2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. září 1913. Číslo 263.
4
article
„zemskému sněmu Němců v Če-
chách“ němečtí radikálové na důvěrnické
schůzi v Mostě. Za přitomnosti posl. dra. He-
rolda přijali resolucí rozhodného protestu
proti Ringelhahnovu statutu stálého shromá-
ždění důvěrníků, proti němuž mají patero zá-
sadních odporů: 1. „Německý zemský sněm'
neobmýšlí nic jiného, než poručníkování ně-
meckých říšských i zemských poslanců. 2. Po-
čet členů tohoto sněmu jest příliš vysoký
německý lid v Čechách v žádném ohledu ne-
může od něho nic očekávati již pro jeho
těžkopádnost. 3. Způsob volení členů v obcích.
okr. zastupitelstvech a ortsratech vylučuje
přímé voličstvo úplně, především pak nebere
se zřetele k živnostenskému stavu a německé-
mu dělnictvu. 4. Počet členů, vyhražený ně-
meckému Volksratu, 186 členů, jest příliš vy-
soký, zvláště že ve Volksratu nejsou jednotli-
vé stavy jako německo-radikální dělnictvo
tisk zastoupeny, „za to však v něm sed
lidé, kteří provozují činnost pr
německoujednoturozkladnou a so-
ciálně-demokratickou propagandu podporující.
5. Německo-radikální důvěrníci pokládají pak
ustanovení, že předsedou stálého dů-
věrnického shromáždění má býti
současný náčelník německého
Volksratu, za nepříslušné.. Z těch-
to důvodů vyslovují se německo-radikální dů-
věrníci mostečtí proti Ringelhahnovu návrhu.
Od německo-radikálních říšských a bývalých
zemských poslanců očekávají pak rozhod-
né vzepření se proti Ringel-
hahnovu návrhu a zároveň děkují
německé agrární straně za připo-
jeni se ku prohlášení německých
radikál ů.
Na tomto usnesení nebylo však dosti, ně-
mečtí radikálové mostečtí usnesli se téhož
dne 5. října, kdy se má konati první německý
Volkstag v Ústí n. L., pořádati velký německo-
radikální sjezd.
Němec
Ringelhahnův
Ringel
Most
He
Čechy
Volkstag
5
article
Proti německému zemskému sjezdu usne-
sli se také němečtí agrárníci na vydatné re-
soluci, jakož vůbec by vstoupili do stálé dů-
věrnické organisace německé jenom s pod-
mínkou agrárního veta proti usnesením, s ni-
miž by nesouhlasili. Včerejší „Bohemia“ re-
produkuje výrok jistého bývalého zemskéh
poslance německé strany agrární v ten smysl.
že ať se vytvoří jakákoli německá organisace
agrárníci nikdy nevzdají se samo-
statně své organisace. V každé vše-
obecné organisaci byli by němečtí agrárníc
zatlačeni do nepříznivé posice. Jenom k vůl
tomu božímu pokoji vyslali prý agrárníci své
delegáty do německo-politického výboru
Strana vyhradila si však své veto a musila by
prý ho použíti proti tomu, kdyby Rin-
gelhahnův statut měldojíti schvá-
lení. Sluší však doufati, dí německý agrární
vůdce, že k tomu nedojde, nýbrž že ve věci
bude docíleno dohody. Proti tomu, aby všichni
členové Volksratu náleželi k „německému zem-
skému sněmu“ a že současný předseda Volks-
ratu má býti předsedou „německého zemské-
ho sněmu“, proti tomu musí se agrár-
níci již z předu postaviti. Spojení
Volksratu se stálou důvěrnickou organisae
němečtí agrárníci v žádném případě ne-
dopustí. Nemá žádného účelu rokovati
dlouho o statutu, o němž již zpředu jest
jasno, že v nynější své podobě ne-
dosáhne souhlasu politických
stran, které tu jednou jsou a s nimiž se
musí počítati.
