ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 db5e2130-8fd8-11dd-9fef-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: place 73, person 67, work 7, org 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
26. září 1913. čislo 254.
4 article
každý, jenž způsobil poruchu zdraví dle lékařské- ho názoru samu o sobě těžkou (tak veškery zlome- niny kosti jsou těžkými úrazy) bez ohledu na dobu nezpůsobilosti ku práci anebo třeba lehce poško- dil, avšak způsobil nezpůsobilost ku práci poško- zeného, trvající déle než 20 dnů. Tyto t. zv. doda- tečné těžké úrazy činí veliké procento nehod působí nepříznivé výsledky proti jiným zemím odvětvím, kde doba nezpůsobilosti ku práci neb rekonvalescence nerozhoduje, anebo jest podstat- ně delší. Hornictví v Rakousku provádí se za nejinten- sívnějšího dozoru státního. Inspekci dolů provád- revírní horní úřad, jenž dohlíží na jistotu v dolo- vání a vykonává šetření úrazů (§8 170., 220.—222 obec. hor. zák.), dále jsou tu inspektoři u horních hejtmanství, zřízení r. 1897 a sice dva při hejtman- ství v Praze, po jednom ve Vídni, Krakově, Celov- ci; konečně pak inspekční oddělení u c. k. mini sterstva veřejných prací, zřízené r. 1906, resp 1910. Úřadníci těchto instancí jsou vesměs akademi cky a prakticky v hornictví zkušení lidé, kteří ka- ždý závod provozovaný navštíví několikráte v ro- ce a prohlédnou na povrchu i v dole. Ochranná opatření jest povinen majitel dolu provésti za určení svého i závodního, ev. při donu cení politickým úřadem, anebo provedení na útra ty i nebezpečí dolu úřadně zjednanými orgány, nek dokonce může býti i provoz zastaven úřadně až do uposlechnutí rozkazu. Rekurs protí záchranným na- řízením nemá odkládací moci.
Rakousko Praha Vídeň Krakov
5 article
Jest však pravídlem, že majitelé dolu nevzpí rají se provedení nutných ochranných opatření čímž výsledky profylaktické úřadní činnosti velmí se podporují. Největší pak důležitost při zabránění nehodám má intelekt a opatrnost dělníkova. Zdravý, střizlivý horník na dole, kde postaráno o bezpečnou do- pravu a dobré větrání a osvětlení, jest si sám nej- lepším strážcem a čím jest inteligentnější, tím mé- ně potřebuje různých ochranných zařízení, která i někdy překážejí. Ovšem třeba, aby byl styk s dozorci i závodní správou živý i upřímný. K tomuto účelu zřízeny jsou zákonem ze dne 16. srpna r. 1869 místní výbory dělnické, jich členové, volení osazenstvem, mají spolupůsobit při ochranné působnosti závodní správy i horních úřadů. Velmi instruktivní pro poučení dělnictva mo- hou býti kinematografické snímky, ukázané z ji- ných průmyslových odvětví na sjezdu, které bude třeba teprve poříditi. Vypočitávati veškery předměty ostatní, nichž jednáno, bylo by příliš obsáhlé. Ze sjezdu přinesli jsme si přesvědčení, ž ochrana hornictva v Rakousku při jeho práci může býti vzorem ostatním kulturním zemím. Naše ochranné zákonodárství hornické daleko předstihl ustanovení jiných zemí, což zajisté vynikne na právě konaném sjezdu ochranně dělnickém v Bernu. Heslo Lloydu „navigare necesse est, vivere non necesse“ (plavití se třeba, žíti netřeba) platí úplně pro hornictví. Dokud budou horníci fárati do doln dotud budou se stávati nehody, avšak společnou prací státu i horníků samých může býti a bude do- saženo v této příčině výsledků uspokojivých. JUDr. Jan Fischer.
Lloyd JUDr Fischer Rakousko Bern
6 title
Politický přehled.
7 article Země české.
