1
title
Telegrafické zprávy.
2
article
aby upuštěno bylo vůbec od všech
protiněmeckých projevů. Dne 21.
srpna bude v Opavě sjezd slovanský,
na kterém usnesen bude projev v příčině slo-
vanských parallelek. Slované v okolí Opavy
oslavili narozeniny císařovy pálením ohňů n
kopeích.
Německé demonstrace v Opavě.
Z Opavy, 18. srpna. Plukovní kapela včera,
jak obyčejně, měla před domem zemské vlády
hráti, což však bylo demonstrací ně-
meckou znemožněno. Zástup Němců
obklopoval kapelu, pískal, zpíval a volal
»Pfuj!« a »Abcúg!« Hudba vojenská na
to odešla, provázena křičícími Němci, nazpět do
kasáren, kde hrála císařskou hymnu, kdežto
Němci venku zpívali »Wacht am Rhein«. Na to
Věmci vrátili se k domu zemské vlády, jenž
bstoupen byl policií, která výtržníky zatlačila
ito se však opětně vrátili a začali demonstro-
at znovu. Demonstrace tato trvala půl hodiny.
Ja to dostavili se četníci, avšak neměli příčiny
zakročení.
Slovan
Němec
Opava
Wacht be Rhein
4
article
Z Paříže, 17. srpna. (C.-B.) Vyslanectví a
entinské republiky prohlašuje za naprosto bez
ůvodnou pověsť, že Argentina prodala od po
čátku nepřátelství některé z válčících stran vá
lečné lodi, anebo že pomýšlí nyní tak učiniti.
Zmaření vypovězení Voršilek clermontských.
Z Clermont-Ferrandu, 17. srpna. (C.-B.
Zdejší obyvatelstvo zmařilo vypovězen
Voršilek z kláštera Ambertu, ztrý
znivši velícího důstojníka četni
ckého a soudního úřadníka. Z míst-
ních zámečníků nechtěl žádný vrata vypáčiti.
Exekutor odjel, vyrozuměv úřady, že mu nen
možno úkol jemu svěřený vykonati.
Paříž
Argentina
Clermont
Ferrand
Ambert
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Ústřední orgán česko-slovanské strany
sociálně-demokratické dal si za klobouk cele
to odbytné, jehož se mu od nás včera dostalo
otrlost byla vždy jeho vynikající vlast
ností. Ostatně ve středověku byla celá sekta
takových lidí, kteří nacházeli v tom jakési li-
bido, mohli-li týrati vlastní své tělo do krvava.
Jmenovali se flagelanti. Co se týče směšného
zoufale nechutného vynálezu o stycích naší ad-
ministrace s ruským disposičním fondem,
bylo by skutečně pod naší důstojností
ztráceti i jen slůvka obrany vůči listu
povahy »ústředního orgánu«. Měli jsme snad
užíti chvalně obvyklé formule, že »zůstane do-
tud bídným lhářem a na cti utrhačem, dokud
nedokáže své tvrzení?« Má na tváři ještě někde
místečko, kam bylo by možno přitisknouti tento
cejch? Ostatně právě tiskem jeho druhu zave
dena byla do české publicistiky pověstná tlustá
kůže, rostoucí jako mozol na nejednom re-
dakčním čele. Se známkou usvědčeného lhářea
načisto bezdůvodného utrhače, chodí tolik lidí
Na tváři stařeny zračil se neklid; zrych-
lila krok, ale klopýtajíc, unavovala se. Však, hle
— tam již stromy řídnou, uprostřed černýeh
kmenů prosvitá krvavá záře.
Stařeně dodala blízkost stavení nových sil
kráčí tedy zmužile, ač rozhlíží se stále ne
pokojně.
Les byl u konce.
Kam oko sahá, rozprostírá se ohromným
kruhem močálovitá louka, na jejímž kraji krvavě
svítily paprsky slunce. Zahnědlé bařiny dívaly se
tupýma očima, tu a tam kupy rákosí skláněly se
nízko k hladině. Vítr s šumotem volně se tu pro-
háněl, ohýbal travíny, neomezeně tu hýře.
6
article
Ale stavení viděti nebylo-
Stařenka usedla pod velikým dubem a ule-
kaným zrakem dívala se na ten červený pruh
světla na nebi a na močálovitou louku.
