Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

6. prosince 1907. Císlo 337.

4 article

koliv strannickému vlivu. Musi však se také ohraditi proti nesprávnému výkladu tohoto názoru. Třeb přísně rozlišovati mezi útoky politické strany na uni- versity a národními snahami po zřízení nových ná- rodních universit. Rusové v otázce zřízení samo- statné ruské university ve Lvově podaným návrhem naprosto nejsou dotčeni. Nutno se dál ohraditi proti tomu, že předsed polského klubu v rokování o svo- bodě vědy staví v popředí otázku autonomie univer sit a dává tím na jevo, že polskému klubu nejde ani tak o svobodu vědy, jako spíš o to, aby zabráni všem krokům vlády, směřujícím ke zřízení ruských universitních stolic anebo samostatné ruské univer- sity ve Lvově. Posl. šl. Stransky praví oproti tvrzení hr Sternberga, že university pěstí upřílišněné národnost ní a protiná boženské zásady: Vystupují-li německo- nacionální studenti proti katolickým sdružením, ne- děje se tak pro náboženství, nýbrž proto, že ona sdružení nesí odznakem šavli, ač neuznávají zásady spojené s tímto odznakem. Hnutí „Pryč od Říma nebylo nikdy ničím jiným, leč přisně národnostním hnutím; s nenávistí k náboženství nemá nic spo- lečného. Posl. Eisterer horlí proti tupení rolnictva Sommerem, který pravil, že jsou sedláci, kteří dnes jdou ke zpovědi a zejtra křivě přísahají. Pověra mez sedláky není větší, než mezi tak zv. lepšími stavy Rolníci vůbec nejsou nepřáteli vzdělá ní.

Rus Posl Sommer Musi Lvov Řím

5 article

Posl. dr. Stojan odporuje Masarykovu tvrzen o Janu z Nepomuku. Papež Benedik! XIII. prohlásil tohoto Jana jako mučedníka pro svátost pokání za svatého a jeho ostatky byly nalezeny arcibiskupem pražským a komisí. Na tom, kdy tento mučedník zemřel, nenáleží. Jen z Nepomuku nebyl výmyslem jesuitské fantasie za účelem zatlačení památky Hu- sovy. Nejlepším svědecívím o existenci Jana z Nepo- muku jest jeho hrob a jeho jazyk, jenž zůstal ne- porušen. (Hlučná pochvala.) Posl. Jäger praví, že církev se vždycky snažila pojati university do svého okruhu; ztratila-li svů vliv na vysoké školy, je to její vlastní vinou C bylo za debaty řečeno o řádění klik, jest pravdivo A tyto kliky jsou protežovány nebo inspirovány ži- dy na universitách domácích. Bylo by jen spravedlivo kdyby židům se dovolilo přicházeli na vysoké školy jen v procentu, kteréž v lidu skutečně tvoří. Posl. Gentili opravuje, že posl. Masaryk ci- toval jednu větu ze syllabu nesprávně a podal jej nesprávný překlad Posl. Starck praví, že nynější dekala o Boj dvou názorů světových nepovede k výsledku. Faktum je, že universita musí býti pro lid Posl. Sommer popřel, že by byl útočil na rol- nictvo.

Posl doktor Stojan Masarykův Jan Benedik Hu Jäger Gentili Masaryk Starck Sommer Nepomuk Nepa

6 article

Pilnos! návrhu Masarykova př- jata jednohlasně. (Hlučný pollesk a pochvala mezi kresťanskými sociály.) Přecházi se k meritonnímu rokování Posl. dr. Lueger: Sněmovna neměla By pokra- čovati v nastoupené cestě. Oproti posl. Sommerov odmítá řečník, jsa výkřiky tohoto poslance neustále přerušován, tvrzení, že Vídeňané nemají smyslu pro vážnost. Za křesťanskými sociály stojí celé věřící rol- nictvo alpských zemí. (Pochvala mezi křesťanskými sociály. Posl. Sommer neustále křičí.) Pane, před- sedo, poučte toho pána, aby se zde choval slušně. (Odpor mezi německými radikály.) Jeho řeč na ka- tolickém sjezdu byla úplně překroucena. Na tvrzení, že university jsou místa převratu, trvá úplně. Ne- mluvil o svobodě bádání, ani o tak zv. vědách bez předpokladu pracujících, vysvětlil profesorům tento omyl a nyní byla věc zkroucena tak, že profesorům nešlo ani tak o svobodu bádání a věd bez předpo- kladu pracujících, nýbrž o to, jakoby ve větě, že uni- versity jsou místy převratů, revolučních rejdů a bez- vlastenectví, tkvěla vlastní urážka university. Na těchto slovech trvá v plném jich znění.

Masarykův Posl doktor Lueger Vídeňan Sommer

7 article

Dr. Masaryk bojí se, že ho strana křesťansko- sociální při jeho pátrání po Hilsnerově nevine bude rušiti. Avšak nemusí míti strach. Řečník uvádí po- žadavky křestanských sociálů ve příčině universie a prohlašuje: Chceme rovnoprávnost. Máme-li však býti rovnoprávnými, musilo by opustit universily 8006 židů, již je nyní navštěvují. University, jež kdysi náležely křesťanskému lidu německému, at mu opět náleži. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.) Chceme dále osvobození universit od řádění klik n nich panujících, jež mají úplně ve své moci jmeno- vání profesorů. Konečně chceme úplnou rovnopráv- nost všech německých studujících na universitách. S katolickými studujícími má se stejně jednali jako s jinými Němci. Tomu musí býti konečně učiněna přitrž, aby se s našimi katolickými sludenty jednalo na universitách způsobem co nejneslýchanějším. (2i- vý souhlas) Zde musí býti zjednán pořádek. Zde mu- síme se dohodnouti, a sice v zájmu celého německého národa v Rakousku. Jinak klesne německý národ na posměch všech jiných národů, zvláště židovstva A nyní, končí řečník, odsuďte mne, jste-li vůboc s to tak učiniti. (Hlučná pochvala a potlesk u křestan- ských sociálů.) Posl. dr. Drazel navrhuje: Vláda se vyzývá, aby sněmovně dala záruku, že bude proti všem stran- nicko-politickým útokům hájiti státními základními zákony zaručenou svobodu učitelskou a učení, svo- bodu vědy, svobodu víry a svědomí. Posl. Pernerstorfer a sp. navrhují: Sněmovna rč dáti souhlas k následující předloze: Zákon, kterým se nařizuje odloučení hohosloveckých fakult od uni- versit, zrušení theologických seminářů a prohlášení lheologických vyučovacích ústavů za soukromé ústa- vy vvučovací. Návrh ten i Drexlerův je dostatečně podporován 1 projednává se. Posl. dr. Drtina soudí, že dr. Lueger pronesl

