ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 b26c9150-7272-11dc-a878-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 25 celkem · entity: org 11, person 61, place 50, work 3
1 masthead
Priloha „Národníci Lsta“ k čísiu 250. [Opakováno ze zabaveného nedělního čísla)
Národník Lsta
2 article Volební manifest vlády Körbrovy.
Volební manifest vlády Körbrovy. Rozpouštějíc parlament cislajtánský a vo- lajíc jeho různě oprávněné voliče ku novým volbam, vláda Körbrova vydala včera v ne úřadní části »Wiener Ztgu« delší poloúřadní prohlášení, v němž předně zle žaluje na po savadní cislajtánský parlament, jakým že by od tří let vzdorným, veškeré práce se štítí cím lenochem, takže s ním nebylo déle k ob- stání, načež vyzývá voliče, aby byli pamětlivi pouze svých hmotných. hospodářských prospěchů, volili parlament lepší, hodnější, který by pilně a ochotně v čas vyřizoval veškeré národo- hospodářské a finanční předlohy vládní. Pokud se toho odsouzení centrálního vídeňského parlamentu, respektive jeho jalo- vosti a neschopnosti zákonodárné týče, mů- žeme jen se zadostučiněním podotknouti, že jsme my Čechové pronesli tentýž soud o něm na sněmu království českého již před půl třetím rokem, totéž ve své adrese ze dne 12. února 1898, v níž jsme pravili doslovně: »Vaše Veličenstvo! Sněm království českého nesmí a nechce se uza- vírati poznání, že nynější poměry politické v královstvích a zemích na říšské radě za- stoupených nabyly ostrosti povážlivé. Po- slanecká sněmovna rady říšske stala se jevištěm bezpříklad- ných událostí: princip většiny bez kterého není parlamentari smu, znásilněn a poslanecká sně movna, kteréž přikázáno více úkolů, než dovede splniti i v do bách mírných, naprosto se uká zala nezpůsobilou ku zákon - dárné praci,«
Körbrův Wiener Čecho slanecký sněmovna
3 article
»S tímto principem (pokračuje orgán zdejší německo-pokrokové koterie) zahaji hrabě Clary svou vládu a dr. Koerber princip ten po něm přejal. Če chům jest tedy odňata veškera vyhlídka, že dosáhnou zadostučinění způsobem jimi žádaným... Minister stvo Koerbrovo zachová se i na budoucně odmítavě vůči všem českým požadavkům — a tak zní jeho program: vyvaruje se každémukoli opatření, v němž Němci by mohli spatřo- vati ohrožení svých zájmův nebo sve državy.« Tak definuje dnes sám klassický svědek, jakým jest bez odporu orgán zdej šího německého kasina, tu — »politickou nestrannost a národní ne pod jatost« vlády Körbrovy vůči nám: Vůči všem, tedy i vůči nejslušnějšíma nejspravedlivějším požadavkům a právním nárokům šestimillionového historického národa: odmítavé chování a varováni se všeho, v čemkoli by Němci mohli spatřovati něj a k nebezpečí pro své zájmy a pro svou na- rodní politickou državu. A v čem všem ně- mečtí hegemoni spatřují ohrožení svých zájmů a své národní državy, - kdož by to dovedl vyjmenovati a vypočísti? Pod takovým sobě příznivým vládním syste- mem ociťoval se tedy dle vlast- ního doznání úhlavních naši ch nepřátel národ náš a životn zájem jeho od minulého podzimu. tedy bezmála již po celý rok. Věren svému určení a směru, nový vládní systém ten pracoval pak důsledněa krok za krokem k tomu, aby vyhověl aspoň dvěma nejhlavnějším tužbám a přáním těch Pergeltův, Hochenburgrův a Chlumeckých, totiž: 1. aby nás hleděl schýliti ku příměří s Němci na základě rozdělení Čech a nad práví němčiny ve veřejné správě vlastí na- šich; 2. aby nás hleděl osamotiti v parla- mentě vídeňském rozrušením dosavadní vět- šiny pravice a zřízením nové německo cen- tralistické, klerikálně-polské většiny vládní.