Bohemia
6
article
Ringelhahnův a Tittův „zemský sněm
Němců v Čechách“ jest — jak se zdá — po-
hřben, a kdyby byl Němcům z nejvyššího jich
místa v Čechách, z Třebenic-Lovosic přece
jenom „oktrojován“, potká jej hned na prahu
prvního „zasedání“ osud, že se stane „kusým
před samým zahájením a že se „nejvyššímu
maršálku“ Tittovi sejde jenom „Rumpiland.
tag“ bez německých radikálů a agrárníků. Do
jisté míry sluší toho litovati, že politická ve-
řejnost přijde tak o divadlo, hodné bohů; ta-
kový paškvil, jak jej koncipoval Ringelhahn
se jistě v politických dějinách nevyskytl. P
deficitu „zemské výstavy Němců v Čechách“
měl býti zahájen „zemský sněm Němců v Če-
chách“ s vyloženým deficitem zdravého roz-
umu a vkusu již předem. Škoda, že dle všeho
nedojde ke zřízení tohoto pomníku ryze ně-
meckého nechutenství a nabubřelosti i faleš-
ného politického pathosu našich zemských
bratří. Známý fantast posl. inž. Peters ve
svém orgánu „Nordböhm. Tagblatt“ uvažuje
o nadějích „německého zemského sněmu“
myslí, že v nejlepším případě bude Ringel-
hahnův statut změněn netoliko ustanoveními
strannickému řádění sloužícími. V nejhorším
případě však bude následovati na usnesen
veta rozbití výboru pro důvěrnickou organi-
saci, čímž prý se prokáže největší služba vlá-
dě a knížeti Thunovi, jakožto dobře pozoru-
jícímu jejímu zástupci, kterýmžto doznáním
posl. Peters prozrazuje, že „německý zemský
sněm“ zamýšlen jest jako nebezpečná intrika
proti místodržiteli, jenž by proti něčemu po-
dobnému nemohl státi se založenýma rukama
Že však německý zemský sněm skutečně za-
mýšlen jako německá zemská konstituanta
vysvítá z výroku Petersova, že „celé německé
Čechy radostně souhlasí s přijatou proveditel-
ností návrhu, majícího tolik sebevědomí, ná-
vrhu na zřízení „německého zemského sněmu)
a „německého zemského výboru“.
Ringelhahnův
Tittův
Němec
bůh
Ing
Peters
Ringel
Thun
Petersův
Čechy
Třebenice
Lovosice
7
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Svolání halíčského sněmu stalo se po-
chybným.
RakouskoUhersko
8
article
„Nová Reforma“ obdržela ze Lvova zprá
vu, že akce, směřující k dohodě mezi polský
mi stranami o volební reformu, uvázlav
mrtvém bodě. Proto nemůže býti zatím an
řeči o svolání haličského sněmu. Není už vy-
loučeno, že sněm bude svolán teprve po za-
sedání říšské rady, v nejlepším případě kon-
cem listopadu nebo počátkem prosince. Vzhle-
dem k tomu — praví „N. R.“ — politická
hospodářská situace v Haliči jeví se zrovna
zoufalou. Zemský výbor, aby mohl véstí dále
zemské hospodářství, vybral již ze státn
pokladny jmenem zálohy na budoucí dů-
chody zemské 25 milionů korun. Dalš
zemská správa bez rozpočtu a založené půj-
čky stává se každým dnem obtížnější, zvlášte
když sněm nebude možno svolati.
Čekalo se, že situace haličská se aspoň
trochu vyjasní po sobotní společné schůzi zá-
stupců všech tří konservativných (šlechti-
ckých) klubů, podolských autonomistů, cen-
trovců a krakovských stančíků. Předmětem
porady byla volební reforma; schůze byla
však důvěrná a na veřejnost pronikla z ní
pouze zpráva, že všechny tři konservativné
skupiny „se sblížily“. Sblížení všech konser-
vativců mělo by ovšem značný význam jako
nová hrozba proti ostatním živlům demokra-
tickým. Konservativci tvořili do nedávna spo-
lečný klub, jenž rozhodoval ve sněmě i v celé
zemi. Loni pro volební opravu konservativní
jednota se rozpadla a centrovci šli společně
s národními demokraty proti krakovským
stančíkům. Zdá se, že šlechticům se zželelo
ztráty dávné moci a proto se opět sbližují
Nasvědčuje tomu i ta okolnost, že národní de-
mokraté uzavřeli právě v Krakově jednotu
s křesťanskými lidovci, připravovanou už o
posledních sněmovních voleb.
