Periodikum ALTO Viewer

1

11. srpna 1905.

2

Císlo 218.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strang5.

Strang

5 article

k nákupům starého prémiového cukru, jehož cena pohybuje se stále značně pod záznamy nové kampaně. Kromě toho také kontremína, která s úhradou svých závazků v očekávání nižších cen vyčkávala, byla zvyšovanými nabídkami Anglie donucena k nákupům za každou cenu, což při velmi malých již zásobách starého zboží mělo silnější vzestup jeho cen přirozeně za následek. Z této poptávky těžila nepřímo také nová kam- paň. Vývozné rafinerie prodavše granulated do Anglie kupovaly v úhradu surovinu, a když pohotového zboži se nedostávalo, byly ochotnými kupci i nové kampaně jejíž záznamy při malé jen vybídce továren rovněž získaly. Tento vzestup cen dál se až do čtvrtka, nezaraziv se ani ve středu nad dalším vzrůstem hamburských zásob o 22.200 t. (proti 17.120 t. loni), až v pátek učinila mu konec pařížská spekulace. Talo hleděla vy- užitkovati příznivého okamžiku a přikročila proto k vybídce svého zboží, což mělo za následek jen opa- kování letos již několikátě zažitého úkazu. Kupei toliž v očekávání rozsáhlejší vybídky z této strany rázem ustáli v nákupech, čímž pevné smýšlení trhy. jež založeno bylo jen na těchto nákupech, zvrátilo s ihned v chabé.

Anglie Tala

6 article

Velké a pro evropský trh naprosto přebytečné zásoby francouzské představují, jak jsme již něko- likráte byli vytkli, stále kámen úrazu pro další pří- znivý vývoj cen staré i nové kampaně, a jest v nich skryto ještě velké nebezpečí pro situaci trhu, jakmile velké ochranné clo ustoupí malé surtaxe brusselské čímž zachování posavadní francouzské disparity bude nemožným. Pro francouzskou spekulaci nadejde pak smutná chivile bilancování, jehož konečným výsledkem budou ohromné ztráty a četné úpadky. Na našem trhu se surovinou mnohé továrny použily denně sloupajících cen k prodejům jak zbytků starého zboží (jehož bylo u nás v Čechách 1. srpna mimo rafinerie již jen asi 60.000 q proti 200.000 a loni), tak i ku předprodejům nové kampaně; těchto zúčastnily se i továrny moravské. Mimo domácí ra- finerie kupovaly hromadně i vývozci, jelikož oliciál- ním zrušením kontingentního zákona na základě § 14. padly poslední překážky kladené volnému ob- chodu s naším cukrem na světovém trhu. Vzestu na trhu našem byl celkem uměrný pohybům cen na trzích ostatních, neboť vybídka továren nebyla ni- kterak naléhavou, čímž docíleny tu a tam za vý- hodnější vnitrozemské stanice také menší premie.

Čechy

7 article

Po obratech celkem asi 6000 q zboží pohoto- vého r asi 50.000 q na Híjen-prosinec končí trh náš při klidném směru záznamy K 21.40 za zboží pohotové a K 19.65 za novou kampaň v paritě ústecké. Domácí trh s bílým zbožím jest z nedo- slatku poptávky napořád jen vleklý, neboť druhá ruka i maloobchod, ba i domácnosti obmezují se při svých nákupech jen na míru nejnutnější. Poněvadž za to- hoto slavu zásoby mimo továrny jsou všude vyčer- pány, lze se přo září připraviti na rozsáhlý obcho s bílým zbožím, z něhož ovšem těžiti jen budou ny- nější rafinerie. Ceny jsou dosud úplně beze změny. — Na trhu terstském byla po celý týden pro po- hotové zboží velmi dobrá poplávka, kdežto v nové kampani obchod pro vyšší požadavky váznul. Včera placeno tam za centrifugální pilé pohotové K 24. — až 21.50, za segmenty K 26.50 až 27.—, — Trh lon- dýnský v posledních dvou dnech oslabil se jak pro surovinu tak i pro bílě zboží, jehož ceny proti nej- vyššímu stavu z týdne poněkud ustoupily. Rakouský granulated prodáván včera v Londýně pohotový za sli. 10.—, na říjen-prosinec pak za sh. 10.654.

Londýn

8 article

V červenci obnášely na našem trhu prů- měrné ceny: bílého zboží suroviny z Ústi granulat. centr. pilé I. rafinády k orun v červenci: 1903 . . 20.49 22. 76 23.24 84.50 1902 .. 16.62 19.5e 18.76 pd Nov. roku 23.17 84.29 1903 . . 21.81 23.82 1902 .. 17.47 20.80 19.54 84.— Na německých trzích ze všeobecné poptávky získalo a zisk svůj aspoň z velké části podrželo zbož pohotové, jež na konci týdne znamená o 30 fen, výše než před 8 dny, kdežto ceny nové kampaně po ústupu v posledních dvou dnech jsou na stejné výši. Vybídka továren byla i tam jen mírná, neboť četné továrny nepovažují ani dnešní ceny za takové, by k větším předprodejům se ziskem pobádaly. Jako kupec vystu- poval i zde mimo domácí rafienrie vývoz, ač tenta zyhledával se zálibou jen výhodnější pro něj stanice.

e 18.76 84.29 20.80 84

9 article

Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden: 1902 rozdíl 1903 tun tun tun šle Lichta. . .. . 2,384.284 2,440 329 (— 56. 045) dle Czarnikowa . 2,634.700 2,665..099 (— 30.399) Pro nastávající týden možno vzhledem ku př- znivé červencové statistice rakousko uherské a dojista též i německé nadíti se dalšího zlepšení. O řepě znějí poslední zprávy nestejně, většinou však shodují se v tom, že deštivé a chladnější po- časí podporuje zvláště další vzrůst chrástu, kdežto vývoj kořene neděje se stejným krokem. U nás místy jest již citelný nedostatek vláhy, následkem kteréhož list žloutne, jinde však děje se totéž pro přílišn mokro. Slunné a teplé počasí bylo by k dalšímu pravidelnému vývoji řepy již velmi žádoucím. Vý- květlic ukazuje se skoro všude hojně. V Německu dle Lichta stav řepy rovněž se zlepšil až na to, že v některých krajích krupobilí poškodilo chrást. Ve Francii převládalo počasí de- štivé a chladné, jež podporovalo rozmnožení se ple- vele; v ostatních zemích, ač povětrnostní poměry byly podobné, stav řepy jest dosud uspokojivým. Z Ruska potvrzuje se nepříznivý stav cukrovky v ru- ském Polsku, kdežto v ostatních částech jest dobrý. Rozbory řep za poslední týden podávají násle dující výsledky: Průměrná váha Cuker- natost kořene chrástu Severozápadní Čec hy 13.0 před týdnem 10.4 1902 . .. Střední Čechy 12.2 před týdnem 183 348 1902 . . . Východní Čechy: 1903 před týdnem 11.1 1903 1903

