1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 26. září 1913.
Praha
4
article
a rnnní a večerní llety
předplání sa-
V Praze v admainistracit
s měste.
na čtvrt leta
lk-i
s dvoji donáškouí
na čtvri lsta ! . . . 7 KEl
ve fillálkáchi
na měsle . . . . 2 K B0
Poštoui
a měsle,
na čevrt íeti : . . . 9 K a0n
a dvoji zásilkou
na měste.
a rieti: : . :ke
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6
article
Nové vyrovnací konference a
příští zasedání říšské rady.
Nové vyrovnací konference a
příští zasedání říšské rady.
Obnova vyrovnacího jednání kvači
tedy podle souhlasných zpráv vídeňských
rychle a co nevidět, snad již dnes, zví veřej-
nost a súčastnění politikové obou stran
o prvních efektivních krocích vlády k za-
hájení vyrovnání, jakž na nich usneseno
v konferencích předsedy ministerstva, mi-
nístra vnitra s vyrovnacím místodržitelem
knížetem Thunem.
Iniciativy ve věcech národního smíru
v Čechách se vláda tentokráte uchopila
doopravdy. Za celého dřívějšího jednání
vyrovnacího vláda stála na stanovisku, že
na čem se strany shodnou, akceptuje,
pokud by tím nebyl snad přímo dotčen
zájem státní. Nyní ovšem vláda podle všech
zpráv vystupuje iniciativně jak co do
formálního uspořádání konferencí, tak i co
do materiálu, jenž má býti projednán. Po-
stup vlády technicky jest rozvržen na dvě
fáse, průpravnou, čili zahajovací a meri-
torní, vlastnímu vyrovnacímu jednání
věnovanou. Zdá se, že první průpravný
oddíl vládního postupu, jehož úvodem
mají býti vůbec porady předsedy minister-
stva a ministra vnitra se zástupci obou
národů v oddělených konferencích, věnován
bude vůbec přípravným ohledáváním vy-
rovnací půdy, její pevnoty, vyrovnací nála-
dy a otázce složení vlastních vyrovnacích
konferencí. Není žádné pochybnosti, že
materie vyrovnací budou omezeny výhrad-
ně na království České a proto také pokud
se osob týče, jež by se účastniti měly.
Thun
Čechy
7
article
mohou ve zřetel přijíti také výhradně jen
politikové veřejně činní v království
Českém, poněvadž také při jednání o na-
rovnání moravském jenom moravské stra-
ny se súčastnily a bylo by svrchovaně
nebezpečno komplíkovati otázku vyrovná-
ní v Čechách řadou těžkých sporů a otázek
národních v jiných zemích korunních. Je
přirozeno, že tato předběžná jednání budou
vyžadovati delší doby a k meritornímu
nějakému dohodovacímu jednání nedojde
zajisté dříve nežli v polovici října.
Čechy
8
article
Podezření, které v některých listech
je vyslovováno, jakoby vláda schválně od-
kládala jednání, aby pod záminkou, že mezi
Čechy a Němci vyjednávání se děje, život
si prodloužila a českou delegaci od oposice
odvrátila, nezdá se nám býti správné, ne-
boť podzimní zasedání říšské rady bude
vyplněno jenom dvěma, po případě třemi
vládními předlohami, totiž druhým čtením
malého finančního plánu, rozpočtem na
první polovinu r. 1914 a eventuelně jedná-
ním o lokálních drahách. Na malém fi-
nančním plánu daleko více nežli vláda
interesováno je úřadnictvo, zemské finan-
ce a tím také úprava učitelských platů,
takže dělatí oposici této vládní předloze
značí řezati do svého vlastního masa, za-
mezovati zase možnost úpravy financí
zemských a to nejenom pro dobu do roku
1917, nýbrž vzhledem k případnému liho-
vému monopolu pro celou dlouhou bu-
doucnost. Nemůže zajisté býti nám lhostej-
no, zdali země participuje na výnosu li-
hové daně 2/%, anebo 5/1 výnosu hrubého,
poněvadž také pro případ zavedení mono-
polu by měl dosavádní stav pro stanovení
Němec
Čechy
9
article
podílu zemí veliký význam. Předloha o lo-
kálních drahách těžko může býti předmě-
tem oposice českých stran, už proto, že
se jedná přece o lidové potřeby a to po
většině takových měst a okresů, které
od výstavby lokální dráhy čekají svoje
hospodářské povznesení, okresů, které pro
nedostatek komunikací hospodářsky zů-
staly pozadu, vylidňují se v nerovné kon-