Claro doktor Koerber Němec Chlumecký Čechy
4 article
První se mu nepodařilo; druhé by se mu však bylo málem podařilo, kdyby se nebyli naši poslanci ve chvíli nejvyššího nebezpeč vzchopili ku rázné odvetě svojí — »če s kou obstrukcí«, která v několika hodinách celou tu machinaci »pracovní většiny« a sí celou tu prohnilou sněmovnu cislajtanismu rozmetala jak pýr. — Ano, my s pýchou známe se k tomu, že jsme tu neplodnou a porušenou sněmovnu cislajtánskou v noci 8. června 1900 dobili poněvadž hrozila nám, zkomí- rajíc, ještě smrtelným uštknu- tím, poněvadž proti všemu zá- konu a právu chystala se, ab svou »pracovní majoritou« uza- konila ony jazykové předlohy pro Čechy a Moravu, kteréž ob- sahovaly tak kruté příkoří a bez- práví našemu národu, ják toho do- vodil zevrubně a pádně pamětní protest našich poslanců. Zda zbývalo nám k odra- žení této rány od vlasti a národa jiného prostředku kromě technické obstrukce ? Nuž
Čechy Morava
5 article
my ho po vyčerpání všech pro- středků mírných ku své sebe- obraně užili a to se zdarem! Nicméně mohla »politicky nestranná a národně ne- podjatá« vláda i potom vždy ještě najíti cest a prostředků ku smíru a vyrovnání s uraženým národem českým, kdyby jen byla opravdově chtěla. Potřebovala jen míti trochu hrdosti, síly a odvahy o proti německým terroristům, potřebovala je prostě odkázati ku onomu roz- hodnutí nejvyššího soudního dvoru ze dne 27. prosince 1898, jenž uznal nepopíratelnou zákonnou platnost majestátu krále Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848, jímž ve všech úřadech v království českém jazyku českému dána stejná platnost a vláda jako jazyku něme- ckému, pročež nikdo nemá v Čechách na úřad státní býti dosazen, kdo by rovně ne- znal jazyka českého jako německého. Však, kdež by se byla vláda K ö- brova osmělila ku kroku podobněmu Místo aby dolehala na německé násilníky. by respektovali zemský i zá kladní zákon říšský, a v zájmu děl
Čechy král Ferdinand V
6 article
nosti vídeňského parlamentu dopustili, by se nám Čechům stalo zadost po zá- konu a právu: poža dovala od nás. abychom spolkli bezprávía křivdu. Do poslední chvíle, blahová, oddávala se naději, že se obměkčíme a uvolíme bez nejmenší náhrady, přinuceni hmotnou ho- spodářskou tísní, ku kapitulaci. A teprv když zvěděla od výkonného našeho výboru, jako od táborů našeho lidu, že my Čechové dovedeme strádat a trpět, ale nevzdáme se chabě svého práva. nesmíříme se otrocky s křivdou a neužnáme nikdy zbaběle bez- práví a nezákonnost, nýbrž vždy budeme proti nim vzhůru do sil posledních: teprv pak — odsoudila tento jalový centralistický parlament ku zahynutí, — avšak — bohužel nikoli ku zahynutí věč- nému, nýbrž jen dočasnému: chceť jej co ne vidět opět vzkřísiti novými volbami a volá k voličům: »Jaká to pošetilost, k vůli ta- kové malicherné otázce o upra- vení úřadní řeči v jednotlivý ch částech říše, která se nikterak nedotýká celého státu, obětovata zanedbávat hospodářské životní zájmy říše a lidu !e Doufá-li tímto trikem svésti náš uvě- domělý lid, aby volil poslance ne- dbalé zájmů národních, pak osudně se zmýlí. Tito uvědomělí voličové jen ji ve- zmou za slovo a odpoví jí: »Aj, to jsme chtěli konečně slyšet, že otázka úřadní řečí státních úřadů v zemích ko- runy české netýká se nikoho kromě obyvatelstva těchto ze m a proto nepatří ta otázka nikd před forum cislajtánské rady říšské, proto nemají nikdy Němcí horno a dolnorakouští, štyršti, korutanští a tyrolští nejmenšího práva o této otázce hla sovati a rozhodovati ! Druhá pak věc: ty zájmy národo hospodářské. Což teprv od tří le obstrukce hospodářsky hyneme a chřad neme? —
Čecho Aj
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. O rozpnštění říšské rady. »Arbeiter Zeitung« s uspokojením bere na vědomi, že tomuto nedůstojnému, hnusnému parlamentu je konec. Opona padá a tragedie tohoto chorého parlamentu mizí s očí. Alez paměti nevymizí a všichni národové mohou na ní změřiti, kam zavádí stát politické bezprávi, mohou z ní zvěděti, jak musejí padnout a odumřít instituce, zbudo- vané na bezpráví a nesvobodě. Je-li Rakousku nemožno zmoudřeti jinak než nejbolestnějšími zkušenostmi, může li tento stát ku předu jen padaje z katastrofy do kata- strofy, je-li třeba nezvratného a nepochybného důkazu, že parlament privilego va- ných patří už mezi nemožnosti: nuže dobrá, ať je ten důkaz proveden čím dřív, tím líp Rozpuštění říšské rady nepovažujeme za nie jiného, leč za ohlášení bankrotu pri- vilegovaného parlamentarismu, nové volby za nic jiného, leč za provedení dů- kazu, že tento bankrot nedá se již zastříti. C má padnout, tomu má se pomoci strčením,a znemravňující, politický živ ot otravujíci privileje musejí pad- noutil »Glos Narodu« svíti nám na Kolo polské a jeho předsedu p. Apolináře Javor- ského, jak budou nyní proti nám intrigovat. Jedinou jejich moudrostí jsou rady vládě, aby užila naproti Čechům protiůstavného násilí. Totě jejich činnost — parlamentárná. Divná jen věe. že ti pánové za času německé obstrukce vždy- cky bývali brzdou, když chodilo o jakékoli dů- raznější opatření proti revoltujícím v parlamentě Němcům. Ale tím se fiasko Kola polského ne- spraví. Dostalo ránu moralnou a dostane i fy sickou — ztrátou poslaneckých mandátů.