Země české. O přípravných vyrovnacích pracích dovidá se „N. Fr. Presse“ z parlamentárních kruhů, že s velkou určitosti lze za to míti, že pozvání k zástupcům obou národností budou jistě tohoto týdne rozeslána. Pozváni budou od předsedy ministerstva, místodržitele a mi- nistra vnitra. Jest prý na jevě, že ministr vnitra bar. Heinold pozve poslance, kteří se zúčastnili konference o užívání jazyků při státních úřadech za jeho předsednictví, tedy členy osmičlenných výborů, dosazené „jednot- ným českým klubem“ a „německým sdružením z Čech“. Předseda ministerstva hr. Stürgkh pozve pak politiky, stojící v čele stran zem- ského sněmu a říšské rady, kteří také dříve za jednání o česko-německých sporech stáli ve styku s ústřední vládou. Věcí knížete Thuna prý pak bude vyzvati k účastenství na konferencích členy národně-politické komise rozpuštěného zemského sněmu a subkomitétů spojení trvá. Proto již užívám v listu tomto spů- sobu toho, žádaje Vás jen za odpověď, zdaž údství to přijímáte. O literární činnosti naší nebudu šířiti slov; aspoň částečně nalezla odlesku svého v „Lu- míru“, kdež jmenovitě básně skorem vesměs ze společnosti naší byly a tudiž bylo Vám lze částečně ji stopovat. Než poměry nynější nutí nás změniti mnohé plány našej se zavřením škol, zavřeli jsme i schůze naše a odročili jsme činnost naší až po prázdninách. Jmenovitě belletristice nepříznivá doba nynější válečná činí to nutné, by se vydávání
Stürgkh Thun Čechy Lumír
8 article
„Lumíra“ odročilo taktéž. než nebude to na dlouho. po válce započneme ihned dále pracovat a časopis, třebas pod jiným jmenem, dále vydávat bude. K ča- sopisu řádnému jest zapotřebí jmenovitě valná zá- soba prací a k této doba nynější dobře nám po- slouží. Bude se pracovat přes prázdniny všemožně na všech stranách, a tak doufám řádný a nutný materiál snešen bude. Ve směru tom, prosím, vy- bídněte i spolek Slavoj, by možno-li do času onoho novou zásylkou nás potěšil. Mimo to usnesla se společnost naše na tom, že přes prázdniny národní písně (v Erbenu neuveřejněné), pověsti, říkadla, báje. přezdívky, historické zprávy atd. sbírat budea rozdělila si práci tu mezi sebe. Za tím účelem vy- zývám i spolek Váš jmenem jejím, by údové v okoli Táborském a jinde těchto památek poesie národní sbírali, sepisovali a pak nám je buď zaslali aneb k opisu půjčili, zajisté sbírání to podalo by spolku
Lumír Táborský Slavoj
9 article
Vašemu mnohé pěkné látky i poskyílo mnché zá- bavy a společným snažením naším i jiných spolkův po některá tři leta lehce by jsme pěkné sbírky míti mohli a je veřejnosti podati. Vybízím tehdy opětně spolek Váš k společnému zápasu o věnee zásluhy. Třebas by i inter arma silent Musae předce národní písně naše nikdy neumlknou, stále srdce rozezvučí a jest povinností nejsvětější vy- rvat je zapomenutí. Na slavnost Kamarýtovu více údův „Ruchu“ Tábor navštíví a tak možné bude bližší vespolné poznání a pohovoření si o společ- ném nám cíli. Prozatím tisknu Vám v duchu bra- trskou ruku a s pozdravením celého spolku „Ruchu spolku Slavoji vyslovte jemu i od mnohých údův Na shledanoul Jmenem společnosti Ruchu J. Čela- kovský jednatel. — Všimněme si Quisova časopisu Lužnice Úkol jeho vykládá redaktor: „Slabé jsou síly naše, ale právě proto se musíme cvičiti a všech prostředků ochotně se chápati, jež by násk cíli vytknutému jistě, byť i zdlouha vedly. A k tomu má ! příspívati časopis tento. V něm chceme ukládati plod, ducha svého a vzájemně
Kamarýtův Quisův Tábor Lužnice silent Musae Slavoj ruch J
10 article
této komise, i jiné osobnosti z obou národních táborů, jichž spolupůsobení jeví se účelným. První krok vlády platí tomu, aby zavedena byla jednání, to jest musí si především zjed- nati jistotu, zdali osoby od ní pozvané budou ochotny, zúčastniti se meritorních jednání, a jaké podmínky mu býti splněny dříve než zásthpe obou nrodností spolu ke stolu k vyjednávání zasednou. Musí však také zjednána býti jakási jistota, že případná ujednání osobností na jednání se účastnících budou od jich stran a obyvatelstva schválena a přijata. Z toho vysvítá možnost, že na me- ritorních dorozumívacích jednáních budou se moci zúčastniti také jednotliví důvěrníci oby- vatelstva, kteří k zahajovacím poradám ne- byli pozvání a samozřejmě nebude mocí vlá- da tomu se vyhnouti, aby nevzala zřetele ku případným návrhům, kteréž budou podány o jednotlivých pozvaných politiků.
11 article
Podstata těchto zahajovacích jednání při- náší to sama sebou, že zástupci obou národů v Čechách prozatím nedostaví se společně u státníků, od nichž pozvání že by z něčí strany bylo odmítnuto pozvání nevyhověti, nepokládá se za pravděpodobno S německé strany již prohlášeno, že převlá- dá ochota jednání se zúčastniti. S české strany takových prohlášení není Po shromáždění všech českých poslanců Praze konaném zavládla domněnka, že ne jsou všechny strany ochotny k vy- rovnacím konferencím, avšak po- zději prohlášeno způsobem ne- dvojsmyslným, že takové usnese- ní učiněno nebylo. Nyní však — dí pra- men „N. Fr. Presse“ — naskytuje se jiná po- tíž z chování Čechů: Kdežto v německém tá- boře není nijaké pochyby o tom, že v záleží- tostech českých výhradně kompetentní jsou němečtí zástupci z Čech k jednání i usnášení. stojí jistá část Čechů, již na základě svého státoprávního nazírání na tom, že celá česká delegace, tedy nejen poslanci z Čech volení oprávněna jest mluviti do národních záležito stí v Čechách. Toto stanovisko mohlo by z určitých okolností zavdati podnět k formál- ním potížím, kteréž by se mohly rozšířiti n věc samotnou.
