2
masthead
V Praze, ve středu dne 29. května 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
před plácí ne
v Praze v zdmlnistrael
na měste . . . . . B K —
na čtvrt leta . a
s dvojí donářkoe
za město . . . . K 50h
ve sllalšek:
na měsíe . . .. . . 2 K,. 30h
Peštent
na mžste
ke
ne čtvrt lela.
s dvoji zásilkon
na měsí
z čivrt leta . . . . 11 K s0
Praha
Peštent
5
article
Další ohlasy o poměrech
balkánských.
Další ohlasy o poměrech
balkánských.
Jest jakýsi nepopíratelný nesouhlas mezi
růžovou náladou ve vnitřní politice této
poloviny říše a povšechnou nejasností situace
mezinárodní, v níž pozornost čím dále tím
patrněji se odvrací od Číny a jižní Afriky a
zabývá se především záležitostmi evropského
jihovýchodu. Proto delegační výklady mi-
nistra zahraničných záležitosti, jenž se vy-
slovil dosti obsažně a ne zcela uspokojivě
věcech balkánských, jsou stále ještě před
mělem úvah, z nichž vane týž duch neji
stoty a neurčitosti.
Zasluhuje zajisté povšimnutí, že na př.
polský časopis, vždy věrný tlumočník politiky
hraběte Goluchovského, v dopise vídeňském
snaží se vzbuditi přesvědčení, že rozhodnější
mluva jeho, již německé říšské časopisy
s netajenou zálibou vykládaly jako známku
ochlazení poměru Rakousko-Uherska a Ruska,
»vyplynula z neznámých desud v širšich
kruzích, velmi vážných příčin, kteréž přiměly
ministra zahraničných záležitostí k rozhod
nému osvědčení; neboť místní balkánští poli-
tikové »nemohli způsobiti takový pessimism
Spíše zdá se, že udály se v zákulisí jakés
vážné věci.«
V podobném smyslu asi pochopily vý
klad hraběte Goluchovského i časopisy fran-
couzské, z nichž na př. »Jour. des Débats«
se domnívá, že místo v Bulharsku způsob
v Petrohradě nemilý dojem, kdežto »Liberté«
označila stanovisko hraběte Goluchovského
lakožto »pangermánské«, což by se dalo
pochopiti jen z onoho podřízení, jakéž hrabě
Goluchovský vykázal zájmům hospo-
dářským pod zájmy politické
Franeouzský časopis tu patrně předpokládá.
že idea politiky trojspolkové jest v programu
politiky hraběte Goluchovského silnější, než
vlastní hospodářské záimy rakousko uherské.
Goluchovský
Čína
jižní Afrika
Rakousko
Uhersko
Rusko
Bulharsko
Petrohrad
6
article
Ještě v božíhodovém čísle svém vrací se
i »Temps« k delegačnímu exposé hr. Golu-
chovského a dospívá letomuto úsudku: » Kdo
zná obvyklou diskretnost a úřadní optimism
hraběte Goluchovského, nemůže nevěnovati
zcela zvláštní pozornosti jeho řeči. Mezi
množstvím příznaků, kteréž ohlašují, že Vý-
chod ociťuje se v předvečeru nových zmatků
a kteréž jaksi vyzývají Evropu, aby konečně
se zabývala účinně i s povšechným stavem
říše turecké, i jednotlivými otázkami balkán-
skými, není snad žádný příznak význačnější,
nežli upřímný poplach ministra rakousko-
uherského. Patrně v tomto okamžiku se
stal jihovýchod evropský středem »nízkého
tlaku vzduchu«, z něhož může propuknouti
bouře, jejíž účinkům ani jediný stát nedo-
vede uniknouti.«
Francouzský list ve svém článku napo-
vídá, že Rakousko-Uhersko vývojem událostí
jest odkázáno na uhájení a vývoj svého
vlivu na Balkáně.
Zvláště Srbsko, jak nedávný příval zpráv
z Vídně o královně Draze nasvědčoval, zdá
se býti v tomto okamžiku ohniskem soupeří
cích vlivů, a to tím více, že zprávy ony byly
pouhou předehrou k zahájení rozpravy o ná
slednictví na trůn srbský, ač královští man
želé srbští jsou velmi mladí.
Proto z pouhé žurnalistické povinnosti
zaznamenáváme, že za několik dní počet
»kandidovaných« následníků rozmnožil se
skorem na půl tuctu. Jmenujíť se! mladší
syn knížete černohorského kněžic Mirko,
kníže Leuchtenberský, baron Nikolič, pří-
buzný Obrenovičův, bývalý správce Bosny
Hercegoviny, a Karaďorděvič. Ve spojení
s Karaďorděvičem přinášejí vídeňské časopisy
i zcela vážně míněné hlasy z kruhů diplo-
matických, jak by se současně dala konečně
a trvale vyříditi i otázka okkupovaných zemí
Bosny a Hercegoviny.
