Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NARODNÍ LISTY

3

13. září 1900. Číslo 253.

4 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Pan dr. Körber plní německá přání Přinesli jsme již před týdnem zprávu, že z Vídně dán byl do Prahy důrazný pokyn, aby zrušení jazykových nařízení provedeno bylo do všech konsekvenci. Včera přinesl »Hlas Národa« tutéž zprávu, aspoň pokud se týče zdejších finančních úřadů, na něž stěžovaly si Němrci zvlášť, že výnos ministerský ze dne 17. října m. r. igno- rují. Výnos byl tajný, jak se samo sebou roz- umi a byl pověřen germanisací ressorlu loho známý finanční ředitel Danzer. Je známo, že jako by na povel v posledních čtrnácti dnech všechny německé listy se rozepsaly o tom, jak chabě prý se provádí zmíněný výnos a jak v celé řadě úřadů tak se dnes jedná, jako by jazyková nařízení Gautschova v nejkrásnějsí byly platnosti. »Vymýtit češtinu až do posledního znaménka na řl« ještě před třemi dny zvolal jeden z opozděných hlasů ve vídeňských listech, jež všechny o to usilovaly, aby rozpuštění říšské rady provázeno bylo nějakým skutkem, z něhož by souditi se dalo, že opatřene to namiřeno proti Čechům. Hlasy ty ozvaly se, jak se dnes dovídáme, všechny na komando z Aussce, kde mešká nyní zlý démon této říše — pan Chlumecký, v jehož rukou spočívají dnes osudy této říše. D nes, če-ho si Němci přáli, je skutkem. Poslední zbytek jazykových nařízení Gautschových, na- vzdor judikátu nejvyssího soudu, je odfouknout, na doklad, že v tomto státě vždy bude míli exekuliva vrch nad zákonem. A to událo se na prahu nových voleb. Tak osvědčila se býli vláda páně Körbrova vládou nestrannou s pocitem, že tak postaráno za ní o naše ná- rodní statky a jazyková práva, vsto upím do voleb.

doktor Körber Němrec Gautschův Čecho Chlumecký Němec Vídeň Praha Danzer Ausska

5 article

— »Německá« Olomouc. »N. Fr. Pressee je velice rozčilena následkem olomouckých udá- lostí z minulé neděle. Je prý to zvláštní a po- vážlivá ouvertura k nastávajícím volbám, kterou zavinil prvý úřadník, jenž tou dobou, kdy hr. Žerotin mešká na dovolené, je vládcem v brněn- ském místodržitelstvu. Německému spolku by místodržitelstvo dojista průvod českým městem proti vůli českého obyvatelstva nedovolilo, však v Olomouci se tak stalo a vina padá na toho, kdo ono dovolení přes zákaz první instance udělil. »Neue Fr. Presse« budiž pověděno přede- vším, že není to po prvé ani naposled, co na české hosty vrhla se po indiansku rozeštvaná německo-židovská luza, sestávající z buršáků na prázdninách, z tak zv. lokálních rytířů, kteří jinak prodávají »slovanskému« obyvatelstvu moravskému kartoun a kanafas a ze zfana- lisovaných tak zvaných »městských hochů«, polovzdělaných a nevzdělaných to gigrlat, je- jichž životním úkolem je probit, co otcové na- hromadili a potom jít na obec, aby je za- ppatřila. Zdá se to býti specialitou morav- ských Němců po způsobu ožralů, na stupeň zvl- řete pokleslých, manifestovati germanský mrav. Že Sokolové v Olomouci chovali se správně, nucen byl doznati i tamější purkmistr, který by nyní rád nějak ostudu a Olomouce smyla který nevěda kudy kam, svaluje vinu na ven- kovské obyvatelstvo z okolí olomouckého. Pan Brandhuber ani snad netuší, jak do vlastního masa se řeže. To tedy tak důrazným způsobem osvědčovalo své české vědom1? To opřelo se surovostem německým aneb, jak snaži se pan Brandhuber namluviti, bylo do- konce i proti Němcům aggressivní?

Neue Němec Sokol Brandhuber Olomouc Francie . Presse

6 article

Aj, aj. Do nedávna namáhali se německé listy s velikou horlivostí dokázali, že je český lid na Moravě indolentní, passivní a že marné namá- hání českých štváčů přiměti jej k národní vý- bojnosti — a hle: poměry zdá se že změnily se již i na Moravě. Z toho možno soudit,eo všechno snésti musil slovanský lid od svých mi- lých sousedů druhého jazyka, než tak se ve své povaze změnil. Co ale dokazuje mimo to »sou- sední slovanský lid«, který dle německých listů dle purkmistra Brandhubra dopustil se »přehmatů. že člověku při pomyšlení na ně krev v těle stydne?« Že je to nestoudná bajka, mluviti o ně- teprv podniknouli my ostatní drobouncí? Nejsme ani knižaty a boháči, abychom mohli rozdávat a sobě ponechati, jen čeho k životu třeba Žijeme od služby právě, jen toho stroje, který se nám zdá tak lichým, nemůžeme se posta- viti mimo něj- Nám nezbývá, než setrvati při své povinnosti konati ji tak, abychom uspokojili své svědomí a věřit, že svědomi člověka znenáhla se zjem ňuje a celek zdokonaluje. Či není autor »Vzkříšení« sám se svým svrchovaným názorem mravním jenom dílem, takořka vrcholkem právě oné vzdělanosti, kterou tak výmluvně zatracuje? Bez jejíž existencesi jeho osobnost nelze ani vysvětlit ani myslet? Zůstaneme tedy každý při svém stavua práci, při svých výhodách i povinnostech. Nebot to je snad jediný moment, ve kterém se s ve- likým mistrem nesrovnáváme. On zná jen člo- věka a nechce slyšeti o nějakém celku ve- likém, který bohdá k dokonalosti spěje a kte- rému jednotlivec je podřízen. Je-li dnes ve světě mnoho zla a utrpení, je jisto, že ho bý- valo ještě více. A je-li politování hodný stav, ve kterém dnes ještě strádá ruský mužik, byl ještě politování hodnější stav, se kterým v době jeskynního člověka zápasilo všecko lidstvo.

