ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 747aaf40-8f17-11dd-9eba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 54, person 63, org 12, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 26. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 264.
4 article
a rnnní a večerní llety předplání sa- V Praze v admainistracit s měste. na čtvrt leta lk-i s dvoji donáškouí na čtvri lsta ! . . . 7 KEl ve fillálkáchi na měsle . . . . 2 K B0 Poštoui a měsle, na čevrt íeti : . . . 9 K a0n a dvoji zásilkou na měste. a rieti: : . :ke
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article Nové vyrovnací konference a příští zasedání říšské rady.
Nové vyrovnací konference a příští zasedání říšské rady. Obnova vyrovnacího jednání kvači tedy podle souhlasných zpráv vídeňských rychle a co nevidět, snad již dnes, zví veřej- nost a súčastnění politikové obou stran o prvních efektivních krocích vlády k za- hájení vyrovnání, jakž na nich usneseno v konferencích předsedy ministerstva, mi- nístra vnitra s vyrovnacím místodržitelem knížetem Thunem. Iniciativy ve věcech národního smíru v Čechách se vláda tentokráte uchopila doopravdy. Za celého dřívějšího jednání vyrovnacího vláda stála na stanovisku, že na čem se strany shodnou, akceptuje, pokud by tím nebyl snad přímo dotčen zájem státní. Nyní ovšem vláda podle všech zpráv vystupuje iniciativně jak co do formálního uspořádání konferencí, tak i co do materiálu, jenž má býti projednán. Po- stup vlády technicky jest rozvržen na dvě fáse, průpravnou, čili zahajovací a meri- torní, vlastnímu vyrovnacímu jednání věnovanou. Zdá se, že první průpravný oddíl vládního postupu, jehož úvodem mají býti vůbec porady předsedy minister- stva a ministra vnitra se zástupci obou národů v oddělených konferencích, věnován bude vůbec přípravným ohledáváním vy- rovnací půdy, její pevnoty, vyrovnací nála- dy a otázce složení vlastních vyrovnacích konferencí. Není žádné pochybnosti, že materie vyrovnací budou omezeny výhrad- ně na království České a proto také pokud se osob týče, jež by se účastniti měly.
Thun Čechy
7 article
mohou ve zřetel přijíti také výhradně jen politikové veřejně činní v království Českém, poněvadž také při jednání o na- rovnání moravském jenom moravské stra- ny se súčastnily a bylo by svrchovaně nebezpečno komplíkovati otázku vyrovná- ní v Čechách řadou těžkých sporů a otázek národních v jiných zemích korunních. Je přirozeno, že tato předběžná jednání budou vyžadovati delší doby a k meritornímu nějakému dohodovacímu jednání nedojde zajisté dříve nežli v polovici října.
Čechy
8 article
Podezření, které v některých listech je vyslovováno, jakoby vláda schválně od- kládala jednání, aby pod záminkou, že mezi Čechy a Němci vyjednávání se děje, život si prodloužila a českou delegaci od oposice odvrátila, nezdá se nám býti správné, ne- boť podzimní zasedání říšské rady bude vyplněno jenom dvěma, po případě třemi vládními předlohami, totiž druhým čtením malého finančního plánu, rozpočtem na první polovinu r. 1914 a eventuelně jedná- ním o lokálních drahách. Na malém fi- nančním plánu daleko více nežli vláda interesováno je úřadnictvo, zemské finan- ce a tím také úprava učitelských platů, takže dělatí oposici této vládní předloze značí řezati do svého vlastního masa, za- mezovati zase možnost úpravy financí zemských a to nejenom pro dobu do roku 1917, nýbrž vzhledem k případnému liho- vému monopolu pro celou dlouhou bu- doucnost. Nemůže zajisté býti nám lhostej- no, zdali země participuje na výnosu li- hové daně 2/%, anebo 5/1 výnosu hrubého, poněvadž také pro případ zavedení mono- polu by měl dosavádní stav pro stanovení
Němec Čechy
9 article
