Strana 2.

NARODNI LISTY-

26. března 1909. Číslo 85

„Belalre“ pravi: Rusko uznalo annex ce nejslavněj1. Se zřetelem na rozhodné prohlá- šení Izvolského nemůže nyní již nic roznititi konflikt, jenž Evropu po celou zimu znepokojoval. Blahopřejeme Rusku, že potlačile své přirozené sympatie, abyl vyhnulo s dotkrodružstvím. Uražená samolíbost Izvol- ského málo nás zajímá. My byli jsme spíše holovi posuzovati přísně jeho nesprávné, neprozřetel- né kroky, jimiž snažil se dvacetkrát za- chrániti svou diplomatickou pověst svou ministerskou karierv. Na štěstí Ru- sko zavčas obrátilo. Jak soudí se na Rusi. M. Z Kolina nad Rýnem, 26. března. (Zvl. te- legr. „Nár. Listů“) Stav věci na východě po- suzuje se v Petrohradě příznivěji ná sledkem diplomatického úsili něklerých velmoci. Dl petrchradské tepeše, jíž obdržela „Kölnische Zeitung má ruská vláda naději, že bude nale zen smírný způsob rozřešení krise. Pro- slýchá se, ale není ještě zaručeno, že také černohor- ský križe slíbil, že Černá Hora do rakousko - srbského sporu nezasáhne. — Potvrzujo se, že ministr války co nejpřísněji zakázal důstojní kůmruské armády, zúčastniti ze ve vál ce mezi ltakouskem a Srbskem.

Telefpnické a telegraf. zprávy „Narodncn Lstu e n Dr. Wekorle vrátil se do Pešti. Z Vídně, 26. března. (K. k.) Ministerský předsoda dr. Wekerle odjel včeru v 10 hodin večer do Pešti. Resoluce proti „Volně škole“. Z Vidně, 26. března. (K. k.) Včera večer konala ce zde 23. valná hromada katolického Schulvereinu, na níž byla schválena resoluce proti „Volné škole“ Kritický stav v Německu. Z Berlína, 25. března. (K. k.) »Nat. Kor. píše v očividně oficiosním článku o situaci mim jiné toto: Šl. Normann patrně soudí, že jest bez rozbití bloku možno, a by byla provedena finanční reforma se středem, anebo se střídavý m většinamí. To jest omyl. ŠI. Normanu za- mítá daň dědickou a Gampův kompromis. To jest jádro věci a tím odpadá možnos provésti reformu finaneí s libe- rály. Nepomáhá nic, mluví-li se o domnělém nedorozumění. Nechce-li blok provést (inanění reformu, jest hotov. Pak přejímá vedení střed a musí toto ve- dení podržeti, poněvadž reforma financi musí býti provedena. Liberálové budou spolupracovati na jednotlivých zákonech, budou je zlepšovaii podle svých názorů, ale nebude-li splněno jich přání, aby byl zdaněn majetek, pak musí na konec zamitnouti berní zákony.

Z Berlína, 25. hřezna. (K. k.) »Konserva- tive Korrespondenz« píše v článku nadepsaném »Klidnou krev«: Konservativní str ana přeje si uskutečnění řišské fi- nanční reformy v rámci říšské ústavy a musí tudíž těžisko nových daní po- sunoutí na nepřimé z danění. Mimo to po- važujeme také za připustno dodatečne zdaněn! majetku jednotlivými státy, při čemž však musí býti zachována linanění neodvislost a existence jednotlivých států. Rovněž tak ne- může konservativní strana dáti souhlas kdědickému zdanění dětí a manželů, Ukázalo se nyní, že při jedno- tlivých nepřímých daníeh, tak při dani z tabáku, kořalky a tak zv. statkové daně jsou nepřesle- nutelné rozpory v názorech stran bloku. Bylo todiž nutno na základě, ne jak tisk chybně tvrdí, teprve včera, nýbrž již před několika ne- dělemi učiněného usnesení říšské frakce ote- vřeně se vysloviti o situaci. Po našem názoru nevylučuje celá situace, aby i na dále nezůstala životnou správná myšlenka, která byla kdysi učiněna podkladem utvoření bloku a která čelí proti jednostranné nadvládě kterékoli jednotlivé strany — dříve byl to střed, nyní svobodo- myslní — a aby tato myšlénka nepůsobila ku zabezpečení našich národních zájmů a ku pod- poře velkého celku německé vlasti.

Revoluce v Persii. E Teheranu, 25. března. (K. k.) P. t.a vděluje: Ze středisk revolucionářských také dnes došly znepokojivé zprávy. Tavrizu bylo včera vládní vojsko, k te- ré obsadilo předměstí Berindži napadeno nacionalisty a hlado vl- cím obyvatelstvem. Bojtrval ne- rozhodně až do večera; nacio nalisté měli 150 mrtvých a raně- ných. V Bušehu donutili naciona- listé vedeni Seidem en Murtes misto- guvornéra k odstoupení a zmoc- nili se správy města. Minulého úterka obsadili také celní úřad přes prolesty belgických celních úřadní ků.

