1
masthead
Priloha „Národníci Lsta“ k čísiu 250. [Opakováno ze zabaveného nedělního čísla)
Národník Lsta
2
article
Volební manifest vlády
Körbrovy.
Volební manifest vlády
Körbrovy.
Rozpouštějíc parlament cislajtánský a vo-
lajíc jeho různě oprávněné voliče ku novým
volbam, vláda Körbrova vydala včera v ne
úřadní části »Wiener Ztgu« delší poloúřadní
prohlášení, v němž předně zle žaluje na po
savadní cislajtánský parlament, jakým že by
od tří let vzdorným, veškeré práce se štítí
cím lenochem, takže s ním nebylo déle k ob-
stání, načež vyzývá voliče, aby byli
pamětlivi pouze svých hmotných.
hospodářských prospěchů, volili
parlament lepší, hodnější, který by pilně
a ochotně v čas vyřizoval veškeré národo-
hospodářské a finanční předlohy vládní.
Pokud se toho odsouzení centrálního
vídeňského parlamentu, respektive jeho jalo-
vosti a neschopnosti zákonodárné týče, mů-
žeme jen se zadostučiněním podotknouti, že
jsme my Čechové pronesli tentýž soud o něm
na sněmu království českého již
před půl třetím rokem, totéž ve své
adrese ze dne 12. února 1898, v níž jsme
pravili doslovně: »Vaše Veličenstvo! Sněm
království českého nesmí a nechce se uza-
vírati poznání, že nynější poměry politické
v královstvích a zemích na říšské radě za-
stoupených nabyly ostrosti povážlivé. Po-
slanecká sněmovna rady říšske
stala se jevištěm bezpříklad-
ných událostí: princip většiny
bez kterého není parlamentari
smu, znásilněn a poslanecká sně
movna, kteréž přikázáno více
úkolů, než dovede splniti i v do
bách mírných, naprosto se uká
zala nezpůsobilou ku zákon -
dárné praci,«
Körbrův
Wiener
Čecho
slanecký sněmovna
3
article
»S tímto principem (pokračuje orgán
zdejší německo-pokrokové koterie) zahaji
hrabě Clary svou vládu a dr. Koerber
princip ten po něm přejal. Če
chům jest tedy odňata veškera
vyhlídka, že dosáhnou zadostučinění
způsobem jimi žádaným... Minister
stvo Koerbrovo zachová se i na
budoucně odmítavě vůči všem
českým požadavkům — a tak zní
jeho program: vyvaruje se každémukoli
opatření, v němž Němci by mohli spatřo-
vati ohrožení svých zájmův nebo sve
državy.«
Tak definuje dnes sám klassický
svědek, jakým jest bez odporu orgán zdej
šího německého kasina, tu — »politickou
nestrannost a národní ne pod
jatost« vlády Körbrovy vůči nám: Vůči
všem, tedy i vůči nejslušnějšíma
nejspravedlivějším požadavkům
a právním nárokům šestimillionového
historického národa: odmítavé chování
a varováni se všeho, v čemkoli by
Němci mohli spatřovati něj a k
nebezpečí pro své zájmy a pro svou na-
rodní politickou državu. A v čem všem ně-
mečtí hegemoni spatřují ohrožení svých zájmů
a své národní državy, - kdož by to dovedl
vyjmenovati a vypočísti? Pod takovým
sobě příznivým vládním syste-
mem ociťoval se tedy dle vlast-
ního doznání úhlavních naši ch
nepřátel národ náš a životn
zájem jeho od minulého podzimu.
tedy bezmála již po celý rok.
Věren svému určení a směru, nový
vládní systém ten pracoval pak důsledněa
krok za krokem k tomu, aby vyhověl aspoň
dvěma nejhlavnějším tužbám a přáním těch
Pergeltův, Hochenburgrův a Chlumeckých,
totiž: 1. aby nás hleděl schýliti ku příměří
s Němci na základě rozdělení Čech a nad
práví němčiny ve veřejné správě vlastí na-
šich; 2. aby nás hleděl osamotiti v parla-
mentě vídeňském rozrušením dosavadní vět-
šiny pravice a zřízením nové německo cen-
tralistické, klerikálně-polské většiny vládní.
