1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 226. ze dne 17. srpna 1904
4
article
= Pomsta za ministra na redaktoru. Přítel na-
šeho listu píše nám z Athén: Surové pomstě padl
tuto neděli za oběť hlavní redaktor denníku »Skrip«
Evstratos Evstratiadis. Čekaje na náměstí Amonia
na tramway byl náhle přepaden silným mladíkem
Tekakem, který ho udeřil těžkou holí přes hlavua
pokoušel se na místě ho utlouci. Na štěstí neztratil
redaktor duchapřítomnosti a odrazil holí druhou
ránu, namířenou proti sobě, až se mu hůl zlomila.
To vše se událo v několika okamžicích a v přítom-
nosti sta lidí, sedících před kavárn a pivnicí.
Lidé ti rychle přispěli redaktoru na pomoc. Sběhu
toho použil útočník a prchal do domu, kde se policii
podařilo po delším odporu jej zatknouti. Pochází
z Thilo v Mani, volebního okresu dřívějšího ministra
Mavromichalisa a při výslechu na policii udal, že se
chtěl pomstíti na redaktoru, poněvadž prý nepříznivě
kritisuje dřívější správu jeho poslance a krajana
zároveň pak tvrdil, že jednal z vlastního popudu
a bez vědomí Mavromichalisa. Jest to pravdě podobné.
neboť jest to jediný ministr, který nabyl v Rumun-
sku evropského vzdělání a jest úplně neodvislý
Útočník chtěl se z vlastního popudu ministru za-
vděčiti, jelikož Mavromichalis vykonal jakožto mi-
nistr mnoho dobrého pro volební okres. Panujeť do-
sud v divoké Mani krevní pomsta, které ročně padá
mnoho lidských životů za oběť jelikož Maniaté ne-
přiznávají státní zákony a zjednávají právu cestu
násilím, považujíce pomstu každé urážky za svatou
povinnost, které musí dostáti nejen jednotlivec, ale
i celá rodina nebo osada. Z té příčiny bojí se
ostatní Řekové Maniatů a bezpochyby i přepadený
redaktor nebude nalehati, by se dostalo zločinci těž-
kého trestu, neboť by se vysadil pomstě jeho rodiny.
Evstratiadisov
Tekak
Rumun
Mavromichalis
Řek
Maniat
Atény
cesta násilí
5
article
= »Blíženec císaře Viléma.« Před soudem v Halle
byl obžalován redaktor tamějšího »Volksblattu« Fette
pro urážku Veličenstva, poněvadž uveřejnil zprávu.
že v Budapešti zemřel blíženec císaře Viléma. Soud
hallský redaktora osvobodil, odůvodniv rozsudek tím,
že tvrzením, že císař Vilém má blížence, neuráží pi-
satel tohoto císaře, nýbrž jeho otco, císaře Bedřicha,
jenom ten že se viní z nemanželského obcování
Eliškou Suchovskou, z kterého měl pojíti syn, tedv
blíženec císaře Viléma; ba ani proto nelze mluvitio
urážce Veličenstva, když pisatel napsal, že udánlivý
tento blíženec zemřel jako tulák. Tím vším může
býti uražen jenom zesnulý císař Bedřích, ježto ale
urážka Veličenstva nemůže býti spáchána na oso-
bách zemřelých, musí býti obžalovaný redaktor ža-
loby sproštěn. Státní zastupitelstvo hallské však po-
dalo proti rozsudku tomuto odvolání a říšský soud
mu vyhověl. Ve svých důvodech praví, že soud hall-
ský přehlédl, že vlastním úmyslem pisatelovým bylo
urazit císaře Viléma, třeba že k tomu volil prostředek,
kterým kydal hanu na zesnulého předka tohoto cí-
saře, neboť uraziti lze někoho také nepřímo, na př.
urážkou jeho rodičů, přátel ap.
= Hrála 1118 tutéž úlohu. Mrs. Leslie Carterová
kteráž těší se v poslední době pověsti největší he-
rečky Spojených států, skončila právě významnou
uměleckou cestu. Umělkyně vystupovala za dobu tří
posledních roků nepřetržitě v titulní roli Belascova
pověstného dramatu »Du Barry« a hrála úlohu tuto
celkem 1118kráte, vyzískavši z tóho 1,200.000 dol-
larů. Při tom pouze třikráte odřekla představení pro
únavu. V Novém Yorku se hrál označený kus 400-
kráte nepřetržitě za sebou.
Vilém
Fette
Bedřich
Suchovská
Bedře
Hrála
Carterová
Belascův
Barr
Halle
Budapešť
spojený stát
Nový York
6
article
= Černoši v Severní Americe. Censorní úřa
severoamerický vydal právě přehlednou zprávu o
živlu černošském v obyvatelstvu Spojených států.
Roku 1900, kdy se konalo poslední všeobecné sčí-
tání, bylo v zemi 8,883.994 lidí, v jichž žilách prou-
dila krev černošská. Dlužno připomenouti, že se za
černocha čítá každý, o němž by se třeba po stránce
nejvzdálenějšího příbuzenstva souditi dalo, že jez
krve černochů. Od doby pověstné občanské války
zdvojnásobil se v Americe počet černochů, neboť r.