doktor Masaryk Hilsnerův Němec Posl Drazel Drexlerův Drtina Lueger Rakousko University

8 article

dnes vlastně pohrobní řeč nad antisemitismem křesťanským socialismem. Děkuje ministrovi za pro- hlášení jménem vlády a pokračuje: Dnešní hlaso- vání předstihlo největší naděje. Křesťanští sociálové podlehli proměně, již lze vysvětliti pouze zázrakem Dnešním hlasováním dali na jevo, že také oni jsou pro svobodu učitelskou a svobodu učení a te jim Luegrovo slovo o vydobytí universit vymizelo z my- sli. Via facti máme konfesionalní obecnou školu, kte- rá byla úplně zcírkevněna a zklerikalisována, a říšský zákon o obecném školství zaručuje mode- ní a bezkonfesijní školu obecnou. Za takového vývojového stavu našeho obecného školství nelze se diviti, projeví-li předseda katolického Schulvereinu nakatolickém sjezdě veliké potěšení nad mohutným pokrokem katolického školského spolku a označí-li z první cil tohoto spolku konfesionalní školu. Prohlási také za rakovinu paragraí, který stanoví neodvislost vyučování ve světských předmětech od vlivu nábo- ženského. Nejsou tito pánové, praví řečník, kteř chtějí tento paragral ze zákona o obecném školství vyloučiti, stranou převratu?

Luegrův školský spolek

9 article

Liči trudné poměry učitelstva v Tyrolsku, jež úpí pod nadvládou klerikalismu. Dr. Lueger své tvr- zení nijak neodůvodnil. University nebyly nikdy či- stě církevními ústavy. Dr. Lueger rád by zamezil moderní myšlenkový vývoj. Pravá věda nemá nie společného s vyznáním, s církevní dogmatikou. Výt- ka, že university jsou semeništěm převratným idei, je nehorázným obviněním a podezřením. Moderní věda není ani materialistickou, ani atheistickou. Kře- sťanští sociálové nemají práva vystupovati ve jménu vznešeného životního názoru Kristova. Oni vlastně křesťanství odkřesťanili. Říkají-li křestanští sociálové že university jsou semeništěm pro bezvlastenectví zaměňují národní chauvinismus a fanatismus, který projevují zejměna ve Vídni proti českému obyvatel- stvu, se vznešenou myšlenkou nacionalismu a vlaste- nectví, jíž není třeba nenáviděti cizince, která na ko- nec zvílězí, pro niž zvlášť český národ tolik vytrpěl.

doktor Lueger Kristův Tyrolsko Kře Vídeň University

10 article

Svoboda učitelská a svoboda učení jest vzácnou sou- částí, chloubou zvlášt německých universit. Je tudíž hanbou, že právě ve Vídni v německé strany byl pod- niknut útok na tyto statky vysokého školství. Vět- šina českého národa je přesvědčena, že pouze pro- hloubení a rozšíření vzdělání, pouze účinná účasť na vědecké a kulturní práci přispěla lidstvu ke zvýšení národní síly, k obrození a zabezpečení národní exi- stence. Český národ může si zabezpečiti budouenost. zvítězí-li duchem a vzděláním. Řečník končí ujiště- ním, že nepovažuje v Rakousku pro všechny jeho národy nic za naléhavější, nož zabezpečiti svobodu myšlení a zahájiti obranu proti útokům klerika- lismu. (Hlučná pochvala a pollesk.) Posl. dr. Čelakovský prohlašuje jménem svých politických přátel, že tito usoudili, že mají návrh podporovati, protože považují zejména za nutnou a prospěšnou rozpravu o otázce tak vášnivě projedná- vané v příčině neodvislého poslavení universit. Vy- slovuje potěšení, že právě slovanšti poslanci přispěli ke sblížení a k objusnění této otázky. Jeho političtí přátelé nespatřovali by, kdyby návrh byl zlepšen v tom smyslu, že nesměřuje proti jednotlivé politické straně této sněmovny, nýbrž že zní v zájmu vyso- kého školství všeobecně, příčiny, aby se nepřipojil k podobněmu změňovacímu návrhu. Brojí proti tomu, že obvinění proti universitám se sevšeobecňují.