Claro
doktor
Koerber
Němec
Chlumecký
Čechy
4
article
První se mu nepodařilo; druhé by se mu
však bylo málem podařilo, kdyby se nebyli
naši poslanci ve chvíli nejvyššího nebezpeč
vzchopili ku rázné odvetě svojí — »če s kou
obstrukcí«, která v několika hodinách
celou tu machinaci »pracovní většiny« a sí
celou tu prohnilou sněmovnu cislajtanismu
rozmetala jak pýr. —
Ano, my s pýchou známe se k tomu,
že jsme tu neplodnou a porušenou sněmovnu
cislajtánskou v noci 8. června 1900 dobili
poněvadž hrozila nám, zkomí-
rajíc, ještě smrtelným uštknu-
tím, poněvadž proti všemu zá-
konu a právu chystala se, ab
svou »pracovní majoritou« uza-
konila ony jazykové předlohy
pro Čechy a Moravu, kteréž ob-
sahovaly tak kruté příkoří a bez-
práví našemu národu, ják toho do-
vodil zevrubně a pádně pamětní protest
našich poslanců. Zda zbývalo nám k odra-
žení této rány od vlasti a národa jiného
prostředku kromě technické obstrukce ? Nuž
Čechy
Morava
5
article
my ho po vyčerpání všech pro-
středků mírných ku své sebe-
obraně užili a to se zdarem! Nicméně
mohla »politicky nestranná a národně ne-
podjatá« vláda i potom vždy ještě najíti
cest a prostředků ku smíru a vyrovnání
s uraženým národem českým, kdyby jen
byla opravdově chtěla. Potřebovala jen
míti trochu hrdosti, síly a odvahy o proti
německým terroristům, potřebovala
je prostě odkázati ku onomu roz-
hodnutí nejvyššího soudního
dvoru ze dne 27. prosince 1898, jenž
uznal nepopíratelnou zákonnou
platnost majestátu krále Ferdinanda V.
ze dne 8. dubna 1848, jímž ve všech
úřadech v království českém
jazyku českému dána stejná
platnost a vláda jako jazyku něme-
ckému, pročež nikdo nemá v Čechách na
úřad státní býti dosazen, kdo by rovně ne-
znal jazyka českého jako německého.
Však, kdež by se byla vláda K ö-
brova osmělila ku kroku podobněmu
Místo aby dolehala na německé násilníky.
by respektovali zemský i zá
kladní zákon říšský, a v zájmu děl
Čechy
král Ferdinand V
6
article
nosti vídeňského parlamentu dopustili, by se
nám Čechům stalo zadost po zá-
konu a právu: poža dovala od nás.
abychom spolkli bezprávía
křivdu.
Do poslední chvíle, blahová, oddávala
se naději, že se obměkčíme a uvolíme bez
nejmenší náhrady, přinuceni hmotnou ho-
spodářskou tísní, ku kapitulaci. A teprv
když zvěděla od výkonného našeho výboru,
jako od táborů našeho lidu, že my Čechové
dovedeme strádat a trpět, ale
nevzdáme se chabě svého práva.
nesmíříme se otrocky s křivdou
a neužnáme nikdy zbaběle bez-
práví a nezákonnost, nýbrž vždy
budeme proti nim vzhůru do sil
posledních: teprv pak — odsoudila tento
jalový centralistický parlament ku zahynutí,
— avšak — bohužel nikoli ku zahynutí věč-
nému, nýbrž jen dočasnému: chceť jej co ne
vidět opět vzkřísiti novými volbami a volá
k voličům: »Jaká to pošetilost, k vůli ta-
kové malicherné otázce o upra-
vení úřadní řeči v jednotlivý ch
částech říše, která se nikterak
nedotýká celého státu, obětovata
zanedbávat hospodářské životní zájmy říše
a lidu !e
Doufá-li tímto trikem svésti náš uvě-
domělý lid, aby volil poslance ne-
dbalé zájmů národních, pak osudně
se zmýlí. Tito uvědomělí voličové jen ji ve-
zmou za slovo a odpoví jí: »Aj, to jsme
chtěli konečně slyšet, že otázka úřadní
řečí státních úřadů v zemích ko-
runy české netýká se nikoho
kromě obyvatelstva těchto ze m
a proto nepatří ta otázka nikd
před forum cislajtánské rady
říšské, proto nemají nikdy Němcí horno
a dolnorakouští, štyršti, korutanští a tyrolští
nejmenšího práva o této otázce hla
sovati a rozhodovati !
Druhá pak věc: ty zájmy národo
hospodářské. Což teprv od tří le
obstrukce hospodářsky hyneme a chřad
neme? —
Čecho
Aj
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
O rozpnštění říšské rady.
»Arbeiter Zeitung« s uspokojením bere na
vědomi, že tomuto nedůstojnému, hnusnému
parlamentu je konec. Opona padá a tragedie
tohoto chorého parlamentu mizí s očí. Alez
paměti nevymizí a všichni národové mohou na
ní změřiti, kam zavádí stát politické
bezprávi, mohou z ní zvěděti, jak musejí
padnout a odumřít instituce, zbudo-
vané na bezpráví a nesvobodě.
