
Časopis obstarávaly všecky síly jaksi z ochoty nebylo stalých redaktorů a nebylo stálých při spívatelů. Honorář se neplatil. Někdy neplacený, nehonorovaný redaktor musil napsati celé číslo sám. Český národ vzrůstal, vznikly vedle »Časo- pisu českých lékařů« nové časopisy. Dnes máme již dle dra. Semeráda 14 periodiekých publikacl lékařských, hygienických a populárních. V re- dakcích časopisů těch sedí dnes mnoho lékar- ských žurnalistů. Proto navrhuje, aby zřízen byl svaz českých lékařských žurnalistů. Svaz tento má své zdůvodnění také v tom, že na loňském mezinárodním sjezdu lékařského tisku v Paříži byli jsme ignorováni. Ze Slovanů byli ofieiálně zastoupeni toliko Rusové. Chce se dnes organisovati slovanský lékařský tisk a proto je nutno, aby žurnalisté tékařští byli v kazdlé slo- vanské zemi zorganisováni. Takový jednotlivý slovanský svaz lékařský mohl by vystupovati na venek a šířiti znalost o lékařské literatuře toho kterého slovanského národa. Prof. dr. Pešina, dr. Kose a Pelnář měli na starosti učiniti při- pravy k zřízehí žurnalistického svazu lékařsko- přírodnického v Čechách. Tito lékaři postaral še o to, aby na III. sjezdu českých přírod - zpytců a lékařů byla zřízena sekce tísková.
Semerád Rus profesor doktor Pešina Kos Pelnář Časo Paříž Čechy svaz český lékařský žurnalista Slovan svaz lékařskýpřírodnický
19 article
Předsédou této sekce je prof. Nekut a sekre tářem dr. Panýrek. Přednášející slibuje co nej dřive sestaviti stanovy pro svaz českých lékař ských žurnalistů. (Výborně.) Na to promluvil prof. dr. M. Peši na »o potřebě zastoupení našeho ti skového združení v mezinárod- ním Iékařském tisku.« Přednášejíeí upozorňuje na ten smutný fakt, že není lékař ský náš tisk respektován v cizině. Je nutno při- činíti se o to, aby združení českých přírodo- vědeckých a lékařských žurnalistů bylo zastou- peno na mezinárodním sjezdu lékařského tísku, který se má letos konati v Brusselu. Na konec navrhuje resoluci, která přijata jednollssně: Podepsané předsednictvo XII. sekce tiskové při III. sjezdu českých přírodozpytců lékařů konaném v Praze ve dnech 25. až 29. května 1901, dovoluje si žádati sl. předsed- nictvo organisačního komitétu internacionálního sjezdu pro tisk lékařský v Brusselu, aby mu bylo zajištěno spolupracovnictví v pracích sjezdu tiskového.« Resoluce tato se zašle svrchu jmeno- vanému komitétu. Dr. Josef Pelnář pojednává o refero vání o českýh pracích v časopi sech cizich. Debaty zúčastnili se dři.: Wassermann Veselý a Lenz. Doc. dr. Veselý žádá, aby každý autor český dbal toho, aby na jeho prác v cizím jazyku uveřejněné bylo podotčeno » pře- loženo z českého«. Přijata na konec resoluce »Tisková sekce III. sjezdu českých přírodo zpyteů a lékařů usnáší se, aby práce referent- ská pro cizí žurnály byla zorganisována a roz dělena.« Resoluci provede nové združení če- ských přírodovědeckých a lékařských žur nalistů.