Čecho Čo Čechy Praha
12 article
Vláda bude tudíž musit nejdříve odstra- niti všechny překážky, stojící v cestě tomu. aby jednání mohla býti zahájena. Nepochybně však rozvine asi již teď před pozvanými zástupci program, podle kteréhož jednání budou vedena, aby tak zástupcům poskytnuta byla možnost, poraditi se se širší mi kruhy důvěrníků z lidových vrstev. Jest jasno, že tato průpravná jednání budou vyža- dovati ještě nějakého času, takže do sestou pení se poslanecké sněmovny tato předběžná akce sotva bude uzavřena. Z toho vyplývá pro vládu také nutnost, v zahajovacích jedná- ních, dle všeho již příštím týdnem nastávají- cích, se zástupci stran jednati také o progra- mu nastávajícího zasedání říšské rady a své úmysly objasniti. K vídeňským konferencím bude přizvána také řada členů panské sně- movny a velkostatkářů. Kníže Thun hned po svém dnešním návratu z Vídně vejde ve styk s několika vůdčími osobnostmi a počátkem příštího týdne zavítá opět do Vídně, aby se zúčastnil dalších konferencí, jež týkati se bu- dou vylíčené akce i zemsky správních záleží- tostí. — O předmětu tomto pojednáváme dne na místě úvodním. K akci Zemské jednoty českých obchodníci
Thun Vídeň
14 article
Teplické obchodní gremium usneslo se n resoluci, podle kteréž vítá s radostí akci Zem- ské jednoty obchodních společenstev a gremi s českou jednací řečí v Praze v záležitostech působení všeho obchodnictva na vyrovnac jednání, aby co nejdříve opět byly zahájeny a úspěšně provedeny, i vyzývá co nejnaléha- věji Zemský svaz kupeckých gremií a spole čenstev s německou jednací řečí v Čechách aby se tohoto podnětu chopil a postaral se o to, co vhodno pro brzké započetí vyrovna- cích jednání. Podobná usnesení učinil kupecký spolek „Merkur“ v Teplicích.
Praha Čechy Teplice
15 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Stölzlovy pochybností o říšské radě. Posl. dr. Stölzel měl v Solnohradě opět řeč o politické situací a dotknul se pod- je čtouce a chyby i dobré jejich stránky ve- spolek si bez hořkosti vystavujíce, přípravovati se, abychom jednou ve veřejnosti s dobrým výsledkem vystoupiti a ku jiných vzdělání moc- ně přispívati mohli. Pak budeme moci žehnat rok, kterého jsme časopis vydávati započali pak nám utkví na vždy v blahé památce rok 1865. Zasluhuje uznání pestrost obsahu a snaha všímati si řečí a literatur slovanských. Podá- vány i návody k naučení azbuce, překladyze slovanských řečí, z francouzské a anglické li- teratury. Z básní a povídek zajímají nás práce Quisovy, látky, které pak Quis později zpra- coval, na př. báseň: Galileo Galilei se známým motivem: „Já přísahal, však on se přece točí. Ve spolku došla pochvaly zvláštní časová skladba Král utečenec, známá z pozdějšího přepracování Quisova. Báseň Quisova „Kovář“, otištěná na prv ním místě ve druhém vydání Pisniček r. 1910 měla v psaném časopisu Slavoje r. 1865 jinou podobu.