1860 napočítáno bylo jich ve Spojených státech pouze
4,441.830. Největší počet osob afrického původu
bydlí ovšem v bývalých otrockých státech, kdež jich
napočítáno dle úřadních výkazů 7,992.969. Třetina
těchto usazena jest ve státech Georgia, Mississippia
Alabamě. Z dospělých černochů zaměstnává se 3/1o
nádeničinou, 21.268 věnovalo se jich povolání učitel-
skému, 21.114 jest jich tesařů, 19.942 holičů, 15.530
kněžství, 14387 zedničině, 3921 hudbě, 3043 diva-
delnímu odboru a 1734 jsou lékaři.
= Podmořský tunel. Francouzský inženýr Ber-
lier rozepisuje se v pařížských listech o fantastickém
projektu, jehož cílem jest zbudování tunelu pod
Středozemským mořem, mezi Španělskem a Ma-
rokkem a spojení Evropy s Afrikou železnicí. Berlie
nehodlá tunel dle svých nejnovějších proposicí zalo-
žiti příliš blízko anglického Gibraltaru, nýbrž po-
mýšlí na přímé spojení Baquerosu s Tangerem. Tato
linie čítá 32 kilometry a nejhlubší místo mořské ob-
náší 396 metrů. K tomu přičísti dlužno rozměry
vjezdu na španělské straně ve výměře 3 kilometrů
a na straně marocké 6 kilometrů. Poněvadž pak půdou
mořského dna jsou vesměs tvrdé skaliny, nebylo by
technických překážek s provedením díla skoro žád-
ných. Při ústí tunelu by pak byla pořízena stanice, za
níž vedly by koleje do dáli dalších 591 km. Marokkem.
Černoch
Georgias
Mississippius
severní Amerika
spojený stát
Amerika
Španělsko
Ma
Evropa
Afrika
Gibraltar
Maroko
km
7
article
Dráha tato vedla by k samé alžírsko-tunisské dráze,
čímž by pořízeno bylo přímé spojení až k Senegalu
a světovému obchodu dostalo by se nemalého roz-
větvení po černé Africe, kteráž před neplným stole-
tím platila ještě všeobecně za díl světa úplně ne-
známý. Berlier vypočítává náklad, s provedením
obrovského díla spojený, na 123 millionů franků.
Srovná-li se cifra tato s výdaji, jež vyžadovaly stavby
jiných tunelů, vychází z toho zřejmě na jevo, jak se
pokračující technikou snižují náklady stavební. Při
stavbě tunelu gotthardského stál meir 3800 franků.
při tunelu arlberském 3600 franků, při tunelu sim-
plonském čítáno za metr pouze 3000 franků. A právě
týž náklad vyžadovala by stavba podmořského tu-
nelu Berlierova, o kterýž se tu jedná.
= Pokus loupaže, spáchané na ruském knížeti.
Raffinovaný lupičský čin provésti hodlal jakýs želez-
niční zloděj na Rusi. Mezi Oděssou a Chersonem
podniknut byl jakýms železničním lupičem útok na
millionářského knížete Trubezkoje z Moskvy. Kníže
měl býti při jízdě uměle uspán a pak oloupen. Nic-
méně však kníže se v čas probudil, vyrušen ze sna
libě páchnoucím odérem chloroformu a povstal se
svého sedadla. V té chvíli vyskočil oknem jedoucího
vlaku zloděj, oděný elegantním úborem a zmizel beze
stopy v tmavém okolí.
Kníže
Senegal
Afrika
Cherson
Moskva
8
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 12. srpna 1904: Herink Karel, obchodník,
51 r., 147—I. Neumannova Jos., dcera zedníka, 2 roky,
197—IV. Neubertová Antonie, manželka dělníka, 33 r.
200—VIII. Mika Otakar, syn kočího, 1 rok, 283—VIII.
Sůra Josef, rukavičkář, 36 roků, 441—VIII. Šubertová
Anna, vdova po zedníku, 78 roků, 248—V. Josef Franz,
úřadník, 61 rok, 126—VI. Veselý Adolf, komptoirista,
24 roky, 248—V. Vyslyšelova Vilma, dcera písaře, 3 r.,
393—III. — U Milosrdných sester: Kopka-
nová Terezie, poslice, 88 roků. Hořáková Marie, že-
bračka, 70 roků. Trčka Josef, nádenník, 75 roků. Je-
línková Barbora, vdova po hostinském, 82 roky. —
Ve všeobecné nem ocnici: Šídlová Eleonora;
pradlena, 48 roků. Cajerova Františka, služka, 25 roků.
Blažková Marie, dělnice, 38 roků. Kauders Max, číšník,
42 roky.
Karel
Jos
Neubertová
Mika
Josef
Anna
Adolf
V Vyslyšelův
Kopka
Marie
Barbora
Cajerův
František
Blažková
Kauders
Praha
Šídlová Eleonora
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
234. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Slavnostní představení na počest narozenin Jeho Vel.
císaře a krále Františka Josefa I.