V sobotní lvovské schůzi sjednocení všech
konservativců však ještě provedeno nebylo.
Halič
Krakov
9
article
Schůze měla prý ráz více formální; přítomní
zástupci stran vzalí na vědomí osnovu volební
opravy, vypracovanou centrem, rozešlouji
všem členům svých stran a až jednotlivé stra-
ny zaujmou k ní stanovisko, má se svolatí
nová schůze všech konservativců, aby učinila
konečné usnesení. Pak prý teprve mohlo by
se začít vyjednávati s demokratickými strana-
mi polskými a na konec i s Malorusy. Cesta
k dohodě o volební opravu haličskou je tedy
ještě povážlivě dlouhá.
Pasivné korunní země.
V první schůzi dolnorakouského sněmu
dne 23. t. m. posl. dr. Porzer překvapil
svět a zvláště nás Čechy zprávou, že králov-
ství České je pasivní korunní země rakouská.
Srdečně se asi zasmál tomuto nejnovějšímu
křesťansko-sociálnímu Porzerovu vtípu mi-
nistr financí, který ví, že by bez důchodů,
plynoucích do státní pokladny z královstvi
Českého, musil svůj úřad pověsit na hřebíček.
Malorus
doktor
Porzer
Čecho
10
article
Dr. Porzer podal totiž dotaz, mnoho-li činí
zálohy, dané ze státní pokladny „korunním
zemím Čechám a Haliči“, má-li vláda záruky.
že zálohy dostane zpět a neutrpí-li nedostat-
kem peněz ve státní pokladně, vyprázdněné
zálohami, danými do Čech a Haliče, stavba
západního nádraží ve Vídni. Poněvadž prý
stavba tohoto nádraží odložena, vyvozuje dr
Porzer, že vláda způsobem neomluvitelným
zanedbává „dobře spravované a aktivní ko-
runní země, zvláště Dolní Rakousy a Vídeň
naproti špatně spravovaným a pasivním ko-
runním zemím a městům“, jimž rozdilí peníze
„sehnané z Dolních Rakous obrovským šrou-
bováním daní.“
Více lží a iníamií těžko shrnouti do ně
kolíka slov, než učinil dr. Porzer. O
dobře ví, že „korunní země Čechy“ není pa-
sivní, že pasivním se stal jen zemský výbor
jemuž německá obstrukce za patronance ví-
deňské vlády nedovolila opatřiti si nutné pro-
středky na zemskou správu, ač prostředky
ty jsou každou minutu pohotově. Vláda ne-
udílí tedy nijakých „záloh korunní zemi če
chám“, nýbrž vlastně jen německé obstrukc
v Čechách. A neudílí záloh z peněz, vyšrou-
bovaných z Dolních Rakous a zejména z Ví-
dně, poněvadž ony peníze, jež jdou prostřed-
nictvím Vídně do státní pokladny, stékají se
ze všech korunních zemí a zvláště hojně
z Čech do Vídně, kterou centralismus rakou-
ský učinil nenasytným žaloudkem, na, nějž
musí pracovati a jejž musí krmiti celý stát.
doktor
Porzer
Čechy
Halič
Vídeň
Dolní Rakousy
11
article
Vídeň jako sídlo všech centrálních úřadů
státních, jako nucené sídlo ředitelstev všeeh
velikých průmyslových a obchodních podniků
má ovšem největší daně z příjmů a výdělku,
ale na daně ty musejí přispívati občané z ce-
lého státu. Nejméně má dr. Porzer právo
stěžovati si, že vláda při stavbách zanedbává
Vídeň. Pro Vídeň staví se neustále milionové
paláce a vystavěla se ze státních peněz měst-
ská dráha, ze které finanční ministr může vy-
šroubovat ročně nanejvýš několikamilionový
deficit.
Porzer
Vídeň
13
article
K názorům a tvrzením p. Simeona Radeva.
K názorům a tvrzením p. Simeona Radeva.
