2
title
Provolání
ku všemu lidu českému celého kraje
3
article
dobné brassovské vtipy dosti smyslu, a proto
tříleté jubileum zakázali. Za to objevily se
v Zábřehu psané leláky, které s prušáckou
žvastavostí a surovostí vybízely zábřežské
»Němce«, aby se dnešnímu vpádu (!) sokol-
stva do Zábřehu vší mocí opřeli. Proto už
od rána je Zábřeh hotovým četnickým tábo-
řištěm! Avšak četníci chovají se zdrželivě.
Jinak je to ovšem s Brassovci. Chtěli vyznačiti
německý ráz města, kdýž to jinak nejde, tedy
alespoň prapory. Všichni poddaní Brassovi do-
stali velkoněmecké prapory a musili je vystrčií
na střechy. Mnozí Češí, kteří se Brassa bojí.
vyvěsili prapory černožluté. Ale to vše jsou
pouhé zjevy demonstrační; na každý prapon
velkoněmecký připadá prapor slovanský, a n
každý prapor černožlutý připadá dvacet praporů
biločervených.
Sokolská výprava z království dojela do
Zábřehu po 5. hodině ranní. Nádraží obstou-
peno bylo velkým zástupem českého lidu ven-
kovského. Na nádraží uvítali hosty jménem
české besedy v Zábřehu p. dr. Jindra a ředitel
gymnasia matičného p. dr. Fr. Kohlík. Nat
nastoupen pochod do města. Po rozchodu
jehož bratři užili k rannímu úboru a snídaní
(jelo se celou noc), rozestoupilo se po náměstí
zábřežském 1300 českých Sokolů. Aby se údaj
tento nezdál jaksi »nahodilý«, uvádíme pouze,
že Dolnorakouská župa dostavilas
v počtu 56 mužů. Nadšení, jaké se zmocnilo
všeho lidu (rozsáhlé náměsti bylo nabito), když
se objevili Sokolové vídeňšli, těžce možno vy-
psat. Byl to okamžik z těch, kleré člověku
pro celý život utkví. Skorem se zapomnělo, že
jsou zde celé čety z Loun, Rokovníka, Slaného
atd. atd. a všechno vroucím nadšením vítalo
obzvláště milé bratry vídeňské.
Němec
doktor
Jindra
Kohlík
Sokol
Zábřeh
Brass
Francie
Louny
Rokovník
Slaný
4
article
Když Sokolstvo stálo v pevných řadách.
proslovil řeč na uvítanou dr. Prokeš ze Zábřehu.
Ličil za živého a nenadále bouřlivého souhlasu
domácího lidu útrapy Čechů na Zábřežsku
prosil slovy přesvědčivými, aby Čechové v krá-
lovství nezapomínali předůležitý český sever na
Moravě. Sotva skončil, lid bez vybídnuti spustii
»Hej Slované«. Ze 6—8000 hrdel zněla hrdá
ta píseň ve sluch Brassovčíků.
Slova ujal se konečně starosta obce sokolsk
p. JUDr. Jan Podlipný a ujišťoval Čechy
zábřežské, že každý přílomný Sokol bude po-
ctivým apoštolem tužeb a oprávněných přán
statečných Čechů zábřežských. Když dr. Pod-
lipný skončil sokolským »Na zdar!«, bylo ob-
zvláště nápadno, kterak domácí lid venkovský
spěchal, aby mluvčímu českého Sokolstva r uku
tisknul.
Na to nastoupen pochod k českému gymnasiu.
Skvělá, nádherná, krásná tato budova povstala
z dárků okolního, chudého českého lidu. Před
gymnasiem na chvíli Sokolstvo stanulo. Zatím
dámy zábřežské procházely řady Sokolstvaa
rozdávaly květiny.
Před gymnasiem oslovil ředitel p. dr. Fr.
Kahlík krásnou řečí náčelníky Sokolstva
prosil, aby se nezapomínalo v Čechách n
»branku«, která spojuje jazykové území
české s moravským. Dr. Podlipný odpověděl, že
branku tuto hlidá dobrý, poctivý, zlatý lid, jemuž
v Čechách se obdivují a také ho neopustí.
Na to nastoupen pochod do Zvole a Litovle.
V Zábřehu učinilo Sokolstvo dojem velký, osvě-
žující, povznášející. Nekonečná řada Sokol
vzbudila v srdeích zdejších Čechů vědomí, že
přece jen nejsou opuštěni.
doktor
Prokeš
Čecho
Slovan
JUDr
Podlipná
Kahlík
Sokol
Zábřeh
Zábřežsko
Morava
Francie
Čechy
Litovel
6
article
Jako v dobách našeho politického se pro-
bouzení v letech šedesátých opětně utkán jest
národ náš v tuhý boj za svá práva, nedílnost
a jednotu vlasti, jakož i za rovnoprávnost svého
jazyka rodného.
V takové době sraziti a semknouti se mus
všechny naše národní šiky, abychom ukázali
nepřátelům svým domácím i cizím, že nezdolně
a společně stojíme pod červeno-bílým praporem
na půdě státoprávního programu a že odhodlán
jsme hájiti i uhájiti všemi zákonnými prostředky
nepromlčená a nezadatelná práva národa a ne
rozdílné naší vlasti.
