ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 dcc5efe0-70c5-11dc-9135-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 46, work 1, person 45, org 8
1 masthead
Ročnik XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 14. srpna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 221.
4 article
Na ranní a odpol. listy předhy lácí ne v Praze v administrari na měsln na čtvrt Irta . . . . s dvojí donážkee na měsíe na čtvit leta . . . ve nilislkáj ck na měsíe . . . . . Poštont na měníe 1ei ns čtvrt lela . . s dvojí ziušlkou za věsí :: . k s na čtvrt leks
Praha ei
5 article Kterak to asi skončí?
Kterak to asi skončí? Veškerá vojenská hierarchie musila náhle přerušit své letní prázdniny a shromáždit se na rychlo ve Vídni, aby tam v potu tváři luštila starou, ale vždy hlavolomnou hádanku: »jak nasytit vlka, aby koza zůstala celá?« Vlkem jest zde Maďarstvo — kozou jednota společné c. a k. rakouskouherské armády. S tím »ak to za vlády Tiszovy začlo, nyní to dospělo ke krušnému sb«. Němečti centralisté, epigoni to oněch německých centralistův z doby Beustovy, kteří z hamižného sobectví schválili v prosinci r. 1867 rozdvojení říše habsburské na slát madarský a německo-rakouský, aby si aspon v polovině cislajtánské zachránili své privilego- vané nemravné panství nad námi Slovany: titíž němečtí centralisté, jejichž Chlumečtí a Giskrově dolézali k Maďarům, prosíce je, by jim pomá hali bořit a podvracet naše snahy státoprávní, politické a národní: — titíž tváří se dnes velice rozčilenými z postupu Maďarův a hrají si po celé té své 36leté hříchuplné minulosti na- jednou na kajícné obránce jednoty říše i armády ale na obránce tak zvláštní, tak podivně a zdatně, jako byl asi onen přílel dobrý, jenž spícímu soudruhu chtěl sehnat mouchu s nosu tím, že po ní praštil kamenem.
Vlk Maďarstvo Beustův Chlumecký Giskrův Maďar Maďarův Vídeň
6 article
Trnou o sjednotu« armády, aby prý nebyla »protržena znárodněním pěti ar- mádních sborův uherských« (z palnácli), trnou zejmena o osud jednotné panujíci armádní řeči německé, poněvadž se bojí, povolí-li se Ma- darům při jejich plucích maďarská slu- žební řeč, že musí se pak slušn také povolit nám Čochům pro české pluky če- ská a Polakům pro polské pluky polská řeč služební. — Avšak bojt se, že mají Maďaři už partii téměř vyhranou a proto v pessimistické svě náladě zvoní na poplach a křičí: Vše již ztraceno, teď jde jen o zachránění vlastní kůže, o zachránění německého Rakouska! Bu- dova dualismu se kácí pod ranami seker maďar- ských, tož dbejmež »my Cislajtánci« o rychlé konsolidování této poloviny říše, aby po rozvá zání dosavadního státoprávního a hospodářského svazku s Uhry, tedy za personáln unie udržela se na svém dosavadním německo- centralisttekém fundamentu jako pevná, samo stalná, všemi atributy státní svrchovanosti opa třená imposantní budova státní, s německou ar- mádní řečí ve svém vojsku, s němčinou panu jící ve veškeré státní správě, s vlastní hospo dářskou a celní politikou, a s novou něme- ckou zemí na severu Čech.