kurenci se šťastnějšími, lépe dopravními
prostředky nadanými sousedy. Třetí ko-
nečně předloha vládní, rozpočet na půl
roku 1914 je zase předlohou hospodářskou
a bylo si všeobecně a trpce stěžováno do
toho, že v rakouském parlamentě vládne
se pomocí rozpočtových provisorií, a par-
lament že se svého práva kontroly a vlivu
na budžetování vzdává. Nemůže tudíž ani
tato předloha býti předmětem boje, čelí-
cího k jejímu zmaru, poněvadž tím by se
spíše sloužilo vládě, která by se pak ome-
zila v provisoriu jenom na to nejnutnější
a nepotřebovala by vyhovovat kulturním
a hospodářským potřebám národů, v roz-
počtu zkracovaných
10
article
Zprávy, že vláda přijde v podzimním
zasedání s předlohami vojenskými, s roz-
množením kontingentu branců, ba dokon-
ce že přijde s návrhy z oboru vojenského
při kterých bude potřebí dvoutřetinové
většiny, nezdají se býti správnými, ob-
zvláště s onou dvoutřetinovou většinou
mají se věci trochu jinak, než jak se lec-
kdes míní, ježto té bylo by potřebí jenom,
kdyby kontingent branců povoloval se na
delší dobu. Místo velikých debat o vojen-
ských a zahraničních záležitostech
podzimním zasedání letošních delegací,
jest očividno, že vláda to, co by potřebo-
vala od říšské rady v důsledku potřeb vo-
jenských, může raději odložiti do zasedání
po vánocích, aniž by takovými předlohami
zatěžovala podzimní zasedání.
Jest ovšem jisto, budou-li svolány
dohodovací porady českoněmecké, že must
se s české strany trvati na tom, aby ne-
byly uměle protahovány, ať již se strany
německé, anebo se strany vlády, a dále
aby nebyly zatěžovány věcmi, které ne-
byly předmětem t. zv. první vyrovnací
etapy, aby nebyly materie vyrovnací roz-
množovány o nic jiného, než o opravu
zřízení zemského, volební re-
formu v to počítaje a jazykový
zákon u úřadů státních a samo-
správných, neboť průběhem dlouhého
vyrovnacího jednání byly materialiek
těmto otázkám tak úplně sneseny a pro-
brány, že právem lze očekávati a žádati
aby tempo vyrovnávacích porad bylo co
nejrychlejší i aby zjištění, mohou-li se obě
sporné strany sejíti čili nic, stalo se během
podzimního zasedání říšské rady.
11
title
Kebezpečí třetí války balkánské
12
article
Velmoci a albánské události.
Velmoci a albánské události.
M. Z Kolína n. R., 25. září (Zvl. tel. „Nár
Listů“.) Berlínský oficios „Köln. Ztg.“ dovídá
se z příslušné strany, že srbský zástupce zmí-
nil se dosud jen ústně o nesnázích, způsobe-
ných Albanci i event. nutných odvetných opa-
třeních. Zaujmou-li mocnosti společné posta-
vení naproti albánským událostem, stane s
tak nejspíše na základě londýnských usnesení
Köln
Kolín
13
article
Malá mobilisace.
14
article
Z Bělehradu, 25. září. (K. k.) Kr. úkazem
je zmocněn ministr vojenství povolati záložní
důstojníky a mužstvo II. výzvy s příslušnými
jednotkami po částech dle potřeby k cvičen
ve zbrani.
Bělehrad
15
article
Výprava na Albance.
Výprava na Albance.
M. Z Bělehradu, 25. září. (Köln. Ztg.“
Z vládních kruhů oznamují, že veškeré vojsko
v Novém Srbsku táhne již na Albance. Posily
dojdou nejbližší dni, takže je naděje, že alban-
ské povstání bude brzo potlačeno. Všichni
aktivní důstojníci povoláni ke svým oddílům.
Ruská diplomacie a albansko-srbský konflikt
Z Petrohradu, 25. září. (K. k.) Dle „Rěči“
ruská diplomacie nepřikládá albansko-srbské-
mu konfliktu, zvláště v nynější fasi, žádného
zvláštního významu. Soudí prý, že
Srbsko jest oprávněno odrážeti pře-
pady na svých hranicích a vůbec vy-
konati energická opatření k uklidnění svých
pohraničních území. Ruští díplomaté jsou pře-
svědčeni, že v tomto směru nebude nik do
klásti Srbsku překážky. Mimo to ne-
odporuje skrocení albanských rot zásadě
neodvislosti Albanie. Kdyby Srbové v boji
s albanskými četami byli nuceni překročiti
hranice ještě neustanovené, nemělo by to
ovšem pražádného nebezpečí pr
myšlenku neodvislosti Albanie.