Kraj podblanický, jenž vždy dbal práv
staroslavného království českého, jakož i svobod
jazyka rodného a jenž vždy jako bdělý strážce
neohroženě stál v prvních řadách obhájců a za-
stanců těchto posvátných odkazů předků svých,
chce osvědčiti, že dovede v rozhodném oka
mžiku neoblomně, svorně, veškerou svou silou,
obětavě a neustupně bojovati za zachování ne-
dilnosti našich odvěkých sídel a za zabezpečení
rovnoprávnosti českého jazyka.
7
article
Na Blaník
Na Blaník
svolává proto podepsané pořadatelstvo, v jehož
čele stojí starostové okresů benešovského a vla
šimského: Karel Loula, říšský a zemský poslane
z Dnespek, JUDr. Václav Pittermann, advolát
ve Vlašimi a Václav Pánek, starosta města Be
nešova, jakož i četné vynikající osobnosti
manifstační tábor lidn
na neděli 16. září 1900 na 2. hodii nu
Loula
JUDr
Pittermann
Pánek
Dnespky
Vlašim
Be
9
article
Při tomto společném projevu na táboře fom
promluví zástupcové všech českých stran státo
právních o otázce státoprávní se zvláštnín
zřetelem k otázce jazykové i požadavkům jedno
tlivých stavů na táboru zúčastněných.
svolavateloe
Předseda:
Karel Loula,
říšský a zemský poslanec a starosta okresu bene
šovského.
I. místopředseda:
Dr. V. Pitterman,
advokát a starosta okresu vlašimského.
II. místopředseda:
Václav Pánek,
starosta měsla Benešova.
Loula
doktor
V Pitterman
Pánek
Benešov
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nejapný výmysl. V posledním čísle
známého vídeňského týdenníku »Die Zeit« tvrdí
se, že členové českého klubu na říšské radě za-
ručili se v obstrukční noci z 8. na 9. června
t. r. ministr-presidentu dru. Körbrovi, že za uza-
vření říšské rady bude obstrukce českým klubem
zastavena. Pohříchu tato zpráva, jejíž bezpod-
statnost je na bíle dni, dostala se do některých
českých denníků pražských. Jedině proto, že
žádná zvěst není tak protismyslná a směšná, by
nenalezla víry, budiž výslovně konstatováno, že
je čirým a nejapným výmyslem.
— Volební boj. Již dříve, než byla
říšská rada rozpuštěna, přimlouvaly se německo-
liberální listy velice horlivě za to, aby svolán
byl hned po tomto státním aktu sjezd něme-
ckých poslanců a důvěrníků do Vídně a ti aby
usnesli se na společném volebním manifestěa
na společné kandidátní listině, v níž by dle ny-
nějšího stavu věcí zastoupeno bylo německé
souručenství. Že si přeje takového arrange-
mentu stará bezzubá již garda německých libe
rálů, to chápeme, dají-li se ale na vějičku tu
lapiti nacionálové a zejmena antisemité, o tom
velice pozhybujeme. Není tajemstvím, v jaké
lásce navzájem se mají jednotlivé součásti ně
meckého souručenstva a proto sotva se asi po
daří shromážditi všechny Němce pod jeder
klobouk. Jest přirozeno, že nejkrutější řež
svedena bude, pokud jde o Čechy, ve velkých
volebních okresích, kde utkají se stoupene
stran národních se sociálními demokraty a ne-
národními jejich přívěsky a potom v Českých
Budějovicích, kteréž ohroženy tím, že v po-
slední době rozmnožil se tam valně počet
státních úřadníků národnosti německé
Zdali se pustí v zápas též němečtí velkostat-
káři, o tom té doby není dosud nic známo.
Němec
Vídeň
Čechy
Český Budějovice
11
article
Krutější bude věc na Moravě. Tam zejmena
v okresích městských tuhý veden bude boj
mezi stranou německo-židovskou a stranami
českými. Rovněž i v pátém volebním sboru
dojde k prudkým srážkám. Nejohroženějšív
této zemi je mandát českého poslance Skály.
Nejinak bude ve Slezsku. V Haliči utkají se se
starými stranami konservativními i mladé strany
lidová a demokratická. Strana dosaváde v' tomto
království dominující utrpí asi značně ztráty ve
volebních okresích venkovských. V zemích
alpských budou míti nad míru prekérní stano-
visko stoupenci strany katolicko-lidové, na něž
s jedné strany dorážeti budou antisemité,
se druhé němečtí nacionálové. Slovincům bude
opět těžko zapásiti proti dvěma frontám.
— Změna v politické scenerii. Opona
spadla, krátká pausa, ve kteréž p. t. politickému
obecenstvu poskytnuta bude příležitost občerstvit
se ve foyeru, po chvilce pak opona opět se
zvedne a p. t. publiku zcela nový objeví se
prospekt. Opravdu? Co se změnilo neb co
ještě se změní a jak liší se situace nynějšía
jež nastane, od té, nad níž právě zavřela se
hrobka, do níž politické dějiny ukládají mrtvolky
drobnějších událostí? Ústava zůstane, minister
stvo zůstane, zůstanou národové, zůstanou
strany, ba i jich programy, směry a proudy
Morava
Slezsko
Halič
strana katolickýlidový
12
article
Co, probůh, tedy se změnilo? Nic. Byl učiněr
pokus otřesením kaleidoskopu, smísí-li se sklička
v něm ve slušnější politický obrázek než dosud
V rozhodujících kruzích zdá se že ovládá do-
mněnka, jakoby zápasy, jež vedou se v této
říši o práva jazyková, nebyly dosti seriosní.
