Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISrY

3

11. září 1900. Číslo 251.

4 article

»My občané kraje jičinského, shromáždění na manifestační schůzi ze dne 8. září r. 1900 v Jičíně, majíce v paměti, kterak předkové naši jednotu zemí koruny české a práva jazyka našeho hájili, protestujeme co nejrozhodněji proti všem snahám čelícím k upevnění nadvlády kmene německého a roztržení království če- ského. Přesvědčeni jsouce, že jen národ samo- statný může se plně vyvíjeti ve všech směrech, prohlašujeme provedení státního práva českého které bylo apětně uznáno královským posel stvím ze dne 12. září 1871, a provedení úplné rovnoprávnosti jazykové za svůj cíl. Chceme český stát na moderním základě lidovém a po- krokovém. Poněvadž v boji za naši samostatnost mus všechny vrstvy býti zastoupeny a všechny státi v jednom šiku, prohlašujeme se pro všeobecné právo hlasovac. Vědouce, že centralismus vídeňský, který jest brzdou našeho pokroku, jen bezohlednou opposicí může býti poražen, prohlašujeme taktiku opposiční za jedině správnou.« Resoluce za pollesku přijata jednohlasně, jak i opačnou zkouškou bylo zjištěno. Dr Klouček děkuje potom shromáždění a nad šeným doslovem končí schůzi.

Jičín

5 article

Dozvuky ke sletu sokolskému na severní Moravě. —ica. V Olomouci, dne 10. září. K uhájení německého rázu města Olomouce užili zdejší Němci starého, osvědčeného pro- středku; najali v okolních švábských vesnicíeh všechny známé rváče, celé nedělní odpoledne je v ryze německých hospůdkách olomouckých sytili a napájeli, a když večer za naprosté už tmy sokolský průvod vracel se z cvičiště v Ho- licích do Národního domu v Olomouci, pustil páni zpitou čeleď německou na Sokoly. Byloto přílis nápadné a proto sama obecní policie po- starala se o to, aby německý voj neoperoval jako těsné těleso, nýbrž aby se pokusili o »drob- nou válku«. Tak tedy jedna část najaté čeládky. když se nepodařilo prorazit průvod sokolský před samým Národním domem, táhla z a ve- deni obecního strážníka čís. 4 do blízké Litovelské ulice a tam bombardovala cihlami pivnici českého pivovaru lito- velského. Bombardování nebylo příliš prudké, poně- vadž Češi postavili se na odpor, ale mělo dosti skvělý výsledek: půl cihly proletělo právem stře- dem tabule 6 čtver. m. velké, jiná půlka cihly rozbila hlavu úřadníku enkrovaru v Litovli, panu Karlu Sychrovi. To- muto výjevu přítomen byl též pa starosta olomoucký Brandhuber.

Němec Čech Sychra Morava Olomouc litovelský ulice Litovel národní dom Sokol

6 article

Těžce zraněného pana Sychru zavezli na strážnici, kdež ho lékaři dr. Kantar a dr. Hříbek obvazem opatřili. Kámen po panu Sychrovi hodil často už trestaný rváč Krschitsch ka () ze Slavovina, který se slávou svou tak opil, že se jal metat kamení i na vojsko, které zatím »ubohé« městské policii přispělo na pomoc. »Ka- marádi« Kříčkovi chytili ho sice za ruce, zuřivee plivnul však na vojáka, právě ko lem jdoucího. Voják si to však ne- dal líbit a vrazil Kříčkovi bodák do tváře. Tak se stalo, že pan Sychra ještě téhož večera setkal se s rozmilým Křičkou u lékaře. Co se včera večer od 8—11 hod. dělo před Národním domem a v nedalekých ulicíeh olomůckých, těžko lze popsati. Zpitá, zběsilá čeládka křičela a ječela hrozně a několikráte pokusila se prolomiti vojenský kordon, který uzavřel všechny ulice kol Národního domu. Vojsko s naprostým klidem konalo svou po- vinnost. Za to policie městská olomúcká své pověsti neubližila. Strážníci č. 3, 4, 12 a 14 prali po všech, kdož volali »Na zdar« chlácholili přátelsky zpité »německé muže«. Po tři hodiny trvala pekelná vřava, při čemž se policii podařilo zatknout několik raněných — Čechůl To snad dostačí. Šlo Němcům o to, do- kázat, že místodržitelství chybilo, že přes hlavu starosty Brandhubra průvod dovolilo. Ale přes to včerejší den olomůcké němectví nespasí!

Sychra doktor Kantara Hříbek Kříček Křička Němec Ka národní dom

7 title

Světová výstava v Pařížl.

Pařížl

8 article Mezinárodní sjezd žen.

