ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 defc0680-1bb5-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 15 celkem · entity: person 104, place 20, org 5, work 1
1 masthead
Dne 18 listopaďu 1902.
2 masthead
KALK
3 masthead
Číslo 316 Strana 3.
4 article
1146 kor.; harmonium Kohoutovo v ceně 1500 kor. dosud neprodáno. Knihovní deficit obnáší ciferně as 7,200.000 korun, ale bude dle všeho mno- hem, snad až o půl třetího millionu korun menší, a sice proto, že celá řada položek jest fingována. K sanačnímu fondu upsal p. Kohout, syn zatčeného, 10.000 kor. Komise sanační s předsedou p. Inž. Křídlem svolá v brzce schůzi věřitelů (vkladatelů) a sice za tím účelem, aby tito slevili ze svých vkladů 20 proc. Sanačního fondu totíž možno užiti jen při likvidaci; kdyby ale došlo ke konkursu, pak by to bylo hrozné, neboť konkurs může trvati 8 až 10 let, útraty jeho budou ohromné a lnteressenti připraví se o pomo sanačního fondu přes jeden millicn korun, který v případě konkursu od- padá. Při konkurau záložny mělnické musili se vkladatelé spokojíti s 30 proc., při benešovské do- konce u 13 proc., ač u obou bylo též ručení neob- mezené. Za ta leta, pokud by konkurs trval, ztratili by vkladatelé jen na úrocích více, než bude nyní čí- niti celých těch 20 proc. jež by svých vkladů sle- vili. Rozhodnou tedy dle všeho o osudu záložny i o svém vlastním majetku páni vkladatelé saml. Lépe tedy, když také vkladatelé přičiní se o sanování nešťastné záložny.
Kohoutův Ing Křídlo
5 article
Z c. k. zemského trestního soudu v Praze. »Poněvadž ve vedení knih Svato- václavské záložny objevlly se nepravidel- nosti, a zejména ohledně zápisů vkladů peněžních pochybnosti nastaly, zdali se nejedná o záplsy bez skutečného složení peněz, pokládá vyšetřující soudce r. z. s. pan Kursch zapotřebí svéma šetření podro- biti také takovéto záplsy vkladů a vyzývá proto všecky držitele vkladních knížek, kteří tak dosud neučinili, aby v zájmu svém a v zájmu vyšetřování, pokud možno do konce listopadu buď své vkladní knížky v záložně k revisi předložili, aneb záložně nebo c. k. zemskému trestnímu soudu v Praze dopisem oznámili číslo své knížky, jméno a částku, na kterou zní, jakož i datum posledního záplsu. Není sice nevyhnutelně za- potřebí udati svou vlastní adressu, avšak pro případ, že by vkladní knížky se zápisem v sáložně nesouhla- slly, leží to v zájmu vkladatele. Příspěvky na záchranu Svatováelavské záložny. (Pokrač) J. Exc. Karel Ervín hrabé Nostitz-Rlenek a Marie hrab. Nostitz-Rienek 20.000 kor, prof. Jul. Košnář dalších 5000 kor., prof. dr. Fr. X. Krištůfek 12.000 kor., kanov. Jos. Kyselka k dříve složeným 4000 kor. dalších 3670 kor. ; po 5000 kor.: blskup Fr. Bauer, inž. Fr. B. Čecháč P. Kreipl; po 4000 kor.: far. Fr. Paták; po 3000 kor.: Jos. Václavek a V. Knytl, far. K. Schnelder; po 2000 kor.: biskup dr. Schöbl, biskup J. M. Říha, provinc. V. K., fsr.: Ferd. Schmidt, Fr. Techertner, Jan Brož, Jan N. Černohouz, vrch. účet. rada Blo- man; po 1500 kor.: far.: L. Kazda a J. Sirůček, prof. dr. Jar. Sedláček; po 1480 kor.: řád redempt. v Praze; po 1240 kor.: Jos. a Ant. Frček; po 1237 kor.: prlor Ber. Hejhal; po 1200 kor. : far.