anebo jakoby se jim nedostávalo hlubších příčin
a vážnějšího pozadí. Jakoby nebyly události.
jež se přihodily, přirozenými následky velikých
hnutí, nýbrž pomíjejícími zjevy z nepokojných dob,
na něž zúčastnění rádi by zapomněli, kdyby se jim
k tomu dala příležitost. Takový dojem činí na
na nás chování se Vídně. Rozpuštěním sněmovny
a svoláním nové mají strany na to, co se stalo
zapomenout. A přece to supposice naprosto
mylná a proto také naprosto pochybená cesta,
kterou domnívá se vláda Körbrova vyléčiti cho-
robu, kterou tato říše je zachvácena. Tolik
znalosti snad při vládě též mají, že nová sně-
movna poslanců poskytovati bude celkem týž
obraz jako stará. Boj, kterýž se zde vede, je
boj národní a pokud národnosti se týče, jsou
mandáty v rukou tak pevných, že jen ve zcela
výminečných připadech možno očekávati změnu.
A přemůže-li Schönererovec nacionala, neb kon-
servativec některého poslance ze strany lidově
ve věcech národních celkem to nebude míti
valného významu. Že by některá strana ze
svého programu chtěla ustoupiti, rovněž nedá
se předpokládati. Němei vedou boj o zabezpe-
čení národního panství, tedy za cíl naprosto
absolutný, který slevy nestrpí. A my s naší
strany nemáme z čeho bychom slevili, aniž
bychom tím v nebezpečí neuvedli národní svou
existenci. Zůstane-li materie, o niž se vede
zápas, tatáž, zůstanou-li i na obou stranách
kombattanti titéž, potom ovšem těžko lze
doufati v jiný vývoj věci, než jaký byl dosud.
Němei
Vídeň
13
article
Ve skutečně konstitučních státech neznamená
předčasné rozpuštění parlamentu nic jiného, než
dotaz hlavy státu, souhlasí-li voličové v případě
konfliktu s vládou aneb s parlamentem. Kloní-li
se hlava státu k názoru parlamentu, propustí
prostě ministerstvo, kloní-li se ku vládě, roz-
pustí parlament s vyzváním k lidu, aby zvoli
zástupce nové. Zvoliti zástupce sturé, znamená to
pád ministerstva. U nás mají se ale věci jinak.
Nejde tu o spor ministerstva se sborem zákono-
dárným, nýbrž o spor národů v parlamentě za-
stoupených, a sice o spor tak zásadný a hlu-
boký, že obě strany nehrozily se užiti pro-
středků, jejichž použitím stává se ústavní živo
vůbec nemožným, poněvadž prostředky těmi
brání se parlamentní majoritě prosaditi svou
vůli. Co se tedy stane potom, poměry-li se ne-
změní a bude-li se to, co dělo se dosud,
opakovat? Potom proveden bude důkaz, že
v tomto státě konstitucionálně skutečně vládnouti
se nedá. Potom nezbude nie jiného, než
uchýliti se ku jiné státní formě a sice ku —
absolutismu. To by byl logický postup udá-
lostí ve státě národním, s ústavními poměry ustá-
lenými, v němž skutečně je konstituce bilate-
rální smlouvou národa s kerunou. Však u nás
není to konec a jediné východiště z konfliktů.
U nás je pramen sporu rázu státoprávního. Ústav
prosincová je ústavou jen menšinou přijatou.
Náš národ jí neuznává, nýbrž všude, kde by
se mohla z některého fakta vyvozovati závaz-
nost její těž pro nás, zjevně a hlasitě proti ní
protestuje. Jde tedy u nás o konflikt ústavní
14
article
takový řeší se z pravidla v právních státech
akcí státniekou a parlamentní, čelící ku takové
změně neb úpravě ústavní, jež by národy upo-
kojila a při tom nepoškozovala zájem státní.
Však na to tě doby ani ve snu se nepomýšlí.
Pravda-li to, pak všechno, co nyní se děje, je
docela bezúčelným hledáním kamene mudreů,
kterým dala by se tato říše vyhojiti. Potom ne-
zbude nic jiného, než vyčkati, až rozhodujíeí
kruhy samy budou okolnostmi donuceny po
tomto medikamentu se ohlédnouti.
— Český koncert v Petrohradě. Jaký
šum způsobil český koncert paní M. Iv. Doliné
v Pavlovsku nejen v Petrohradě, nýbrž v celém
Rusku, vidno i z toho, že všecky moskevské
listy mají telegrafické zprávy o jeho »ohromném
úspěchu« i o vysokém výnosu peněžném, jenž
obnáší půl šesta tisíce rublů. Koncert byl jako
všecky výroční koncerty paní Doliné uspořádán
k dobročinnému účelu.