Německo Francie Rusko Polsko Čechy východní Čechy

10 title

1902 . .. Celé Čechy

Čechy

12 article

před týdnem 1902 . . Rakousko-Uhersko 1903. před týdnem 1902 . . . Německo:

Rakousko Uhersko Německo

14 article

před týdnem 1902 . . . Francie 1903 . . . před lýdnem 1902 . . . Z kolonií došlé zprávy oznamují celkem pří znivý stav třtinových plantáží; zejmena v Brasili hojnější deště přinesly třtině žádoucí občerstvení takže její stav prý značně se zlepšil. Naproti tomu hlásí se z Nového Jižního Walesu, že třtina ulrpěl tam mrazy, které zejmena v severní cásti způsolnily velké škody.

Francie Wales

15 article

Z trhů oblních. Počasí bylo v tomto týdnu silně proměnlivé. Z počátku bylo jasné a suché, pozdléji na- staly sice četné ale mírné deště, jež měly za následek malé ochlazení. Mlácení obilí je všude v proudu, vý- sledky jsou různé. Kvalitativně jsou výsledky mále uspokojvé. Časté deště poškodily i u pšenice i u ječ mene barvu. Mnoho pšenice je žluté, světlých bez- vadných jakostí ječmene se nedostává. Žita a ovs jsou dobré. Slav vody na počátku stoupal. později pak klesal. Na trzich zahraničních bylo základní smý- šlení pevnější. Zásoby jsou prořídlé a konsumentí musni povoliti malé přídavky. V Americe bylo smý-

16 article Elení rozhodně pevně, ceny pšenice stoupoly. Zda se

Elení rozhodně pevně, ceny pšenice stoupoly. Zda se že se výsledky žní pšenice přecenily. Zprávy novější jsou nepříznivější. Došlo k čelným rozsáhlým koupím úhradním. V Angly byl odbyt příznivější, konsum zasahoval hojněji a smýšlení bylo v souhlase se zprá- vami zámořskými pevné. Ve Francii pšenice rovněž podražila. Zvláště na počátku týdne bylo o ní smý- šlení pevně, později však o něco ochablo. Také na německých trzích byl vliv americký citelným a při lepší poptávce pro spotřebu byly kursy vyšší. Na ostat- ních trzích kontinentálních jest při skrovném obchodě smýšlení pevné. V Pešti byl obchod s hlavními plodi- nami čilejší. Dovoz je při tom poměrně ješlě slabý, ceny stoupají. Pro ostatní druhy obilí jest zájem skrovný. Pro pšenici bylo smýšlení trvale pevné. Mlý- ny, jichž zásoby jsou asi slabé a obchod s moukou se lepší, jevily trvale dobrý zájem, kdežto nabídka zvláště zboží pohotového zůstala slabá a stačila solva požadavkům. Přednost byla stále dávána zboží sta- rému. Poptávka byla dosti čilou a následkem nedo- statku zboží pohotového byla věnována také větší pozornost dodávkám pozdějším a ceny téměř co den stoupaly. Nové zboží podražilo celkem o 10 h, kdežto stará pšenice stoupla o 15 h. Ke konci týdne smý- šlení ochablo a ceny ztratily z docíleného zisku opět 5 h. Celkové obraty obnášely 200.000 q. týdenní dovoz činil 142.000 q, vyvezeno bylo 400 q. S žitem byl po celý týden jen mírný obchod. Nabídka byla dostatečně dobrá, ale poptávka byla slabá a omezovala se téměř výhradně jen na mírné opatřování spotřeby míslní.

Angl Francie Pešť

17 article

Poptávky pro vývoz není. V souhlase s pevným ob- chodem pšeničným ceny však přes to o 5 h stouply a znamenalo K 6.0714—6.271/4. Pro ječmen na kroupy a ke krmení bylo smýšlení dobré. Při dostatečně dobré nabídce ceny dodržovaly. Z Pešti placen byl K 5.50 až 5.80. S ječmenem pro sladovny a pivovary obchod v tomlo týdnu poněkud oživl. Na trhu bylo několik cizích kupců. Předložené nabídky jeví jakost velice různou, barvy ponejvíce žlutě. Zvláště zboží potisské je tou měrou nepříznivé jakosti, že se k vývozu ani nehodí. Dobrou poptávku a čilý odbyt mělo zbožíz dráhy severní, jež jest však na trhu vzácné. Zname- nalo K 7.00—7.75. Jinak prodáván byl ječmen za k 6.25—6.75 a tisský za K 5.50—6.25. Nabídka ovsa byla jen mírná, poptávka pro spotřebu však slab a proto ceny o 10 h klesly. Dle barvy a čistoty byl placen K 5.30—5.65. Kukuřice byla zanedbávána. Po- ptávka po ní je slabá a vlivem chabého trhu termi- nového klesly ceny asi o 10 h. Z Pešti placena byla K 6.15. S řepkou byl obchod skrovný, smýšlení při zdrželivosti kupců chabé. Nově zboží znamenalo K 10.50—11.00 parity peštské. Terminová řepka trvale mdlá a znamenala K 10.80—10.85. Lníně K 11.25. K otázce cukerní. V sobotu konaly se, jak jsm již oznámili, v ministerstvu financí porady mezi zá- stupci rakouské a uherské vlády o olázce cukerní. Dopoledne trvaly více než tři hodiny a odpoledne bylo v nich pokračováno. Jak se proslýchá, neměly porady ty dosud výsledku, nýbrž bude v nich ještě pokračo- váno buď ústně v Pešli anebo výměnou nol. Zdá se.