Köln
Srba
Bělehrad
Petrohrad
Srbsko
Albánie
16
article
Protí smyšlenkám.
Protí smyšlenkám.
Z Bělehradu, 25. září. (K. k.) Tisková kan-
celář byla zmocněna popříti v cizině rozší-
řenou zprávu, že deset Albanců z Lju-
my bylo zajato srbskými vojáky a dovedeno
ke generálovi Živkoviči, jakož i domnělé
projevy, které prý generál učinil při této pří-
ležitosti. Generál Živkovič nemohl ani Alban-
ce viděti, ani pronésti připisovaná mu slova
poněvadž nalézá se ještě v Bělehradě.
Živkovič
Alban
Bělehrad
17
article
Postup Albanců.
Postup Albanců.
Z Bělehradu, 25. září. 2000 Albane
postupuje na Elbasan a Strugu
s nimi je prý 2000 bulharských komitů. Srbové
poslali proti nim mnoho vojska.
Z Bělehradu, 25. září. Albánci po-
stupují od Dibry a zabrali několik obcí
Srbské posádky v nepatrném počtu roztrou-
šeně ustupují. Dle úřadních zpráv táhnou silné
oddíly Albanců od Elbasanu na Ochri-
du a Bitolji.
Srbsko musí prý si pomoci samo.
Z Bělehradu, 25. září. Jak se v diplomati-
ckých kruzích proslýchá, nevyhoví velmoci
přání, vyslovenému v srbské nótě, poněvadž
by tím organisace albanské vlády a volba al-
banského panovníka byla odročena na ně-
kolik měsíců. Srbsko musí si samo pomoci
jak dovede. V diplomatických kruzích se obá
vají, že energická akce Srbska může vésti k
konfliktu s Rakousko-Uherskem.
Srba
Albánec
Bělehrad
Alban
Elbasan
Struga
Srbsko
RakouskoUhersko
18
article
Vídeňští oficiosové svalují všechnu vinu n
Vídeňští oficiosové svalují všechnu vinu n
Srbsko.
Z Vídně, 25. září. Oficiosní listy informo-
vané z ministerstva zahraničních záležitost
namáhají se dnes všemožně, aby veškeru vinu
za události svalily na domnělá ukrutenstv
Srbů, páchaná na Albancích. Zejména „W
Allg. Ztg.“ pokouší se dokazovati, že prý ve-
škerá tvrzení z úřadních srbských pramenů
o výtržnostech, páchaných Albanci, jsou na-
prosto nevěrohodna, poněvadž prý pocházejí
ze srbského pramene. Za celou dobu trvání
balkánského konfliktu zvěděla pouze celá
Evropa, že nespolehlivé informace docházely
vždy pravděpodobně ze smutně pověstných
korespondencí, vydávaných za podpory zahra-
ničního ministerstva ve Vídni, t. zv. „Südsla-
vische Korrespondenz“ a nyní také „Albane-
sische Korrespondenz“. Jisto jest, že tvrzení
ofíciosního tisku zůstane úplně bez ohlasu, ne-
boť dřívější zkušenosti učí, že někde jinde než
v Bělehradě pokusili se novinářskými články
změniti historii. Ostatně je nynější stanovisko
vídeňského oficiosního tisku nepochopitelno
vzhledem ku brzkému vyjednávání o obchod-
ně-politické smlouvy se Srbskem a také z té
příčiny, že ještě před třemi dny mluvil tento
tisk docela jinak o srbských záležitostech.
Bulharská vláda vyvrací.
Ze Sofije, 25. září. (K. k.) »Ag. Telege
Bulg.« je zmocněna vyvrátiti kategoricky
cařihradskou zprávu »Nového Vremene«, že
bulharský delegát prohlásil prý tam v inter-
viewu, že Sazonov, Danev a Make-
doňané jsou zodpovědni za nynějš-
situaci Bulharska. Žádný bulharský delegát
nikdy něco takového neřekl.
Srba
W Allg
Sazonov
Danev
Srbsko
Vídeň
Evropa
Alban
Bělehrad
Sofijá
Nový Vremen
Bulharsko
Aga
19
article
Záchrana v hornictví.
Záchrana v hornictví.
(Glossy k mezinárodnímu sjezdu ve Vídni.)
