Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: place 59, person 75, org 9, work 1
1
masthead
Ročník XXXXI.
2
masthead
aV Praze, v pátek 26. března 1909.
Praha
3
masthead
Číslo 85.
4
article
0on
Na ranní avečerní lioty
předplácí ne
V Praza v administraei:
a měsl
na čtrrt leta . . . . 6 K —n
s dveji donáškou
a měsie
na čtvrt leth . . . . 7 R sk
ve Miliálkách
na měsie. . . . . . 2 K 30h
na mäsjn. Poštou:
na rieta : . . K eoe
s dvoji zásílkon
na měnie
K s0 k
5
article
d sjbet
6
article
na čtvrt lota . . . . 11 K 4
7
article
t epo e
mlyd oll — vošn djdí
8
article
siá leban tutvsletiíe
bo oiobooe
9
article
on nst
rdste ot tort
A tetdvo
b z e
ání.
V drobném prodejit
ranní člslo o sobě . . za 8k
večěrní . . . . . . . za 4 h
Va ňliálkách na venkově
ranní čialo . . . . . . . 1e
večerní . . . . . . . . 5 h
Inneráty
plati se hotově napřed.
ředplacení a inserty
jimá
ndministrace v Marianské ul., B.
Tam nacházají se těš
redaken. tiskárna a sxpedlice
„Národních Llstů-
Rukopisy se nevracejl.
Innerát
Virginie
národní Llstus
10
article
Krise na Balkáně.
Krise na Balkáně.
Největší sensace včerojšího dne: zřeknuti
se korunulho prince srbského práv následni-
ckých nezůstane asi bez účinku na další průběh
balkánské krise, ačkoli se význam události té
dle všeho přecéňuje. Především není dosud jas-
no, podal-li prine Jiři svoji abdiknei jenom ná-
sledkem aléry svého komnornika Kolakoviče,
nebo také z politického důvodu, pro chystaný
snad ústup srbské vlády hnebo z obou těchto dů-
vodů dohromady. Jeho abdikace nobude
dle všeho králem přijata a tím bude
její váha suačena. Záležitost anne xe
Bosny a Hereogoviny je po materi-
ální stránce vyřízena, nejsou-li totiž
zprávy o hotovém již uznání annexé růskou vlá-
dou předčasny a zbyla by už jenom poměrně
lohči otázka, jakou formou obecné uznání
má býti vyjádřeno. Tu pak lze miti za jisté, do-
cíleno-li shody v moritu, že k obecnému sou-
hlasu také nalezena bude příslušnái forma.
Kolakovič
Balkán
Bosna
11
article
Avšak uznáním annexe nobu de
ještě krise odbyta: rakousko-uherská
vláda prohlašuje svým videňským vrgánem, že
uznání annexe Bosny a Hercegoviny nesou-
visí se sporem mezi Rakousko-U her-
skem a Srbskem, nýbrž že tento spor must
býti vyřízen bez ohledu na docíleně obecné
uznání annoxe a že vídeňská společná vláda
stejně musí naléhati, aby rozhodnutí se
Srbskem se stalo rychle a nikoli
snad jenom na nějaký čas, nýbrž
pro v šechnu dohlednou budouenost.
Z tohoto projevu lze souditi, že se Rakousko-
Uhersko nespokojí jenom nějakým přátelským
ujištěním srbské vlády, nýbrž že bude žt-
dati pevně záruky, že mír na jeho hra-
nicich tam dole napříště nebude ohrožován
Ježto pak takovéto záruky dáti nebude Srbsku
tak snadno vzhledem na veřejné mínění v zemi
a národě, mohou se vždy ještě státi nebezpečná
překvapení. Vládní orgán sám na ně poukazuje
věšíbou, že se dlužno nadí!i v Běle
hradě velkých nepokojů. Tu pok
není asi žádné pochybnosti: kdyby v Bělehradě
propukly vážné nepokoje, zakročí tam Rakou-
sko-Uhersko plnou svojí autoritou každým způ
sobem.
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Srbsko
Uhersko
Bělehrad
12
article
Abdikace prinne Jiřího.