Posl doktor Čelakovský Vídeň Rakousko

11 article

Vyslovuje souhlas se spravedlivou obranou, s níž se tyto nájezdy sefkaly ve veřejnosti. Dle našeho přesvědčení — a těšíme se, že souhlasíme s vý- vody ministrovými — musí býti vysoké školstvía vůbec celé školství prosto všech jednostranných vli- vů. Dle svého programu rozhodneme se proto vždy pro neodvislost vysokých škol a svobodu vědy a vy- učování zaručenou stát. zákl. zákony. Že svobodu vědy nechceme a nemůžeme zaměniti s monopoliso- váním vědy, jednollivou národností, politickou stra- nou a tím méně jednoilivou universitní klikoua ovšem také ne se znásilněním náboženství, o tom nebudete jistě v žádné pochybnosti. Spojení jeho strany se dvěma jinými nacionálními stranami v Če- chách a na Moravě ve společném klubu nemá za následek žádnou změnu programu jeho strany Toto spojení stalo se proto, aby byly chráněny velké národní zájmy českého národa, avšak s výslovným zachováním volnosti ve všech otázkách, jež nejsou uznány za společné. Je pravda, že sice velké národní zájmy stavíme do popředí, ale přes to v oslatních otázkách jsme nuceni přidržeti se ve svém politickém postavení střední linie

Morava vysoký škola a svoboda

12 article

Se stejným důrazem musí se jeho strana zasa zovati také za svobodu vyučování všech studujících hez rozdilu politickéno přesvědčení, národnostia vyznání. Nepřátelské výstupy mezi studentslvem, jak se vyskytly na mnoha universitách, a mají za úče. ohroziti rovnoprávné postavení jednotlivých studentů, sluší odsoudíti co nejrozhodněji. Poukazuje na udá- losti ve Vídni, Št. Hradci a Inšpruku, prohlašuje, že tyto politováníhodné nedůtklivosti a plemennou záští způsobené udolosti podporovaly co nejvíce ideu založení katolické universily v Solnohradu, jako jsou vedle mnoha důležitých důvodů velmi silným argumentem o nezbytnosti brzkého založení národ- ních universit a to pno český národ v Brně, pro sio- vinský v Lublani, pro ruský ve Lvově a pro vlašský na vhodném místě na jihu říše.

Vídeň Hradec Solnohrad Brno Lublaň Lvov

13 article

K uskutečnění učitelské a učební svobody n nynějších universitách je také nezbytně třeba, aby byly jim dány dostalečné mistnosti a byly odstra- něny po té stránce křiklavé nedoslatky. Řečník při- pomíná dosavadní bezúspěšně snehy po zlepšení po- měrů na českých pražských vysokých školách, ze- jména na lékařské fakullě, jejíž slav vymýká se licni. a žádá od vyučovací správy rychlou odpomoc, aby se nečekalo teprve na stávku a prolesty studentstva. Dále přimlouvá se za reformu studipního řádu nejen pro světskě, nýbrž i pro Echoslovecké fakulty, a vy- slovuje se proli návrhu Pernerstorferovu, ježto by oddělení bohosloveckých lakult od universit byle návratem do doby předjosehinské. Důležitou zárukou pro všechny vědecké a kul- turní snahy jest také duch spravedlnosti, jehož zde ve sněmovně a také jinde zhusta pohřešujeme.

Echoslovecký fakulta

14 article

Jsou-li občanské strany, které mají hájiti zájmy výrobního a pracujícího obyvatelstva, rozhodnuty ře- šiti národní protivy smírně a spravedlivě, jak se sluší příslušníkům vzdělaných národů, byla by lím kultuře a svobodě všech národních slátů prokázána nejlepš! služba, Vystupuje-li se však proti nejspravedlivějším nárokům českého národa na jeho rovnoprávnostv úřadě a ve škole s nedůtklivostí a se stále větší urpulnoslí, při čemž se velmi často nedbá všech pravidel rytířského boje: nesmíme se diviti, využilku- je-li se toho ve prospěch reakce ve všech oborech veřejného života. Jeho strana bude proto hlasovati pro návrh. (Hlučná pochvala mezi Čechy.) Posl. dr. Waldner poukazuje na účast university na duševní pospolitosti civilisovaného lidstva všech stálů na pevnině. Činnost universit spojuje lidslvo a národy. Zvláštní důležitost mají university v Ra- kousku. Může-li nás v naší národní rozervanosti něco sblížit a spojiti, je to duševní práce universit. (Pe- chvala.) Zejména u nás v Rakousku bylo by sůlnut na university zločinem na našem státu, který by ná- rody od sebe odloučil. Co národy rozlučuje, jest omyl. Pravda a hluboké poznání jsou jedtně s to. strhati závory mezi lidmi a národy. Proto mluvím nejen jménem Němců a jménem německých univer- sit, nýbrž i jménem všech přítomných a všech bu- doucích universil v Rakousku, jestliže vás prosím.

Posl doktor Waldner Němec Čechy Rakousko

15 article

Nesshejte po těchto posvátných mistech. Kdekoliv stát nebo církev potlačovaly university zarazil se svobodný vědecký život. My v Rakousku máme odstrašující doklal ve vlastní minulosti. Řečník stěžuje si, že také universitní profesoři nemají uzákoněné služební pragmatiky a vyučovaci správa má největší vliv na jmenování, učilelskou činnost a odstraňování universitních učitelů. Věta „věda jest svobodná“ jest pouhým theorémem. Kdyby však nebezpečí, jež ohrožuje svobodné bádání, usku- tečnilo se, naleznete nás v sevřeném šiku v rozhod- ném boji proti těm, kdo obrožují svobodu vědy. (Po- chvala.) Bylo by špatným znamením, kdyby se akademi- cká mládež nezúčeastnila politiky, neboť ce my jsme zde ve velkém, jsou studenti v malém. S kalolickými studentskými sdruženími profesoř zacházejí tak, jako s ostatními studenty. Klika není důvodem k dobý- vání univorsit. University nesmí se státi ani půdou pro strany, ani jejich majetkem. Nestrhujte je s ne stmanné výše do strannických nízkosti! (Hlučná po- chvala a pollesk; řečníku blahopčejí.) Posl. Drexel prohlašuje, že křesťanští sociá- lové jsou stranou politickou a žádají, by činy jejich byly také tak posuzovány. Snaží se, aby všem vrst vám spalečnosli dopomohli k medernímu pokroku kultuře, musí státi na pevném podkladě. Tím jsou kdykoliv jde o otázky náboženské, nauky církve ka- tolické v jejich haavních zásadách.