Mezinárodní sjezd žen. Ve velkém sále kongresové budovy byl dne 6. září zahájen mezinárodní sjezd pro stav a práva žen. Je to pátý kongres toho druhu. Tento sjezd má tu přednost před ostatními, že poprvé konán je pod oficiálním protektorátem vlády, že se ho zúčastnilo několik úřadních zástupců různých vlád, Feminismus dělá pokroky. Předběžné práce sjezdové vyřídil zvláštní výbor francouz- ský, v němž zasedali též mužové, jako známý socialistický poslanec Viviani. Předsedkyní sjezdu.

Viviani

9 article

na němž smí i nejvýmluvnější dámy mluviti nej- déle deset minut, je paní Pognonová, presidentk francouzské ligy pro práva žen, dosti hezká a příjemně zachovalá vdovička. Po jejím boku zasedla neméně hezká a elegantní generáln sekretářka kongresu paní Durandová, chefreda- ktorka ženského časopisu »La Fronde«, rozve- dená manželka bývalého boulangislického po- slance Laguerra. Presidentka mluvila ve své za- hajovací řeči o hospodářských, občanských a po- litických právech žen. Pravila mimo jiné: Dvacáté století bude podporovati vývoj nových myšlenek a prospěje velice sociálnímu pokroku. Společnost bude obnovena, neboť žena bude mužovi nápo mocna při budování státu budoucnosti. Aby štěstí v budoucnosti bylo úplné, musí žena a muž byli upřímně sjednoceni, kráčeti ruku v ruce organisovati společnou práci.« Slečna Bonnevia- tova, zpravodajka první sekce, předčitala za- jímavou zprávu o otázce »ženské prácee: příčiny klesání mzdy, princip rovnosti mzdy pro ženy i muže při stejné kvantitě a kvalitě práce, době pracovní a ocenění práce v rodině. P dlouhé a chvílemi dosti vzrušené debatě schváli sjezd závěrečně návrhy zpravodajky: »Kongres vyslovuje přání, aby vzhledem k úplné spravedl- nosti principu stejné mzdy pro obě pohlaví, ná- rodní správy, okresy, obce a ústavy předcházely dobrým příkladem a stejně platily zaměstnané muže i ženy.« Pařížský obecní rada Gelez žá- dal zvýšení mzdy pro švadfeny zaměstnané v chudinských ústavech, rozšíření působnost

Pognonová Durandová Bonnevius kongres Le Fronde

10 article

pracovních inspektorů na kláštery a podřízen všech obchodních a průmyslových zřízenců žen ského pohlaví soudům živnostenským. Panf Du randová navrhla, aby byly odstraněny všechny zvláštní zákony pro ženskou práci a aby byli nahraženy jinými, platícími rovnoprávně pro obo pohlaví. Tkaniny, oděvnictví. VII. Rs. V oddělení tomto, kteréž zaujímá na poli Martově ohromné rozměry, viděli jest Paříz její vkus a dovednost, i její moc, bohatství přepych. V oborech, v nichž Francie opírá svoj výrobu o staré tradice, o více jak stoletou vy školenost a děděný vkus, zůstává stále v po předí, udávajíc se vrozeným již chíktem směry modě. Státi na vrcholu modernosti jesť pal arciť snadné, když ještě pořád výroba v oboreel tkanin a v oděvnictví se řídí dle — Paříže Však nejen ve vystaveném vidíme mnoho pouta vého, nýbrž i v tom ohromném návalu návštěvy kteráž jest v tomto oddílu ze všech nejčetnější tak že v některých místech, zejmena v neděli nastává tlačenice. Ženské polilaví v tom arci převládá. Výkřiky obdivu se nedělní obecenstv netají. Oddělení to jest dráždidlem mass. Pro- zrazuje, jaké spousty peněz se vyházejí v obět modle — modě. Také ale pochopitelné jest, že udávati modě tón jest možně jen při takovém přepychu, kterýž přechází v marnotratnictví. T vidite Paříž, kteréž musí v tomto oboru vše ustoupiti, kteráž tu jeví sebevědomou nadvládu dosud trvalé panovačnosti.

Martův Francie Paříž

11 article

V oddělení souhrnuty jsou veškeré obory kterýmikoliv předměty odívání se zabývajíeí jakož i výroby látek k tomu potřebných. Tedy přediva i tkaniny, oděvy, klobouky, obuv i kré tiny, péra a krajky, prádlo i vějíře, korsety kožešiny, krátce vše, co k oděvnictví přísluší. A zajímavé jest, že přiřaděno k tomu vlásen- kářství a voňavkářství, jakoby tvořily také pří- slušnost odívání se. Hned při výstavě výrobků nachází se i po- můcky — stroje. Textilních tu velké množství. Mnohé z nich se předvádějí v činnosti, zvláště pletařské pozornost poutají. Němci mají svoje oddělení strojů vyznačené pěkným vehodem roubením umělé práce zámečnické. U stroje obuvnických se praeuje a zvlášť zajímavé jest vyslavené zařízení americkýeh strojů pro výrobu bot, svědčící o promyšleném dělení práce. Z tkanin největší pozumost vzbuzuje hed- báví. Krásné vzory, jemné sladění barev nalé- zají více obdivu, než dokonalost tkanin. Roční výroba tkanin hedbávných ve Franeii cení se na 625 millionů franků a činí více než třetinu veškeré světové výroby foho druhu (mimo země asijské). Výstava jest jednotným způsobem uspořá- dána ve společných skříních stejné úpravy — činí to dojem vybraného musea. Němci, Švý eaři, Italie však se svými hedvábnými tkaninami nezůstávají pozadu a vystupují tu jako nebez- peční konkurenti Francie v nejednom druhu zboží.