Svata Kursch Karel Ervín Nostitz Rlenek Marie profesor Jula doktor Bauer Ing František Kreipl Paták Václavek V Knytl K Schnelder Schöbl Říha V K Schmidt Techertner Brož N Černohouz L Kazda J Sirůček Jar Sedláček Praha Francie rada blo kora
6 article
Fr. Chejnovský, Jos. Mikolášek, vík. Jos. Kaplan, děk. Ant. Kozák, c. k. rada J. L. Neumann, roln. V. Ryba; po 1020 kor.: far. Jan Řezníček; po 1082 kor.: Em. Raus; po 1167 kor.; fsr. J. Sla- úmyslná, jíž dociluje se zvláštní malebnosti, není však na úkor tomuto umění, neboť je to ona asy- metrie a náhodnost, s níž setkáváme se všude v pří- rodě a jež působí tak harmonicky ne na rozum, ale na cit, jenž jedině dovede ji vystihnouti. Podívejte se na obraz žaponský: vše na něm je jako bez plánu, bez komposice rozhozeno — ale přece je v tom určitý zákon, takový zákon, jaký dal Bůh přírodě. Je to ideálnost typu, vytěžená z indl- viduálné mnohosti, praví o tom p. Mádl Ne povrch, ale podstatu, zhuštěný a soustředěný řád mnohostl a rozmanitosti zjevů a pochodů, základní jejich osnovu a formu — to chce zachytisl, a to také podává umění žaponské! Idealistické tedy je toto umění přese všechen intimní styk s přírodou a přese všechy do nejmenších nuancí vypracovaní detally. Toť v krátkosti několík vyznačných rysů žapon- ského umění, z něhož v mnohém může čerpati umění naše poučení. Komu však zvláště doporoučel bych výstavku tuto, toť všichni, kdož zajímají se zvláště o tu nej- mladší, teprvé rašící větévku umění našeho, totižo umělecký průmysl; neboť pro ten lze tu mnohoa vzácných pokynů nasbírati. Proto nejen milovník umění, nejen umělec, ale I řeme-lník, pokud v uměleckém průmyslu pracuje, měl by se sem podívati, aby poznal, jak i ta nejne- patrnější věc, nejdrobnější výrobek ruky lidské může nabýti takořka uměleckého posvěcení. Taková vý- stavka znamená taky kus umělecké výchovy, o níž se teď tolik mluví. Třeba jen s láskou a svědomitostí věcl sl všlmnoutl.
František Chejnovský Jos Mikolášek Neumann V Ryba Řezníček J Sl bůh Mádl Kozák
7 article
vík; po 1000 kor.: Akademie Křesťanská v Praze, far.: J. Arnošt, J. S. Baar, V. Brabec, Jos. Buchar, K. Grossmanu, dr. R Horský, K. Janda, Jar. Rou- ček, Jos. Ruml, dr. Kar. Řehák, Jos. Schneider, Mik. Simon, V. Stejskal. Fr. Stibor; děk.: Fr. Hartmanu, K. Hodinář, St. Rýgl; prof. dr. Jos. Rieber: spirit. Jan Šihánek, Jos. Hladík, pref. Stan. Bambas, prob. Jos. Bernat, kanov. dr. Jak. Hodr, Ant. Kleuka, katech.: Ferd. Čepalák a Vavř. Hojsa, kapl. V. Roudulcký, bar. Adolf Leouhardi, Karel Rückl, Ant. Schramek, JUDr. Ant. Zahradník, Mar. Zárubová, Jos. Zvěřina, kn. arc. rada. (Pokrač.)