Temps
Gola
Goluchovský
Mirka
Leuchtenberský
Nikolič
Obrenovičův
Evropa
Rakousko
Balkán
Srbsko
Vídeň
Bosna a Hercegovina
Bosna Hercegovina
Karadjordjevič
7
article
Netřeba zvláště připomínati, že ani toto
nápadné jmenování »následníkův« na králov
ský trůn srbský není prostředkem uklidňují
cím, ale jitřivým, směřujícím k rozséváni
podezření, žárlivosti a nevůle, zejmena mez
Srbskem a Černou Horou.
Časopisy ruské, právě došlé, zabývajíse
všecky výkladem exposé hr. Goluchowského.
při čemž nutno zaznamenati dvojí směr.
Jednak obmezují rozsah dosud neřeše-
ných otázek balkánských a tu zejmena » Mo-
skevské Vědomosti« píší tak, jakoby otázka
makedonská již nenáležela do oboru sporných
otázek. Pravít: »Osud Makedonie a řešení
znepokojujících ji politických a národních
sporů vzalo do svých rukou Rusko. Ono
vnuká Turecku zdrželivost a povolnost a
podnětu. Ruska ochotně důvěřují všecky
ostatní mocnosti, jimž záleží na zachování
nynějších poměrů na Balkáně. Malým tamním
státům nezbývá leč klidně důvěřovati bdě
losti Ruska a neutíkati se k nijakým kombi-
nacím, jež nikterak nedají se sloučiti s obme
zenou jejich silou.«
Ovšem bývají to právě malé státy bal-
kánské, kteréž nedovedou tak klidně pohlí-
žeti na věci, jak to posledně dokázalo Řecko
svou nešťastnou válkou s Tureckem.
Goluchowský
Srbsko
Černá Hora
Makedonie
Rusko
Turecko
Balkán
Řecko
8
article
Proto jest asi správnější názor druhý.
rozpoznání »Birž. Vědomostí«, kteréž maj
za to, že berlinský kongres zůmyslně učini
taková opatření na Balkáně a provedl ope-
race živoucích tam národů s okázalou ne-
šetrností k jejich dějinám a vývoji, potřebám
životním i budoucnosti. A tak evropská
diplomacie za 23 léta po berlínském kon-
gressu nemá naprosto nijakého zabezpečení
proti překvapením a náhlým výbuchům na
Balkáně. Ovšem by byly marné podobné pro-
středky, když všude do základů stavby uči-
něny byly podkopy. Základy stavby zřízen
na kongressu berlínském jsou špatné a odtud
prýští ony »nepříznivé příznaky«, o nichž ve
svém výkladu mluvil rakousko-uherský ministr
zahraničných záležitostí.
Balkán
9
article
»Novosti« soudí z exposé hr. Goluchow-
ského, že není úplně spokojen s postupem
událostí na Balkáně; politika ruská musí se
proto chovati k výkladům jeho opatrně
kriticky. Shoda rusko rakouská z r. 1897
sama o sobě jest velmi prospěšná, ale po-
zbyla by veškeré ceny, kdyby se vykročilo
z určitých mezí, čehož jsou známky zejmena
v důrazných radách, udělených Bulharskua
Srbsku. Nutno pevně trvati na zásadě, že
shoda z r. 1897 není nijakým rozděleníma
rozhraničením vlivu na poloostrově mezi
Ruskem a Rakousko Uherskem.
Ze všech ukázek těchto jest patrno, že
výkladem hraběte Goluchowského nepřibylo
jasnosti do poměrů balkánských a nepřibývá
jí ani urychleným návratem spojeneckých
vojsk z nejdálnějšího Východu. V tom ohledu
jest spíše odůvodněná domněnka, že všichni
účastníci chtějí mítí pro dobu zajisté ne-
dalekou — volné ruce. Vyslovili jsme již
opětně, že tato volnost jest především po-
žadavkem nastávajícího jednání o obnovu
obchodních smluv středoevropských, na jejichž
výsledku asi bude záviseti, podaří-li se po-
měry balkánské uklidniti čili nic. A tu ovšem
vnitřní nálada politiky cislajtánské hodně po-
zbývá na svém vychvalovaném významu.
Ruska
Goluchowský
Balkán
Rusko
Rakousko Uhersko
Bulharskua Srbsko
10
article
III. sjezd českých přirodozpytců
a lékařů v Praze.
III. sjezd českých přirodozpytců
a lékařů v Praze.
Práce v sekcích.
