1
masthead
12. září 1900.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
— a přec nechybělo tu tónů co nejněžnějšícha
jemných. Veskrze skvostná deklamace našeho umělce
slavila skutečné triumfy přednesem legendy o svatém
Graalu. PI. Burianová v úloze Elsy působila zase
dokonalým ovládáním svého hlasu, třeba nezůstal
do konce představení bez malých stop ochablosti.
uměleckostí své reprodukce, vkusně a promyšleně
propracovaným přednesem. Úloha Ortrudy pozved-
nuta pí. Maturovou u nás rázem mezi veliké, nej
závažnější partie. Vystižení živlu děmonického,
skryté, ale vždy náhle a divoce vybuchující pano-
vačnosti a pomstychtivosti znamenitě se jí zdařilo.
Graala
Burianová
Elsa
Maturův
6
article
Partie leží i jejimu hlasu vhod, snadné ovládání
výšek přineslo jí za ohnivě přednesenou modlitbu
k pohanským bohům v jednání druhém potlesk při
otevřené scéně. Ku plné účinnosti partie přispě
mimo zmíněné složky ovšem zjev umělkyně s nej-
vybranějším vkusem, charakteristicky slohově a ma-
lebně zároveň maskované. Pan Benoni družil se
k ní jako výborný Telramund. Jen v druhém jednání
nebyl rozhovor obou vždy zcela srozumitelný. Úlohu
hlasatele přejal tentokráte p. Pollert; osvědčil se
v ní zcela dobře i hlasem i jeho ovládáním. Pan
Kliment zpíval úlohu trochu příliš řečnícího něme-
ckého krále již po kolikáté. Býval v ní vždy velmi
dobrý; tentokráte získal ještě hlubší propracovanost
deklamace a důstojně působicím klidem přesné rhyt-
+ Mistr Zdenko Fibich vrátil se z letníh
pobytu do Prahy a počíná dnem 15. t. m. přijímati
žáky a žákyně do theoretických a historických cerklů
hudebních, o nichž před prázdninami přinesli jsme
již bližší zprávu. Současně zahájí též mistr kompo-
siční a instrumentační kurs pro mladé talenty-
+ V klavirní škole známého paedagog
a virtuosa Karla ze Slavkovských počne vy
učování dne 15. zářív Praze II. ve Šmelanověl ulici
čís. 1. Theorelický a praktický kurs pro státn
zkoušky z hudby a klavírní hry.
Benon
Pollert
Kliment
Zdenko Fibich
Karel
Praha
Šmelanovět ulice
Praga II
7
article
+ V hudební škole Arnošta J. Černého
na Král. Vinohradech v Kramětiově ulici čís. 4.n
začiná vyučování 17. září. Vyučuje se hře na klaví
housle, harmonium, varbany a zpěvu, theorii a ha
monii. Ve varbanickém kursu vyučuje se nauce
harmonii, kontrapunktu, tvarům hudebním, řízení
tinstrumentaci, rituálnímu zpěvu a hře na varhany
Žáci příjímaji se denně. Programy na žádost se vy-
dávají. Varhanický kurs zahájen bude dne 1. října
+ V klavírní škole J. Högrové v Praze
Jungmannova tř. č. 25, vyučuje se hiřej na klavír, na
harmonium, jakož i hudební theorii. Nový školní
rok započne 18. září. Zápis nových chovancův
každý čas.
míky.
J Černý
Král
Žák
J Högr
Jungmannův
Kramětiov ulice
Praha
třída
8
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Na c. k. stální průmyslové škole
v Praze konají se zkoušky přijímací pro vyššt
průmyslovou školu v pátek dne 14 t. m. o 8. hodině
dopoledne; dle výsledku zkoušky do I. ročníků při-
jalí žáci všech šesti oddělení vyšší průmyslové školy
zapisují se 16. září t. r. Zápis žáků postupujícíchi na
vyšší průmyslové škole do vyšších ročníků koná se
dne 17. září o 2. hod. odpoledne. Na škole mistrov-
ské přijímají se přihlášky do I. ročníků obou oddě-
lení do 20. t. m. a o přijetí žáků rozhodne se do
25. září; na pozdejší přihlášky nebere se zřetel.
Zápis žáků poslupujících na škole mistrovské do
vyššich ročníků koná se 1. října t. r. o 2. hod.
odpolední.
Zápis do městské průmyslové školly
pokračovací pro dIvky v Praze (Nábřeži
Rudolfovo č. 82—1.) bude se konati dne 13. a l4.
září vždy od 8—12 a od 2—5 hodiu. Při zápise jest
se žákyním vykázali, že vyhověly zákonité povinnosti
školní (propouštěcím vysvědčením ze školya obecné.
měšťanské neb jiné vyšší). Zápisně 1 K. V hlavních
odborech výrobních (šití prádla, vyšívání, šití šatů
a ve škole liferní, jakož i v kürsu pro kandidátky
industrialního učitelství počíná vyučování v pondči
dne 17. září. V oslatních odborných kursech (dekora
fivní vyšívání, paličkování krajek, malba na látkách
umělé žehlení) počíná vyučování dne 1. října.
Zápis žáků do první třídy c. k. vyšš
reálky v Jičíně bude dne 13. září od 9—11 hod
a dne 15. září od 8—9 hod. dopoledne. Přijímac
zkoušky do I třídy vykonají se dne 14. a 15. zář-
o 9. hod. ranní. Žápis nových žáků do II.—VIl.
tř. bude ve dni 14., 15., 16. a 17. září od 9— . 11 hod.
Rudolfův
Praha
Jičín
II
9
article
Přijimací zkoušky do vyšších tříd budou se konat-
dne 18. září o 8. hod. ranní.