Pešť 7.75 parita

18 article

že dohodě brání ještě různosti zásadní, souvisíci zejmena s otázkou, v jaké formě má býti surtaxa v Ra- kousku vybírána. Jde o to, má-li se tak státi předlohou parlamentu anebo císařským nařízením. Uherský mi- nistr financí Lukacs odjel ještě včera po schůzi po- slanecké sněmovny do lšlu, aby tam konferoval s ra- kouským ministrem financí drem. Böhmem-Bawerkem o otázce cukerní, jež musí býti vyřízena ještě před 1. zářím. V tomto týdnu bude se konati schůze rafi- nerií, na níž má býti usneseno, zdali má býti sdru- žení společné prodejny ještě po měsíci září prodlou- ženo o další rok. V kruzích interessovaných má se za to, že se tak stane, byť i nebylo vyloučeno, že ně- které rafinerie ke sdružení prodejny nepřistoupí. Ra- finerie převorská zůstane asi následkem svých vyšších požadavků, jež jí nebudou povoleny, mimo kartel rafinerif. Je také pochybno, zdali rafinerie kutnohorská ke kartelu přistoupí. S eventualitou, že tyto rafinerie ke kartelu nepřistoupí bylo vlastně již v kruzích rafinérských hned napřed počítánoa v poslední době byly vlastně činěny jen pokusy, od- straniti potíže ještě s jinými rafineriemi, totiž s pře- rovskou, domažlickou a v Kostelci n. L. Dle dosavad- ního stavu se asi přerovská rafinerie nepřipojí. Rafi- nerie v Kostelci n. L. položila požadavek, že napřed

Böhm Bawerk Kostelec Kostelec můj Rafi

19 article

musí všechny ostatní rafinerie prohlásiti své přistou- pení ke sdružení, a že teprve pak a to za předpokladu, že jí bude povolena vyšší kvota kontingentu, ke sdru- žení přistoupí. Rafinerie v Domažlicích žádá rovněž vyšší kontingent, dovolávajíc se své arciť méně příz- nivé situnce. V Praze bude prý zřízena filiál ka ústřední prodejny. Četné surovárny pomýšle, na výrobu cukru pískového pro domácí spotřebu. Sdru žení rafinerií zahájí asi proti těmto cukrovarům boj a aby jim učinilo zásobování trhu domácího nemož- ným, bude prý doma prodávati cukr pískový za ceny vývozní. Některé surovárny činí akci za účelem sta- novení minimální ceny, za kterou se má prodávati rafineriím surovina. Stoupání přijmů severní dráhy císaře Ferdinand. Severní dráha císaře Ferdinanda vykazuje v příjmech za dopravu osobní i nákladní dosud dosti značné stoupnutí. V dopravě osobní, pokud se týče počtu dopravených osob, je dosti znáti nepříznivý vliv daně z jízdných lístků, zvláště v dopravě místní, tedy na kratších tratích, kde mnoho jízd dříve podnikaných odpadlo. V dopravě osobní dopravila severní dráha císaře Ferdinanda v r. 1903 až do konce červenc 6,054.234 osoby, v soudobí r. 1902 7,911.482 osob. tudíž v prvních sedmi měsících r. 1903 o 1.857.248 osob čili asi o čtvrtinu méně než v soudobí loňském.

Ferdinand Domažlice Praha

20 article

V příjmech se však tento úbytek dopravy osobni ni- kterak nejeví, poněvadž byl osobní tarif na severní dráze cisaře Ferdinanda zvýšen. Přijmy za dopravu osobní naopak i při skrovnější frekvenci stouply a obnáší až do konce července 1903 K 9,965.000 proti K 9,657.000 v soudobí loňském, tudíž víceo K 308.000. Také za dopravu zboží přijala severní dráha Ferdinandova více. Do konce července 1903 dopravil 7,655.000 tun zboží proti 7,380.000 tunám v prvních sedmi měsících roku loňského a přijala za dopravu tu 37,333.000 K proti K 36,055.000 v r. 1902, tudíž okrouhle více o 1.3 millionu korun. Statistika dopravy zboží jest hotova až do konce března, ale lze i z tohoto poměrně krátkého období souditi o dopravě jednoti- vého zboží po dráze císaře Ferdinanda. Stoupnui dopravy zboží záleží v první řadě v silnější dopravi uhli. V prvních 3 měsících r. 1903 bylo dopravene 1,618.000 tun uhlí proti 1,457.000 tunám uhlí v prvním čtvrtletí 1902. doprava uhlí stoupla tedy o 161.000 tun. Vzrůst ten vysvětluje se podstatně vější spotřebou uhlí pro domácnost následkem tuhé zimy, poněvadz stoupla zvláště doprava uhlí hornoslezského. V prvních 3 měsících r. 1903 bylo dopraveno uhlí hornoslezského 520.000 tun proli 427.000 tunám r. 1902. Doprava železa a zboží železného zůstala celkem nezmě- něna. Obnášela 85.000 tun proti 78.000 tunám v r 1902. Doprava obili činila do konce března 186.000 (+ 17.000) tun. Značné sloupnuti v prvních 3 měsících vykazuje doprava svítiva 113.000 tun proli 84.000 tunám. Také doprava dřívi stoupla z 195.000 tun na 223.000 tun. Klesnutí vykazuje doprava eukru jež činila 116.000 tun proli 142.000 tunám loni.