Mezitím nebe zbledlo, tma rychle se snášela.
Les proměnil se v neproniknutelnou houšť, ba-
řiny v rozlehlý, tmavý koberec.
Jakési matné, mlhavá stíny vylézaly z luk
a běžely poděl lesa. Káždou minutu zjevilose
jich celá řada, čím dále více.
Vítr ustal, jen zticha sténal, jakoby šepta
černým korunám lesa, které mu mručivě odpo
vídaly, až konečně unaven ukryl se kdesi v tem
notách.
Nastalo ticho.
Z tmavého boru slyšeti bylo třesavý hlas
„Otče náš, jenž jsi na nebesích . ..
po českém světě, že případ ústředního orgánu
jest bohužel něčím velice všedním. Jest příliš
očividno, že své bájce o ruském disposičním
fondu sám ani nevěří; pitomost — budiž
nám to nepříliš kruté slovo odpuštěno — tako-
vého nápadu jest každému soudnému člověku
zjevnou na první pohled.
— Vlivy ohromných veder jeví se na če-
ském jihu nápadnými zjevy. O ostrých střelcích
jistého města českého jihu octla se na veřej
nosti zprávička tak fantastická, že ji lze jenom
s výhradou nejkrajnější neuvěřitelnosti reprodu-
kovati. Tamější ozbrojený sbor měšťanský poslal
prý ke kabinetní kanceláři žádost, aby po čas
císařských manévrů směl vykonávat kolem
osoby mocnářovy službu — tělesné stráže. Žá-
dost byla prý — jak se samo sebou rozumí —
odmítnuta s dokladem, že v té příčině učiněny již
všechny disposice. Věčná škoda! Císařské manévry
připraveny takto o nejveselejší svůj moment
vojenští příručí cizích mocností o zkušenost, jak
hrozně vypadají dnešní zbrojní potomci strašných
druhdy houfů táboritských.
7
article
— Úmrtí. Včera ráno zemřel zde v 59. roce věku
svého p. JUDr. Jan Jiljí Scherer, vl. rada, emer. řed.
kanceláře něm. university atd. Zesnulý byl rodem Ně-
mec, ale Němec, jakých je málo. Ovládal již z mládí če-
ský jazyk dokonale ve slově i písmu, sledoval vždy
s velkým zájmem rozvoj české literatury a celého
našeho kulturního života a byl české věci skutečným
přítelem. S mnohými českými spisovateli a učenci
udržoval od studentských let po celý život důvěrné
družeské styky a byl ode všech svých známých ctěn
jakožto člověk velmi šlechetný. Scherer byl muž ne-
obyčejně učený a vzbuzoval v mladých letech velké
naděje. Státní službu zahájil u pražského místodrži-
telství a byl by jistě udělal skvělou kariéru, kdyby
ho nebyl chronický neduh donutil, aby přijal úřad
méně namáhavý a napínavý — ředitelství kanceláře
německé university. Před nedávnem, cítě se unavena,
uchýlil se do výslužby. Soukromý život Schererův
byl tklivým příkladem sebeobětování. Zesnulý byl
— opakujeme — muž osvícený a spravedlivý, Ně-
mec, ale přítel českého národa a české věci. Proto
zaznamenáváme zde s upřímným politováním jeho
úmrtí. Pohřeb koná se v pátek ve 4 hod. odpoledne
z chrámu Panny Marie Vítězné na Malé straně.
JUDr
Jan
Jiljí
Scherer
Němec
Schererův
Vítězná
8
article
— České dětské nemocnici věnuje p. Ant. Landa,
mag. sekretář v Praze k uctění památky pí. Marianny
Pečírkové místo věnce 15 K
— Výstava Kubova v Poděbradech. Následkem
předběžného ujednání s jinými městy nelze výstavu
prodloužiti. Uzavřena bude dne 21. t. m. o 6 hodin
odpolední.
— Na štěstí klamná zpráva. Prahou roznesla s
následkem jakéhosi nedorozumění nebo úmyslné my-
stifikace — také tiskem — zpráva, že dramatický
umělec ve výslužbě a spísovatel pan Ferdinand Šam-
berk včera ve věku 67 let zemřel. Zpravodajové
novin, jež zprávy té nedostaly, pojali důvodnou po-
chybnost o její pravdivosti a pospíšili do bytu Šam-
berkova, aby se vlastníma očima přesvědčili. K ra-
dostnému překvapení svému pak našli Šamberkav
dobrém rozmaru a výborném rozpoložení mysli.