doktor Panýrek profesor M Peš Pelnář Wassermann Veselá Lenz docent Veselá Brusel Praha svaz český lékař
20 article
Dr. Duch. Panýrek: Jazyková ry zost v lékařském tisku české m. V lékařských našich pracích a časopisech neni mateřská naše řeč respektována tak, jak by se slušelo. Nalezají se tam syntaktické i pravopisné chyby. Někde nalezneme docel zvlastní jargon vědecký. Užívá se velice mnoho cizích slov a k těmto slovům se přidávají do- konce české koncovky. Řečník sbírá už 10 l krásné kvěly tyto. Mohl by jich velice mnoho uvésti, ale přestává jen na několika ukázkách Ve stylistice se shledáváme s ukrutně dlouhými větami, které jsou výsledkem u následkem četby německých vědeckých knih. Český styl žádá věty krátké. Přednášející čte jednu větuv z roč- níku 1893 »Časopisů lékařů českých« z věde ckého článku, která zaujímala téměři celou tiskovou stranu velkého formátu. (Všeobscná veselost.) Uká- zalo se také z jiných stran na to, že čeští věde i v populárních článcích, kde byměl býti sloh co nejvíce průzračný, užívají zkažené a nesrozumi- telné češtiny. Čeští vědei lékařští čtou ponejvíee jen německé vědecké spisy. Českých spisů bele- tristických si nevšimají a přece by se četbou těchto mohli zdokonaliti v mateřské řeči. Dopo- ručuje, aby si vědec vždy svou práci přečet nahlas a hned pozná velké vady svého slohu. Řečník sám studoval i gramatiku i brusy če- ského jazyka, aby svůj český sloh polepšil. Na konec usneseno, aby byl určitě poslá někdo ve případu, bude-li učiněno naší žádost zadost, k mezinárodnímu siezdu tisku lékař bdzá sstcos ie pen
21 article
Na ranní a odpol. listy s přílohami (. Naučný Obzor ve středu a „Literárnl Hlidka v pátuk) předplácí ss: Praze v adninlstraei na měsín. . . . . . . 2 K — h na čtvst leta . . . . . 6 K —h s drojí čonálken na čtvt leta . . . . . 7 K 50 h ve filsikách . 2 K S0h na něsíc . .. Fošton: na měsíc . . . . . . 9 K 60h na čtvrt leta s dvojí zásilkona K s0 k na měst na čtvrt leta . . . . 11 K 40h
Praha Literárnl Hlidek
22 article
ského, letos v létě pořádánu býti majícímu. Pan prof. Pešina se uvoluje, že pojede ke sjezdu a kdyby nemohl, pojede tam p. dr. Panýrek. Sekční schůzi předsedal za p. prok. Nekuta p. prof. dr. Chodounský. Z kroníky sjezdové. Na Boží hod svatodušní dopoledne podniklo několik set účast- níků sjezdových výlet do Karlova Týna, jehož se zúčastnili všichní Slované na sjszdu se nale- zající. Večerem vrátili se do Prahy a navštívili zahradu Měšťanské besedy. Komitét organisační se stará pečlivě o své slovänské hosty a pro- vádi je po všech památnostoch Prahy. Hosté naši jsou plni nadšení a chvály krás našeho hlavního města. V pondělí večer konala se přá- telská schůze při koncertu na ostrově Žofln- ském.
profesor Pešina doktor Panýrek Chodounská Slovan Karlov Týn Praha
23 article
Ústřední jednota českých 1é- kařů v král. českém, markrabstvi moravském a věvodství slezském konala v pondělí 27. května o 2. hodině od- polední svou jedenáctou valnou hromadu jako podsekce zdravotnicko-demografieké sekce sjez- dové. Schůzi tuto za účastenství stopadesáti lé- kařů v posluchárně dvorního rady pana prof. dra. Spiny zahájil starosta jednoly dr. Erazim Vlasák, městský lékař na Král. Vinohradech, delší řečí a navrhl k přijetí resoluci: »Češli lékaři z Čech, Moravy a Slezska, shromáždění na jedenácté letní valné hromadě své ústřední jednoty, vyslovují úplný souhlas s usnesením sjezdu lékařských komor, dne 25. května 1901 ve Vídni konaného, kterým slavně protestuje se proti zrušení usnesení lékařské komory pro království české před čtyřmi roky a ve kterém bylo prohlášeno, že přijímání lé- kařských míst u nemocenských pokladen mi- strovských jest nedůstojno stavu a vláda se žádá, aby změnila zákon o mistrovských po- kladnách v ten způsob, že tyto pokladny jsou povinny vypláceti svým členům nemocenské přispěvky, ale nejsou oprávněny poskytovati jím lékařské ošetřování. Nesplní-li vláda rakouská spravedlivé tyto požadavky všeho lékařstva v soustátí rakouském, bere na sebe vinu, že stav lékařský, druhdy zámožný a velice po- platný, bude hmotně úplně zničen.« Není to sice parlametním, ale přece vás za to žádám důtklivě: Přijměte tuto resoluci bez debaty a pokud možno s rovnou, stejnou i svornou mysli. (Výborně!) Navržená resoluce přijata jednohlasně.