Ted Němec Francie Italia

12 article

Báječný luxus vystaven tu v krajkách. Na výstavě jest viděti, jakou úlohu hrají a budou ještě hráti krajky nejen v předmětech tollettya prádla, ale i v jiných oborech, jde-li o jemnou výzdobu. Na vystavených drahých šatech dam- ských vynikaji krajky a jemné převleky; nejen na spodních částech oděvu, zejmena sukních korsetech, o něžných košilkách ani nemluvím, ale i při ložním prádle vynikají krajky. Kraj. kami zdobí se nejen toilettní stolek, ale i bu- doirek a koupelna. Krátce setkáváme se s nimi všude, kde vyznačiti se má něžnost ženství. A i kdyby se člověk nutil setrvati na stanovisku chladného zpravodaje, neubrání se suggesci kterouž pikantní úprava krajek vzbuzuje. Jes to působivý prostředek v odívání i v okolí žen. Dámy to dobře vědí a dobře využitkovati dovedou. Krajky jsou čím dále tím více uží- vány s raffinerii nového století hodnou. To jest více než moda, proto také význam i výroba krajek roste. A jak skvostné jsou tu ukázkyl Belgie zůstává v tom oboru v popředí. Mnoho krásného vystavuje Francie a Švýcarsko, kteréž mimo to přičiňuje se i o výrobu krajek levněj- ších. Zároveň jest tu ale viděti, že výroba krajek vyžaduje značné vyškolenosti kreslířské, nebot právě při té jemnosti práce vyníká požadavek přesnosti tvarů. V tom směru jsou tu práce skvostné. Jest to ale zároveň pro naše kruhy tohoto oboru důležitým pokynem pro domácí výrobu. Takže ve vyšívání viděti jest vysokou vyškolenost. Nie- méně při zdokonalování vzorkovního tkaní, kte- réž zvláště ve stuhách se tu jevi na vysokém stupni vyspělosti, nenabývají výšivky takového rozšíření a užití jako ruční krajky. Z vyšívání zvláště ukážky japonské svou něžností vzbuzují pozornost.

Belgie Francie Švýcarsko

13 article

Zmínky zasluhuje záslužná činnost Francie, pečující četnými školami o výtvarné vzdělání i výcvik zručnosti dívek v těchto uvedenýeh oborech ženám vhodného zaměstnání. Ve skupině školské celá řada odborných škol pro dívky vykazuje pěkné práce kresliřské i hotové práce oděvní, vyšív ané al krajkové. A i dívčí školy sekundární pěstují pěkné práce ženské. Ve vlněných látkách, zvláště v suknech zá- vodi tu Anglie, Belgie, Francie, Německo. Ra- kouská exposice suken jest dosti skromná, če- ských výrobků jsem ani nenašel, za to tím potěšitelnější jest výstava tkanin bavlněných lněných z Rakouska vypravená. Již úpravou výzdobou vyniká nad okoli své a obsahem jest velice zdařilá, každého srovnání sehopná. Ze- jmena o bilém zboží může se to směle říe vzdor tomu, že zde vystaveno tkanin velk množství. Velmi mnoho pěkných vzorů vykazují po- tištěné látky dekorační. Dále koberců tu mnoho vystaveno a přirozeno, že tu Francie — země gobelinů — vyniká. Všeobecně přiznati nutno postup nových směrů ve výzdobě tkanin. Na- turalistické vzory brané z rostlinstva, zejmen z květeny, vítězně nabývají půdy v textilních oborech od hedbáví až po tkaniny bavlněné, b i vlivy secessionistské jsou patrny, zejmenau některých výrobků německých. Není však třeba považovati to za převrat, nýbrž za přirozený důsledek vyškolenosti, kteráž konečně odstraní pro výzdobu tkanin nevhodně, ba l odporné mo tivy