Glos Naroda Apolinář Čecho Němec Rakousko Arbeiter Zeitung
8 article
Z katolického sjezdu chorvatského. O banketě účastníků mezi jinými promluvil také sarajevský arcibiskup Šta- dler, jenž jakmile povstal, pozdraven byl ohlušujícím potleskem. Pravil, že jako katolický biskup a chorvatský biskup sobě nejvroucněji přeje, aby Boslna a Hercegovina co nejdříve byly připojeny k Chor- vatsku. Dále se vyjádřil, že bylo možno najíti pro Bosnu obratnějšího arcibiskupa, nikoli však takového, který by svůj národ více mi- loval, než on. »Jsem hotov každý osud se svým národem snášeti a proň i zemříti. « Za svou řeč byl odměněn nadšeným provoláváním »Ži- vio!« Všecko shromáždění povstalo a zazpívalo mu »Ljubimo te naša diko!« (»Milujeme tě naše pýcho !«)
Dolna Bosna
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Jubilej čtyřicetiletého panování knížete Nikoly. Druhý a poslední den věnován byl pani chidě (parastosu) za duši a pokoj padlých v po slední černohorsko-turecké válce I. 1875 —g vojínů černohorských a hercegovských. Tentokráte byl celý veliký chrám naplněn stalečnými syny Černé Hory v prostých odě- vech, doma z ovčí vlny zhotovených. Osmáhlé postavy starých bojovníků a soudruhů padlých junáků, jakož i mladí, dosud nepřivyknuvší válce Černohorci v němé úctě tísnili se pod mohutnými klenbami chrámovými. Na stěnách rozvěšené desky, obsahujíe úplná jmena všech v této válce padlých bojov- níků, seřaděných dle batalionů, s udáním dne i místa, kdy a kde zahynuli, osvětleny byly plamenem voskových svic. Kníže s kněžnou a princi Danilem i Mirkem spolu s princeznou Annou dostavili se v rouchu smutečním bez veškerých ozdob a zlata. Také družina knížecí a zástupcové Ruska, Italiea Řecka byli ozdobeni jen řády černohorskými. Celá tato smutečná slavnost zachovávala čistě černohorský ráz, tak jak i účel její a vý- znam kázal, neboť byla to slavnost cele jen věnovaná památce bohatýrů, padších za vlasta za ujařmené bratry, »za krst časni i slobodu zlatnu«, byla to slavnost, kdy kníže Nikola v středu svého junáckého lidu odložil na chvíli moc svou vladařskou a jako prostý syn Černé Hory modlil se za pokoj těch nezapomenutel- ných svých bratří, kteří životem i krví svou budovali svobodu srbského národa a základ ve likosti malé Černé Hory. Tvář knížete Nikoly, jindy klidná a vzne- šená, jevila stopy velikého pohnutí a veliký slo vanský vladař, pravý otec svého národa, kleče na půdě chrámově za velebného zpěvu chorálu chrámového vzpomínal v modlitbě svých padlýeh v čestném boji soudruhů.