Hrozba novon poštovní stávkou ve Franeli. Z Paříže, 26. března. (K. k.) Následkem usne- sení ministerské rady, aby byli potrestáni původe plakátů, jimiž byl slátní podtajemník Simyan tak uražen, svolal stávkový výbor poštovníet a telegrafních zřízenců na včerejs večer schůzi, na níž rokovalo se o tomto usne- sení vlády. Rečníci na schůzi té prohlásili, že stávka opět vypukne, budou li potrestáni ti, kdož podepsali proti Simyanovi provolání »Merci- dále prohlásili řečníci, že stávka tato rozšíei se na četné korporace a že bode roz- sáhlejší než první stá vka, která dokázala, že možnost všcobecné stávky jest bližší, než jak se za to má. Následkem výhrůžky ministerské rady oznámil výbor, že stálé stávkové výbory budou opět zřizeny a vyzval všechny úřad- níky, aby do výborů těchto se dostavili a porokovali o situaci. Anglická sněmovna o stavbě ně- meckých válečných lodí. Londýna, 25. března. (K. k.) (Dolní zně- movna.) Gretton (kons.) učinil na vládu dolaz bylo-li prohlášení o úmyslech německé vlá- dy ve příčině její slavebního progra- mu lodního zasláno úřadně ve formální náta na sngiický úřad záležilostí zahraničních, anebo bylo-li učiněno problášení to jiným členům vládý ústně. Premierministr Asguith odpověděl, že adě- lení bylo učiněno Greyovi ústně obvyklýmí prostřed- nictvím diplomatickým Na další dotaz Grettonňv, kdy učinila ně- necká vláda poprvé svě prohlášení o ú my slu

urychliti svůj program slaveBní a bylo- li prohlášení to opakováno, odpověděl Asqult h: Definitivní prohlášení, o něž jde, bylo učiněno ústně dne 10. března a znělo v ten smysl, že není úmyslem německé vlády její stavebni program lodní urychliti a že bude míti teprve koncem r. 1912 dvanáct dreadnouglstů, Srevnáním téslc po- slední části prohlášení s informací admirality o ně- meckém sťavebním programu lodním dospěli jsme k přesvědčení, že byly v počtu tom označen pouze lodi bitevní a niholi křižáky Asquith dodal: Z řeči státního tajeruníka šl. Tir- pitze, kterou, jak mám za to, promluvil dne 16. t. m., bylo zřejme, že v jeho sdlělení byly zahrnuty křižáky. Dne 18. t. m. bylo nám oznámeno, že o dvou lodich. jež měly býti zadány dle německého programu ve finančním roce 1909/10 bylo slíbeno jistým firmám předem uzavření smluv. Bylo nám však dáno na šrozuměnou, že tím nelsou nikterak modifikována předešlá sdělení o době stavební. Totéž sdělení byl ve stejné době učiněno také státním tajemníkem Tirpitzem. Všeliké poznámky o vlivu, jaký sinformace tato na vlastní náš program mit mohla nebo míli měla, vyhražuji si až pro naslávající rokování. Na dotaz Bylesa, má-li rozuměti sdělení před- sedy ministerstva tak, že se vláda ve svém minění že byly stavby německé urychleny, mýlila, odpovědě Asquith: Nikoliv, dokonce nikoliv.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Sichůze 143.) Ve Vídni, 26. března (Zvl. telef. zpráva »Národních Listd«.) Dnešní sehůze bude nepochybně před svátky poslední a hodně dlouhá. Potrvá nejspíše d půl noci, ne-li déle. Vláda naléhá, aby za- sedání předvelikonoční skončeno bylo dnes v poslanecké sněmovně a zej- tra v panské. Snémovna dodělává zákon proti dobytčím nemocem, potom pro- jedná 1. zv. zákon zmocňovací a pelne návrhy, které podali dr. Adler, Němec, Daszyn- ski, Pitteni a Vityk. Sněmovna se usnáší: vláde se vyzývá, by užila plnou měrou svého ústav- ního vlivu na společnou vládu a ji přiměla, by tato pokračovala energicky a vytrvale ve svých snahách po zachování míru. Jak tente návrl byl podán, odjel ministerský před- seda k ministru zahraničníeh zá- ležitostí bar. Aehrenthalovi na po- radu. Bar. Bienerth jest odhodlán dáti prohlá- šení, že vláda nenamilá nic proti pil- nosti návrhu dra. Adlera, zároveň však ujistí sněmovnu jménem společné vlády, že tato učiní vše na zachování míru, ale také na zachování vážnosti monarchie. Pova- žuje se za pravděpodobné, že jak pilnost, tak meritum návrhu dra. Adlera budou celou sně movnou přijaty.