podílu zemí veliký význam. Předloha o lo- kálních drahách těžko může býti předmě- tem oposice českých stran, už proto, že se jedná přece o lidové potřeby a to po většině takových měst a okresů, které od výstavby lokální dráhy čekají svoje hospodářské povznesení, okresů, které pro nedostatek komunikací hospodářsky zů- staly pozadu, vylidňují se v nerovné kon- kurenci se šťastnějšími, lépe dopravními prostředky nadanými sousedy. Třetí ko- nečně předloha vládní, rozpočet na půl roku 1914 je zase předlohou hospodářskou a bylo si všeobecně a trpce stěžováno do toho, že v rakouském parlamentě vládne se pomocí rozpočtových provisorií, a par- lament že se svého práva kontroly a vlivu na budžetování vzdává. Nemůže tudíž ani tato předloha býti předmětem boje, čelí- cího k jejímu zmaru, poněvadž tím by se spíše sloužilo vládě, která by se pak ome- zila v provisoriu jenom na to nejnutnější a nepotřebovala by vyhovovat kulturním a hospodářským potřebám národů, v roz- počtu zkracovaných
10 article
Zprávy, že vláda přijde v podzimním zasedání s předlohami vojenskými, s roz- množením kontingentu branců, ba dokon- ce že přijde s návrhy z oboru vojenského při kterých bude potřebí dvoutřetinové většiny, nezdají se býti správnými, ob- zvláště s onou dvoutřetinovou většinou mají se věci trochu jinak, než jak se lec- kdes míní, ježto té bylo by potřebí jenom, kdyby kontingent branců povoloval se na delší dobu. Místo velikých debat o vojen- ských a zahraničních záležitostech podzimním zasedání letošních delegací, jest očividno, že vláda to, co by potřebo- vala od říšské rady v důsledku potřeb vo- jenských, může raději odložiti do zasedání po vánocích, aniž by takovými předlohami zatěžovala podzimní zasedání. Jest ovšem jisto, budou-li svolány dohodovací porady českoněmecké, že must se s české strany trvati na tom, aby ne- byly uměle protahovány, ať již se strany německé, anebo se strany vlády, a dále aby nebyly zatěžovány věcmi, které ne- byly předmětem t. zv. první vyrovnací etapy, aby nebyly materie vyrovnací roz- množovány o nic jiného, než o opravu zřízení zemského, volební re- formu v to počítaje a jazykový zákon u úřadů státních a samo- správných, neboť průběhem dlouhého vyrovnacího jednání byly materialiek těmto otázkám tak úplně sneseny a pro- brány, že právem lze očekávati a žádati aby tempo vyrovnávacích porad bylo co nejrychlejší i aby zjištění, mohou-li se obě sporné strany sejíti čili nic, stalo se během podzimního zasedání říšské rady.
11 title
Kebezpečí třetí války balkánské
12 article Velmoci a albánské události.
Velmoci a albánské události. M. Z Kolína n. R., 25. září (Zvl. tel. „Nár Listů“.) Berlínský oficios „Köln. Ztg.“ dovídá se z příslušné strany, že srbský zástupce zmí- nil se dosud jen ústně o nesnázích, způsobe- ných Albanci i event. nutných odvetných opa- třeních. Zaujmou-li mocnosti společné posta- vení naproti albánským událostem, stane s tak nejspíše na základě londýnských usnesení
Köln Kolín
13 article
Malá mobilisace.
14 article
Z Bělehradu, 25. září. (K. k.) Kr. úkazem je zmocněn ministr vojenství povolati záložní důstojníky a mužstvo II. výzvy s příslušnými jednotkami po částech dle potřeby k cvičen ve zbrani.
Bělehrad
15 article Výprava na Albance.
Výprava na Albance. M. Z Bělehradu, 25. září. (Köln. Ztg.“ Z vládních kruhů oznamují, že veškeré vojsko v Novém Srbsku táhne již na Albance. Posily dojdou nejbližší dni, takže je naděje, že alban- ské povstání bude brzo potlačeno. Všichni aktivní důstojníci povoláni ke svým oddílům. Ruská diplomacie a albansko-srbský konflikt Z Petrohradu, 25. září. (K. k.) Dle „Rěči“ ruská diplomacie nepřikládá albansko-srbské- mu konfliktu, zvláště v nynější fasi, žádného zvláštního významu. Soudí prý, že Srbsko jest oprávněno odrážeti pře- pady na svých hranicích a vůbec vy- konati energická opatření k uklidnění svých pohraničních území. Ruští díplomaté jsou pře- svědčeni, že v tomto směru nebude nik do klásti Srbsku překážky. Mimo to ne- odporuje skrocení albanských rot zásadě neodvislosti Albanie. Kdyby Srbové v boji s albanskými četami byli nuceni překročiti hranice ještě neustanovené, nemělo by to ovšem pražádného nebezpečí pr myšlenku neodvislosti Albanie.