živém hovoru sdělil pan Šamberk zpravodajům, že
se těší na zajíce, kterého bude míti dnes
obědu. Jsme jisti, že mu celá Praha přeje dobrého
chutnání anebo již příjemného zažití
— Ve prospěch pohořelých ve Vimperku složil
dále: Nájemce Riegrových sadů p. Zimmermann celý
hrubý příjem koncertu 104 K 10 h. Potštýnský klul
sbírkou o jour-fixu 35 K a p. cís. rada K. Kavka, ře-
ditel záložny vinohradské 10 K. Další peněžité pří-
spěvky přijímá panorama N. J. P. ve Ferdinandově
třídě.
Antonín
Landa
Pečírka
Kubův
Šam
Šamberk
Zimmermann
K Kavka
Praha
Poděbrady
Vimperk
Ferdinandov třída
Riegrův sad
9
article
— Místo odborné učitelky v Husovicích. Při nov
zřízené dívčí škole měšťanské v Husovicích u Brna
obsadí se od 1. září 1904 prozatímně, prodlením
školního roku pak definitivně místo odborné učitelky
pro předměty I. odboru se služným dle mor. zák
zemského. První služné činí 1700 K; dle osnovy no
vého zákona má býti od 1. ledna 1905 zvýšeno na
2000 K. Žádosti, v nichž uvésti jest, zdali žadatelk
pro případ svého ustanovení dosavadní služby kon
cem srpna bude sproštěna, aby místo v Husovicích
od 1. září 1904 nastoupiti mohla, podány buďte ce
stou úřadní do 25. srpna 1904 c. k. okr. školní radě
pro venk. okres v Brně.
— Dřevorubci... Kde kdo hubuje na letošní vedra
a sucha, jen „dřevorubci“, recte kuželkáři si pochva-
lují, že jim počasí přeje. Je asi málo zahradních re
staurací, kde by se „nekoulelo“ a kdež by veselý zvuk
poražených kuželek nehlaholil do pozdního večera.
Hra v kuželky má u nás legie horlivých ctitelů a pě-
stitelů, kteří jsou pevně přesvědčeni, že jest to nej-
zdravější, nejušlechtilejší a současně nejstarší sport
Slovo „nejstarší“ odůvodní skoro biblickou anek-
dotou, že už pratatík Noč hrál v kuželky, třebaže
naprosto originálním způsobem. Vyprázdniv jednou
devět láhví vína na posezení, rozestavil si je do trávy
a utrhnuv jablko, tenkráte jistě větší nežli rostou
dnes, koulel o všechno pryč. Od té doby se prý hra
ujala a v různých variacích, jakými jsou „válečná“
„honér“, „premiová“ a jiné, trvá a množí se. Lignum
sanctum, svaté dřevo přišlo tedy ke své cti a slávě!
Husovice
Brno
10
article
Denně nyní prochází mnoha a mnoha rukama; jaká
část z toho připadá na růženec, těžko říci, zdá se
však, že ona, jež připadá na koule ke hraní kuželek.
jest mnohem větší.
— Pokus vloupání. Do bytu povozníka Ludvíka
Bergra v Žižkově, v Palackého tř. č. 15, vloupal se
včera uzavřenými dveřmi dc kuchyně 38letý nádenník
Jan Kejval z Michle a odcizil tu mužský oblek a prádlo
v úhrnné ceně 50 korun. Právě když opouštěl již s lu-
pem byt, setkal se na chodbě s vracejícím se povoz-
níkem Bergrem. Odhodiv ukradené věci, dal se na
útěk. Byl však v sousedním domě dopaden a odveden
na policejní komisařství v Žižkově. Nalezeno bylo
u něho páčidlo a několik paklíčů. Kejval ponechán
byl ve vazbě
— Z rozpustilosti. Osmiletý synek pekařského
pomocníka Václav Vostrý a pětiletý Antonín Janovský,
oba z Král. Vinohradů, stuchali se včera na Havlíčkově
třídě a sice v místech, kde se ulice sklání k Nuslím.