Aj Brandhubr Morava

7 article

Věříme v postup vzdělanosti. A protože dílo kulturní není jinak možné, než při dělbě práce, ehceme setrvati při svěm údělu, konati svědo mitě povinnost, která nám připadla. A co možná svědomitéji, než dosud. S větší láskou k bliž- nímu a větší přísností k sobě. Ten pevný úmysl je mravní zisk, který si od knihy Tolstého odnášíte. A s jasnější myslí vracíte se zase ku svému míči. Nechludovštinu jste šťastně v sobě přemohli Nemůžeme všichni žíti stejně a konati jedno. Je různá práce a různé jsou podmínky života. Jeden po celý rok z povolání může proháněti své plíce zdravým vzduchem, druhý svůj rok prosedí v dusné pisárně nebo ve školní síni. A kdo ví, jestli při své pálce a míči, při lehko- myslném na oko proskoku nebyla mysl vaše těžší a nitro sklíčenější, nežli nitro staré ženy, která s nůší na zádech se ubírala kolem, shrbená a žlutá ve tváři ? . ..

Tolstý

8 article

mecké Olomouci. Olomouc je jakoby zasazen v ryze český kraj. Obyvatelstvo, které k Olo- mouci tihne, je veskrze české a české je též obyvatelstvo, z něhož Olomouc vyrůstá a se zmáhá. Leč dosud je tam obecní správa něme cká a potom je tam vojsko — dost příčin, aby se tam Němectvo udrželo, jinak a správněj řečeno, aby se tam přistěhovalí Čechové v Němce přemílali. V Olomouci, a ž n nepatrný zlomek, vůbec žádných Němců není, proto také to opováž- livost tvrditi o Olomouci, že to město německé. Tam jsou jen Če- chové a čeští odřezanci. Tvrdí-li »Neue Freie Presse«, že by místodržitelstvu ni- kdy nenapadlo povoliti německému spolku průvod českým městem a proti výli obyvatelstva, tu ji prostě připomináme, že polifický úřad, aniž by se byl koho ptal, povolil teprve nedávno veřej nou a vyzývavou slavnost německou v českých Třebenicích, že povolil ji v Plzni, ba že před několika lety povolen byl průvod německým turnérům i Prahou. A české obyvatelstvo všechno to dalo si líbit a ani nemuklo.

Čecho Němec Olomouc Ola Třebenice Plzeň Praha Neue Frei Presse

9 article

— Jak nás mají rádi. O tom, v jak lásce nás chovají naši milí krajané druhého jazyka, s nímž divným řízením osudu odsou- zeni jsme žit ve »společné domácnosti«, nebyl jsme nikdy v pochybnosti, však způsohem nad jiné »ušlechtilým«, neskonale »vtipným« a přece s velmi významnou pointou nám vyznání lásky učinila pověstná mnichovská »Jugend«, která je u nás nejen v každé kavárně, nýbrž která u naší mladší generace zvlášť je oblíbena. List tento, který pěstuje humor, o němž napsal Pavel Heyse, tedy také Némec, že vzbuzuje smích, jaký ozývá se z koridorů blázinců,a jenž přináší illustrace tak »smělé«, že je snese jen starý dragoun neb dekadentní dáma, přinesl zprávu o návštěvé dra. Herolda v Paříži ao anexních piklech pruských následující » báseňa Německo že by Vás chtělo? Vás, tu českou spřež? Václave, ty nadýmáš se nebo jenom lžes? Děkujeme velmi pěkně za experiment, ležel bys nám ve žaludku jak olova cent. Zem tvou, tolik doznám, Vencle, chtěli bychom mit. Škoda, že bychom musili, s ní též »národ« vzít. Nechť si zlý ten šibal, Němec, co chce osnuje, raděj. Vencle, lidožrouty. než krajany tvé. Raděj černé mouřeníny. jejichž vlastí Transvani, nežli národ. jehož synem Grégr, Doležnl. Raděj Ainy, Karaiby, Kafry, Siouxy, všickni jsou nám vítanější, nežli, Vencle, ty.- Spíš Boxery, též Mandžury. eskymácký tuk, nežli. Vencle, tvoje lidi a tvé řečí zvuk. Nanejvýš až Vaší na nás kývnou o pomoe, proto že se's drze choval, Venele, tuze moe Pošlem na tě, chlape, frajtra k tomu mužů šest. abys zvěděl, co dovede naše pevná pěst Však my tě pak naučíme, jak se chovat máš kdyby v tobě zašitý byl, třeba satanáš.