Köln Srba Bělehrad Petrohrad Srbsko Albánie
16 article Protí smyšlenkám.
Protí smyšlenkám. Z Bělehradu, 25. září. (K. k.) Tisková kan- celář byla zmocněna popříti v cizině rozší- řenou zprávu, že deset Albanců z Lju- my bylo zajato srbskými vojáky a dovedeno ke generálovi Živkoviči, jakož i domnělé projevy, které prý generál učinil při této pří- ležitosti. Generál Živkovič nemohl ani Alban- ce viděti, ani pronésti připisovaná mu slova poněvadž nalézá se ještě v Bělehradě.
Živkovič Alban Bělehrad
17 article Postup Albanců.
Postup Albanců. Z Bělehradu, 25. září. 2000 Albane postupuje na Elbasan a Strugu s nimi je prý 2000 bulharských komitů. Srbové poslali proti nim mnoho vojska. Z Bělehradu, 25. září. Albánci po- stupují od Dibry a zabrali několik obcí Srbské posádky v nepatrném počtu roztrou- šeně ustupují. Dle úřadních zpráv táhnou silné oddíly Albanců od Elbasanu na Ochri- du a Bitolji. Srbsko musí prý si pomoci samo. Z Bělehradu, 25. září. Jak se v diplomati- ckých kruzích proslýchá, nevyhoví velmoci přání, vyslovenému v srbské nótě, poněvadž by tím organisace albanské vlády a volba al- banského panovníka byla odročena na ně- kolik měsíců. Srbsko musí si samo pomoci jak dovede. V diplomatických kruzích se obá vají, že energická akce Srbska může vésti k konfliktu s Rakousko-Uherskem.
Srba Albánec Bělehrad Alban Elbasan Struga Srbsko RakouskoUhersko
18 article Vídeňští oficiosové svalují všechnu vinu n
Vídeňští oficiosové svalují všechnu vinu n Srbsko. Z Vídně, 25. září. Oficiosní listy informo- vané z ministerstva zahraničních záležitost namáhají se dnes všemožně, aby veškeru vinu za události svalily na domnělá ukrutenstv Srbů, páchaná na Albancích. Zejména „W Allg. Ztg.“ pokouší se dokazovati, že prý ve- škerá tvrzení z úřadních srbských pramenů o výtržnostech, páchaných Albanci, jsou na- prosto nevěrohodna, poněvadž prý pocházejí ze srbského pramene. Za celou dobu trvání balkánského konfliktu zvěděla pouze celá Evropa, že nespolehlivé informace docházely vždy pravděpodobně ze smutně pověstných korespondencí, vydávaných za podpory zahra- ničního ministerstva ve Vídni, t. zv. „Südsla- vische Korrespondenz“ a nyní také „Albane- sische Korrespondenz“. Jisto jest, že tvrzení ofíciosního tisku zůstane úplně bez ohlasu, ne- boť dřívější zkušenosti učí, že někde jinde než v Bělehradě pokusili se novinářskými články změniti historii. Ostatně je nynější stanovisko vídeňského oficiosního tisku nepochopitelno vzhledem ku brzkému vyjednávání o obchod- ně-politické smlouvy se Srbskem a také z té příčiny, že ještě před třemi dny mluvil tento tisk docela jinak o srbských záležitostech. Bulharská vláda vyvrací. Ze Sofije, 25. září. (K. k.) »Ag. Telege Bulg.« je zmocněna vyvrátiti kategoricky cařihradskou zprávu »Nového Vremene«, že bulharský delegát prohlásil prý tam v inter- viewu, že Sazonov, Danev a Make- doňané jsou zodpovědni za nynějš- situaci Bulharska. Žádný bulharský delegát nikdy něco takového neřekl.
Srba W Allg Sazonov Danev Srbsko Vídeň Evropa Alban Bělehrad Sofijá Nový Vremen Bulharsko Aga
19 article Záchrana v hornictví.