Z Bělehradu, 26. března Ministerský před
seda Novakovič sdělil v rozmluvě s cizími žur-
nalisty, že si král Petr vyhradil roz
hodnutíoabdikaci kolrunního prin
ce na trůn. Ve vojenských pak, přincovi
blízkých kruzích ujisťuje se, že král abdi-
kaci neschválí, ježto prý není žá-
dně přičiny, aby se přine svý ch
dědičných práv zříkal. Korunní prine
chtěl prý jenom celému světu ukázat, že žádá,
aby jeho záležitost — co se týče sluhy Kola
koviče — vznesena byla na soud. Důstojnický
sbor sympatisuje s korunním princem beze změny
i na dále. Celá princova abdikace je
prý toliko příhodou bez vážné ho
pozadí.e
lae
Z Bělehradu, 26. března. Členové výboru
pro národní obranu mají korunnímu princi za
zlé, že se písemně vzdal svých práv na trůn
vůbec následnictví. Předseda výboru prohlási
v kruhu svých přátel: »Korunní prin
spůsobil nám blamáž a poškodi
velmi naši spravedlivou věc«
Z Bělehradu, 26. března. Stuace jest ta-
ková, že abdikace korunního prinee bude
buď králem odmítnuta, jest pravdě-
podobné a čož všeobecně se očekává, nebo
dojde k vojenské vzpouře na prospěch
korunního prince.
Z Bělehradu, 26. března. (»N. Fr. Pr
S několika stran dějí se pokusy, přiměti korun-
ního prince Jitího, aby odvolal svou re-
signaci. Zejména ve smyslu tom
působí prine Alexandr, ale prin
je dosud neochvějný a koná připravy k od.
Jiří
Novakovič
Petr
Jití
Alexandr
Bělehrad
Francie
výbor pro národní obrana
13
article
jezdu za hranice. Již před dvěma léty se vy-
pravovalo, že celá skupina pracuje proti němu
a pro prince Alexandra. Oba bratři s
znesvářili do té míry, že prine Jir
kategoricky žádal, aby bratr jebo A l'ex-
andr byl ze Srbska odklizena
také to vymohl. Prine Alexandr musil do
Petrohradu. Předstíralo se tenkráte, že tam
jede na studia. Když prine Jiři loni na podzim
ve známém svěm poslání meškal s Pašičem
v Petrohřadě, smlříli se oba bratr
Prine Alexandr mu dal svaté ubezpečení, že
nebaží po trůně.
Z Bělehradu, 26 března. (K. k.) Proslý-
chá se, že král vyzval ministra sta-
veb Pašiče, aby přiměl korunníh
prince Jiřího k odvolání abdika ce.
Z Bělehradu, 26. března. (K k.) Dnešní
ranní vydání listů »Dnevni lisit« a »Te
govinski Glasnike schvalují zřek-
nutí se korunního prince práv ná-
slednických, poněvadž celá jeho povaha činil
jej nezpůsobilým nositi korunu.
Alexandr
Pašič
Jiří
Srbsko
Petrohrad
Bělehrad
14
article
Měl prý v Srbsku více nepřátel, než bylo známo-
Z Bělehradu, 26. března. Noc minula klid-
ně. V konaku bylo čílo do prvních hodin ran-
ních. O 10. hodině dopolední konala se v pra
covně králově opětně min sterská rada. Dnes
čeká se rozhodnutí královo ve pří
čině resignace korunního prince Jřího na trůn
Myslí se, že bude zamífavé.
Sp. Z Bělehradu, 26. března. (Zvl. telegr.
»Národních Listů«.) Ze skupštiny. Na
dotaz poslance Markoviče o nás led n
kově případu odpověděl minister s ký
předseda: Veřejný tisk srbský zneužil svo-
body a psal neobjektivně o příčině smrtí sluhy
Kolakoviče. Proto uveřejnila vláda protokol
o Kolakovičově výslechu, jakož i lékařský
nález. Z toho je vidno, že Kolakovič ne
obvinil nikoho, nýbrž že jenom nešťast-
nou náhodou spadl na schodišti. Toto neštěst
spůsobilo jeho smrt a nikoli korunní prine.
Následník trůnu zřekl se přípi-
sem vládé zaslaným svých násled-
niekých práv, ale vláda nepovažuje se z
kompelentní a odevzdala přípis králi, aby o jeho
1le l
obsahu rozhědl.
aren
Markovič
Kolakovič
Kolakovičův
Srbsko
Bělehrad
15
article
Prine Jiři zůslane v Bělehradě.
Z Bělehradu, 26. března. (»Femdbtt.«)
Prine Jiři Bělehrad neopustil, Chce naopak zu-
stati v zemi do úplného vyja sněn
situace, zejména pak do vyjasnění svoj
aféry s Kolakovičem, ale svůj paläe neopusti.