Původní metoda pro vniknutí a pobyt v ne-
dýchatelných plynech v jámových prostorách byl
stejná jako u potápěčů. Pracovníku, oděnému
přílbou dosti těsnou, opatřenou průhledným okén-
kem, byl přiváděn vzduch pro dýchání z čerstvéh
ovzduší pumpami pomocí ohebných rour vyúsťují-
cích pod přílbou. Přetlakem zabráněno vnikán
otravných plynů pod přílbu a odváděn vydýchaný
vzduch, mimo to vítr vzduchové pumpy ochlazo-
val pracujícího.
Přístroj tento vyhovoval, dokud vzduchová
roura nebyla ucpána nebo poškozena, což v úzkých
a zavalených chodbách může se často přihoditi
Mimo to dosah působnosti přístroje tohoto by
obmezen.
Pro intensivní práci v dolech jsou však tyto
přístroje dosud nedostiženy a přestály svoji zkou-
šku na př. při zmáhání jam hrab. Larische v Karví-
ně po zhoubných explosích v r. 1894, při nichž za-
hynulo přes 200 lidí. Doly tyto, jež nyní těží na
20 millionů metr. centů uhlí, uvedl do chodu vyní-
kající odborník Čech, horní rada Spoth.
Měla-li býti rychlá záchrana v dolu možn
třeba bylo, aby záchrance nesl si svou zá-
sobu dýchatelného plynu s sebou. V r. 1853 se-
strojil podobný přístroj, jenž částečně zakládá se
na regeneraci vzduchu, inž. Schwann v Lutychu.
Larisch
Ing
Schwann
Vídeň
Karvit
Dolo
Čechy
Lutych
20
article
Zeela vhodný přístroj dýchací povstal však v lé-
tech devadesátých v Rakousku dle myšlenky hor
ředitele dolů arcivévody Albrechta v Karvině p
Walchera z Uysdalu. Přístroj tento vyrábí po-
třebný kyslík a regeneruje vydýchaný vzduch
Zdokonalen byl vrchním horním radou Mayerem
inž. Pilařem a osvědčil se v praxi dosti často. Po-
něvadž chemicky vyrobený kyslík byl příliš horký
a dýchací vak sem tam explodoval, jest přístro
tento dán na vymření.
Další vývoj dýchacích přístrojů proveden při-
pojením nádob se stlačeným kyslíkem, jež nese
zachránce s sebou. Nádoby ty (ocelové láhve)
obsahují 0.6 až 0.8 1. a kyslík v nich jest pod tla-
kem 120 až 150 atm. Přívod jeho k dýchání mus
se díti pomocí redukčního ventilu, regenerace vy-
dýchaného vzduchu chemikaliemi.
Poněvadž redukční ventil jest konstrukee
velmi citlivé a jemné, jest porucha tohoto hlavníh
nervu celého přístroje velmi snadna a zachránce
nejvýše ohrožen.
Veškeré reservy a doplňky zvyšují váhu
objem přístroje. Ideálním by byl přístroj, v něm
se dýchá tekutý vzduch. Apparát tento zvaný
Aěrolit byl vynalezen také v Rakousku a sice inže-
nýrem Suessem v Mor. Ostravě. Zkoušky prove-
dené s ním v Belgii dokázaly dle sdělení dra
Stassena z Liege jeho zdatnost, avšak lze ho
použiti jen, kde jest pohotově tekutý vzduch, coh
u většiny závodů není.
Inž. J. M. Taffanel z Liěvínu oznámil, že pří-
stroj prof. Tissota s kyslikovou bombou dal dobro
výsledky zvláště pro svoji fysiologickou zdatnos
a lehkost.
Albrecht
Mayer
Pilař
Stassen
Taffanel
Liěvín
profesor
Tissot
Rakousko
Ostrava
Belgie
Liege
at
21
article
V drobném prodejle
ranní člslo s sobě . . an sa
večornl
za f b
Ve Mliálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . 10
večerní .
Inecráty
plati se hotově napřed.
Předplaeení a inaerty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tál
redakcn, tiskárnu a skpedloe
„Národních Llstů“
Rukopisy se nevracsji
národní Llstus
22
article
Všeobecně bylo litováno, že nebyl tento pří-
stroj dodán ke zkouškám do pokusných stanic ně-
meckých.
Instruktivní kolekci dýchacích přístrojů možno
bylo viděti v peristylu sněmovny a jest zadosti-
učiněním pro rakouský průmysl hornický, že bylo
všeobecně uznáno, že myšlenka konstruktéra
pneumatoforu Walchera Uysdala dosud jest nej-
účelnější.