Pavel Heys Václav Němec Vencl Grégr Doležnl Raděj Karaiba Siouxa Paříž Německo

10 article

Vencle, to se může státil Zem tvá hezká je, tu bychom si rádí vzali, ale tebe — nel Při přečítání těchto »veršů« — doznáváme upřímně — ovládl nás zvlášť příjemný pocit Verše tyto byly nám totiž dokladem, že přece na nás německý mrav a německá kultura vůbee neměly dosud onoho ničivého vlivu, jaký by se předpokládati dal při těsném našem soužiti. Neboťtak hluboce neklesli jsme ještě, abychom Němce způsobem tak sprostým a nízkým regalovali. Ale při všem na to hlavní páni Němci přece jen nezapomněli. Na to: brát. Na krásnou naši zem měli by přece jen zálusk. Pěkný spojenec! I v tom ohledu, že imputuje spřátelenému státu, že na zkrocení vlastních národů volat bude v polito- vání hodné málomocnosti — cizinu. — Osobní. Nejvyšší maršálek zemský, kníže Jiří Lobkovic, odejel včera odpoledne do Vráže. — Rodinné zprávy. Slečna Josef k Ferrova-Růžkova, maj. realit v Soběslavi a pan Jan Bednář, oficiál vrchního zemského soudu v Praze, slavili v úterý dne 11. t. m. v chrámu sv. Václava na Smíchově sňatek manželský. — Slečna Maruška Slavíkova z Nepomuk a Rudolí Vejvoda, učitel v Unhošti, slaví sňatek 17. t. m. o 11. hod. dopol. v chramu sv. Jakuba v Nepomuku. — Úmrtí. Dne 12. t. m. zemřel u věku 64 r. po krátké nemoci p. August Oliva, pražský měšťan a maj. domu, býv. drogista v Novém Byd žově. Pohřeb koná se zejtra o 5. hod. z kostola u sv Štěpána. — V úterý zemřel p. Bedřich Ludwig obchodník a majitel doma v Praze, v 65. roce věku Pohřeb bude v sobotu o 10. hod. z chrámu sv. Ja- kuba na olšanský břbitov.

Vencl Němec Lobkovic Josef Ferrův Růžkův Bednář svatý . Václav Maruška Slavíkův Vejvoda svatý . Jakub Oliva svatý Štěpán Bedřich Ludwig Vráž Soběslav Praha Smíchov Nepomuk Unhošť Nový Bydy Olšanský

11 article

— V těloovičném ústavu dra. Mir. Tyrše pro hochy začne nový vyučovací běh v sobotu dne 15. t. m. Cvíčí se v úlerý, ve čtvrtek a v so- botu od 5—6 hod. odpol. v budově »Sokola« praž ského. Za vyučování platí se měsíčně 1 K, zápisné žádné. Nově přístupující jakož i starší žáci zapisují se v každý den cvičební. — »Domácnosť«, česká škola kuchařská počne dnem 1. října svůj zimní kurs, šestnáctý již od svého založení a první ve své vlastní budově. Bylo by zajisté zbytečno vypočítávati skvělé vý- sledky, jichž úslav ten se dodělal v dívčí výchově pro praktický život, ale směle možno říci, že jistě každá absolventka »Domácnosti« vzpomíná s vděč- ností na tuto školu, neboť správa »Domácnosti« za- ložila veškeré své vyučování budoucích hospodyněk ne na nějaké učené theořii, nýbrž výhradně na denní praksi a dlouholeté zkušenosti. — Máť »Do- mácnosť« zkušenou učitelku pro pokrmy masité, zkušenou učitelku pro moučníky, dorty a cukroví, a opět zkušenou učitelku pro nakupování potravin, jinou pro ostatní domácí hospodářství, tak že tento učitelský sbor tvoří skutečnou kuchařskou universitu. Vedle těchto hlavních předmětů učí se žačky ještě celé řadě různých mimořádných věcí: zdobení stolů květinami, úpravě ubrousků v nejsložitějších tvarech, úpravě a podávání pokrmu při hostinách atd. Ředi- telstvo »Domácnosti« nepodceňuje pokrok, jaký všechny odbory lidské dovednosti a v umění nová pokročilá doba vyžaduje, při tom však bere vřelého účastenství na důležitosti vyučování i v jiných od- borech pro samostatnost ženskou, jež se ženám stá- vají přístupnými. — Dobrá kuchyně a dobrá strava jest jen prostředkem k zpříjemnění života, nikdy jeho účelem, a proto se výstřednosti různých vědeckých,

doktor Tyrš Cvíčí Sokol

12 article

chemických, akademických, a jak všechny ostatní mo- derní přívlastky nových kuchařských podniků znějí nepěstují. — »Domácnosť«, česká škola kuchařská dbá však při tom, by i theoretické vzdělání nezů- stalo pozadu, neb od svého počátku hleděla vždy k tomu, poučovati své žačky v přednáškách, což se děje již celých 15 tet a sice se zřetelem na potřeby v hospodářství: tak o mase všeho druhu, o jeho názvosoví a jebo užívání, o drůbeži vůbec, o po- travinách, o zboží kupeckém s ukázkami vzorů, totéž o zboží osadnickém, o výživnosti pokrmů, o pokrmech pro nemocné atd., a témto poučováním odpovídá i kuchařská kniha »Domácnosti«, která, nejsouc přetížena nějakým zbytečným balastem, dočkala se během osmi let již šestého vydání, jež v nejbližších dnech octne se na trhu knih- kupeckém. »Domácnosť«, česká škola kuchařská krok za krokem postupovala ku svému cíli a byla snaha její odměněna uznáním zastupitelstva král hlav. města Prahy, jež za starosty p. dra. Pod- lipného umožnilo stavbu vláštního domu lim, že pozemek, na němž dnes stojí krásná budova »Do- mácnosti“, sloužicí k ozdobě královského města Praby, přenechalo zastupitelstvo obce pražské z 35.000 zl. Byla to cena mírná a při každé přílaži- tosti s povděkem připamatováno, že nejen na školy vědecké král. obec pražská přispívá svou hřivnou nýbrž též na českou školu kuchařskou, pro život tak důležitou. »Domácnosť« nyní má arciť velké břemene lím, že musí upláceti na stavbu domu svého, což bud dlouhá léla trvati, proto ale nikdy nezapomíná národ- ních svých povinností a pomáhá kde může v různých národních snahách ku rozkvětu král. blav. městn Prahy. Jak mnoho již pohostění se vykonalo v »Do mácnosli« ku chloubě českých našich hospodvněk. to dokazují výpravy z dálné ciziny i z Čech.

