ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 db716110-71f1-11dc-b099-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 23, person 20, org 1, work 2
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 18. srpna.
Praha
2 masthead
K čislu 227.
3 article
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K. — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 article Válka.
Válka. Vzdá se Port Artur?
Artur
5 article
Z Londýna, 17. srpna. Z Tokia ozna- muje se anglickým listům, že Japonci předevčí- rem u Port Arturu Rusy prudce zatlačili. Ja- ponské batterie střílí stále na město a přístav. Město na několika místech hoří Maršálek Oyama přerušil z rána dělostřelbu, aby vyčkal odpovědi generála Stessla na vyzvání ke kapitulaci. Zdá se, že se o vzdání pevnosti vážně vyjednává. Generál Stessel neodmítl aspoň zhola a zkrátka vyzvání ke kapitulaci, jež mu byl japonský major Jamoka přinesl, nýbrž vy- žádal si lhůtu na rozmyšle ni. Vzkázal japonskému vyjednavači, že mu dá zejtra o 10. hodině dopolední odpověď. Soudí se, že generál Stessel pomocí bezdrátné telegrafie přes Čifu s admirálem Alexějevem dorozuměti se snaži, žádaje za určité instrukce. Jest možná, že zejtra již pevnost portarturská se vzdá. Před Port Arturem. Z Londýna, 18. srpna. Ruský válečný do- pisovatel odhaduje japonské ztráty u Por Arturu až do 4. srpna na 10.000 mužů a vy- pravuje: »V Port Arturu nosí každý zbraň. Ranění jsou ponecháni v ošetřování Číňanů. kteří mají na rukávech japonský kříž s pečetí japonského generála. Japonští vojáci, obléhajíe Port Artur, jsou domorodci ze severního ostrova. Mrtvoly padlých Japonců donášejí se do tábora, tam skládají se na hromadu a když po- čtyři dny byly uloženy v nehašeném vápně, páli se. Kosti každého vojína zabalí se do černé látky, opatří jménem zemřelého a dopravují se pak do Japonska, Mrtvoly důstojníků spalují se jed- notlivé a kosti zabalené do zeleného hedvábí posílají se do vlasti. Ruská válečná loď v Cintauu. Z Londýna, 18. srpna. Z Cintauu došla zpráva, že ruský guvernér prohlásil, že ruská válečná loď přístav před ukončením války ne opustí. Ruský důstojník o poslední ná- mořní bitvě. Z Londýna, 17. srpna. Obširnou zprávu srážce portarturského lodstva s japonským dne
Japonec Artur Rus Stessel Jamok Artur Číňan Londýn Tokio Oyama Alexějev Japonsko
6 article DNl
DNl 10. t. m. přináši »Daily Telegraph«a sice přímo od účastníka tohoto nad jiné pří- šerného boje, kapitána jednoho ruského torpédo- »Lodi vypluly v 8 hodi ráno jižním směrem rychlostí 5 uzlů. Byly to: »Cesarevič«, »Retvizan«, »Poběda«, »Peresvět«, »Sevastopol« a »Poltava« s 3 křižáky, které pluly jako přední stráž a 8 torpédovek. V 10 hodin bylo viděti loďstvo japonské, které zaujalo bitevní čáruv rozloze několika mil. Připlulo s různých stran. Na to počal boj lodi proti lodi. Bitevní čára obnášela 13 mil, ježto lodi různými směry ma- névrovaly. S nerozhodným výsledkem bojováno až do k4 odpoledne, kdy nastala přestávka. Okolo 6. hodiny večer 12palcový granát do- padlý na »Cesareviče«, zabil dva nejvyšší dů- stojníky a brzo na to byli i ostatní důstojníci zabiti. Současně oznámeno ze strojovny, že stroje a kormidlo jsou porouchány. V této kritické chvíli převzal velení »Cesareviče« mladistvý ná- mořní kadet a »Retvizan« pokoušel se zdržovati japonské loďstvo. Na to jalo se všechno japon ské loďstvo páliti do »Retvizana«. Byla již při pravena ruská torpéda, aby zničila vlastní lodi, kdyby se jich Japonci zmocnili: Hrozné to byly chvíle za překrásného zá- padu slunce. Pět ruských lodí ustoupilo pak k Port Arturu. Loď, na níž jsem dlel, dosáhla Čemulpa a snažila se spojiti se s loďstvem vla- divostockým. Dvě japonské torpédovky bylyje ustavičně v patách. Proto jsem se rozhodl plouti do Kiaočau. Útrapy měho mužstva byly hrozné a mnozí v několika hodinách sestárli. V této bitvě Japonci užívali střel meli- nitových a lydi'tových. Naděje na ví tězství pozbylo ruské vojsko teprve, když admi rál Vitgeft padl.«
Poběda Peresvět Japonec Artur Sevastopol Poltava Daily Telegraph
7 article
borce :
8 article
Z Londýna, 18. srpna. O bitvě dne 10 srpna oznamuje se dodatečně: »Rozrušující epi- sodou bylo obklíčení »Retvizana« ja ponskými torpédovkami, když ostatn ruské lodi odpluly na pomoc »Cesareviči«. »Ret vizan« pokusil se proraziti řadou japonských lodí, byl však krupobitím střel v pravém slova smyslu ze svého směru odražen. Všichni důstoj- níci na »Cesareviči« byli buď zabiti, nebo ra- něni. Na plavbě do Cintaua vykonalo se nesčetně pohřbů; pohřbívány byly často jen noha, ruka,
Londýn
9 article
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3 Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. um je též redakce a expedice.