V sekci ranlékařské, které předsedaji
professoři dři. Maydl a Deyl a jejímžto se-
kretářem je docent dr. Bukovský, měl
úvodní slovo p. prof. Deyl. Pravil:
Velectění pánové, vílám Vás srdečně všecky.
jmenovitě milé hosty z Polska, Chorvatska
ostatních krajů slovanských, jež — pro chvat
sjezdový — v tomto prvém sezeni mi dosud
vyjmenovati nelze.
Dovolte mi, abych Vám nejprv sdělil,ž
sekce naše si pokládá za čest a potěšení, zvo-
liti za své čestné předsedy dnes už přijevší slo-
vanské hosty: prof. dra. Talko z Lublina, dra.
Dobruckého z Lublína, dra. Čačkovice ze Zá-
hřebu, dra. Krynského z Krakova, dra. Orzela
z Varšavy. Pozdravuji je zde a vítám ještě
jednou co nejupřimněji všecky, kleří neohlížejíce
se po obtižích cesty přijeli k nám, nesouce
ukázky své vědy, aby pohlédli na naši — vzá-
jemné to ocenění: toť byla by vzájemnost nej-
možnější. Nás nepojí ni šovinismus, ni zábava,
ni měnivá politika, nýbrž práce, byť někdy ne
snadná. Však vzpomínám slavného stavitele,
jenž na pracný svůj plán napsal: »Labor ipse
voluptas«. Dnešní povznešené vědomí kalí jen
vzpomínka — jak v životě bývá, — že domácí
pán těchto prostorů, soudruh předseda, prof.
Maydl
Deyl
doktor
Bukovský
profesor
Krynský
Labora
Praha
Polsko
Chorvatsko
Lublin
Krakov
Varšava
11
article
Maydl, ač dochází již na kliniku, na místo vy
nikajícího svého působení, na radu starostlivých
přátel ještě zasedání se neúčastní. Myslím, že
otevru nejlépe i jeho jmenem dnešní sezení z
souhlasu Vás všech upřímným přáním, aby
brzo zasedl mezi námi! Prosím p. koll. dra.
Talko, aby se laskavě ujal předsednictví.
Na to přednášel p. dvorní rada professor
dr. J. Schöbl: O propagaci zhoub-
ných nádorů očních do tukov
tkáně očnicové; prof. dr. K. Paw lí k
O srostěninách na nádorech ro-
didel; prof. dr. V. Janovský: Před-
náška orientační o dnešním stavu
kapavky; dr. Frant. Zahradnický
O výsledcích Vulpiusovy operace
transplantací šlach při obrnách
končetinových a deformitách
z nich resultujících; dr. Václav
Kopfstein: Vývoj kankroidu v epi
dermální traumatické cystě sa-
krální; dr. V. Chlumský, assistent uni-
versity Ivovské, krajan český, demonstruje nový
knoflik ku seřízení anastomos střevních, který
je zkonstruován z čistého magnesia. V zažívacím
traktu vymizí v době 10—14 dní úplně; dr.
Ot. Kutwirt: O dnešním způsob
operací nádorů nosohltanový ch,
zvlástě fibromů.
V sekci mineralogieko-geografické
jsou předsedy pp. professoři dři. Vrba
Woldřich; tajemníkem p. dr. F. Slavík.
Maydl
doktor
J Schöbl
profesor
K Paw
V Janovský
František
Zahradnický
Kopfstein
V Chlumský
Otakar
Vrba Woldřich
Talca
12
article
První ujal se zde slova prof. dr. F. Počta
O korálech z palaeozoické pánve
české. Přednášejíci dokončil druhou část
osmého dílu Barandova: Systěme silurien du
cěntre de la Bohěme, čímž vědecké zpracování
mechovek a láčkovců, uchovaných ve sbírce
Barrandově ukončeno bylo.
První části, která uveřejněna byla r. 1894.
přidáno bylo 21 tabuli, druhé pak 99, tak že
celkem obsahuje VIII. díl 120 tabulí, většinou
ještě za dozoru Barrandova kreslených, nebo
přednášející sám jen 29 tabulí přidal.
K práci této pořízena byla sbírka mikrosko-
pických průřezů dvoji velikosti a sice 11 em
dlouhých, 7 cm. širokých a 7 cm. dlouhých,
5 em. širokých. Sbírka tato započata byla prot.
Novákem, čítá přes 1000 kusů a předstihuje jak
vnější úpravou, tak i bohatstvím svým známou
podobnou sbírku korálů prof. Schlütra v Bonnu
nad Rýnem, která až dosud v té příčině za předn
pokládána byla.