»Pravda« a »Politika« prohlašují, že úmysl ko-
runního prince, odebrati se do ciziny, jest ne-
zvratný
Prine Alezandr srbský odmitá předem již
následnictví.
Z Bělehradu, 26. března. (»Fremdenbl.«)
Prine Alexandr prohlašuje, že ná-
sledníctví nepřijme. Dodal, že nižádným
způsobem nemůže k tomu býti donucen.
V Bělehradě očekávají ze velké nepokoje.
Z Bělehradu, 26. března. (»Frmdbit.«)
Včera došlo k demonstracím pro ko
runního prince Jiřího, uspořádaným
patrně stranou válečnou, jež obviňuje
spiklence, že způsobili resi gnae
princovu, by král mohl zůstati
déle na trůné Jest obava, že dojde
k velikým nepokojům a revoluci.
Zpráva, že Rusko uznalo annexi Bosny a Her
cegoviny, měla zde dojem velmi skličující. Pravo
se všeobecně: »Nyní jsme docela zlraceni !«
Z Bělehradu, 25. března (o půl 11. hod.
v noci). Rozechvění v Bělehradě roste,
protože jest obecenstvu nepově-
domo, kde korunní prine mešká.
Tisícové lidí plní ulice. Konaka
paláe prince Jiřího obléhány jsou ve-
likým davem, který žádá zpráv o ko-
runním princi. Nyní se teprve ukazuje.
jak byl neobyčejně v lidu oblíben.
Korunní princ obeplul včerejším odhodláním
Kolakovič
Alexandr
Jiří
Jiří obléhat
Bělehrad
Rusko
Bosna
Prine Jiř Bělehrad
16
article
nebezpečí úrazu s velikou obratností. Vá-
lečná strana žádá, aby prine Jiří
odvolal resignaci. Jest obava, že dojde
ke kritickým okamžikům.
Z Bělehradu, 26. března. Soudí se, že
válečná strana chystá velké pro-
jevy pro korunního prince Jiřího
Očekávají se za tou příčinou srážky se so-
ciální demokracil. Dosud nebyl klid
v městě vážně porušen. Vláda učini la
nejrozsáhlejší opatření. Vojenské
a policejní hlídky procházejí stále
uliceml. Vojsko je v kasárnách kon
signováno.
zevl i
Záležitost srbského korunního prince ve sku-
štině.
Z Bělehradu, 26. března. (K. k.) (Skup-
ština.) V dnešní schůzí skupštiny tázal se mlado-
radikální poslanec Markovič ministerského
předsedy, jsou-li pravdivy zprávy srbských listů.
že korunní prine Jiří zavinil smrt
komorníka Kolakoviče? Ministerský
předseda Novakovič prohlašuje především
ve své odpovědi, že část srbských listů
nepočíná si nikterak důstojněa
nestranně. Několik listů snaží se naopak
vzbuzovati jenom skandál. Pokud jde o samu
otázku interpelantovu, sdělila vláda vše, co bylo
jí o události s Kolakovičem se sběhnuvší známo,
dnes v úřadním listě veřejnosti. Vládě neni jinak
docela nic nového o události té známo.
Jiří
Markovič
Kolakovič
Novakovič
Bělehrad
17
article
Markovič prohlásil, že jej odpověd
uspokojuje, tázal se však opět, je-li pravdi-
vou zpráva o resignaci korunníh
prince na následnictyí, protože v to
příčině nebylo dosud podáno žádných úřadních
zpráv. Ministorský předseda Novakovič od-
větil, že korunní princ zaslal mu skuteč-
ně včera list, v němž sděluje, že
v zdává se následnictví. Protože tento
krok korunního prince má svrchovanou důleži-
tost, podal ministerský předseda ihned král
o tom zprávu. Ministerská rada, jež
včera odpoledne o této záležitosti rokovala, pro-
hlásila, že neni kompetentni po-
nikativ záležitosti těto další kro-
ky, nýbrž že v té věci jest jedině kompe-
tentní král. Proto zaslal též ministerský
předseda ještě včerejšího večera králi onen list
korunního prince.
Lnterpalant prohlásil, že i s touto o-
povědí jest spokojen.
Markovič
18
article
Úřadní zpráva o poranění a smrti komorník
kornnního prince Jiřiho.