Klik Posl Drexel Rakousko University

16 article

Považujeme se za elementárního činitele, aby chom uvedli Rakousko do nové doby: při tem bu deme potlačovati materialistický názor světový, vůči jednotlivcům však, kteří jsou dobré vůle, zachováme se s největší sněšenlivostí. TPochvala mezi křesťan skými sociály.) Poukazuje na nutnost náboženského vyučován a prohlašuje, že university nemohou býti nikdy zba- veny katolického ducha. Židé a Arijci jsou dvě ple- mena, jež se k sobě nehodí. Rečník volá ke všem Arij- cům i těm, kdo nenáleží k jeho straně: Pomněte to ho, že my nechali jsme se v Rakousku s této strany docela ovládati celá desítiletí. (Hlučný souhlas.) O studentských nepokojích prohlašuje, že je po- vinností universitních učitelů, aby všemí prostředky pracovali proti brubosti a nemravnosti mezi studenty. Tolerance a úcia před cizím přesvědčením měla by všude platiti i také zde ve sněmovně. (Hlučný sou- hlas.) Zbavfe universily strannicky politických rejdů a ponechejte jim svobodný vývoj. V tom smyslu do- poroučí řečnik svůj návzh. (Hlučný souhlas a po- tlesk.) Na to bylo rokování uzavřeno t. hlavními řeč níky zvoleni poslanci prof. Bachmann (pro) a Horský (proli). Posl. prof. Bachmann praví, že požadavky Ma sarykovy splněny a ministr dr. Marchel odmítl tez neoprávněné osočování universit. Učenec, jenž hledá pravdu, nemusí se proto zcela odvraceti od nábožen- ských názorů a problémů.

profesor Bachmann Posl Marchel Rakousko Ma

17 article

Kulturní rozvoj jest výsledkem všeho toho, co jme- nujeme duševním a veřejným životem. Věda stále pokračuje. Pokud jde o řádéní kliky, nesmí se mlu- viti pouze o činnosti kliky profesorů, katolicky smy- šlejících, neboť ani na theologických fakukách nejed- ná se s naprostou nestrannosti. Nesnášenlivost stu- dujcích pro víru nebo národnost sluší rozhodně odsouditi. Vyšla z antisemitismu Slovanšti a vlašští studující jsou nyní na nej- lepší cestě, aby se s nimi zrovna tak zacházelo. Ta- kovému jednání třeha učiniti přítrž. Zpivání „Wacht am Rhein“ znamená prý pouze, že němečtí studující cítí rakousky a národně a jsou odhodlání bájiti ná- rodní statky. Slernbergovo tvrzení o rozmařilém ži- volě profesorů je přehnáno Mluvil-li konečně br Sternberg o skrovném vědění profesorů, může si snae řečník ušetřili o tom každou poznámku. (Hlučná po- chvalu a pollesk.) Posl. Horský praví, že dr. Lueger mluvil jen dobyti universit pro lid. S tím je srozumněn; univer- sity musí býli čstavy lidovými. Základem vědy mus býti pravda, ta však může býť jen něčím absolutním

Posl doktor Lueger Wacht be Rhein

18 article

My křesťané nazýváme tuto pravdu bohem. Protc nemůže býti žádného antagonismu mezi nábožen- stvím a vědou. Mezi křesťanským a protikřesťanským názorem na svět není žádného kompromisu. O svo- bodě vyučování na universitách nelze mluviti pro panství klik na universitách. Také se slanoviska ná- rodního není žádné svobody vyučování a učení. Kde pak jest universila v Brně? Z této rozpravy vyšla pravda jako vítěz a pravda nás také vysvobodí. (Hluč- ná pochvala.) Posl. Masoryk v doslovu zmínil se o slanovi- sku, jež zaujal v Hilsnerově aféře. Původně se pro- cesem nezabýval; teprve později napsal svou bro žuru, ne aby Hilsnera bájil, nýbrž aby chránil kře sťany před pověrou. Jednal správně. Právnická věd uznává, že vedení tohoto procesu je klasickým pří- padem, jak zaujaté mínění u člověka působí na jeho rozum a srdce i na smysly. Jako dítě věřil následkem svého vychování v rituální vraždu. Přesvědčil se však, že jde prostě o pověru. Lituje, že dr. Luege snížil se za debaaty na tuto úroveň.

Posl Hilsnerův Hilsner doktor Luege Brno

19 article

Řeč dra. Herského pomijí; na takovou kapuci- nádu nereaguje. Drexelovi praví, že nemůže býti smtisemitou, kdo činí Ježíše svým vůdcem v nábe ženství. (Hlučný soubla.. Posl. hr. Sternberg: T máte úplně pravdu) Diví se, jak člověk, jenž praví sludentům: „eo jest surovým a nemravným, nesmí existovati“, dá se vtěsnati do španělských bot rasové pověry. Nen antisemitismus surový a nemravný? (Hlučný souhlas Posl. šl. Stransky: Rozhodně nel Protivýkřiky. Může-i a chce li církev vyučovati náboženství ať jedná jako v Americe. Pouze Rusko, Rakousko částečně Prusko chtějí ještě nutiti k náboženskému vyučování dětí. I v katolické Belgie jest svoboda tak veliká že rodiče rozhodují v této otázce. Nepulří k těm kteří neuznávají veliké výkony církve, avšak proti kaledralám a pod. staví jediné moderní zařízení povinné vyučování lidové. (Hlučná pochvala.) Na konec prohlašuje, že se přizpůsobuje návrhu posl. Drexela. Dělá ovšem při tom z nouze ctnost Lituje, že Mladočeši a agrárníci se již dřive dohodl a nebyli postaveni před botovou událost. Prosí, by návrh jeho byl přijat. (Hlučná pochvala.) Předseda sděluje, že se přihlásilo 11 poslan ců k věeným opravám a napomíná je, aby mluvil stručně. (Hlučná pochvala.) Následují věcné opravy. Posl. hr. Sternberg popíral, že se dal inspi rovati klerikály a útočil na posl. Myslivce.