Praha Praba Čechy

13 article

Stručné tyto řádky nechť přispějí k tomu, aby další posavadní přízeň, již české obecenstvo k »Do mácnosti« chovato i na dále české škole kuchařské zachovalo, a aby bylo uznáno správné stanovisko naší školy v otázce vědeckosti kuchařské. — Z pražského sboru hasičského. Ve staroměstském dvoře složí dněs o 10. hodině dopo- lední za přilomnosti starosty pana dra. Srbaa správní rady hasíčské vrchní hasiči přísahu a ha- siči slib. — Změny držebností. Obec pražská koupila od eráru býv. transportní kasárny čís. 827—I. na Františku za 80.480 K.; obchodnice paní Rozalie Ecksteinová koupila od paní Matildy Schvarzové dí domu č. 1201—II. v Eliščině třídě za 16.000 K bývalý starosta města Žižkova pan Frant. Blánn koupii společně s manželkou svou Marií od JUDra sv. p. Karla Wolfa Zdekauera a dědiců stavební po- zemek čís. kat. 64/19 v prodlouženě Manesově ulici (v Kanálce) na Král. Vinohradech za 20.566 K, kde vystaví čtyřpatrový dům; hostinský a majitel domu na Král. Vinohradech koupil od pana JUDra. sv. p.

František Ecksteinová Matilda Wolf Zdekauer Král JUDr Eliščin třída Žižkov Manesov ulice Vinohrady

14 article

Karla Wolfa-Zdekauera a dědiců stavební pozemek čís. kat. 6416 v prodloužené Manesově ulici na Král. Vinohradech za 19.955 K.; pana Josef a Anna Kotapišovi (z Krásné Hory) koupili od pana Vende- lína a Marie Moučkových dům č. 99 nové v Michli za 3000 K. — U okresního soudu v Karlíně konala se včera exekuční dražba domu č. 151 se zahradou čís. kat. 8/3 ve Vysočanech. Koupili jaj pp. man- želé Josef a Kateřina Tichých z Vysočan za 31.00 K.; odhadní cena obnášela 30.958 K. Vadium slo- žilo devět kupujících. Koupě velkostatku. Firma Hielle Dittrich, majitelka přádelny v Krásné Lípě koupil od dědiců po zemřelém starohrabětí Salmovi z Reií- ferscheidtu velkostatek Podbořany s rustikaliemi okresu podbořanském za 2,440.000 K. — Milostné drama, V Šatově u Znojma bydlící 24letý holičský pomocník František Spach- mann udržoval po několik měsíců známost s 18letou dcerou tamějšího obchodníka se smíšeným zbožím Pavlou Neumannovou, jejíž rodiče neměli o tom potuchy. Oba milenci věděli, že jejich sňatku za- braňují nepřekonatelné obtíže, zejmena u rodičů dívky a proto rozhodli se, že spojí se aspoň smrtí S úmyslem, zahynouti společně, odjeli dne 5. t. m do Vídně, a účel své cesty sdělili dopisy svým pří- buzným. Z neznámé příčiny se však z Vídně vrá tili do Znojma a odebrali se do lesa u Popic, v němž vystřelil Spachmann dvě rány z revolveru na svou milenku a nebezpečně ji zranil. Třetí ránu vypátil si do pravého spánku a skácel se mrlev k zemi.

Wolf Zdekauer Josef Kotapiš Vend Moučkův Tichá Salm Spach Neumannová Manesov ulice na Královský Vinohrady Krásná Hora Michle Karlín Vysočany Reie Podbořany Šatov u Znojmo Vídeň Znojmo Popice Hielle Dittrich

15 article

Zraněná dívka, která dle nalezených dopisů ku své smrti svolila, dopravena byla do nemocnice. — Fran- tišek Zelený, 23letý sedlář v Dolní Dobrové u Ždáru měl známost s 23letou dcerou domkáře Josefou Fitzovou, které jeho matka nepřála, následkem čehož jejich naděje ve sňatek byly marny. Milenci bylis toho také vědomi, avšak rozejiti se nechtěli a roz- hodli se, že raději společně zemrou. Záměr tente umínili si provésti dne 8. t. m., kteréhož dne zúčast- nili se odpoledne nejprve taneční zábavy, od kter odebrali se do blízkého lesa. Když tam přibyli, vy- slřelil Zelený na svou milenku dvě rány z revolveru a usmrtil ji. Pak namířil revolver na svá prsa a vystřelil, avšak neusmrtil se. Druhé rány již nevy- pálil, nýbrž odebral se k obvodnímu lékaři panu dru. Brožovi a žádal jej o pomoc. Vypravoval, že milenka jeho Josefa Fitzova, když přišli do lesa, žádala jej, by ukázal jí revolver. Solva že však vzala jej z ruky Zeleného, střelila po něm. Želený prý jí revolver vyrval z ruky a v rozčílení vypálil na svou milenku dvě rány. Zjistilo se však, že udání toto jest nesprávné, že svou milenku zastřelil sám, ovšem s jejím svolením a pak že zranil sebe. Frant. Zelený byl zatčen a dodán k soudu. — Ze žárlivosti. Z Doksů se nám telefonuje 61letý bývalý domkář Ant. Billig z Heidemühlu vy- střelil včera o polednách z revolveru na svoji ženu, nesoucí z hostince jídlo pro své zaměstnavatele. Když žena skácela se na zem, znatřelil Billig sám sebe. Jeho žena, s níž byl rozveden, je těžce raněna- Čin svůj spáchal Billig, který byl oddán pijáctví, z žárlivosti. Měl kdysi dosti značné jmění, za krátko je však prohýřil.