HYNNA.
Složil Josef Haydn. V instrumentaci Zdeňka Fibicha.
Dirigent Moric Anger.
Poprvé ;
Schovank a.
(Mice and Men.)
Romantická komedie o čtyřech dějstvích. Anglicky
napsala Madelaine Lucette Ryley. Přeložil K. Mušek.
Režisér Karel Mušek.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/210. hod.
Král
Haydn
Fibich
Anger
Madelain Lucette Ryley
Karel muška
Praha
národní divadlo
Schovank a
král František Josef I . HYnna
Mice and Mena
10
title
Ve středu dne 17. srpna.
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě 1. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 17. srpna.
Začátek o 7. hod.
Původní novinka podruhé
Lidé a lidičky.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal dr. Janke-Dvorský.
Režisér F. Hlavatý.
(bliže Palaokého
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve středu 17. srpna.
Začátek o 7. hod.
Cyklus frašky XVI.
Novinka: Bum-bum.
Komická operetta o 3 odděleních. Dle sujetu Mailhac
a Halévyho zpracoval H. Osten. Přeložil J. P. Hudbu
složil Julius Stern. Režisér Josef Kubík.
Janke
Dvorská
F Hlavatá
Halévy
H Osten
Julius Stern
Kubík
Praha
Smíchov
lidový divadlo
fraška XVI
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohratoct
Pištěkovo lidové divadlo vinohratoct
na Král
Král
Pištěkův lidový divadlo
13
article
Ve středu 17. srpna.
14
article
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí: Čert a Káča.
15
article
17449
17449
Původní báchorka o 6 obrazech od J. K. Tyla.
Tyl
16
title
Melodramatická hudba od J. Arneta.
J Arnet
17
article
»Vy že byste ho byl skutečně hlavou udeřil ?!A
proč, rcete!«
»Muž tento jest zločincem! Mně a mému příteli,
zde stojícímu, bylo uloženo, abychom muže toho zatkli
stůj co stůj. Měli jsme ale zároveň rozkaz, abychom se
ho zmocnili bez pomocí cizí policie.e
Zaslechnuvše slova tato, ošetřovatelé nemocniční
ustali v práci své.
Lékař, sám úžaslý měrou největší, musil připome-
nouti, aby pokračovali.
Rochemond pokračoval však již.
»Řekl jsem jen plnou pravdu. A nejen to: jakmile
muž tento nabude vědomí, budu vás musit žádati, abyste
ho dal převézti do zvláštní kabiny. Musí býti osamocen
od všech ostatních a bedlivě střežen. Když nás to stálo
tolik obětí a tolik lopoty, zmocniti se muže, toho, záleží
nám ovšem tím více na tom, abychom přivezli ho do
Francie živého.«
Doktor děl jen
»Promluvte si o tom s velitelem lodi, mně nenáleží
jiné právo ni jiná povinnost, nežli nemocným na palubě
poskytnouti pomoci lékařské. V žádném případě pak ne-
mohu vykonati nad nimi stráž.«
»Promluvím tedy s lodním komandantem bez me-
škání!«
Rochemond odešel.
Vrátil se ale záhy
Velitel křižáku jej doprovázel, sledován jsa ubyto-
vatelem lodním.
U lože omdlelého děl komandant námořníku, jejž si
přivedl:
Rochemond
Francie
18
article
I vzal pak z papírů, jež balíček obsahoval, list z
silného papíru a podal ho veliteli francouzské lodi.
Když přečetl několik řádek dokumentu toho, vráti
ho ihned agentu.
Pravil mu pak-
»To mi stačí, pane! Odvezu vás s sebou. Tato
řádně vystavená plná moc, kterouž při sobě máte, jest
mi dostatečným důkazem o poslání, kteréž vám bylo
svěřeno.«
Komandant přikročil pak k telefonu, jenž se v ka-
bině nalézal a dal zavolati jednoho z důstojníků lodních.
Velel mu pak-
»Nechť se pokračuje v cestě naší.«
Hned na to šroub lodní počal se opět pohybovati.
»Trident« dal se opět směrem původním.
Mezitím pravil komandant lodní v kabině své
k agentu policejnímu:
»Není-liž to snad příliš indiskretní, přál bych si
slyšeti od vás podrobnosti o vaší dobrodružné výpravě!
Neboť zatčení za takých okolností jest věru nadoby-
čejné . . .«
Avšak vida promočený oděv detektivův, dodal
»Leč budete mně vyprávěti o tom všem, až se pře-
vlečete. Nesmíte zůstati v šatech tak promočených, mohl
byste snadno uloviti nemoc nějakou.«
Rochemond odtušil
»0, není mně nikterak chladno, pane komandante
Mohu sděliti s vámi ihned některé podrobnosti.«
Skutečně byl se Rochemond hned po vstupu na
palubu lodi zahalil ve vlněnou přikrývku, kterouž byl mu
donesl jeden námořník.
Zaprodáni nopřitel.
rychle
Rochemond
Moha