Francie Anglie Belgie Německo Rakousko

14 article

Klobouky vystaveny jsou mužské i ženské, s poslodnějšími pak souvisí květiny umělé a péra. Damský klobouk! Výtvor to mnohdy plný záhady, zdali to vůbec k pokrývání hlavy jest. Zaso tu nápadným onen pařížský pře- pych, ač nedá se upříti, že i jednoduchost v úpravě, arcit vkusné, tu zastoupena. Stejněo vějiřích možno říci, že zde jsou na znameni přepychu. V těch vedrech i elegantní dámy bylo viděti s vějířkem papírovým, ale zde v skříních samé hedbáví, malby cenné, slonová kosť a krajky. Tak jsem si vzpomněl na dře- věné vějíře u nás obvyklé. Připadaly mi duchu jako fošny proti těm, zde něžnému vání větérku určeným; ty naše proti těmto zde za to více klapou a chřestí při tom jemném vání. Celá kapitola by se dala psáti o vystav - ných koršetech, punčochách, podvazcích, spod ničkách atd. Všude příznaky velkého přepychu a vybroušené rafinerie zvýšiti půvab těla žen- ského. Výstava dává nahlédnouti v taje a báje nedbalek vznešeného světa i polosvěta. Opravdu pěkné studium tak po jídle místo zákusku.

15 article

Našel jsem všechny možné barvy, černou ne vyjímaje, nejen snad při korselech, ale i př košilích. Všudo krajek a i malování na hed vábné spodničce užito. Luxus — Iuxus! Botky ! Tu musíte si představiti Pařižanku. s jakým chicem umí ukázati půvab své nožky na veřejnosti (o soukromí tu psáti nemohu), Dovede to tak nevinně a někdy i dost vysoko. tak že není se tomu diviti, dají li si v Pařiž na pěkných botkách záležeti. Vystaveny jsou tu práce pěkné, důstojné nožky nejněžnější. Uživá se kůží různých barev a často bílé s čer- venou ve spojení. Tak jsem pozoroval ta něžná díla umění obuvnického a maně padl zrak můj na mé pohovky šněrovací, dle vlastních kopyť ho- tovené a — tak leccos jsem si musil pomy sliti. V čem spočívá pokrok kulturní? V mnoha. v mnoha věcech, ale i v odívání a i obouvání. Zde na výstavě to pochopíte a dokladem k tomu je bohatá a zajímavá výstava retrospektivní znázorňující převraty módy během století. Jsme malomocnými proti proudům módy, kteráž se tu jeví nejen jako výslednice společenských po- žadavků, ale i kulturního vývoje vůbec. Tex- tilní oddělení jest tu vlastně velkolepou alegori módy.

Iuxus Botek

16 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Bagatelisování národních práv. V svém výkladu mluví pan dr. Körber o jazy- kových právech, o něž vede se v této říši spor, způsobem takovým, jako by neměla pražádného významu, jako by u porovnání s hospodářským otázkami, jež zůstávají k vůli jazykovému sporu na velikou škodu obyvatelstva nerozřešeny, byla vesměs samými lapáliemi. Nepopíráme oprávněnost pohlížeti na národní zápasy vůbec jako na nie, však kdo užívá toho práva, přiznává se tím ku zcela jinému názoru světovému, než my všichni a vylučuje se tím sám sebou ze společnosti národní, komu není ale pojem národnosti plevou a zejmena v našich poměrech, kde nestojí snad oproti nám svěloobčanství, jež bagatelisuje sice národnost, ale bagatelisuje ji u všech národů stejně, nýbrž nejkrajnějsí národní bezohlednost, panstvíchtivost a zpupnost jediného kmene — docela jiný o národnosti tvoří si soud. Tytéž proudy kulturní, tytéž vlny, jež jinde bijí do intelektu a zvláštní tvoří formace a skupenstva, působí též na nás a mocná státotvorná myšlenka národní nezastaví se snad u černožlutého šraňku jen proto, že struktuře této říše či vlastně ger- manisujícímu, josefinskému jejímu směru nehoví

doktor Körber Bagatelisování národní práv

17 article

Nebylo by také pochopitelno, z jakých důvodů by myšlenka národní, na jejímž sálavém teplo se hřejí všichni ostatní národové, zůstati měla bez účinku jen na nás. Nevíme, z jakých dů- vodů má míti právo na jedné straně jen Madar pěstiti s nejsurovější bezohledností svou národ- nost a na druhé Němec. Pan ministr Körber nazývá maličkosti jazykový spor »v některých obvodech říše« a staví proti tomu milliony jaké by říše shrábla ziskem, kdyby parlament provedl tak zvaný lednový program hospodářský Na to má sebevědomý národ lho- stejně pohlížeti, když v českém sporu český úřadník v českém kraji má býti nucen, jinému če- skému úřadníku rovněž v českém kraji dopsati německy? Nechť si to přeloží dr. Körber do svého vlastního jazyka otáže se svého vřelého německého srdce, jak by mu bylo, kdyby německý úřadník v německém sporu v německém kraji jinému německému úřadníku nucen byl psáti česky! Škoda tím vzniklá, ani potupa, kterou má jednání takově za následek, decimálkou ovšem zvážiti se nedá, kdo ale nemá v hrudi kámen a kdo zejmena vzpomene si na 17. říjen, tomu krev se vžene do tváře, a tomu dokazovati, jak neoprávněným je národní spor, bylo by ne pouze nemožno, nýbrž i nebezpečno. Veliký, mocný německý stát sousední vypovídá a vyhání z důvodů národnostních slovanské příslušníky rakouské