Ferdinand

21 article

Zpráva jednoty chmolažů v Žatci. Povětří měsíce srpna jest až po dnes vývinu květu a dozrátí chmele velmi nepříznivé, čímž naděje na poněkud obslojnou žeň jest velmi pochybná. Mimo to nejsou ani vyhlídky na sklizeň v Německu skvělé, jak zprávy oznamují Mnohé jsou zúmyslně tak sestaveny, aby působily před časem na utvoření ceny českého chmele, což se jim ale letos sotva asi podaří. Jedna bavorská zpráva sděluje, že počasí není příznivo a že by byl nejvyšší čas, aby nastalo lepší počasí, má-li žeň býti dobrá Máme zprávy z různých krajů chmel pěstujicích. Tak na příklad jedna zpráva zní: Spála se množi pováž- livě. Ze Špaltu: Opozděné chmelnice nemohou se zotaviti. Všechny tyto zprávy se v tom shodují, že se letos tolik nesklidí, jako loni, Hřebas by se množství ještě udati nemohlo. Z uvedeného nemohou si pěstitele aspoň částečný obraz učiniti o nastávajícím obchod a my neopomeneme všecky změny, které by na ol- chod působiti mohly, zavčas oznámiti. O žateckém chmeli můžeme dosud tolik říci, že bude míti dobrou jakost a mnoho lupulinu. Ze Spýru, dne srpna 1903 se oznamuje: Chmelnice poskytují nástedujícího obra- zu: Chmel je zde veden skoro vesměs na tyče, až na malé výjimky drátěnek; skoro polovina chnielnic jest. kde nedosáhl chmel tyčí, takže špičky tyči jeví se holé a i na těch, co dosáhl výše tyči, jsou odnože je- nom dole, nahole jsou odnože velmi krafounké anel docela žádné, jest tu slabý climel tyčový. Plných chimelnic jest velmi po řídku a to skoro jenom v obc Sandhnusenu. Ve veliké většině chmel teprv kvele a jest zpozděný, v Sandhausenu přechází květ někte- ných chmelnic o hlávku. Ve vesnicích Walidorlu 12.9 12.7 11.0

Žatec Německo Spýr

22 title

TeTegenu na nioliých chmetncích jeví se snčdi vka,

23 article

která prý se objevila před 3—4 dny a rychle pokra- čuje. Dne je zde citelné chladno, teploměr o 10. hodině ukazoval 11° R. Před tím i včera byly ještě veliké deště. Sklizeň bude vesměs menší než loni. V téže obci jedni dohadovali sklizeň o něco menší nežli loni. jiní o mnoho menší, pravíce, že bude málo více než polovina, v ostatních obcích odhadují vesměs sklizeř menší nežli loni, někteří polovici, někteří i méně předpokládajíce příznivý čas pro vzrůst. Velmi mnozí obávají se, bude-li studeno, že chmel bude míti samé veliké hlávky listím prorostlé. Nejslabší chmele jsou v obci Hockenheimu. Dle sdělení pěstitelů chmele jsou též velmi slabé ve Wietlochu, který byl loni po- škozen povodní a letos zůstaly tam keře chmelové velmi slabé. Rozloha chmelnic jest zde značně menší nežli bývala, ježto následkem malých cen v posledních letech velmi mnoho chmelnic vykopáno. Nově sáze- ných chmelnic není. Z Kostnice, dne 3. srpna 1903 Chmele jsou zde prostředně slabé a též velmi slabé Na některých chmelnicích došplhaly chmele výše tyčí na mnohých ale, a to na většině, jest viděti holé vršky Odnoží jest krátké, zejmena v hořejší části chmele Chmel kvete a množství sklizně záleží na tom, jak se hlávka chmele vyvine, které dříve trpěly černí, jsou nyní čisté, avšak mšice, ač v menším množství, maj dosud. Mnozí mají za to, že docíli sklizně loňské ale též jsou mnozí, kteří domnívají se, že bude sklizen tato o něco menší, ježto i roku loňského byla v El sasku v celku malá úroda. Z Oberhofenu a z Bischwei- leru oznamují, že v případě, že hlávky dobře odkvetou docíleno bude sklizně loňské. Jsou i hlasy, že o něce málo bude převýšena a naproti tomu nechybí zase takových, že sklizeň bude menší loňské, ježto každý posuzuje stav chmelnic dle svých pozemků vlastních.

Chmel Hockenheim Oberhofen Bischwei

24 article

Avšak i ti, co posuzují nejpříznivěji stav chmelnie zdejších, jsou toho náhledu, že Elsasko v nejlepším případě docílí poloviny průměrné sklizně. Z Hořo- vie: Chmel se nezlepšil, saze jsou ve všech chmel- nicích kromě těch, které poslední vyrostly. Většina chmelnic neponese ničeho, ostatní jen velmi málo- V Horosedlech naděje na sklizeň se nezlepšily a i ze chmelnic pozdnějších lze jen slabou sklizeň očekávati. Avšak již dnes se může s jistotou tvrditi že chmel bude letos dobrý, ba velmi dobrý, poněvad se hlávky vzdor chladnému počasí dobře vyvinuly Z Malé Černoci: Na výšinách položené chmelnice se poněkud zlepšily, kdežto v nížinách (a ky jsou u nás ve veliké většině) nedají letos žádné sklizně. Ze Zei- če: Co po hmyzu a po suchu u nás zbylo, to zničí po několik dní vanoucí vítr. Chmelnice jsou čím dále tím horší, a dvě třeliny neponesou ničeho. Sebe lepší počasí již ničeho nezmůže. Z Oblatu: Slabé deště mohly jen málo prospěti, protože chladné noci škodily vývinu rostliny. Polovice chmelnic neponese zhole ničeho, druhé jen málo (asi 10—15 kop 1 cent), zů- stane-li povětří příznivé. Z Nehasic, dne 3. srpna 1903. Oněch několik málo chmelnic, které dosud byly od sazi ušetřeny, mají hlávky, které se dobře vyvíjej a slibují dobrou jakost. Na slabých odnožích špatných chmelnic ukazuje se slabý květ. Odhadnouti dosud nelze. Ze Skupic. dne 5. srpna 1903. Od poslední zprávy zhoršily se vyhlídky na sklizeň. Loňská žeř byla již o 45% slabší než předloňská, a pozorujeme-li stav rostliny letos, dojdeme k úsudku, že letošní skli- zeň bude o 902% slabší než loňská. Z Friedrichs- hafenu, dne 4. srpna 1903. Chmele jsou nejlepší v okolí Tehlnange. Jsou zde skoro samé drátěnky.