Polak Maďar Ma Rakousko Uhry Čechy
7 article
Tak zní přátelská rada a pomoc něme ckých centralistův, pokrokářův, jako nacionálův, Derschatty, Prada jako Schückera, kdežto vše- němečti »přátelé« Rakouska — Sehönere- rovci jako Wolfiáni jsou pro odloučení Haliče i Dalmacie od německých buntovních zemí, pro nastolení státní němčiny a ostatní zůstavují s Tůrkem — pruským kano nýrům. Nuž ti jsou aspoň otevřenější a upřím- nější, kdežto Farizejci německo pokrokářští a la Schücker halí se v synedriu. »Neue Freie Pressee pořád ještě v pokryteckou černožlutou togu lkajícího Rakušanství a zvou nás k laskavému vespolnému dorozumění se o zednickou práci při přestavbě Cislajtanie na německé »Švéd- s ko«, kdyžtě již maďarské »Norskoe nechce s námi jinak žíti, nežli v pouhé osobní unii. Rádi věříme, to by páni brali! Jen žeto pokolení starých, důvěřivých zedník českých již dávno u nás vymřelo a ny- nější generace, zmoudřelá z trpkých zkušenoste a bolestných zklamání oteův, naprosto není tak naivní, aby v případě rozluky Cislajtanie s Uhry na troskách dualismu pomáhala stavět německým hegemonům a vídeňským byrokratům novo německou, ba ještě němečtější, scentralisovanou Cislajtanii jak si přejí a jak po ní dnes touží. Tak poše- tilými »ty národnosti neněmecké« již ne
Neue Frei Cislajtanie Rakousko Halič Dalmacie Švédsko Uhry Prado Schücker
8 article
budou, aby pomahaly si stavět nové státní žaláře pro sebe: nýbrž ony v případě tom s veškerým důrazem obnoví sv staré volání: aby došlo ku proni- kavé změně ústavní, aby byla historickým královstvím a zemím vrácena potřebná svézákonnosta správní samostatnost zemská, ústřední vládě a ústřednímu sboru zákono- dárnému, složenému spravedlivě vše- obecným rovným hlasovacím prá- vem národův, aby byly vyhrazeny toliko některé záležitosti opravdu všem zemím společné a ne jak nyní jest taková spousla důležitostí nespolečných, cizího poruč- nictví nepotřebujícic h. Tak se ozvou veškeří slovanští národové za své dobré přirozené právo sebeurčení v tu chvili, kde prasknou pouta dualismu, a běda Rakousku, nebudou-li správcové jeho dbáti jieh stejně spravedlivých jako rozumných a důvod- ných tužeb a žádostí v dějinně osudnété ehvili. Než, jsme jí skutečně tak blízci, jakse na pohled podobá? Rakousko jest říší pravděnepodobnosti. Ve chvilích nejvážnějších dopadá v něm rozhodnutí zvykle docela jinak, než jak se logicky vše- obecně hádá a očekává. Trebas se tedy dnes všeobecně tvrdilo, že dojde k »r a dli kál- nimu a definitivnímu rozřešene krise uherské«, t. j. tedy po česku, že bude po vůlí Maďarům protržena jednota spo- lečné c. a k. armády rakousko-uherské a tím rozlomen vlastní svorník dualismu: my — ne- věří miel Tak daleko ještě věci nedozrály. Po na- šem soudu vyhovi se Maďarům asi po- tud a na tolik, čeho se domáha v poslední »kandidátní« řeči své předseda uher- ské sněmovny poslanecké hr. Vojtěch Ap- ponyi, jenž jest dnes miláčkem opposice na zejtří asi bude ministerským předsedou uher ským.