Náš rozbor názorů a tvrzení p. Radeva, jež jsme
předevčírem na tomto místě otiskli z jeho rozmluvy
s dopisovatelem „Birževých Vědomostí“, stal se
zbytočným po odpovědi, kterou mu dal v sofijském
„Miru“ Ivan Gešov, a po článku „Nového
Vremene“ dne 19. září. O p. Gešovu S. Radev
tvrdil, že krále Ferdinanda donutil, aby caru od-
pověděl známým telegramem, jejž sám Radev pro-
hlašuje za nejosudnější chybu, které se Bulharsko
dopustilo za 36 let, co trvá. Pan Gešov prohla-
šuje naproti tomu, že nebyl rádcem královým př
sestavování nejosudnějšího telegramu, a píše
„Především já, který jsem ještě 21. března
Drinopoli v historickém ministerském sezení
jemuž předsedal král a při němž byl přítomen gen.
Savov, naléhal, aby spory se Srby i Řeky
byly rozřešeny po dobrém, a předpo-
věděl, že budeme míti proti sobě i Ru-
muny a Turky, pustíme-lí se do války se Srby
a Řeky, já, pravím, který jsem mírumilovné poli-
tice přinesl největší oběť, jakou přinésti může mi
nistr — své místo ve vládě — nikdy jsem nemohl
dáti souhlas k tomu, aby ruskému caru poslán byl
telegram, protivný té politice. Ale ještě pádněji vy-
vrátím tvrzení p. Radeva: toho dita, kdy nejosu
nější telegram byl poslán ruskému caru, já ji
nebyl ministrem a bylo již utvořeno nové
ministerstvo, jen královský úkaz ještě nebyl o ton
vydán.“
Tím je pádně dokázáno, že bulharští rusofobové
křivě obviňují rusofily, jakoby oni byli způsobil
tu disharmonii, která je nyní v poměru Ruska
Bulharska.
Radev
Birževý
Mir
Gešov
S Radev
Ferdinand
Savov
Srba
Řek
Turek
Nový Vremen
Bulharsko
Rusko
14
article
Článek „Nov. Vr.“, nadepsaný „Kdo jest vinen
bratrovražednou válkou“, jest jen nepřimou odpo-
vědí p. Radevu. Vyvolán je tvrzením jiného stam
bulovského politika, jenž je členem bulharské dele
gace v Cařihradě, a vinu nynějšího nevlídného po-
měru rusko-bulharského v rozmluvě s dopisovate-
lem „Nov. Vr.“ svedí na Daneva a Sazono-
v a. Možno předpoložiti, že odpověď pochází ze
středu ruské diplomacie. V článku se pravít
Ponížení Bulharska nikterak nezačíná od toh
okamžiku, kdy Danev zajel s bulharskou politikou
na rusofilské koleje, nýbrž od toho momentu, kdy
Bulharsko přestalo poslouchati dobrých a správ-
ných rad Ruska. Dokážeme to. Na radu Danev
a druhých bulharských rusofilů Bulharsko uzavřelo
balkánský spolek, jenž, dokud byl upřímným bra-
trským sjednocením, zjednal Bulharsku n
ponížení, nýbrž triumíy. Rusko trvalo n
tom, aby pro případ různosti mínění bylo do smlou-
vy o balkánský spolek dáno místo, že rozhodnut
sporu vloženo bude na ruského cara. Car měl právo
rozhodčí v předělech Makedonie (Šar planina, Ro-
dopy, Archipelag a Ochridské jezero) a měl tedy
právo vésti hranici mezi těmito čtyrmi zeměpis-
nými pojmy podle svého dobrého zdání tak, jal
rozuměti bude „právům a zájmům stran.“ Car měl
tedy právo vésti takovou hranici, která by sply-
nula s hranicí řeckou, t. j. splnila by hlavní poža-
davek Srbů; Bulhaři pak byli by povinni uznati
tuto hranici podle ustanovení druhého tajného
článku.
V carském telegramu byla narážk a na tente
tajný článek a car jiným a slavnostnějším způso-
bem měl dáti na srozuměnou, že Rusko neschva-
luje bratrovražedné války a přeje si, aby balkánský
spolek byl zachován.