K rozhodnutí, který z užívaných přístrojů dý-
chacích — a jednalo se skoro jedině o německé
výrobky Draegera v Lübecku a Westphalie v Gel-
senkirchenu — jest nejlepší, na sjezdu nedošlo.
neboť nejsou ideální a mají oba své vady i před-
nosti.
Přístroje však s maskou neb přílbou prohlá-
šeny za lepší než přístroje s brejlemi, nosní spo-
nou a náhubkem.
Po známém neštěstí v Coneriěres nařízeno v
Rakousku obligátorně při všech dolech, kde jest
nebezpečí požáru neb explose, aby mímo opatře-
ní profylaktivní v dole, jako rozdělení větrování
na více samostatných proudů s osazenstvem do so
a zejvýše 100 lidí, isolace jednotlivých důlních
oddlů, telefonního spojení dolu s povrchem, ohně-
vzdorné výstavy úvodních zákopů, zřízení záchran-
ných cest a východů v jámě atd. byly sestaveny
záchranné čety z horníků, vycvičených v užívání
dýchacích přístrojů a na dolech zařízeny záchran-
né stanice s přístroji vždy pohotovými ku použite
v počtu poměrném k největšímu osazenstvu důlní-
mu ve směně.
Mužstvo cvičí nejméně čtvrtletně v nedycha-
telných plynech. Výsledky jsou dosti dobré a dý-
chací doba v aparátech při práci nezřídka převy-
šuje dvě hodiny.
Zdatně si vedli záchranci dolů státní železniční
společnosti v Kladně v r. 1907, kteří za vedení inž.
Lübeck
Gela
Rakousko
Kladno
23
article
Humla v aparátech, 250 m. brodíce ve vodě a du-
sících plynech, dostali se k uzavřeným 6 horníkům
na dole Felix v Zákolanech, ovšem již pozdě pro
záchranu, neboť kyselina uhličitá vykonala již své
O rozsáhlosti zařízení záchranných svědčí ten-
to přehled:
V království Českém bylo r. 1912 zaměstnáno
ve 161 za nebezpečné prohlášených závodech důl-
ních 48.940 dělníků, z toho největší osazenstvo ve
směně pod zemí 19.559 mužů. Zařízeno bylo tu 15í
úplných záchranných stanic se 739 dýchacími.
úplně upotřebitelnými přístroji.
V celém Rakousku (mimo doly naftové) byly
532 samostatné závody se 145.423 dělníky, z toho
282 se 124.639 osobami, jež povinny jsou zříditl
záchranné stanice. Bylo tu zřízeno úplně vystro-
jených stanic 269 s 1896 aparáty. Ježto největší
osazenstvo ve směně činilo 47.229 mužů, připadl
dýchací aparát na 23 a stanice na 168 horníků.
Kdežto přednášející z Německa oznamovali výsled-
ky podrobných prozkoumání již trvajících zařízení
záchranných, přinesl chefinženýr záchranné stani-
ce v Liěvínu J. Taffanel zprávu, jak tam novou
methodou pomocí kinematografické fotografie, pro-
váděné každou tisicinu sekundy, zkoumají způsob.
dobu a intensitu zapálení třaskavých plynů
uhelného prachu.
Je známo z Číny, že při dolování uhlí nebylo
do nejbližší minulosti věnována péče vydřevení
důlních prostor, neboť život lidský byl tam laciněj-
ší než důlní dříví a jest vítati projev zástupce této
veleříše na kongresu p. Liusičanga, že chce Čína
v konkurenci civilisace míti též slovo, co nejvře-
leji. Jak nás dojímá rozdíl proti nám, kde každý
úraz při provozu dolování, jenž jest těžký neb
smrtelný, jest neprodleně oznámiti hornímu revír-
nímu úřadu, jenž vyšetří podrobně příčiny nehody
a zařídí potřebná opatření pro zabránění podob-
ných úrazů.
dílo.
Huml
J Taffanel
Zákolany
Rakousko
Německo
Čína
Felix
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dra. Lad. Quise činnost v táborském
„Slavoji“ v r. 1865—7.
Quis
Slavoj
25
article
Podává dr. Čeněk Zíbrt.
Podává dr. Čeněk Zíbrt.