Fran Fitzův Brož František Antonín Billig Dolní Dobrová Ždár

16 article

— Loupežná vražda. Z Bohumína, 11. září (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Ludmila Laubeltova. dcera rolníka z Dubnice, vracejíc se z trhu z města, přepadena byla v lese blíže rodné vesnice 27letým nezaměstnaným zámečníkem Josefem Kumpošem z Karlovce, jenž dívčinu zavraždil dvěma ranami z revolveru, mrtvolu oloupil o 2 zl. 70 kr. a zavlékl pak do křoví vedle cesty, kde bratrem svým byl následujícího dne nalezena. Kumpoš byl ještě téhož dne zatčen. K činu se doznal a pravil, že z bídy chtěl skončiti samovraždou, když však setkal se lese s dívkou, o které věděl, že za prodané máslo má peníze, změnil svůj úmysl. — V soudní dražební síni na Ovocném trhu koná se veřejná dražba v pátek dne 14. t. m. o půl 9. hodině dopolední. Dražiti se bude obni- vzdorná pokladna od firmy Wiese a spol., řezací stroj, stroj tlačící na pozlacování, regál, 2 kufry pro cestující na vzorky, sud dextrinu, mosazné rytíny 4 železná tlačítka, větší množství žertovných a gra tulačních lístků, 400 kusů kotilionů, 200 kusů gra- tulačních papírů, 100 kusů papírových jeslí, několil obrazů, 5 pohovek, 3 lenošky, 25 kusů draperií a různý nábytek. V pražské loterii byla včera tato čísla vylažena: 74, 83, 87, 86, 22.

Laubeltův Kumpoš Bohumín Dubnica Karlovec Wies a společenský lenoška

17 article

— Z divadla Variété. Ještě tři dny zůstane v Praze nynější ensemble. V sobotu vystoupí napo- sledy výteční cyklisté Barber a Madeline i ostatní znamenilý artistický personál, který vystřídán bude v neděli novými silami. — Českobudějovické pivo v Mčšťansk besedě. Měšťanská beseda v Praze otevře své zimní místnosti dne 18. t. m. Při této příležitosti bude poprvé čepován ležák z českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích. Změna místnosti. Firma Váňa a Ulbert velkoobchod s uhlím na Smíchově, přesídlí od 15. t. m. svoji písárnu do Prahy, na Ferdinandovu třídu č. 33 nové. — Poutavé obrazy z jiho-východní Afriky a ostrova Madagaskaru vystaveny budou do soboty panoramatu Národní jednoty pošumavské na Ferdinandově třídě.

Barber Praha Český Budějovice Smíchov Ferdinandov třída východní Afrika Madagaskar divadlo Variété Váňa Ulbert velkoobchod

18 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = Hr. Lev Tolstoj v poslední době opět vážno ochuravěl. Stav jeho se však nyní valně zlepšil. = Polární výprava vévody Abruzkého Z Kristianie telegrafuje (C. B.): Při včerejším prů vodu pochodňovém na počest vévody Abruzkého holdoval Nansen v delší řeči vévodoví a jeho prů- vodcům. Vévoda děkoval. O 1/412. hod. v noci odejel vévoda za ovací četného lidu. Nansen doprovodil jej na stanici. = Řádění orkánu. O katastrofě galvestonské se telegrafuje: V sobotu o 2. hod. v noci pozoro- vána značná bouře, vichr hnal se ze souše a opíral se o vlny, jež odmršťoval od břehu. Náhic však ve směru opačném, tedy od moře ku břehu přihnal se mohutný příval vichru, jenž způsobil ohromné nakupení spoust vodních. Město zaplaveno bylo úplně. Obyvatelstvo počalo prchati na výše polo- žená místa. Domy a mosty se bořily a všecko oby- vatelstvo za čiré tmy v pospas dáno bylo dravému živlu. V neděli o 2. hod. noční dostoupila povoden největších rozměrů i největší místa byla na 1—2 metry pod vodou. Opadávající vodou vyplaveny spousty mrtvol. Téměř veškerá stavení jsou poško- zena. Škody a počet oběti nelze ani odhadnout Po celém pobřeží došlo k podobným výbuchům roz- lícených živiů. Na sta menších míst smeti příval.

Abruzký Nansen Hradec Kristiania Škoda Lev Tolstoj

19 article

= Mor. Z Glasgova telegrafují (C.-B.): Nezmě nilo se nic ve stavu nákazy, ale úřady daly zařídii třetí dům pro osoby pod lékařským dozorem. — z Sinly ve východní Indii telegrafují »Korrespondenční kanceláři«. Moru přibývá. V posledním týdnu podlehlo moru přes 10.000 osob. = Hrozicí výbuch Vesuvu. Z Říma s telegraluje: Od čtyř dnů hrozi nový výbuch Ve- suvu. Kráter jest zahalen hustým kouřem a v noci viděti jest stoupati z něho ohnivé sloupy až do 300 metrů výše. Mocné kameny dopadají až na 500 metrů před Pompeje. V Torre Annuciatě pozoro- váno několik otřesů země. Ředitel observatoře soudí, že úkazy ony nabudou ještě větší mohutnosti, ni- koli však nebezpečného rázu.