Radev
Danev
Srba
Bulhar
Cařihrad
Bulharsko
Rusko
Makedonie
Archipelago
Danev
Šar planina
15
article
Srbové na vyzvání carovo jeho rozhodčí sou
přijali. Následkem toho Srbsko navrhlo demobili-
saci a skupština v tajném sezení zmocnila Pašiče
jeti do Petrohradu. Jestliže se Srbové do-
máhali hranice po Vardaru, měli k
lomu dle druhé tajné smlouvy pln
právo, neboť to Pašič ještě do války
prohlásil za maximum srbských na-
roků.
Srba
Pašič
Srbsko
Petrohrad
Vardar
16
article
Jinak se zachovalo Bulharsko. Kdyby bylo
přijalo srbský návrh na demobilisaci, učinilo by
válku nemožnou. Ono však dne 4. (17.) června zá-
dalo, aby jeho vojska byla vpuštěna na území, obsa-
zené vojskem srbským, pokud na ně Bulharsk
číní nárok. To znamená: Bulharsko chtělo přijmout
carovo rozhednutí, ale s podmínkou, že bude v jeho
prospěch, jejž si chtělo zpředu zabezpečiti. V te-
legramu krále Ferdinanda každé slovo je v příkrém
odporu s těmi povinnostmi, které leží na státě
přijímajícím rozhodčí soud. A dálel Telegram carův
byl poslán 26. května (8. června). Jedenáctého
června Danev už mohl býti v Petrohradě. Misto
toho 17 června bylo ze Sofije oznámeno, že Danev
odjede do Petrohradu v úterý. V který? V týz
kdy Bulhaři už vtrhli do Gevgeli a kdy se bratrská
krev širokým proudem prolila na Ovčím poli. C
dělala bulharská vláda v prodlení těch dvaceti tra-
tických dnů? Stahovala vojsko ke hranici... Na-
říkati na ruskou diplomacii nemožno, vždyť jsme
nemohli poslati na Bregalnicu takového policajta
který by bojující poprosil: Pánové, rozejděte se
Kdyby byl Danev přijel do Ruska v čas, kdyb
král Ferdinand byl poslal taktný a slušný telegram
kdyby Bulhaři nebyli přepadem Srbů začali válku
s nimi a Řeky, a kdyby bratrovražedná válka přes
to byla vzplanula, potom, o ano, potom by výčitky
bulharského diplomata byly spravedlivé. A. nyní
po válce, sváděti vinu na jiné, je při nejmenším
nedelikátné. Ponížení Bulharska začalo odlud, kdy
začalo jednati napříč pokynům, které mu dávány
byly z Petrohradu.
Ferdinand
Danev
Bulhar
Srba
Řek
Bulharsko
Petrohrad
17 červen
Rusko
17
article
Dodáváme pouze několik slov. Ivan Gešov od-
mítl od sebe tvrzení Radeva, že on přinutil krále
Ferdinanda poslat caru onu nejosudnější odpověd
a dokázal to. Ale již dříve odmítl od sebe tuto
vinu i dr. Danev, nástupse Gešova, a přímo označi
gen. Savova jako důvérníka a spolupracovník
králova při tomto aktu. A gen. Savov je nyní hlavou
stambulovců či rusofobů, k nimž se i p. Radev
hlásí. Je tedy strana rusofilů očištěna od křivéh
obvinění, jehož všecka tíha padá nazpět na ty, kdož
na její bedra svou vinu chtěli svaliti.
Pan Radev za důvod, proč se Bulhaři už nikdy
nemohou sejíti se Srby, udal, že Srbové jim vzali
Makedonii až do Strumice — kdyby se prý byl
spokojili aspoň územím na západ od Vardaru. Na
toto území Srbové činili nárok teprve, když je
Evropa zapudila z Drače. A nečinili toho nároku
neprávem, když v tajné smlouvě tato hranice před-
položena jako maximum srbských nároků. Kdyby
to byli Bulhaři přiznali, nebylo by se srbské území
v Makedonii rozšířilo za Vardar až po Strumicu.
Viniti Srby, že si tuto cenu vzali za svá vítězství
nad Bulhary, spravedlivě nelze, a Bulhaři jich viniti
nebudou, až se po nějakém čase mysli jejic
ochladí.
Gešov
Radev
Ferdinand
Danev
Gešův
Savův
Savov
Bulhar
Srba
Makedonie
Vardar
Evropa
Drač
18
article
Polští a němečtí katolíci.