Z Vldně, 26. března. (K. k.) Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi v 11 ho 10 min. Návrhy podávají posla nei: Dr. B lín a soudr. na změnu zákorných usla novení o exekuci na služební a námezdní plaly. Dr. Bulín a soudr, ve příčině platu porntcům Posl. Schrammel a soudr. ve příčině subven- ce výboru pro zlizení pomníku na bojišti slavkov- ském Johanís a soudr, ve příčině subvence na stav bu osmitřídní obecné školy na Lzových Horácl v Čechách. Pokračajo se v rokování o zákoně stran dobyič nákany. Po doslovu zpravodaje Fovše sehvaluje s první skupina § 1.—46. ve znění, navrženém výborem, pozměňovací návrhy se zamltajl Rovněž schvaluje se dodatečný ná vrh posl. Petryckého, týkající se vydávání de- bytčích pasů, jakož i dodalečný návrh posl Bealého, týkající se porážení domácích zvířat, síří- cích nákazu. Pilný návzh ve prospěch míru. Z Vidně, 26. března. (K. k.) Sociálně demokra tický svaz podá v dnešní schůzi poslaneché sně- movny tento pilný návrh: Pilný návrh po- slanců Adlera, Němce, Daszynského, Pittoního Vityka: Sněmovna račiž se usnésti: Vláda se vy- zývá, aby vykonávala plně svůj ústavní vliv na společnou vládu, a přiměla ji pokračov atí vytrvale a rázně ve snahách o na chování míru.

Panská sněmovna. Ve Vídni, 26. března. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů «.) V panské sněmovně, která se sešla o 1. hod s poledne, složil napřed prine Lobkovie syn Jiříka Lobkovice, slib česky. Na to za- hájeno druhé čtení zákona postátňo- vacího. Referent dr. Russ měl dlouhou řeč ve které nastínil historii železniční akce postát- ňovací v Rakousku. Prvním řečníkem byl dr. Škarda, který prohlásil, že Čechové zachování národní državy na postát něných drahách nemohou uznati. Mlu- viti o počešťování na státních drahách v Čechách, k tomu věru náleží netoliko hodně odvahy, nýbrž nedostatek pravdomluvnosti. Na to ciferně řečník odvozuje, jaká děje se újma národu českému ve správě státních drah, pro- jíždějlcích nejčeštějšími krajinsmi a dokazuje pak, že Němci v pražském ředitel- ství státních drah mají o 74 vic než jim náležl. Dr. Škarda brání se potom proti výtce, ž Čechové ve státní správě berou Němcům místa Konstatuje, že němečtí úřadníci sedí nn místech, která náležejí Čechům. Potom na Čechy žalují, že zabíraji místa jiným. Dr Škarda pojednává pak o náhradě, která náleži obcím na tratích postátne- ných za ztrátu přirážek, o reformě tarifa o reorganisaci státních drah.

Politický proces v Záhřebě. V Záhřeb5, 24. března 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) K vůli zitřejšímu svátku dnes jsou líčení Z obžalovaných Gedeon Ogrizovič je dnes hrdinou dne. Je lesníkem. Volná příroda, v níž se pohyboval, vtiskla ráz i jeho povaze je bez okolků přímý, nehledaně bodrý, bez od- klonu pevný a rázný. Přirozenost jeho slov se utkala v boj s licoměrností duší, jež se dají za materielní výhody získat pro všechno, a po- razila ji. Vtipnou okamžitostí Ogrizovičovou celá ta snůška naivních a strojeně vyvolaných obvi- nění rozbřídala jako špmavý sníh, sežehnutý čistým dechem jižního vánku. Obličeje souddů se kabonily; z tváří obhajeů, obžalovaných a obecenstva jásala radost. Po měm soudě dnešní den zadal obžalobě (a tém, již ji ustrojili) nej pádnější ránu. dvě. Už o 8. hod. nastavěno bylo přelíčení učitelem Dušanem Trbuchovičem. Soud od- mítal (a hlasoval v soudní síni lí- stky, rozdanými předsedou) návrh dra. Hinkoviče na čtení žaloby obžalovaného, již kdysi vedl proti svědkovi obžaloby Šepovi. Nic nás to nepřekvapilo — soud pečlivě hájí věrohodnost svých svědků! Potom se čtly dopisy (soukromné) z korespondence obžalova- ného. Přes protest obhájce čten byl i dopis, který nebyl adresován na obžalovaného. K do- pisu, jako k svému majetku, se přihlásil obža- lovaný Petrovič, sedící v řadě již vyslech- nutých »velezrádců« () Předseda ho surově odbyl. Ačkoliv obsah se týkal jenom organisace učitelů, přece jen předseda z něho vyvozovati chtél »politikářství« obžalovaného a snažil se dokázati shodnost názorů obžalovaného s udá- ními Nastičovými v pamfletu »Finale«.