Korálů z prvohorní pánve naší popsáno
v práci právě dokončené celkem 41 rodů se
120 druhy. Všecky jsou na tabulích zobrazeny
jednak vnějším tvarem svým, jednak mikroskopi-
ckou strukturou. Mnohé z obrazů, objasňujícíeh
vnitřní skladbu, jsou vzaty přímo z fotografil, po-
řízených velkým zvětšovacím přístrojem fotogra-
fickým.. k tomu účelu museem zvlášť zakoune
profesor
doktor
F Počta
Přednášejík
jít le Bohout
Barrandův
Novák
Schlütra
Korál
Barrandov
Bonn nad Rýn
centimetr
13
article
ným. Studiemi těmi podány příspěvky k důklad-
nějšímu seznání některých čeledí z vymřelých
korálů čtyrčetných (Rugosa) tak, že bylo nutno
na základě výsledků těch navrhnouti nové roz-
třídění velikého oddělení toho. Dále dokázána
v naší prvohorní pánvi zajímavá, rovněž vymřelí
skupina Monticuliporid, zastoupená šesti rody.
S geologického stanoviska zajímavý výsledek
práce té mimo jině jest ten, že zjištěny byly
v palaeozoické pánvi naší útesy korálové; nej
starší z nich pochází ze spodního siluru (z vrstev
da) a sestává vesměs z Monticuliporid; další dva
jsou v siluru svrchním (ve vrstvách ez) a po
slední, nejrozsáhlejší, v devonu (ve vrstvách fa)
K tomu demonstruje skvostnou kollekci vý
brusů i tabule hotové pro dokončení díla Bar-
randeova.
Prof. Cyrill ryt. Purkyně promluvi
o stratigrafii a tektonice uhelno-
permské pánve plzeňské, dr. Františel
Bayer přednášel o nových rybách če-
ského křídového útvaru, dr. Ervi
Bayer o důležitosti praeparac
fossilní kutikuly ku drobnohled-
nému studilu ve fytopalaemntologii;
přednáška ohlášená ředitelem Josefem Klvaňou
z Kyjova nekonala se, jelikož pan přednášejíeí
nemohl se pro truchlivou událost rodinnou sjezdu
osobně zúčastniti; ředitel František Wurm
o kontaktlních proměnáchhorni
vseverních Čech ác ch, prof. dr. J. N.
profesor
Cyrill
promluvi
doktor
Bayer
Ervi Bayer
Klvaňa
Wurm
J N
Kyjov
Čechy
Monticuliporid
14
article
Woldřich podal zprávu o zemětře se n
ze dne 10. ledna 1901 v severový
chodních Čechá ch. Řečník podal před-
běžně stručný obsah většího pojednání o zjevu
tom, předloženého právě české akademii věd
a komisi pro zemětřesení při císařské akademii
ve Vídni. Zemětřesení vzniklo dne 10. ledna ve
3 hodiny 32 minut 20 vteřin ráno v ekliptickém
epicentru mezi Trutnovem a Náchodem se roz-
prostírajícím, v hypogentrüm axialním v hloubce
asi 35 km. spočívajícím; dosáhlo zde stupně
sedmé skály Rossiho a rozšířilo se po severo-
východních Čechách, zasaliovalo přes hranice
království českého do Sas až za Drážďany, do
pruského Slezska až za Vratislav, do knížectví
slezského a do Moravy až přes Brno. Vznik jeho
souvisí úplně s tektonikou severovýchodních Čech,
zejmena se zlomy, souložnými hrbetům sudet-
ským a rozšíření jeho od jihovýchodu k severo-
západu. Dělo se podél dlouhé dislokační čáry
od Myšně v Sasku poděl úpatí jizerských hor
s malými přestávkami až k České Třebové
běžící. Jest tudíž zemětřesení to povahy tekto-
nicko dislokační.
nslet
Woldřich
Rossi
Sas
Vratislav
Vídeň
Trutnov
Náchod
východní Čechy
Drážďany
Slezsko
Morava
Brno
Čechy
Sasko
Český Třebová
km
15
article
Rýhy na vápencích devonských podobny
škrábům glacialním v okolí pražském«.
Přednášející předkládá řadu vzorků vá-
pence vrstev Ggi od Hlubočep, Slivence, Karlova
Týna atd. pocházejících a na zvětralém povrchu
svém velmi zajímavě na glaciální škráby úplně
upomínající rýhy vykazujících a srovnává je
s předloženými škráby glacialními z Alp. Zá-
hadné rýhy tyto z okolí pražského nemá však
za původu glacialního, nýbrž za zvětráním
vzniklé rýhy podél jemných spár, vápenec pro-
stupujících a smršťovacím tlakem uvnitř jeho
povstalých. Náhled ten zakládá jednak na směru
rýh samých, jednak na vzorcích, vykazujících
na povrchu svém rýhy, na spodní straně však
i pouhým okem viditelné spáry tímtéž směrem
ležící. Podrobné pojednání o zjevu tom pro tisk
so připravuje.