Protokoly „Slavoje“ odhalují rušný život
a upřímné snahy mladých nadšenců, kteři
měli hlavu plnou opravných snah, světobor-
ných ideálů, ale málo peněz, málo času při
pilném studiu. Navrhuje na př. 4. října 1865
kritik Hrádecký (Quis), aby každého čtvr
roku byla čtena povšechná kritika a návrh
tento by do stanov byl připojen. Návrh byl
přijat ode všech údů, až na Topolského
[Chládka), který namítal, že často mnohý bý-
vá tak zaneprázdněn prací, že po celý čtvrt
roku níčeho svésti nemůže, on že se nemůže
tedy kritisovati. Načež prý mu Hrádecký
(Quis) vysvětlil, že právě to se musí zkriti-
sovati, ostatně že není nikdo vázán na určitý
počet prací. Starohradský (Krajník) řekl na
to, že spolek, ne jednotlivci, bude kritisován.
Hrádecký (Quis) před prázdninami slibuje, že
po návratu podá básně a cestopis, z prosodie
však nic. Ve schůzi 8. října po mnohých hád-
kách prý počalo sezení, v němž pokladník slo-
žil účty ze spolkového jmění, jež činilo — —
13 krejcarů! Při tomto finančním stavu po-
kladny divíme se, že se spolek usnesl odebí-
rati „Literární Listy“. Starohradský (Krajník)
a Trnavský (Čermák) obviňovali Lipanského
doktor
Čeněk Zíbrt
Quis
Topolský
Chládek
Krajník
Trnavský
Lipanský
Slavoj
krejcar
26
article
(Kotrbelce) ze zrušení slibu mlčelivosti. Ll-
panský v příští schůzi se bránil, že nikomu
nic, co se spolku týče, neřekl, a mimo to, co
o jedné schůzi řekl, pouhá jen pravda byla.
že byl totiž tam hrozný nepořádek. Na to se
určil trest, aby za vyzrazení oné nepořádné
schůze do spolkové pokladnice složil pokutu
— 5 kr. Hašteřili se pro nepravidelné vychá-
zení „Lužnice“, obviňovali se v horující ctížá-
dosti z nečinnosti, pak zase výčitky a důtky
redaktora a kritiků svorně se urovnaly
S ohromnou důležitostí probíraly se žádosti
za přijetí do spolku. Kdo dvakráte po sobě
nepřinesl práce, byl ze spolku vyloučen. Zase
stav jmění: Příjem 2.29, výdaj 1.86, tedy zby-
tek v pokladně 43 kr. Některým členům pří-
spěvek se odpouštěl. Pokladnice měla býti
uschována u předsedy. Slavnostní byla schůze
dne 25. března 1866. Po přečtení protokolu
ujal se Bedřich Pacák z Prahy slova, vyzýval
ku podporování „Lumíra“. Spolek se uváza
odebírati dvě čísla „Lumíra“, jedno na jmeno
Kotrbelec, druhé na jmeno Novák. Dále vy-
zval Pacák jmenem spolku „Ruch“ na akade-
mickém gymnasiu v Praze, aby „Slavoj“
vstoupil jako spolek za úda „Ruchu“. Jmění
spolkové se zlepšilo. Dne 27. května 1866 p
odečtu 20 kr. Volfovi za opsání „Lužnice“ ho-
nosila se pokladna majetkem 1 zl. 23 kr
V téže schůzi věčně nespokojený mravokárce
Trnavský [Čermák) předstíral Svákovskému
(Hofmanovi), že někdy do „Lužnice“ dá tako-
vou práci, která od kritiků (Čermák, Quis) ne-
byla určena, z čeho prý dlouhé mluvení opět
povstalo. Chudenický (Holý) napomínal k ti-
chosti, „načež celý spolek sobě důtku vyslo-
vil, sobě a redaktorovi pak odpustil“.
Kotrbelec
Pacák
Lumír
Novák
Volf
Trnavský
Svákovský
Hofman
Quis
Holá
ll
Lužnice
Praha
Slavoj
27
article
„Slavoj“ zaniká ke konci roku 1866. Po-
slední protokol se slibným nadpisem „Rok
školní 1866—7“ napsán 16. října 1866. Ne-
úplný počet schůzí valných omluven nastalou
válkou. U volby odpadlo redaktorství „Luž-
nice“, ježto žádná tento rok nebude vychá-
zeti. Zároveň tím odpadlí i kritikové. Na
návrh Lipanského spojeno kasírství s před-
sednictvím. Za předsedu a pokladníka zvolen
tedy Starohradský (Krajník), za jednatele Li-
panský (Kotrbelec). Chudenický (Holý) sou-
dil, že tímto částečným změněním stanov po-
savadní stanovy stávají se vůbec neplatnými
že by se tedy mohly zrušiti. Starohradský vy-
ložil tuto zatímní změnu pouze pro tento rok
poněvadž by školní práce překážela většíně
údů ve vydávání „Lužnice“ býti čilými. Ve-
škerým údům pak že nastává přednější úkol
vydávání chystaněho Almanachu. Údové, kteři
se odebrali z Tábora na jíná učiliště, zůstá-
vají, pokud budou skutečně spolučinnými, čin-
nými údy „Slavoje“. K návrhu Starohradského
uvolili se údové přispívati do českého časo-
pisu, vycházejícího v Jihlavě; nikdo všal
není vázán. K určení prací do Almanachu vo-
lena byla komise ze tří údů: Hrádecký, Trnav-
ský, Lipanský (Quis, Čermák, Kotrbelec)
Ostatní návrhy ponechány byly na schůzi bu-
doucí, o které však již není žádný zápis
knize protokolů poznamenán. „Slavoj“ za-
nikl ...