Obžalovaný trefně připomenul, že v jeho korespondenci jsou dopisy i chorvatských ko- legů, že však se tů čtou jenom psaní, zaslaná mu srbskými soudruhy, ačkoli ve všech se pře- třásají stejné ideje. Na důtklivé nalehání dra. Hinkoviče předseda konečně dovoluje, abys přečetl aspoň jeden z oněch chorvatských do- pisů. Dopis se na oko hledá v aktech. Hle- dání je bezvýsledné. Aecurti volá »ztrácíme čas!« Ozvěna z předsednického křesla jeho zvolání opakuje. Obžalovaní však (je jich v slni už 15) pobouřeni křičí: »My máme dost časul« A Accurti vyzývavě na ně pokřikuje »Vy snad věříte, že tímto způs - bem se dočkáte abolice proces u?« Obžalovaní odrážejí tuto neslýchanou drzost slovy: »My nepotřebujeme ž ádne abolic e«. Předseda sice slyšel nepřístojný výpad Ae- eurtiho, ale křičí, nikoli na původce srážky Aecurtiho, nýbrž na obžalované: »C o tu máte co mluvit?« Obžalovaní pobouřeni, povstávají ze svých míst a rozhodně dí: »My nechceme a nepotřebujeme žádne abolice. Sudte nás!« A zatím marně s hledá zmíněný dopis. Dr. Hinkovič volá: »Po- divno, že tento dopis se nemůž najít! Bylaliž korespondenee, po prohlidce zadržená, opatřena pe- čet1?« Dva votanti křičí: »Vy podezří- váte?« — Hinkovič: »Stejně nevíme jak se do aktů dostal amerikán- ský »Srbobrane. — Aceurti: »Stejně bych se mohl tázat, odkud pochází tendenční infor- mace cizího tisku?« — Hinkovič: »Pan státní zástupce, odkud pocházej falešné zprávy v »Neue Fr. Pres se a v »Pester Lloydu«? Sedlme blízko p. Aceurtiho a vedle ko- respondenta »Hrvatsko práva« a viděli jsme dnes zjev, který nesmíme opomenouti míčením. Ten charakterisuje spojení stát- ního zástupce se zdejším tiske m. který štve nejen proti obžalova- ným, ale proti všem Srbům. Nech česká veřejnost pozná, jak se tu pracuje.

Aecurti otázal se obžalovaného, četl-li časopis »Balkán«? Můj soused, který patrně dosu o tomto časopisu nevěděl, napsal na bllý papln slovo: »Balkán«? Ten papír podal Accur- timu a ten hned tužkou otázku zodpověděl: »To je časopis, klerý šiřl srbsko propagandus. Dopis nalezen nebyl! Úskočná mani- pulace s korespondencl u famos- niho soudu je odhalenal Potom sbžalovaný vykládal, proč chtěl od- jeti do Ameriky. Tamější Srbové nebyli spo- kojeni se svým redaktorem (»Srbobrana «), pro- tože týž byl zvrhlým člověkem, perversníeh pudů, jakým je. Nastič. Ale navzdon tomu, že všeobecně je známo (i brožura ob- hájeů to uvádi), že Nastič va Vídni je stihán zatykačem (vedle deliktu krádeže) pro zvrhlou vášeň mody Eulenburgovy, předseda dává obža- lovanému důtku. Ovšem, Nastič je o so bou nedotknutelno ul K výslechu je předvolán obžalovaný lesník Gedeon Ogrizovič. Než přišel, něktet ebhájci podávají ruce svým klientům. Skilzejí za to důtku předsedy. Obžalovaný nechápe obžalobu. Je naplněn bolestí, že je obžalován z volezrády. Miluje svoj otčinu, Chorvatsko, život by pro ni dal. Me přátelské styky s každým ušlechtilým člověkem, ať to byl Srb nebo Chorvat. Srbské jméno žije v Glině od nepaměti. Srbský prapor není novým »zjevem«. Při všech svatbách se ho používalo. Dokonce i kterýsi Chorvat nesl ten prapor př uvítání poslance Sv. Přibičeviče v Glině. A nes jej jsa oblečen ve fraku! I svědkové obžaloby Detoni a Špitar jej nosili.