Poměr mezi polskými a německými katolik
se kazí. To potvrzují v občírné statí mnichovské
»Historisch-politische Blätter für das katholische
Deutschland«. Autor viní hlavně radikálné časo-
pisy polské, které zvláště na západě štvou proti
každému knězi Němci. V Rusku vůbec Poláci vidí
v duchovním Němci germanisátora. Částečně prý
mají pravdu. Poláci nemohou klidně se na to dívat
že jich děti i náboženství jsou nuceny se učit
v cizím jazvku. Učitel následkem falešného sv.
stému školního vůbec je považován za rozhod-
ného nepřítele Poláků. Na východě všechny kato-
lické německé spolky jsou více — méně blízky
snahám »Ostmarkenvereinu« a jich předáci bývají
nod vlivem světící vrchnosti. Podle mínění autora
ve východní části Pruska katolické duchovenstvo
do té míry se staví do služeb státu, že prý tam
hrozí katolické cirkvi nebezpečí ztratit všechna
práva, dobytá v t. zv. »kulturkampfu«. Mnoho
katolických posluchačů theologie dostává podpory
z »Ostmarkenvereinu« a mnoho katolických knětí
se považuje spíše za státní úřadniky než za sluby
církevní. Stát ve východních částech všude za
sahuje do církevních záležitostí a mnoho duchov-
ních tomu tlaku podlehá. Následkem toho polský
radikalismus proticirkevní stále roste. Autor stati
však doporučnic, aby katolíci Němci raději pod-
porovaly Poláky než liberální zednáře — Němce.
Němec
Polák
Prusek
Rusko
19
article
Mnoho úspěchu asi nebude níít.
Německý cisař upevňuje trojspolek.
Nastávající cesta císaře Viléma do Rakousk
a návštěva jeho u rakouského následníka má —
podle milánského listu »Corriere della Sera« —
cíl zjednati definitivní dohodu mezi Rakouskem.
Německem a Italií. Trojspolku jest třeba dokonalé
shody mezi jeho členy a nesmějí v něm vzniknouti
nedorozumění. Císař Vilém prý podle uvedeného
listu nehraje úlohu prostředníka v trojspolku
poprvé.
Vilém
Rakousk
Rakousko
Německo
Italia
Corriere della Ser
20
article
Volba presidentova v Mexiku.
Volba presidentova v Mexiku.
Generál Huerta v rozmluvě pravil, že volb
presidentova bude určítě v říjnu. Dále prohlásil
Jakožto president nemohu zakročiti, leda abyeh
zjednal každému, bez rozdílu víry, záruky, na něi
má právo. Vláda nebude míti kandidáta. Byla by
to anomalie, neboť má osvědčovati vláda abso-
lutní nestrannost. Policie bude chránit voliče
armáda zakročí jenom, bude-li třeba, aby potla-
čila vážné nepokoje.«
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národn
kolek český, vydaný Národní radou českou
ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj
ších účelů celonárodních vůbec a menšino-
vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe-
něžní korporace, spolky i jednotlivci laké
zde svou národní povinnost! Národní kolky
a účtenky kupujte v místních prodejnáchl
Huerta
Čecho
Mexiko
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Realističtí „spasítelé“. V právě vyda-
ném záříjovém sešitě Masarykovy revue „Naše
Doba“ publikuje vídeňský korespondent „Ča-
su“ obvyklý politický článek o situaci v Če-
chách a o politických cestách k řešení krise
české. Praví tam zejména také toto: „Naše
situace je v mnohém podobna se stavem věcí
v Uhrách a jsou lidé, kteří uvádějí štěpán
Tiszu v jistou spojitost se správní komisí
Čechách. Ústavnost nerepresentuje ani hrabě
Tisza ani hrabě Schönborn. Proto snad stojí
za to všimnouti si ustavení se nové strany
v Uhrách, strany ústavní, za vedení hraběte
Julia Andrásse. Do nové strany vstoupila ve-
dle velkého počtu sedmašedesátníků celá řa-
da osmačtyřicátníků, tedy politiků, kteř
ústavu a vyrovnání s Rakouskem z r. 1867 na-
prosto neuznávají. V čele programu této stra-
ny je psáno: „Mužové různého stát-
právního nazirání prohlašují, že zaklá-
dají jednotnou stranu, aby obnovil
porušené funkce ústavy a aby
upevnili ústavu organickými prostředky
Strana stojí na základě platné státoprávn
úpravy a žádá přísné zachovávání platných
zákonů a šetření všech zajištěných touto ústa-