Záchrana v hornictví. (Glossy k mezinárodnímu sjezdu ve Vídni.) Původní metoda pro vniknutí a pobyt v ne- dýchatelných plynech v jámových prostorách byl stejná jako u potápěčů. Pracovníku, oděnému přílbou dosti těsnou, opatřenou průhledným okén- kem, byl přiváděn vzduch pro dýchání z čerstvéh ovzduší pumpami pomocí ohebných rour vyúsťují- cích pod přílbou. Přetlakem zabráněno vnikán otravných plynů pod přílbu a odváděn vydýchaný vzduch, mimo to vítr vzduchové pumpy ochlazo- val pracujícího. Přístroj tento vyhovoval, dokud vzduchová roura nebyla ucpána nebo poškozena, což v úzkých a zavalených chodbách může se často přihoditi Mimo to dosah působnosti přístroje tohoto by obmezen. Pro intensivní práci v dolech jsou však tyto přístroje dosud nedostiženy a přestály svoji zkou- šku na př. při zmáhání jam hrab. Larische v Karví- ně po zhoubných explosích v r. 1894, při nichž za- hynulo přes 200 lidí. Doly tyto, jež nyní těží na 20 millionů metr. centů uhlí, uvedl do chodu vyní- kající odborník Čech, horní rada Spoth. Měla-li býti rychlá záchrana v dolu možn třeba bylo, aby záchrance nesl si svou zá- sobu dýchatelného plynu s sebou. V r. 1853 se- strojil podobný přístroj, jenž částečně zakládá se na regeneraci vzduchu, inž. Schwann v Lutychu.
Larisch Ing Schwann Vídeň Karvit Dolo Čechy Lutych
20 article
Zeela vhodný přístroj dýchací povstal však v lé- tech devadesátých v Rakousku dle myšlenky hor ředitele dolů arcivévody Albrechta v Karvině p Walchera z Uysdalu. Přístroj tento vyrábí po- třebný kyslík a regeneruje vydýchaný vzduch Zdokonalen byl vrchním horním radou Mayerem inž. Pilařem a osvědčil se v praxi dosti často. Po- něvadž chemicky vyrobený kyslík byl příliš horký a dýchací vak sem tam explodoval, jest přístro tento dán na vymření. Další vývoj dýchacích přístrojů proveden při- pojením nádob se stlačeným kyslíkem, jež nese zachránce s sebou. Nádoby ty (ocelové láhve) obsahují 0.6 až 0.8 1. a kyslík v nich jest pod tla- kem 120 až 150 atm. Přívod jeho k dýchání mus se díti pomocí redukčního ventilu, regenerace vy- dýchaného vzduchu chemikaliemi. Poněvadž redukční ventil jest konstrukee velmi citlivé a jemné, jest porucha tohoto hlavníh nervu celého přístroje velmi snadna a zachránce nejvýše ohrožen. Veškeré reservy a doplňky zvyšují váhu objem přístroje. Ideálním by byl přístroj, v něm se dýchá tekutý vzduch. Apparát tento zvaný Aěrolit byl vynalezen také v Rakousku a sice inže- nýrem Suessem v Mor. Ostravě. Zkoušky prove- dené s ním v Belgii dokázaly dle sdělení dra Stassena z Liege jeho zdatnost, avšak lze ho použiti jen, kde jest pohotově tekutý vzduch, coh u většiny závodů není. Inž. J. M. Taffanel z Liěvínu oznámil, že pří- stroj prof. Tissota s kyslikovou bombou dal dobro výsledky zvláště pro svoji fysiologickou zdatnos a lehkost.