Drexel Posl Nen Amerika Rusko Rakousko Prusko Belgie Sternberg

20 article

Posl. Straucher, Löwenstein, Gros a dr. Oíner protestovali proti spojování rozpravy s Hilsnerovou aférou proti báchorce o rituáln vraždě. Posl. Udržal prohlásil, jsa několikrát před sedou napomenut, že se jako prostý český sedlál nezanývá dogmatickými otázkami. Český národ zejména český sedlák nenalézá žádněho zalíben v náboženských sporech, Jádro českého národa je daleko všech extrémů, ať už na levo nebo na pravo Chcene, aby volný vývoj vědy byl zabezpečen. Ovlá- daný národ, který vede těžký boj o svá historick práva, nemůže hýti jinak naladěn než svobodomy slně. (Hlučná pochvala a potlesk mezi českými agrár níky.) Posl. Kalina prohlásil, že jeho strana ctí ná boženské city, odsuzuje však každé jich zneuživán k svělským účelům, což jest podstatou klerikalismu. Odporuje všem pokusům o zklerikalisování školy žádá však též za zachování čl. XIX. st. zákl. zákona a zřízení českých škol ve Vídni pro české děti. Svůj kulturní program bude hájit oč školy obecné až de vysoké. Při hlasování příkázán Drexelův návrh, jemuž se posl. Masaryk přizpůsobil, jednomyslně ústavnímu výboru. Hlučná pochvala a potlesk. Výkkřiky a smích u sociálních demokrutů.) Posl. Pernerstoríer navrhl, aby jeho přea loha o odloučení bohosloveckých fakult od univer- sit byla přikázána budoucímu výboru pro záležitosti vyučovací, ale jeho návrh propadl a rokování skon čeno. Konec schůze v 8.30 hod. več.; příští bude zei tra v 11 hodin.

Posl Straucher Löwenstein Gros doktor Oíner Hilsnerův Udržal Chcen Kalina Drexelův Masaryk Vídeň

21 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. Teprve, když hostinský ubezpečil vůdce prů- vodu, že konsula z bytu již vypověděl a že v jeho hotelu se nenachází, bouře se utišilaa průvod se zvolna rozešel.

22 title

Politické zprávy zahraničné.

23 article

V Praze, 5. prosince.

Praha

24 article

Americký ministr vojenstvi v Petrohravě. Návštěva ministra Tafta v Rusku souvisí s přípravami Spojených států k válee s Japoa- skem. Účel ten ovšem musí býti pečlivě maska- vár, ale přes to je každému zřejmý, a nemůže býti tajný Japonců. Ministr Taft býval guvernérem na Filipi- nách, je tedy Japoncům dobře znám. O cestě jeho praniklo na veřejnost dosud jen tolik, že v Rusku verbuje důstojníky, kteří se jili v Mandžurii, pro americkou vojenskou službu na Filipinách. Japonsko již v srpnu ucházelo se v Něme- eku o půjěku, již potřebovalo na válku s Ame- rikou. Němečtí bankéři půjčku slíbiti s podmí- kou, že ji nebude ažito k účelům válečným. Ačkoli japonský vyjednavatel na tuto podmínku přistoupil, němečtí bankéři ne pokyn vlády roz- hodli se jinak. Vyjednávání nepřerušíli, ale od- ročili je o několik měsíců. Tím odročeníma vůbec každým průtahem získává Amerika, jež vidí nevyhnutelnost války s Japonskem, ale je na ni právě tak málo připravena, jako bylo Rusko. V Berlíně se Taft nezastaví, aby se zdálo, že mezi Němackem a Spojenými státy nekuje se nic, co by bylo nepříznivo Japonsku. Ale Ně- mecko již tím, že Japonsko od začeti války zdržuje a Americe dává možnost získati času, koná Americe službu přátelskou.

Taft Japonec Filipi Rusko spojený stát Japoa Mandžurie Filipíny Japonsko Nout ame Berlín Amerika

25 article

Proč a zač, ukáže budoucnost. Budoucnost ukáže také, jakou úlohu ve válce japonsko- americké hodlá sehráti Rusko. V přítomnosti by jedva mohlo býti činným spojencem Ameriky. Rusko potřebuje zotavení, reorganisace, reforem, vnitřního upokojení, a Amerika se velmi pod- statně přičinila o to, aby vnitřní nepřátelé Ru- ska měli od ní podporu materialnou i moralnou. Bosna a Hercegovina za okupace. Tisková pře „Srhské Riječi“ v Sarajevě skončila odsouzením všech tří obžalovaných re- daktorů a spolupracovníků: Risto Petrovič od- souzen na 14 dní do vězení a k pokutě 210 K, Vladimír Vujinoviě do žaláře na 3 měsíce a k pokutě 200 K, Stevo Stefanovič do žaláře n šest neděl.

Petrovič Vladimíra Vujinovi Stefanovič Rusko Amerika Bosna Hercegovina Sarajevo Srhský Riječ