Maďar Vojtěch Apa Rakousko
9 article
Budou to vzhledem na smýšlení nejvyšších kruhův vojenských, pobouřených své doby tak nesmírně pouhým tím českým »zde« našich záložníkův — ústupky poměrně veli kéa vzácné, na něž právem bude moci opposice Košutova ukazovati, jako na slavné své trofejei avšak jednota a pospolitost e. a k. armády ne- bude jimi pořád ještě roztržena, nýbrž naopak, veškerá officiósní pěra budou nás radostně pře- svědčovat, že zůstala šťastně nedotčena, nepo- rušena a zachráněna a s ní dualismusa vyrovnání mezi Szellem a K ör- brem o sylvestrovské noci sjed- nané. Odkud to víme? Z dnešních projevů officiósních listů ma darských »Magyar Nemzetu« i »Pester Lloydu«, které s velikým potěšením, jako prý důkaz na dějného střízlivění Maďarův otiskují zdejs úřadní listy. »Tak pevně založený syste m, tak vybudo vaný organism, jakým jest s polečná armáda — píše »Magyar Nemzet« — nelze z měnit ráze m. Uspokojení spravedlivé a slušné části národních požadavkův nesmí znamenati náhlou proměnu trvajících po- měrův, nýbrž toliko postupně prová- děný rozvoj. Zásada a zřízení společné branné moci má též pro Rakousko svůj účinek a význam. »Ob novení zdatné práce parlamentní jest tedy jen tehdy nadějné, stane-li se jednak vše co se pro uplatnění národní ch požadavků státi může, aniž by tím však organismus společne armády utrpěl těžkých otřesův aniž by tím zásada pospolitosti branné moe byla pobořena, jednak tím, budou-li přání a požadavky po náhlých a jednostranných změ- nách trvajících poměrů zredukovány na slušnou míru.« — Tím, tušíme, nadhozena se strany řídícíeh státníků maďarských vojenským kruhům ve Vídn formule spásná, pomocí které naleznou svou hle- danou »zlatou cestu prostřední«
Košutův Szell Magyar Lloyd Maďarův Rakousko
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Praha, středisko jihoslovanského studentstva. Jihoslované mají velmi smutné zkušenosti pokud se týče vysokých škol. Buď jich nemaji nebo mají kusé, jako jest universita záhřebská Od dávna bylo zvykem Jihoslovanů, že vyhledával německé university ve Štyrském Hradei a Vídni Avšak v těchto místech stává se jim pobyt o roku k roku nesnesitelnějším, neboť studujíe němečtí chovají se k nim a la Wolí a professo la Mommsen. To, jakož i rostoucí národní vě domi je nabádá, aby se poohledli po jiných vy sokých školách, kde by našli družnější kollegy ne naduté professory a přívětivé obyvatelstvo s nímž by si rozuměli. Je přirozeno, že oko jejich padlo na Prahu a na zdejší vysoké školy. Akademický spolek „Illirija“ v Praze vyda provolání, kterým vybízi jihoslovanské abitu rienty, aby se odebrali na vysoké školy do Prahy Prahu doporučuje, že je zde pro studující laci- nější živobytí než kde jinde, že se tu slovanský student cítí mezi bratry, že pražské obyvatelstv jest jeho myšlení příznivo, že v Praze a v Če chách najde vysokou kulturu, hospodářskýa politický pokrok a pozná důležitý slovanský ja zyk, mající bohatou literaluru.
Jihoslovan Mommsen Praha Štyrský Hradei Vídeň Praha Praha
11 article
Krok tento dávno se měl stát. Není to pa- triotické sobectví, z něhož pravíme, že jihoslo- vanští studenti budou Praze vítáni, přijedou- třeba v nejhojnějším počtu. Prospěch z toho je na straně Jihoslovanů. Všichni jihoslovanšt intelligenti strádají úžasnou rozháraností my- šlenek, což je následkem toho, že se vzdělával na školách národů cizorodých. Tam vssáli do sebe nejrozmanitější a nejpestřejší myšlenky jež pak zanášeji domů zapomínajíce, že my šlenka jako člověk musí vyrůsti ze svých pod- minek. Zkušenosť 30—40 let poučila Jihoslo- vany bez rozdílu, že nejlepší, nejnadšenější, nej- národnější pracovnici vraceli se jim z Čech a z Prahy. Nebude tedy na jejich škodu, budou-li do českých škol přihlašovati se hojněji. Tím hojnější bude z toho užitek jejich národní věci.