vou práv.“ Nebylo by lépe spasit také krá-
lovství České tímto způsobem stranám če-
ským?“ — Tak „Naše Doba“. Její návrh plat-
samozřejmě stranám radikálním, státo-
Právně radikálním, které dojista na tento
návrh odpovědí buď kladně nebo zamítavě, což
je jejich věcí. Nás na tomto návrhu „Naší
Doby“ zajímají jen rozpaky realistické
strany, jež se jeví už i na psaní její revue-
vůči jednání o dohodu česko-německou. Zdra-
vému politickému rozumu je jasno, že obno-
viti porušené funkce ústavy (v če-
chách) a upevniti ústavu organi-
ckými prostředky možno jedině pro-
střednictvím česko-německého vyrovnání
Čo
Tisza
Schönborn
Andráss
Uhry
Čechy
Rakousko
Masarykův revue
Tisza
22
article
Proč „Naše Doba“ neřekne tuto prostou a jas-
nou formuli politickou a proč obsah její z a-
haluje tajemně do citátu z programu
strany hr. Andrásse v Uhrách, to jsou — zná-
má kulatá slova realistická, která mají tyte
rozpaky zakrýt. Znamená-li článek „Naší Do-
by“ opravdu také volání po jednotne
straně radikální, složené ze stran reali-
stické, národně-sociální a státoprávně-pokro-
kové, o tom snad se ještě veřejnost doví něco
podrobnějšího? Je tudíž „spasitelnost“ vzpo-
menutého návrhu realistické revue prozatín
pochybná jako návrh její revue.
— Zemská správní komise a půjčky. Jak
bylo před časem oznámeno, poskytla vláda
v srpnu t. r. správní komisi bezúročnou zálohu
v obnosu 1.200.000 K na splátky po 300.000
První splátka připadá na 30. t. m. Správní ko-
mise ve včerejší své schůzi k návrhu finanční-
ho referenta dv. r. Kvěcha se usnesla splatíti
místo 300.000 K zatím pouze jen 200.000 K. —
Dne 2. prosince je u Zemské banky splatný
obnos 6 millionů korun s úroky. Správní ko-
mise prodlouží splátku na krátkou dobu,
neboť doufá, že po Novém roce bude tímto
obnosem disponovati. Rovněž doufá, že se
obejde do konce tohoto roku bez další státní
zálohy a vůbec bez jakékolív půjčky. V po-
sledním čtvrtletí běžného roku obdrží země
ještě obnos z údělů z osobní daně z příjmů
z daně lihové. Tento obnos, jakož i příjmy ze
zemské pivní dávky postačí ke kryti výloh až
do konce roku.
— Porady o rozpočtu pro král. České
na r. 1914. Včera zahájeny byly v jednotli-
vých departementech zem. výboru porady
o rozpočtu na r. 1914. Budou vykonány jak
se sděluje další škrty různých položek. Nej-
dříve probrány budou položky v ressortu
departementu I.
Kvěch
Uhry
23
article
— Úvaha poslance o desorganisaci český
politických síl vyzněla úplně na prázdno. Ani jediný
český list neprojevil s ní souhlas v celku, ani
podrobnostech, většina jich dokonce už včera od-
mitla návrh, v úvaze té obsažený. Je to, skoro
bychom řekli, jedinečný případ v českém
politickém životě, aby úvaha poliffka, který tak
pronikavě se uplatňoval — třeba zatím jen nega-
tivně — v české politice, zapadla tak bez sou-
hlasu nebo odporu a bez polemik. Stačí jen uvěst
jak na příklad každá úvaha poslance dra. Kra-
máře živí sloupce radikálního tisku i po celé
měsíce. A. jak jsme uvedli v úterním večerníku
„Nár. Listů“, bylo v úvaze Klofáčově leccos, o
by bylo stálo za úvahu a kritiku hlavně v táboře
radikálním. Přímo macešsky zachovalo se k úvaze
Klofáčově národně sociální „České Slovo“; umlčelo
ji úplně a v polemice s poznámkami, jež „Nár
Listy“ v úterý večer přičinily k úvaze Klofáčově
praví na adresu posl. Klofáče, který je n
tomto listě ještě podepsán jako hlavn
redaktor, že politika strany národně sociáln
v otázce porušení zemské ústavy „došla svého
jednomyslného schválení zastupitelstvem strany,
posl. Klofáč („bratr“ vynechánol) jistě nen
tak naivní, aby se proti ní stavěl.“ A
aby nebylo pochybnosti, že posl. Klofáč nemůže
už „být tak naivní“, dokládá národně sociální list
že ve straně nár. sociální nerozhoduje jed-
notlivec a že v ní „není možno provozovati po-
litiku proti majoritě strany.“ Tedy potvrzení černě
na bílém, že posl. Klofáč — při nejmenším — m
proti sobě majoritu ve straně národně sociální.