Arnošt Baar V Brabec Jos K Grossman doktor R Horská K Janda Roa Ruml Kara Řehák Schneider Simon V Stejskal Stibor Hartman Stanislav Rýgl profesor Šihánek Hladík Bambas Bernat Hodr Antonín Hojsa V Roudulcký Leouhardi Rückl Schramek JUDr Zahradník Zárubová Zvěřina Praha Buchara Jos Mar akademie křesťanský Mik
8 article
Včerejší »Čas« věnuje opět delší odstavec zá- ležitosti Svatováclavské záložny. Uvádí několik fakt, s nimiž souhlasiti musí každý soudný pozorovatel prů- běhu celé aféry; nedovede si však, jako obyčejně. odepříti nespravedlivých štulců těm nenáviděným ka- tolickým klerikálům. Zcela správně klade včerejší »Čas« důraz na to, že hrozící katastrofou bylo by v první řadě postiženo, ba zničeno bezpočtu malých existencí, jimž pomoci jast nutno. Piše: Ošizeným obětím nutno umožniti, aby nebyly na dlouhá leta existenčně zničeny. Tisíce súčastněných v záložně Svatováclavské znamená mnoho pro náš hospodářský život. Tém musí býti pomoženo. Dobrý byl svého času návrh v městské radě pražské, podaný drem. Černohorským, aby obec svému postiženému úředni- ctvu přispěla půjčkou. Něco podobného mělo by se státi i pro ostatní novinné oběti. Veškerá naše veřej- nost by měla sbírati sanační fond ne pro klerikální záložnu, ale pro její oběti. To jsou rozumná slova, jímiž rozšíříti se může zájem o nešťastné oběti i mezl kruhy dosud úplně netečnýml. Za to tím rozhodněji ohraditi se musíme proti nespravedlivým nájezdůma urážkám katolického kněžstva v témž článku. »Čas« píše: »Kněžstvo vědělo o zločinech v záložně, ale mičelo.« Tvrzení toto jest nejmírněji řečeno l ež.
9 article
Tušil-li snad jeden, dva z nejblíže stojících něco, ne- věděly širší kruby duchovenské do poslední chvíle ani nejmenšího a byly právě tak hotovým faktem překvapeny, jako veřejnost ostatní. Do poslední chvíle před katastrofou dávali tam kněží své vklady, nema- jíce tušení o hrozném hospodářství v ústavu, jemuš úplně důvěřovali. Říci tedy paušálně: »kněžstvo vě- délo o zločinech v záložně, ale mlčelo,« jest zcela ne- realistickou lží. Taktéž rozhodně se ohražujeme proti další nespravedlivé insinuaci »Času«, jenž píšeo správní radě a kuratoriu: »Dále věřiti jim nelze. Zdá se, že jim jde o vše jlné, jen ne o to, co stále před- stírají. Dle zpráv vídeňských listů vydá se v nejbliž- ších dnech probošt dr. Karlach do Vídně, aby po- žádal o rozmluvu ministra spravedlnosti a domohl se audlence u císaře. Cesta jeho nemá účel sanační, nýbrž ochranný, neboť vyšetřování odhaluje věcl, které nutně přivodí zatčení dalších osob, jež budou vybrány i ze řad kněžstva. Proto usilují kněží, aby tomu zabránili, předstírajíce, že by tím utrpěl vliv náboženský. Nechceme předbíhati události, ale pra- víme, že tam, kde působení mravouky náboženské selhalo i mezi vyvolenými, tam že musí za každou cenu býti zachována aspoň důvěra ve spravedlnost světskou a nesmí býti otřesen smysl a cit pro právo, jež vyplývá ze společenských potřeb a jenž diktován vespolným blahem. Dnes požadavky mravnostl vžily a vkořenily se tolik ve společnostl naší, že úpadek některé náboženské společnosti mine beze škody mravní.