Albrecht Mayer Pilař Stassen Taffanel Liěvín profesor Tissot Rakousko Ostrava Belgie Liege at
21 article
V drobném prodejle ranní člslo s sobě . . an sa večornl za f b Ve Mliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . 10 večerní . Inecráty plati se hotově napřed. Předplaeení a inaerty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tál redakcn, tiskárnu a skpedloe „Národních Llstů“ Rukopisy se nevracsji
národní Llstus
22 article
Všeobecně bylo litováno, že nebyl tento pří- stroj dodán ke zkouškám do pokusných stanic ně- meckých. Instruktivní kolekci dýchacích přístrojů možno bylo viděti v peristylu sněmovny a jest zadosti- učiněním pro rakouský průmysl hornický, že bylo všeobecně uznáno, že myšlenka konstruktéra pneumatoforu Walchera Uysdala dosud jest nej- účelnější. K rozhodnutí, který z užívaných přístrojů dý- chacích — a jednalo se skoro jedině o německé výrobky Draegera v Lübecku a Westphalie v Gel- senkirchenu — jest nejlepší, na sjezdu nedošlo. neboť nejsou ideální a mají oba své vady i před- nosti. Přístroje však s maskou neb přílbou prohlá- šeny za lepší než přístroje s brejlemi, nosní spo- nou a náhubkem. Po známém neštěstí v Coneriěres nařízeno v Rakousku obligátorně při všech dolech, kde jest nebezpečí požáru neb explose, aby mímo opatře- ní profylaktivní v dole, jako rozdělení větrování na více samostatných proudů s osazenstvem do so a zejvýše 100 lidí, isolace jednotlivých důlních oddlů, telefonního spojení dolu s povrchem, ohně- vzdorné výstavy úvodních zákopů, zřízení záchran- ných cest a východů v jámě atd. byly sestaveny záchranné čety z horníků, vycvičených v užívání dýchacích přístrojů a na dolech zařízeny záchran- né stanice s přístroji vždy pohotovými ku použite v počtu poměrném k největšímu osazenstvu důlní- mu ve směně. Mužstvo cvičí nejméně čtvrtletně v nedycha- telných plynech. Výsledky jsou dosti dobré a dý- chací doba v aparátech při práci nezřídka převy- šuje dvě hodiny. Zdatně si vedli záchranci dolů státní železniční společnosti v Kladně v r. 1907, kteří za vedení inž.
Lübeck Gela Rakousko Kladno
23 article
Humla v aparátech, 250 m. brodíce ve vodě a du- sících plynech, dostali se k uzavřeným 6 horníkům na dole Felix v Zákolanech, ovšem již pozdě pro záchranu, neboť kyselina uhličitá vykonala již své O rozsáhlosti zařízení záchranných svědčí ten- to přehled: V království Českém bylo r. 1912 zaměstnáno ve 161 za nebezpečné prohlášených závodech důl- ních 48.940 dělníků, z toho největší osazenstvo ve směně pod zemí 19.559 mužů. Zařízeno bylo tu 15í úplných záchranných stanic se 739 dýchacími. úplně upotřebitelnými přístroji. V celém Rakousku (mimo doly naftové) byly 532 samostatné závody se 145.423 dělníky, z toho 282 se 124.639 osobami, jež povinny jsou zříditl záchranné stanice. Bylo tu zřízeno úplně vystro- jených stanic 269 s 1896 aparáty. Ježto největší osazenstvo ve směně činilo 47.229 mužů, připadl dýchací aparát na 23 a stanice na 168 horníků. Kdežto přednášející z Německa oznamovali výsled- ky podrobných prozkoumání již trvajících zařízení záchranných, přinesl chefinženýr záchranné stani- ce v Liěvínu J. Taffanel zprávu, jak tam novou methodou pomocí kinematografické fotografie, pro- váděné každou tisicinu sekundy, zkoumají způsob. dobu a intensitu zapálení třaskavých plynů uhelného prachu. Je známo z Číny, že při dolování uhlí nebylo do nejbližší minulosti věnována péče vydřevení důlních prostor, neboť život lidský byl tam laciněj- ší než důlní dříví a jest vítati projev zástupce této veleříše na kongresu p. Liusičanga, že chce Čína v konkurenci civilisace míti též slovo, co nejvře- leji. Jak nás dojímá rozdíl proti nám, kde každý úraz při provozu dolování, jenž jest těžký neb smrtelný, jest neprodleně oznámiti hornímu revír- nímu úřadu, jenž vyšetří podrobně příčiny nehody a zařídí potřebná opatření pro zabránění podob- ných úrazů. dílo.
Huml J Taffanel Zákolany Rakousko Německo Čína Felix
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dra. Lad. Quise činnost v táborském „Slavoji“ v r. 1865—7.
Quis Slavoj
25 article Podává dr. Čeněk Zíbrt.