Mor Indie Řím Pompeje

20 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + V úterý zahájeno v Národním divadle nov abonnement Mrštíkových »Maryšou«. Jakýsi slavnosl- nější okamžik. Kus nově nasludován, některé role nově osazeny. V titulní úloze poprvé slečna lza Gré- grova! Nešťastnou, věrnou Maryšu, jak víle, zlob okolí přivede, aby nehodného manžela sama jedem ku kávě přimíchaným ze světa sprovodila. Slečnu Grěgrovu navykli jsme dosud vídati v úlohách přívě- tivějších. A pomalu jsme si nedovedli ani jinak před- staviti, švitornou naši štěbetalku, dívěinu sma vých tváří a šelmovsky klopených víček. Ale nebylo už dávno tajemstvím, kterak úspěchy jediného oboru dokonce nestačují ctižádostem slečny naivky. Kde se jen dalo, přeskakovala malá nepokojnice známé přehrady a ploty, nastavené šosácky kolem obor všelikých vábných rolf. Podla známého pravidla, že se talent nedů žádnými předsudky vázat, provedla mladistvá ambicioska svůj skok. A tu ji tedy znena- dání máme v eboru štvaných až ke zločinu trpitelek A můžeme si hned pověděti, že se mladá umělkyně v nové sfáře nedala dokonce zahanbiti. Její Maryša je nám vskutku zcela pravděpodobná žena, dojemná trpitelka a politování hodná vražednice. Ale tak hned si uvědomujeme, ve stéře náladovějších hrdinek. nevinných kotat, prostořekých žabek že nám slečne Grégrova zůstane asi vždycky nejmilejší.

Mrštíkův Maryša Grěgrův národní divadlo nov

21 article

Maryša ve své úzkosti občas si sahá ke hlavěa bědujet — Ach! Jsem tak pomalena, tak pomatena ! .. A v té pomatenosti je démon zla. A děmon svede ubohou ke zlodinu. A právě ta jistá démoničnost výrazu naší malé travičce není dána. Nezachvéjeme se dost hluboko při jejím skutku. Věc letory a vnějších vlastností. Mnohé tragédce zas by třeba nebylo dáno, tak prostodušně umět ulevovat svému srdéčku, jako to zase dovede naše naivka. Navoláme po vytýčení ohrad, na obmezenou svobodného ta- lentu, ale víme, že vědomě soustředění sil pravý talent může prohlubití a osvobodíti.

Maryša

22 article

Starou Lízalku, Maryšininu matku, hrála jako host paní Ryšavá. Nová správa divadla považuje zasloužilou umělkyní za svojí chránénku. Poho- stinské výstupy vážené matrony mají ukázati, že paní Ryšavé dávno náleželo místo na předním našem jevišti. A vskutku! Paní Ryšavá sehrála úlohu tvrdé, nesrdečné matky s podivuhodnou silou výrazu a způsobu. Mlynáře Vávru, drsného, neurvalého muže, zastal pan Šmaha s příslušnou drsností a neurvalostí. Pěkné výkony pana Mošny a paní Danzerové ve druhých přednějších úlo- hách hry jsou od dřívějška známy. Velmi mla- distvou babičku, jak se v takovém nepoměru hned předvídati dalo, poskytla paní Kolárová. Nejhlučnější potlesk za otevřené scény utržil zase páně Vojanův Frantík za svůj hrozebný výstup ve třetím aktu. Effekt arci čistě zevnější. Ale na ně- jakou vniternost dojmů u divadelního obecenstva učíme se, čím dále do let a zkušeností, tím méně a méně víru skládat. Scénická úprava hry je v některých detailech nová. Téžko stanovit do podrohna, co snad bylo působivější dříve a co je dnes. Hra nezapře dobu, v níž vznikla. Je plna národopisných příkreseb n barevnůstek. Pozornost diváka i posluchače neustále je odvrácena od hlavního děje k všelikým pohočným zvláštnostem a nápadnostem. Nevíš někdy, čemu spíše nastavovati ucho, zpěvu a hluku za scénou, když už tak úsilovně o pozornost se hlásí anebo tomu, co si osoby na scéně povídají? Tak nám ve hře památka zbyla po někdejším úsilí naturali- stickém na jevišti. Věřili jsme tenkrát, věrnost dialektu nebo jiných drobotin že je nezbytna pro pravdivostný dojem slova. Dnes nám už spíše vadí ta zjevná snaha herce, vypořádati se jak jen možná s přízvukem a barvou tolik nezvyklého nářečí.

Lízalka Maryšinin matka Ryšavá Vávra Šmaha Mošna Danzer Kolárová Vojanův

23 article

Hloubku dějové illuse aspoň sotva zvyšuje tak zjevný zápas. A tak s vlněním vkusu znenáhla se dobýváme k novému, přesnějšímu poznání zákona divadelní působnosti, + Z kanceláře Národního divadla. Dne vystoupí naposled paní Anna Olivová v Suppéově operetě »Fatinica« (3. čtvrtka předpl.). Zítra hraje se Drachmannova pohádka »Byl jedno jeden král«, v sobotu vysloupí naposledy paní Růžena Koldovská v opeře »Traviata (Violetta . V neděli bude po 100. Smetanův »Dalibor«a sice mimo předplacení. + Pištěkovo letní divadlo na Král. Vino- hradech. Dnes dává se ve prospěch pí. M. Čen- ské veseloha o 4 jednáních »Paní, která byla v Paříži na výstavě«. Zitra vystoupí po prvé jako host pí. Maroldová v úloze Cyprienny. Vstu- penky na sedadla vydávají se dopoledne v divadle u kasy. — V sobotu dne 15. září opakuje se Rieg- lová veselobra »Kdo zvítězíe. + Z kanceláře smíchovského divladla. Dnes jest příjem p. J. Edla, k němuž zvolena Schön- thanova »Komtessa Kukuče. — Nové smíchovské di- vadlo blíží se svému ukončení. Bude v něm zahá- jena zimní saisona dne 2. října. Jeviště je nyní větší hlediště pojme pouze 600 osob. Ceny míst budou o něco zvýšeny, novou bude instituce křesel pří- zemních a zastavení 10krejcarového přístupu na ga- lerii (vyjma pondělní představení dělnická. Před- platné (30 kr. přízemní sedadlo za večer) přijímá s u p. Urbánka a u div. pokladny-

Olivová Suppéův Fatinica Drachmannův Koldovská Traviata Violetta Smetanův Dalibor Král M Čen Maroldová Cyprienna J Edl Schön kukuč Urbánek Paříž Rieg národní divadlo Pištěkův letnit divadlo

24 article Hudba.