Z Bělehradu, 25. března. (K. k.) Zejtra
bude uveřejněna tato oficiální zpráva o pří-
padu komorníka Kolakoviče: Se
zřetelem ku pověstem o příčině smrti někdejšího
sluhy korunního prince Jiřiho, Kolakoviče, které
vyskytly se v části našeho tisku, považuje mi-
nisterstvo vnitra za nutno na základě úřadních
dat uveřejniti o tom tolik:
1. V noci s 12. na 13. t. m. byl z pa
láce korunního prince jeho sluha
Kolakovič těžee zraněný dopra-
ven na chirurgické oddělení stát.
všeobecné nemocnice a převzat službu
konajícím lékařem. Kolskovič prohlásil, ž e se
zranil. Na základě tohoto jeho prohlášení
bylo lékařsky zjišténo: V noci s 12. na 13 t. m.
upadl Kolakovič dle své výpověd
na schodišti v paláci korunní ho
prince a zranil se na břiše. Pocfti
okamžitě velké bolesti a byl dopraven do ne-
mocnice. Totéž obsaženo je také v nemceničním
protokole o půběhu nemoci Kolakovičově.
2. Dne 15. t. m. oznámil bělehradský
městský prefekt za ranního hlášení ministru
vnitra, že se rozšířily zprávy o ná-
silném zranění sluhy Kolakoviče.
Z rozkazu ministra vnitra odešel městský pre-
fekt do nemocnice a sepsal s Kolako-
vičem protokol. Tím byl dle § 4. a 9.
zahájen první a formální krok pro vyšetřování,
které by se vedlo a musilo vésti v připadě ci-
ziho provinění. Při tomto výslechu (protokol
Jiři
Kolakovič
Kolakovičův
Bělehrad
19
article
čís. 1120 z 15. března) učinil Kolako-
vič toto prohlášení:
Předevčírem v noci k 11. hodině ne-
šťastně jsem sklouzl, spadl se
schodů a zranil se na břiše. Neštěst
stalo se tím, že jsem spéchal, ačko-
liv sehodiště nebylo o světleno
abych doručil korunnímu prine
list. Ježto již dříve trpěl jsem tříselno
kýlou, obával jsem se, že se bolesti rozmnoži.
Proto jsem prosil přitele, aby mne ihned dal
dopraviti do nemocnice, což se také stalo. Tak
se má tato věc dle pravdy.
Tento protokol, který Kolakovič
vlastnoručně podepsal, ověřili;
Městský prefekt Alinpič, lékaři a doktoři
Kastič a Alkalaj jako přítomni a doktoři Subo-
tič a Leko, kteři potvrdili, že Kolakovíe
učiníl toto prohlášení při plném
vědo mí.
3. Kolakovič zemřel v nemocnici 17. t. m
o půlnoci a byl 18. t. m. v 11 hodin dopo-
ledne pitván. Doktor Mifel, který pitvu mrtvoly
Kolakovičovy provedl, konstatoval :
a) Kolakovič zemřel akutním
hnisavým a difusním zápalem po-
břišnice, který byl bezprostřed-
ním následkem perforace tenkéh
střeva.
b) Poněvadž ani ve střevech, ani v místě
protržení nebylo nalezeno změn, které by jakko-
liv naznačovaly, že byla stěna střeva z vnitřních
pathologiekých důvodů protržena, lze usouditi,
že byla střevní stěna na nebezpeč-
ném místě proražena působením
tupé síly, která působila zevně na
břicho. Možnost účinku této tupé síly na
břicho naprosto neodporuje skutečnosti, že ne-
byly také nalezeny žádné zevní stopy násilí.
4. Z úřadně zjištěného dosud stavu věcí
vysvitá, že se Kolakovič stal obětí
nešťastné náhody a že tudíž úřadní
akci, která měla by se zahájiti k vyšetření viny
a k zjištění vinníka, nedostává se ny n
zákonného podkladu. Vyskytnutí se no-
vých, dosud neznámých činitelů, kdyby takových
bylo, musilo by se náležitě oceniti.
Kolakovič
Kastič
Alkalaj
Subo
Kolakoví
Mifel
Kolakovičův
Leka
Kolako
20
article
Obdařená vdova po Kolakovičovi.
Z Bělehradu, 26. března. Král Petr da
doručiti vdově po komorním sluhovi Štěpánu
Kolakovičovi obnos 40.000 dina ri.
