ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 db6ec900-71f1-11dc-9c04-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 18 celkem · entity: person 53, place 23, work 6, org 4
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 226. ze dne 17. srpna 1904
3 title
Různé zprávy.
4 article
= Pomsta za ministra na redaktoru. Přítel na- šeho listu píše nám z Athén: Surové pomstě padl tuto neděli za oběť hlavní redaktor denníku »Skrip« Evstratos Evstratiadis. Čekaje na náměstí Amonia na tramway byl náhle přepaden silným mladíkem Tekakem, který ho udeřil těžkou holí přes hlavua pokoušel se na místě ho utlouci. Na štěstí neztratil redaktor duchapřítomnosti a odrazil holí druhou ránu, namířenou proti sobě, až se mu hůl zlomila. To vše se událo v několika okamžicích a v přítom- nosti sta lidí, sedících před kavárn a pivnicí. Lidé ti rychle přispěli redaktoru na pomoc. Sběhu toho použil útočník a prchal do domu, kde se policii podařilo po delším odporu jej zatknouti. Pochází z Thilo v Mani, volebního okresu dřívějšího ministra Mavromichalisa a při výslechu na policii udal, že se chtěl pomstíti na redaktoru, poněvadž prý nepříznivě kritisuje dřívější správu jeho poslance a krajana zároveň pak tvrdil, že jednal z vlastního popudu a bez vědomí Mavromichalisa. Jest to pravdě podobné. neboť jest to jediný ministr, který nabyl v Rumun- sku evropského vzdělání a jest úplně neodvislý Útočník chtěl se z vlastního popudu ministru za- vděčiti, jelikož Mavromichalis vykonal jakožto mi- nistr mnoho dobrého pro volební okres. Panujeť do- sud v divoké Mani krevní pomsta, které ročně padá mnoho lidských životů za oběť jelikož Maniaté ne- přiznávají státní zákony a zjednávají právu cestu násilím, považujíce pomstu každé urážky za svatou povinnost, které musí dostáti nejen jednotlivec, ale i celá rodina nebo osada. Z té příčiny bojí se ostatní Řekové Maniatů a bezpochyby i přepadený redaktor nebude nalehati, by se dostalo zločinci těž- kého trestu, neboť by se vysadil pomstě jeho rodiny.
Evstratiadisov Tekak Rumun Mavromichalis Řek Maniat Atény cesta násilí
5 article
= »Blíženec císaře Viléma.« Před soudem v Halle byl obžalován redaktor tamějšího »Volksblattu« Fette pro urážku Veličenstva, poněvadž uveřejnil zprávu. že v Budapešti zemřel blíženec císaře Viléma. Soud hallský redaktora osvobodil, odůvodniv rozsudek tím, že tvrzením, že císař Vilém má blížence, neuráží pi- satel tohoto císaře, nýbrž jeho otco, císaře Bedřicha, jenom ten že se viní z nemanželského obcování Eliškou Suchovskou, z kterého měl pojíti syn, tedv blíženec císaře Viléma; ba ani proto nelze mluvitio urážce Veličenstva, když pisatel napsal, že udánlivý tento blíženec zemřel jako tulák. Tím vším může býti uražen jenom zesnulý císař Bedřích, ježto ale urážka Veličenstva nemůže býti spáchána na oso- bách zemřelých, musí býti obžalovaný redaktor ža- loby sproštěn. Státní zastupitelstvo hallské však po- dalo proti rozsudku tomuto odvolání a říšský soud mu vyhověl. Ve svých důvodech praví, že soud hall- ský přehlédl, že vlastním úmyslem pisatelovým bylo urazit císaře Viléma, třeba že k tomu volil prostředek, kterým kydal hanu na zesnulého předka tohoto cí- saře, neboť uraziti lze někoho také nepřímo, na př. urážkou jeho rodičů, přátel ap. = Hrála 1118 tutéž úlohu. Mrs. Leslie Carterová kteráž těší se v poslední době pověsti největší he- rečky Spojených států, skončila právě významnou uměleckou cestu. Umělkyně vystupovala za dobu tří posledních roků nepřetržitě v titulní roli Belascova pověstného dramatu »Du Barry« a hrála úlohu tuto celkem 1118kráte, vyzískavši z tóho 1,200.000 dol- larů. Při tom pouze třikráte odřekla představení pro únavu. V Novém Yorku se hrál označený kus 400- kráte nepřetržitě za sebou.