Chmel Hořo Malá Černoc Zei Nehasice Skupice Friedrichs cent

25 article

Pěstují zde několik odrůd chmele. Rannější druhy trpěly z počátku černí, ale záhy přišlé deště jim po- mohly, jsou však oproti loňsku slabší. Nahoře mají kvěl, dole zralé hlávky. Část chmelnic v krajině po- horské je slabší, protože utrpěly před několika týdny krupobitím. Pozdní chmele jsou pěkné. Obvod zdejší vydal loni 17.000 centů, letos dá 24—/% loňské skliz- ně, t. j. polovici normální úrody. Pozdní druhy jsou v plném květu a slibují dosti značnov úrodu. Z Hři- vic, dne 31. července 1903. Chmele, nákazou stížené, zůstanou pro letošek jistě zničeny. Několik chmelnie se zmladilo, ale mnoho na nich nenarostlo. Slibné jsou pozdní chmele, které nebyly zasaženy kroupami dorostly již drátu, dostaly odnože a jsou v nejlepším květu. Studené a větrně počasí hrozí i tuto poslední naději pokaziti. Jista jest, že letošní sklizeň bude velmi slabá. Z Rotenburgu, dne 5. srpna 1903. Chmele jsou zde vedeny vesměs na tyčích a z jara trpěly su- chem, hmyzem a černí. Zde jest vesměs pozdní druh chmele. Deště, dostavivší se počátkem července, pro- spěly vzrůstu a chmel se opět zmladil. Vzdor tomu je skoro vesměs viděti ve chmelnicích holé vršky tyčí Chmel má hořejší odnože velmi krátké a v nejhořejší části žádné. Nyni jest v květu. Sklizeň loňského roku byla zde dobrá, letožního roku se čítá 14—1/2 sklizně loňské, a to jen v případě, jestli se nasázený květ dobře vyvine.

Chmel hře Rotenburg cent

26 article

K dohodě bnědouhelné. Jak jsme již oznámili čítá konvence hnědouhelná 32 členy s celkovým tě- žebním kontingentem o 1,218.960 vozích po 10 tu nách, z čehož vypadá: na skupinu Petschkovu . 555.575 vagonů » , Weinmannovu 262.793 na ostatní doly . . . . 430.592, Jednotlivé společnosti a doly zúčastněny jsou na konvenci v tomto poměru: vagony po 10. 1. mostecká společnosť uhlářská. . 179.65 doly osecké . . 133.75 2. severočeská společnosť uhlářská 152.93 50.557 3. Victoria a Habsburg . . . .

Petschkův Weinmannův Habsburg Victoria

27 article

22.489 4. Austria . . . . . . . . . 16.188 5. Theresia . . . . . . . . . 6. těžařstvo brušských dolů . . . 135.60 ostalní doly 43.987 7. těžařstvo v Chotovinkách (Va- 25.325 lerie) . . . . . . . . .. 8. doly Grohmannovy . . . 22.86 9. ducheovsko podmokelská dráha 15.397 9.972 10. doly knížete Ci ryho . . .. 9.622 11. těžařstvo Eleonora 1 . . . . . 51 171 12. D xer Kohlenverein . . . .

Grohmannův Eleonora Chotovinky Virginie Austria

28 article

10.815 13. Richard Hartmann . . . .. 41.550 14. těžařstvo Brilannie . . . .. 42.06 15. Baldanf a Rudolph . . . .. 16 doly hraběte Sylva Tarouccy 32 956 20. 300 7. těžařstvo Florentini . . . . 7.250 18. Koruní princ Rudolí 35.000 19. Wiener Kohlenindustrie- Verein 28.931 20. Laxonia a Washington . . . 20 857 21. Elly . . . . . . . . . . 20.000 22. těžařstvo »Saxonias . . . . 9.997 23. Dreieinigkeit . . . . . . . 9.700 24. důl Janův, Most . . . . . . 18.847 25. Adolf Schneider . . . . . . 12.544 26. knižecí Lobkowické doly . . 11 500 27. Pražská úvěrní banka . . . . 8.700 28. důl Frauenlob 6.288 29. S. Kann, František Joseí . . . 5.480 30. Friedrich . . . . . . . . 31. Frant. Jos. Fügner . . . . . 2.502 32. těžařstvo Anna . . . . . . 1.137 Konkurs. Z Jihlavy se sděluje, že na tamní firmu Bratří Kleinové, továrna na obuvnické potřeby, byl prohlášen konkurs. Dobytčí trh ve Vysokém Mýtě bude se konati dne 17. srpna 1903 (pondělí) a výroční trh dne 18. srpna 1903.

Hartmann Brilannie Baldanf Rudolph Taroucca Florentin Ella Janův Schneider S Kann František Joseum Friedrich František Fügner Anna Klein Washington Most Jihlava Vysoký Mýto úvěrní banka Rudolit 35.000 Wiener KohlenindustrieSF

29 article

Trhy peněžní. z. Z Vidně, 10 srpna. (Telfgr. »Nar. Listů Denní bursa. Na dnešní burse bylo stnýšlení příznivější, k čemuž přispěly hlavně koupě některých kulisních papírů, z Pešti podnikané, uváděně v spojení s dnešním posuzováním politické situace uherské. Zvláště z počátku, kdy podnikány v kredil- kách nejen peštské koupě, ale též místní úhrady. býlo smýšlení velmi čilé za korsů všeobecné zlepše ných. Prstože však z burs zahraničných došly zprávy chabější, nastala později reserva, takže původní zisk přišel ponejvíce u některých hodnot na zmar. Obě kreditky naposledy proti včerejšku nezměněny. Bodeno kreditky zlaciněly. Na trhu dopravním značně zdra- žily akcie severní dráhy. Paroplavební se zotavily. stální a jižní nepatrně změněny. Ze železářských zlepšeny podslatně pražské, kdežto alpinky zanedbá- vány. Turecké losy pevné. Na ukládacím tehu čilejší poplavka po renlách. Devise a valuty trochu zlaci- něly. Na trhu eskomplním nesnadnější. x. Z Vidně, 10. srpna. (Telfgrm »Nár. Lislů«. (Večerní bursa.) Kreditky 661.25 (po —.. —) uherské kreditky 731.—, anglobanka 273.50, bankovni jednola 475.50, unions a 524 —, länderbanka 409 50 státní dráha 667 50, jižní dráha 80.75, polabskád