V Pacově bude dne 14. 1. m. olevřena prv
třída měšťanské školy pro dívky.
Do obec. vyššího gymnasia Fran-
tiška Josela v Krůlově Dvoře n. L. bude
se konati zápis v měsíci září takto: 1. do I. třídy
17. a 18. září od 8—10 hodin dop.; po tom se vždy
hined vykonají zkoušky přijímací. 2. Žáci, kteří na
úslavě sludovali, budou zapisováni 18. září od
do 3 hodin odpoledne ve školních učebnách.
3. Žáci z jiných ústavů zapisováni budou v ředilelnč
18. září od 9—11 hodin dopoledne. Ostatní vyhlášky
jsou v ústavě.
Na c. k. stálním vyšším gymnasiu
v Mladě Boleslavi zápis do prvě třídy diti se
bude dne 16. a 17. září vždy od 8—10 hod. dopol.
Zkoušky přijímací zahájeny budou vždy o 10. hod.
dop. a o 2. hod. odpol. v týchž dnech. Zápis do
ostatních tříd vykoná se ve dnech 15.—17. zál
vždy od 9—12 hod. dop. Bližší zprávy na černém
prkně v úslavě.
Na c. k. realném a vyššímgvmnasiu
v Kolíně zapisováni budou na šk. rok 1900—190
žáci noví dne 17. a 18. září od 8—.10 bod. dopol
Hned po zápise budou přijímací zkoušky do 1. tř.
v 10 hod. dopol. písemní, ve 2 hod. odpol. ústní
žáci, kteří ve šk. roce 1899—1900 na ústavě tom
sludovali, dne 17. září od 10—12 hod. dop. a od
2—4 hod. odp. a dne 18. září od 8—10 hod.v dop
Zkoušky opravné konají se dne 17. září. v 8 hodin
ráno. Školní rok 1900—1901 počne se dne 19. zář
v 8 hod. ráno. Podrobnější zprávy obsahuje vy-
hláška v ústavě.
Josel
Krůlův
Pacov
mladit Boleslav
Kolín
10
article
Ck. realné a vyšší gymnasium v Pří
brami. Školní rok 1900—1901 počne se 18. září
Dodatečný zápis do I. třídy vykoná se dne 15.a
17. září od 8—10 hod. dop. Zápis do ostatních tříd
jest dne 15. a 17. září od 9—12 hod. dop. Opravy.
doplňovací a příjímací zkoušky do vyšších tříd vy-
konají se dne 15. a 17. září v 8 hod. ráno
Na c. k. gymnasiu ve Slaném zápis
žáků do I. tř. díti se bude dne 16. a 17. září o
9—12 hod. Zäpis žáků do vyšších tříd konati se
bude dne 16. a 17. září. Školní rokzzapočne 18. zář
v 8 hiod. ráno.
Na c. k. realném a vyšším gymnasíu
v Nov. Bydžově zapisování budou noví žácií do
I. třídy dne 17. září od 8—12 hod. a 18, září od
8—10 hod. dopol. Jest se jim dostaviti s rodiči neb
odpovědnými dozorcí a předložiti lisl křestní a fre-
kventační vysvědčení ze školy obecné neb měšťanské
Po zápíse dne 18. září budou hned zkoušky přijí-
mací. Bývali žáci zapsáni budou dne 18. září o
10—12 hod. ve svých třídách; téhož dne v 8 hodin
konají se i zkoušky žáků nově přichäzejících z jiných
ústvů a zkoušky opravné.
Na c.k. české realce v Plzní zapisovati
se budou žáci do 1. třídy dne 17. a 18. září dopol
od 8—10 hodin v ředitelně ústavu. Po zápise vy-
konají se ihned zkoušky přijímací. Křestní list
Irekventační vysvědčení nutno při zápise předložiti
Do II.—VIl. třídy zapisováni budou žáci z ústave
cižích dne 17. a 18. září dopoledne v ředitelně, žác
ústavu ve studiich pokračující dne 18. září od 10 do
12 hodin v oné třídě, do které dle vysvědčení po
stoupili. Žáci, hlásící se ze škol měšťanských, do
stavle se k předběžnému zápisu a zkouškám př
jímácím již dne 14. září o 8. hod. ranní do ředi
telny. Bližších zpráv lze si opatřiti buď v programu
ústavem vydaném nebo na návěstní tabuli v budově
školní aneb u ředitelství ústavu.
Plzeň
11
article
Zápis žáků do první třídy obee.
gymnasia v Rokycanech bude se konati v
dnech 17. a 18. září vždy od 8 do10 hodin dopol
v ředilelně ústavu. Žáci, kteří z jiných ústavu mín
přestoupiti na zdejší gymnasium, dostavte se k zá-
pisu dne 17. neb 18. září a mějlež pohotově křestní
jist a poslední vysvědčení pololetní, opatřené klausnií
na odchod. Zápis žáků, kteří ve studích na tomto
ústavu hodlají pokračovati, bude dne 18. září o 8
hod. dopoledne v ředitelně. Zkoušky oprávné budou
dne 18. záři o 8hod. ranní. Školní rok počne dne
19. září, ve středu, v 8 hodin ráno.
Místo učitele kreslení. Na c. k. vyšším
gýmnasiu v Praze, v Žitné ulici, obsadí se počát-
kem školního roku 1900—1901 místo vedlejší ho
učitele kreslení. Přihlášky přijímá ředitelství
ústavu denně od 9—10 hod. dop.