Doliný
Petrohrad
Pavlovsk
Rusko
15
article
— Osobní. Ministr vyučování dr. ryt. Hartel
přijel včera se sekčním radou Müllerem rychlíkem
dráhy Františka Josefa o 1/210. večer do Prahya
ubytoval se v hotelu »U černého koně«. Ministr
dr. Hartel prohlédne dnes dopoledne všeobecnou
nemocnici pražskou. — Císař svolil, by směli nosit
cizí řády: velkostatkář baron Rombald šl. z Hochin-
felsu ve Vodlochovicích komandérský kříž papežského
řádu sv. Řehoře, srbský konsul v Brně Arnold
Marek srbský řád sv. Sávy III. tř., lázeňský lékař dr
Bedř. Schuman Leclerg v Karlových Varech rytířský
kříž I. tř. saského řádu Albrechtova, gymnasijní prof.
dr. Matěj Kovář, kapitulní rada Emil Seeland a ma-
jitel domu a krejčovského závodu Matěj Novák, ve-
směs v Praze, rytířský kříž papežského řádu sv. Ře-
hoře, učitel na odb. škole sochařské a kamenické
v Hořicích Fr. Vondráček král, pruský řád koruny
IV. tř., faktor tiskárny pražského skladu školních
knih M. V. Zahradnický a majitel realit i modního
salonu pro pány Jan Kadlec v Praze a cejchmistn
Ladislav Potz v Plzni rytiřský kříž papežského řádu
sv. Sylvestra, majitel realit Matěj Novotný na Král.
Vinohradech, Jan Hruban, rolník v Prostějovičkách
a továrník a majitel domu pan Havlíček v Praze
čestný papežský kříž »Pro Ecclesia et Pontifice«. —
Mimořadný professor na vídeňské universitě dr. Otto
Friedmann jmenován byl řádným professorem rakou
ského trestního práva na německé universitě v Praze.
doktor
Hartel
Müller
František Josef
Rombald
svatý . Řehoř
Arnold Marek
svatý . Sáva
Bedř
Albrechtův
profesor
Kovář
Seeland
Novák
Vondráček
M V Zahradnický
Kadlec
Potz
Sylvestr
Novotná
Král
Hruban
Havlíček
Friedmann
Hochin
Brno
Karlová Vary
Praha
Hořice
Plzeň
Prostějovičky
Schuman Leclerg
16
article
— Professor státního gymnasia v Přerově Pavl
Krippner jmenován byl ředitelem státního gymnasia
v Boskovicích na Moravě. — Sluha při pražském
místodržitelství Václ. Stadler obdržel stříbrný záslužní
křiž. — Ředitel státní německé reálky v Plzni jme
nován byl ředitelem druhé německé státní reálky
v Praze. — Notář ve Frenštátě Frant. Hruška pře-
ložen byl do Napajedel.
Krippner
Václ
Stadler
František
Hruška
Přerov
Boskovice
Morava
Plzeň
Praha
Frenštát
Napajedla
17
article
— Utrakvistická výstava v České Tře
bové. Píše se nám: Těchto dnů pořáda Spolek
strojvůdců v Čechách svou první odbornou výstavu
strojnickou v České Třebové za protektorátu ta
mější městské rady. V patrné snaze, aby dodal své
první výstavě většího lesku a aby jí získal blaho
volnou pozornost také německého okolí, pokládal
řečený spolek za taktní, zváti k návštěvě plakáty
dvojjazyčnými. Kdo zná smutné poměry zřízenců
železničních v ohledu jazykovém. toho nepřekvapuje,
že se spolek uvedený, ač výhradně strojvůdce české
národnosti zastupuje, při, této officiální příležitosti
předslavuje českému světu v české České Třebové
po česko-německu. To však je smutným příznakem
národní lhostejnosti, že representace českého města
převzala protektorát a tím poskytla značnou mo-
rální podporu podniku, jemuž nechtěl »Sokol« česko.
třebovský právě pro jeho dvojjazyčnost svých spol-
kových místností ani za peníze propůjčiti. Je t
zjev tím více zarmucující, poněvadž se s ním setká-
váme v době, kdy celý národ český a každý český
autonomní orgán na prvém místě má a musí vésti
zoufalý zápas za minimum naší národní existence
Nepochopitelné nadšení městských otců českotřeboví
ských pro dvojjazyčnost je však také zjevem nebez-
pečným; neboť jedná se o město, agressivním pru
šáctvím se tří stran těsně sevřené, jež místo co by
mělo svůj výlučně český ráz úzkostlivě a při každé
příležitosti hájiti, samo utvrzuje Germány lanškroun-
ské a svitavské v domněnce, že tamní schuiveremn-
ská škola má raison d'ětre.
Germán
Český Třebová
spolek strojvůdce v Čechy
Sokol
18
article
— Loupežné přepadení v Žižkově.
V domě čís. 785 v Riegrově ulici na Žižkově
udál se v pátek večer případ, který zůstává dosu
záhadou, jež však bude zajisté záhy vyšetřena. Ve
druhém patře domu tohoto, náležejícího hostinskému
panu Duškovi, jenž má hostinské své místnosti
v průčelí přízemí, bydlí Antonín Skrčený, kočí u za-
silatele p. Plohna v Truhlářské ulici v Praze, se svou
28letou manželkou Marií a svým příbuzným. Obý-
vají společně pokoj s jedním oknem na ulici, jehož
dvéře vedou přímo na chodbu. Kuchyně byt nemá.