Podává dr. Čeněk Zíbrt. Protokoly „Slavoje“ odhalují rušný život a upřímné snahy mladých nadšenců, kteři měli hlavu plnou opravných snah, světobor- ných ideálů, ale málo peněz, málo času při pilném studiu. Navrhuje na př. 4. října 1865 kritik Hrádecký (Quis), aby každého čtvr roku byla čtena povšechná kritika a návrh tento by do stanov byl připojen. Návrh byl přijat ode všech údů, až na Topolského [Chládka), který namítal, že často mnohý bý- vá tak zaneprázdněn prací, že po celý čtvrt roku níčeho svésti nemůže, on že se nemůže tedy kritisovati. Načež prý mu Hrádecký (Quis) vysvětlil, že právě to se musí zkriti- sovati, ostatně že není nikdo vázán na určitý počet prací. Starohradský (Krajník) řekl na to, že spolek, ne jednotlivci, bude kritisován. Hrádecký (Quis) před prázdninami slibuje, že po návratu podá básně a cestopis, z prosodie však nic. Ve schůzi 8. října po mnohých hád- kách prý počalo sezení, v němž pokladník slo- žil účty ze spolkového jmění, jež činilo — — 13 krejcarů! Při tomto finančním stavu po- kladny divíme se, že se spolek usnesl odebí- rati „Literární Listy“. Starohradský (Krajník) a Trnavský (Čermák) obviňovali Lipanského
doktor Čeněk Zíbrt Quis Topolský Chládek Krajník Trnavský Lipanský Slavoj krejcar
26 article
(Kotrbelce) ze zrušení slibu mlčelivosti. Ll- panský v příští schůzi se bránil, že nikomu nic, co se spolku týče, neřekl, a mimo to, co o jedné schůzi řekl, pouhá jen pravda byla. že byl totiž tam hrozný nepořádek. Na to se určil trest, aby za vyzrazení oné nepořádné schůze do spolkové pokladnice složil pokutu — 5 kr. Hašteřili se pro nepravidelné vychá- zení „Lužnice“, obviňovali se v horující ctížá- dosti z nečinnosti, pak zase výčitky a důtky redaktora a kritiků svorně se urovnaly S ohromnou důležitostí probíraly se žádosti za přijetí do spolku. Kdo dvakráte po sobě nepřinesl práce, byl ze spolku vyloučen. Zase stav jmění: Příjem 2.29, výdaj 1.86, tedy zby- tek v pokladně 43 kr. Některým členům pří- spěvek se odpouštěl. Pokladnice měla býti uschována u předsedy. Slavnostní byla schůze dne 25. března 1866. Po přečtení protokolu ujal se Bedřich Pacák z Prahy slova, vyzýval ku podporování „Lumíra“. Spolek se uváza odebírati dvě čísla „Lumíra“, jedno na jmeno Kotrbelec, druhé na jmeno Novák. Dále vy- zval Pacák jmenem spolku „Ruch“ na akade- mickém gymnasiu v Praze, aby „Slavoj“ vstoupil jako spolek za úda „Ruchu“. Jmění spolkové se zlepšilo. Dne 27. května 1866 p odečtu 20 kr. Volfovi za opsání „Lužnice“ ho- nosila se pokladna majetkem 1 zl. 23 kr V téže schůzi věčně nespokojený mravokárce Trnavský [Čermák) předstíral Svákovskému (Hofmanovi), že někdy do „Lužnice“ dá tako- vou práci, která od kritiků (Čermák, Quis) ne- byla určena, z čeho prý dlouhé mluvení opět povstalo. Chudenický (Holý) napomínal k ti- chosti, „načež celý spolek sobě důtku vyslo- vil, sobě a redaktorovi pak odpustil“.