»Demonstrace o vzniku různých podo
vyv řelin.«
Přednášející vysvětluje zvláštní přístroj
k účelu tomu jím sestavený, demonstruje pak
vznik příkrovů, kup jednorodých a složitých
laceolithů, apofys atd. a předkládá vzorky jevů
těchto přístrojem předvedeným na geologickém
ústavu zhotovených.
Pokus napodobení výbuchu sopečného,
k němuž jest potřebí místnosti zatemnělé, pro-
veden panem přednášejícím v pondělí o čtvrt nu
9. hod. večer v posluchárně přírodovědeckých
ústavů na Karlově náměsti č. 21.
Ku konci schůze sdělen dopis dra. Emila
Holuba z Vídně, jenž churavostí a zaneprázd-
něním omlouvá, že nepřijel na sjezd, a přeje
vědecké práci v sekci plného zdaru.
Holub
Hlubočepy
Slivenec
Karlov Týn
Alpy
Karlov náměst
Vídeň
16
article
Druhý den, 27. kvělna, přednášeli: MUDr.
K. Pařík: »0 nalezíštích pyro pu
na úpatí českého Středohor
co do rozlohy a výnosnosťi. Pro
dr. J. L. Barvíř: »O potřebál c
intensivnějšího studia petro-
grafického u nás.«
Doufá, že přiští sjezd přírodozpytců českých
bude moci znamenati u nás obrat k lepšímu
i v oboru bádání petrografického, a že časem
bude zařízen také zemský geologický ústav, jejž
by si nejvhodněji předslavoval při museu krá
lovství českého, ústav, jaký by vyhovoval poža
davkům vědeckého i praktického bádání mo
derního, tedy na př. s oddělením chemickým
a s oddělením pro zkoumání užitečných mate
rialií z oboru hornin všeho druhu. Ústav takový
měl by bádání odborné prováděti nejen po
drobně, nýbrž i soustavně na prospěch vědecký
i hmotný naší vlasti.
Notář JUDr. M. Kříž: Diluvi umi n
Moravě, současnost díluviálního člověka s ma-
mutem; hiatus mezi člověkem pravěkým a před
věkým. Prof. Ant. Bukovský: Rozbo
několika nerostů kutnohorských.
Ředitel škol K. Čermák: Nálezy neoli
thických nástrojů v Dalmacili a n
Cerné Hoře. Prof. dr. Soukup: Po-
věsti o kožených mostech. Prof. dr-
Vrba: 1. O soutvárné skupině
strengitu a skonditu. 2. O někte-
rých minerálech z okolí kutno-
horského. Dr. Frant. Slavík: 1. O nč-
kterých krystallech titanitu.
2. O některých vyvřelinách středo-
čoského orackamlia v okoli Radnie
K Pařík
doktor
Barvíř
JUDr
profesor
Antonín
Bukovský
K Čermák
Soukup
Vrba
František
Dalmacit
Cerný hoře
Diluvi umi můj Morava
17
article
a Zvíkovce. Po této přednášce končí prof.
Woldřich zasedání sekce a děkuje všem členům
i účastníkům sjezdu za účast, především milému
hostu polskému prof. dru. WI. Szajnochovi
z Krakova, hostům z Moravy a z českého ven-
kova, jakož i četným účastníkům pražským,
kteří se přičinili ke zdaru činnosti sekční.
Večer týž den provedl p. professor v po-
sluchárně přirodovědeckých ústavů na Karlově
náměstí svůj pokus napodobení sopečného vý-
buchu, blíže popsaný v »Přispěvcích k experi-
mentální geologii«, které účastníkům schůze byly
rozdány. V úterý ráno jedna část účastníků této
sekce odejela do Příbrami k návštěvě tamějších
dolů a hutí za vedení p. prof. dra. Vrbya
druhá část podnikla výlet do Karlova Týna ku
geologické vycházce do siluru-devonu mezi
Karlovým Týnem a Berounem. Vycházku vedl
p. prof. dr. Woldřich.
Sekce tisková, zanášející se odborným
tiskem přírodovědeckým a lékařským, konala
schůzi svou v technice dne 28. května 1901
o 4. hod. odpolední, Prof. dr. O. Schrutz
přednášel o starých českých tiscích lékařských.