Nara Pešť

30 article

425.—, severozápadní dráha 483.—, turecké tahákové 363 50, rýmavsko-muráňské 450.50, alpinky 361 50 květnová renta 100.35, uherská korunová 98 90 turecké losy 119.25, marky za hotové 117..46, na ultimo 117.41. Smýšlení chabé. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 109 hol. zl. K 198.37 1e . 198 571/2, Amsterodam na delší lhůty —.—, —. Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.— —.—, Německo šeka krátké lh. za 100 mk. 117.421/2, 117 60, Německo na delší lhůty 117.45. 117.70, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 289271/2, 239.50, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.- —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.10, 95 30, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. ——.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. 95.171/2, 95 30, Paříž delší lh. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.121/2, 95.271/2, na delší lh. —.—, —.—, Švýcarý šek a kr. lh. —.—, —.—, na delší lhůty —.— Z Vídně, 10. srpna. (Závěrečné úřadn kursy.) Únorová renta . 100 95 Ivovskočernovická 578 50 100.35 spol. st. dr. rak. uh. 687.50 květnová » .

Amsterodam 198.37 1 e Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Vídeň Italia šek

31 article

100 25 červenc. » . jižní dráha . . 80.50 řijnová . 100 95 štyrsko hr.-köll. . —.— 120 80 rakouská a zlatá severní dráha . 5460.— » » kor. 100 65 rak. severozáp. dr. 433.— uherská » zlatá 119 95 pardubická dráha —.— 98 95 polabská dráha . 425.— » kor. 92.95 česká sev. dráha. —.— rak. invest. renla uher. , 90 25 buštěhradská A . 2350.— B . 983 — 4o zást. listy Hyp. pražsko - ducheov. 201.50 banky král. č. duchcov. podmok. 480.— 31/2% zást. I. Hyp. ústecko-tepl. dr. . 2250.— banky král č.. dunaj. paroplaveb. 865.— 4% kom. dluhop. rakouský Llovd . 718 — Zem. banky kr.č. turecká labák. rež. 363 25 4% žel. dl. úpisy 356.— rak. zbrojovka Zem. banky kr.č.

doktor 201.50 banka

32 article

Rudolfova hut státní losy 1854 361.5 alpská montan. sp. 450 50 rým.-muráň. spol. po 500 zl. . 253 — po 100 zl.. Poldina hut 1630.— státní losy 1864 praž. želez. sp.. 1060.— česká montan. sp. losy úvěrního úst. Daněk vídeň l. komun. 207.— západočeská ubl. lisské losy .. severočeská uhl. turecké losy 645.— mostecká uhl. sp. rak.-uh. banka . vídeň. stavební sp. 156.— rak. úvěrní ústav 742 — Schodnica . .. b. anglo-rakouská 524.50 peštská vagonka. vídeňská unionka devisa německá . 117.47 409.— b. pro země rak. 95.20 » pařížská 730.— uh. úvěrní banka » curvšská . 95 10 475.— bank. jednota .. » londýnská 239 2 914.— r. úst. pro úv. poz 19.0 dvacetifrank . česká b. Union . marka papírová . 117.47 Živnost. banka 253.— roln. úvěr. banka 320.— rubl Eskontní sazby 21/4—33/4 procent. Následkem nedostatku podnětů klidné. V Praze, 10. srpna. (Pův. zpráva »När. Listů«. Dnešní bursa minula zcela bez obchodn a podáváno pouze za akcie Živnostenské banky za K 251.——. České banky »Union« K 245.—, strojírny Daňkovy K 361.— akc. továrny na vyrábění uměl, hnojiv v Kolíně K 325.—, České průmyslové banky K 404.— peněz. Ostatní papíry zůslaty nepovšimnuly. Officiální záznamy znějí:

Poldin Daněk När Daňkův Rudolfov Praha Kolín úvěrní banka živnostenský banka Český banka Český průmyslový banka dvacetifrank

33 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 „ Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1866 » » Teplice r. 1987 » » Smichova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. „ „ » » mel. úpisy „ , „ » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy by- poleční listy důchodkové. Buštěhradská dráha .. dlo. „ 1872 Místní dráha Německý Brod Humpolec. . . . . Česká montanní Em. 1896 Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko teplická dráha . .. Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit. B. Duchcovsko- podmokelská dráha Pražská apol. paroplav, po Vltavě a Labi. . . . . Akc. tov, na um. hnojiva v Kolíně Pudolská cementárna . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje I. čes. akc. spol. továrna na orient. cukrovinky a čokoládu . . .

Smichův Daněk Ruston Č . Budějovice Teplice Čechy Brod Humpolec Morava Vltava Kolín Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Pudolský cementárna Český akciový . pivo

34 article

Berlinská bursa, 10. srpna. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Zpráva o zavraždění ruského konsula posuzována byla vzhledem k dosti pevným zázna- mům vídeňským poměrně klidně, předce však zů- stala spekulace zdrželivou a podnikala spíše prodeje aby se zbavila závazků. Tím ovšem se konkursní niveau oslabilo, ale jen mírně. Banky a hodnoty dopravní zůstaly skoro nezměněny, toliko Kanada vzhledem k novo-yorským zprávám kolisala. Báňské hodnoly ve volném obchodě asi o 19% nižší. Slabé smýšlení bylo trochu více ználi na trhu kasovním, kde kursovní ústupky obnášejí až 3%. Renty klidné. Soukromý diskont nezměněn 3.25%. První citry znamenají zadáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 208.—, 207 87, Dískont 187.50, 187.25, Německá banka 212.20. 212.—, Ob chodní společnost 154.25. 154.—, Drážďanská banka 147.50, 147.—, Spanělské exterieury 91.—, 91.—- 79.50, Lauřina huť 220. 25, Bochumské ocel. 179. 40, 1 220.25, Dortmund. Union lit. C. 83.75, 83.50, Hlar- 179.—, Gelsenkirchenská penská uhl. spol. 178.80, uhl. spol. 182 25, 182.50, Hibernia 178 25, 178 — Consolidace 387.—, 387.50, Severoněmecký Lloyd 98 90, 99 —, Packet 101.60, 101..50, Kanada 117.40 118.—, Transvaal 166.25, 166.25, turecké losy 130 10. 129 50. Z kasovních papírů: Concordia 295.—, Esch weilské 223.—, Geisweidské 161.—, Hochdah! 164 75. Katovické 204 75, Wilhelm 220.—, Phönix 136 50 Rh. Stahl 168.—, Schalker Gr. 407 —, Westfali 132.—, Orenstein 147.25, Rh. Metali 70.—, Haspen 164.—, Donnersmark 215.—, Huldschinský 10 8.— Vulean 205.90, Bismark 230.—, Caro 101.—, Hoesch 169.— Georg Marie 110.—, Königsb. 157.——, Nord- stern 253. 75.