Supplentské místo. Při zemské vyšší re
álce v Jevíčku obsadí se počátkem příštího školního
roku místo supplujícího učitele pro češtinu a něm-
činu (neb frančinu) s platem jako na ústavech stát-
ních. Zádosti zaslány buďtež ihned ředitelství ústavu
Rokycany
Praha
Žitná ulice
Jevíčko
12
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Srážka vlaků na buštěhradské
dráze.
Před senátem čtyřčlenný m.
(Dokon čení.)
Bývalý generální inspekter belgických železni
André Guillemont ve známé populární přednášce, jii
pořádal před několika měsíci v Brusselu, vykládaí
na základě dlouholetých zkušeností, že průměrně do
roka přihodí se tři procenta nehod na drahách bez
viny personálu, kdežto devadesátsedm procent
případů že bývá zaviněno zvláště nemí stnou
s polehavostí. A pravda těchto slov prokázala
se i ve včerejším případě, jenž projednáván by
před soudem po celý den, od 9. hodiny ranní bez-
mála do 9. hodiny večerní. A tři z obžalovaných
právě ti, kteří hřešili při vážném výkonu těžkého
povolání na nemístnou spoléhavost, odnesli věc ko.
nečným odsouzením, přísným trestem. Nerad, Dietze
a Ballek uznáni vinnými, ostatní obvinění byl
žaloby sp roštění.
Všichni z obžalovaných vinu popíra li.
Pokračujíce ve zprávě ze včerejšího odpoledního
čísla, začináme výslechem obviněných.
Prvý z obviněných Robert Nerad uvádí, ž
již tři dny před osudným 20. zářím ochuravěl, ku
dotazu přednostovu pak, je-li ke službě způsobilým,
přisvědčil jen pro zachování shody a z ochoty.
Guillemont
Nerad
Dietz
Ballek
Brusel
13
article
Služba dopravní trvala od šesté hodiny z večera do
šesté hodiny ranní. K tomu ještě zastával obviněný
od 12. hodiny polední z 19. září službu telegra
fickou.
Na to vysvětluje obviněný podrobností kala
strofu předcházející. K ránu projal řenčovskou štac
směrem k Novému Strašecí vlak čís. 10. Proto že
pak jej hnaly dva parostroje, měl se jeden z těchto
vrátiti jakožto lokomotivní vlak čís. 75 z Lán do
Lužné a zkřížovati se v Novém Strašecí s náklad
ním, protijedoucím vlakem čís. 52. Tento vlak by
však značně opozděn, i bylo stanoveno, že se kři
žování stane v Řenčově.
Předs.: Ač vám to bylo dobře povědomo, pu
stil jste lokomotivní vlak k Lužné v nepravý čas.
Obžal.: Ano, proto že nepřišel žádný signá
vlaku čís. 52,
Předs.: Udělil jste povel k odjezdu o 4 minuty
dříve, nežli dovoloval jízdní řád.
Obžal.: Bývá u nás obyčejem, že se podobné
diference časnějšíexpedicí vlaků vyrovnávají. Ostatně
byl jsem v té chvíli službou již tak vysílen, že
jsem na vlak čís. 52 zapomněl.
Předs.: Znáte přece služební instrukce?
o9Obžal.: Ano, jsou však v některých směreck
nejasné.
Předs.: Jak jste opověděl lokomotivný vlal
čís. 75 do Lužně?
O bžal.: Dal jsem elektrický a telegrafick
signák ipinašu oe
Předs.: Dle instrukcí měl jste čekati, až vaš
telegrafickou opověď přijme Lužná na vědomí aa
vám ji bude drátem opakovati, vy jste se všal
v tomto směru nežachoval.
O bžali: Spoléhal jsem se na to, že má od-
pověď byla správnou.
Řenčův
Předs
Nový Strašecí
Lány
Lužná
Předs
14
article
Předs.: Obdržel jste sice z Lužné jakou
zprávu, posuzoval jste ji však dle klapotu te-
legrafického přístroje a blíže jate si obsahu jejího ne
povšiml. Hned na to došla vás další zpráva z Lužné
že vlak č. 52 už jede. Co jsta činil potom?
O bžal.: Myslil jsem, že depeše spočívá n
omylu.
Předs.: A místo, abyste v kritické chvíli užil
krajního ochranného prostředku, pustil jste se po
drátě do hádky s luženskou štací. »Že jede 52?
telegrafoval jste, »a tohle je dobré!« Kdybyste
místo zbytečné korrespondence byl dal v poslední
chyili signál k zastavení všech vlaků, nebylo by došl
ku arážce.
Na to předčítají se telegrafní pásky úřadní ko
respondence — ovšem že německé — lé doby mek
řenčovskou a luženskou stanicí vyměněné. Obviněný
po sdělení jich obsahu prohlašuje, že do posledn
chvíle nevěděl o přijíždějícím vlaku č. 52 z Lužné.
lvpřed.. Proto je instrukcemi nařízeno, ab
každá úřadní depeše vzata byla druhou stací řádně
na vědomí a aby odesílateli byla nepřodleně telegra-
ficky reprodukována. Jsou to tak zvané »fráze« a
kvitování. Kdyby stačilo jednoduché telegrafováne
jako v tomto případě, nevycházelo by se ze všeobec-
ného nebezpečí.
Předs
Lužná
15
article
Obžal.: Signálu pro vlak č. 52 jsem vůbe
nezaslechl.
Obh. dr. Zítek: Jest nápadné, že i většina
obvinöných ho neslyšela.
Předs.: Snad signál ten přišel ve chvíli, kdy
jste z úřadovny vyšel do svého příbytku.-
Obžal.: V mém bytě bylo slyšeti každdý si.
gnál. Ostatně vyžaduje podobný signál delší doby
tak že bych byl zaslechl jeho zbytek, protože jsein
se v brzku vrátil.
