ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 75ca9840-72b9-11dc-8704-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: place 46, work 5, person 87, org 5
1 article
záno. Théma o místnostech v Karolinu bylo již mnohokráte vyčerpáno. Tuto postačí, tuším, tabulka, karakterisující dvě »největší« místnosti lillii I. č.4 13 12 4 8 13 33 82 396 60 165 II. č.1101/2 81/26 6 9 20 63 395 54 100 Patrno, že vzduch v č. 4. stačí pro 16 proc. zapsaných posluchačů a č. 1. pro 13 proc. studentů II. roč. Uvažovati tedy o tom, že v lavicích jest místo pro 30 proc. (resp. pro 35 proc.) jest vlastně již hygienickou absurdností. Ostatně i připustí- me-li v těchto neventilovaných míst- nostech výměnu vzduchu náhodnými skulinami v oknech (!) a otevíráním dveří (!), nebo v létě i oken, jsou to i tehdy čísla horrentní. Tím nastíněno, jak jest vyhověno docel primitivním požadavkům. Zabíhati do otázek úpravnosti neb nějakého komfortu, jest vlastně nemyslitelno, nvážíme-li jen povrchně počet vě- šáků (pro 20 proc. resp. 17 proc.), šířku cho- deb (1.40 m), schodů 1.50 m a 1.30 m), výšku dveří (na př. 1.95 m) a pod.
Karolina 165 II
2 article
Posluchárny v akademii, jsouce určeny pů- vodně k jiným účelům, nevyhovují také dokonale ale přece jsou úplně postačitelným provisoriem jsouť vzdušné, světlé i přiměřeně ventilované. Že ovšem místo ani tu nepostačí, patrn všude z poměru mezi počtem míst v lavicícha množstvím posluchačů. Jak srovnati s tímto stavem věcí nové zařízení o návštěvě přednášek (hrozící dokonce neplatností doktorátu, nabytého kandidátem od přednášek abstinujícím)? Jak možno žádati od professorů, aby při zkouškách pobízeli za takových poměrů k návštěvě před- nášek? Jest nutno zříditi provisorium všem roč- níkům a to pod jednou střechou. Ani slib určitý. ba ani záruka nápravy tu nestačí. Jeť sprave- dlivo, aby také reálního prospěchu dostalo se ité generaci, která dovedla při loňské „stávce“ k slovu svých professorů vrátiti se do svých poslucháren za stejných poměrů a bez faktických náprav. Jest si přáti, aby účty, jež budou pří- slušné kruhy skládati, vykazovaly po této stránce po prázdninách co největší plus. Ješek Hofman.
Hofman
3 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z místa hanby, na něž postaven česko slovanský sociálně-demokratický orgán za svou stejně tupohlavou jako bezúčelnou neslušnost jakou ztropil při narození careviče-následníka. vyplazuje na nás jazyk. Mne si údy — tento- kráte ovšem poněkud citelněji dotčené i aby do kázal, že kousky, kteréž tropí, skutečně odpoví dají docela dětinskému stadiu duševního vývoje pachatele, vypravuje, že »Národní Listy« dostá vají subvence od ruské vlády, za to že pracují v Čechách pro její zájmy, a že »hlasy o stycích památky, a přece se Zdeňka vyhýbala, div ne- vypadla! To je známá louda, ta celá Bě—áách! Na věži tlouklo půl. Ramena klesla — ani nie říci nemohla, pak se jí začla kývat hlava až klesla zrovna na prsa. Když vešel dědeček, Zdeňka si honem roz máčkla na tváři ohromnou slzu. „No, tak podívej se, Zdeňčičko — ty js chtěla jednou vědět, kde je ta a ta ulice. Úž to mám! Tady jsem našel plán. Tak pojd.“ A dědeček vzal Zdeňku za ruku, hezky ke stolu a začal ji pomaloučku vykládat. Zdeňka — ta sebou šila! A jenom oči obracela po hodinách — opravdu, měla oči takové veliké v tu chvíli! Ale hodiny šly — dědeček vykládal a Zdeňk vzdychala. „Posloucháš?“ — „Ale poslouchám,“ řekla klesle, ztrápená. „Tak tadyhle tou malou uličkou — a jak vyjdeš na náměstí — hned v pravo —. „A dědečku, ta malá půlhodinka — to je zrovna 30 minut, viď? Nebo ještě víc?“ Dědeček zůstal hodnou dobu koukat a pak řekl: „Ale míň!“ „Míň? Tak teda míň,“ řekla si smutně hlava jí klesla. „No, tak dál, dědečku. „Někdo zazvonil. Zdeňka oživla — a na- jednou řekla Běta v předsíni: „Slečinko, pojdte honem — kde je slečinka?“ „Běto! Běto!“ vykřikla Zdeňka a padla dě- dečkovi kolem krku. „Dědečku, počkej! Honem honem, honem — já musím — o můj Ježíšku - —abed— Bětulinkal