Nikola Černohorec Kníže Danilo Mirek Anna Černá Hora Rusko Řecko
10 article
Věru nepopsatelný dojem činila tato slav nost smutečná, při niž každý ve vzpomínkách tonul a kdy zdálo se, že v ohromných prosto rách chrámových přítomny jsou i duše padlýeh junáků černohorských a hercegovských, v toli kých vzpomínkách oživené. Když pak mitropolita černohorský Mitrofan spolu s bývalým bosenským mitropolitem Sávou Kosanovičem, obklopeni igumeny a archimandrity za duši padlých zapěli poslední modlitbu,t celé to množství chrám naplňující padlo na ko- lena a tisíce voskovie plápolajících, mezi národ rozdaných, osvětlovalo klečíci množství. Po parastosu kniže Nikola a kněžna Milena v novém dvorci přijímali ve slyšení hosty ku slavnosti se dostavivší a s balkonu paláce po- hlíželi na národ v massách před dvorcems kupíci s vědomím, že přes všechny nástrahy ciziny a úklady nepřátel kníže a národ černo- horský stále tvoří jediný mohutný celek, jedno tělo jediným ovládané duchem — duchem lásky k vlasti a veliké národní idee slovanské. Dr. Vrat. Černý. Ruský list o »zabrání Transválu«. »Honoe Bpesíg« posmívá se prohlášení maršálka Robertsa, že Transvál jest od nynějška anglickou zemí zabranou, a praví: Položení obou bojujících stran dosud je takové, že otázka, kdo zůstane vítězem, pořád ještě nemůže nazvána býti rozřešenou. Prohlá- šení Robertsovo má jen ten smysl, že chcesi zabrati právo trestati Bury jako povatalce, když mu do rukou padnou. Ale Angličané zapomlnují, že tak drzým pošlapáváním mezinárodního práva mohou Bury přivěsti v zoufalství a že t a ké Burové mohou přestat pohližeti na anglickou armádu jako na vojsko civilisovaného národa užiti toho názoru naproti četným anglickým za- jatcům.
Věra Kosanovič Milena Černá Robertsův Angličan Bura Honoe Bpesíg
11 article
Události posledních dní jakoby schvaln treslaly drzosť Robertsovu. Burové učinili pokua rozbořiti johanesburský vodovod, 10 kilometrů od tohoto města osvobodili a zbraněmi zásobili zajatce, v žaláři zavřené. To se stalo v týle Robertsově, na trati, chráněně vojskem angli ekým, a blízko místa, kde leží velká anglick posádku. V celé jihozápadní části Transválu, jejž Roberts už před třemi měsíci za dobytý pro- hlásil, válka vede se tak, jakoby Angličané teprve vstupovali do Transválu. Kolonialná di- víse gen. Jana Hamiltona na cestě offensivy o Seerustu do Krügersdorpu polkává silný odpor. Tutéž operuje neuchvatitelný Devett. Na trat k Petrusburgu Burové způsobili rozbití vlaku v kterém jelo anglické vojsko. Na východě Oranžové republiky, kde podl nedávných zpráv anglických listů odpor Burů nadobro zlomen, věci nenadále úplně se obrátily Město Ladybrand za zády všech anglických posie bylo obsazeno burskými četami Fouriera, Grob- lera, Weimera a Mossebroka. Anglická posádka v Ladybrandě patrně docela zoufala nad svým zachráněním, neboť »spálila válečné zásoby«, aby se nedostaly do rukou Burům. Totě velmi originálný způsob nedati nepříteli do ruky příliš mnoho trofejí. Obyčejně válečné zásoby se hájí do posledního dechu. Tak nejednou dělala ruská vojska, ale rozumným Angličanům podobné junáctví není známo. A také na jihozápadě Transválu vede s ještě litý boj, v středu převaha kloní se na stranu Burů a celý oslatní Transvál kromě úzkého pasu na jihu ještě je v rukou Burů. Za takových okolností »zabrání Transválue mohlo by učiniti jen komický dojem, kdyby nebyl průhledný úmysl Angličanů něčím se za- stříti, aby mohli býti ku chrabrým bojovníkům za vlasť a svobodu ještě krutějšími a bezohled- nějšími, než dosud byli. V Praze, 8. září.