Přís. vot. rada dr. Unger: Spal jste noc pře
20. zářím?
Obžal.: Nespal jsem ani vteřinu, Trpěl jsem
bolestí zubů.
Předs.: Ale když se vás před nastoupením
služby ptal přednosta, jste-li ke službě způsobilým,
řeki jste mu dle dnešního tvrzení, že ano.
Obžal.: Obstarávali jsme na řenčovské stanie
službu toliko dva. Byla to služba velmi namahavá
i nechtěl jsem přednostovi činiti nepříjemnosti.
Přis. vot. rada dr. Unger: Kolik vlaků ka
vaši, služební dobu projelo 20. září řenčovskou
stanicí?
Obžal.: Celkem šestnáct, k odpočinku př
tom není času.
Ku konci výslechu se konstatuje, že obviněn
neodnesl — jak tvrdila žaloba — z úřadovny d
bytu budíček elektrický, nýbrž jen svůj soukromý
jenž s věštěním telegrafických signálů neměl co
činiti.
Obviněný Josef Dietze spravoval 20). zář
v luženské stanici osobní pokladnu a zastával do-
pravní službu.
Předs.: Proč jste ponechal panu Nachligallov
samostatné vykonávání služby, když byl toliko svěřen
vašemu dohledu, aby se cvičil?
Obžal.: Byl jsem s ním u každého vlaku
a nevím, čím jsem se provinil. Bližších předpisů,
ja k se má praktikant cvičiti, není, a já se kdys
cvičil jako Nachtigall, když jsem byl prakti-
kantem.
Předs.: Bylo vám známo, kdy vlak č. 75 má
přibýti do Lužné
Obžal.: Nebylo mi to známo, neboť je t
vlak nepravidelný. Přiznávám se, že jsem tehdá n
tento vlak zapomněl.
Obh
doktor
Zítek
Unger
Dietz
Nachligallov
Nachtigall
Předs
16
article
Předs.: V tom právě spočívá vaše provinění
Zejmena když je to nepravidelný vlak, měl jste mu
věnovati zvláštní pozornost.
Obžal.: Byl jsem dlouhou službou unaven.
Vykonával jsem ji nepřetržitě od rána přede
šlého dne.
Předs.: Ohlásil vám telegrhfista Ballek signá
vlaku č. 75?
Obžal: Neohlásil, ač to bylo jeho po
vinností. V nádraží však schází také cymbálový
signál, takže bych byl signál vlaku č. 75 uslyše
z venčí, kdež jsem při službě byl většinou času
zaměstnán.
Veři žal, dr) Karhan: Jest zjištěno, že jste
i při úřadování často podřimoval.
Obžal.: Ale nikdy jsem nespal.
i Obh. dr. Bouček:. Znáte cirkulář stanovící
jak dlouho trvati může dopravní služba?
o Obžal.: Die reservátních předpisů nesmí pře-
vyšovati 22 hodin. Dne 20. září byl jsem trvalev
službě 16 hodiny.
Obhájce žalovaného dr. Bouček žádá při tom
za připuštění důkazu lékařskými znalci, lze-li klientu
jeho přičítati k víně trestné opomenutí dle § 337
tr. z., když přemožen byl službou, trvavší po abnor-
mální dobu plných 22 hodin.
Obhájce dr. Zitek se k návrhu tomuto při
pojuje.
Po protestu veřejného žalobce senát návrh tento
zamítá z důvodu, že jest věcí soudu, aby rozhod
pokud žalovaným to které trestné opomenutí za vinu
přičitati dlužno.
Obviněný Robert Nachtigall přidělen byí
20. září úřadníku, dopravní slažbu na lužanské trati
vykonávajícímu, jímž byl Josef Dietze. Před výpravou
nákladního vlaku č. 52 k Řenčovu vstoupil obviněný
do úřadovny, v níž u apparátu ležel nalažen telegra
fista Ballek, jemuž oznamoval: »Zde máš signál pro
č. 52«. Potom vyšel obviněný opět ku vlaku a Dietze
mu následoval,
Předs.: Přišel v té chvíli signál vlaku č. 757
Obžalov.: O tom nevím, neboť k rozkazu
Dietvovu zaměstnán jsem byl stále venku.
Ballek
Karhan
doktor
Bouček
Zitek
Nachtigall
Dietz
Řenčův
Předs
Předs
17
article
Předs.: Ve vyšetřování jste se omlouval, ž
jste na vlak č. 75 zapomněl.
Obžal.: Neměl jsem v tom směru ještě tako
vých rozhledů a pak jsem i na vlak čís. 75 neby
upozorněn.
Předs.: Kdy jste u dráhy zabájil svou praxi?
Obžal.: V dubnu lonského roku. Před tín
jsem se cvičil v telegrafování.
Předs.: Kdý ležel Ballek v úřadovně na třech
židlích?
Obžal.: Bylo to právě před odjezdem vlaku
čís. 52.
Přís. vot. dv. rada dr. Unger: Nesdělil s vám
Ballek, že obdržel telegrafický signál vlako č. 75
Obžal.: Neřekl mi nič a jen ležel dále.
Veř. žalobee: Ca dělal pan Dielze, kdy
jste se dal do hádky s Neradem po telegrafu?
Obžal.: Ležel na pobovce a když poznal
o čem se jedna, přiskočil k apparátu.
Přís. vot. rada dr. Unger: Bylo vaší povin
ností dáti telegrafický signál odjíždějícího vlaku?
Obžal.: To bylo povinností Ballkovou.