Stölzlův Posl doktor Stölzel Quisův Quis Galilei RakouskoUhersko Král utečenec
16 article
Po pruské válce, jak vyloženo, zanikl družstvo i Slavoj i jeho časopis Lužnice, ale nezanikl jejich ruch literární, vzbuzený mez studenty v Táboře. Počali psáti do místníh časopisu Tábor pod spolkovými jmény. V roč- níku 1866 má Quis též některé básně i prosu Vzpomíná dr. Quis, že se v bývalých členec Slavoje probouzela ctižádost předstoupiti před širší obecenstvo. Krajníkovy Květy již roku 1867 uveřejnily lyrickou báseň „Pojení dvojení.“ Quisovi prý redakce odpovídaly, že některá báseň bude později otištěna. Teprve almanach Ruch otevřel cestu i Quisoví do red- akcí listů belletristických v Praze. Otiskoval pak i práce, které v Slavoji předčítal a v Luž- nici otiskoval. zimního zasedání říšské rady, jež se má sejíti v druhé polovině října. Dr. Stölzel neodvažuje se předpověděti, jaký průběh bude míti pod- zímní zasedání. Zvítězí-li rozum, nebo ještě více pocit všeobecné hospodářské nouze, pak se prýdá očekávat, že sněmovna bude praco- vat. Ne-li, musíme býti připraveni na dů- sledky, které nebudou na pro- spěch ani svobodě, ani ústavnosti. ani státu. Dr. Stölzel nevěří, že by vláda pro případ nedělnosti parlamentu poslane- ckou sněmovnu rozpustila, poněvadž nynější všeobecná nespokojenost by se volbami ještě stupňovala a do říšské rady by se dostalo více radikálních živlů, než dosud. Vláda by dala tedy asi přednost stavu neústavnímu a vypo- máhala by si nějaký čas bez parlamentu. D Stölzel posílá patrně svou řeč radikálním ně- meckým stranám jako výstrahu, aby si v čas rozmyslily slibovanou oposici proti nynějš vládě. Stát prý potřebuje vojáků už proto aby zachoval schopnost, býti spojencem ně- mecké říše.
Quis doktor Krajníkův Stölzel Lužnice Tábor Praha Luže Květy
17 article Kraňský sněm
Kraňský sněm Kraňský sněm, zahájený po celoročn pauze dne 24. t. m., měl hned první den bouř livou schůzi. Liberální Slovinci podali dva do tazy jeden o klerikální „Lidové záložně (Ljudské posojilnici), za kterou zemský výbo převzal ručení, ač její obchody jsou velice po chybné; druhý o chystané zemské elektrárně. kterou klerikální většina zemského výboru chce zříditi proto, aby ubila městskou elek- trárnu lublaňskou a potrestala hlavní město že nechce podříditi klerikálnímu velení. Na tyto dotazy odpovídal zemský hejtman dr. Šu- steršič v odpolední schůzi. Za debaty, kte- rá se rozpředla o jeho odpovědech, strhla se bouře, při níž četní poslanci voláni k pořád- ku a jeden z nich dokonce vyloučen ze schů- ze. Podrobnosti nejsou zatím známy.
doktor Šu
18 article Rozmarné účinky haličské cholery.
Rozmarné účinky haličské cholery. Známý staroruský osvětový spolek jmén Kačkovského svolal, jako každý rok. výroční schůzi na den 29. t. m. Na týž den svolali ná- rodně-ruští studenti do Lvova také sjezd stu- dentský. Oba sjezdy byly však lvovskou poli- cií zakázány, poněvadž prý hrozí nebezpečí že by se jimi mohla do Lvova zavléci cho- lera. Ale táž policie dovolila na dní 28. 29. září tři polské sjezdy, katolických obchodníků, polských měšťanů z celé Ha- liče a delegátů polských střeleckých svazů a družin opět z celé Haliče. Lvovská policie patrně vypátrala, že polští kupci, měšťané střelci jsou proti choleře imunisováni a do Lvova ji nezavlekou, to neštěstí mohli by na Lvov uvaliti jen staroruští studenti a delegáti
Lvov Halič
19 article
Sarajevský protest proti Stadlerovi. Nedělní sarajevská protestní schůze proti arcibiskupu Stadlerovi, jenž přijal nezákonně do katolické církve pravoslavnou Srbku Pa- vlovičovu, měla úplně klidný průběh, ač sejí účastnilo na 3000 osob, pravoslavných, moha- medánů a židů. Policie i vojsko měly pohoto- vost, ale příčiny k zakročení nebylo. Veřejnou schůzí zahájil býv. posl. Gligorije Jeftano- vič, pak mluvili Kosta Božič, mohamedán Hamid Svrze a Vasíl Grdič. Jednomyslně pak schválena resoluce, v níž se vytýká, že arcibiskup Stadler se dopustil nezákonného činu, nedbaje platného pro Bosnu nařízení, jež obdrželo císařskou sankci a přesně určuje všechny formality při přechodu z jedné církve do druhé, a přece nikdo z vinníků nebyl stí- hán, ani potrestán. Arcibiskup Stadler nebyl stíhán a potrestán ani za to, že veřejně pro- hlásil, že zákonná nařízení nejsou pro něho závazna, jestliže nedošla také schválení pa pežova. Vláda se pak vyzývá, aby dozírala bedlivěji na propagandu katolického ducho- venstva a chránila ostatní vyznání od nástra římské propagandy, neboť jinak by národ ne- mohl uvěřiti, že zákony platí stejně pro vše- chny občany.
Stadler Srbka Kosta Božič Hamid Gligorijá Jeftano Vasíl Grdič
20 title
Za hranicemi.
21 article Propaganda v severní Albanii.