Madar Körber doktor

18 article

Vídoňský purkmistr přísahá, když svůj úřad na- stupuje, že všemi prostředky a za každou cenu hájiti bude německý ráz Vídně a ku podivu pan Körber tuto přísahu z obnoveného obecního zřízení města Vídně neškrtl, nýbrž i s ostatním ji potvrdil. Jak může se diviti, že ostatní ná- rodové zdráhají se dále znešvařovati vnitřn němčinou ráz své vlasti, svého rodného kraje Žádný ministr, co jich bylo v Rakousku od Marie Terezie, neučinil některému národu ústupku takového významu, jako pan dr. Körber dru. Luegrovi tím, že potvrdil passus se zmí- něnou německou přísahou. A to je právě no- štěsti této říše, že jdo pořád ještě za progra- mem, či vlastně za tradicemi staršími než ná- rodnostní myšlenka, že tuto ignorují a, poně- vadž je vlastním ideálem jejím politická jednota státu, že snaží se mu dáti nátěr jednojazyč- ností na úkor práv národův ostatních. Snah ta dnes je marná; kdyby vyvolali proti nám zejmena z brusu novou inkvisici, horší ještě než po našem úpadku v roce 1620, nic platno nás neudolají. A nechť vyhledávají sebe hor livěji zbraně a prostředky na naše zkrocení nás nepřemohou, V ohledu tom nechť pan dr Körber se neklame. — Hospodářská akce. Výrobním vrstvám v tomto státě valně se nedaří. To je faktum. jemuž zdá se že uvěřila již i vláda. Od te doby, co trvá Rakousko, snad poprvé. Dosu

Körber Marie Terezia doktor Vídeň Rakousko

19 article

snažila se Vídeň dokázati, jaký u nás všude ráj. Ovšem, jak popírati, když stát z nedostatku peněz nucen je ustati v další stavbě více než zpola již hotavé budovy v — Praze. Na stavbu v jiném městě by snad přece peněz sehnal. Prameny příjmů v tomto státě jsou vyčerpány a nových nalézti nemožno. Smutný tento stav ekonomický uveden drem. Körbrem ve spojení s rozervanými poměry národnostními, jenom že způsobem nelogickým. Vláda imputuje národům. zříci se národního zápasu, smířiti se s ně- meckým panstvím a věnovati se výhradně hospodářské práci. Národové naproti tomu zcela po právu a přirozeným pochodem myšlenkovým volají: Učiňte zadost spravedlivým našim po- žadavkům, odkliďte spory a potom nadejde ne pouze možnost, nýbrž nálada i chuť ku hospo- dářské práci. Ne odložít národní otázku, nýbrž ji vyřídit — to budiž úkolem státu. Snad se nedomnívá pan dr. Körber,že budeme tak naivními a že odloživše zbraň ze zá- pasu národního, klidně, za všeobecného posměchu chytřejších, budeme, jako dělo se dosud vždy mozolovitou rukou svou zlato rýžovat pro své národní odpůrce! Tak pošetilými již nejsme.

doktor Körber Vídeň Praha

20 article

Známo, co znamená v této říši »rozkvět hospo- dářský« a jak bychom při něm pochodili. Chceme býti stejnou měrou zúčastněni těch »velkých hospodářských výhod«, které slíbuje si vláda Körbrova od své akce a proto domáháme se národní, volnosti a politické samostatnosti. Na to nás již nedoštanou, abychom jako činitele nižšího řádu spokojili se s odpadky s bo haté tabule národních našich odpůrců. Co chce vlastně dr. Körber vykonati? Výroba naše a čin nost komerciální churaví nedostatkem odbytu trhů. Čím opatřila si Anglie dávno již svůj trh čím Francie? Čím v době novější a sice v úžasné míře Německo? U národů pokročilých důklad- nou, dobrou prací, vkusem a levnými cenami. U národů méně vzdělaných ale leskem, slávou a mocí státní. Takových má zapotřebí stát zá- kopníků. Levně, důkladně a pěkně dovedli by- chom pracovat, ale ne zboží prodávat. Nekoupí ho nikdo jednak proto, že to zboží naše a poně- vadž odbytu brání národní zášť a potomže Rakousko po dobré stránce ve světě nikdo an nezná. A může snad tento stát imponovati mocí, slávou a leskem černochům, Číňanům, Siamcům atd.? Marná naděje. Dříve musí býti položen základ ku zdárnému vývoji vnitřnímu a teprve potom bude možno v něm s úspěchem praco- vati na povznešení bohatství a moci státní. Po- stupem obráceným to nepůjde, — Česká škola v Mostě měla býti dne 9. t. m. předmětem jednání na veřejné schůzi, do hostince »Janského dvora« svolané, avšak okresní hejtmanství schůzi tu zakáz a lo.