Atentát na rakouskon dělostřeleckou slanicl.
Ze Zemuna, 26 března. »Mittagsztg.
sděluje: Na dělostřeleckon posíci, která
zřízena byla nedaleko zdejší stanice na pobřež
Sávy, učiněn byl v pondělí atentát.
V noci několik podezfelých o sob
vystoupilo ze člunu, který přistál na
pobočním rameni Dunaje. Pokusili s
vyhoditi celou posici do povětří
Když stráž zavolala, útočníci skočili do člunu
rychle odveslovali směrem k Bělehradu. Slráž
po nich střelila, útočníci však neodpo
věděli a unikli.
Spor rakousko-srbský trvá dále.
Z Vidně, 26. března. »Frmdbit.« v ko
mentáři k událostem srbským prohlašuje: »Byla
by klamná domněnka, kdyby sestrojovala se
souvíslost mezi annexi Bosny
Herclegoviny a sporem rakousko-
srbským. Důvody, které přinutily Ra-
kousko naléhati na rýchlé a konečné vyjasnění
otázky srbské, trvají dále beze změnya
neubylo jich, protože moci signatární strojí
se právě vysloviti uznání annexe Bosny a Her-
cego viny. «
Jak prý zakročil pro mír císař Vilém.
Z Paříže, 26. března. »Temps« dovidá se.
že císař Vilém poslal vlastnoručn
list earovi, ve kterém jej vyzývá, aby uznal
annexi Bosny a Hercegoviny a druhý list ra-
kouskému následníku, kterýžto dopis se
považuje připravou pro budouci proje v
solidarity, k jaké Německo vůči Rakousku
Kolakovič
Petr
Frmdbit
Vilém
Temps
Bělehrad
Sáva
Dunaj
Bosna
Paříž
Bosna a Hercegovina
Německo
Rakousko
21
article
jest odhodláno také přes dobu plat no-
sti smlouvy rakousko-německé.
Válečné předlohy v Pešti,
Z Vídně, 26. března. Velmi povážli-
vou zprávu sděluje dnes »N. Fr. Pr.«
z Pešti. De. Wakarle podá — podle ní —
v nejbližších dnech parlamentu zákon, kte-
rým se zmocňuje vláda: 1. by užila
honvédské armády také mimo říši;
2. aby hradila výdaje na eventnální
mobilisaci, po případě na válku ope-
rací úvěrní; 3. aby uěinila opatření
justiční a správní pro případ války,
pokud se týče soudu válečného, náhlého
a výminečného. Protože takový zákon v
Uhrách není možný bez úplného souhlasu zá-
kona v Předlitavsku, podobá se, že stalo
se po té stránce již rozhodnut! ve
Vidni.
Válečný stav v Chorvatsku a v jižních Uhrách.
Ze Záhřeba, 26. března. Pro domnělé
velkosrbské rejdy bylo zase pět osob z
kruhů chorvatské inteligence z a-
tčeno. Tvrdí se s velkou určitostí, že pro
případ války aneb i jenom obsazení
jedné části Srbska rakouským vojskem » ke
zjednání pokoje na rakousko-uherských hrani-
cích« bude v Chorvatsku a v jižních
Uhrách prohlášen stav válečný.
Jitření na černohorské hiraniel
Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) „Sabah“ sděluje:
Ze Skadru se telograluje, že jitření v pohra-
ničním obyvatelstvu se vzmáhá. Úřady
oznamují, žo Černá Hora provodla proti Ra-
kousko-Uhersku válečné přípravy.
Shoda s Anglií prý docílena.
Z Paříže, 26. března. Ministerstvo zahra-
ničních záležitostí dostalo zprávu, 2e stala
se již shoda mezi Londýnema
Vídní c fcrmuli, když byla Anglie pro-
hlásila ochotu uznati annexi Bosny a Hercego-
viny a ostatní velmoci se prohlásily, že se při-
pojí ke kroku Anglie.
Pešť
Vídeň
Francie
Uhry
Předlitavsko
Chorvatsko
Záhřeb
Cařihrad
Sabah
Uhersko
Anglie
Paříž
Bosna
22
article
Zprávy z Cařihradu.
Z Cařihradu, 25. března. (K. k.) Dle sdě-
lení směrodatných činitelů Porty bude ve sně-
movně o protokolu turecko-rakousko-uherské do-
hody rokováno v ponděli.