Jihoslovan Praha Čechy
12 article
Štěpán Radič a Joset Pasarič před' soudem. V pondělí bylo v Záhřebě zahájeno hlavn přelíčení se známým chorvatským a českým publicistou Štěpánem Radičem a bývalým od povědným redaktorem „Obzoru“ Josefem Pasa ričem. Ku přeličení došlo asi po tříměsíčné vozbě. Radiče státní žalobee vmí, že svou řečí na táboru lidu v Karlovci urazil maďarony a hledě vzbuditi nenávist k státní správě a vládnoucímu systemu, dále nenávisť k bývalému banu Khuenu Iledervarskému atd., čímž se podle tvrzení stát ního žalobce dopustil zločinu pobuřování, prot veřejnému pokoji a řádu, pokusu zločinu veřej ného násilí, přestupku pobuřování a podněcová ní k nepřátelství. Radič je 32letý, ženatý, otec dvou děti Pro politieké příčiny vytrpěl už více trestů r. 1893 4měs. vězení v Petrini, r. 1893 3 n děle vězení v Záhřebě, r. 1895 10 dní tuhéh vězení v Praze, r. 1902 6měs. těžkého žaláře v Praze, r. 1903 měsíc tuhého vězení v Mi- trovici. Josef Pasarič je 43letý, politických trest vězením a pokutou vytrpěl celou řadu. Jakož bývá v Rakousko-Uhersku obyčejem když se líčí pře politické, státní žalobce učini návrh, aby přelíčení bylo tajné. Obžalovaní pro testovali. Sjezd rabínů v Krakově. Vážný dojem prvé schůze je ten tam. Po rady rabínů jsou nyní neobyčejně bouřlivé. Jed notliví rabíni se hádají, strkají, za brady tahají
Radič Joset Pasarič Josef Paso Pasarič Záhřeb Karlovec Praha RakouskoUhersko Krakov
13 article
Ob čas se vzpamatují, že je to neparlamentnía že to přijde do novin, a tu podávají návrhy, aby schůze byla prohlášena za tajnou. Účelem tako- vých návrhů je dostati ze synagogy novinářské zpravodaje. Přibylo nových sedm rabínů z Haliče s tarnovským v čele. Tarnovský rabín několik minut pokojně poslouchal rokování, načež při- nlásil se o slovo. Haněl způsob rokování a pra- vil, bude-li to tak, že se kongres rozbije bez výsledku. Slova jeho vyvolala bouři, nastala ohlušující vřava a z 57 rabínů stal se chumel, z něhož šermovalo 114 rukou. Předseda marně prosil, aby se páni mírnili. Konečně si pomohl tím, že schůzi přerušil na 10 minut. Potom se shromáždění poněkud umírnilo přijalo jednomyslně návrh, aby židovské děti nechodily do jiných škol, než do vyznáňových židovských, za učitele pak jejich byli ustanovováni Židé, o je- jichž pravověrnosti obec židovská nemá žádné pochybnosti.
Halič
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. srpna. Persekuce Poláků v Prusku. Mezi nesčetné prostředky, jimiž snaží se pruská vláda zdolati polský živel ve východnich zemích německé říše, zařaditi dlužno také pe- níze, jež povolují se na osobní přídavky slouží- címu v nich úřadnictvu. Úřady, jak sdělují ně- mecké listy, nevyplácejí z tohoto obnosu osobn přídavky všem úřadníkům, kteří mají na ně nárok, nýbrž rozdělují z něho penize ve způ- sobu prémil jen těm, kteří se dle pruského mě- řítka dobře chovají. Že pak nejlepší a nejhlav nější známkou na kvalifikačním vysvědčen všech úřadníků ve východních zemích jest ne- návisť k Polákům a Slovanům vůbec, netřeba an uváděti. Časopisy, vycházející v Mezeříčí sdě- lují, že vyplácení osobního přídavku tamějšímu úřadnictvu železničnímu zpozděno bylo zkoumá ním, kteři z úřadníků svým chováním si ho za- sloužili. Nyní vyslýchají se železniční úřadníci kteří nezúčastnili se voleb do říšského sněmu německého a vytýká se jim, že svými hlasy měl podporovati kandidáta německého. S tímto strannictvím vládních rogánů nejsou ani Němci spokojeni. „Berl. Tageblatt“ na př píše: „Žádný člověk nebude vládě upírati právo aby žádala na úřadnících nacionální smýšlení ale na druhé straně roztříďování národního smý šlení a pojem o jeho stupňování, zaviníly na ně- meckém východě již tolik zla, že třeba před nimi varovati, by se zabránilo šplhounství. Mezeříčský případ vyžaduje však zevrubnějšího vyjasnění neboť se domníváme, že poznání, že „úřadníku není možno přídavku poskytnouti“, musí přece nezbytně úřadníka donutiti, by se z východních zemí vystěhoval. K „odměňování smýšlení“ není na východě zajisté žádného místa. Mohli bychom se znovu dožiti, že dobrý (?) úmysl vlády mohl by tím dospěti ke špatným důsledkům.