Kotrbelec Pacák Lumír Novák Volf Trnavský Svákovský Hofman Quis Holá ll Lužnice Praha Slavoj
27 article
„Slavoj“ zaniká ke konci roku 1866. Po- slední protokol se slibným nadpisem „Rok školní 1866—7“ napsán 16. října 1866. Ne- úplný počet schůzí valných omluven nastalou válkou. U volby odpadlo redaktorství „Luž- nice“, ježto žádná tento rok nebude vychá- zeti. Zároveň tím odpadlí i kritikové. Na návrh Lipanského spojeno kasírství s před- sednictvím. Za předsedu a pokladníka zvolen tedy Starohradský (Krajník), za jednatele Li- panský (Kotrbelec). Chudenický (Holý) sou- dil, že tímto částečným změněním stanov po- savadní stanovy stávají se vůbec neplatnými že by se tedy mohly zrušiti. Starohradský vy- ložil tuto zatímní změnu pouze pro tento rok poněvadž by školní práce překážela většíně údů ve vydávání „Lužnice“ býti čilými. Ve- škerým údům pak že nastává přednější úkol vydávání chystaněho Almanachu. Údové, kteři se odebrali z Tábora na jíná učiliště, zůstá- vají, pokud budou skutečně spolučinnými, čin- nými údy „Slavoje“. K návrhu Starohradského uvolili se údové přispívati do českého časo- pisu, vycházejícího v Jihlavě; nikdo všal není vázán. K určení prací do Almanachu vo- lena byla komise ze tří údů: Hrádecký, Trnav- ský, Lipanský (Quis, Čermák, Kotrbelec) Ostatní návrhy ponechány byly na schůzi bu- doucí, o které však již není žádný zápis knize protokolů poznamenán. „Slavoj“ za- nikl ... Některě zajímavosti ze spolkového životn v „Slavoji“. Jak se přihlašovali členové, podá- váme ukázkou. Přihláška lektora řeči a litera- tury maďarské na české universitě Fr. Brábka zní takto:
Lipanský Krajník Kotrbelec Quis Čermák Brábek Luže Tábor Jihlava Trnava Francie Slavoj Holá
28 article
„Ctěný výborel Já nížepsaný žádám, byv vy- zván více přátely a jsa sám žádostiv v Čtěném literálním spolku v pracích svých nepatrných se zdokonaliti, by mne Čtěný výbor do svého spolku bratrsky přijal a mými nepatrnými pracemi neza- mítl. Zároveň žádám, by mi stanovy, jakož i celé zřízení spolku Ctěného od některého z pánů vý- borů oustně zděleno bylo. V Táboře dne 20. října 1866. František Brábek. Žertovně zosnoval si žádost přijatý pal člen „Slavoje“ Slanař. Píše rozmarně a roz- pustilei „Slavný spolku litteráckýl Nížepsaný prosí z laskavé přijmutí do spolku litteráckého a podpo- ruje svou prosbu následujícími důvody: A: Odvo- zuje slovo litterácký co řádný filolog od littera která značí česky pismena a suffixu cký, který dle mého náhledu činnost nějakou značí, tedy celé slovo značí písmeny dělající spolek, a poněvadž i já v dělání písmen se znám, myslím, že jsem scho- pen, do spolku přijatu býti. B: Avšak nejen sprosté littery dovede nížepsaný dělat, nýbrž myslí, že sdí- leje s p. předsedou byt, a následkem bytu často i papír i pera, proti čemuž ovšem p. předsedu raisoniruje, mysli, že nějaká básnířská myšlenka z papíru do jeho mozkovice vletí a on bude s to aspoh hexametr á la: „A Aeneáš ubohého tatíka
Brábek Slavoj A : Odvo
29 article
) Viz „Nár. Listy“ z 20. 1.m
30 article
na záda popad a s ním ven vypálil“, skouti. C: Za- stával nedávno při plesu seplimanském náhrad- nictví a dostál úřadu tomu s velikou ctí, má ludiž ten skromný subjektivní náhled, že by i zde čestně náhradnictví zastávati mohl. D: Jest, aěkoliv na to žádné přílohy nemá, velmi mlčenlivý. E: Sli- buje té milosti způsobováním lekrací a špásů hod- ným se státi. Odporučuje se v přenáramnou srdco- měkosť uvedeného spolku zůstávám pokorně J. M Slanař. Jak byli členové ze Slavoje vyhosťováni když se provinili proti stanovám, ukazuje přípisa „Panu Slavomíru Topolskému! Následkem usnešení schůze dne 25. března 1866 jste pro ne- placení ustanovených příspěvku, jakož i pro ne- dávání prácí dle § 36. ze spolku „Slavoje“ jedno- hlasně vyloučen. Upozorňujeme Vás zároveň na Vá slib, zachovati mlčenlivost, byť byste i více údem spolku nebyl. Doufáme, že čestnému slibu svému dostojíte. V Táboře dne 26. března 1866. A. K Starohradský předseda. A. K. Lipanský jednatel.