Je-li Rakousku nemožno zmoudřeti jinak
než nejbolestnějšími zkušenostmi, může li tento
stát ku předu jen padaje z katastrofy do kata-
strofy, je-li třeba nezvratného a nepochybného
důkazu, že parlament privilego va-
ných patří už mezi nemožnosti: nuže dobrá,
ať je ten důkaz proveden čím dřív, tím líp
Rozpuštění říšské rady nepovažujeme za nie
jiného, leč za ohlášení bankrotu pri-
vilegovaného parlamentarismu,
nové volby za nic jiného, leč za provedení dů-
kazu, že tento bankrot nedá se již zastříti. C
má padnout, tomu má se pomoci strčením,a
znemravňující, politický živ ot
otravujíci privileje musejí pad-
noutil
»Glos Narodu« svíti nám na Kolo
polské a jeho předsedu p. Apolináře Javor-
ského, jak budou nyní proti nám intrigovat.
Jedinou jejich moudrostí jsou rady vládě, aby
užila naproti Čechům protiůstavného násilí. Totě
jejich činnost — parlamentárná. Divná jen věe.
že ti pánové za času německé obstrukce vždy-
cky bývali brzdou, když chodilo o jakékoli dů-
raznější opatření proti revoltujícím v parlamentě
Němcům. Ale tím se fiasko Kola polského ne-
spraví. Dostalo ránu moralnou a dostane i fy
sickou — ztrátou poslaneckých mandátů.
Glos Naroda
Apolinář
Čecho
Němec
Rakousko
Arbeiter Zeitung
8
article
Z katolického sjezdu chorvatského.
O banketě účastníků mezi jinými promluvil
také sarajevský arcibiskup Šta-
dler, jenž jakmile povstal, pozdraven byl
ohlušujícím potleskem. Pravil, že jako katolický
biskup a chorvatský biskup sobě nejvroucněji
přeje, aby Boslna a Hercegovina co
nejdříve byly připojeny k Chor-
vatsku. Dále se vyjádřil, že bylo možno
najíti pro Bosnu obratnějšího arcibiskupa, nikoli
však takového, který by svůj národ více mi-
loval, než on. »Jsem hotov každý osud se svým
národem snášeti a proň i zemříti. « Za svou
řeč byl odměněn nadšeným provoláváním »Ži-
vio!« Všecko shromáždění povstalo a zazpívalo
mu »Ljubimo te naša diko!« (»Milujeme tě
naše pýcho !«)
Dolna
Bosna
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Jubilej čtyřicetiletého panování
knížete Nikoly.
Druhý a poslední den věnován byl pani
chidě (parastosu) za duši a pokoj padlých v po
slední černohorsko-turecké válce I. 1875 —g
vojínů černohorských a hercegovských.
Tentokráte byl celý veliký chrám naplněn
stalečnými syny Černé Hory v prostých odě-
vech, doma z ovčí vlny zhotovených. Osmáhlé
postavy starých bojovníků a soudruhů padlých
junáků, jakož i mladí, dosud nepřivyknuvší
válce Černohorci v němé úctě tísnili se pod
mohutnými klenbami chrámovými.
Na stěnách rozvěšené desky, obsahujíe
úplná jmena všech v této válce padlých bojov-
níků, seřaděných dle batalionů, s udáním dne
i místa, kdy a kde zahynuli, osvětleny byly
plamenem voskových svic.
Kníže s kněžnou a princi Danilem i Mirkem
spolu s princeznou Annou dostavili se v rouchu
smutečním bez veškerých ozdob a zlata. Také
družina knížecí a zástupcové Ruska, Italiea
Řecka byli ozdobeni jen řády černohorskými.
Celá tato smutečná slavnost zachovávala
čistě černohorský ráz, tak jak i účel její a vý-
znam kázal, neboť byla to slavnost cele jen
věnovaná památce bohatýrů, padších za vlasta
za ujařmené bratry, »za krst časni i slobodu
zlatnu«, byla to slavnost, kdy kníže Nikola v
středu svého junáckého lidu odložil na chvíli
moc svou vladařskou a jako prostý syn Černé
Hory modlil se za pokoj těch nezapomenutel-
ných svých bratří, kteří životem i krví svou
budovali svobodu srbského národa a základ ve
likosti malé Černé Hory.
Tvář knížete Nikoly, jindy klidná a vzne-
šená, jevila stopy velikého pohnutí a veliký slo
vanský vladař, pravý otec svého národa, kleče
na půdě chrámově za velebného zpěvu chorálu
chrámového vzpomínal v modlitbě svých padlýeh
v čestném boji soudruhů.
Nikola
Černohorec
Kníže
Danilo
Mirek
Anna
Černá Hora
Rusko
Řecko
10
article
Věru nepopsatelný dojem činila tato slav
nost smutečná, při niž každý ve vzpomínkách
tonul a kdy zdálo se, že v ohromných prosto
rách chrámových přítomny jsou i duše padlýeh
junáků černohorských a hercegovských, v toli
kých vzpomínkách oživené.