Obviněný Julius Balřek, telegrafista z lužansk
stanice uvádí, že službu nasloupil 19. září a vy
konával ji nepřetržitě, po 23 hodiny, až do chvíl
osuduého karamboluj vlaků. Přiznává se, že se v úřa
dovně položil na židle, ale prohlašuje, že není k po
divu, když si při tak namahavé a rozčilující služb
na chvíli pohověl. Před vypravením vlaku č. 52 vyše
obviněný z kancoláře, aby si venku zaopatřil trochu
vody k občerstvení. Když pak se vrátil, byl v úřa-
dovně Nachtigall, jenž mo nařizoval odeslání. signálu pro
vlak č. 52. Za chvíli na to opovidal Řenčov proti-
jedoucí vlak č. 75.
Předs.: Co dělal pan Dietze?
O bžal,: Počal hádku s Renčovem. Upozori
jsem jej na signál »Všecky vlaky ať se zastaví«.,
Zalim však minuly čtyři minuty času a neštěstí n
trati se již odehrálo. Signálu pro vlak č. 75 jsem
vůbec neslyšel, snadjsem byl vě té chvíli venku.
Ballek
doktor
Unger
Dielha
Nerad
Ballkův
Julius Balřek
Nachtigall
Dietz
Předs
18
article
Předs.: Svědcí uvádějí, že jste při konán
služby usínal a z rozespalosti pak odesilal nesroz-
umitelné a nepravidelné depeše. V železničním
protokole jste připustrl, že jste slgnál vlaku č. 75
přijal, že jste však depeši úřadníku konajícímu službu
neodvedl.
Obžal. to popírá.
Přís. vot. rada dr. Unger: Směl jste jako úřa
dující telegrafista z úřadovny se vzdaliti?
Obžak: Směl jses opustiti úřadovnu, jen když
tam byl někdo jiný. Když jsem se z ní vzdálil
meškal lam pan Dietze.
Obhájce dr. Bouček: Ale byl s někým zabrá
v rozhovor.
Přís. vot. rada dr. Unger: Neměl jste sám
práva dati signál: »Všechny vlaky ať se zastaví« ?
Obžal.: Ve chvíli, kdy pracuje telegrafický
apparát, jinak není mežná dávati signály
Obžal. Nerad: O ano, to je lehko možné.
Přís. vot. rada dr. Unger: Jak vyznívá signál
»Všecky vlaky ať se zastaví ?
Obžal. Ballek: Rychlým třem úderům násle
dují dva opět rychlé.
doktor
Unger
Dietz
Bouček
Nerad
Předs
Svědce uvádět
19
article
Obžal. Dietze:- Pevinností Ballkovou bylo, aby
tento signál strhl.
Přis. votant rada Lošan: On říká, že vás upo-
zorňoval, abyste to učinil.
Obžal. Dietze: Mám-li dát poplašný signál
musím se dříve přesvědčiti, je-li k tomu příčiny
Přís. votant r. dr. Unger: Pak je tedy srážk
vlaků lepší, nežli návrat jich zpět v nádražl.
Předs.: Proč jste pane Distze zvolal: »Pr
pána boha, jede číslo 75.e
Obžal. Dietze? Byl jsem tím překvapen.
Ostatně připomínám, že poplašný signál tehd
ani nefungoval, byl polámá n.
Předs.: Kdo má dohled nad správnou funke
signálů
Obžal.: Zvláštní dozorcově.
Veř. žalobcle: A co bylo s kontrolními ho
dinami?
Obžal.: Ty tehda nešly
Přís. vot. rada Slámn: Mohl poplašný signá
dáti kdokoliv?
Obžal. Ballek: Dle telegrafníchl inštrukcf je
dině Dietze.
Předs.: To je podivná výmluva, vždyť jeto
v nebezpečí i povinností nádražních hlídačů.
Obžal. Ballek: Dle čl. 114 instrukcí je tomu
jinak.
Dietz
Ballkův
doktor
Unger
Distz
Přís
Ballek
Předs
rada Lošany
20
article
Obviněný Josef Zikmund. strojvedoucí, opl
se namáhavě o hůl, neboť je zároveň jedním z lěž-
kých poškozených i dán následkem svého zranění
do výslužby. Vypravoje, že jel s připřežní lokomo-
tivou v noci 20. září u vlaku čís. 10 ze Žatce do
Lán, načež s obráceným strojem a v popředí s ten-
drem vracel se do Lužné. V Řenčově nařízeno mu
bylo Neradem, aby z nádraží výjel, jihak že by
z pozdil vlak čís. 52, s kterýmž se právě
v Řenčově měl zkřižovati. S lokomotivy nebylo
možná rozhlížeti se v popředí, neboť bránil tomu
tendr a pak i ranní mlha. Obviněný jel v té chvíli
20kilometrovou rychlostí a když ze zatáčky přijel
nenadále pod most, udál se náraz, neboť vlak již
nebylo možná zastavit. Obvinčný byl při srážce
zraněn na nohou, hlavě a prsou a bere nyní od
úrazovny 600 zl. pense, ač by od dráhy, kdyby
platů takových skytala, měl nárok na
1100 zlatých.
Obh. dr. Koerner: Jakožto strojvedoucí jste
podřízen nádražnímu úřadníku, službu konajícímu.
Josef Zikmund
Řenčův
Nerad
Obh
doktor
Koerner
Žatec
Lány
Lužná
21
article
Co by se stalo, kdybyste jej upozornil, že vás v ne
pravý čas vybízí k odjezdu
Obž.: To se mi už stalo. Dostal jse m z
to pětku pokuty, že jsem neuposlechl rozkazů
Dne 20. září přejel jsem již čtyři strážní domky, jež
my daly signál k volné jizdě, nenalezal jsem tedy
důvodů, proč byl byl v nějakých pochybnostech.