Předseda diví se, že Srbové v Glině zalo- žili srbského »Sokola«, ačkoli tam již existoval chorvatský »Sokol«. (To tvrdí i obžaloba n str. 38.) Bodře poráží Ogrizovič tuto nepravdu »Sokol« byl založen v jednu a tutéž minutu s chorvatským Sokolem. Seděli občané v Giline u dvou stolů v hostinci. Současně rokovali usnesli se na podání žádosti za povolení obou spolků. Oba spolky pěstovaly vzájemnost. O banderiích ví jen tolik, že střílení při nich aranžoval hlavní agitátor pro kandidáty Rauchovy vlády, dr. Kostič. Obžalovaný a ani jiní Srbové proti Chorvatům nebrojili. Potěšuje ho vědomi, že je ctěn a milován všemi svými spoluobčany (lesník obyčejně mívá dosť nepřátel pro hájení lesů). Dostal více než 150 pozdravů od Chorvatů, kteří lěžce nesou, znajíce jeho ne- vinu, jeho uvěznění. Táže se, proč je vele- zrádcem? Proto snad, že je Srbem že z celé své duše miluje Chorvat sko a že je členem srbské sa mo stalné strany? Proto ho má děsi přízrak šibenice? Neděsí ho, m čisté svědomíe »Ba, nyní milujete Chorvatsko, když jste na lavici obžalovaných! A zakládal jste Sokola«, jízlivé vece Aceurti. »Ano, zakládal jsem Sokola. Šlo mi o zušlechtění našeho lidu Poznal jsem jinde nadšení. To tam, kde je kolébka »Sokolů«. V Praze jsem byl osm dní na sletu. Tam srdce mi zabušilo povznešenými pocity. Přisvojil jsem si zása dy Fügnera a Tyrše. Jaký div, že jsem po stejném práhnul i u nás. V slo- vech Ianárodní vojsko« uměle hle- dáte velezrádu. Ale to je česk

heslo. To znamená národní vo jsk kultury. Jen Frankovci počali rozhlašovat, že v Chorvatsku nesmí býti »vlašského Sokola« Ale tak nesoudí každý Chorvat. Nedávno ehor- vatský »Soko!« v Glině přátelsky o své slav- nosti vzpomněl na mne, protože nevině trpím..« Accurti na to jízlivě obžalovanému vskočil de řeči: „Bohužel, je dost Chorvatů, kter jsoustejnéhominěnísvámi, jenž jste ob žalován... Průzračné a bídné je to, co vytrysklo z duše pro- kurora: snaha, rozbít shodu Srbů a Chor- vatůí Prokuror se diví, že obžalovaný nepředal klíče od úřadní pokladny vyšetrujícímu soudci, ale jeder své choti a druhý svému adjunktovi: „To tam ji- stě byl revoluční materiál!“ Dobře ho usa- dil obžalovaný: „V pokladně byly peníze! Prolo da dva klíče dvěma osobám, které je měly předat před- stavenému lesního úřadu; tomu je obžalovaný předaí nemohl, prolože mu vyšetřující soudce neponecha času. Není Ogrizovič zhabělcem, sám by se byí k soudu dostavil. Slovo mají obhajcově: Nemec (Chorvať), S larič (syn obžalovaného 63letého kněze Plahoin Solariče) a Budisavljevič. Solarič oslovuje ob žalovaného, svého přítele, slovem t y. To mu zaka zuje předseda. Obhájce ukazuje na poměr k svému otci, ale podvoluje se. Dr. Budisavljevič prosadil návrh, aby se zjistile z polvrzených stanov obou „Sokolů““ (chorv. i srb ského) v Glině, že i podání žádostí, jako později i po tvrzení stanov. bylo soudobé. Tím přibita byla ne pravda obžaloby, na niž dnešní líčení uvrhlo podiv- né svěllo: ukázalo na ni jako na frivolní smyšlenku velezrády, která přivodila uvěznění 53 nevinných pootivých lidí, jimž hrozí šihenic.

Denní zprávy. — Obchodnictvo pro odvzácaní války. Obchodní cká jednota pro Moravu a Slezsko v Brně poslala všem klubům poslaneckým na radě říšské žádost za intervenci o odvrácení kalastrofy válečné, jež zi následovně: Podepsaní jménem veškerého obchodi- otva na Moravě děkují co nejsrdečněji všem pp. pe slancům, kteří mužně a otevřeně vyzvali vládu, aby zachovala mír. Zdá se nám však, že doba jest přília vážná a že by bylo třeba takových hlasů na kompe tentních místech více a ještě důtklivějších a přesvěd čivějších. Pohlížíme na dosavadní zbrojení a na mož nost války se stanoviska čistě hospodár ského a vidíme již dnes tolik zhoubných důsled ků, že delší trvání tak napjatého neb válečného stavu stalo by se pro celou řadu obchodníků a živnostníků ano snad pro celý drobnější obchod a živnosti přímo katastrofálním. Obchodníci jsou namnoze nu- ceni zavřiti své obchody, poněvadž jsouce předvolán k vojsku, nemají pro vedení svého závodu žádné na hrady. Celá řada nutných, nepostradatelných pracov ních sil musila opustit svá místa, aniž by věděla, kdy a zda ze vůbec vrátí. Ze všech širokých lidových vrstev ozývá se dnes jednolné úpěnlivé volání: „Za- chovejte vy, kteří to máte v moci, mii a ušelřte nás před všeobecnou bídoul“ Podepsaná jednota připojuje se dnes jménem svého členstva k tomuto volání. Chce však, aby varovný hlas nezaníkl v novinářském článku, nýbrž pronik na místa, kde jest ještě možno katastrofu odvrátiti.