Když pak mitropolita černohorský Mitrofan
spolu s bývalým bosenským mitropolitem Sávou
Kosanovičem, obklopeni igumeny a archimandrity
za duši padlých zapěli poslední modlitbu,t
celé to množství chrám naplňující padlo na ko-
lena a tisíce voskovie plápolajících, mezi národ
rozdaných, osvětlovalo klečíci množství.
Po parastosu kniže Nikola a kněžna Milena
v novém dvorci přijímali ve slyšení hosty ku
slavnosti se dostavivší a s balkonu paláce po-
hlíželi na národ v massách před dvorcems
kupíci s vědomím, že přes všechny nástrahy
ciziny a úklady nepřátel kníže a národ černo-
horský stále tvoří jediný mohutný celek, jedno
tělo jediným ovládané duchem — duchem lásky
k vlasti a veliké národní idee slovanské.
Dr. Vrat. Černý.
Ruský list o »zabrání Transválu«.
»Honoe Bpesíg« posmívá se prohlášení
maršálka Robertsa, že Transvál jest od nynějška
anglickou zemí zabranou, a praví:
Položení obou bojujících stran dosud je
takové, že otázka, kdo zůstane vítězem, pořád
ještě nemůže nazvána býti rozřešenou. Prohlá-
šení Robertsovo má jen ten smysl, že chcesi
zabrati právo trestati Bury jako povatalce, když
mu do rukou padnou. Ale Angličané zapomlnují,
že tak drzým pošlapáváním mezinárodního práva
mohou Bury přivěsti v zoufalství a že t a ké
Burové mohou přestat pohližeti
na anglickou armádu jako na
vojsko civilisovaného národa
užiti toho názoru naproti četným anglickým za-
jatcům.
Věra
Kosanovič
Milena
Černá
Robertsův
Angličan
Bura
Honoe Bpesíg
11
article
Události posledních dní jakoby schvaln
treslaly drzosť Robertsovu. Burové učinili pokua
rozbořiti johanesburský vodovod, 10 kilometrů
od tohoto města osvobodili a zbraněmi zásobili
zajatce, v žaláři zavřené. To se stalo v týle
Robertsově, na trati, chráněně vojskem angli
ekým, a blízko místa, kde leží velká anglick
posádku.
V celé jihozápadní části Transválu, jejž
Roberts už před třemi měsíci za dobytý pro-
hlásil, válka vede se tak, jakoby Angličané
teprve vstupovali do Transválu. Kolonialná di-
víse gen. Jana Hamiltona na cestě offensivy o
Seerustu do Krügersdorpu polkává silný odpor.
Tutéž operuje neuchvatitelný Devett. Na trat
k Petrusburgu Burové způsobili rozbití vlaku
v kterém jelo anglické vojsko.
Na východě Oranžové republiky, kde podl
nedávných zpráv anglických listů odpor Burů
nadobro zlomen, věci nenadále úplně se obrátily
Město Ladybrand za zády všech anglických posie
bylo obsazeno burskými četami Fouriera, Grob-
lera, Weimera a Mossebroka. Anglická posádka
v Ladybrandě patrně docela zoufala nad svým
zachráněním, neboť »spálila válečné zásoby«,
aby se nedostaly do rukou Burům. Totě velmi
originálný způsob nedati nepříteli do ruky příliš
mnoho trofejí. Obyčejně válečné zásoby se hájí
do posledního dechu. Tak nejednou dělala ruská
vojska, ale rozumným Angličanům podobné
junáctví není známo.
A také na jihozápadě Transválu vede s
ještě litý boj, v středu převaha kloní se na
stranu Burů a celý oslatní Transvál kromě
úzkého pasu na jihu ještě je v rukou Burů.
Za takových okolností »zabrání Transválue
mohlo by učiniti jen komický dojem, kdyby
nebyl průhledný úmysl Angličanů něčím se za-
stříti, aby mohli býti ku chrabrým bojovníkům
za vlasť a svobodu ještě krutějšími a bezohled-
nějšími, než dosud byli.
V Praze, 8. září.
Robertsův
Burová
Roberts
Angličan
Hamilton
Fourier
Grob
Weimer
oranžový republika
Praha
12
article
Práva žen ve Francii.