Propaganda v severní Albanii. Již r. 1855 jezovité založili ve Skadru se- minář, na nějž císař František Josef přispě 8000 zl. a Rakousko dává od té doby každo- roční příspěvek 3000 zl. R. 1856 Albanci tento seminář srovnali se zemí; ale v následujících letech se smířili i s katolickou propagandou i s rakouským vlivem. Nyní skaderský seminái dodává katolické duchovenstvo pro celou Al- banii. Jeho vychovanci obsadili 150 far a ši- rokým pruhem opásali černohorskou hranici Kromě semináře jezovité zřídili v Skadru gym- nasium sv. Františka, v němž se bezplatně vzdělává 250 Albanců výhradně na útraty Ra- kousko-Uherska. Kromě toho v Skadru p sobí: spolek katolických neofytů, spolek kře- sťanských matek, patronát žebráků. Žebráky přicházející odkudkoli v Albanii, v tomto ústa vě krmi, odívají a opatřují peněžitou částkou Katolictví Albanci nazývají „rakouskou vě- rou“. Propaganda náboženská proklestila cestu politickému vlivu Rakousko-Uherska do nej vzdálenějších končin Albanie. Propaganda po litická nenese tu blahého ovoce, protože z sahuje do rayonu, který je přirozeně vyhrazen Černé Hoře a ve vzdálenějších krajích Srbsku.
František Josef František Albánie Rakousko Žebrák RakouskoUhersko Srbsko spolek katolický neofyt RakouskýUhersko
22 article
Neblahé následky se již ukazují. Přes tajný, ale známý protektorát rakousko-uherský Skade je hospodářsky zničen odtržením krajů, které jako válečný zisk připadly Černé Hoře a Srb- sku. Rakousko-Uhersko vymohlo sice na Ev- ropě zřízení samostatné Albanie, ale ani ono ani Evropa neví si s tou samostatností rady. protože je to něco, po čem obyvatelstvo Alba- nie netoužilo a proč nemá smyslu. Zmatkys neumenšily, nýbrž bují a vzniká z nich už no- vá válka. Mezitím Albanie hospodářsky hyne a rakousko-uherský politický vliv nemůže to- mu zabrániti a také obchod říše žádného pro- spěchu z něho nemá. Je tu škoda peněz a ško- da práce. Již i německá veřejnost uznává, že za- hraničná polítika Rakousko-Uherska dopustile se ohromné chyby proti hospodářským zá- jmům říše, vypudivši Srby z Drače a Černo- horce ze Skadru. Rakouskou provincií Albanie nebude, totě zhola nemožno. Když by tedy sloužila Rakousko-Uhersku za obchodní cestu do Srbska, dosti by bylo. V tom případě by nikdo nekalil Rakousko-Uhersku radost z ka tolické propagandy mezi Albanci, Černá Hor a Srbsko byly by mu dobrými sousedy a Bal kán byl by upokojen. Kdyby Rakousko-Uher sko bylo nechalo Skader Černé Hoře a Drač Srbsku, nebylo by také bývalo války bulharo srbské, neboť Srbové, držíce Drač, byli by ce lou Makedonii ponechali Bulharům. Tak osud né následky vlekou za sebou velké politick chyby! Částečná náprava zla, vycházejícího z Al banie a hrozícího i Rakousko-Uhersku ne-l válkou, tož jistě novými hospodářskými ztrá tami, byla by, kdyby londýnská smlouva, poku se Albanie týče, dosud neprovedená, podrobe na byla revisi takové, kterou by Skader by přiřčen Černé Hoře a Drač Srbsku, jak původ ně býti mělo.
Srb Eva Srba Černo Albanec Drač Bulhar Al Rakousko Uhersko Albánie Evropa Drač RakouskoUhersko Srbsko Černá hora Bala Uhry Černá hoře Makedonie
23 article
Radko Dímitrijev v Petrohradě. Hrdinný vojevůdce bulharský, gen. Radko D - mitrijev, odjel již ze Sofie do Petrohradu n své nové místo diplomatického zástupce Bulharsk u carského dvora. Veze prý vlasnoruční list Fer- dinandův carovi, který má být omluvným proje- vem za osudný telegram, kterým car Bulharů od- pověděl caru ruskému na výstrahu před válkou mezi Slovany. Podle sofijské zprávy »Birž. Vědomostí« hlav- ním úkolem R. Dimitrijeva v Petrohradě bude dosáhnouti revise bukureštského míru. Úloha t nepříliš vděčná pro vojína, protože revise buku- reštského míru sotva se dá provésti bez velkých diplomatických a po případě i válečných zápletek Snad mají pravdu srbské listy, které jmeno vání gen. Radka Dimitrijeva vyslancem petrohzad ským vysvětlují zásadou »promoveatur, ut amo ventur«, že vláda Radoslavová chce gen. Dimitri- jeva odstranit ze Sofie, protože kolem něho s organisovala skupina nespokojených s dnešní stambulovskou politikou. Proto prý musil popu- lární generál odejit do diplomatických služeb na Něvě. Za autora osudného telegramu Ferdinandova ruskému caru, vyhlašuje se vlivný bulharský diplomat Rizov, římský vyslanee. Na dalekém východě.