Obchodníci, jež berní šroub beztak již dnes na nej- vyšší stupeň vymačkává, budou nyní ještě nucení vy- držovati sta rodin, jejichž živitelé jsou povoláni k vo)- sku, svým úvěrem a jim umožniti živobytí. Škody takto způsobené jsou již nyní nedozírné a mohou přivoditi, vypukne-li válka, všeobecné ochuzení. Pro síme tudíž ještě ve chvíli poslední naše kluby posla necké a zástupce lidu na říšské radě vůbec, aby drl ve, než parlament odejde na prázdniny, vládu roz hodně požádali, aby nynější napjatý poměr snažila se všemožně smírně vyříditi. — Obchodnická jednota pro Moravu a Slezsko v Brně. — Úmrtí. V Praze-VIII. zemřel včera v 76. roc věku svého p. MUDr. Jan Ryba, býv. voj. léka městský okr. lékař, člen zastupitelstva bývalé samo- statné obce libeňské, člen výboru Občanské záložny ad. Pohřben bude v sobotu o 3. hod. odpol. hřbi- tově olšanském. — Velká manifeslační schůze okresu libochovl- ckáho koná se v neděli dne 28. března 1909 ve vel- kém sádle okresního domu v Libochovicích o 10. hod dopol. Promluví dr. Otakar Bas, advokát v Praze a matiční řídící učitel J. Freyman. Schůze se zů- častní pp. poslanci R. Bergmann, Frant. Kratochvil Ant. Slavik. — Manifestační schůze o českém školutví v D l. Rakousích a k oslavě J. I Lomonského, uspořádan tenio čtvriek (26. března) ve velkém sále Národníhe domu na Smíchové, 1 čla v každém ohledu průběl zdřilý, ač účastenství bylo poměrně slabě. Mlěstskou radu smichovskou jako protektora zastupoval m. rada p. dr. Fr. Steiner, iterýž zahájil také jednání, na- čež zvoleni předsedou schůze vl. rada p. Doucha

I. místopředsedou p. dr. Steiner a II. místopředse- dou p. prof. Nekut. Prvý řečník p. prof. dr. Drti- na promluvil o Komenského životě a působení velmi zajímavě a poučně. V nástinu učení Kome ského po- ložil zvláštní důraz na jeho -odagogické pravdy pansofii a mírové, protiválečně stanov sko, což vzhledem k mimořádné spojitosti časově s živou pochvalou jako celá přednáška řečníkova bylo přijato. — Druhý řečník p. uč. Klimeš z Po štorné drasticky vylíčil pok boje české menšiny dol- norakouské, najmě vídeňské, o české školství a za- chování národnosti. Příběhy, jím vypravované, plne dojímavosti, vzbudily ve shromáždlění opravdu hlu- boké účastenství a roztrpčení nad hroznými křivda- mi, které naší české větví v Dol. Rakousích je snášeti Pan učitel Klimeš vyžádal si podporu všeho českého lidu pro Čechy vídeňské a ukončil za hlučné po- chvaly a souhlasu, načež schválena jednomyslně případná resoluce.

— Ze stavebního ruchu na Smlelově. Na po- zemcích bývalé usedlosti Hřebenky, proměněných nynější majitelkou První vysokomýtskou záložnou na místa slavební pro rodinné domy, když se tu nyní ukončilo položení potrubí vodevo- ního, chystá se celá řada pěkných, po- zeruhodných vilových staveb. Těchto dno počato s konečnými pracemi (omítkami) na stavb rodinného domu, prováděného dle vlastních plánů p. stav. Ant. Šimkem, a spolu počato se starvbou základů p. slav. Kavalírem k rozkošné víle, jejímž projektantem je prof. Cechner z vyšší průmyslov školy smichovské. Další stavby následovati hudou na Hřebenkách co nejdříve — Folografický kurs pro začálečníky, pořádan Českým klubem fotografů-amatérů v Praze, odložen byl o týden. Vyučování bude zahájeno v sobotu dne 27. března o 7. hodině v klubových místnostech (Praha-II., Smetanova ulice, budova školního kniho- skladu, schody v pravo, 4. patro), kdež se další při- hlášky přijímají. Poplatek za celý kurs 15 K; čle- nové (činní) Klubu, jakož i ti, kdož se v prvé hodině za členy přihlásí, platí pouze režijní poplatek 5 k.