Polák Němec Berl Praha Prusko Slovan
15 article
Německá korunní rada. Za vlády císaře Viléma II. sešla se dnes do- poledne po čtvrté dávno již ohlašovaná korunn rada německá za předsednictví císařova. Prvá svolána byla v březnu r. 1892, když předložena byla poslanecké sněmovně osnova Zedtlitz- Trützschlerova školského zákona. Na základěje jího usnesení byla tato předloha, jež byla již projednávána v komisi, odvolána. Druhá korunní rada konala se v září r. 1896 na zámku Hu- bortusstocku, na kterém dlel císař Vilém. Jed nalo se tehdy o snížení úrokové míry říšskýel a státních výpůjček. Dne 22. srpna 1899 konal se třetí korunní rada. Poslanecká sněmovna za- mítla průplavovou předlohu, čímž se politická situace v Německu velice přiostřila. Korunn rada se tehdy usnesla, by se proti konservativním odpůrcům předlohy, kteří jsou zároveň státním úřadníky, přísně zakročilo. O nynější čtvrté korunní radě se psalo, že
Vilém II Trützschlerův Vilém Hu Německo poslanecký sněmovna
16 article
V úrobném prodejit raaní číslo o solě . . . n odpoladní n 2i Ve nlialkieh na venkevě. n0 rasní číele sd poledne Inseráty platí se hotevě popřel Předplageni a inssrty přljemá zdminš- strace v Marlanaké nlici č.a Tam nacházejí se též po dakee tiskáran v expedice , Národnieh Liata- Hakepiry ss nevracsjí
Národnieh Liata Hakepira
17 article
svolána bude, by zabývala se také otázkou říš- ských financi, což však s vládní strany popí- ráno. Jisto jest jen, že zabývala se povodnía otázkou podpory pro postižené ji obyvatelstvo východních zemí pruských a „Grand. Gesell.“ sděluje, že pro korunní radu vypracována byla zvláštní zpráva, v níž uvedeny jsou všecky škody, způsobené živelní pohromou ve východ- ním Prusku. Za ministr-presidentství Bülowova jest dnešní korunní rada první Výchova mládeže v Německu. Vrchní president Pomořanska vydal poli- cejní předpis, ve kterém hrozí se hostinskýma výčepníkům, majitelům kořalen a obchodníkům pokutou do 60 marek nebo vězením, kdyby pro- dávali kořalku nebo nedenaturovaný lih osobám, mladším 16 let. Těmto nemá se dále povoliti bez průvodu nebo beze svolení rodičů, poručníků, učitelů neb vychovatelů delší prodlévání v ho- stincích a výčepech, které připouští se jen na vý- letech a cestách.
Bülowův Německo Grand
18 article
Obmezení přistěhovalectví v Anglii. Královská komise anglická, zabývající se úpravou otázky přistěhovalecké, uveřejnila, jak jsme již sdělili, delší zprávu, v níž navrhuje, by se dosavadní volnost stěhování do Anglie ob- mezila velice přísnými opatřeními. Navrhuje, by zřídil se přistěhovalecký úřad se samostatným štábem, který by zabraňoval přistání nevhodných přistěhovalců, trestaných a ku práci neschop- ných osob. Průplavní společnosti, které by je do Anglie přivezly, nuceny by byly svým nákladem osoby tyto dopravili zpět. Komise navrhuje dále, by se přistěhovalcům zakázalo usazovati se v určitých obvodech Anglie, by se tím zamezilo přelidnění těchto území; všichni cizinci zapsáni býti musí do po- licejního seznamu. Vypovězeni dle návrhu ko- mise budou všichni cizinci, kteří odsouzeni bu- dou pro přečin nebo zločin, dále kterým se v dvou létech prokáže zločinný život, prostituce, přechovávání osob nekalé pověstí a pod., jakož i každý cizinec, který v průběhu dvou let po- užije, nejsa nemocen, veřejné dobročinnosti Všeobecný sjezd hostinských a kavárníků moravsko-slezských v Třebíči.