Hudba. + V hudební škole Václava Boučka ne Malé straně na Újezdě čís. 595 započne vyučování 16. září. Vyučuje se hře na piano a housle, zpěvu n hudební thoorií. + V nově zřízeném hudebním a pěve- okém ústavu Jos. Piseckého, ředitele kůru v Rokycanech, započne dne 15. září první školní rok. Vyučovati se bude hře na klavír, harmonium, housle. zpěvu a theorii hudby v roztříděných dle pohlav skupinách neb jednotlivě. Bližší v ústavu. + Ve»Vlaské pěvecko-operní akademii V. F. Divíška v Praze, Spálená ulice čís. 105—II. I. posch., koná se zápis dam a pánů od 13. t. m denně. V akademii vyučuje se zpěvu opernímu (so- lovému pro divadla) dle methody vlaské řečí če- skou. + V hudební škole Otty Witjeso v Praze Ferdinandova třída čís. 38—II. (Portheimův dům) za- hájeno bude 15. září vyučování hře na klavír, har monium, housle a citeru s theorií hudby a nauce harmonii. Zvláštní učební běh zařízen jest ku pří- pravě pro konservatoř, učitelský ústav a státní zkoušku. Žáci přijímají se každodenně. + V hudebni škole Bohumila Šejnohy v Karlíně, Královská třída čís. 62 nové, započne nový školní rok dne 15. září t. r. Zápis žáků koná se každodenně od 8—12 hod. dopol. a od 2—5 hod. odpoledne. + V hudební škole Al. Kapouna v Praze, Tyršova ul. II. č. 9 n. započne vyučování hře hou- slové a klavírní dne 15. t. m. Záci se přijímají denně. + V hudebním ústavě J. Aug. Starého Jakubská ulice č. 648—1. (4 nové). Vyučování po- činá dne 15. září. Přihlášky nových chovanců při- jímají se každodenně od 9 do 11 a od 2 do 6 hod. + Prokachův ústav hudební v roce 1830 založený, řídí nyní slečna Marie z Wallpachu. Školní rok započne dne 17. září.

Bouček V F Divíšek Al J Aug Marie Újezd Rokycany Praha Praha Ferdinandov Karlín Tyršův ulice Jos V hudební škola Otta Witjeso učitelský ústav hudebni škola Bohumil Šejnoha Prokachův ústav Portheimův dům

25 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Misto assistenta kreslení na c. k. vyšší reálce v Písku obsádí se počátkem no- vého školního roku. Kdo, majíce buď způsobi- lost z kreslení pro střední školy nebo aspoň přípravná studia k dosažen způsobilosti té (vykonanou maturitní zkoušku na střední škole a odbytou umělecko průmyslovou školu), chlěli by o místo to se ncházeti, nechť zašlou doklady své nejpozději do 17. září ředitelství ústavu řečeného.

Písek

26 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Zamýšlený útok na žižkovského starostu. (Před senátem ctyřělenným.) V Žižkově odhalen byl 14. m. m. zamýšlen útok, jenž namířen byl proti dvěma známým osob- nostem: správci obecního dvora panu Rudolfu Ho- lanovi a starostovi obce panu Edvardu Žďárskému. Útočník zjištěn v osobě 47letého metaře Jana Fi- šera, ztracené jinak lidské existence. Fišer vešel 14. srpna záhy z rána do kterési kořalny a značně popíjel. Jevil při tom nepokoja rozčilení, blabolil různé divné řeči a když konečně opouštěl místnost, zamířil, jak viděli svědci, těžkým krokem přímo k žižkovské radnící. Cesta tato byla právě nemálo podezřelou. Již v kořalně zmínil se Fišer cosi o tom, že s dnes pomstí. A několik málo dní před tím mluvil nepřetržitě o starostovi p. Žďárském i správci p. Holanovi, že dlouho žíti nebudou a že je občanstvo 13. srpna vidělo naposledy ... Prokázalo se pak, že Fišer dne 14. srpna ráno za tři zlaté v Praze si zakoupil revolver.

Rudolf Žďárský Jan fi Fišer Holan Žižkov Praha

27 article

Před radnicí ztrávil napilý metař označeného dne delší dobu. Obcházel budovu pomalými kroky a jakoby přimrazeným zrakem díval se stále upřeně ku hlavnímu vchodu. Zdálo se, že v hlavě spřádá úmysly nekalé a že není dalek od jich provedení. Zlosť v té chvíli zmítala jeho nitrem. Chtěl s totiž po 1. srpnu státi vrchním metařem a ucházei se o místo toto vším úsilím. Protože však, jak uváděno na radnici, oddán byl nestřídmému žití, hlavně pak pití kořalky, byl Fišer pominut a do- zorcem metařů ustanoven kdosi jiný. A okolnost tato byla právě Fišerovi pohnutkou, že v obou jme- novaných pánech spatřoval své osobní nepřátele. V sadech před radnicí procházel se Fišer v den zamýšleného činu velmi dlouho. Až teprve před samým polednem odtud se vzdálil a vydal se k bu- dově okresního soudu. Zatím však prodlel zde jen několik minut a již byl překvapen četou strážníků, kteří jej zaikli a odvedli na policejní komisařství.