Esch Wilhelm 220 Stahl Cara 101 Georg Marie Kanada Dortmund Hibernia Transvaal Hochdah Orenstein Nord německý banka 154.25 drážďanský banka Lauřin huť 220 Hlar Schalker Gr . 407 Westfat 132 Packet 101.60 Concordia 295 Geisweidský 161 Phönix 136 50 loupen 164 Donnersmark 215 Huldschinský 10 8 Bismark 230 Hoesch 169

35 article

Dodatečná bursa. Z Berlína, 10. srpn (C.-B.) Kreditky 207.90, státní dráha 143 —, jižní dráha 17.—, diskonto 187.20, německá banka 212.— obchodní b. 153.90, drážďanská b. 147 10, darm- šladtská banka 136.20, národní banka 120.—, dráha Dortmund—Gronau —.—, Henri 105.90. Transvaal .—, Kanada 117.90, Gotthard. 191.10, Llovů 98. 90 P cket 101 60. — Za hotové: Lauřina huť 2201.20 dortmundské 83.40, bochumské 179.50, gelsenkir chenské 182.60, Ilihernia 178 —, harpenské 179 10 Consolidace —.—. Smýšlení klidně. Z Berlína, 10. srpna. (0 1 hod. 15 min. odpoly Kreditky 207.60, státní dráha 143. —, lombardy 17. 10. Smýšlení chabé. Z Frankfurtu, 10. srpna. (Tel. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 207.60, akcie společnosti státní dráhy 142 80, lombardy 17.10, papírová renta 101.—, stří- brná renta 100.90, zlatá renta 102.80, uherská zlatá renta 101.05, uh. korunova renta 99.30, 40 rak. korun. renta 100 80. Smýšlení slabší. Z Frankiartu, 10. srpna. (Dodateč. bursa.) Úvěrní akcie 207.60, státní dráha 142 80, lombardy 17.10. Z Pařiža, 10. srpna. (Počáteční bursa.) 3proe. renta 97.77, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabé. Z Pařiže, 10. srpna. (Telegraf. závěrečné ko rsy) 3proc. umořitelná renta —.— 3proc. renta 97.80, 31/zproc. renta —.—, italská renta 102 47, rakouský pozemkový úvérní ústav —.— státní dráha —.—, lombardy —.—, směnky na Londýn 25.14, rakou- ská zlatá renta 103 20. uherská zlatá renta 101 80, otomanská banka 588—, tabáková režie 396 —, tu- rocké losy 126 25. Smýšlení chabé.

Henri 105.90 Berlín Dortmund Transvaal Kanada Gotthard . 191.10 Ilihernie Frankfurt Frankiart Pařiža Pařiže Londýn národní banka 120 Llov 98 Lauřin huť 2201.20 Consolidace

36 article

Trhy na zboží. Pražská plodinová buzsa, 10. srpna. Obili. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 1902 78—80 kg K 8.—, 8 20, uherská 1903 77 81 kg 8.50, 9.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakosť 77 kg 8.35, 0.—, česká stará 7..95. 8. 45, vadné jakosti 0.—, 0.—: žíto české 1902 jakosti 71—75 kg 6 90, 7.25, české 1903 71—75 kg 6.90 a 7.25; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 8.—, 8.20. první jakosti 7.60, 775, střední 7.30, 7.40, merkantilní 7.—, 7.10 ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlik 1902 6.45, 6.50, prima 1902 6.30, 6.35, merkantilní 6 20, 6 25, k setí 0.—, 0.—, oves vadný 6.05. 6. 15, kukuřice uher. 1902 7.55, 7.60, cizozem. 7. 35 7 50. cinquant. 1902 K 820 8.30; vikev česká 7 40, 7 50, haličská 6 90, 7.—, uher. K 0.—, 0 —, pohan ka 0—. 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 27.50, 28.50, č. 1 26.50, 27.— č. 2 25 50, 26.—, č. 3 23.50, 24 —, č. 4 22.5), 23.—, č. 5 21 50, —.—, č. 6 19.50, —.—, č. 7 17 50, —.—. č. 8 14.—. —.—. Žitná mouka č. I. 22.—, —.—, č. II, 21.—, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—. —.- Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.70 hrubé 10. 50 10.70, otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 28.—, 29 —. prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B. 39.50, čís. 3/0 39.50, čís. 20 38.50, čís. Ú 37.50. čís.1 35.50, čís. 2 34.50. čís. 3 33.50, čís. 4 32 50. čís. 31.50. čís. 6A 30.50, čís. 73 28.—, č. 8A 26. 50, čí.

moravský kg 90 26.50

37 article

9A 24.—, zlom 22.50. Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimní suchá 1902 —.—, 11.50, zimní suchá 1903 11 20. 11 30, zimní mokrá 1903 10.70, 11.—, mák modrý český 25.50, 26.—, modrý ruský 2550, 26 —, kmín český —.— holandský 26.—, 27 z, jetel bílý 58.—, 74.—, žervený —.—, —.—, růžák 16.—, 19.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská 10.25, 11.—. lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)

9 A kg

38 article

99 65 93.40 9960 99.60 170— 154.— 183 50 246 — 436 — 460 — 156.— 11950 660 75 273 25

40 article

Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—, —.—, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žlutý 10.—, 11.—, k vaření zelený 12. —, 13.—, ke krmení 0 —, —.—, čočka 12.50, 16.—. Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české K 12. 25, 14.—, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 19.50, srbské —.—, —.—, višně 41.50, 46 —, třešně —.—, —.—, hrušky 19.—, 26.—, křížaly 10.75, 12 25. Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno l- sované K 2.80, 3.30, nelisované 2.80, 3.30, cizí 0.—, 0.—, sláma cepy mlácená 1.60, 1 70, ke krmení 1.30, 1.40, ke stlaní 1.30, 1.40, cizí 0.—, 0.—. Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub. —, —.—. 10j —.—, —. —. 67 —, 68.—, sádlo amer. penln