Dr. Duchoslav Panýrek: Český svaz zá-
stupeů tisku lékařského a přírodovědeckého
jeho poměr k mezinárodnímu svazu tisku lěkar-
ského. V prvních počáteích periodické literatury
lékařské nebylo žurnálů lékařských. Byl žurnál,
»Časopis lékařů českých«, ale nebylo žurnalistů.
profesor
Woldřich
doktor
Schrutz
Duchoslav Panýrek
Zvíkovec
Wisconsin
Krakov
Morava
Karlov náměstí
Příbram
Karlov Týn
Karlová Týn
Beroun
Český svaz zá
18
article
Časopis obstarávaly všecky síly jaksi z ochoty
nebylo stalých redaktorů a nebylo stálých při
spívatelů. Honorář se neplatil. Někdy neplacený,
nehonorovaný redaktor musil napsati celé číslo
sám. Český národ vzrůstal, vznikly vedle »Časo-
pisu českých lékařů« nové časopisy. Dnes máme
již dle dra. Semeráda 14 periodiekých publikacl
lékařských, hygienických a populárních. V re-
dakcích časopisů těch sedí dnes mnoho lékar-
ských žurnalistů. Proto navrhuje, aby zřízen
byl svaz českých lékařských žurnalistů. Svaz
tento má své zdůvodnění také v tom, že na
loňském mezinárodním sjezdu lékařského tisku
v Paříži byli jsme ignorováni. Ze Slovanů byli
ofieiálně zastoupeni toliko Rusové. Chce se dnes
organisovati slovanský lékařský tisk a proto je
nutno, aby žurnalisté tékařští byli v kazdlé slo-
vanské zemi zorganisováni. Takový jednotlivý
slovanský svaz lékařský mohl by vystupovati na
venek a šířiti znalost o lékařské literatuře toho
kterého slovanského národa. Prof. dr. Pešina,
dr. Kose a Pelnář měli na starosti učiniti při-
pravy k zřízehí žurnalistického svazu lékařsko-
přírodnického v Čechách. Tito lékaři postaral
še o to, aby na III. sjezdu českých přírod -
zpytců a lékařů byla zřízena sekce tísková.
Semerád
Rus
profesor
doktor
Pešina
Kos
Pelnář
Časo
Paříž
Čechy
svaz český lékařský žurnalista
Slovan
svaz lékařskýpřírodnický
19
article
Předsédou této sekce je prof. Nekut a sekre
tářem dr. Panýrek. Přednášející slibuje co nej
dřive sestaviti stanovy pro svaz českých lékař
ských žurnalistů. (Výborně.)
Na to promluvil prof. dr. M. Peši na
»o potřebě zastoupení našeho ti
skového združení v mezinárod-
ním Iékařském tisku.« Přednášejíeí
upozorňuje na ten smutný fakt, že není lékař
ský náš tisk respektován v cizině. Je nutno při-
činíti se o to, aby združení českých přírodo-
vědeckých a lékařských žurnalistů bylo zastou-
peno na mezinárodním sjezdu lékařského tísku,
který se má letos konati v Brusselu.
Na konec navrhuje resoluci, která přijata
jednollssně: Podepsané předsednictvo XII. sekce
tiskové při III. sjezdu českých přírodozpytců
lékařů konaném v Praze ve dnech 25. až 29.
května 1901, dovoluje si žádati sl. předsed-
nictvo organisačního komitétu internacionálního
sjezdu pro tisk lékařský v Brusselu, aby mu
bylo zajištěno spolupracovnictví v pracích sjezdu
tiskového.« Resoluce tato se zašle svrchu jmeno-
vanému komitétu.
Dr. Josef Pelnář pojednává o refero
vání o českýh pracích v časopi
sech cizich.
Debaty zúčastnili se dři.: Wassermann
Veselý a Lenz. Doc. dr. Veselý žádá, aby každý
autor český dbal toho, aby na jeho prác
v cizím jazyku uveřejněné bylo podotčeno » pře-
loženo z českého«. Přijata na konec resoluce
»Tisková sekce III. sjezdu českých přírodo
zpyteů a lékařů usnáší se, aby práce referent-
ská pro cizí žurnály byla zorganisována a roz
dělena.« Resoluci provede nové združení če-
ských přírodovědeckých a lékařských žur
nalistů.
doktor
Panýrek
profesor
M Peš
Pelnář
Wassermann Veselá
Lenz
docent
Veselá
Brusel
Praha
svaz český lékař
20
article
Dr. Duch. Panýrek: Jazyková ry
zost v lékařském tisku české m.