Robertsův Burová Roberts Angličan Hamilton Fourier Grob Weimer oranžový republika Praha
12 article
Práva žen ve Francii. Před čtyřmi dny zahájen byl ve Francii sjezd žen. Schůze jeho učiněny přístupnými obecenstvu. Dostavily se čelné zástupkyně žen- ského hnutí z Brusselu, Londýna, Berlína i Pa- říže, věrny ideálu nové společnosti, kde by hrály ženy úlohu činnou. Ano, viděli zde hlasatelky práv ženských ze všech zemí cizích: chladné odměřené Němkyně, úsečné Angličanky, nervosní a přece brillantní Američanky i veselé a koketn Francouzky. Krom toho bylo viděti mnoho ad- vokátů, učenců, filosofů, spisovatelů a žurna- listů. Ve svém úvodním proslovení paní Marie Pognonová, předsedkyně ligy práv ženských zároveň kongresu, připomenula v pěkné řeči veškeré výsledky činnosti této ligy. Poukázala na nejvýznamnější sjezdy roku 1878 a dále roku 1889. Potom vzpomíná roku 1896, kdy feminism ve Francii definitivně nabyl půdy. I zákonodárství zlepšilo postavení ženy. Tak bylo odhlasováno ve sborech legislativních : 1. Připuštění žen jako svědků k aktům stavu ci- vilního. 2. Právo volební do tribunálů obchod- ních. 3. Připuštění do správy rady pro veřejnou pomoc. 4. Právo voliti a býti volenu do vyšší rady pro otázky práce. 5. Připuštění do školy krásného umění. Kromě toho dvě důležitější předlohy jsou odhlasovány sněmovnou posla- neckou a čekají vyřízení v senátu. Jsou to: 1. Zákon Goirandův, jenž oprávňuje ženu vdanou přijímati výdělek ze své práce bez svolení man- želova. 2. Zákon Vivianův, jenž uděluje prévo ženám plaidovati jako advokát před soudem. Z statistiky, již dále předsedkyně uvedla, lze uvěsti číslice zajímavé, které ukazují, že ku prácia praktickému povolání nejrůznějších oborů bylo by ve Francii 2,565.625 žen oproti 3,428.908 mužů. To jsou číslice, kterými nelze pohrdati a které prospějí feminismu více, než veškeré V Praze, 8. září.
Němkyně Francouzek Pognonová Goirandův Francie Brusel Londýn Berlín Praha
13 article
III. argumenty. Předsednictvo sjezdu bylo přijato i presidentem republiky, jenž pronesl k němu tento spíše vtipný nežli hluboký výrok: »Ženy mají tolik prostředků, aby nás učinily povol- nými a dovedou nás tak dobře přesvědčiti o všem, že volky nevolky činíme, čehos žadají«. Hosté angličtí v Paříži. Ve středu ráno v 10 hodin dostavilase delegace obchodních komor spojeného královstvi britského v imposantním počtu 300 na výsta vu a shromáždila se v paláci trokaderském. V čel byl lord Avebury a p. T. Barclay, president obch. komory anglické v Paříži. Přesně v 10 hod. dostavil se ministr obchodu p. Millerand. Ujal se hned slova a ve své řečí konstatoval, jaké vynikající postavení zaujímá na výstavě obchod anglický; kladl důraz na přátelské svazky obou velkých národů. Řeč byla přijata potleskem. Jemu odpověděl srdečně p. T. Barclay jenž velebil národ francouzský a jeho poho- stinství. Po té počal kongres, na jehož programu jest 27 předmětů hospodářských. Ku poctě hosti anglických pořádáno i hu dební soirée v paláci obchodní komory pařížské Angličané, jsou-li v nesnázích, ovšem ihne hlásají přátelství ku všem všudy, ale osvědčuj je zcela jinak, jsou-li opět mimo krisi. Poznán to učinila Francie už několikrát a učiní je tak příště.
Avebura T Barclay Millerand Angličan Paříž spojený královstvi Francie obchodní komora
14 article Zničený pluk francouzský.
Zničený pluk francouzský. Velkou sensaci působí zaručený fakt,ž pluk námořní pěchoty, který byl posádkou v Dakaru v síle 1800 mužů, a který byl držán v městě tomto i při nejprudší epidemii žlutě zimnice, vrátil se do Francie ve stavu co nej- zbědovanějším a to v sile 360 mužů a 8 dů- stojníků. Pluk ztratil 4/6 svého mužstva a zbytky, jež se vracejí do své rodné země jsou pouhé stíny bývalých statných vojínů. Listy protiministerské prudce napadají z to ministra námořnietví a ministra osad. Němci všude v boji s domorodci. Věru že lze říci, ať usídlí se Néme kdekoli, hned jest konec míru a hned vzniká svár a různice. V Africe a na Samojských ostro- vech — k Evropě již dokonce ani nehledě — viděli jsme to stejně jako nanovo v Číně. Nej- nověji nemohou se snésti ani v Syrii s obyvatel- stvem tam před nimi usedlým. Z osady jejicho Haify (v Palestině), před nedávnem tam založené oznamuje se, že udeřilo asi 80 Syrů pravoslav- ného vyznání na stráže turecké, poněvadž tyto chránily pozemky, jichž se byli před tím Němei tamní zmocnili. Stráže turecké byly zatlačeny, ale Němcům přikva- pivším podařilo se Syry zapuditi. Na obou stra- nách bylo při tom několik osob téžce zraněno. Na zakročení německého vyslance v Cařihradě, bylo zatčeno 20 — Syrů.