Po výslechu tohoto obviněného přerušeno po-
kračování v ličení na třeli hodinu odpolední, kdy
zahájen výslech žalovaných výhybkářů a nádražníc
dozorců.
Obviněný Antonín Stulík, výhybkář na ná
draží řenčovském, prohlašuje, že o křižování vlako
č. 75 a 52 nevěděl, což ostatně nebylo ani jeho po-
vinností. Signálu č. 52 neslyšel, protože měl nařízeno
shasnutí vzdálené semaforové lucerny, u níž se chvili
zdržel. V době té snad signál příšel.
Obviněný Jan Bergl, nádražní hlídač z prvého
domku u Řenčova, slyšel jen signál vlaku z Řenčova
pročež jej také volně propustil.
Antonín stulík
Bergl
Řenčův
22
article
Obviněný Josef Maršner, nádražní hiídač domku
druhého, uvedl, že někdy přichází signál, kdy ž u
vlak jest ve stanicí. Uznává, že bylo jeho
povinností stroj zastavit, ale jen z obav y p řle
pokutou toho neuči nil.
Obviněný Alois Špinka, nádražní hlídač
z domku třetího, slyšel sice signál vlaku č. 75, ale
ne vlaku č. 52, což si později vysvětloval vůb
špatnou funkcí signálo.
Obviněný Josel Vrátný, nádražní hlídač
z domku čtvrtého zaslechl signál č. 52, propusti
však č. 75 také, protože myslil, že se dříve pře-
slechl.
Obviněný Václav Rajs, výhybkář z Lužné
hájí se tím, že mohl signál č. 75 snadno přestech-
nouti, poněvadž stroj vůbec špatně fun-
goval.
Po výslechu svědků Štěpána Vlčka, Fr. K-
záka a Václava Kohouta, kteří vesměs potrr
zovali výpovědí obviněných, předsevzato čtení růz
ných soudních spisů, což potrvalo až do soumrakn.
načež promluveny řeči závěrečné veřejným žalobcen
i obhájci.
Když soud na to vešel ve dlouhou poradu, vy
nesen byl tento rozsudek
Nerad uznán vinným ve směru žaloby a od
souzen do tuhého vězení na tři měsíce, Dietze
do tuhého vězení na dva měsíce, Ballek do
tubého, čtyřmi posty zostřeného vězení na dva
měsíce Ostatní obvinění byli žaloby sproštěni
Soudní síň byla od rána do večera navštíven
četným posluchačstvem.
Majitel domu odsouzen k smrti.
Ze Štýru, 11. září. (Zvl. tel. »Nár. Listů«)
Tylo dny byl odsouzen zde domácí Lösch k smrti
poněvadž zavraždil řezníka Menzla. Čin svůj ne
ústal ale popírati.
Kradl v důstojnických šatech.
Z Inšpruku, 11. září. Včera odsouzen byl zde
k 2letému těžkému žaláři speditér Strasser za to, že
přestrojiv se za důstojníka, okradl za jízdy do Vídně
své dva spolucestující ve spacím vagoně, nad to pak
i jednoho zdejšího klenotníka o drahocenné prsteny
Maršner
Špinka
Josel Vrátná
Rajs
Vlček
Kohout
Dietz
Ballek
Menzl
Strasser
Francie
Štýr
Vídeň
23
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
K manifestačnímu sjezdu kupectve
z Čech, Moravy a Slezeka v Turnově. Ve
šlředu dne 19. září o 3. hod. odp. konána
bude v místnostech Jednoty obchodních gremií
úrada pp. referentů sjezdových, výkonného vý-
boru »Jednoty« a pořadatelstva. Vzhledem ku
stanovisku, jež veškoré stavy při různých mani-
festacích a sjezdech osvědčily, jest úkolem ob-
chodních gremií českých, aby vy-
sláním svých zástupců ku sjezdu
turnovskému dne 30. září 1900 do-
kumentovaly, že zájem kupectva oproti zájmům
stavů jiných jest všemi příslušníky stejně in
tensivně sdílen i že zákonné upravení požadavků
jest stejně nalehavé a palčivé. Nechť kupectv
hojnou účasti při sjezdovém rokování podá
důkaz, že není netečným vůči vlastním potřebám
a zájmům.
* Společenstvo mechaniků a optiků
v Praze a okoli. Schůze představenstva, pří-
stupná též ostatním členům společenstva, bude
v pátek dne 14 t. m. o-8. hod. večerní v míst-
nostech Choděrovy restaurace. Na programu jsou
důležité předměty k projednání.
Rěmesl živnost. besoda na Smíchově po
řádá ve středu 12. t. m. o 8. hod večer v sál
zimním »U Iva« přednášku p. JUC. F. Dvořáka
»O živnostenských soudech“, k níž jest volný
přistup.
Společenstvo povozníků a vozíčkář
v Praze konati bude v pátek dne 14. t. m. o 7. hod
večerní výborovou schůzi v hoslinci »u Fišerů-
v Dlouhé třídě.
Učedníci rukavičkářští mají dodatečně v
čtvrtek dne 13. t. m. od 6. hod. večer zúpils do
prům. pokrač. školy u sv. Jakuba. Školní rok
počne v neděli dne 16. t. m. o 10. hod. dopol.
Choděrův
Iva
F Dvořák
Fišer
Jakub
Čechy
Morava
Turnov
Praha
Smíchov
24
article
Cisařské manévry v Haliči.
Z Jasla, 11. záři. (C. B.)
Panovník přijel sem včera o 11.45 hod
v noci a přenocoval ve dvorním vlaku. Dne
ráno přijal především náčelníka hlavního štábu
bar. Becka, opustil pak vlak a přijal na ná
draží shromážděné členy vrehní správy manevr
a hosty.