Vilém Fette Bedřich Suchovská Bedře Hrála Carterová Belascův Barr Halle Budapešť spojený stát Nový York
6 article
= Černoši v Severní Americe. Censorní úřa severoamerický vydal právě přehlednou zprávu o živlu černošském v obyvatelstvu Spojených států. Roku 1900, kdy se konalo poslední všeobecné sčí- tání, bylo v zemi 8,883.994 lidí, v jichž žilách prou- dila krev černošská. Dlužno připomenouti, že se za černocha čítá každý, o němž by se třeba po stránce nejvzdálenějšího příbuzenstva souditi dalo, že jez krve černochů. Od doby pověstné občanské války zdvojnásobil se v Americe počet černochů, neboť r. 1860 napočítáno bylo jich ve Spojených státech pouze 4,441.830. Největší počet osob afrického původu bydlí ovšem v bývalých otrockých státech, kdež jich napočítáno dle úřadních výkazů 7,992.969. Třetina těchto usazena jest ve státech Georgia, Mississippia Alabamě. Z dospělých černochů zaměstnává se 3/1o nádeničinou, 21.268 věnovalo se jich povolání učitel- skému, 21.114 jest jich tesařů, 19.942 holičů, 15.530 kněžství, 14387 zedničině, 3921 hudbě, 3043 diva- delnímu odboru a 1734 jsou lékaři. = Podmořský tunel. Francouzský inženýr Ber- lier rozepisuje se v pařížských listech o fantastickém projektu, jehož cílem jest zbudování tunelu pod Středozemským mořem, mezi Španělskem a Ma- rokkem a spojení Evropy s Afrikou železnicí. Berlie nehodlá tunel dle svých nejnovějších proposicí zalo- žiti příliš blízko anglického Gibraltaru, nýbrž po- mýšlí na přímé spojení Baquerosu s Tangerem. Tato linie čítá 32 kilometry a nejhlubší místo mořské ob- náší 396 metrů. K tomu přičísti dlužno rozměry vjezdu na španělské straně ve výměře 3 kilometrů a na straně marocké 6 kilometrů. Poněvadž pak půdou mořského dna jsou vesměs tvrdé skaliny, nebylo by technických překážek s provedením díla skoro žád- ných. Při ústí tunelu by pak byla pořízena stanice, za níž vedly by koleje do dáli dalších 591 km. Marokkem.
Černoch Georgias Mississippius severní Amerika spojený stát Amerika Španělsko Ma Evropa Afrika Gibraltar Maroko km
7 article
Dráha tato vedla by k samé alžírsko-tunisské dráze, čímž by pořízeno bylo přímé spojení až k Senegalu a světovému obchodu dostalo by se nemalého roz- větvení po černé Africe, kteráž před neplným stole- tím platila ještě všeobecně za díl světa úplně ne- známý. Berlier vypočítává náklad, s provedením obrovského díla spojený, na 123 millionů franků. Srovná-li se cifra tato s výdaji, jež vyžadovaly stavby jiných tunelů, vychází z toho zřejmě na jevo, jak se pokračující technikou snižují náklady stavební. Při stavbě tunelu gotthardského stál meir 3800 franků. při tunelu arlberském 3600 franků, při tunelu sim- plonském čítáno za metr pouze 3000 franků. A právě týž náklad vyžadovala by stavba podmořského tu- nelu Berlierova, o kterýž se tu jedná. = Pokus loupaže, spáchané na ruském knížeti. Raffinovaný lupičský čin provésti hodlal jakýs želez- niční zloděj na Rusi. Mezi Oděssou a Chersonem podniknut byl jakýms železničním lupičem útok na millionářského knížete Trubezkoje z Moskvy. Kníže měl býti při jízdě uměle uspán a pak oloupen. Nic- méně však kníže se v čas probudil, vyrušen ze sna libě páchnoucím odérem chloroformu a povstal se svého sedadla. V té chvíli vyskočil oknem jedoucího vlaku zloděj, oděný elegantním úborem a zmizel beze stopy v tmavém okolí.
Kníže Senegal Afrika Cherson Moskva
8 article Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze Dne 12. srpna 1904: Herink Karel, obchodník, 51 r., 147—I. Neumannova Jos., dcera zedníka, 2 roky, 197—IV. Neubertová Antonie, manželka dělníka, 33 r. 200—VIII. Mika Otakar, syn kočího, 1 rok, 283—VIII. Sůra Josef, rukavičkář, 36 roků, 441—VIII. Šubertová Anna, vdova po zedníku, 78 roků, 248—V. Josef Franz, úřadník, 61 rok, 126—VI. Veselý Adolf, komptoirista, 24 roky, 248—V. Vyslyšelova Vilma, dcera písaře, 3 r., 393—III. — U Milosrdných sester: Kopka- nová Terezie, poslice, 88 roků. Hořáková Marie, že- bračka, 70 roků. Trčka Josef, nádenník, 75 roků. Je- línková Barbora, vdova po hostinském, 82 roky. — Ve všeobecné nem ocnici: Šídlová Eleonora; pradlena, 48 roků. Cajerova Františka, služka, 25 roků. Blažková Marie, dělnice, 38 roků. Kauders Max, číšník, 42 roky.