Körber Číňan Anglie Francie Německo Rakousko Český škola v Most Janský dvůr

21 article

Češti rodiče v Mostě nechtějí děti své dáti do školy, stojíčí na půdě nebezpečné, každé chvíle se propadávající. Nyní, kdy školní rok počíti má, jest věc tato akutní. Zemská školní radá rozhodla, jak známo, že obec má pro českou školu opatřiti místnosti jiné, bezpečné, avšak ministerstvo vyučování na rekurs obce zrušilo rozhodnuti zemské školní rady na základě dobrozdání ministerstva orby, že prý dle do- hadů lidských nelze nové propadávání půdy v sousedství té školy očekávati. Leč přes tyto ministerské dohady lidské propadlo se opět kus půdy před samou budovou školní brzo po vy dání nálezu! Rodiče ovšem nikdo nemůže do- nutit, aby posílali děti do nebezpečné budovy.

Most

22 article

Také řídící učitel, jemuž obec byt v té budově vykázala, z bázně před pohromou nechce se tam stěhovat. Opatrní otcové města Hněvina Mostu na tento odpor spekulujíce počítají, že čeští ro- diče dají děti své do škol německých, aby vad noucí severočeská větev germánského kmene českou krví se posilnila, avšak čeští rodiče zů- stávají pevni, neboť není o tom sporu mezi kra- jany, že jen v té škole může dítě prospívati kde vyučuje se přirozeným jazykem mateřským, Do škol německých rodiče čeští v Mostě dítek svých zapsati nedají, nýbrž přihlásí je ve- směs těchto dnů při zápisu do školy české, ovšem s výhradou, že pro školu vykáže se bezpečná budova i bezpečné cesty k té budově. Jinak jsou rodiče odhodláni nechati raději děti své bez vyučování, pokud školní úřady nevykonají svou povinnost novým neodkladným příkazem, že obec má opatřiti vhodné místnosti na půdě prosté všeho ne- bezpečí. — První sjezd slovanských řemesl- níků a živnostníků v Praze. Předseda praž- ského sjezdového výboru pan Jirousek odebra- se těchto dnů do Lublaně, aby se zástupei tamějších živnostenských a řemeslnických kor- porací ujednal veškeré podrobnosti týkající se účastenství slovinských živnostníků na sjezdu.

Jirousek Most Praha Lublaň

23 article

Není pochyby, že osobní intervence tato bude míti právě tak velký vliv a výsledek, jako ona ve Lvově a Krakově. — Vzhledem k tomu, že den sjezdu chvatem se blíží, jest třeba, aby veškerá společenstva rozvinula co nejhorlivější agitaci mezi příslušníky svými, tak aby mohla co nejdříva oznámiti kolik účastníků na sjezd přibude. Jedná se nejen o vystavení legi- timací sjezdových, jež vydávati budou sjezdové kanceláře v Praze, v Brně, v Krakově a v Lublani, ale i o řádné ubytován všech oněch účastníků, kteří sami byt sobě ne- opatří. Za tím účelem jest nutno, aby praž- skému ubytovacímu odboru v čas byl oznámen počet osob, kleré na ubytování reflektují, zá- roveň s udäním, přejí-li si dotyční byt samo- statný nebo společný nocleh. O slevu jízdného na drahách, bylo na příslušných místech zakro čeno i lze doufati, že vůči velkolepé akci všec slovanských živnostníků bude zachována, alespor táž ochota, s jakou se vychází vstříc sebe ne patrnějším podnikům německým. Kancelář praž ského sjezdového výboru nachází se v míst nostech Řemeslnicko-živnostenské besedy pražsko na Nábřeží č. 20. — Z kruhů středoškolských docházeji nás stesky, že nedostatek suplentů jest veliký rozpaky některých středních škol následkem toho pak znučné. Dáváme rádi místa stesku tomu stěží ale odstraní se tíseň ta, dokud poměry suplentské nebudou slibněji upraveny. — Kluby občanské. Občanský kluk v Karlině má dnes důležitou výborovou schůzi v hostinci pana Ant. Šustery ve Vítkově ulici. Začátek v 8 hodin večer, — »Zvon« jest název nového literárníh týdenníku, jejž k tomu účelu zvláště ustavivší se spisovatelské družstvo počne dnem 27. zár

Antonín Šuster Lvov Krakov Praha Brno Lublaň Karlin Vítkov ulice

24 article

vydávati. Toneme sice v záplavě listů a častá se na to stesky ozývají, ale tolik jisto, že střední naše generace spisovatělská, ona, která vydala nám největší naše umělce, poslední dobou svého vlastního, speciálního listu, kde by mohla nejen produkovati, ale i názory své objasňovati a po případě s důrazem i hájiti, neměla žádného. Vydavatelé nového neillustro- vaného časopisu jsou vesměs členy » Máje«,a většina jich náleží kruhu bývalého »Lumíra«, generaci to v literárním vývoji přímo na Hálka a Nerudu navázavší, s nimiž spojilo se několik nejvýznačnějších jmen literární družiny bez- prostředně následující a kdysi zvláště kolem »Světozora« seskupené. Tak shledáváme se mezi vydavateli s prvními Lumirovci, spisovateli tak vynikajícími, jako jsou básníci Vrchlický, Heyduk, Kučera, Fr. Kvapil, prosaisté Jirásek, Herites, Thomayer, Winter, pak s umělci mlad- šími, Raisem, Svobodou, Klášterským a F. S.