Před čtyřmi dny zahájen byl ve Francii
sjezd žen. Schůze jeho učiněny přístupnými
obecenstvu. Dostavily se čelné zástupkyně žen-
ského hnutí z Brusselu, Londýna, Berlína i Pa-
říže, věrny ideálu nové společnosti, kde by hrály
ženy úlohu činnou. Ano, viděli zde hlasatelky
práv ženských ze všech zemí cizích: chladné
odměřené Němkyně, úsečné Angličanky, nervosní
a přece brillantní Američanky i veselé a koketn
Francouzky. Krom toho bylo viděti mnoho ad-
vokátů, učenců, filosofů, spisovatelů a žurna-
listů. Ve svém úvodním proslovení paní Marie
Pognonová, předsedkyně ligy práv ženských
zároveň kongresu, připomenula v pěkné řeči
veškeré výsledky činnosti této ligy. Poukázala
na nejvýznamnější sjezdy roku 1878 a dále
roku 1889. Potom vzpomíná roku 1896, kdy
feminism ve Francii definitivně nabyl půdy.
I zákonodárství zlepšilo postavení ženy. Tak
bylo odhlasováno ve sborech legislativních : 1.
Připuštění žen jako svědků k aktům stavu ci-
vilního. 2. Právo volební do tribunálů obchod-
ních. 3. Připuštění do správy rady pro veřejnou
pomoc. 4. Právo voliti a býti volenu do vyšší
rady pro otázky práce. 5. Připuštění do školy
krásného umění. Kromě toho dvě důležitější
předlohy jsou odhlasovány sněmovnou posla-
neckou a čekají vyřízení v senátu. Jsou to: 1.
Zákon Goirandův, jenž oprávňuje ženu vdanou
přijímati výdělek ze své práce bez svolení man-
želova. 2. Zákon Vivianův, jenž uděluje prévo
ženám plaidovati jako advokát před soudem. Z
statistiky, již dále předsedkyně uvedla, lze uvěsti
číslice zajímavé, které ukazují, že ku prácia
praktickému povolání nejrůznějších oborů bylo
by ve Francii 2,565.625 žen oproti 3,428.908
mužů. To jsou číslice, kterými nelze pohrdati
a které prospějí feminismu více, než veškeré
V Praze, 8. září.
Němkyně
Francouzek
Pognonová
Goirandův
Francie
Brusel
Londýn
Berlín
Praha
13
article
III.
argumenty. Předsednictvo sjezdu bylo přijato
i presidentem republiky, jenž pronesl k němu
tento spíše vtipný nežli hluboký výrok: »Ženy
mají tolik prostředků, aby nás učinily povol-
nými a dovedou nás tak dobře přesvědčiti
o všem, že volky nevolky činíme, čehos
žadají«.
Hosté angličtí v Paříži.
Ve středu ráno v 10 hodin dostavilase
delegace obchodních komor spojeného královstvi
britského v imposantním počtu 300 na výsta vu
a shromáždila se v paláci trokaderském. V čel
byl lord Avebury a p. T. Barclay, president
obch. komory anglické v Paříži. Přesně v 10 hod.
dostavil se ministr obchodu p. Millerand. Ujal
se hned slova a ve své řečí konstatoval, jaké
vynikající postavení zaujímá na výstavě obchod
anglický; kladl důraz na přátelské svazky obou
velkých národů. Řeč byla přijata potleskem.
Jemu odpověděl srdečně p. T. Barclay
jenž velebil národ francouzský a jeho poho-
stinství. Po té počal kongres, na jehož programu
jest 27 předmětů hospodářských.
Ku poctě hosti anglických pořádáno i hu
dební soirée v paláci obchodní komory pařížské
Angličané, jsou-li v nesnázích, ovšem ihne
hlásají přátelství ku všem všudy, ale osvědčuj
je zcela jinak, jsou-li opět mimo krisi. Poznán
to učinila Francie už několikrát a učiní je tak
příště.
Avebura
T Barclay
Millerand
Angličan
Paříž
spojený královstvi
Francie
obchodní komora
14
article
Zničený pluk francouzský.
Zničený pluk francouzský.
Velkou sensaci působí zaručený fakt,ž
pluk námořní pěchoty, který byl posádkou
v Dakaru v síle 1800 mužů, a který byl držán
v městě tomto i při nejprudší epidemii žlutě
zimnice, vrátil se do Francie ve stavu co nej-
zbědovanějším a to v sile 360 mužů a 8 dů-
stojníků. Pluk ztratil 4/6 svého mužstva
a zbytky, jež se vracejí do své rodné země
jsou pouhé stíny bývalých statných vojínů.
Listy protiministerské prudce napadají z
to ministra námořnietví a ministra osad.
Němci všude v boji s domorodci.
Věru že lze říci, ať usídlí se Néme
kdekoli, hned jest konec míru a hned vzniká
svár a různice. V Africe a na Samojských ostro-
vech — k Evropě již dokonce ani nehledě —
viděli jsme to stejně jako nanovo v Číně. Nej-
nověji nemohou se snésti ani v Syrii s obyvatel-
stvem tam před nimi usedlým. Z osady jejicho
Haify (v Palestině), před nedávnem tam založené
oznamuje se, že udeřilo asi 80 Syrů pravoslav-
ného vyznání na stráže turecké, poněvadž tyto
chránily pozemky, jichž se byli před
tím Němei tamní zmocnili. Stráže
turecké byly zatlačeny, ale Němcům přikva-
pivším podařilo se Syry zapuditi. Na obou stra-
nách bylo při tom několik osob téžce zraněno.