Z Cařihradu. 25. března. (K. k.) Interimi-
stický ministr zahraničních záležitostí prohlašuje,
že nie neví o sofijské zprávě, podle které
v Petrohradě uzavřená dohoda ne-
byla Bulharskem sehválena. Podle
informace Porty odjede ministr obchodu Ljapčev
co nejdřive do Petrohradu, aby podepi s al
dotyčnou deklaraei Bulharska
zavítá pak do Cařihradu.
Z Cařihradu, 25. března. (K. k.) V dnešní
mimořádné schůzi poslanecké sněmovny bylo
rokováno pouze o čl. 2. zákona o neza městna-
ných a tulácích. Poněvadž zákon má 22 článků,
rozprava se protáhne.
Z Cařihradu, 25. března. (K. k.) Večerník
»Serveti Funun« oznamuje, že bývalý ministr
vojenatví Nazim paša přijal velitel-
ství třetího soluňského armád-
ního sboru.
Prancouzské hlasy o úspěších bar. Aehrenthala.
Z Pařiže, 26. března. (K. k.)) V četných listech
projevuje se minění, že následkem uznání anner
Bosny Ruskem jest nebezpečí války odstrančno.
„Figaro“ píše: Nyní možno souditi, že neto-
liko spor mezi Rakousko-Uherskom a Srbskem, ný-
brž i celá východní krise jsou ukončeny. Ú spěch,
diplomatické vítězství sv. p. Aehrens
thala záleží v tom, že přiměl Izvolského,
jenž chtěl nejdříve annekční otázku
předložiti konferenci, k uznání for-
mule annekční Chyby ruské diploma-
cie, již diplomaté francouzští a angličtí bohužel
často slepě poslouchali, usnadnily s v o b. p.
Aehrenthalovi velmi uskutečnění jeho
plánu.
Funun
Nazim
Figaro
Aehrens
Aehrenthal
Cařihrad
Petrohrad
Bulharsko
Rusko
Rakousko
Srbsko
poslanecký sněmovna
Izvolský
23
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
hsvi
sbo
en
24
article
.olska Nobelova cenn.
Obrovský peněžní odkaz, který, jak jsme
již stručně před časem zaznamenali, učinil ze-
snulý polský milionář Erazm Jer z ma-
nowski krakovské Akademii Nauk, byl již
převzat v opatrování Akademie, a činí po srážce
dědických poplatků okrouhlých 1.200.000 K.
Tato suma s léty ještě poroste, neboť velkodu-
sný odkazatel ustanovil, aby se z kapitátu ka-
ždoročně udělovala cena obnášející /1e úroku
nejvýš dosažitelného, 1/1e má sloužiti na správ-
ní výdaje, spojené s agendou odkazu, na čestné
honoráře rozhodčí poroty atd., ostatni 4/16, tedy
plná čivrtina úroků má býti každoročně připo-
jována k základnímu kapitálu, takže roční výnos
a tím i výroční cena postupem let stále poroste.
Tato výroční cena má býti každoročně při-
znána nejvíce vynikajícímu Poláku, kaltoliku,
ať spisovateli, učenci, politikovi, vynálezci,či
znamenitému muži, který vykonal něco blaho-
dárného pro svou vlast a lidstvo. Jinak pouvoin
vykonavatelky závěti a správkyně odkazu — kra-
kovské Akademie — není ničím omezen. Polské
liety právem prohlašují, že velkolepá národní
cena vyroste svým časem ve druhou cenu No-
Nově založená kritická revue franeouzská
»Academos«, hlásající hellenismus, přinášl
zajímavou biografii syna zesnulého O skar
Wildea, jenž před několika měsíci — ne-
belovu.
Nobelův
Jer
Polák
Wilde
akademie nauka
25
article
zcela 23letý — tragicky skončil ve vlašskýeh
Benátkách, zastřeliv se k vůli nějakému sporu.
Vivian Wilde, jediný syn básníkův, narodil
se v Paříži r. 1886 a byl tu vychován v ja-
kémsi katolickém soukromém pensionátě. Deli
kátnost několika přátel otcových i po smrti
tohoto (r. 1900) zajisťovala synovi skrovnou
existenci a možnost studil. Vrozená těkavost
však mu nedala studi dokončiti a bystrý talen
literární i kritický jej přiblížil publicistice. Sta
se záhy spolupracovníkem několika francouz-
ských žurnálů Pod pseudonymem Raimo n
Lorand psal verše a uveřejnil v »Nou-
velle Revue« velikou studii o prserafaeli-
stech a řadu drobných statí o otázkách uměle-
ekých v »Ermitage« a »Les Lettre se.