Praha
10 article
hlava jako zbytky kulemi roztrhaného těla vo- jínova. Admirál Togo sděluje, že japonské ztráty obnášely 225 mužů. Rozhodný okamžik prý se blíží. Z Petrohradu, 17. srpna. »Novoje Vremja« ujišťuje, že rozhodný okamžik války se dostavil a že Kuropatkin v době zcela krátké bude se moci odvážiti offensivy. List vykládá dále, že po šest měsíců, které nyní budou následovati, bude míti vál ka ráz zcela rozlišný od dosavadní ch šesti měsíců a že od nynějška iniciativa bude vycházeti se strany Ruska. Z Port Arturn. —ch. Z Paříže, 17. srpna. Dle depeše z Tjencinu došlé neopustilo ještě všechno civilní obyvatelstvo Port Artur. Počítá se, že je tam dosud přes 500 osob ženského pohlaví. Generál Stessl rozpakuje prý se, přijati těžké podmínky, jež Japonci kladou za volný doprovod civilních osob. Proslýchá se, že se mezi zástupci gene- rála Stessla a velitelem obléhací armády dělo vyjednávání, které však s výsledkem se minulo. »Novik« unikl. Z Paříže, 17. srpna. Dle zpráv z Tokia učinil admirál Kamimura opatření, aby ruskému křižáku »Noviku« zahradil cestu do Vladivo- stoku, avšak zdá se, že velitel tohoto ruského křižáku zámysly japonských lodí správně vystihl, neboť podařilo se mu, že včera bez překážky z Kiušia na sever odplul. Japonci zahlédli jej příliš pozdě. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Artur Stessl Japonec Togo Petrohrad Rusko Port Arturn Paříž Tokio Vladivo Novoj Vremja
11 article Telefonické zprávy „Nár. Listů. Věci slezské.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Věci slezské. Z Opavy, 18. srpna. Poslanec František Hofmann zaslal dnes z Karlsbrunnu list. ve kterém sděluje, že nemůže své léčení přerušiti a že se proto nedostaví na sjezd ně- meckého lidu. Náměstek starostův dr. Krommer na to odpověděl, že je nezbytně třeba, aby se dostavil. Vedení české poslalo všem obcím opav- kého okresu oběžník, ve kterém se obecními zastupitelstvům doporučuje, aby do Opavyv den německého sjezdu se nedostavilaa
Hofmann doktor Krommer Opava
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zvíkov.