Na zakročení německého vyslance v Cařihradě,
bylo zatčeno 20 — Syrů.
Němec
Syrus
Dakar
Francie
Afrika
Evropa
Čína
Sýrie
Haifa
Palestina
Cařihrad
15
article
Z krajinské hospodářské výstavy
v Kutné Hoře.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Nikoli neprávem tvrdili jsme v předehozím
referátu svém o výstavé, již hosti starobylé
proslavené bývalé sídlo králů českých, že
každém ohledu je zdařilou. Poslední dny a ze-
jmena neobvyklá návštěva, která na př. dne
včerejšího proudila výstavními prostorami, daji
nám zajisté za pravdu, nedokazují-li, že posi
livem svého úsudku pravý úspěch kutnohor
ského podniku jsme ještě nedocenili.
Pravda: krajinskou je pouze kutnohorská
exposice. Vztahujeť se na omezenou pouze ob-
lasť, representujíc a na odiv stavíc to, co vy-
tvořila pilná ruka zemědělce a průmyslníka nej
více jen zmíněného okresu. Výstav rozsáhlej-
ších nám poměry a doba nepřejí a nedovolují
Ale úspěch podobného podniku, na jaký —
což výslovně budiž podotčeno — pravidelně na
svůj vrub naše výrobní vrstvy uvázati se musí
jest výmluvným dost, aby podal svědectví nejen
o fysické, nýbrž i duševní zdatnosti a síle našeho
lidu, která nejlepší je též zárukou zdaru celist-
vého národního díla našeho i v dobách bu-
doucích.
Plné uznání proto budiž Kutnohorskuz
krok, jejž ku podpoře a v zájmu výrobního
svého obyvatelstva touto výstavou bylo učinilo.
Nevzdáváme ho pouze my: téhož úsudku na-
bude každý, kdož i jen povrchní, všeobecnou
prohlídku výstavištém byl podnikl.
A včera tam bylo nad obyčej živo
Zásluhu o to získaly sobě hromadné ná-
vštěvy, pořádané do Kutné Hory s četných
stran. Návštěvy korporací a občansiva, z blízka
i z dáli, vlakem, povozy a pěšky.
Kutná hoře
Kutná Hora
16
article
Přehojná byla účasť zejmena na výpravě
pražské. Jen z hlavního města našeho krá-
lovství přibyl včera kontingent, čítající nejméně
500 osob. Vypravilyť se vlakem tím na výstavu:
členstvo Zemské jednoty soukromých úřadníků,
české obchodnictvo, pěvecká jednota »Tova-
čovský«, Řemeslnicko-živnostenská beseda na
Žižkově, národní spolky libeňské a značný počet
osob soukromých. Zvláštní vlak přivezl též kor-
porace a obyvatelstvo pardubické — toto ode-
bralo se o 2. hod. odpol. hromadně do výstavy
za zvuků hudby sokolské — zvláštní hro-
madnou výpravu podniklo občanstvo z Novo-
dvorska, Sokol »Fügner« z Kolína, z Libáně,
Jičína, Žižkova, Smichova, Král. Městce, Pr-
brami, Uhlířských Janovic, Č. Kostelce,
Golčova Jenikova, Jilemnice, Brandýsa n. L.,
Plaňan atd. Kromě toho hned v časných ho-
dinách poledních hrnuly se davy místního
i okolního obyvatelstva na slavnostně vyzdobené
výstaviště, takže celkovou návštěvu dnešní
právem páčiti lze aspoň na 30.000 osob.
Účastníci neopomenuli sobě prohlédnout
starožitnosti a památky jak sedlecké, tak kutno-
horské i okolní.
Ze sjezdů a schůzí, dnešního dne pořá
daných, povšimnuti zasluhuje
Manifestační sjezd řemeslnictvaa
živnostnietva z království českého
konal se o půl 11. hod. dopol. v místnostech Řeme-
slnicko-živnostenské besedy kutnohorské za přehojne
účasti a za předsednictví p. Juny.
Předmět rozhovoru tvořily otázky, jež v prvé
řadě dotýkají se živolních zájmů našeho řemeslnictva
a živnostníctva a jichž úpravy stav tento nalebavě
potřebuje.