Proti vchodu do bytu jsou na chodbě dvéře do pro-
tějšího bytu, kterýchžto bytů o jednom pokoji jest
na chodbě několík a dvéře jejich bývají — aspon
u některých — téměř stále otevřeny. V pátek vece
nepozorováno v domě nic nápadného, až k 1/210.
hodině zaslechla pí. Antonie Poláková, obývající byt
do ulice vedle bytu Skrčeného, z tohoto tlumené
slabé sténání a volání o pomoc. Byt Skrčeného byl
však zamknut a proto pí. Poláková seběhla k domá-
címu p. Duškovi a sdělila mu, co slyšela. Pan Dušek
povolal strážníka, který pak dvéře bytu vypáčil se-
kerou. Pobledem do pokoje byl každý zaražen. Vše
bylo v něm přebázeno a na zemi ležela Marie
Skrčená již v bezvědomí s ucpanými ústy a se-
šněrována provazy. Měla svázány ruce do zadua
provaz zadrhnut jí přes šiji a krk tak těsně, že z-
rýval se všude do těla a zanechal po sobě pruhy
na rukou v záloktí i po těle, které ještě včera k ve-
čeru byly promodralé. Stejně ztuha svázány byly
jiným provazem její noby, které tak jako ruce byly
již téměř zčernalé. Strážník vytrhl Marii Skrčené
nejdříve šátek z úst a vyprostil ji pak i z provazů.
Dušek
Antonín skrčený
Marie
Poláková
Žižkov
Riegrův ulice
truhlářský ulice
Praha
19
article
Skrčená měla ústa ucpaná kapesním šátkem s čer-
veně vyšitým monogramem J. F. Záhy počala Mari
Skrčená nabývati vědomí, avšak jen z volna se zo-
tavovala. Povoláni k ní byli lékaři pp. dr. Masáka
dr. Červený, kteří po poskytnutí občerstvujících pro-
středků ponechali ji v domácím ošetřování. ŘReči na-
byla však Skrčená teprve po delší době, načež vy-
slechnula byla správcem policejního komisařství
v Žižkové p. Vaúkem. Výpověď její byla z počátku
nejista a udala na př. jednou, že osoby, kleréji
přepadly, otevřely si zamčené dvéře z chodby klí-
čem, ale později prohlásila, že vplížily se do bytu
v okamžiku, když dvéře nebyly zamčeny. O tom, c
se v pátek večer v jejím bytu přihodilo, vypravovala
včera odpoledne u přítomnosti svého muže. Pravila
že krátce před 7. hodinou večerní odběhla si pro ve-
čeří, kterou pak dala si na plotnu ohřáti. Dlužno po-
dotknouti, že kamna malého pokoje jsou v robu
v levo od dveří, za nimi pak u podělné stěny po-
stáven kufr, dále pohovka a v rohu u okna skříň na
šaty. Poděl druhé stěny jest u okna postel, za ni
stolek a v rohu u dveří proti kamnům druhá skříň,
na které rozestaveny byly různé nádoby, kuchyňské
potřeby a lampa. Když přinesla si Skrčená večeři,
nezamkla za sebou dveří, jak obvykle činila, nebot
chtěla prý jíti ještě pro vodu. Davši večeří na plotnu
obrátila se na úzké poměrně prostoře ku protější
skříní na druhé straně dveří, by sňala s ní lampu,
kterou chtěla rozsvítiti. Nesáhla však již na ni, pro-
tože v témže okamžiku vstoupil dveřmi do pokoje
velký silný muž a skočív po zaleknuvší se Skrčené
amáčkl jí rázem ústa a strčil jt do nich přichiy stan
doktor
Masák
Červená
Mari
20
article
již kapesní šátek. Za prvým neznámým mužem vkro
čili současně ještě dva jiní, kteří napadenou ženu
srazili k zemi a vytáhnuvše provazy, svázali jí ruce
a nohy, načež jali se prohlížeti byt a vše v něm
přehazovati. Co se dále dělo, Skrčená nemůže udati
poněvadž prý pozbyla záhy vědomí. Teprve když lu-
píči odcházeli, poněkud prý procitla a pama-
tuje se, že jeden z nich k ní takto zvolal
21
article
»Ty b . . . ., jednou si nám to již překazil
ale dnes se ti to nepodařilo.« Neznámí muží opustil
pak byt, z venčí jej zamkli a klíč odnesli. Skrčená
znova upadla v bezvědomí a nepozorovala, že
o 1/48. hodinu, tedy málo přes čtvrt hodiny od
okamžiku, kdy přinesla si večeři, přišel ke dveřím
zmíněný příbuzný podnájemník a neslyšela, že na
dveře klepal a když nemohl se dostati dovnitř, že
odešel. Teprve po 9. hod. večerní se znovu poněku
vzehopila a jala se slabě volati o pomoc, kteréi
volání zaslechla sousedka pí. Poláková, jež pak
upozornila na ně majitele domu. Vylíčili jsme, c
shledáno v bytě, když byl strážníkem otevřen, což
ovšem vše jest pravdivé a pověděli jsme také, c
vyprávěla o přepadnutí Marie Skrčená, nač není
však žádných svědků. V domě, hustě obydleném
v jehož přízemí jest hostinec, nikdo se nepřihlásil
že by byl v pátek večer spatřil na schodech neb
chodbách neznámé muže, kteří dle tvrzení Skrčen
byli tři, jeden silný, velké postavy, s černým plno
vousem, druzí dva střední velikosti. Záhada, která
z okolnosti této a jiných ještě momentů v cel
afiéře se jeví, zvýšována jest ještě jinou závažnou
věcí. Lupiči po spoutání Skrčené jali se, jak uvedeno
prohlížeti byt a dle tvrzení manželů Skrčených od
cizili z kufru osmihranné stříbrné pánské hodinky
s dvojím pláštíkem a zelenavý lodenový oblek, ze
skříně u okna zimník, svrchník, pelerinu, 10 zl.