V lékařských našich pracích a časopisech
neni mateřská naše řeč respektována tak, jak
by se slušelo. Nalezají se tam syntaktické
i pravopisné chyby. Někde nalezneme docel
zvlastní jargon vědecký. Užívá se velice mnoho
cizích slov a k těmto slovům se přidávají do-
konce české koncovky. Řečník sbírá už 10 l
krásné kvěly tyto. Mohl by jich velice mnoho
uvésti, ale přestává jen na několika ukázkách
Ve stylistice se shledáváme s ukrutně dlouhými
větami, které jsou výsledkem u následkem četby
německých vědeckých knih. Český styl žádá
věty krátké. Přednášející čte jednu větuv z roč-
níku 1893 »Časopisů lékařů českých« z věde
ckého článku, která zaujímala téměři celou tiskovou
stranu velkého formátu. (Všeobscná veselost.) Uká-
zalo se také z jiných stran na to, že čeští věde
i v populárních článcích, kde byměl býti sloh co
nejvíce průzračný, užívají zkažené a nesrozumi-
telné češtiny. Čeští vědei lékařští čtou ponejvíee
jen německé vědecké spisy. Českých spisů bele-
tristických si nevšimají a přece by se četbou
těchto mohli zdokonaliti v mateřské řeči. Dopo-
ručuje, aby si vědec vždy svou práci přečet
nahlas a hned pozná velké vady svého slohu.
Řečník sám studoval i gramatiku i brusy če-
ského jazyka, aby svůj český sloh polepšil.
Na konec usneseno, aby byl určitě poslá
někdo ve případu, bude-li učiněno naší žádost
zadost, k mezinárodnímu siezdu tisku lékař
bdzá sstcos ie
pen
21
article
Na ranní a odpol. listy
s přílohami (. Naučný Obzor ve
středu a „Literárnl Hlidka
v pátuk) předplácí ss:
Praze v adninlstraei
na měsín. . . . . . . 2 K — h
na čtvst leta . . . . . 6 K —h
s drojí čonálken
na čtvt leta . . . . . 7 K 50 h
ve filsikách
. 2 K S0h
na něsíc . ..
Fošton:
na měsíc . . . . . . 9 K 60h
na čtvrt leta
s dvojí zásilkona K s0 k
na měst
na čtvrt leta . . . . 11 K 40h
Praha
Literárnl Hlidek
22
article
ského, letos v létě pořádánu býti majícímu. Pan
prof. Pešina se uvoluje, že pojede ke sjezdu a
kdyby nemohl, pojede tam p. dr. Panýrek.
Sekční schůzi předsedal za p. prok. Nekuta
p. prof. dr. Chodounský.
Z kroníky sjezdové. Na Boží hod
svatodušní dopoledne podniklo několik set účast-
níků sjezdových výlet do Karlova Týna, jehož
se zúčastnili všichní Slované na sjszdu se nale-
zající. Večerem vrátili se do Prahy a navštívili
zahradu Měšťanské besedy. Komitét organisační
se stará pečlivě o své slovänské hosty a pro-
vádi je po všech památnostoch Prahy. Hosté
naši jsou plni nadšení a chvály krás našeho
hlavního města. V pondělí večer konala se přá-
telská schůze při koncertu na ostrově Žofln-
ském.
profesor
Pešina
doktor
Panýrek
Chodounská
Slovan
Karlov Týn
Praha
23
article
Ústřední jednota českých 1é-
kařů v král. českém, markrabstvi
moravském a věvodství slezském
konala v pondělí 27. května o 2. hodině od-
polední svou jedenáctou valnou hromadu jako
podsekce zdravotnicko-demografieké sekce sjez-
dové. Schůzi tuto za účastenství stopadesáti lé-
kařů v posluchárně dvorního rady pana prof.
dra. Spiny zahájil starosta jednoly dr. Erazim
Vlasák, městský lékař na Král. Vinohradech,
delší řečí a navrhl k přijetí resoluci:
»Češli lékaři z Čech, Moravy a Slezska,
shromáždění na jedenácté letní valné hromadě
své ústřední jednoty, vyslovují úplný souhlas
s usnesením sjezdu lékařských komor, dne 25.
května 1901 ve Vídni konaného, kterým slavně
protestuje se proti zrušení usnesení lékařské
komory pro království české před čtyřmi roky
a ve kterém bylo prohlášeno, že přijímání lé-
kařských míst u nemocenských pokladen mi-
strovských jest nedůstojno stavu a vláda se
žádá, aby změnila zákon o mistrovských po-
kladnách v ten způsob, že tyto pokladny jsou
povinny vypláceti svým členům nemocenské
přispěvky, ale nejsou oprávněny poskytovati jím
lékařské ošetřování. Nesplní-li vláda rakouská
spravedlivé tyto požadavky všeho lékařstva
v soustátí rakouském, bere na sebe vinu, že
stav lékařský, druhdy zámožný a velice po-
platný, bude hmotně úplně zničen.«
Není to sice parlametním, ale přece vás
za to žádám důtklivě: Přijměte tuto resoluci
bez debaty a pokud možno s rovnou, stejnou
i svornou mysli. (Výborně!)