Fügner
Smichův
Král
Jun
Žižkov
Kolín
Libáň
Jičín
Městec
Jilemnice
Brandýs
Plaňany
Řout
řemeslnickýživnostenský beseda
národní spolek libeňský
Sokol
uhlířský Janovice
Č . Kostelec
Golčův Jenikov
Novadvorsko
17
article
Prvý řečník, p. řed. Rössler, poutavými rysy
nastínil účel akce maloživnostenské. Není jejím ci-
lem, pomáhati hmotně jednotlivci — jak se z počátku
za to mělo. Hlavním úkolem jejím jest, přivésti ve-
škeré naše živnostnictvo co nejdříve a nejdokonaleji
k přizpůsobení se modernímu způsobu výroby, pro-
vozování obchodu atd. Proto obrací se akce živno-
stenská především k oboru vzdělávacímu, pečujíc
jeho pěstění zvláštními kursy, výstavkami, technolo-
gickými musci, vydržujíc poptavárny technické, jež
jsou živnostnictvu k službám ve věcech výrobních,
rozšiřujíc poučné spisy ve věcech výrobních, katalogy
atd. Ovšem tato činnost zůstala by vlnou o skálu
se rozbíjející, kdyby nebyla podporována společnou
prací širokých kruhů živnostníků samých. Nemenši
péči věnuje akce maloživnostenská hospodářské orga-
nisaci, zejmena sdružování za účelem společného
úžívání dokonalých strojních pomůcek, zřizování trž-
nic výrobních družstev, družstev nákupních a pro-
dejních, poskytování půjček a zálob státních na za-
koupení strojů atd.
Rössler
18
article
Řečník podrobně vykládá význam a praktickě
výhody těchto instilucí, káraje při této přiležitosti
dvojí loket, jakým měří se v této věci živnostnictvu
českému a německému. Rečník dotýká se též pod-
mínek a modifikace o poskytování živnostenského
úvěru pomocí družstev a péče o dorost živnosteniský.
jež jeví se na př. pořádáním učednických výstavo
zvelehováním pokračovacího školství atd. Snahou na-
šeho řemeslaictva budiž, zabezpečiti sobě trvalý
hmolný stav tím, že přičiní se, by co nejměně ře-
meslných a hospodářských výrobků k nám se dová-
želo a abychom odpomohli vlastní výrobou nedo-
statku dotyčných polřeb a výrobků, jejž dosud hradi
cizina. Řečník doufá, že projektovaná zemská živno-
stenská komise zmíněné organisace řemestniciva a
zájmů jeho ujme se co nejúčinněji. Tlm prospěje se
nejen stavu řemeslnému, nýbrž i našemu národu,
jehiož zájmy všem nám na srdci leželi musí. (Hlučná
pochvala.)
Když byli pp. Rössler a Juna zodpověděl
některé dotazy a námitky, pronesené pp. Vojtč-
chovským ze Žehušic, Slezákem z Poděbra
a Šafrem z Č. Brodu, byla jednohlasně schválena
talo
Rössler
Jun
Slezák
Poděbr
Šafr
Žehušice
Č . Brod
20
article
1. »Na sjezdu živnostenském na Kutné Hoře dne
8. září shromážďění, uvažujíce trvající poměry
v živnostenské akci, zejmena onu pro české živnost-
níky nepříznivou okolnost, že kursy nákladem stát
ním v tecbnologickém museu vídeňském pořádaně,
jen německy se konají a dosud jen na malý počei
oborů omezeny jsou, žádáme c. k. ministerstvo ob-
chodu, by technologickému museu v Praze dalo
počelnosti a potřebám živnostnictva českého při-
měřených prostředků k rozvinutí časovým poža-
davkům odpovídající činnosti vzdělávací a i po-
skytlo přiměřených stipendií z prostředků státních
ku návstévě kursů pražských.
2. Vzhledem k tomu, že v lechnologickém museu
vídeňském nemůže býti té znalosti místních poměrů
a že v jednání s jeho odborným personálem se na
jazykové obtíže naráží, žádáme c. k. ministerstvo
obchodu, by technologické museum v Praze pově-
řeno bylo jednáním o žádostech českých živnost-
níků v zšležitostech poskytování strojů i půjček
z dotace státní a v tom smyslu též zorganisováno
bylo
3. Jak c. k. ministerstvo tak i zemský výbot
žádáme o co možné urychlení ve vyřizování žá-
dostí, akce živnostenské a jubilejního fondu zem-
ského se týkajících.
Kutná hoře
Praha
21
article
4 V očekávání, že zemská komise živnostenská
vzdor prozatímnosti své organisace prokáže v úpravě
akce živnostenské zájmům živnostnictva v Čechách
služeb velice platných, žádáme zemský výbor krá-
lovství českého za brzké uvedení v činnost dotyčné
komise s tím výslovným přáním, by jí co možna
nejšírší kompetence vymožena a i co možná nej-
širší působnost umožnéna byla.