26 article

Panl Deschanel o rozpočtu zahraničního ministerstva. Předseda rozpočtové komise pro zahraniční věci Paul Deschanel přednesl v parlamentě zprávu, v níž pronesl zajímavé a na mnoze velmi praktické návrhy na reformy v zahraničn službě diplomatické a konsulární. Z příčin ob- chodních přál by si Desehanel, aby francouzské konsuláty byly reorganisovány. Řečník navrhuje, aby byly zvýšeny platy konsulárních úřadniků vzhledem k stále rostoucí drahotě. Události v Marokku. Do Lally Marnie přibyl 3. t. m. ráno ge- nerál Liautey, provázený plukovníkem ná- čelníkem štábu v Oranu. Důstojníci přijeli v automobilu. Po krátké poradě s důstojníky francouzského oddělení navštívil generál v ne- mocnici důstojníky a vojáky, raněné v poslední srážce s Benisnassny. Rozmlouval pak déle s majorem Pinchonem, jenž se rychle zotavuje ze svého zranění. Na to odejel generál na území operace v Sidí Budjmanu. Po prohlídce některých posic vrátil se večer do Lally Marnie. Dosud nebylo nie ustanoveno o plánu útoku na Benisnassny. Vyčkává se s operacemi, do- kud nepřibudou nové zásoby a střelivo. Podle dnešní telegrafieké zprávy z Paříže podalo několik oddilů Benisnassnů do- taz ke generálu Liauteyovi, za jakých podmínek by bylo přijato jejich podro- bení se. Bylo jim odpověděno, že nemůže býti řeči o udělení milosti a že celý kmen Benisnassnů se musí podrobiti. Nékolik vůdců Benisnassnů chce se odebrati- k generálu Liauteyovi, aby s ním vyjednávalo.

Deschanel Desehanel Pinchon Liautey Maroko Lally Marnie Oran Sidit Budjman Paříž

27 article

Methoděj Jahn: Rozsvětlení. Václav Šlech: Drubé české divadlo. Z českého života. 12 dalších podobí- ten členů Městského divadla Král. Vinohradů. * »Ze slovanských hor«. Vydal Český odbor slo- vinského alpského družstva péčí dra. V. Dvorského. dra. B. Franty a dra. VI. Růžičky. Nákladem vlaslním. * »O Betlemech«. Kulturně-historická studie se tvláštním zřetelem k zemím koruny svato-václavské a uherskému Slovensku. Napsal Karel Procházka. S přečetnými skvostnými původními vyobrazeními. Nákladem Cyrillo-Methodějského knihkupectví Gust. Franela v Praze—I., palác Městské spořitelny. * »Český jinoch«, ilustrovaný časopis pro do- spělejší mládež českoslovanskou. Ročník XIII. Vy- dává Cyr. Meth. tiskárna V. Kotrba v Praze. Redi- guje prof. Václav Müller na Smíchově, Královská tř. Do roka 10 sešitkových čísel za 1 K.

Václav Šly V Dvorský doktor Růžička Procházka Cyr V Kotrba profesor Müller Slovensko Praha Smíchov Methoděj Jahn Drubá český divadlo městský divadlo Královský Gusta palác městský spořitelna

28 article Hudba.

Hudba. + Na dopis páně Mařákův včera v našem listě oveřejněný, zaslala nám správa Národního divadla luto odpověď: »Ačkoliv záležilost páně Mařákova uvelejněním jeho vlastních dopisů jest dostatečně osvětiena, považuje správa divadla přece za svou povinnost k listu páně Mařákovu včera uveřejněnému (Pan Maták píše svá »zaslána« z Patíže, kamž do- stává časopisy pozděj, nevěda, že pravý stav věci byl již s veřejností sdělen) vyvrátiti všechno jeho Ivrzení. Tak není pravda, že p. Mařák neměl pro zimní saisonu ani jednu roli přidělenu; p. Mařákovi příděleny byly partie do oper »Manon Lescaut., »Lazebník sevillský« a »Ili- genie v Aulidě«, tedy tři nové partie.

Mařákův Maták Mařák Lescaut Patíž Ili Aulida národní divadlo

29 article

Partie Assada do »Sábské královny« přidělena byla také p. Pacalovi proto, že by ji byl p. Mařák jako velmi namáhavou nepodržel právě tak, jako Lohen- Erina, Dimitra a Dona Juana (v »Hedy«), které po něm musil převzíti p. Pácal. Tvrzení, že bylo postavení páně Mařákovo u Národního divadla ohroženo a že jeho výpověď byla již »upečena«, je napfosto mylná domněnka páně Mařákova, vyvrá- cená jednak tím, že nejen byly mu přiděleny partie svrchu uvedené a že byl repertoire také pro nej- bližší dobu sestavován z oper, v nichž p. Mařák byl zaměstnán, ale bezpodslatná už tím, že p. Mařák měl při správném plnéní svých povinností smlouvu nevypověditelnou. Naproti tomu mohla správa divadla míti důvodné podezření, ze p. Mařák zamýšlí Národní divadlo opustiti, jak se dal slyšeti nejen ještě za svého pobytu v Praze, ale i jak z jeho listů z Paříže jasně a nyní ze včerej- šího dopisu nejjasněji vysvitá. Správa divadla te- legraficky vyzvala p. Mařáka k nastoupení jeho čin- ností, což p. Msřák proti výslovnému znění smlouvy a instrukcí odmfil. Z té příčiny neobdržel pa Mařák výpověď, nýbrž smlouva s ním prohlá- šena byla okamžitě z a zruše nou a podána prot

Assad Pacal Mařák Dimiter Juan Heda Mařákův Praha Paříž národní divadlo LohenErina

30 article

němu žaloba na zaplacení poenale 24.000 K na úhradu škody odepřením konání povinností způsobené. + Tenorisla Slezak zůstane u dvorní opery Z Vídně, 5. prosince. »W. A. Z.« se dovídá, že tenorista dvorní opery Slezak dohodl se s ředitel- tvem divadla toho a že při něm zůstane. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. več koná se obvyklý páteční koncert v sále ostrova Žo- finského řízením p. Jana Elsnice. Vstupenky po 60 h, rodinný listek (3 osoby) po 1 K 60 h prodávají se před koncertem u pokladny. — K nedělnímu 100 koncertu v Plodinové burse, v němž provedena bude Smetanova »Má vlasť«, prodávají se vstupenky na místa k stání po 1 K v kanceláři Českého Filharmo nického družstva na Václavském nám. č. 53. + Z České jednoty pro orcbestrální hudbu. Již zejtra v sobotu o 7. hod. večerní v Rudolfině koná se druhý řádný koncert za řízení p. Rudolfa Reis siga a za spoluúčinkování solistů pí. Marie Musilové. pp. Jana Heřmana, Miroslava Lazara, Ladislava Ně- mečka a Filharmonického spolku »Besedy brněnské« Vstupenky po 6, 4 a 3 K na sedadla a po 2 K 1.20 K na místa k stání lze obdržeti v předprodeji u pp. F. A. Urbánka, Ferdinandova tř. (vedle Nár. divadla), M. Urbánka. Jungmannova tř. (Hlávkův pa- lác) a v kanceláři Filharmonického družstva, Vá- clavské nám. 53.