Anglie moravskýslezský Třebíč
19 article
(Původní zpráva »Národních Listůe) O den později než sjezd českoslovanských ho- stinských v Pardubicích, konali moravsko-slezští ho- slinšti a kavárníci všeobecný sjezd v Třebíči na Mo- ravě. Proč zvoleno právě toto město, je na snadě; o 2. srpna jest tam olevřena pěkná, krajinská výstava. Ranními a dopoledními vlaky sjel se do úlulného mě- sta značný počet hostinských a kavárníků ze všech koutů Moravy a Slezska, vedle nich i několik hostů z Čech. Účastníky sjezdu na nádraží uvítal předseda Zemské jednoty hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko p. Karel Moravec, načež odebrali se ku prohlídce města, várečenského pivovaru, místní Kube- šovy továrny k výrobě sodové vody a jiných, pozoru- hodných míst v Třebíči a okolí. O půl 2. hodině odpol. po předchozí poradě konal se ve dvoraně „Besedního drmu“ vlastní sjezd. Rozsáhlá místnost byla úplně ob sazena. Z moravských zemských a říšských poslanců dostavili se pp. Kofránek, Cyr. Stojan a Šra mota, dále celá městská rada třebíčská s měšťano stou p. Kubešem v čele, četné deputace a delegáti místních spolků a korporací a j.v
Moravec Kofránek Cyr Stojan Šr Kubeš Pardubice Třebíč Morava Slezsko Čechy národní Listů
20 article
Schůzi sjezdovou zahájil předseda Zemské jednoty hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko pan Karel Moravec, jenž pozdravíl přílomné poslance, ro presentaci obecní a žurnalistiku, načež poukázal na účel sjezdu a dotkl se trudných, neutěšených poměrů, v nichž hostinští a kavárníci moravsko-slezští se na- lézají. Vykonána potom volba čestných místopředsedů a zvoleni I. pan Čeněk Svoboda z Přerova, II. pan Oskar Binder. Po úvodních slovech předsedových vyžádal si slovo zem. posl. p. Kofránek, jenž jménem poslanců moravských ujistil, že všichni zá- stupci Moravy na sněmu zemském sympatisují co nej- vřeleji se snahami všeho živnostnictva a zejmena ho- stinských, kteří skulečně nejkrutěji trpí slabinami živ- nostenského řádu a zejmena nejasným výkladem a zneužíváním § 38. z. ř. Arci záležitost, jakou jest změna řádu živnostenského, vymyká se ze zákono- dárné kompelence sněmu zemkého a spadá do oboru působnosti živnostenského výboru na radě říšské;
Moravec Svoboda Binder Kofránek Morava Slezsko moravskýslezský Přerov
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — a. V Praze, 12. srpna. Jsou lidé, brumbabručálové, kteří naší mlá deži, květu národa, plnému síly a vůně, nej raději by na ruce i na nohy přikovati dali že lezné spony a potom jej zavřeli do podzemníeh žalářů špilberských, aby tam při chlebě a vodě lamentoval v bolestně touze po ztracené svobodě. Jsou skutečně taci murousové, jež vztek popadá, vidí-li kluka mezi 6— 15 lety a kteř upadají v psychopathické křeče, uslyší li děcké vrnění . .. Toť se ví, že jako nadšený přítel svobody vezdy a všude jsem nejrozhodnější odpůree tako- výchto lidí, naopak, u mne musí býti kluk jak vrabec — uličník a ničema. Že to zvláštní způsob vychování? Je, ne popírám toho, však musí se díti všechno u nás na jedno brde, musí býti každý z nás na vla takovým, jakým je druhý? Proč by nemohl talík se namáhati, aby vypěstoval něco docela zvlášt- ního, když se namahá každý intelligentnější za- hradník, vypiplati nějakou extra species. A potom třeba také něčeho učiniti pro ty na něž dosud nikdo ze zákopníků svobody a po kroku si nevzpomněl, kteři v témž nehodném po- měru úpí oproti tyranii větších a silnějších dnes jako před tisíci léty Proč nikdo dosud nepovznesl v modern Evropě — že nestalo se to dávno již v Americe. ani pochopiti nedovedu — mocného slova v zá- jmu hospodářské i sociální emancipace našicl — děti? A přece jsou poměry, jež v tomto směru zavládly a průběhem věků se ustálily opravdu hrozné. Tatik smí dělati se svým dítětem co se mu zlíbí. Tělesný trest je již všude odstraněn. I z věz