Zdeňka Běta Dědeček Čechy
4 article
redákce »N. L.« s petrohradskou vládou a jich administrace s ruským disposičním fondem stá- vají se stále četnější a hlasitější«. Tato bezmezná hloupost strávníka nuselského pivovaru, dalšího nějakého projednávání naprosto nehodná, odzbro- juje úplně, neboť nasvědčuje, že si není vědom dosahu svého jednání. Nemůže srovnati ve své hlavě, že spílání a nadávky listu, který se tváří politickým orgánem, novorozenému dítěti a to slovy, jaká bývají slýchána nejvýše mezi uličníky škole ještě neodrostlými a vůbec špatně hlezenými, mohou se lidem, jimž záleží na jakés takés úrovni české publicistiky vůbec, zdáti tím, čím skutečně jsou, totiž nejapností, jejíž směšnost překonána jest jenom její nehorázností. V žád- ném německém listě, ať židovsko-liberálním aneb mezinárodně-socialním, ani snad v nejvý- střednějším terroristickém, hebrejskými typy ti- štěném orgánu nenajde se podobný výbuch fanatického a pošetile rozechvěného záští, jako byl výlev pražského listu socialně-demokratického o »carském mrněti«, »carském klukovi«,o »caráťati«. Proč musí zrovna českoslovan- ský orgán sociálně-demokratický pracovati tak primitivními pomůckami, zahanbujícími nejen pisatele, ale i čtenáře? Což nechápe, že po- dobně hloupé a svou neurvalou sveřepostí- abstrusní nízkostí musí se dotknouti každého, kdo si jazyka českého váží i žádá, aby tištěné slovo české neklesalo pod určitou úroveň.A opříti se tomuto tihnutí k blátu, takové na- prosté bezsrdečnosti a přímo nelidskosti, stejně zavržitelné, ať se týká dítěte carova nebo pro- letářova, k tomu musí býti teprve někdo pod placen?
5 article
— Red. Jindřich Dvořák j. Známý publi- cista český, bývalý vrchní redaktor brněnského »Hlasu«, »Mor. Orlice« a zaniklého »Beobach- tera«, druhdy zemský poslanec a člen zemského výboru moravského (r. 1871) zemřel v úterýo půl 7. hod. večer v Tišňově po dlouhé a bo lestné chorobě v stáří 64 let — v soukromí, v němž ztrávil poslední desetiletí. Zesnulý na rodil se v Jiřikovicích u Brna a již jako stu- dent zabýval se publicistikou, vydal sbírky no velistické i básnické. Novinářem z povolání sta se r. 1862, převzav tou dobou redakci »Mor. Orlice«, již vedl do r. 1872. V době persekučn byl i vězněn pro neohrožené hájení práv národ- ních v listě i na táborech. Život Dvořákův, kterýž zjednal si o národní uvědomění na Moravě ne- popíratelné zásluhy, ač jinak náležel k nejne- smířitelnějším a nejbojovnějším konservativcům, byl velice pohnutý. Býval v letech sedmdesá tých i bankovním ředitelem, i učitelem kadetky redaktorem Schuselkovy »Reformy«, spolupra covníkem a redaktorem Skrejšovského »Tri buny«, vydavatelem »Národních Novin« brněn- ských, to vše vedle vytčené již publicistické své činnosti. Mimo to vydal i pozoruhodné politické spisy, z nichž ceny nepozbývá zvláště jeho po- jednání »O nepřetržitosti ústavního) a státníh práva na Moravě.« — K trapnému skandálu došlo při zahá jení výstavy moravského českého spolku včelařského v Brně v neděli dne 14. t. m.