v hotovosti a tři zlaté prsteny, a sice jeden s ame-
tystem, druhý s rubínem a třetí snubní s dátem
187/290 a písmenami A. S., vyrytými na spodní jeho
straně. Po věcech těchto nebylo potuchy, ač po nic
pátráno; p. Podzimek, malíř pokojů, pátral po nich
i na záchodku, ale nenalezl tam z nich ani jediného
předmětu. Včera dopoledne doprovodil Antonín
Poláková
Marie
A S
Podzimek
Antonín
V dům
22
article
Skrčený svou manželku do bezpečnostního oddělení
na policejním ředitelství, kam předvolána byla
k výslechu a vrátiv se o 3410. hod. domů, pátral
po odcizených věcech. Vstoupil též do zmíněnéh
záchodku a nalezl v něm postrádaný zelenavý lode-
nový oblek — kabát a kalhoty — a pelerinu, je
přikryty byly hadry. Jelikož má se za to, že věc
tyto při prohlídce záchodku p. Podzimkem ješt
v něm nebyly, nasvědčuje to domněnce, že v bytě
Skrčených nebyl snad žádný daleký host a že s po
měry v domě i v bytě byl úplně obeznámen. Po
tvrdí-li se domněnka tato, pak záhada páteční pří
hody v domě pana Duška záhy se objasn
a vysvětlí. Ostatně manželé Skrčených také vy-
pravují, že páteční návštěva v jejich bytě nebyla
první. Již dne 13. června — tak aspoň tvrdí Antonín
Skrčený — otevřel si jejich byt neznámý člověk
klíčem, odcizil z něho na zdi visící stříbrné hodinky.
řetízek u nich připjatý však v bytě nechal a vybrav
si z 12 kávových nových lžíček jenom 6, vzdálil se.
ale nezapomněl byt opět zamkmneuti. Dlužno téá
podotknouti, že ke schodům, vedoucím do třípatro
vého demu, sahá chodba, končící na druhé straně
dveřmi do kuchyně hostince, které jsou skoro stál
otevřeny a že na chodbě této jest též pisoir ho
stince, a že z kuchyně i z chodby jest viděli, kde
jde na schody. O provedení páteční večerní událost
v bytě manželů Skrčených, vyskytly se různé do
mněnky, kterých však před konečným jejím vyše
třením nelze uváděti.
Podzimek
Dušek
Antonín
23
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Jak předcházeti chorobám uči-
telským,
Nový rok školní a s ním nová práce
která se »zaměstnáním vedlejším« — touto spe
cialitou učitelstva našeho království — síly
učitele úplně vyčerpává a vede k chorobám
sučitelským«, v této Hlidce drem. Par
kem vylíčeným, dává podnět k myšlenkám, jak
lépe opatřiti poměry stavu učitelského a za
bezpečiti z draví především nastávajíe feh
učitelů.
Na učitelské ústavy v Čechách
vstupuje každoročně do prvého ročníku celkem n
300 až 350 kandidátů. Jsou to většinou synkové
chudých rodičův (učitelů, řemeslníků, malorol
níkův a j.). Vstupují do učitelského ústavu
s pevným vědomím, že za čtyři léta vyjdou
dostanou měsíčního platu aspoň 30 zl. Je to
málo, ale je to jisto a je to hned. Jinde by
mladý intelligent snad musil sloužiti zdarma
jeden, dva roky. Ale tu se neuvažuje a na to
se zapomíná, že jinde má potom takový
úřadník po odbytých dvou letech bezplatných
bned 600 až 800 zl. a snad více ! Kdežlo
ubohý podučitel se svými 400 až 500 zlatými
sedí třeba deset roků bez postupu. Na to ro-
diče, dávajíce syny své do ústavu učitelského.
zapomínají! Kdyby obrátili synka k jinému
úřadu, měl by po dvou letech mnohem více
platu, než za tu dobu má podučitel. Dva prvé
roky snad by rodiče ještě vydrželi něsti náklad
na syna, vždyť potom by měl z čeho jim do
platiti. Na ústavy učitelské nebyl by takový ná-
val, kdyby rodiče okolnosti zde uvedené uvážil
a praktičtěji počítali; menší počet učitelstva by
by více vážen i — placen ! Nouzi o učitele by
hleděli staviti všichni činitelé
Čechy
24
article
Mnohý kandidát přináší si často již z ústav
zárodek nějaké vleklé choroby jako neblahou
upomínku na nouzi za svého pobytu n
ústavě, na zbytečné biílování nepotřebného
učiva, na špatné byty nebo místnosti učebné
(vizme český ústav pražský pro učitele), na
bídnou stravu. Proč není takových nadán
a stipendií na ústavech pro chudé kandi-
dáty, jako na jiných odborných školách? Na
obchodních akademiích, na hospodářských ško
lách, řemeslnických i průmyslových? Mnohdy
na jeden ročník připadá jich na jmenovanýeh
školách 15 až 20! A v ústavech učitelských?