Dímitrijev D mitrijev Sofie Vega Bulhar Birž R Dimitrijev Rizov Petrohrad Fery Sofie Něva Bulharsk Slovan Ferdinandův ruský car
24 article
Japonsko-čínské napětí, hrozivší bez mála ultimatem s japonské strany, kdesi uvázlo. Kulisy nejsou patrně ještě dosti připraveny k velké hře Japonsko rádo by postavilo Rusko do podobné situace, do jaké se dostalo za Fridricha II., když se mělo rozhodnout pro rozdělení Polska. Japon- sko chce rozdělit Mandžurii. Aby rozkývalo trochu nehybnou diplomacii ruskou, Japonsko hrozí hne dohodou s Čínou, hned sesílením armády, ale vlastně chystá se energicky proti Číně. Němei tvrdí sice, že Japonsko nepomýšlí na nepřátelstv proti Číně, že má sice jisté antipatie a obavy před nebeskou říší, ale že by nejraději právě prot uzavřelo s Čínou dohodul Německá tvrzení mohou být docela tendeněně překroucena. Aspoň »Golos Moskvy« tvrdí, že nejde o japonsko-čínskou dohodu, nýbrž o ja- ponsko německou. V Berlině prý shledá- vají, že otevření Panamského průplavu vyžaduje sesílené ochrany německých zájmů v Tichém oceáně a vidí ve sblížení s Japonskem nejlepsí záruku. Ovšem Německo vede chytrou a obojetnou hru. Zároveň tváří se co nejpřátelštěji v Pekině a do té míry německá diplomacie získala si Juan- šikaje, že němečtí odborníci, povolaní na pomoe čínské vládě, mezi ostatními evropskými odbor- níky objevili se na prvém místě a obsadili hlavaí ministerstva, vojenské, zahraniční, finanční, do- pravní a kontrolu veřejných dluhů. Ale Němcům tylo úspěchy nestačí. Jejich zraky se otáčejí p šantunské provincii, kde leží jejich Kiaočao, po kraji a 30 miliony obyvatelů. Tento kraj by sí rádo Německo vyhradilo za Mandžurii a Mongolsko určené Rusku a Japonsku. Soustředění německé vojenské moci proti
Fridrich Golos Juan Němec Japonsko Rusko Polsko Čína Moskva Berlín Německo Mongolsko
26 article
Senátor Bérenger uveřejnil v poslední době „Matinu“ několik článků, v nichž poukazuje n nebezpečí vojenských opatření německých prot francouzským hranicím a v posledním článku z 24 t. m. dovozuje naléhavou potřebu zříditi nový kon centrační tábor francouzský. Dle Bérengera nestačí již pevnosti Maubenge Verdun a Toul naprosto k prvnímu odražení ně meckého vpádu vůči německým úločným opatře- ním od Trevíru až k německému koncentračnímu táboru „Altes Lager“, provedeným do nejmenšíci podrobností. Naproti tomuto zdánlivě složitému ale v základě jednoduchému a pro příštího nepři- tele hroznému systému, při němž každé baště každému mostu a každé koleji i polní cestě je pře- dem přesně určen zvláštní úkol, nemůže Franci vůbec nic postaviti. Bérenger cituje pak želez- niční smlouvu, trvající mezi Německem a velko- vévodstvím lucemburským a dospívá k závěru, ž na základě této dohody má Německo neobmezenou možnost na trati Trevír-Longwy, jen 68 km dlouhé dopraviti v šesti hodinách první vojsko a první vá- lečný materiál do Francie a ve 48 hodinách posta- víti úplně vyzbrojenou armádu k ohrožení Ar- denu.
Bérenger Matin Franek Toul Trevír Německo Longwy Francie Maubenge Verdun Altes Lager km
27 article
Také proti nebezpečí poboření jednotlivých mostů na tratích Koblene—Trevír, Trevír—Mety. Trevír—Gerolstein, Trevír—Lucemburk—Longwy Trevír—Mannheim učinil německý generální štáh opatření. Celý system mostů jeví tvar cifry 8 a do- voluje šestinásobnou rychlou náhradu zničenéh válečného materiálu. Francie nedá se odbýti ab- surdním prohlášením, že stavba lokální železniční sítě Ehrang—Trevír—Karthaus, která se provád ode tří měsíců se zimničnou rychlostí, má důvod netučeně rychlém rozvoji hutnických podniků tomto průmyslovém obvodu. Stačí podívati se je na pevnostně zařízené nádraží v Ehrangu a jeho 20 kolejí a 8 perronů, aby se poznal skutečný vý- znam tohoto vojenského střediska prvního řádu utvořeného mezi Trevírem a Eifelou. Tak velko tajností zahalené německé manevry, které se po- sledně konaly mezi Wasserbilligem a Wasserlie- schem, neměly jiného účelu než připraviti náhl přepadení Francie.