O 5.55 hod. ráno odjela vrchiní správ
manevrová dráhou do Tarnovic, kamž o l7
odjel dvorní vlak, do něhož usedli na pozván
císařovo nejvyšší vojenští hodnostové a vojenšt
zmocněnci. V Tarnovicích byli pro všechny po
hotově koně.
Do Jasla vrátil se císař po 10. hod. dopo
Z Jasla, 11. září. (C.-B.) O 1.30 ho
odpol. byla ve stanu, postaveném v městském
parku hostilna, již zúčastnil se císař, prin
Jiří bavorský, arcikníže Rainer, všichni vojenšt
funkcionáři v Jasté a různí civilní hodnostové
Před hostinou byl cerele a po ní ordonančn
důstojníci podávali zprávy a představeni civiln
hodnostové, již zúčastnili se hostiny.
Z Jasla, 11. září. (C-B) Po příprave
k prohlidkám obě strány posunuly včera ku
předu větší množství jizdy, jíž byla přidružen
pěchota, aby chránila průsmyky a mosty.
Dnes ráno dorazily jízdecké prohlidky tal
blízko k sobě, že divise I. armády měla po-
stoupiti přes Jedliče na Krosno a jízdeek
divise II. armády od jisknunského mostu přes
Krosteňko jihozápadně ku. Krosnu, severně
od Doběšína a na přegrodských návrších zave-
deny do ohně jízdně oddíly a tu došlo k sou-
střednému útoku jizdy, před nímž západnídi
vise v pořádku ustoupila k návrším východn
Borku.
Císař sledoval bedlivě pohyby jízdy a zi
skal si obdivu pro své jezdecké výkony. O po
11. hod. dop. vrátil se do Jasla.
O hostině předčítány disposice pro zejířek
Císař pojede ráno v 6 hodin po železnici do
Krosna a tam sedne na kůň.
Jasl
Beck
Jiří bavorský
Rainer
Císař
Halič
Tarnovice
25
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 11. září.
Nepokládáme za vhodno másti čtenáře své
různými smýšlenkami o různých nových
notách. Pokud ovšem už předem jsme jisti, že
jedná se o smyšlenku, což někdy dle formy
i obsahu věcného tuze snadno rozeznati lze. Z
vhodnější pokládáme však přihlednouti znovu
ještě k úvahám tisku německého. Jest karakte-
ristické totiž — a to chceme konstatovati —
že již řada německých listů přimlouvá se za
oestu kompromisní, Ví proč. Ne smiřlivost, obava
před osamocením jest tu pohnutkou. Obava, již
posiluje v nich nejnověji projevená ochota ja-
ponská, přižpůsobiti se pokud možno k návrhu
ruskému. Pouze »Berl. Neueste Nachrichten«
trvají vzdorně na tom, že Pekin musí zůstati
obsazen nejen do doby potrestání vinníkův, ale
aži do poskytnuti záruk za řádné zaplacení
odskodněho, ba až do záruk, že nikdy již bouře
minulé proti cizincům opakovati se nebudou.
Mají sice »Berl. Neueste Nachrichten«, list
někdy bismarkovský, styky s vedoucími státníky
třeba že někdy zapírané, nieméně celkemi v Ně-
mecku mizí již obava, že by pro otázku o pu-
štění Pekina vznikl konflikt mezi spojenci.
Za to hrozi další neshody z o láz ky
výše a záruk odškodného zvláště ná-
sledkem zavraždéní vysl. Kettelera i z otáz ky
missií, neboť. Rusko i Amerika i An
glře přejí prý sivystupování mis
stoll
siíobmeziti 11
Vyjednávání s Čínou bude, díky příjezdu
prince Čina do Pekina, snad už brzy
v plném proudu. Prine Čin jest přátelstvím
svým k cizincům známý býv. předseda státn
zli
Berl
Ketteler
Čína
Praha
Peking
Rusko
Amerika
Pekina
Neueste Nachrichten
26
article
rady čínské; nahražení jeho princem Tuanem
znamenalo své doby i počátek akce proticizi-
necké v Pekině. Prine Čin snažil se i později
ještě poskytnouti vyslanectvům obleženým vše-
možné podpory.
O dvoru čínském zaznamenává se nyní
dodatečně, že uprehl z Pekina teprve 14. m. m.
ráno západní branou, když Japonci už na bránu
východní stříleli. Chtěl se obrátiti původně n
sever do Jehotu, aby vyčkal průběhu dějin v P-
kině; bude-li palác pekinský zbořen, přeložena
bude prý residence do Sinanfu. Ještě za oble-
hání vyslanectvev obdržel prý dvůr podání o
guvernéra v Šensi, Insiena, že dal popraviti v
své provincii 51 cizích missionářů a že prosi,
aby dvůr mu za to udělil nějakou odměnu . ..
najo
V Peklně a okolí.
Z Londýna, 11. září. (Zvl. tlg. »N. L )
Pekinský dopisovatel »Timesů« tvrdí v depeši
své ze dne 31. m. m., že útoky na vyslanectva
byly eísařovnou vdovou podníceny a Jungluem,
Tunfnsianem a Lipinleném organisovány. Tito
tři obdrželi prý eísařský dekret, aby vyslane-
ctva ohněm, mečem a hladem zni-
čili, Po celou dobu oblehání střílelo prý se
na vyslanectva z děl Kruppových, postavených
na hradbách paláce císařského. Podlou zradou
byla zvláště 25. června vyslanectva konejšena,
ale jen proto, aby stal se pokus přepadení jich,
pokus, řízený z paláce císařského.