Fišer

28 article

Tam odebrán mu byl ostře nabitý revolver a Fišer podroben úřadnímu výslechu. Tam úmysl zákeřný popřel, tvrdě, že si zbraně zaopatřil jen proto, aby z bídy zprovodil se se světa sám. Když však bylo svědčeno před ním, že před řadou lidí pronesl výhrůžky, zejmena pak, že vyslo- vil se veřejně o smrti starostově i obecního správce — bylo na Fišerovi znáti stopy nemalého rozčilení, jež pak vrcholilo tím, že se vyslýchaný z nena- dání vrhl na zbraň, ležící na stole vedle vyšetřujícího úřadníka a že se chtěl zastřelit. Bylo mu v tom ovšem zabráněno a rozčilený muž odveden do vazby ku trestnímu soudu, kdež s ním zavedeno vyšetřování pro zločin veřejného násilí, spáchaný nebezpečnou vyhrůžkou a pro pře- stupek nedovoleného nosení zbraně. Včera předveden byl z vazby před čtyřčlenný senát, jehož předsedou byl pan vrchní rada Srb. Veřejnou žalobu zastupoval nám. p. Sak, obhájcem byl pan sekretář Seheidler. Obžalovaný, jenž znovu původní úmysl popíral, byl po výslechu svědků, z nichž zejmena občané Jan Hájek, Josef Legner a Jan Kopanina prohlásili, že před nimi pronesl 13. srpna slova, »že pp. Žďárského a Hodana vidí dnes naposled«, uznán vinnýma odsouzen do těžkého žaláře na tři měsíce se třemi posty.

Fišer Srb Hájek Legner Jan kopanina Žďárský Hodan

29 article Menšinový věstník.

Menšinový věstník. Ku zápisu do škol připravují se v městech s německou většinou co nejdůkladněji. Tak v listu »Böhmerwaldzeitung«, který vychází v Krumlově, uveřejněn byl paličský článek proti Čechům a české škole, v němž se vykládá, jaké oběti musí obec k vůli české škole něsti. Ku konci článku jest toto zřetelné vyzvání: »Němečtí domácí páni a službo- dárci a německé paní, konejte ochotně a bedlivě v této věci svou národní povinnost, aby vás jednou nestihla výtka, že vaší nedbalostí a lhostejností by! vydán Krumlov našim národním odpůrcům.« Vypo- vídání Čechů z Budějovic pokračuje. V sezení obecního zastupitelstva dne 7. září bylo usneseno vyloučení Ed. Pavlféka, Rudolfa Kotrče, Jaroslava Pavlíčka, Tomáše Řepy, Frant. Tichého Vojtěcha Nováka. — Německ á židovská škola v Polné byla pro letošní rok konečně zrušena.

Čecho Kotrč Pavlíček Řepa František Novák Německ Krumlov Budějovice Polná

30 article

Z ústředního výboru Národní jednoty pošumavské. V minulém týdnu uspořádaná vý- prava českých dětí ze smíšených krajin do Prahy vydařila se co nejlépe. Všude dostalo se dětem mi- lého přivítání a hojného pohostění, laskavoství ředi- telství Národního divadla umožněna i návštěva di- vadla. Podrobná zpráva o výpravě bude uveřejněna — Ve schůzi, konané dne 11. září, poukázán k vý- platě obnos za luční brány, šrotovník a tři decimálky pro různě odbory. Povoleny podpory na koupi škol- ních potřeb pro chudé žáky některých menšinových škol, odboru v Německé Bříze povolena knihovna, odepsána pohledávka jednoty 90 K 48 h. Ustaveny minulý týden dva odbory: v Německé Bříze (starosta A. Valeš) a v Suchém Vrbném u Budějovic. Slavnosti byly konány v odborech: v Rudo'fově, Malesicích (čislý výnos 600 K) a v Suchém Vrbném. Připravuje se na 16. září slavnost v Blatné. Mimo to konáno 7 schůzí a přednáškami. Ústřední výbor zastoupen v Počátkách (pp. Chmel a Choura) a na schůzích důvěrníků v Manětíně a Kozlanech (pan jednatel Hubka). Okresní výbor v Hlinsku daroval jednotě 75 knih. — Ústřední výbor žádá odbory, v jichž místě jsou menšinové školy, aby mu co nejdříve oznámily výsledky zápisu do škol.

A Valeš Chmel Choura Hubka Praha Vrbné u Budějovice Malesice Vrbné Blatná Manětín Kozlany Hlinsko národní jednota národní divadlo

31 article

Německý rybářský kurs pořádán bude ve dnech 17.—19. října v Prachaticích. Německý od- bor zemědělské rady věnoval k tomuto korsu 10 stipendií po 30 K. Vyučování povede prof. W. Ho- worka. — Německé mlékařství na Su- mavě má býti obohaceno novými dvěma mlékař- skými družstvy. Svob. pán Krusenstjerna konal za letošního léta studium miékařství v německých krajích Šumavy. Dle leho úsudku mohlo by máslo šumavské konkurovati s každým cizozemským výrobkem. Při zkouškách bylo shledáno, že průměrně byly získány ze 100 litrů mléka 4.72 kg výborného másía. Tyto výsledky nadchly v příslušných krajích rolníky pro zřizování mlékařských družstev. Rychlost Němeu nejlépe dokumentuje, že »der westböhmische Berg- bauactienverein« získal na Manětínsku 250 kutacích měr a že předstihl i hr. Lažanského na jeho vlastnlm pozemku. U Manětína v nejnovější době našla s vrstva velice dobrého uhlí, jímž se již v Manětíně pálí a které v každém směru vyhovuje. Bohužel našl nedbalostí bude zase z bohatství přírodního naši vlasti i na ohroženém Manětínsku těžití německá společnost.

profesor Lažanský Prachatice Šumava Manětín Manětínsko Manětínsko U Manětín kg