doktor Karlach Vídeň
10 article
jen když bude právu a spravedlnosti učlněno zadost a zůstane neporušena víra v právní cit státu a dů- věra v jeho smysl pro řád a pořádek. O to jedině musí dbáti úřady státní a nic jiného nesmí míti na zřeteli. Této povinnosti musí se podrobiti také kněž- stvo. Lépe by mu bylo, kdyby tak již bylo učinilo. Dnes nelze nic ukrývati, nic nedá se ututlati, dnes musí býti učiněno spravedlnosti zadost. Jest to sice krásné mravoučné kázání, které tu »Čas« přednesl — jen že úplně zbytečné. Prohlásili jsme sami několikrát, že nechceme nic tutlat, nic ukrývat, že chceme věděti pravdu celou, nepokrytou, byť byla sebe smutnější a byť snad i dotýkala se osob jakých- koli. Celá aféra byla bolavým vředem, jenž vyrůsti může na těle jakékoliv společnosti; nerozumno by bylo, vřed zakrývati, zde pomůže jen radikální, bez- ohledný řez. Prohlašujeme tudíž poznovu s důrazem, že naprosto si nežádáme nějakého tutlání a ukrý- vání skutků, za které by se kdokoli snad hanbitl musil. Čstá pravda ať vyjde na světlo! Poctivému journálu snad by toto opětovné prohlášení postačiti mohlo! Ve své vášnivosti stává se »Čas« až dětinským a směš- ným. Jak jinak nazvati možno jeho slova: »Jest ne- sporno, že sanační akce selhává. Kuratorium, aby to zastřelo, dalo uveřejniti dva- kráte týž výkaz sanačních příspěvků.
11 article
Takovýmto klamáním veřejnosti se nedocílí dobrého.« Nestala-li se »Času« dosud nikdy níjaká chyba neb nedopatření, pak sť vezme kámen a hodí jej na ku- ratorium. Že by takovým naivním způsobem chtělo kuratoritm vědomě pravý stav věci zastírati, nebude přece nikdo vážně tvrdisi. Všlmly sl i jiné listy pře- hmatu, že dvakrát uveřejněno několik týchž subskrl- bentů na sanační fond, ale obviniti proto ku- ratorlum z podvodu, tato čest zůstavena »Času«. Doporučujems proto »Časn«, by, kdykoli bude v bu- doucnosti psáti o smutné aféře Svatováclavské zá- ložny, podíval se vždy na záhlaví svého listu, kde se to hemží samou »pravdou«, »poctivostí« a jinýml krásnými hesly. Pak snad bude psáti pravdlvěji, re- allstičtěji a bez zbytečně strannické vášně!
12 article
Knězi z venkova, který v č. 312 »Katol. L.e píše: . . . Avšak členové záložny, jichž jest 3300, málo upisují, nad čímž jest veliké rozhořčení. Napřed přece jsou povinni uplsovati členové a pak toprve dobrodinci — a nikoli naopak, jak se dosud děje!« — na uváženou. Stal jsem se před 30 roky členem záložny jako chudý kaplan, abych přlspěl dobré věcl. Vypůjčil jsem se po dvakráte 200 korun, z nichž jsem platil úrok jako jiný. Za těch 30 let jsem z 200 korun — pětl to podílů — obdržel asi o 100 korun vyšší úrok; za to nyní musil jsem, vyzván sanační komissí, upsati ku garaučnímu fondu 5000 korun, pravím pět tísíc korun. S bolestí jsem vyhovél tomuto vyzvání, ale když jsem při té příležitosti viděl meri členy skoro samého chudého dělníka neb domkáře neb řemeslníka, tu jsem si řekl: Co tedy ti uloženo upsati, jsou skoro všecky tvé úspory za 36 let, ale jsou to přece úspory, ale co tito ubožáci !? Bratře!
13 article
Jdéte do mezaninu záložny mezi 4—7 hod. večer, kdy členové přicházejí, aby vyhověll vyzvání kurato- rla, podívejte se na většinu tváří ustaralých, slyšte jejich řeči, a vy, jste-li člověk citelný, nebudete se více rozhořčovati, že členové málo uplsují. Millony, které jeden kněz s několika kumpány a souložniceml nakrad a prohýřil; miliony, které vinou do nebe vo- lající lehkovážnosti výboru, v kterémž hned od po- čátku zasedali také církevní hodnostáti, byly z pro- nevěřeny, ty mají, ty mohou nyní nevinní členové, až na nepatrný počet chudí, nahradlti? Bratře, roz- hořčujte se nad kněžími, kteří, ač majetní buď málo aneb nic neupisují, ač vědí, aneb věděti mohou, že za ztrátou milionů korun jde v patách morální ban- krot nás katolických kněží! — Nad tím se rozhoř- čujte, ale že mnozí členové málo aneb nic neuplsují, nad tím, pro Bůh, se nerozhořčujte! Noutonice, dne 15. listopadu 1902. Fr. Blažko, farář k. a. vikář.