Švestka český K kg Viktoria

41 article

sboší 98.20

42 article

ObIlí. M. Z Vídně, 10. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«. Plodinová bursa. Jako obyčejně na počátku týdne též dnes byl obchod klidný. Pšenice za ceny sobotní, jemné druhy žita byly prodávány o 5 haléřu lacinější, proto že nabídka byla větší, než poplávka. Ječmen byl dnes klidný. Nabídka dostatečna za skrovné poplávky. Oves nezměněn. Kukuřice se upevnila zdra- Žením z Pešti oznámeným. Znamenala: pšenice slo- vácká nová 7 65, 8.—, pšenice báčská 7.50, 8.05, žita stovácké nové 6.55, 6.65, žito nové rakouské 6.45, 6.70, ječmen moravský 6.—, 0.—, ječmen slovácký 0.—, 0.—, kukuřice uherská stará 6.55, 6.75, cinquan- tin starý 7.50, 8.—, oves uherský špatně jší 5.75, 6 60, řepka pohotová 11.—, 11.40. Z Vídně, 10. srpna. (C.-B.) Plodinová bursa. Pše- nice tisská stará 8.35, 8.65, nová 0.—, 0.—, banátská nová 8.25, 8.45, slovácká 7.65, 8.—, nová 0.—, C. —, Smýšlení klidné. Žito slovácké 6.55, 6.60, nové pešt- ské 6.50, 6.70. Smýšlení ochablé. Ječmen moravský 7.15, 7.90. Smýšlení upevněné. Kukuřice uherská 6.50 6.70, cinquantinská 0.——, 0.—. Smýšlení upevněné.

Ječmen Vídeň Pešť Pš slovácký 6.70

43 article

Oves uherský prostřední. 5.90, 6.10, uherský prima 6.30, 6 60. Smýšlení upevněné. Repka 11.40, 0.—. Smýšlení klidné. Počasí větrné. Z Pešti, 10. srpna. (Telgr.) Pšenice na říjen 7.31, 7.32, pšenice na duben 7.55, 7.56, žito na říjen 6 13, 6.14, žíto na duben 6.37, 6.38, oves na říjen 5.33, 5.34, oves na duben 5.57, 5.58, kukuřice na srpen 6.12, 613, kukuřice nová na září 6 13, 6.14, kukuřice na květen 1904 4.96, 4.97. — Nabídky pšenice mírné, koupěchtivost nezměněná, smýšlení mdlé. Obraty činily 30.000 q. Ceny o 5 haléřů klesly. Žito a oves zlaciněly o 5 haléřů. Trh terminový byl zahájen smýšlením mdlým. Kursy v dalším průběhu povolily. Později se opět poněkud zolavily. Počasl krásně. Z Berlína, 10. srpna. (Telegram) Pšenice pevná, na září 163.50, na říjen 164.25, na prosinee 164.75. Žito pevné, na září 134.—, na říjen 135. 25, na prosinec 136.—. Oves upevněný, na září 128.75, na prosinec 129.75. Kukuřice chabá, na září 117. 25, na prosinec 117.—. Krásné. Z Hamburku, 10. srpna. (Tigr.) Pšenice upevn. meklenburská 165.—, 168 —, žito upevn., holštýnské 135.—, 145.—, žito ruské upevn., 102.—, 106.—. Podasí: deštivé.

Pešť Berlín Hamburk

44 article

96.75 96.65 97.40 106.— 105.— 100.— 93.50 101.2 99.60 99.60 100.25

45 article

101.— 94.50 102.25 100.60 100. 6 99.60

46 article

100 60

47 article

101.25 100.—

48 article

99.50 97.50

49 article

98.50 245.— 404.— 320.— 560.—

50 article

246.— 406.— 322.— 580.— 251.— 2250 372.— 2350 983.—

51 article

253.— 2270 376.— 2370 987.— 325.— 345.— 361.— 1630 370.—

52 article

1640 215.- 220.—

54 article

—n— V Praze, 10. srpna. (Původní zpráv »Národ. Listů«.) Surovina. V sobotu na večer ústup cen na zahraničných trzích se za- razil, takže při zahájení dnešního našeho trhu dopoledního podáváno za pohotové Ústí K 21. 40 a za říjenprosinec K 19.65, později pak po dojití celkem nezměněných záznamů německých o 5 hal. více. Odpoledne došlé depeše zněly opět klidně při stejných cenách; pouze Londýn zvýšil svůj záznam pro pohotovou surovinu. Naše bursa končí na to při ustáleném směru cenami K K 21 60 za zboží pohotově a K 19 70 za říjen- prosinec fco. Ústí. Trh s bílým zbožím jest trvale nehybný a placené ceny beze změny. Uherskými číslicemi doplněná červencová statistika rakousko-uherská vykazuje následující číslice v hodnotě surovinné: výroba 4592 tun (loni 7297 tun), vypraveno k vývozu 85.316 tun (48.759 tun), spotřeba 33.496 tun (35.000 tun), zásoby 1. srpna 151.711 tun (271.011 tun); zásob ubylo v červenci 114.220 tun (loni o 76 198 tun). Uřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za 100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad Labem ze slanice K 21.60, —.—, z Ústí nad Labem přístaviště 21 60, —.—, z Prahy —.—, —.—, z Praby- Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína —.——, —.—, z Pardubic —.—, —.—, z Kralup —.—, —.—, Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stan. na červenec —.—, z Ústí z příslaviště na červenec —.— —, na říjen-prosinec 19.70, 19.85. Z Hamburku na červenec —.—, —.—. Zadní výrobek z Ust nad Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro- cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg; pohotové zboži: rafináda I. 84.50, 85.50, raf- náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální 83. 50, 34.50,

B Cukr Praha Londýn Ústí Ústí nad Labe PrabaKarlín Kolín Pardubice Kralupy Hamburk kg