Zde stál před domem č. 44 zabrzděný vůz na dopravu
nábytku povozníka Jana Matesa z Havlíčkovy třídy.
Hoši uvolnili brzdu a vůz dostal se do pohybu. Vjel
na dva akáty, jež zlámal a konečně před domem č.
1125 se zastavil. Jiná nehoda se nestala.
Bergr
Palacký
Kejval
Michl
Vostrá
Janovský
Král
Jan Mates
Žižkov
Havlíčkův třída
Nusle
11
article
Těžké zranění pádem se schodů. Na Malé
straně ve Vladycké ulici v č. 109 bydlící 54letý seker-
ník Karel Malý prodléval včera až do dvanácté hodiny
večerní v hostinci domu, kdež ve třetím patře bydlí.
Ke dvanácté zaplatil a v průvodu hostinského stoupal
po schodech ke svému bytu. Nešťastnou náhodou však
se schodů sletěl a zůstal pod nimi v bezvědomí ležeti,
značně krváceje z hlavy. Přivolaný policejní lékař
dr. Ulrich konstatoval, že z levého ucha teče mu krev
a že má rozraženou lebeční kost. Těžce zraněný byl
vozem záchranné stanice dopraven do všeobecné ne-
mocnice.
Malá
doktor
Ulrich
vladycký
12
article
— Starý dvovzlatník a jiné věci. Josef Čihák,
29letý řeznický pomocník z Písku, přišel včera po
7. hodině večerní do hostince „na Kuklíku“ v č. 1664
na Petrském náměstí II. a klidně tu popíjel. Když se
dost napil, zavolal si hostinského a chtěl, aby mu
dal za pětikorunu drobné. Hostinský ochotně tak uči-
nil, vysázel mu pět korun v drobných na stůl a přijal
od něho pětikorunu. Při bližším ohledání však zjistil,
že je to z oběhu již vzatý dvouzlatník. Vrátil ho Či-
hákovi a žádal na něm své drobné zpět. Čihák špá-
soval chvíli, pak ale pojednou se zdvihl bez klobouku
a odcházel do dvora. Tam ala zadními vrátky prchl
na ulici. Hostinský pustil se s několika hosty za ním
a pronásledoval ho Soukenickou ulicí na Josefské ná-
městí. Tam vletěl pronásledovaný hlavou do tabule
ve dveřích kavárny „Merkur“ a za nemalého udivení
hostů uchopil se židle a jal se brániti svým proná-
sledovatelům, ačkoliv značně krvácel z rány, kterou
byl utrpěl na hlavě od rozbité tabule. Byl však od-
zbrojen a odveden na policejní komisařství na dolejším
Novém městě, kde ponechán ve vazbě.
— Požáry. Z Mnichovic se nám píše: Dny
15. a 16. srpná byly pro chudou podhorskou krajinu
naši pravými dny hrůzy. Po sedm týdnů již trvající
úmorné vedre a sucho vypražilo již i naše jinak dosti
ovlažené nivy a tu po dva dny děsné zprávy pronikají
k nám c požárech. Dne 15. srpna odpoledne vznítil
se nedalekých Svojetic knížecí lichtenštejnský les,
Vysoký zvaný, a požár zahalil rychle celou krajinu
hustým dýmem. Shořelo celkem 60 jiter lesa a toliko
přispění vojska v okolí rozloženého jest děkovati, že
požár nerozšířil se do okolních mohutných hvozdů.