Posléze stal se společníkem jakéhosi amerického
milionáře na cestě po Evropě, s nímž na pod-
zim lonského roku přibyl do Benátek, kdež
zemřel. Revue »Academos« slibuje přiněsti
v příšíích číslech jeho básnickou pozůstalost.
Problém případu Azefova, který
v posledních týdnech pobuřoval celou Evropu,
byl zpracován dramaticky — v kuse anglického
dramatika Chestertona »Anarchista«
již před delší dobou, když nebylo ještě o aféře
Azefově ani potuchy. V anglickém dramatě,
jemuž z počátku nevěnována vůbec valná po
zornost, figuruje anglický anarchistický ko-
mitét, jehož všichni členové kromě předsedy
jsou zároveň tajnými agenty policie. Ale v taj-
ných funkeich policejních zřízenců se vůbec
navzájem neznaji — stýkají se pouze v zase-
dáních komitétu, při poradách o teroristické
propagandě. Drama bylo považováno původné
Wild
Chesterton
Benátky
Paříž
Evropa
Drama
Les Lettre
26
article
za utopii — přiliš fantastickou a přehnanou,
teprve aféra Azefova ukázala, co pravdy ži-
votní v něm jest obsaženo. Pochopitelno, že
anglické drama budí nyní mnoho pozornost
právě na Rusí a bylo již také do rušliny pře-
loženo (paní Melnickou). Překlad sám cen-
sura propustila, ale provozování scěnické zapo-
vězeno z obav před demonstracemi proti policii
a administrační správě, ačkoli všechny hroty
dramatu jsou vlastně namiřeny proti policii —
anglické. Ale strach má velké oči.
O Heleně Modrzojewské, slavné
herojně polské, docházi zpráva, že v Nověm
Yorku umirá. Helena Modrzejewska, rodilá v Kra-
kově (r. 1844), nastoupila divadelní dráhu již
v r. 1861, od konce let sedmdesátých většinou
její působení věnováno bylo sečnám anglickým,
jednak v Londýně, jednak v Sev. Americe, kde
slavila největší triumfy. R. 1891 vystupovala
pohostinsku v Národním divadle pražském.
Melnicka
Helena Modrzojewský
Modrzejewska
Nově York
Londýn
Seva . Amerika
národní divadlo
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Shaekletonova výprava k jižní
točně.
Anglickému poručíku Shacklelonovi nepodařií
se sice ani tentokráte dospěti až k samé jižní točně.
ale přibilžil se k ní přece již tak blízko, že dosa-
žení tohoto dávného eíle vědeckého úsilí objevilo se
rozhodně možným a jest zajisté jen otázkou nej-
bližší budoucnosti. Nejjižnější bod, k němuž Shackle-
ton dorazil, je vzdálen od jižní točny jen 178 kilo-
metrů, což jest asi vzdálenost z Prahy do Brna ve
vzdušné čaře. Ze všech antarktických badalelů přiblížii
se tím točně nejvíce a pronikl tentokráte o 547 kilo-
melrů dále než r. 1902 s kapilánem Seollem.
Výzkům antarktických krajů počal později nel
výpravy do krajů arktických, ježto na severní, mnu-
hem dále k točně obydlené polokouli islandští a nor-
ští plavci již velmi záhy pronikli za polární kruh.
Dějiny úsili o jižní pol počínají Coukem, jenž na
své druhé plavbě kolem světa od r. 1772 do r. 1775
zjistil, že v šířce 71° není žádné jižní pevniny. Již
od této významné plavby mají Angličané největš
účastenství na výzkumu jižních polárních krajů. An
gličtí lovci tuleňů objevili počátkem 19. stoleli četne
důležité skupiny ostrovů. Jeden z nich Wedell do-
spěl v moři po něm nazvaném až k 74. stupní. Po
čátkem let čtyřicálých měl Angličan Ross významný
úspěch. Na třech odvážných výpravách objevil vul-
kanickou zemi Viktoriinu a přišel až k 78. stupni
blizko k magnetickému jižnimu polu. Skoro současně
dosáhl také Francouz d'Urville příznivých výsledků.