Němec Syrus Dakar Francie Afrika Evropa Čína Sýrie Haifa Palestina Cařihrad
15 article
Z krajinské hospodářské výstavy v Kutné Hoře. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Nikoli neprávem tvrdili jsme v předehozím referátu svém o výstavé, již hosti starobylé proslavené bývalé sídlo králů českých, že každém ohledu je zdařilou. Poslední dny a ze- jmena neobvyklá návštěva, která na př. dne včerejšího proudila výstavními prostorami, daji nám zajisté za pravdu, nedokazují-li, že posi livem svého úsudku pravý úspěch kutnohor ského podniku jsme ještě nedocenili. Pravda: krajinskou je pouze kutnohorská exposice. Vztahujeť se na omezenou pouze ob- lasť, representujíc a na odiv stavíc to, co vy- tvořila pilná ruka zemědělce a průmyslníka nej více jen zmíněného okresu. Výstav rozsáhlej- ších nám poměry a doba nepřejí a nedovolují Ale úspěch podobného podniku, na jaký — což výslovně budiž podotčeno — pravidelně na svůj vrub naše výrobní vrstvy uvázati se musí jest výmluvným dost, aby podal svědectví nejen o fysické, nýbrž i duševní zdatnosti a síle našeho lidu, která nejlepší je též zárukou zdaru celist- vého národního díla našeho i v dobách bu- doucích. Plné uznání proto budiž Kutnohorskuz krok, jejž ku podpoře a v zájmu výrobního svého obyvatelstva touto výstavou bylo učinilo. Nevzdáváme ho pouze my: téhož úsudku na- bude každý, kdož i jen povrchní, všeobecnou prohlídku výstavištém byl podnikl. A včera tam bylo nad obyčej živo Zásluhu o to získaly sobě hromadné ná- vštěvy, pořádané do Kutné Hory s četných stran. Návštěvy korporací a občansiva, z blízka i z dáli, vlakem, povozy a pěšky.
Kutná hoře Kutná Hora
16 article
Přehojná byla účasť zejmena na výpravě pražské. Jen z hlavního města našeho krá- lovství přibyl včera kontingent, čítající nejméně 500 osob. Vypravilyť se vlakem tím na výstavu: členstvo Zemské jednoty soukromých úřadníků, české obchodnictvo, pěvecká jednota »Tova- čovský«, Řemeslnicko-živnostenská beseda na Žižkově, národní spolky libeňské a značný počet osob soukromých. Zvláštní vlak přivezl též kor- porace a obyvatelstvo pardubické — toto ode- bralo se o 2. hod. odpol. hromadně do výstavy za zvuků hudby sokolské — zvláštní hro- madnou výpravu podniklo občanstvo z Novo- dvorska, Sokol »Fügner« z Kolína, z Libáně, Jičína, Žižkova, Smichova, Král. Městce, Pr- brami, Uhlířských Janovic, Č. Kostelce, Golčova Jenikova, Jilemnice, Brandýsa n. L., Plaňan atd. Kromě toho hned v časných ho- dinách poledních hrnuly se davy místního i okolního obyvatelstva na slavnostně vyzdobené výstaviště, takže celkovou návštěvu dnešní právem páčiti lze aspoň na 30.000 osob. Účastníci neopomenuli sobě prohlédnout starožitnosti a památky jak sedlecké, tak kutno- horské i okolní. Ze sjezdů a schůzí, dnešního dne pořá daných, povšimnuti zasluhuje Manifestační sjezd řemeslnictvaa živnostnietva z království českého konal se o půl 11. hod. dopol. v místnostech Řeme- slnicko-živnostenské besedy kutnohorské za přehojne účasti a za předsednictví p. Juny. Předmět rozhovoru tvořily otázky, jež v prvé řadě dotýkají se živolních zájmů našeho řemeslnictva a živnostníctva a jichž úpravy stav tento nalebavě potřebuje.