Z ročníku sotva dva tři dostanou nadaci. N
jiných ústavech jsou nadace státní, zemské
i okresní (viz školy hospodářské). Jenom ústavy
učitelské postrádají podobných dobrodiní. A přece
kolik mladých, mnohdy nadaných, ale hlado
vících kandidátů zachránilo by se tu před zá-
rodky budoucích chorob! I tuto okolnost sluší
pilně chudým rodičům uvažovati.
Ovšem důkladnou reformou učitelských
ústavů, jež by záležela hlavně ve vypuštění
zbytečného učiva a položením důrazu na vý
c hovu zdravotnl, také valně by se při
český ústav pražský pro učitel
25
article
spělo k zdatnému vývoji mladistvých těl jino
chův, ústavy navštěvujících.
Zavedení školních lékařů, čehož
pokusy v poslední době v pravdě se osvědčily,
prospělo by učitelům, kdyby též tito léka-
řům oněm mohli se svými chorobami se svěřo-
vati. Jest vůbec s podivem, že ač všechny
téměř stavy mají své nemocenské po-
kladny a lékaře, jen stav náš zařízení
tohoto postrádá. A jak se přece jinde zřizení
nemocenských pokladen osvědčilo! Na lékaře
i na léky plati se tu celoročně a je to mnohem
levnější. Proč by něco podobného nemohlo se
zavésti u stavu učitelského? Jsem jist, že
mnoho osob našeho stavu chorobu svou tají
před lékařem z vědomí, že léčení i lékař stálo
by je mnoho peněz. Choroba tak vleče se dál,
až nelze postupu její zameziti již a nemocný
učitel v mladém věku podlehá!
Též se žádá, by učitel na paedagogileh
s praktickou hygienou se seznamoval.
Správně! A jistě by neškodilo, zaříditi v každé
škole »domácí lékárničku«, kde by byly aspoň
nejnutnější obvazy a léky (snad sůl, čpavek,
obklady, obvazy a pod.). Ovšem musil by
kandidát již v ústavě seznámiti se, jak s věemi
takovými zacházeti.
Leč hlavní »kámen úrazu« zdravotníh
stavu nás učitelů leží jinde: Dejte učiteli ta-
kový plat, aby mohl se věnovati jen a jen
škole, aby nemusil volný čas, k oddechu ur-
čený, otravovati si bídně placenými kondicemi
jiným vedlejším zaměstnáním, pak bude duch
i tělo jeho zdravějším. Školní zaměstnání nás
tak nepřetěžuje, ale další shon po denní mzdě
a výživě vyssává naše sily do posledního dechul
Bř. Jedlička-Brodský.
Jedlička
Brodská
26
article
Česká škola v srpnu 1900.
Dne 1. »Český učitel« dokazuje, jaká je »Blaho-
vůle zemského výboru ke katechetům« a z Posla
Budče z r. 1849 otiskuje slovem v čas »Padesát let
učitelské bídy«. — »Posel z Budče« proti přípravám
ku zvláštním čítankám moravským přínáší slov
z Čech na Moravu: »Co bůh spojil, člověk nerozlu-
čuj!«, úvahu »Vyučuj ze života pro život«, před-
nášku K. Dostala pro lid »O našich požadavcích«,
čl. J. Gmacha »Modelování ve škole národní« a od-
sudek spisku »Volně myšlenky o postupu ku vzdělá-
vání učitelstva« (J. Hrysovi přičtenému), jejž ozna-
čuje za nedostatečný ve věci a naprosto nešťastný
ve starém, přežilém byrokratickém způsobu; opakuje
z »Národních Listů« čl. »O vyučování pod širým
nebem« a přináší vzpotínku »Za vzorným učiteleme
poděbradským Antoninem Suchardou, zemřelým 27.
května u věku 78 let. — »Učitel« přináší referát K
Křivého »O trestech paedagogických«, opakuje z »Na-
rodních Listů« čl. »Ideály výchovy« a označuje
Moučkův »Zpěvník pro školy měšťanské« jako po-
krok.
Blaha
bůh
K Dostal
J Gmach
J Hrys
Antoninus Sucharda
Křivý
Moučkův
Posl Budeč
Budeč
Čechy
Morava
Český škola v srpen
škola národní
27
article
Dne 2. »Beseda učitelská« v čl. »Před valnou
hromadou delegátů Ústředního spolku jednot učitel-
ských v království českém« upozorňuje na důležitost
jejího programu, také ohledem přijetí svého spolku
do svazku Ústř. spolku. — »Učitelské noviny« při-
nášejí čl. A. K. Vítáka »City vyšší« a v D. Panýr-
kových Rozhledech po školním zdravotnictví. »O ma-
sturbaci«,
Dne 6 valná hromada moravského Ústředního
spolku učit. v Litovli po schválení zprávy jednatel-
ské (o 46 jednotách s 3300 členy ve spolku a 50.000k
v jubilejním fondu) otázku »Je-li učitelstvo se svou
posavadní organisací spokojeno« řeší přijetím ná-
vrhu pokrokové opposice dosavadního vedení schva-
lujíce větší změny v zařízení Ústředního spolk,
především ohledem voleb a upravujíc organisaci
učitelstva v markrabství po způsobu této organisac
v království.
Víták
Cita
Panýr
Litovel
spolek jednota učitelský
28
article
Dne 7. důvěrná schůze delegátův českého Úst
spolku učit. přejímajíc úkoly valné hromady, schva-
luje opatření předsednictví pro pražskou Besedu
učitelskou a odmítá články »Času« a »Naší doby«
proti výboru Ústř. spolku.