Kurs potrvá 6—8 neděl. — Demonstrace proti klerikálům na Moravě. Píše se nám: Ve Ždáře na Moravě konají se právě misie. Lid se bouří. Po ulicích, před farou, jež stre žena jest četniky, a před nádražím uspořádány de- monstrativní projevy. Dav lidí, přes 500 hlav čítajicí žádá okamžitý odchod misionářů. Městská rada ozná- mila politickému úřadu, že neručí za osobní bezpeč nost kazatelů, kieří dovolávají se ochrany sjátnicl orgáně. Budou hlásatí slovo boží pod ochranou če nických bodáků. Situace jest kritická. — Velký požár v Nuslich. Dnes před 11. hod. dopolední vypukl požár v jedné stodule statku Rajt- knechtova č. 121 v Nuslích. Požár nabyl velkých roz- měrů a rozšířil se na dvě další stodoly, dále na kolnu s hospodářskými stroji a vesměs tyto budovy znicil Dalšímu nebezpečí zabránily hasíčské sbory z Nusli hořejšího Nového města pražského a Michle, Škoda, požárem způsobená, jest velmi značná — Výstřel do okna. Neznámý pachatel wypálil včera po 11. hod. v noci v Benešově ulici na Pankráci střelnou ránu z revolveru a střela vnikla do okna hostince p. Josela Sýkory v Benešově ulici. Jen ná- hodou se slalo, že nikdo nebyl zraněn. Pátrání po střelci nemělo výsledku — Zlodějské histozky. Z půdy domu č. 841-VII. bylo odcizeno prádlo Antonínu Kernovi a Magdaleně Lukášové. — Do bytu číšníka Václ. Šolce v čís. 9v Týnské ulici vloudil se zloděj a odcizil mu dva zlaté prsteny. — Z chladírny ústřední tržnice na Král. Vi- nohradech bylo řezníku p. Frant. Skokanovi odcizeno masa za 200 korun. — Z krámu řezníka p. Josefa

Růžičky ve Vršovicích č. 397 bylo odcizeno zboží za 98 korun. — Ze sklopa hostince p. Ferd. Dobrovol ného v čís. 1471 na Král. Vinohradech bylo odcizene 40 metrů cínových trubek v ceně 160 K. — Z ka- sáren pěš. pluku č. 75 na Hradčanech zmizel pyte ovsa, pytel polévkových konserv, více prostěradol pod. Odcizené předměty nalezeny v jednom hrad- čanském krámě. — Služka Božena Fialová, zaměst- naná v domě č. 1261 na Král. Vinohradech, přišla na půdu sbírnt prádlo. K nemalému překvapení spatřila tam mladíka, který rovněž prádlo skládal. Na pokřik služky dal se mladik na útěk, byl však hostinským p. Bláhou zadržen a polícistovi odevzdán. Ve zloději zjištěn 19letý klohoučnický pomocník Jaroslav Mlýn ský z Veleslavínovy ulice č. 16 v Žižkově. Mlýnský byl dopraven do bezpečnostního oddělení, kde tvrdili že doposud nikdy nekradl a že byl to jeho první po kus krádeže. Tvrzení toto není však pravdivé. U Mlýn- ského nalezen zástavní listek z karlínské filiálky státi ní zastavárny, na nějž bylo dne 19. března půjčene 5 K na různé prádlo. A zjistilo se, že zastaveno bylo prádlo, které téhož dne se ztratilo z půdy domu č. 1424 na Král. Vinohradech Janu Šmídovi a Gisele Kalfusově. — Po půlnoci na dnešek zpozorovala po- licejní hlíčka dva muže před domem č. 779 na Smí chově. Mužové ti dali se na útěk směrem ku přístat višti, kde zmizeli. Vrata domu č. 779 byla otevřena a zloději patrně chtěli provést krádež, která jim nas hodilým způsobem byla překažena. — Neznámí pa- chatelé paklíčem otevřeli výběrčí budku na smíchov- ském břehu mostu spojovací dráhy mezi Vyšehrade a Smíchovem. V očekávání hojného lupu byli však zloději velmi zklamáni, neboť budka byla úplně prázd- ná, Zloději nechali v zámku boudy trčeti páklíč.