Koblen Trevír Gerolstein Lucemburk Longwy Trevír Mannheim Francie Ehrang
28 article
Pozoruhodno je, že vývody Bérengerovy obsa hují řadu podrobností, jež nejsou běžně známy, což budí domněnku, že je autor má přímo ze zpravo- dajské kanceláře generálního štábu francouzského Dle toho lze očekávati, že se vrchní vojenská rad: francouzská bude v nejbližší době zabývati ná- vrhem na zřízení nového koncentračního tábora. Španělsko a Francie. Vzhledem k návštěvě presidenta Poincarěa v Španělsku uvažuje se v tisku znova o sblížení obou zemí, k němuž pracují ve Španělsku živly. přející si, aby Španělsko zaujalo aktivní úloh v mezinárodní politice evropské. Konservativní orgán »La Epoca« zabývá s zprávou »Agence nationale«, dle níž prý má být za cesty Poincaréovy prohlášena alliance franko- španělská, i praví, že zpráva tato se vyvrae sama sebou, neboť alliance mohou býti utvořeny toliko zákonem. Španělský národ bude oslavovat v Poincaréovi zástupce přátelského a zvláště mi- lého národa, spojeného se Španělskem k dílu civilisace a vynikajícího muže v současném in telektuálním světě. To stačí, aby jeho přijetí byle nadšené. Ale nesluší předbíhati událostem, kter by mohly později způsobiti rozhodné úmluvy Marocký podnik poskytuje oběma národům dosti široké pole k dohodě, i mají méně zapotřebí roz šířiti toto pole nežli sesíliti tyto sympatick proudy. V tomto projevu »Epocy« proniká odpor špa oělských konservativců proti formální spolkové smlouvě s Francií, který se jeví také u španěl- ských republikánů, kdežto ostatní část veřejného mínění je přízniva přímé allianci
Bérengerův Poincarě Epocy Španělsko Francie Le Epoca
29 article Před zahájením krajinského zemského sněmu.
Před zahájením krajinského zemského sněmu. J. K. S. — V Lublani, 23. září 1913. (Pův. dopis „Nár. Listů.“) Zítra bude zahájen zemský sněm, jenž schází se opět po roční přestávce. Svolání jeho nijak nepotěšilo klerikální stranu, jež má skládati účty ze svého hospodářství v zemi, při němž však spíše dbala vlastního prospěchu. Proto s jistým napětím očekává se průběh zasedání, při němž možná vyjde na jevo leccos zajímavého ze zákulisí čin- nosti klerikální strany. Její vinou dočkali se Slovinci krachu na pol hospodářském, politickém a nejnověji i v oboru umění, neboť jen neústupností klerikálů v zem- ském výboru došlo k ostudě, že slovinské zemské divadlo v Lublani v letošní saisoně zůstane u- zavřeno.
Slovinec Lublaň
30 article
Preludiem k tomnto zasedání byl článek zná- mé Kamily Theimenové, uveřejněný v těchto dnech v „Slovinském Národě“, v němž pisatelka zvláště poukázala na to, že zkrachovavší „Ljudska Posojil- nica“ odvolává se na to, že země za ni ručí, sku- tečně však usnesení v tom smylsu stalo se jen v zemském výboru a do dnes nedostalo se m sankce. Přesvědčí-li se vláda o skutečném stavu. jaký v „Ljudské Posojilnici“ je, nemůže doporučiti panovniku toto usnesení k sankci. Tak má v re- servním fondě jen 100.000 korun, provádí stano- vami nedovolené bankovní obchody a zabývá s parcelací pozemků. „Posojilnica“ uzavírá též po- chybné půjčky, z nichž nejméně zajištěna je půjčka biskupa lublaňského Jegliče v obnosu 900.000 K. z níž nejsou ani placeny úroky! Jiná takoná půjčka byla poskytnuta bratranci dra. Šusteršiče. továrníku Polákovi v obnosu 11/% až 2 mil. koru a pak je řada menších. Čistě jen za účelem poli- tickým — aby získali tam spíše pro sebe t. zv „pravaše“, zapůjčili klerikálové z „Posojilnice“ 5 mil. korun do Dalmacie, z nichž však dostanou zpět stěží tři miliony. Jak se proslýchá, budou podány poslanci libe- rální strany na zemského hejtmana a na zemského presidenta dotazy o těchto záležitostech. Nepo- chybně při projednávání této klerikální panamy též asi přijde na přetřes aféra dra. Kreka s K- milou Theimerovou, jejíž dohra bude v listopadu před zdejším porotním soudem. Klerikálové však hrozí již nyní pomstou. Jest- liže prý liberálové vystoupí proti klerikální vět- šině, jest tato hotova odepříti Lublani povolení k vybírání činžovního groše a poplatků kanali- sačních, jichž Lublaň ke krytí svého rozpočtu ne- zbytně potřebuje