Praha Evropa Amerika
22 article
nic a ze žalářů, i z vojska, však i ten nej prostší tatik má právo, bez předběžného vyše třování, bez obeslání k úřadům, bez proveden řádného přelíčení, bez apellace ihned kluka přehnouti a mu vysázeti ran v hrozném barbarismu, jak sám z pravidla dozná, »co se jich do něho vejde«. Kdo druhého někam zavře a tím ve svobodné vůli ho obmezuje, dopust se zločinu, však kolikrát — s hrůzou na to vzpomínám, mne zavřeli a dokonce přivázal k noze u stolu, aby tak hodně, hodně stlačil lidskou důstojnost. A proč? Protože jsem by klukem a mým tyranem — tatínek. Rakouský ob čanský zákonník — tak slyšel jsem několikrát — prý ve všem straní dítěti. Zahrnuje je právy. kdežto naopak tatíka jen samými povinnostmi Ale rakouský občanský zákonník činí tak jen naproti dětem zvlášť privilegovaným — naproti dětem nemanželským. Nu, táži se vysocectěné společnosti a těch, kteří za ni mravně jsou zod povědní, jak by to u nás vypadalo za padesá let, kdyby ti, kteří mohou, vyvodili z toho pří slušné důslednosti? Bylo by věru již na čase, aby se našich dětí, těch ubohých, odstrkovaných, ve právech přirozených i psaných zkracovaných děti někdo energicky ujal. Jen do té doby, než co by kluei stali se učedníky a holky chůvami, neboť potom za pomoci práva spolčovacího ubrání se spole- čenským ústrkům a křivdám sami. Aspoň mn slze polily, když jsem onehdy přečetl si výroční zprávu spolku učedníků ze čtrnáctého víden ského okresu. Nemůže býti pochybnosti, že mezi nadějnou drůbeží naší nalezly by se energické zjevy, jež by dovedly čeliti nepřátelským úkladům na bez- cestí zbloudilých rodičů, však rázné inicintivě v tomto směru třeba podpory z kruhů těch kteří z náležitých svobod již se těši.
23 article
Proč mají býti zastoupeni v zákonodárnýcl i jiných sborech jen ti, již starší jsou čtyřiadvacet let a ne také ti, kteří stáří toho dosud nedo sáhli? Je to snad nějaká zásluha neb přednost býti starším? Dá se vyvoditi rozumným způsobem z vět šího počtu prožilých let také větší počet práv K smíchul Jak je ustrojená pokroková pyramida lid- stva? Mladší stoupá na ramena starším. Nebe dotýká se tedy jen mládí. A tomu diktujet za pokutu stokrát za sebou napsat: »Já X. Y jsem osel«, aneb se domníváte, že ho polep- šíte, když mu dáte v poledne místo oběda kus suchého chleba. Co dnes maminka vařila Hrách. Haha! Mládež ho beztoho nejí, mládež vůbec hrách nejí. Hodní hošíčkové, hodné dcerušky, jen se hezky bavte. Nejušlechtilejší ze všech legra je bez odporu bombardovati se na vzájem ka- mením. Co se vám může při tom nanejvýš stát? Že jeden druhému vyrazite oko. Nu to by byl rámus, vždyť jedním okem také se dobře vidí. Ostatně jsou isolátory na telefoně a tele grafu velmi vhodným terčem pro athletické cvi čení naší milé mládeže. Co na tom, když jieh několik rozbijete? Druhého dne přižene se z města pán s ve likou taškou, vyleze na sloup, dá tam novou »lampičku na elektriku«, zasakruje trochu az týden přijde zase. A máte vidět, jakou to dělá starým zá bavu, jak se chechtají, když »lampička« sletí. Dokud jsem nevniknul v hloubi duše lidu toho. domnival jsem se mít právo, okřiknout hochy Však důraznými slovy bylo mi vysvětleno, že mi do toho jednak nic není, a potom, že t