František Blažka Noutonice
14 article Zprávy církovní.
Zprávy církovní. Osobní věstník duchovenský z diecése česko-budějovické. Čestnými konsistorními rady jmenováni byli: vdp. Jan Grill, biskupský vikářa notář, infulovaný prelát v Krumlově. Ferdinand Riedl, řiditel panství kníže-Schwarzenbergského a pa- tronátní komisař v Krumlově. — Bskupskými no- táry jmenováni byli: P. Danlel Barwig, kněz řádu minoritů a převor konventu v Krumlově. P. Zefyrin Alfred Tobner, kněz řádu cistercláckého a novlc- mistr ve Vyšším Brodě. —. Osobním farářem jme- nován byl: Dp. Antonín Čáp, kněz na odpočinku v Krumlově. — Právo nositi Expositorlum canonl- cale obdrželi: Dpp. Martin Másllko, farář v Strá- žově. Felix Faschingbauer, katecheta a profesor při c. k. gymnasii v Krumlově. Josef Krötschmer, arcl- diecesán vídeňský a fand. kaplan u sv. Martina v Krumlově. — Právo nositi Synodalla obdrželi: Dpp. Josef Rodlberger, katecheta v Krumlově. Ludvík Kolarsch, katecheta v Krumlově. Dominík Brunner, kaplan senlor v Krumlově. — Ve správě duchovní ustanovení byli: Dpp. Matěj Kačer, administrátor ve Vyskytné, za kooperátora v Hamrech. Karel Křenek, kaplan v Táboře, za administrátora v Dražicích. Vojtěch Plíhal, kaplan v Kamenici n. L., za adml- strátora tamtéž. František Vanék, kaplan v Pelhři- mově, za exposltu na Kremešníku. — Na stálý od- počinek odebral se: Dp. Th. D. C. Antonín Pe- routka, čestný konsistorní rada, bisk. notář, kněz jubíl., majitel záslužné medaile a děkan v Kamenici n. L. — V Pánu zesnul a do nábožných modliteb kněží a věřícího lidu budiž poručen dp. Jan Leplč, osobní děkan v Dražicích. Zemřel v Dražicích dne 2. listopadu 1902.
Grill Riedl P Barwig P Zefyrin Tobner Čáp Másllko Faschingbauer Krötschmer Martino Rodlberger Kolarsch Dominík Brunner Kačer Křenek Plíhal Vanék D C Antonín pe Leplč Krumlov vysoký Brod Strá Vyskytná Hamry Tábor Dražice Pelhře Bskupský no
15 article
Z kraje. Z Tetína. (Pohřeb J B. Vojáčka.) V neděli dne 16. t. m. byl památný Tetín svědkem dojemného rozloučení se zesnulým Bohdanem Vojáčkem, majite- lem velkostatku Tetína. Tělesné pozůstatky zemřelého převezeny byly z Hořovic, kdež z vůle Boží vypustil šlechetnou dušl svou, raněn byv mrtvicí, do domu smutku na Tetín. O 2. hodíně odpolední vdp. děkan a vikář Lerch z Berouna za asistence místníhoa okolního duchovenstva vykropil rakev zemřeléhoa průvod ubíral se pak do kostela sv. Ludmily. Zde osobní přítel zemřelého, pan P. Brož, farář tetínský, v dojemné řeči vzpoměl zásluh, kterych získal si Jan Vojáček, jako pilný a tichý pracovník na roli ná- rodní jako dlouholetý poslanec zemský a vzorný ho-
Vojáček Lerch svatý . Ludmila P Brož Tetín Hořovice Beroun J B