Red Dvořák Mor Dvořákův Schuselkův Skrejšovský Jiřikovice u Brno Orlice Morava moravský český spolek včelařský v Brno Tri buna národní novina
6 article
Předseda spolku, professor na českém ústavě učitelek p. Janoušek pronesl zahajovací řeč sice jen česky, ale když k jeho vyzvání vládní zá- stupce dvorní rada Šalomon výstavu zahájil, jako se samo sebou o výstavě českého spolku rozumělo také jen česky — povstane český professor a předseda českého spolku a počne odříkávati českou zahajovací formuli vlád- ního zástupce po německu. Nejenom to, pan professor Janoušek dokonce vyzval dvorního radu, aby výstavu zahájil ještě jednou také po německu. Toť snad první případ na Moravě, že předseda českého shromáždění vyzýval zástupce vlády, aby mluvil také něme- cky, ačkoli nebylo ve shromáždění ani jediného Němce. Tak chorobné touhy po němčině ne- osvědčil dosud žádný c. k. professor, a jednání Janouškovo, který se choval na výstavě vůbec nad pomýšlení konfusně, pociťuje se nejenv kruzích účastníků výstavy než i v kruzích ná- rodních v Brně jako neslýchaná ostuda. Že je všeho odsouzení hodno netřeba dokládati. — Úmrtí. V Týnci nad Labem zemřel dne 16. srpna v 67. roce věku svého pan Jan Mádle, mě- šťan a obchodník. Pohřeb koná se ve čtvrtek dne 18. srpna o 10. hod. dopol. — Dne 15. srpna zemřel v Praze—VII. pan Josef Holla, měšťan pražskýa bývalý mlynář, u věku 85 roků. Zesnulý pocházel ze staré pražské rodiny, jejíž předkové již v 17. sto- letí zde usazeni byli. Žesnulý býval členem Měšťan- ské besedy, Sokola pražského a j. v. — Rodinné zprávy. Pan Ph. Mag. Emanuel Lang, c. a k. vojenský lékárník v záloze a majitel realit v Plzní a paní Maruška L an zo vá rodem
Janoušek Němec Janouškův Mádl Holl Žesnulý Mag Lang Maruška L Morava Brno Týnec nad Labe Praha Sokol
7 article
Novotná ze Strakonic slavili sňatek v úterý dne 16. t. m. v děkanském chrámu ve Strakonicích. — Vyznamenání. (Telefonická zpráva »N. L. «) Císař udělil dr. Augustu ryt. Wieserovi z Mähren- heimu komturský kříž řádu Františka Josefa. — Sjezd abiturientů I. české reálky v Praze. Abiturienti c. k. vyšší reálné skoly v Praze z roku 1879 a jich soudruhové z dřívějších let sešli se ve dnech 13. a 14. srpna v Měšťanské besedě v Praze, aby po 25 letech obnovili a utužili přátelské svazky z let studentských. Účastenství bylo četné, neboť sjeli se kollegové: JUDr. B. Čermák, advokát z Hořovic, A. Čepelák, nadlesní ze Smečna, O. Drahorád, prof. kaligrafie z Prahy, J. Eckel, oficiál obch. soudu, J. Fritz, ředitel panství z Týnice, Frant. Herčík, správce cukrovaru v Bečvárech, Rudolf Heřmánek, tajemník Pražské měst. pojišťovny, Jan Hněvkovský, c. k. vrch. inženýr v Žatci, J. Hron, přednosta stanice v Labské Týnici, J. Cholínský, ředitel škol z Čečelic, J. Chvá- tal, učitel z Unhoště, J. Kamelský, prof. c. k. učitel- ského ústavu, J. Karásek, říd. učitel z Vlkova, F.