Hrách
24 article
politování hodná ubožátka nějakou zábavu, přeee míti musí. Uznal jsem pokorně tíhu tohoto argumentu a nyní, když jdu po silnici kolem hromady ka- mení a vidím u ní zevlujíeího kluka, sám je pobádám ke kratochvíli: »Což, hošíčku, nie Nic? Práskni tam do ní!« Posoudí-li se to kolem a kolem, zůstane to na konec záslužným činem. Co příčinou ny nější děsné sociální bídy? Nedostatek práce Rozbijením elektriekých isolatorů práce se roz hojňuje a tím bída mírní. Kluci tedy se baví zároveň plní důležilé hospodářské poslání. Onehdy jsem potkal na silnici naříkajícího výměnkáře, jenž před třiceti lety vysázel podl svých poli třešně a za těch třicet let nemě! dosud příležitosti se přesvědčiti, jaký že tam vysázel druh, zda-li janovky, černé nebo čer vené ehrupky nebo do konce amarele. Proč Nedaří se jim, zmrznou před uzráním? Chrat bůh! Kluci mu je zpravídla ještě za zelena omláti. Číhá na ně, honí je, však kluci se mu posmívají a drou nebohé stromy jako rasíci Když s nebohé třešně, na niž padnou, slezou vypadá, jako by byla rozbita padesátidekagra- movými kroupami. Nalezli se hlupáci, kteří to dětem těm z zlé vykládali. Má takové venkovské dítě k dis- posici Ovocný trh a na něm pod velkými pa- raplaty báby? Má v kapse krejcary, aby třešně od takověto báby mohlo koupiti? Nemá. Jak si má tedy, nebohé, třešní zaopatřiti? Ozvele se, kdo z vás tak tvrdého srdce, aby nedopřá dítěti požitku toho Kdybyste je nechali a nepronásledovali je, odřely by strom slušně, však jste-li jim s holí v patách, tu ovšem nemohou dávati pozora
25 article
s každou větvičkou a ratolistkou se piplati. Po- volíš-li, dobrá, nepovoliš-li, rye! Tak to jde v krutém boji života. Byla by to tedy největší nespravedlivost a nejsobečtější hltounství, závi- děti dětem třešně, neb dokonce jim jich odpíra. Jest přirozeno, že děti venkovské, dět zbožných rodičů, kteří, když již »jdou si do cizího pro něco«, vždy si k tomu v povinné úctě předem zvoli páně farářovo pole, páně farářův les či louku, vynikají do jisté míry reali- sticky zbarvenými názory, že ničeho se neštíti, před čím by člověk jiného druhu a jiného vy- chování prchal, a že jest jim vlastní jistého druhu humor, toť se vi, že svérázný a samo- rostlý. Mohl jsem se onehdy ukuckat smichy, když jsem zpozoroval, co mi mládež provedla. Máme na břehu řeky — která to je, n tom nesejde — boudy na svlékání. Boudy tyto zeela přirozeně jsou mládeži, jež vše doved spíše pochopiti než bezúčelnost, trnem v oku. Nač ty boudy? Což se nedovedou Pražáci svléci a obléci bez nich, jako my ? Pražák musí míti vždycky něco extra. A nemají-liž děti pravdu? Aby nám pak daly na jevo svou svrcho- vanou nespokojenost, co nevyvedly? Sestoupily se v ring — zjistil jsem, že v šestičlenný — zasedly v úzkém kruhu kolem mé boudy na bobeček a zanechali my tam ve věnečku památku, po níž tam heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) a řebříček obecný (Achil- lea millefolium) budou dojista neobyčejně bujeti, však co nebývá obvyklou garniturou koupacích Nebraňle mládeži, když se bav bud
Bouda Pražák