profesor doktor Erazim Vlasák Král Čechy Morava Slezsko Vídeň lékařský komora
24 article
Při volhách na to provedených zvoleni byl pro rok 1902 pp.: starosta dr. Er. V lasá k, Král. Vinohrady; I. místopředseda dr. Václav Kallmůnzer, Mělnik; II. místopředseda dr. Václav Michal, Praha; výbor: docent dr. Jar. Bukovský, Praha; dr. Otakar Ja- nota, Praha; prof. dr. Matěj Pešina, Praha; primář dr. František Procházka, Praha; dr. Jan Semerád, Praha; dr. Josef Ska- lička, Praha; doc. dr. Ant. Veselý, Praha. Náhradníci výboru: dr. F. V. Bohdan, Ivanovice (Morava), prof. dr. Fr. Scherera dr. Alois Tomášek, Král. Vinohrady. Revi- soři účtů: dr. Zikmund Janke, Smícho a dr. Jan Ješek, Praha. Dr. V. Michal podával referát o zřízení nemocenské pokladny při jednotě. Členů této pokladny, má-li prosperovati, musí býti nej- méně 300. Budou rozeslány přihlašovací archy a na kollegách jest, aby se do pokladny této přihlašovali. Jako roční příspěvek na spolkový orgán »Časopis lékařů českých« povoleno 350 zl. Po formální této části ujali se předsednictví pan prof. dr. Gustav Kabrhel, předsed sekce hygienické, a pan městský fysik dr. J. Záhoř, místopředseda téže sekce. Mezi jed- náním dostavil se ke schůzi také předseda sjezdu prof. dr. J. Hlava. Generální sekretář docent dr. A. Veselý se omluvil. Následovaly přednášky dra. Skaličky a dra. Seme- ráda: Účast českého praktiekého lékaře v vědecké literatuře české. Dr. Skalička obiral s minulostí v tomto směru, kdežto dr. Semerád hleděl do budoucnosti.
doktor Král Kallmůnzer Václav Michal Bukovský Otakar profesor Pešina Procházka Semerád Josef ska docent Antonín Veselá Bohdan František Scherer Tomášek Janke Smícho Jan Ješek Michal Kabrhel A Veselá Skalička Praha Ivanovice Morava Skalička
25 article
Dr. Erazím Vlasák (Král. Vinohrady) podal krátký nástin dějin českých lékařských spolků: Prof. dr. J. Reinsberg: Čes ký soudní lékař. Přednášející probral v krát- kých rysech celý historický vývin státního čili soudního lékařství v království českém. Vyjmenoval všecky pěstitele české soudní mediciny: Popela, Weisse, Janovského, Bělo- hradského, Hněvkovského a m. j. i vzpomenul velkého reformátora soudního lékařství prof. dra. Hofmanna, jenž svou prací, rodem jsa Čech, zveličil značně jmeno soudního lékařství něme- ckého, ale vždycky byl a cítil se Čechem i při- spíval také do časopisu lékařů českých. V dalším dotkl se pan professor nynějšího stavu českého soudního lékaře. Ze staré doby zbyla ještě instituce tak zv. krajských soudních lékařů (plat 200 zl. r. č.) a krajských soúdních ranlékařů (plat 100 zl. r. č.); v Praze u zem- ského soudu jest zemský soudní lékař s platem 600 zl. r. č. a zemský soudní ranlékař s pla- tem 400 zl. r. č. a zemský soudní lékařský praktikant s platem 200 zl. r.č. O upravení nízkých těchto platů se jedná Řečník rozvinuje ve velkém otázku, jak si vésti má soudní lékař a kritisuje novou, právě vyda- nou taxu za soudně-lékařské výkony. (Vše- obecný potlesk.) Dr. L. Batěk: Český obecnía obvodni lékař. Řečník řádně odůvodně- nými slovy doporučoval českým obvodním a obecním lékařům, aby starali se o povznesení zdravotnického citu všeho českého lidu, aby chodili mezi tento a až podaří se jim vzdělati niveau lidu tohoto, soudicího dnes nedobřeo zdravotních autonomních orgánech, povznesese
doktor Vlasák Král profesor J Reinsberg Čes Popel Weiss Janovský Běla Hněvkovský Hofmann Čo Čecho L Batěk Praha krajský soudní lékař