Novotná Augusta Wieser František Josef A Čepelák Drahorád profesor kaligrafie J Eckel Fritz František Herčík Heřmánek Hněvkovský J Hron J Chvá J Kamelský J Karásek Strakonice Mähren Praha Hořovice Smečno Týnice Bečváry Žatec Labská Týnice Čečelice Unhošť Vlkov pražský město
8 article
Lisý, říd. učitel z Libomyšle, J. Kroupa, přednosta topíren c. k. státních dráh, J. Krušina ze Švam berka, učitel v Žižkově, J. Litomyský, c. a k. setník 92 pěš. pluku z Chomutova, J. May, c. a k. setník 35. pěš. pluku z Plzně, Č. Mikuláš, učitel z Potěh, F. Kabe- láč, professor z Tábora, A. Novák, učitel z Prahy, J. Pížl, učitel ze Rtýně, Rudolf Orlt, inženýr Země- dělské rady, J. Pospíšil, učitel ze Žižkova, František Pilát, vrchní inženýr z Českomoravské továrny, J. Reisner, odb. učitel ze Smíchova, L. Retzl, učitel na Mělníce, J. Schumandl, vrch. inž. zem. výboru, B. Štechovský, redaktor z Brna, V. Sak, vrch. kon- trolor c. k. cuker. daně z Plzně, Jul. Šťastný, ředitel cukrovaru z Mělníka, V. Svoboda, c. k. ředitel chem. továrny na kyselinu sírovou, J. Smetana, říd. učitel z Náchoda, inženýr Jan Tille a architekt Otto Tille z Prahy, V. Tusar, c. k. živnost. inspektor z Pardu- bic, J. Valenta, zemský inženýr, Em. Vorlíček, vrch. inž. z Daňkovky. Omluvné přípisy zaslali: V. Bláha, of. c. k. cuk, daně, J. Čerych, továrník z Mitrovie v Slavonii, Lad. Hejtmánek, spisovatel, Jindř. Janota, vrch. zem. inženýr, Č. Jelínek, učitel, Jos. Klaudi, maj. chem. laboratoře, J. Kubín, ředitel cukrovaruv Americe, J. Ladecký, spisovatel, K. Vendulák, ředitel pivovaru, R. Tiegel z Lindenkronů, c. k. vrch. inž. v Znojmě, inž. Prošek z Berouna, G. Reichelm, mí- stodrž. vrch. revident, Jan Šula, prof. z Plzně a Tom. Šula, úč. rada nej. účtárny státní ve Vídni. V sobotu večer dne 13. t. m. byla schůzka na uvítanou, jež v myslech účastníků, kteří se opětně po tak dlouhé době uviděli, zůstavila dojem mohutný.
Lisá J Kroupa J Krušina J Litomyský Mikuláš F Kabe láč A Novák J Pížl Orlt J Pospíšil Pilát J Reisner L Retzl J Schumandl Ing Jula V Svoboda J Smetan Till V Tusar J Valent em Vorlíček V Bláha J Čerych Hejtmánek Jindřichův Janota Jelínek J Kubín J Ladecký K Vendulák R Tiegel Prošek G Reichelm Šula profesor Libomyšl Žižkov Chomutov Plzeň Tábor Praha Rtýn Smíchov Mělník Brno Náchod Slavonie Jos Lindenkron Znojmo Beroun Vídeň cukrovaruv Amerika Švam berka Daňkovka
9 article
Též vzpomenuto zemřelých kollegů, zvláště koll. Jana Friče, jehož předčasný odchod byl ztrátou velikou. Druhého dne navštívili účastníci budovu české re- álky v Ječné ulici. Milé vzpomínky na léta student- ská vířily zajisté hlavami všech účastníků, když pro- cházeli se místnostmi, ve kterých většina ztrávíla nejkrásnější léta svého života. Jedině co náladu po- někud mírnilo byla okolnost, že vyjma škol. radu Appelta, prof. v. v., nikdo ze sboru professorského neuvítal návštěvou zde dlící bývalé žáky. Společným fotografováním a obědem v Měšťanské besedě, při němž rozproudila se nenucená zábava do pozdních hodin odpoledních, byl v každém ohledu zdařilý sjezd zakončen. Zabývalých professorů poctil sjezd přítomností svou jak shora uvedeno všem milý prof. Vilém Appelt. Blahopřejné telegramy zaslali zemský inspektor p. Jarolímek, ředitel p. V. Starý, ředitel p.