Lumír Hálek Neruda Vrchlický Heyduk Kučera Kvapil Jirásek Herites Thomayer Winter Rais Svoboda Francie

25 article

Procházkou. Za redaktora zvolilo si družstvo romanciera a dramatika M. A. Šimáčka, který jako dlouholetý vůdce »Světozora« dobyl plného nároku na důvěru spisovatelstva — i z řad nejmladších, jimž vycházel vždy jen s láskou v ústrety — neméně nežli čtenářstva. »Zvon« určen jest především krásnému písemnictví; nebude se však uzavírati ani článkům po- učným, pokud jsou lehce a poutavě psány, ani literárním studiím, kritice, zprávám ze všech oborův umění, ba ani polemice, pokud toho stanovisko listu, směřující k ryzímu, zároveň však životnému, za dobrem národa a ideálními statky lidstva se nesoucímu umění, bude vyža- dovati a vážnost listu připouštěti. O podrob nostech programu doví se čtenář z provolání, jež vydavatelé podávají v zaslánu našeho listu. Účelem těchto řádek jest jen upozorniti na ně a na podnik jím ohlášený. Seriosnost podepsa- ných činitelů jest zárukou, že lze novému žaso- pisu belletristickému hleděti vstříc se skutečným zájmem. — Osobní. Pan MUDr. Vojtěch Mrá zek, prakt. lékař a balneolog v Praze, vrátiv se z cest no místech lázeňských, opět pravidelně ordinuje ve Školské ul. č. 10. v hod. poledních. — Pan M UDr. Fr. Kurz, prakt. lékař, vrátil se z Paříže a počne opět ordinovati ve středu dne 12. t. m. v Praze na Poříčí č. 20. »U zlat. slunce«. — Ředitel poštovního úřadu v Praze, dvor. rada p. ryt. Saf ařík- Pštro ss, vrátil se včera o 3. hod. 11 min. podmokelským vlakem z Teplic do Prahy. — Rodinné zprávy. Sl. Anna Truhlářov z Poděbrad a JUDr. Jan V. Říha, advokát v Nym- burce, slaviti budou sňatek v sobotu 15. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu sv. Jindřicha v Praze.

Procházka Šimáček MUDr Vojtěch Mrat František Kurz ss Truhlářov JUDr V Říha svatý . Jindřich Praha školský ulice Paříž Teplice Poděbrady Ny

26 article

— Úmrtí. V neděli zemřel pan Emanuel Mikš, pražský měšťan, v 80. roce věku. Pohřeb bude dnes o 5. hodině z chrámu u sv. Havla na hřhitov olšanský. — V sobotu zemřel v Čečelicích rolník František Pokorný, člen řiditelstva padlé Hospodářské záložny mělnické, v stáří 85 roků. Ze- snulý zasedal dlouhá leta v řiditelstvu záložny a v okoli rozprodal a rozparceloval četné živnosti. V Če- čelicích byl 25 let obecním starostou. Pohřeb ko- nán v pondělí a zúčastnily se ho také místní spolek hesičský a spolek vojenských vysloužilců z Byšie, jichž byl zesnulý čestným členem. — V neděli od- poledne skonal po krátké trapné nemoci pan Josei

Mikš Havel Pokorná Josei Olšanský Čečelice

27 article

Záhorský, architekt a stavitel na Smíchově ve věku 57 let. Úmrtí p. Záhorského, jenž byl v Praze všeobecně vážen pro ryzí povahu a jenž získal si všude jen přátele svým bodrým humorem, vyvolalo všeobecné účastenství. Pan Záhorský byl vynikají- cím pracovníkem ve svém oboru, provedl mnoho znamenitých budov veřejných a soukromých. Mimo jiné vystavěl vyšehradskou kapitolu, divadlo a zá- ložnu na Smíchově, školní budovy ve Vladislavské ulici a j. Zesnulý zúčastnil se horlivě národních podníků, patřil mezi zakládající členy Nár. divadla atd. Pohřeb koná se dnes z domu smutku na Smí- chově v Křižovnické ulici. — V Lužanech u Přeštic, kamž se byla před několika měsíci přesídlila k vůli úlevě choroby své, zemřela v sobotu 8. t. m. u vy- sokem věku 96 let po dlouhé chorobě paní Josefa Čermáková roz. Procházkova. Zesnulá paní byla matkou první choti známého mecenáše českého pana Josefa Hlávky, presidenta České Akademie věd a umění. Zesnulá paní, u všech vážená pro milou, šlechetnou a skromnou povahu svou, vynikalai dobročinností svou a ještě kratičko před skonem svým neustávala, jako po leta již, samotna robiti částky oděvu pro chudinu místní i vzdálenější. Po- hřeb konán bude dnes v 10 hod. dopoledne ze zá- mecké kaple lužanské na hřbitov v Přešticích, kdež tělesné ostatky zesnulé budou do rodinné hrobky k věčnému spánku uloženy.