Slezak Elsnic Smetanův Reis Musil Heřman Miroslav Lazar Ladislav F A Urbánek M Urbánek Jungmannův Hlávkův Vídeň žo Český Filharmo Václavský já Ferdinandov třída clavský já Český filharmonie národní . divadlo

31 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = O stavu švědského krále Oskara byla vydána včera v poledne tato zpráva: Měchýřová choroba působila králi trvalé bolesti, jež byly zmírnčny lo- kátní téčbou. Spánek je málo uspokojivý, teplol pravidelná. = Přerušená plavba královských manželů špa- nělských. Z Brestu, 5. prosince. (K. k.) Bitevn loď »Renown«, na níž plují španělští královští man želé do La Rochelle, byla bouřlivým počasím do nucena dnes dopoledne zakotviti v brestském při stavu. = Provdané učilelky. Dle nového výnosu pru- ského ministra vyučování dra. Holle mohou na příštu také provdané učitelky býti zaměstnány ve školní službě do odvolání, jestlíže zajem školy a osobní poměry dotyčné učitelky pro toto zaměstnání mluví. = Edisonovy cementové domy. Novoyorský do pisovatel »Daily Telegraphu« sdětuje o cementových domech Edisonových, že vynálezce ochotně udělí slušným společnostem dovolení, aby mohly beze všech patentních poplatků hotoviti potřebné formy a liti domy. Zhotovení forem bude vyžadovati asi 500 liber šterlinků a ostatní stroje asi 3000 liber. S touto výpravou může býti zřízen neobmezený počet domů, jež budou v zimě teplé a v létě chladné. Lití vel- kého domu vyžaduje dle výpočtu vynálezce dvanácí hodin. Po šesti dnech mohou byti železné formy od- straněny a po dalších šesti dnech možno dům obývati.

Oskar Holl Edisonův Brest Le Rochelle Daily Telegraph

32 article

= Vzducholoď Patis. Z Londýna, 5. proe. Zdejší večerní listy oznamují, že snesla se Patrie na farmě v Irsku. Strojové zařízení vyrvalo půdu jako plub. Dotknuv se země, balon znovu se vznesl a bnal k jiné farmě, kde spadla k zemi dvě křídla Jsou prý z ocele a váží tři centy. Rovněž nalezeno něco oleje. — Z Paříže, 5. prosince. Stavitel Patrie inženýr Julliot prohlašuje, že není po- chybnosti o tom, že vzducholoď, která se snesla v Irsku, jest Patrie. = Návrat uhsrských vystéhovalců z Ameriky. Z Pešti, 5. prosince. Zvláštním vlakem přijelo dnes z Ameriky do Bohumína 4600 vystěhovalců. Včera přijelo 2700 přistěhovalců. Podle jejich zpráv vydá se ve dnech nejbližších 10.000 příslušníků uberských zpátky do vlasti. Román milenců. Z Brusselu, 5. prosince. Miadý hrabě Wenkheim zamiloval se do velmi krásné dcery kočího na otcovském panství a chtěl se s ní oženiti. Olec jeho k sňatku nesvolil. Na to střelil se mladý hrabě do prsou. Zatím co ležel těžce zraněn, provdal starý hrabě dívku za jistého učitele. Když pak se mladý hrabě uzdravil, podařilo se mu přemluviti bývalou milenku k dostaveníčku a od té doby oba zmízeli.

Wenkheim Londýn Irsko Paříž Amerika Pešť Bohumín Brusel Patria Julliot Patis Patria

33 article

Podlaha se probořila při slavnosti. Z Lon- dýna, 5. prosince. Když včera večer dlelo v nej- vyšším patře jistého domu v Manchestru 200 osob na šermířském turnaji na oslavu zahájení šermiřské a boxerské školy, probořila se podlaha a všichni přítomní spadli do skladiště zboží. Výjev byl hrozný. Podlaha probořila se uprostřed a utvořila jakousi nálevku, po níž li, kdo zůstali viseti u stěn, potom příkře spadli. V klubku lidí došlo k zoufalým zá- pasům. Mnozí mužové pokusili se vylézti nahoru nebo se zadržeti, byli však ostatními strženi do hlubiny. Také veškerý personál na šermířském podin spadl dolů. Jen jeden muž zadržel se na klice dveři a jiný na okenním rámu. Hasičstvo vytáhlo spadlé. Mnozí byli v bezvědomí, ale brzy se zotavili. Dvace zraněných bylo dopraveno do nemocnice. Asi třicel osob utržilo jehká zranění. = Sebevražda heroe. Ze Salcpurku, 5. pro- since. Herec Willy šl. Hendrichs učinil včera bezprostředně před představením pokus sebevraždy. Představení nemohlo se proto konati. Příčinou jes nešťastná láska. Loni hrál Hendrichs v plzeňském divadle. = Šedesál osob otráveno jaternicemi. V Roz- tokách v Meklenbursku onemocnělo po požití jaternie šedesát osob dílem těžce, dílem lehce. Několik těžce nemocných již zemřelo. Obchodník koupil prý jater- nice z venkova.