Různé zprávy. = Úplatnost novoyorské policie. Z Londý na, 25. března. Z Nového Yorku se sděluje, že tamní policejní president Bingham žádal na městské radě aby mu povolila 200.000 K ročně, by mohl organi- sovati tajnou policejní službu k odhalení vydírání, jehož se dopouštěji vlastní jeho policisté. Bingham uvedl, že jemu samému bylo v prvním roce jeho správy nabídnuto 2.500.000 K za mlčení. Ví prý určitě, že policejním důstojníkům a mužstvu se platí velké obnosy, ale bez zvláštních prostřědků nelze je usvědčiti. Městská rada přes to požadavék zamítla. = ynálezce usmrcen při pokusu. Z Paříže, 25. března. V dílně firmy Tbompson a Houston v Paříži konal včera večer inženýr Burger pokusy s přístrojem na stlačený vzduch, který sám vynalezl. Přistroj při pokusu vybuchl a inženýr byl na míste usmrcen. Krvavé boje kalolíků s Armény v Jerusalemě. Z Cařihradu, 25. března. Od několika měsíců přiostřuje se stále rozpor mezi Armény a římskými katoliky v Jerusalemě. Včera došlo k prudké sráže mezi Armény a latiníky, při níž zůstalo na bojišti 100 mrtvých a raněných = Tajamná vzducholoď nad Lendýnem. Z Lon- dýna, 25. března. V úterý v noci spathili pozdní chodci nad Londýnem vzducholoď, jež po nějakou dobu křižovala nad městem a vrhala svétlo reflek- tory. Zprávy tylo byly z počátku pokládány za vý- plod whisky nebo strachu před invasí, nyní však se zjistilo, že také policie pozorovala vzducholoď až do 5. hod. ráno. Bylo prý zřetelně slyšetí rachot propellerů, vzducholod vrhala silné světlo a zmizel směrem k severu.

=Neštěstí na dráze mezi Peští a Rěkou. Z Pešti, 26. března. Dle zprávy otištěné v zá- hřebských listech, přihodilo prý se na dráze mezi Peští a Rěkou u Josipdolu neštěstí; praskoutím spojky oddělilo se několik vagonů smí- šeného vlaku a vrazilo na srázném místě do první části vlaku. 22 vagono bylo prý rozbito a 6 cestujících usmr- ceno. Autentická zpráva o tom však dosud ne- došla. = Studentské nepokuje v Palermu. Z Ři ma 24 března. Studující v Palermu vyhlásili stávku, pot něvadž jim nebyl povolen třetí termin ke zkouškám. Zabarikádovali se v universitě, vnikli s hlukem a pí skotem do poslucháren, rozbili kathedru, stoly a la vice, snesli trosky do stria a zapálili tam slavnostní oheň. Na to vyslali deputaci k rektorovi, jenž odpo věděi, že za takového nátlaku nemůže jejich poža- davku vyhověti. Na to počaly bouře znova. Sludujícl pokáceli před universitou poslavená poprní slavných učenců, nebo je zkomolili. Výtrznosti skončily tes prve večer = Hrozný výbuch ně párníku. Z Hamburku 25. března. Parník „Eduard“ měl odvléci nákladní loď, stojící před anglickým parníkem „Greenlandem Když se „Eduard“ k lodi blížil, nastal na něm náhln hrozný výbuch, jenž roztrhl kotel a loď dplně de- moloval. Výbuch byl tak silný, že lodníci byli vrženi až na nábřeží. Několik osob bylo těžce zraněnoa lodivoda, jenž byl smeten do moře, se pohřešuje. L se úplně potopila, takže posud nemohla býti zjištěna ani příčina výbuchu.

Divadlo. + Z Vídně, 28. března. Národní česke divadlo v Brně hráti bude zde v Vídni ve dnech 24. a 25. dubna v Dělnickém domě v XVI. okrese, ve kterém konaly se také po- hostinské hry divadla vinobradského. Hráti se bude: »Noc na Karlštejně«, »Gazdina roba« a »Bobri kožich«.

Ze soudní síně Společnost z proseckých lomů. (Před pražským soudem porotním.) V měsíci prosinci značný rozruch po Praze způ- sobily zprávy, že v lomech u Proseka nalezena byla skrýš organisované společnosti, která podnikala zlo- dějské výpravy. Skutečně dopadeno asi 6 výrostků, kteří byli po- dezřelými, že jsou členy oné roly. Soudním vyšetřováním pak zjištěny tyto podrob- nostii Dne 16. prosince dostavil se na komisařství v Libni 18letý dělník Josef Müller a udával, že nepohodl se s kamarády svými Bartošem a Hrdličkou, ktetí prý jsou členy zlodějské společnosti, jež má ve vápencových lomech u Proseka svoji skrýš. Současně udal, že celá, několikačlenná společnost dopustila ne v Praze a okolí řady krádeží. Ač zvěst ta zněla romanticky, vypravena přece hlídka policejní do lomů a lu skutečně objeveny dvě jeskyně, z nichž jedna byla skladištěm spousty na kradených předmětů, druhá ložnicí několikačlenné bandy. Ve skladišti nalezeny četné předměty, pocháne- jící z krádeží, spáchaných na firmě Weiss a Hupský. Klepetář, Bartlová, Hubínek, Slavik, Petr, Němec, Ho dánek, J. S. Viktorin atd Za vůdce společnosti označen byl Hynek Bar- toš, 20letý kočí a čieny Josel Müller, 18letý děl- ník, Josef Hrdlička, 19letý dělník, Kmanuei Ibermajer, 24lelý dělnik, Joseí Vacek, 17lete