Některě zajímavosti ze spolkového životn
v „Slavoji“. Jak se přihlašovali členové, podá-
váme ukázkou. Přihláška lektora řeči a litera-
tury maďarské na české universitě Fr. Brábka
zní takto:
Lipanský
Krajník
Kotrbelec
Quis
Čermák
Brábek
Luže
Tábor
Jihlava
Trnava
Francie
Slavoj
Holá
28
article
„Ctěný výborel Já nížepsaný žádám, byv vy-
zván více přátely a jsa sám žádostiv v Čtěném
literálním spolku v pracích svých nepatrných se
zdokonaliti, by mne Čtěný výbor do svého spolku
bratrsky přijal a mými nepatrnými pracemi neza-
mítl. Zároveň žádám, by mi stanovy, jakož i celé
zřízení spolku Ctěného od některého z pánů vý-
borů oustně zděleno bylo. V Táboře dne 20. října
1866. František Brábek.
Žertovně zosnoval si žádost přijatý pal
člen „Slavoje“ Slanař. Píše rozmarně a roz-
pustilei
„Slavný spolku litteráckýl Nížepsaný prosí z
laskavé přijmutí do spolku litteráckého a podpo-
ruje svou prosbu následujícími důvody: A: Odvo-
zuje slovo litterácký co řádný filolog od littera
která značí česky pismena a suffixu cký, který
dle mého náhledu činnost nějakou značí, tedy celé
slovo značí písmeny dělající spolek, a poněvadž
i já v dělání písmen se znám, myslím, že jsem scho-
pen, do spolku přijatu býti. B: Avšak nejen sprosté
littery dovede nížepsaný dělat, nýbrž myslí, že sdí-
leje s p. předsedou byt, a následkem bytu často
i papír i pera, proti čemuž ovšem p. předsedu
raisoniruje, mysli, že nějaká básnířská myšlenka
z papíru do jeho mozkovice vletí a on bude s to
aspoh hexametr á la: „A Aeneáš ubohého tatíka
Brábek
Slavoj
A : Odvo
29
article
) Viz „Nár. Listy“ z 20. 1.m
30
article
na záda popad a s ním ven vypálil“, skouti. C: Za-
stával nedávno při plesu seplimanském náhrad-
nictví a dostál úřadu tomu s velikou ctí, má ludiž
ten skromný subjektivní náhled, že by i zde čestně
náhradnictví zastávati mohl. D: Jest, aěkoliv na
to žádné přílohy nemá, velmi mlčenlivý. E: Sli-
buje té milosti způsobováním lekrací a špásů hod-
ným se státi. Odporučuje se v přenáramnou srdco-
měkosť uvedeného spolku zůstávám pokorně J. M
Slanař.
Jak byli členové ze Slavoje vyhosťováni
když se provinili proti stanovám, ukazuje
přípisa
„Panu Slavomíru Topolskému! Následkem
usnešení schůze dne 25. března 1866 jste pro ne-
placení ustanovených příspěvku, jakož i pro ne-
dávání prácí dle § 36. ze spolku „Slavoje“ jedno-
hlasně vyloučen. Upozorňujeme Vás zároveň na Vá
slib, zachovati mlčenlivost, byť byste i více údem
spolku nebyl. Doufáme, že čestnému slibu svému
dostojíte. V Táboře dne 26. března 1866. A. K
Starohradský předseda. A. K. Lipanský jednatel.
Topolský
A K
Slavoj
31
article
Podle archivu Slavoje měl značný význan
a vliv pro rozkvět tehdejšího ruchu spolko-
vého právník Jaromír Čelakovský. Podle usne-
sení valné hromady nově seskupeného Ruchu
poslal provolání tehdejším literátům mladým
spolkům studentským. Pojmenoval tento dopis-
„Poslání ke všem lidem dobré vůle!“ Poslán
toto uveřejnil podepsaný v Časopise Českéh
Musea 1912 a probírá jeho obsah také dr. Qui
ve svých vzpomínkách.