Podlaha Will Hendrichs Lon divadlo

34 article

V Praze, 5. prosince. (K universitn debatě.) Strana křesťansko-sociálná, jejíž vůdce dr. Lueger svými slovy o vydobytí univer- sit zavdal podnět k pilnému návrhu Masarykovu rozhodla se, že bude hlasovati pro pilnost, aby v meritorní rozpravě mohla dodati k chystané resoluci své dodatky. V návrhu antisemitů mělo se žádati, aby se počet židovských docentů posluchačů universitních přesně vymezil, tak aby židé nemohli nabýti v universitách převahy. Tento úmysl strany křesťansko-sociálné vzbudil odpor v polském kole, v němž se ve skupině demokratické nachází též několik židů. Židovští poslanci z polského kola vyzvali svého předsedu Glabiňského, aby zakročil u antisemitů a ozná- mil jim, že židovští poslanci přes to, že se pol- ské kolo usneslo hlasovati pro pilnost Masary- kova návrhu, nudou co nejrozhodněji potírati dodatky antisemitské. Zakročení Glabiňského mělo dle „N. R.“ úspěch a antisemité od svých dodatků upustili.

doktor Lueger Masarykův Masar Praha

35 article

Ale tím se antisemité oetli v rozpačitém položení. Hlasujíce pro návrh Masarykův, budou hlasovati proti sobě, poněvadž návrh míří výslovně proti nim. Aby tedy aspoň částečně odrazili ránu, na ně namířenou, usnesli se včera, že navrhnou, aby se a resoluce Masarykovy: .. Vláda se vyzývá, aby dala sněmovně záruky proti vydobytí universit, jimž hro- zí vládní (křesťansko-sociální) strana. . vynechala aspoň slova, vytištěná proloženým písmem. V Praze, 5. prosince. (Ustavení Ná- rodního klubu.) Ke včerejším volbám předsednictva Národního klubu dodáváme, že se schůze účastnili 53 členové (všech je 67) a sice 22 agrárníci, 17 členů českého klubu a 14 kle- rikálů. Při volbě předsedy dr. Kramář ob- držel 27, Udržal 22 hlasy, čtyři lístky byly prázdné. Dr. Kramář zvolen tedy předsed u klubu většinou jednoho hlasu. Místopředsedy klubu jsou zástupcové agrárníků a klerikálů, posl. Udržal a dr. Hruban.

Masarykův doktor Kramář Udržal Hruban Praha národní klub

36 article

Ze Lvova, 2. prosince. (Protiněmecké demonstraco) Včerejší protestní schůze na radnici lvovské účastnilo se takové množství lidu (přes 10.000 osob), že bylo nutno uspořádati současně dvě schůze. Jedna se konala v rad- niční dvoraně, druhá na nádvoří. Po schůzi, v níž předsedal dr. Rydigier, rozený z Po- znaňska, a v niž přijaty resoluce, vyzývající polské kolo, aby provádělo ve Vídni politiku protipruskou a vyslovující díky slovanským po- slancům, kteří se v parlamentě ujali utisko- vaných Poláků poznaňských, sestavil se tisíci- hlavý průvod, jenž chtěl proniknouti k budově německého konsulátu, aby tam vyslovil své roz- hořčení nad útoky pruské vlády na Poznaňsko. V průvodě nesena též karikatur clsaře Viléma, jež byla spálena Policii podařilo se uzavříti ulice, vedouci ke konsulátu. Průvod obrátil tedy k hotelu Georga, v němž se zatímně ubytoval právě jmenovaný nový německý konsul. U budovy universitní řečnil jakýsi student, jenž prohlásil za zrádce každého, kdo poskylne obydlí německému kon- sulu ve Lvově. Před hotelem provolávána hanb konsulovi a Německu a vytlučeno několik oken

Rydigier Polák Vilém Georg Lvov Vídeň Poznaňsko Německo

37 article Španělsko a Marokko.

Španělsko a Marokko. Předseda kabinetu Maura ve svém po sledním výkladu cortesům o věcech marockých prohlásil, že španělská hotovost v Casablance je zcela nepatrná, zredukovaná, poněvadž vládě jde jen o zřízení policie ve smyslu úmluvy al- gecirasské. Španělsko plní pouze své poslání, svěřené mu konferenci algecirasskou. Nemá nijakých obav, severni hranice marocká neza- vdává k nim příčiny a Španělsko nemá co dělat s událostmi na hranicích alžírských. Avšak vláda je připravena, aby vojsko mohlo býti do- praveno do Marokka za 48 hodin. Otázka ma- rocká nutí Španělsko, aby upevnilo svou moe a bude pokračovati v rozmnožení svého námoř- nietví. Sensační výroky Víléma II. Londýnské »Times« a manchesterský »Daily dispatch« uveřejňují současně prohlášení, kteráž prý učinil něměcký císař k diplomatu, »známému v celé Evropě«, k jichž publikaci prý souhlas dal. Vilém II. vyjádřil se dle toho: »Budouce osudNěmecka závisí od jeho moci na moři. Musíme pojistiti trhy průmyslu svému. Země, jež skýtají příležitost tu, jsou obývány ná- rody, jimž musíme moc svou dokázati. Nové válečné lodi přinesou obchodu našemu miliony, jichž získáme za daleko přiznivějších podmínek nežli dnes. Potřebujeme osad ale též pro stále rostoucí obyvatelstvo své, jinak ztra tíme za čas miliony krajanů svých. Není v Evropě země, které bychom mohli dobýti bez škody pro sebe samy. Rozšíření východní hranice naší zjednalo by nám ještě nepříznivějšího po- stavení stralegického nežli dnes.« O Anglii Vilém dodal: »Jsem velice potěšen, že tiskový boj mezi Anglil a Německem jest ukončen. Nemůžeme Anglii nic odejmouti a Anglie nemůže a nechce nám nic vzíti. Německo i Anglie mají následkem toho vzájemný zájem, by v dohodé žily.« Co platno, světová rozpinavost, jak ji Vílém II. pro Némecko ohlašuje, musi Německo uvěsti

Maur Vilém II Vilém Španělsko Maroko Casablanca Evropa Anglie Německo Times Daily