V uznání každé snahy poslanectva českého
a i toho všeho, co zájmům živnostnictva poplat-
ného jím dosaženo, jakož i zásluh komory pražské
na zřízení technologického musea, dovoláváme se
další podpory těchto činitelů na prospěch co nej-
vydatnějšího rozvinutí maloživnostenské akce v
všech jejích směrech«.
Čechy
22
article
Předseda řemeslnicko-živnostenské besedy kutno-
horské pan Jura dovodil stručným, však důkladným
výkladem nezbytnou potřebu starobního poji-
šťování živnostnictva.
Tento tak důležitý stav má poplatností svou
plné zajisté právo, by v invaliditě své aspoň tak byl
podporován, jako slav dělnický. Věc provésti by se
dala tím, že by všecky stavy průmyslné dle možnosti
a majetkových svých poměrů na pojištění své při-
spívaly. V řemeslnictvu nebylo by zajisté nikoho, kdo
by se této povinnosti zpěčoval. Stane-li se věc zá-
konem, dala by se uhraditi čásť nákladu řemesl-
nictvem samým, druhá čásť státem, třetí pak z ka-
sovních přebytků majetnějších společenstev. Tak za-
jisté stav řemeslný došel by zaopatření a podpory
pro stáří svých příslušníkův a zabránilo by se tím
tvrzení, které tu a tam se prohodí: že co řemeslník,
starý žehrák. (Hlučný souhlas.)
Rečník končí výklady své doporučením resoluce,
navržené poslancem Krejčíkem v zasedání sněmu
král, českého z r. 1898.
Také tato resoluce — s dodalkem red. St ivína
z Prahy, by sněm král. českého byl vyzván, by co
nejrychleji postaral se o zevrubnou statistiku živno-
stenskou — byla jednohlasně přijata.
Závěrečný bod programu tvořila řeč delegáta
Zemské jednoty řemeslných a živnostenských spole-
čenstev p. red. Kamelského o nulnosti
organisace řemeslnictva. Po přesvědčivých
výkladech a poznámce p. red. Stivína schválili shro-
máždění tuto
Jura
Krejčík
Kamelský
Stivín
St ivín
Praha
řemeslnickýživnostenský beseda kutna
24
article
»Shromáždění uznávají, že by nynější poměry
řemesiníků a živnostníků českých ještě hůře se
vyvíjely, kdyby tito byli rozptýleni a vzájemně
osamocení. Důležité a nezbytné potřeby, z nichž
neúprosnou nutností doléhá zvláště potřeba spra-
vedlivé změny živnostenského řádu, příměřená
úprava úvěru pro maloživnostníky, pojištění ve
stáří a vhodná úprava řemeslnických škol, usku-
tečniti lze jedině pomocí úplné a všeobecné orga-
nisace stavu živnostenského, k níž by všichni pří-
slušníci tohoto stavu náleželi, tvoříce tak mocnou
a vlivuplnou jednotu, jež dovedla by pak důleži-
tému stavu živnostenskému a řemeslnickému pa-
třičné váhy a významu dodati.
Za středisko takové pro království české prohla-
šujeme »Zemskou jednotu řemeslných a živnosten-
ských společenstev« v Praze a vybízíme všechna
společenstva, jež členy jednoty dosud nejsou, aby
důležité povinnosti této v brzku zadost učinila. —
Zemskou jednotu společenstevní pak žádáma, aby
k dosavadní své úspěšné činnosti, směřující k upev-
nění a rozšíření organisace a k morálnímu povzne-
sení stavu živnostenského, připojila nadále činnost
na poli praktickém, jmehovitě snahu po oživení
našich společenstev, jež dosud jsou z veliké části
mrtvými tělesy. Jest záhodno, aby řemeslnická
společenstva pochopila pravý svůj úkol, aby se
jim však také dostalo poučení a rady k plnění
těchto povinnosií. Další úkol Zemské jednoty nutno
spatřovati v brzkém provedení odborné organisace.
kteráž v nynějších obtížných poměrech výdělko-
vých jest nevyhnutelně potřebna.
Praha
25
article
Povinností všech řemeslníkův a živnostníků jest,
činnost jednoty podporovati; neboť jen takovouto
usilovnou všeobecnou činností doděláme se šťast-
nější budoučnosti.-
Srdečným doslovem skončen byl zdařilý tento
sjezd, jehož došly četné pozdravné přípisy a te-
legramy-
Sokolské slavnosti v severní Moravě.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
—ica. V Zábřehu, 8. září.
Prušák, Heřman Brass, pod jehož knutou
se celé moravské Němectvo svíjí, nesouhlasil
s tím, aby se sokolská slavnost v Zábřehu od-
byla v klidu a pokoji, a proto v posledním
okamžiku ohlásil na dnešek — slavnost tří-
letého jubilea trvání spolku německých to-
varyšů. Na hejtmanství neměli však pro po-
Prušák
Heřman Brass
severní Morava
Zábřeh