Topolský A K Slavoj
31 article
Podle archivu Slavoje měl značný význan a vliv pro rozkvět tehdejšího ruchu spolko- vého právník Jaromír Čelakovský. Podle usne- sení valné hromady nově seskupeného Ruchu poslal provolání tehdejším literátům mladým spolkům studentským. Pojmenoval tento dopis- „Poslání ke všem lidem dobré vůle!“ Poslán toto uveřejnil podepsaný v Časopise Českéh Musea 1912 a probírá jeho obsah také dr. Qui ve svých vzpomínkách. Jménem Slavoje odpověděl Ruchu Kotr belec (Lipanský) dopisem, který při schůz Ruchu vzbudil nadšení a souhlas. Napsal zá- stupce Slavoje kromě jiného: Ruchu Slavoj. Ctěný dopis Váš, který p. t. p Pacákem, posluchačem práv na fakultě Pražské nám doručen byl, překvapil nás zprávou neočeká- vanou, ah jsme jim opět novou, mocnou podporu literatury naší seznali, která v středu vlasti, v ma- tičce Praze, sidlo hlavní své zarazila, která c pevný kmen tam se zakořeniti má, kořeny své však po celé Čechli šířiti chce, by síly roztroušené v jedno spojila, by klesající vzbudila, vzbuzené pak sílila. Tím nám jest společnost Vaše, tím nám jest Ruch. On má býti takořka stálici, jejíž osa ne- hybná jest, okolo ní pak hvězdy ostatní se točí.
Slavoj Čelakovský doktor Qui Kotr belec Lipanský Pacák Praha Slavoj
32 article
Statistika naše proti jiným zemím jest ve ve- liké nevýhodě, neboť těžkým úrazem pokládán
33 article
jejichž počet vždy více se množiti bude, jež svorně mocně trvati mají, jež v jedno svítiti, v jedno zářiti mají, tak aby odlesk jejich jasný, mocný byl, a odle- skem tim býti má Lumír. Krásný, vznešený to cíl! Neb v skutku klesl v posledním roku tento jindy tak slavený Lumír v nízký, takořka časopis sprostý. Však on nemá zhynouti, on se má opět povznésti k výši své, on se má státi opět Lumírem. Toť úkol Ruchu, k tomu přispívati má i Slavoj. Radostně uchopujeme se tedy vyzvání Vašeho, spojujeme síly své se silami Vašimi a voláme podniknutí na- šemu „na zdar l Jménem Ruchu odpověděl Slavoji Jar.
Slavoj Jar Slavoj
34 article
Čelakovský dopísem, který zasluhuje, aby byl uveřejněn jako svědectví o tehdejším horlivém idealismu pražského Ruchu, o vzletu a nadšení autora téhož dopisu a jeho snahách o rozkvět literatury české, o sbírání lidového podání již v letech šedesátých minulého věku: V Praze dne 20. června 1866. Ctěný předsedo spolku „Slavoje“ Mějte mne za omluvena, prosím, že tak dráhný uplynul čas, co jste ctěným dopisem Vaším jmenem spolku Slavoje vyjádřil souhlas se snažením naším a zároveň přihlásil jste se jménem jeho ke praporu našemu, a dosud nebylo ze strany naší vzdáno Vám, za to díkův vřelých. Nehledejte příčinu toho ve změně snad smýšlení neb ve zmen- šení snahy naší, nýbrž v okolnostech a v mnohém zaměstnání. Dopis Váš, jakož i připojené k němu básně velmi nás potěšily i dodaly nám tím více důvěry v dosažení cíle našeho. Bratrský poměr,v jakýž jste listem tím vešli s námi, nechať potrvá dlouho a vydá mnohého zdaru. K utužení svazku toho uzavřela společnost naše v poslední schůzt své, že jmenuje dočasného vždy předsedu spolku
Čelakovský Praha Slavoj
35 article
Vašeho čestným, dopisujícím údem. Činím to velkou radostí tehdy, moha Vám jmenování toto Vaše oznámiti, doufám, že těm malým povinnostem, jež níže naznačím, k vůli věci dobré zajisté s ocho- tou se podvolíte. Společnost naše vzhledem k vy- tknutému účeli svému, jejž jsem Vám byl již v „Po- slání“ společnosti naší naznačil, pokládá to býti prospěšnější, by spolky, s nimiž ona ve svazek užší vejde, prostřednictvím předsedy neb jednatele svého zprávy o své činnosti podávaly, práce lite- rární lepší do společného archivu zavýlaly a čin- nost svou společně tak i na mnohé jiné obory pře- nesly, v nichž by se společným úsilím skvělých vý- sledkův docíliti dalo. Pročež společnost jmenuje na návrh spolkův takových předsedu neb jednatele dopisujícím údem svým a s ním, co takovým, ve