Fügner Smichův Král Jun Žižkov Kolín Libáň Jičín Městec Jilemnice Brandýs Plaňany Řout řemeslnickýživnostenský beseda národní spolek libeňský Sokol uhlířský Janovice Č . Kostelec Golčův Jenikov Novadvorsko
17 article
Prvý řečník, p. řed. Rössler, poutavými rysy nastínil účel akce maloživnostenské. Není jejím ci- lem, pomáhati hmotně jednotlivci — jak se z počátku za to mělo. Hlavním úkolem jejím jest, přivésti ve- škeré naše živnostnictvo co nejdříve a nejdokonaleji k přizpůsobení se modernímu způsobu výroby, pro- vozování obchodu atd. Proto obrací se akce živno- stenská především k oboru vzdělávacímu, pečujíc jeho pěstění zvláštními kursy, výstavkami, technolo- gickými musci, vydržujíc poptavárny technické, jež jsou živnostnictvu k službám ve věcech výrobních, rozšiřujíc poučné spisy ve věcech výrobních, katalogy atd. Ovšem tato činnost zůstala by vlnou o skálu se rozbíjející, kdyby nebyla podporována společnou prací širokých kruhů živnostníků samých. Nemenši péči věnuje akce maloživnostenská hospodářské orga- nisaci, zejmena sdružování za účelem společného úžívání dokonalých strojních pomůcek, zřizování trž- nic výrobních družstev, družstev nákupních a pro- dejních, poskytování půjček a zálob státních na za- koupení strojů atd.
Rössler
18 article
Řečník podrobně vykládá význam a praktickě výhody těchto instilucí, káraje při této přiležitosti dvojí loket, jakým měří se v této věci živnostnictvu českému a německému. Rečník dotýká se též pod- mínek a modifikace o poskytování živnostenského úvěru pomocí družstev a péče o dorost živnosteniský. jež jeví se na př. pořádáním učednických výstavo zvelehováním pokračovacího školství atd. Snahou na- šeho řemeslaictva budiž, zabezpečiti sobě trvalý hmolný stav tím, že přičiní se, by co nejměně ře- meslných a hospodářských výrobků k nám se dová- želo a abychom odpomohli vlastní výrobou nedo- statku dotyčných polřeb a výrobků, jejž dosud hradi cizina. Řečník doufá, že projektovaná zemská živno- stenská komise zmíněné organisace řemestniciva a zájmů jeho ujme se co nejúčinněji. Tlm prospěje se nejen stavu řemeslnému, nýbrž i našemu národu, jehiož zájmy všem nám na srdci leželi musí. (Hlučná pochvala.) Když byli pp. Rössler a Juna zodpověděl některé dotazy a námitky, pronesené pp. Vojtč- chovským ze Žehušic, Slezákem z Poděbra a Šafrem z Č. Brodu, byla jednohlasně schválena talo
Rössler Jun Slezák Poděbr Šafr Žehušice Č . Brod
19 article
resolu c e:
20 article
1. »Na sjezdu živnostenském na Kutné Hoře dne 8. září shromážďění, uvažujíce trvající poměry v živnostenské akci, zejmena onu pro české živnost- níky nepříznivou okolnost, že kursy nákladem stát ním v tecbnologickém museu vídeňském pořádaně, jen německy se konají a dosud jen na malý počei oborů omezeny jsou, žádáme c. k. ministerstvo ob- chodu, by technologickému museu v Praze dalo počelnosti a potřebám živnostnictva českého při- měřených prostředků k rozvinutí časovým poža- davkům odpovídající činnosti vzdělávací a i po- skytlo přiměřených stipendií z prostředků státních ku návstévě kursů pražských. 2. Vzhledem k tomu, že v lechnologickém museu vídeňském nemůže býti té znalosti místních poměrů a že v jednání s jeho odborným personálem se na jazykové obtíže naráží, žádáme c. k. ministerstvo obchodu, by technologické museum v Praze pově- řeno bylo jednáním o žádostech českých živnost- níků v zšležitostech poskytování strojů i půjček z dotace státní a v tom smyslu též zorganisováno bylo 3. Jak c. k. ministerstvo tak i zemský výbot žádáme o co možné urychlení ve vyřizování žá- dostí, akce živnostenské a jubilejního fondu zem- ského se týkajících.
Kutná hoře Praha
21 article
4 V očekávání, že zemská komise živnostenská vzdor prozatímnosti své organisace prokáže v úpravě akce živnostenské zájmům živnostnictva v Čechách služeb velice platných, žádáme zemský výbor krá- lovství českého za brzké uvedení v činnost dotyčné komise s tím výslovným přáním, by jí co možna nejšírší kompetence vymožena a i co možná nej- širší působnost umožnéna byla. V uznání každé snahy poslanectva českého a i toho všeho, co zájmům živnostnictva poplat- ného jím dosaženo, jakož i zásluh komory pražské na zřízení technologického musea, dovoláváme se další podpory těchto činitelů na prospěch co nej- vydatnějšího rozvinutí maloživnostenské akce v všech jejích směrech«.