Karel Jos Neubertová Mika Josef Anna Adolf V Vyslyšelův Kopka Marie Barbora Cajerův František Blažková Kauders Praha Šídlová Eleonora
9 article Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 234. hra v předpl. (2. čtvrtka.) Slavnostní představení na počest narozenin Jeho Vel. císaře a krále Františka Josefa I. HYNNA. Složil Josef Haydn. V instrumentaci Zdeňka Fibicha. Dirigent Moric Anger. Poprvé ; Schovank a. (Mice and Men.) Romantická komedie o čtyřech dějstvích. Anglicky napsala Madelaine Lucette Ryley. Přeložil K. Mušek. Režisér Karel Mušek. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 1/210. hod.
Král Haydn Fibich Anger Madelain Lucette Ryley Karel muška Praha národní divadlo Schovank a král František Josef I . HYnna Mice and Mena
10 title
Ve středu dne 17. srpna.
11 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. zahradě 1. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 17. srpna. Začátek o 7. hod. Původní novinka podruhé Lidé a lidičky. Veselohra o 3 jednáních. Napsal dr. Janke-Dvorský. Režisér F. Hlavatý. (bliže Palaokého Aréna na Smíchově mostu). Ve středu 17. srpna. Začátek o 7. hod. Cyklus frašky XVI. Novinka: Bum-bum. Komická operetta o 3 odděleních. Dle sujetu Mailhac a Halévyho zpracoval H. Osten. Přeložil J. P. Hudbu složil Julius Stern. Režisér Josef Kubík.
Janke Dvorská F Hlavatá Halévy H Osten Julius Stern Kubík Praha Smíchov lidový divadlo fraška XVI
12 article Pištěkovo lidové divadlo vinohratoct
Pištěkovo lidové divadlo vinohratoct na Král
Král Pištěkův lidový divadlo
13 article
Ve středu 17. srpna.
14 article
Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po třetí: Čert a Káča.
15 article 17449
17449 Původní báchorka o 6 obrazech od J. K. Tyla.
Tyl
16 title
Melodramatická hudba od J. Arneta.
J Arnet
17 article
»Vy že byste ho byl skutečně hlavou udeřil ?!A proč, rcete!« »Muž tento jest zločincem! Mně a mému příteli, zde stojícímu, bylo uloženo, abychom muže toho zatkli stůj co stůj. Měli jsme ale zároveň rozkaz, abychom se ho zmocnili bez pomocí cizí policie.e Zaslechnuvše slova tato, ošetřovatelé nemocniční ustali v práci své. Lékař, sám úžaslý měrou největší, musil připome- nouti, aby pokračovali. Rochemond pokračoval však již. »Řekl jsem jen plnou pravdu. A nejen to: jakmile muž tento nabude vědomí, budu vás musit žádati, abyste ho dal převézti do zvláštní kabiny. Musí býti osamocen od všech ostatních a bedlivě střežen. Když nás to stálo tolik obětí a tolik lopoty, zmocniti se muže, toho, záleží nám ovšem tím více na tom, abychom přivezli ho do Francie živého.« Doktor děl jen »Promluvte si o tom s velitelem lodi, mně nenáleží jiné právo ni jiná povinnost, nežli nemocným na palubě poskytnouti pomoci lékařské. V žádném případě pak ne- mohu vykonati nad nimi stráž.« »Promluvím tedy s lodním komandantem bez me- škání!« Rochemond odešel. Vrátil se ale záhy Velitel křižáku jej doprovázel, sledován jsa ubyto- vatelem lodním. U lože omdlelého děl komandant námořníku, jejž si přivedl:
Rochemond Francie
18 article
I vzal pak z papírů, jež balíček obsahoval, list z silného papíru a podal ho veliteli francouzské lodi. Když přečetl několik řádek dokumentu toho, vráti ho ihned agentu. Pravil mu pak- »To mi stačí, pane! Odvezu vás s sebou. Tato řádně vystavená plná moc, kterouž při sobě máte, jest mi dostatečným důkazem o poslání, kteréž vám bylo svěřeno.« Komandant přikročil pak k telefonu, jenž se v ka- bině nalézal a dal zavolati jednoho z důstojníků lodních. Velel mu pak- »Nechť se pokračuje v cestě naší.« Hned na to šroub lodní počal se opět pohybovati. »Trident« dal se opět směrem původním. Mezitím pravil komandant lodní v kabině své k agentu policejnímu: »Není-liž to snad příliš indiskretní, přál bych si slyšeti od vás podrobnosti o vaší dobrodružné výpravě! Neboť zatčení za takých okolností jest věru nadoby- čejné . . .« Avšak vida promočený oděv detektivův, dodal »Leč budete mně vyprávěti o tom všem, až se pře- vlečete. Nesmíte zůstati v šatech tak promočených, mohl byste snadno uloviti nemoc nějakou.« Rochemond odtušil »0, není mně nikterak chladno, pane komandante Mohu sděliti s vámi ihned některé podrobnosti.« Skutečně byl se Rochemond hned po vstupu na palubu lodi zahalil ve vlněnou přikrývku, kterouž byl mu donesl jeden námořník. Zaprodáni nopřitel. rychle
Rochemond Moha