Jménem Slavoje odpověděl Ruchu Kotr
belec (Lipanský) dopisem, který při schůz
Ruchu vzbudil nadšení a souhlas. Napsal zá-
stupce Slavoje kromě jiného:
Ruchu Slavoj. Ctěný dopis Váš, který p. t. p
Pacákem, posluchačem práv na fakultě Pražské
nám doručen byl, překvapil nás zprávou neočeká-
vanou, ah jsme jim opět novou, mocnou podporu
literatury naší seznali, která v středu vlasti, v ma-
tičce Praze, sidlo hlavní své zarazila, která c
pevný kmen tam se zakořeniti má, kořeny své
však po celé Čechli šířiti chce, by síly roztroušené
v jedno spojila, by klesající vzbudila, vzbuzené pak
sílila. Tím nám jest společnost Vaše, tím nám jest
Ruch. On má býti takořka stálici, jejíž osa ne-
hybná jest, okolo ní pak hvězdy ostatní se točí.
Slavoj
Čelakovský
doktor
Qui
Kotr belec
Lipanský
Pacák
Praha
Slavoj
32
article
Statistika naše proti jiným zemím jest ve ve-
liké nevýhodě, neboť těžkým úrazem pokládán
33
article
jejichž počet vždy více se množiti bude, jež svorně
mocně trvati mají, jež v jedno svítiti, v jedno zářiti
mají, tak aby odlesk jejich jasný, mocný byl, a odle-
skem tim býti má Lumír. Krásný, vznešený to cíl! Neb
v skutku klesl v posledním roku tento jindy tak
slavený Lumír v nízký, takořka časopis sprostý.
Však on nemá zhynouti, on se má opět povznésti
k výši své, on se má státi opět Lumírem. Toť úkol
Ruchu, k tomu přispívati má i Slavoj. Radostně
uchopujeme se tedy vyzvání Vašeho, spojujeme
síly své se silami Vašimi a voláme podniknutí na-
šemu „na zdar l
Jménem Ruchu odpověděl Slavoji Jar.
Slavoj Jar
Slavoj
34
article
Čelakovský dopísem, který zasluhuje, aby byl
uveřejněn jako svědectví o tehdejším horlivém
idealismu pražského Ruchu, o vzletu a nadšení
autora téhož dopisu a jeho snahách o rozkvět
literatury české, o sbírání lidového podání již
v letech šedesátých minulého věku:
V Praze dne 20. června 1866. Ctěný předsedo
spolku „Slavoje“ Mějte mne za omluvena, prosím,
že tak dráhný uplynul čas, co jste ctěným dopisem
Vaším jmenem spolku Slavoje vyjádřil souhlas se
snažením naším a zároveň přihlásil jste se jménem
jeho ke praporu našemu, a dosud nebylo ze strany
naší vzdáno Vám, za to díkův vřelých. Nehledejte
příčinu toho ve změně snad smýšlení neb ve zmen-
šení snahy naší, nýbrž v okolnostech a v mnohém
zaměstnání. Dopis Váš, jakož i připojené k němu
básně velmi nás potěšily i dodaly nám tím více
důvěry v dosažení cíle našeho. Bratrský poměr,v
jakýž jste listem tím vešli s námi, nechať potrvá
dlouho a vydá mnohého zdaru. K utužení svazku
toho uzavřela společnost naše v poslední schůzt
své, že jmenuje dočasného vždy předsedu spolku
Čelakovský
Praha
Slavoj
35
article
Vašeho čestným, dopisujícím údem. Činím to
velkou radostí tehdy, moha Vám jmenování toto
Vaše oznámiti, doufám, že těm malým povinnostem,
jež níže naznačím, k vůli věci dobré zajisté s ocho-
tou se podvolíte. Společnost naše vzhledem k vy-
tknutému účeli svému, jejž jsem Vám byl již v „Po-
slání“ společnosti naší naznačil, pokládá to býti
prospěšnější, by spolky, s nimiž ona ve svazek užší
vejde, prostřednictvím předsedy neb jednatele
svého zprávy o své činnosti podávaly, práce lite-
rární lepší do společného archivu zavýlaly a čin-
nost svou společně tak i na mnohé jiné obory pře-
nesly, v nichž by se společným úsilím skvělých vý-
sledkův docíliti dalo. Pročež společnost jmenuje na
návrh spolkův takových předsedu neb jednatele
dopisujícím údem svým a s ním, co takovým, ve