Tuan
Japonec
Kruppův
Jehot
Šensi
Londýn
Timesy
27
article
Po celé dva měsíce oblehání nesměly žádné
potraviny pronešeny býti kordonem čínským, ale
18. července poslali čínští ministři nenadále ovoce,
led a pytel mouky do britského vyslanectva, kdež
byly děti a ženy. Nikdo ale neodvážil se okusiti,
obávaje se, že vše jest otráveno. Za posledního
vyjednávání, kdy nominálně bylo ujednáno pří-
měří, činské vojsko neustalo pracovati na pod-
kopu z jednoho pavillonu v čínském paláci, jenž
měl vésti pod dvoupatrovou budovu britských
studentů v anglickém vyslanectvu.
Výbuch podkopu toho byl by způsobi
veliké ztráty na životech lidských. Jiný pod-
kop, podobný výbuchu pod katedrálou
pejronskou, usmrtil 200 domorodych
křesťanův. Jiný podkop položen byl Číňany
pod městskou hradbou při barikádě Ameri-
čanův, ale také tu došlo na záchranu dřive, než
byl výbuch podkopem způsoben. Dopisovatel
viní i čínské vyslanče v Londýn
a Washingtoně, že padělanými edikty
císařskými, tam předloženými, zdrželi výpravu
spojencův a stěžuje si dále, že spojenci v Pe-
kině ani netrestají známé prý vůdce boxerův,
ani po ostatních nepátrají a že ponechávají ne-
porušeny i chrámky, jež byly hlavními stany
boxerův, i palác císařský, symbol prý to čín-
ské moci.
Číňan
Londýn
Washington
28
article
Diplomacie.
Z Londýna, 11. září. (K.-B.) »Times
sdělují z Tokia, že Japonsko nenamítá ni-
čeho proti návrhům ve příčině vyklizení Pekina.
Japonsko hodlá svěho vyslance odvolati a pod-
porovati všechny oslatní kroky, jež by učinily
státy. Rovněž chce ze svého vojska odvolati
tolik, kolik jest nepotřebno. Avšak Japonsko
míní, že jest radno, aby se přels zi mu
setrvalo při obsazeni Pekina.
Rusko prý po čas zimy ponechá v provineii
Pečili 15.000 mužů.
S. Z Brusselu, 10. září. Depešez
Šanchaje oznamuje, že dnes počíná
v Pekině vyjednávání vyslancu
s princem Činem o návratu čín-
ského císařského dvoru do Pe-
kina.
Z Londýna, 11. záři. (C.-B.) Ze Šan-
chaje sdělují »Times«, že čínský vyslanee
v Petrohradě telegrafoval Lihunčanovi, že ruský
navrh na opuštění Pekina předpokládá,
že budou dány dostatečné záruky
v přičině návratu dvora do Pekina
hned po vyklizení Pekina. V druhém
telegramu žádá týž vyslanec Lihunčana nalé-
havě, aby se snažil zjednati souhlas spojenců
k vyklizení Pekina, poněvadž kdyby Rusko bylo
nuceno změniti návrh svůj, zmenšilo by to ne-
odvratně vážnost jeho vlastní.
Z Londýna, 11. září. (C.-B.) »Times«
oznamuji z Tokia ze dne 8. t. m.: Japon-
sko odpovědělo na návrh Pekin
opustiti, že nic nenamítá proti
odvolání vyslanců z Pekinu a proti
jiným opatřením, koncertem států do-
poručený m, zvláště když mu jeho zemé-
pisná poloha dovoluje připadně nové
bezodkladné vojenské zakrosčení;
jest proto prý ochotno z bytečné vojsko
odvolati.
Šan
Londýn
Tokio
Japonsko
Rusko
Brusel
Petrohrad
Peking
Times
Japon
29
article
Z Londýna, 11. září. »Daily Telegraph«
sděluje v příčině odpovědi velmocí na ruský
návrh: »Rakousko ve své odpovědi
praví, že svůj kontingent posta-
vílo již pod velitelství hr. Wal-
dersea a že tudiž pokládá za ne-
zbytné především vyslech nouti jeho
mínění o účelnosti vyklizení Pe-
kinare
Z Paříže, 11. září. (Havas.) Dle sou-
kromé petrohradské zprávy (rancou zs ká
vláda vyslovila s výhradou sou-
hlas s ruským prohlášením o vy-
klizení Pekina a odvolání vysla-
nectva a vojska do Tjencina. Fran-
couzská a ruská vláda jsou z
jedno v té věci a jejich zástupe
tvelitelé Frey a Lenevič dostali
rozkazy, aby učinili to, čeho třeba
k přesídlení z Pekina do Tjencina,
jak to okolnosti dovolí.
Vše to nasvědčuje, že Spojené o bee
a možná také Japonsko zachovají se po
příkladu Francie a Ruska.
b. Přípravy.
Z Oděssy, 11. září. (C.-B.) Parník »Pisat
odplul s 20. plukem německým do
vých. Asie.
Operace spojencův.
Z Londýna, 11. září. (C.-B.) »Daily
Newse oznamují z Pekina ze dne 31. m. m.:
Jeden pluk odeslán z Vejhajveje do Tjencina.
Z Londýna, 11. září. (C.-B.) »Reuterov
kancelář« oznamuje z Taku ze dne 6. t. m.:
Výprava sestávající ze 2 plukův jízdy, 1 bat-
terie dělostřelecké a 308 mužů pěchoty vojska
anglického, dále z 1100 mužů italských, 300
Havas
Fran
Frey
Lenevič
Pisat
Londýn
Rakousko
Paříž
Pekina
Tjencina
Japonsko
Francie
Rusko
Asie
Daily Telegraph
1 bat
Daily News