Zvíkov
13 article
Zdál se být obrazem na protější stráni, srn přecházela právě přes cestu k němu vedoucí. Řeka dole šuměla cosi, co s náladou okolí se shodovalo. Rozčeřený proud, stříbropěnný a modrý v hlubinách, zurčící přes kamení, hraničil sloúkou, jejíž malachyt snoubil se s šedí skály. Divoký je proud Otavy, snad že padá v náruč klidnější sestře své, která na druhé straně hradu se vine, nazelenalá a našedlá, volnější v běhu. Hlrad, polozřícenina, na skále strmí, my- šlenka samotáře vryta je v kamenech jeho. Vzpo- míná zapadlých věků, či pouze dumka o těch dvou řekách, které daleká cesta láká, táhne jeho lbí? Byl jistě poetou, kdo první k němu kámen položil. Kdy bylo to a kdo to učinil — kdybys mohl mluvit, Zvíkove! Duše tvého zrození, my- šlenka člověka, okamžik, jenž k bytí tě vzbudil, okamžik ten byl ničím v řadě věků, a přece otcem tvým. Byl snem? byl vidinou? byl slíbem či pouze slovem pýchy? Jací lidé připluli po řekách, kdo byl, jenž první vstoupil na místo tvé s vůlí, zmaterialisovati ono nic, které šlehlo mu duší? Za zvuků kladiv rostl jsi, nejdříve věží, až věky celého tě vykouzlily. Postavy jakési bloudí po nádvoří, kdosi, nám jen z pověsti známý, plíži se komnatami — zašlé doby — významné chvile těch, po kterých dávno již není památky
Otava Zvíkov
14 article
Ty ještě víš, jak zvučel který hlas a kdybys pro- mluvil, zvážněli bychom u pomníku lidských dějů. Pohřbil's tak mnoho, na kamení tvém lpí krev, pot a slzy. V mlčení tvém žije tu každý hradní jako hrdý pán, vězeň i vladař, postavy dávnověku jako lidé dnešních dnů. Vítáš všechny. všem dovoluješ kochati se tebou. Jak poeta zříš do kotlin dvou řek, tvůj zjev je pohádka a duše tajemná kniha, kterou nelz čísti, kterou lze tušiti jen a nad níž nutno se zadumat, jako dumáš sám. Však hrozil jsi již, že tajemství svá v za- pomenuti uneseš, kámen po kameni řítil se po skále — navždy mělý zmizeti postavy, které tebou žijí — ale ne, ještě není čas. Stůj zde dále, vyrůstej znovu z rozvalin, buď takým, jakým býval jsi kdysi; minulost vryta je v základy, její stopy nebude již tak rychle mařiti čas. Skoro mi tane na mysli to sevšedněné rčen naděje, že budeš hlásati naši slávu dále. Však ne. ty mlčiš, není třeba, abys co hlásal; kdo naši slávu v srdci nosí, tomu netřeba o ní vyprávěti, ona žije v nás. Čest, vytrvalost, láska — tot více než óda o bývalé slávě. Zůstaň tedy tak posupným, buď spíše přís- ným pozorovatelem, než hlasatelem bývalé slávy. Vyrůstej znovu k životu, otevři nový list svého památníku, aby vrýt se tam směly činy nynějších i budoucích — aby nezastřela se černou rouškou kniha, na níž je psáno: minulost a nestala se nesrozumitelnou, cizí nám i dětem našim, O, kéž by nebylo nikoho, kdo blíží se k tobě s tím zlořečeným: Hle, bývalo! Ať každý raději čte s věže tvé: Jest opět! A aby bylo, jest naší povinností! Ty stůj a zapisuj! Kéž příští věky nejsou horší minulých, kéž na zamračeném čele tvém nejeví se ztrnulost cizoty k nám! Nehlásej slávu, kazí se, koho mnoho chválí, ale taž se každého, kdo v nádvoří tvoje vchází: cos učinil pro čest své vlasti? Stella.
Stella
15 article
Veče r.
16 article
Polsky napsal Wladyslaw Gdula. Přel. V. Kredba Úzkou stezkou v dubovém, tmavém lese šla bezzubá a třesoucí se stařena. Na shrbených zádech nesla v plachtě suché větýe, které děrami plachty zvědavě na svět vyhlížely. Stařena cosi si bručela, žlutou, vrásčitou tvář zvedajíc vzhůru. Naslouchala hučení lesa, dívala se do nebe, mhouříc zarudlá a svislá víčka. Nad korunami dubů, skrze zelenou houšt spletených větví svítil jako oknem proužek nebe. Tímto otvorem bylo lze viděti valící se černá těla mračen, poháněná vétrem. Smutný huko korun provázel jejich let. V dáli zaznělo hluché hřmění. „Ježíši Kriste!“ zašeptala chvějícím se hla- sem stařena, zrychlujíc krok. Každé chvíle šero lesa houstlo, tím více, že bylo k večeru. Stromy slévaly se v tmavé, sražené stěny, příšerně hučíce potichu, řekl bys, že chystají se k boji. Na stezkách vyvstávaly kořeny, žluté listí vzlétalo jako reje motýlů a padalo.
Gdula V Kredba Polsko Ježíš Krist