Frič Appelt profesor Zabývalý Jarolímek V Stará
10 article
Bílý a škol. rada Jul. Roth. Ke konci podotknouti sluší, že k podnětu kollegy prof. Kamelského se- bráno na Wenzigovo nadaní 160 K. Na shledanou po 5. dalších letech! — Abiturienti reálky písecké z roku 1879 konají první schůzi svého sjezdu v pátek dne 19. t. m. 8. hod. več. v hotelu Dvořáčkově v Písku. — Schůze absolventů relky písecké z r. 1874, ja- kož i ostatních spolužáků s nimi na vvšší reálce studovavších koná se dne 23. a 24. srpna 1904 v Písku. Koho nedošlo zvláštní pozvání, protože adresa jeho pořadatelům byla ne- známa, tomu na požádání bližší zprávy podá Josef Pixa, kontrolor důchod. úřadu kr. m. Písku. — Nové město v Čechách. Obce Střekov. Novo- sedlice a Kramel na pravém břebu Labe pod hradem Střekovem hodlají se sloučiti v jeden celek a domá- hati se, by povýšeny byly na město. Zvláštní ko- mité zabývá se již otázkou výstavby radnice a zalo- žení spořitelny a navrhuje, by příští město nazývalo se »Oberamstein«.
Jula Roth profesor Kamelský Wenzigův Pixa Písek Nová město Čechy Střekov Dvořáčkův
11 article
— Přeplňování vozů na rakouských státních dra- hách. Z obecenstva se nám píše opětně: Velice četné stížnosti vedeny jsou stále na nedostatečně provozo- vanou dopravu osob a přeplňování vozů na trati Praha-Příbram. Pravdivost těchto stesků nejlépe po- tvrzoval v sobotu vlak čís. 325/615, nežli dojelz Prahy na Smíchov, byl tak obsazen, že byl nucen přibrati vozy, kteréž do Král. Dvora byly takřka plně obsazeny; tamže pak u velkém počtu čekající dělníci pro nedostatek místa byli nuceni státi buďv chodbách neb na plošinách vozů, ano i seděti na stupátkách, ostatní obecenstvo pak vstupovalo do vyšších tříd. Jest otázkou, zda něco podob- ného dle předpisů o provozování do- pravy osob jest vůbec dovoleno! Za úče- lem nápravy dožadoval se průvodčí přidání vozů ve Zdicích, však bezvýsledně, neb vlak takto proti předpisům vypravený pokračo- val v jízdě dále, ovšem že se značným opozdě- ním. Vlaky trati této jízdní řád vůbec nedo- držují, a jelikož frekvence jest zde dosti značná, bylo žádáno o rozmnožení vlaků mezi Prahou a Pří- bramí, avšak správa železniční šla tak daleko, že žádost onu — prý — pro nedostatek frekvence za- mítla. Jestliže ředitelství státních d rah těmťo vadám co nejrychleji neodpomůže, při sestupu parlamentu dostane se otázka tato zajisté důkladně na přetřes, by tomuto jednání s obecen- stvem konečně náležitá přítrž učiněna byla. — Vady při dopravě osob po západní dráze. K několika již uveřejněným stížnostem jsme dožá- dáni za uveřejnění tohoto stesku: »Vstoupil jsem na stanici vyšehradské do vlaku tak přeplněného, že
Král Praha Příbram Smíchov Zdice