Čihák
Požár
Písek
petrský náměstí
Čihák
Nový město
Mnichovice
Svojetice
13
article
Ještě nebyl ani tento lesní požár udušen a již opět
ocitla se v plamenech nedaleká ves Klokočná, na
nejvyšším místě krajiny rozložená, jejíž mužské oby-
vatelstvo právě hasilo požár lesní. Šestiletý hošík,
sám doma zůstavený, chtěl si péci v zahrádce u cha-
lupy zemáky i rozškrtl sirku, bleskem ale zachvátil
plamen nedalekou slaměnou boudu a při prudkém
vichru v půl hodině plálo již sedmnáct živností, čtr-
náct stodol i škola. Jakkoli v krátce shromáždilo se
deset hasičských sborů a vojsko z okolí úsilovně po-
máhalo, nebylo přece lze zastaviti požár po směru
větru a toliko šťastné náhodě jest děkovati, že ne-
zachvátily plameny i zbytek vsi, téměř vesměs slamou
kryté. Hrůzné sloupy plamenů a dýmu věštily daleko
široko neštěstí chudičké osady, jejíž obyvatelé na-
mnoze živí se prací v lesích knížecích. Fohořelí po-
jištěni jsou toliko na stavení, ne však na zásoby; také
ztratili veškeren malý dobytek i drůbež. Soucit jímal
zvláště letní hosty v krásném údolí říčky Mnichovky,
kteří spěchali na místo zármutku, aby dárky malými
přispěli ubohým. Jedni z prvých byli letní hosté ze
Senohrab, jichž jménem odevzdaly pí. L. Novotná a
pí. H. Prášková starostovi částku 152 K, od některých
hostí letních v Senohrabech a Hrušově na rychlo se-
branou, která ihned rozdělena byla ubohým poho-
řelým.
L Novotná
H Prášková
Klokočná
Senohraby
Hrušov
14
article
— Smrt z nepalrné příčiny. V Příboře zadřel si
klempíř pan K. Adamec při práci třísku za nehet,
kterou mu lékař z prstu vytáhl. Pan Adamec nedbal
otevřené rány a hrál v kuželky. Jelikož si při tom ránu
znečistil, nastala otrava krve, které záhy podleh.
— Snubní prsten v žaludku kachny. Choť re-
stauratéra na nádraží ústecko-teplické dráhy v Ústí
n. Lab, koupila na trhu zabitou kachnu a nalezla
při její úpravě v jejím žaludku dobře zachovaný
snubní prsten, na němž nebylo žádné značky. Není
pochyby, že prsten svlékl s bývalé majitelce kachny
při krmení s prstu a že dostal se tak s nacpávanou
potravou do kachního žaludku.
— Vystěhovalci. Dnes ráno ubíralo se Prahou
z Podolí, Krakova a Kolomyje 25 vystěhovalců do
Ameriky.
K Adamec
Adamec
Příbor
Praha
Podolí
Krakov
Amerika
15
article
Teplota vody obnášela dnes ráno + 20° C.;
teplota vzduchu + 23° C
— Z Brna. (Sjezd včelařů.) Sjezd českoslovanských
včelařů spojený s jubilejní zemskou výstavou včelař-
skou k oslavě 50letého trvání včelařské organisace
počal v úterý dne 16. srpna. Dostavili se k němu vedle
Moravanů a Čechů též zástupcové bratrských národů
slovanských. Když předseda Zemského ústřed. včelař-
ského spolku moravského prof. Janoušek přivítal shro-
mážděné a předsedové Zem, ústřed. spolků českéhoa
haličského pp. kanovník J. Kebrle a univ. prof. dr.
Ciesielski vyslovili svá blahopřání Moravanům, nastalo
za předsednictví J. M. B. Korčiana, opata kláštera raj-
hradského rokování. Referenty byli pp. univ. prof.
lvovský Ciesielski (polsky), c. k. lesmistr z Mizuniu
(rusky), předsedové kraj, včelař. spolků kutnohorského
a chrudimského, odbor. učitel Křemen a Thuma, jakož
i učitel Jakž z Protivína (česky). Při banketu, kona-
ném ve starobrněnské besedě pronesl vítací přípitek
všem hostům prof. Janoušek, jemuž odpověděl odbor.
učitel Křemen, klada důraz na vzájemnost bratrských
národů slovanských jevicí se nejen slovy, ale i skutky.
Předseda kanovník Kebrle pak připil zvláště milým
hestům z Polska. Ve středu bylo ve sjezdu pokračo-
váno. Referenty byli pp. P. F. Adamec, farář z Havra-
níků a nadučitelé L. Doležal z Čáslavic a J. Ryba
z Prace, načež následovaly volné přednášky.
Moravan
Čecho
Janoušek
J Kebrle
profesor
doktor
Ciesielski
M B
Korčian
Ruska
Křemen
Thuma
Kebrle
P F Adamec
L Doležal
J Ryba
Brno
Protivín
Polsko
Havro
Čáslavice
Prace
spolek moravský profesor