Theimenová Ljudska Theimerův Dalmacie Nepa Lublaň Ljudský Posojilnice
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Úřadnictvo, strany a pražské obecní volby. Po všeobecném sjezdu úřadníctva če- ského objevily se v listech naší straně nepřá- telských zprávy, jež tvrdily, že zejména před- seda „Spolku českých úřadníků poštovních“ p. Pánek činil české poslance zodpovědný- mí za neprovedení služební pragmatiky stát- ních úřadníků a že dokonce protestoval se vší rozhodností proti tvrzení, že státní úřad- níci dali souhlas k uzákonění koaličních para- grafů. Poněvadž tato tvrzení byla otištěna „Čase“, „Č. Slově“ a v „Samostatnosti“, ohra- dily se „Nár. Listy“ proti nim ihned po sjezdu notickou, v níž se pravilo: „V této věci kon- statujeme, že Český klub hlasoval o těchto paragrafech tak, jak se usnesla mu doporu- čití do Vídně schválně sezvaná deputace or- ganisací státních úřadníků, v níž byl i pan Pánek.“ Časopis českých úřadníků poštov- ních v posledním svém čísle reaguje na tuto naši poznámku v zájmu p. Pánka a píše: „Pře- devším kol. Pánek ani v dopolední ani v od- polední schůzi nedotkl se ani slovem některé z politických stran, nýbrž kritisoval všeobecně jednání parlamentu vůbec, které, myslíme, nemůže chváliti ani jediný úřadník. Ale vyloženou ne- pravdou je, že kol. Pánek „prote- stoval se vší rozhodností“ proti tvrzení, že státni úřadníci dali souhlas k uzákonění koaličních paragrafů. Pravý opakje pravdou.
Pánek Vídeň
32 article
Kol. Pánek otevřeně a zmužile do- znal, že značná část českého úřad- nictva dala svého souhlasu ku přijetí S§ 24. a 25. a omlouval úřadnictvo, proč tak učinilo.“ Timto konstatováním usvěd- čuje „Časopis českých úřadníků poštovních“ časopisy radikální koalice ze 1havého re- ferování o sjezdu všeúřadnickém. Jsme tomuto dementi orgánu předsedy „Spolku čes. úřadníků poštovních“ p. Pánka tím povděč- nější, poněvadž včerejší „Samostatnost“ o pa- kuje orgánem poštovního úřadnictva vy- vrácenou lež, jakoby byl p. Pánek na sjezdu všeúřadnickém mluvil, a dokonce pádně, proti straně mladočeské. Orgán státoprávně-pokrokový totiž verbuje úřadnictvo pro kandidátku spojené oposice k volbám do obecního zastupitelstva praž- ského, při čemž nejpzve lže, že všeúřadni- ckého sjezdu se nezúčastnil ani jeden posla- nec mladočeský, ačkoliv je pravda, že se ho zúčastnil posl. dr. Franta, načež píšer
Pánek doktor Franta
33 article
„A zvláště vynikla ta „nezištná“ příchylnost mladočeské strany k úřadnictvu po sjezdu, kdy mladočeská žurnalistika projevuje nespo- kojenost, ba i útočí na pořadatelstvo sjezdu i řečníky sjezdové jen proto, že dovolili si vy- tknouti po pravdě chabý postup české dele- gace a zvláště vládní strany mlado- české v otázce pragmatiky stát- ního úřadnictva. Ani jediný Mla- dočech neměl odvahu hájiti stra- nu mladočeskou proti pádným vý- tkám předsedy organisace úřad- nictva poštovního p. Pánka, ale z to po sjezdu zahrnováno jest úřadnictvo in- vektivami se strany mladočeské. Jen proto, že dovolilo si říci pravdu o známé „péči“ mladočeské v záležitosti úřadnické.“ Srovná-li se tvrzení orgánu organisace poštovního úřadnictva, pocházející beze vší pochybnosti přímo od p. Pánka, že p. Pánek ne- dotkl se ani slovem některé z po- litických stran, s citovaným tvrzením radikálního listu, vychází na jevo — no vá. tentokráte drzá lež radikální, zplozená je- dině na oklamání úřadnictva. Bylo by jistě v zájmu veřejném a všeobecném, kdyby před- seda „Spolku českých úřadníků poštovních p. Pánek opakoval jako seriosní pracov- ník veřejný „Samostatnosti“ to, co uveřejní v „Časopise čes. úřadníků poštovních“ — Pro shodu česko-německou. S akcí Zemské jednoty českých obchodních gremií král. Českém projevily již souhlas zejména tyto korporace: Svaz zaměstnavatelů stavebních pro země koruny české v Praze píšen Odvolávajíce se k významnému projevu českého obchodnictva... sdělujeme zdvořile, že chystáme podobnou schůzi a projev veškerého stavebního
Pánek Praha organizace úřad svaz zaměstnavatel stavební