Shaekletonův
Shacklelon
Angličan
Ross
Viktoriin
Francouz
Praha
Brno
28
article
Po výzkumné výpravě Němce Dallmanna r 1873
zájem ochabl, ale v polovině let devadesátých po-
jali badatelé různých národů opět starý plán a po-
nenáhlu pronikalo se slupeň za stupněm. Nor Borch-
grevink, jenž také poz lějí dosáhl důležitých úspěchů,
přistál poprve u antarktické pevniny, Belg čan do
Gerlach vnikl do sonosiroví Palmerova a byl první
donucen přezimovati v jižních ledových krajich. Na
sjezdu geografů v Bromách r. 1895 byla sestavena
komise k probádání jižních polárních krajů a roku
1898 vyplula loď »Valdivia« za vedení zoologa
Chuna, jež nalezla na jihu moře až 5000 metr
hluboké. Na to podniknula r. 1901—1903 velká vý-
prava na lodi »Gauss« za vedení Drygalského, jež
pronikla k jihu přes ostrovy Kerguelenovy a na-
lezla neznámou zemi, kterou nazvala zemí cisaře
Viléma II. Byla uzavřena ledem a skoro celý rok
konala vědecká bádaní. Současně bádala na jihu
švédská výprava Nordenskjöldova.
Angličan Scott, jenž se vypravil na todi »Disco-
very«, dospěl v zemi Viktoriině r. 1902 nejdále až
k 82° 177 jižní šířky. Již této výpravy súčasi nil se
Shackleton, jenž nyní překonal všechny posavadní
výsledky, doraziv až 88° 23“ jižní šířky.
Od tohoto zajímavého úspěchu očekávají se
i vědecky důležité výsledky. Z posavadních zpráv
jest zřejmo, že bod, k němuž Shackleton dospěl,
Němec
Dallmann
Nora
Belg
Palmerův
Chun
Gauss
Vilém II
Nordenskjöldův
Angličan
Scott
Viktoriin
Shackleton
Gerlach
29
article
leží asi B000 m. nad muřem na nahorni rorine, sl
není vyloučeno, že tato »náhorní rovina« je po pří-
padě vnitrozemským ledem.
Nepřekonatelné obtíže, pokud se týče útvaru
půdy, nevyskytují se dle všeho ani jižněji od nej-
zazšího bodu Shackletonova a proto jistě záhy najde
následovatele, nebude-li sám pokračovati ve svých
výzkomech. Vědecky důležitá jest zejmena zjištění
jižního magnelického polu. Loží skutečně tam, kam
jej dle magnetických pozorování dřívějších výprav
kladli, toliž v severovýchodní čásli země Viktoriiny.
Pro meteorologii má magnetický jižní pol vý-
znam teprve v druhé řadě, meteorology zajímá pře-
devším geografický jižní pol. Pro vědu bude míti
určení magnstického jižního polu také praktický vý-
znam teprve, kd, by se tam zřídila stanice, na níž
by odborníci po delší dobu mohli konati pozorování.
Shackletonův
Viktoriin
30
article
Mnohem důležitější však jest zvěděti, jaký jest ko-
lem jižního polu stav země a vody. Věda domnívala
se posud, že na jižním polu panuje velká barome-
trická depresse, tuto domněnku však Shackleton ve
svém lelegramu z Nového Zeelandu označuje jako
mylnou. Soudilo se posud, že oba poly jsou uzlem
stále vanoucích větrů; jest totiž domněnka, že na
polech jako středech oláčení země panují víry, jichž
seznání by ovšem mělo velký význam. Posud mohly
se o poměrech větrů na polech činit úsudky jen
z pozorování mraků.
Na 88.° 23“ jižní šířky a 162.9 východní délky.
nejjižnějším to bodu, kam dosud lidská noha vkro-
čila, zatk! Shackleton večer dne 9. ledna britskou
vlajku, kterou mu dala královna Alexandra. Proč již
nemohl dospěti k samému jižnímu polu, od něhož
poměrně neby! příliš vzdálen, není posud známo.
Snad byly obiíže na konec tak veliké, že jeho po-
mocné prostředky dále nestačily. Nejspíše však byli
účastníci výpravy tak vyčerpáni, že nemohli již
178 km. uraziti. Přes to jest výprava Shackletonova
velkolepým výkonem a zajímavo také jest, že při nl
bylo poprve s úspěchem použito motorových saní.
Shackleton
Alexandr
Shackletonův
km