Čechy
22 article
Předseda řemeslnicko-živnostenské besedy kutno- horské pan Jura dovodil stručným, však důkladným výkladem nezbytnou potřebu starobního poji- šťování živnostnictva. Tento tak důležitý stav má poplatností svou plné zajisté právo, by v invaliditě své aspoň tak byl podporován, jako slav dělnický. Věc provésti by se dala tím, že by všecky stavy průmyslné dle možnosti a majetkových svých poměrů na pojištění své při- spívaly. V řemeslnictvu nebylo by zajisté nikoho, kdo by se této povinnosti zpěčoval. Stane-li se věc zá- konem, dala by se uhraditi čásť nákladu řemesl- nictvem samým, druhá čásť státem, třetí pak z ka- sovních přebytků majetnějších společenstev. Tak za- jisté stav řemeslný došel by zaopatření a podpory pro stáří svých příslušníkův a zabránilo by se tím tvrzení, které tu a tam se prohodí: že co řemeslník, starý žehrák. (Hlučný souhlas.) Rečník končí výklady své doporučením resoluce, navržené poslancem Krejčíkem v zasedání sněmu král, českého z r. 1898. Také tato resoluce — s dodalkem red. St ivína z Prahy, by sněm král. českého byl vyzván, by co nejrychleji postaral se o zevrubnou statistiku živno- stenskou — byla jednohlasně přijata. Závěrečný bod programu tvořila řeč delegáta Zemské jednoty řemeslných a živnostenských spole- čenstev p. red. Kamelského o nulnosti organisace řemeslnictva. Po přesvědčivých výkladech a poznámce p. red. Stivína schválili shro- máždění tuto
Jura Krejčík Kamelský Stivín St ivín Praha řemeslnickýživnostenský beseda kutna
24 article
»Shromáždění uznávají, že by nynější poměry řemesiníků a živnostníků českých ještě hůře se vyvíjely, kdyby tito byli rozptýleni a vzájemně osamocení. Důležité a nezbytné potřeby, z nichž neúprosnou nutností doléhá zvláště potřeba spra- vedlivé změny živnostenského řádu, příměřená úprava úvěru pro maloživnostníky, pojištění ve stáří a vhodná úprava řemeslnických škol, usku- tečniti lze jedině pomocí úplné a všeobecné orga- nisace stavu živnostenského, k níž by všichni pří- slušníci tohoto stavu náleželi, tvoříce tak mocnou a vlivuplnou jednotu, jež dovedla by pak důleži- tému stavu živnostenskému a řemeslnickému pa- třičné váhy a významu dodati. Za středisko takové pro království české prohla- šujeme »Zemskou jednotu řemeslných a živnosten- ských společenstev« v Praze a vybízíme všechna společenstva, jež členy jednoty dosud nejsou, aby důležité povinnosti této v brzku zadost učinila. — Zemskou jednotu společenstevní pak žádáma, aby k dosavadní své úspěšné činnosti, směřující k upev- nění a rozšíření organisace a k morálnímu povzne- sení stavu živnostenského, připojila nadále činnost na poli praktickém, jmehovitě snahu po oživení našich společenstev, jež dosud jsou z veliké části mrtvými tělesy. Jest záhodno, aby řemeslnická společenstva pochopila pravý svůj úkol, aby se jim však také dostalo poučení a rady k plnění těchto povinnosií. Další úkol Zemské jednoty nutno spatřovati v brzkém provedení odborné organisace. kteráž v nynějších obtížných poměrech výdělko- vých jest nevyhnutelně potřebna.
Praha
25 article
Povinností všech řemeslníkův a živnostníků jest, činnost jednoty podporovati; neboť jen takovouto usilovnou všeobecnou činností doděláme se šťast- nější budoučnosti.- Srdečným doslovem skončen byl zdařilý tento sjezd, jehož došly četné pozdravné přípisy a te- legramy- Sokolské slavnosti v severní Moravě. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) —ica. V Zábřehu, 8. září. Prušák, Heřman Brass, pod jehož knutou se celé moravské Němectvo svíjí, nesouhlasil s tím, aby se sokolská slavnost v Zábřehu od- byla v klidu a pokoji, a proto v posledním okamžiku ohlásil na dnešek — slavnost tří- letého jubilea trvání spolku německých to- varyšů. Na hejtmanství neměli však pro po-
Prušák Heřman Brass severní Morava Zábřeh