Záhorský Lužan Čermáková Procházkův Hlávek Smíchov Praha Vladislavský ulice křižovnický ulice Přeštice národní . divadlo Český akademie věda

28 article

— Ke sporu Českého návěštního ústavu B Národním divadlem píše se nám: »Český ná- věštní ústav má zcela pravdu, prohlašuje-li zásadu, že v době zápasů o državu národní má každý na- šinec, každý český obchod, podnik nebo ústav obra- céje se k veřejnosti českého města, šelřiti národního jeho rázu a vyvěšovati návěští a vyhlášky výhradně české. Také má Český návěštní ústav pravdu, brání-li svoji pověst úsilovně proti výtce, že svoji zásadu národně očistnou prohlašuje jen z obchodní speku- lace. Kupčiti a šantročiti s vyššími ideami platilo od nejstarších časů za ohyzdné řemeslo. Ale k uhájení dobré pověsti nestačí jen, oháněti se honosnými za- slány v novinách. Dobrou pověst třeba zakládati pracněji, třeba ji zakládati věrnou a vytrvalou působ- ností ve službě přijaté zásady, třeba ji zakládati dlouhou řadou skutků, které mluví za sebe samy. Český návěštní ústav je mladý podnik a dlouhou řadu skutkův i věrnou vytrvalost v zásadě má teprve před sebou. Nový český podnik zasluhuje zajisté všl podpory jako všecko, co je naše a co jeví poctivou snahu. Máme-li voliti mezi dvěma stejně dobrými podniky, náleží přednost vždycky tomu, který si vede na venek i uvnitř čistě národně před podnikem dvoj- jazyčným. Zajisté. Ale pod rouškou vlastenecké firmy a za heslem »Svůj k svému« nabízí se často chatr- nější výrobek, méně solidní práce, ledabylá, nepřesná obsluha. Odtud ona známá nedůvěra vůči novým firmám, které hlučně svým vlasteneckým nátěrem do světa se uvádějí. Nadělali jsme mnoho trpkých zkušeností v tom směru a proto radějí vyčkáme dříve skutků, nežli zadáme své sympatie. Chce-li mladý český ústav získati naše sympatie, nesmí spolehati

B národní divadlo psát Český návěštní ústav

29 article

pohodlně na pouhé pozlátko hesla, nýbrž si musí získati českou veřejnost něčím přesvědčivějším, nežli jsou bojovné polemiky a hádky o slova. Nabudeme-li časem přesvědčení, že Český návěštní ústav nade všechen chvilkový prospěch cení si zásadu zachování českého rázu pražských ulic a nároží, pak své sym- palie nové vlastenecké firmě jistě neodepřeme. Jak ale nabyti takového přesvědčení, nacházíme-li tabule českého ústavu polepeny plakáty — dvojjazyč- nými. Anebo považuje Český návěštní ústav vý- věsky jízdních řádů státních dráh na příklad za výjímku? Jakmile připustíme jednu výjimku dnes, připustíme jinou zejtra a naposled udiveni seznáme. že vlastenecké heslo nemělo jiný účel, než přilákati vlasteneckého zákazníka. A přihlásí-li se zákazník nevlastenecký, že milé heslo prostě — strčeno do kapsy. Připouštěti výjimky, znamenalo by třtmati zásadu jen potud, co by konkurentovi odloudění byli zákazníci. Jakmile by se to podařilo, mohl by pak vlastenecký podnik na milou dvojjazyčinu vrhnouti se vesele — sám. A toho překvapení bychom se ne- radi dožili. Proto česká veřejnost zachovává jistou zdrželivost a hodlá vyčkati dříve větší řadu skutků, nežli trvale zadá své sympatie. Správa státních dráh na příklad není přece vůči návěštnímu ústavu ničím více, než pouhým zákazníkem jako který jiný a neni nad obecné zákony povznešena. Pokud státní správa nebude dvojjazyčnost svých vyhlášek pěstovati také ve Vídni a v jiných německých městech, dotud mu- síme její dvojjazyčinu v našem kraji považovati za bezpráví a snahu znásilňovaci. Žádný našinec, tím méně pak »český ústav«, chce-li takým slouti, nesmi se il za prostředníka podobných snah propojčovati.

Vídeň