Navržená resoluce přijata jednohlasně.
profesor
doktor
Erazim Vlasák
Král
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
lékařský komora
24
article
Při volhách na to provedených zvoleni byl
pro rok 1902 pp.: starosta dr. Er. V lasá k,
Král. Vinohrady; I. místopředseda dr. Václav
Kallmůnzer, Mělnik; II. místopředseda dr.
Václav Michal, Praha; výbor: docent dr.
Jar. Bukovský, Praha; dr. Otakar Ja-
nota, Praha; prof. dr. Matěj Pešina, Praha;
primář dr. František Procházka, Praha;
dr. Jan Semerád, Praha; dr. Josef Ska-
lička, Praha; doc. dr. Ant. Veselý, Praha.
Náhradníci výboru: dr. F. V. Bohdan,
Ivanovice (Morava), prof. dr. Fr. Scherera
dr. Alois Tomášek, Král. Vinohrady. Revi-
soři účtů: dr. Zikmund Janke, Smícho
a dr. Jan Ješek, Praha.
Dr. V. Michal podával referát o zřízení
nemocenské pokladny při jednotě. Členů této
pokladny, má-li prosperovati, musí býti nej-
méně 300. Budou rozeslány přihlašovací archy
a na kollegách jest, aby se do pokladny této
přihlašovali.
Jako roční příspěvek na spolkový orgán
»Časopis lékařů českých« povoleno 350 zl.
Po formální této části ujali se předsednictví
pan prof. dr. Gustav Kabrhel, předsed
sekce hygienické, a pan městský fysik dr. J.
Záhoř, místopředseda téže sekce. Mezi jed-
náním dostavil se ke schůzi také předseda
sjezdu prof. dr. J. Hlava. Generální sekretář
docent dr. A. Veselý se omluvil. Následovaly
přednášky dra. Skaličky a dra. Seme-
ráda: Účast českého praktiekého lékaře v
vědecké literatuře české. Dr. Skalička obiral s
minulostí v tomto směru, kdežto dr. Semerád
hleděl do budoucnosti.
doktor
Král
Kallmůnzer
Václav Michal
Bukovský
Otakar
profesor
Pešina
Procházka
Semerád
Josef ska
docent
Antonín
Veselá
Bohdan
František
Scherer
Tomášek
Janke
Smícho
Jan Ješek
Michal
Kabrhel
A Veselá
Skalička
Praha
Ivanovice
Morava
Skalička
25
article
Dr. Erazím Vlasák (Král. Vinohrady)
podal krátký nástin dějin českých lékařských
spolků:
Prof. dr. J. Reinsberg: Čes ký
soudní lékař. Přednášející probral v krát-
kých rysech celý historický vývin státního čili
soudního lékařství v království českém.
Vyjmenoval všecky pěstitele české soudní
mediciny: Popela, Weisse, Janovského, Bělo-
hradského, Hněvkovského a m. j. i vzpomenul
velkého reformátora soudního lékařství prof. dra.
Hofmanna, jenž svou prací, rodem jsa Čech,
zveličil značně jmeno soudního lékařství něme-
ckého, ale vždycky byl a cítil se Čechem i při-
spíval také do časopisu lékařů českých.
V dalším dotkl se pan professor nynějšího
stavu českého soudního lékaře. Ze staré doby
zbyla ještě instituce tak zv. krajských soudních
lékařů (plat 200 zl. r. č.) a krajských soúdních
ranlékařů (plat 100 zl. r. č.); v Praze u zem-
ského soudu jest zemský soudní lékař s platem
600 zl. r. č. a zemský soudní ranlékař s pla-
tem 400 zl. r. č. a zemský soudní lékařský
praktikant s platem 200 zl. r.č.
O upravení nízkých těchto platů se jedná
Řečník rozvinuje ve velkém otázku, jak si vésti
má soudní lékař a kritisuje novou, právě vyda-
nou taxu za soudně-lékařské výkony. (Vše-
obecný potlesk.)
Dr. L. Batěk: Český obecnía
obvodni lékař. Řečník řádně odůvodně-
nými slovy doporučoval českým obvodním
a obecním lékařům, aby starali se o povznesení
zdravotnického citu všeho českého lidu, aby
chodili mezi tento a až podaří se jim vzdělati
niveau lidu tohoto, soudicího dnes nedobřeo
zdravotních autonomních orgánech, povznesese
doktor
Vlasák
Král
profesor
J Reinsberg
Čes
Popel
Weiss
Janovský
Běla
Hněvkovský
Hofmann
Čo
Čecho
L Batěk
Praha
krajský soudní lékař