Dne 8. valná hromada delegátův Ústř. spolku
učit. v Praze schvaluje zprávy výroční (o 120 jedno-
tách s 8172 členy, jmění 6662 K), ukládá výbor
péči o Svaz učitelstva českoslovanského, utužení
organisace a Stručný Slovník Paedagogický, jednáo
učitelském služném a kulturní práci učitelstva pro
lid ve smyslu dosavadních zásad, vyslovuje důvěru
předsedoví Rašínovi a odmítá protesty proti přijeti
Besedy učitelské do svého svazku.
Dne 9. »Učitelské noviny« přinášejí rozbor
věcný a methodický »Sloveso«
Dne 11. konči kurs Českého obchodního musea
v Praze pro učitele pokračovacích škol obchodních,
jehož se zúčastnilo 19 učitelův měšťanských, 17 uči-
telův obecných škol (z 38 posluchačů)
Dne 14. »Školský obzor« přináší přednášku
»Mravní význam učitelské organisace« a přijetí praž
ské Besedy učitelské do svazku Ústř. spolku učit, pro-
vází úvabou »Klesáme !-
Dne 15. »Posel z Budče« uvádí zprávu o valné
hromadě moravského Ústř. spolku učit. 6. srpna čl.
Rašín
Praha
Budeč
péče o svaz učitelstvo českoslovanský
Český obchodní muzeum v Praga pro učitel pokračovací škola obchodní
29
article
»Vítězství pokrokového učitelstva na Moravě« a při-
náší úvahu »Tělesné tresty ve škole«.
Dne 16. »Beseda učitelská« ve čl. »Po sjezdu
delegátů« vyslovuje naději plného plnění programu
učitelstva českého a ze zprávy Poettingea otiskuj
pojednání MUDr. L. Melhuby »O kazu zubním«. —
»Učitelské noviny« z českého Kalendáře učitel ského
uvádějí »Desatero přikázání učitelských«; tamtéž
rady M. Bendy »Vyučujíce vychovávejme«. — »Náro
a škola« přináší čl. »Skola obecná a pravopis«,
»O výživě rostlin« a »Česko-moravské obchodnía
průmyslové museum při ústavu hraběte Poettinga
v Olomouci«.
Dne 21. »Školský obzor« dokládá »Postup kle-
rikalismu ve školství«, proti některým poslancům
srovnává. »Slova a skutky« a feuilletonem »Obhájcům
shody učitelstva s knězstvem« uvádí obsah klerikal-
ního Kopalova krejcarového časopisu »Marie«; jeho
Beseda věnuje obcházejícím po místech učíte úm č.
»Mám čest představiti se . ..«
Dne 22. »Český učitel« ve čl. »Stávka« vyslo-
vuje se proti zastavení učitelské činnosti na políc
neškolských; ve čl. »O lidovém kalendáři« potírá
G. Mančal námitky proti tomuto podniku učitelstva
čl. »Výměna názorův o vdaných učitelkách« sbírá
důvody pro vdávání se učitelek.
MUDr
L Melhuba
M Benda
Poetting
Kopalův
Marie
G Mančal
Morava
Olomouc
Českomoravský obchodnía průmyslový muzeum
30
article
Dne 23. »Učitelské noviny« událostmi v Nä-
mecku, Číně, Italii a zdražováním uhlí dokládají
jaká »Humanita na sklonku století.«
Dne 24. v Dole u Libšic umírá vydavatelka
Národních Listů Růžena Grégrová, vdova po slovutném
politiku dru. Juliovi Grégrovi, paní ušlechtilého smý-
šlení a jednání, která v soukromí lnula ke všem
ubohým a potlačeným a mimo jiné účinlivě podpo-
rovala Ústř. Matici školskou.
Dne 27. v Praze u věku 61 let umírá bývalý
ředitel c. k. gymnasia v Rychnově n. K. školní rada
Ondřej Franta svou dobou na gymnasiu těšínském
účinlivý pro shodu českopolskou a horlivý čien vý-
boru Ústřední Matice školské.
Dne 28. »Školský obzor« ve čl. »K právním
poměrům učitelstva« přináší návrh K. Malého n
disciplinární řád pro učitelstvo a čl. J. Hýbla »Kle-
sámel« o podezřívání a znevažování osob v českém
Ústř. spolku učit.
Dne 29. »Český učitel« přináší řeč nového re-
daktora svého J. Černého »O kulturní práci učitelstva
ve službách národa« ze srpnové valné hromady de-
legátů českého Ústř. spolku učit. k resoluci, uveřej-
něné 10. m. m. v t. č.
Dne 30. »Beseda učitelská« ve čl. »V před!-
jedná o jednotném postupu učitelstva českého v jeho
svazu ze všech tří zemí a přináší čl. J. R. Suchardy
»O názoru v počtech, jak mu rozumí »První po-
četnice od Kozáka a Ročka«. — »Učit. Noviny v čl.
»Po valné hromadě delegátů« schvalují jednání
českého Ústř. spolku učit. až na přijetí Besedy
učitelské do jeho svazku v této době.
Grégrová
Grégr
Ondřej Franta
K Malý
J Hýbl
Kle
J Černý
jítlegát
Suchard
Kozák
Roček
Nä
Čína
Dolo
Libšice
Praha
Rychnov