doktor
Klofáčův
Klofáč
Ted
24
article
„Čas“ o návrhu posl. Klofáče napsal, že je sic
zajisté dobře míněn, ale velice pochybuje, že by jeh
uskutečnění přispělo nějak k účelu, který má jeho
autor na mysli. „Čas“ odbyl celou úvahu Klofáčovu
asi 35 petitovými řádky. „Právu Liduj“ je úvaha
Klofáčova potvrzením, že ve straně nár. sociálno
jsou hluboké diference taktické; projev
Klofáčův je „charakteristickým příspěvkem k české
politice, potvrzujícím jen, že dosavadní vůdce nán
sociální strany nesouhlasí s politikou strany
ktorou sám založil a jejíž politické linie určoval.
Býv. staročeský „Hlas Národa“ napsal včera ráno
„Že musí vyvstati v české veřejnosti mužové, kte
sice v poslanecké sněmovně nezasedají, ale celým
svým životem a svými zkušenostmi mají legitimac
k tomu, aby hlas jejich byl slyšen a respektován
jak posl. Klofáč míní, jest za dnešních po
měrů v národě českém velmi pochyb
no. Neboť tací mužové vědí předobře, jak malého
vděku by sklidili za obět národu, majíce opravdu
bohaté zkušenosti právě o tom, kterak stranická
vášeň zahrnovala je za všecku jejich dobrou vůl
a práci útoky nejhoršího druhu a neustále, doku
je z veřejné činností nevypudila do ústraní. Mohou
Klofáč
Klofáčův
Liduj
25
article
za dnešních poměrů očekávati, že setkají se s lep-
ším porozuměním a že hlas jejich bude opravdu
slyšen a respektován? Posl. Klofáčem ano, a le
jeho vlastní strana sotva převezme n
se záruku takového druhu. A jiné neza-
chovají se asi lépe alespoň do té doby, pokud pří-
slušenství ke straně bude nejpřednější pod-
mínkou veškeré veřejné činnostl jako
jest tomu nyní.“ Ve svém včerejším večerníku
sděluje týž list patrně přímo od posl. Klofáče totoa
„K úternímu projevu posl. Klofáče se nám sděluje.
že autor tohoto projektu navrhuje, aby národní
rada soustředila k politické akci, k organisování
české politiky a k formulování jednotného pro-
gramu tyto muže, stojící mimo vídeňský parlamenti
vrchního ředitele dra. Matiuše, dra. Zátku,
dra. Srba, prof. škol. radu Metelku, prof. dra.
Čelakovského, dra. Preise, dra. Petá k
z Plzně, dra. Scheichela, dra. Scheinera
prof. Drtinu, dra. Lederera, dra. Taussig
z Benešova a dra. Hajna; z českých průmyslník
mimo jiné člena panské sněmovny Křižíka a cí.
radu Bartoně; chefredaktory všech českých den
ních listů: dra. Ed. J. Baštýře, dra. Serváee
Hellera, V. Beneše, dra. Herbena, K. Jo-
náše, Pichla atd.“ V úterý konala se na Novém
městě plenární schůze voličských důvěr-
níků posl. Klofáče. Posl. Klofáč promluvi
o politické situaci a pojednal též o svém návrhu
jak zažehnati desorganisaci politických sil českých
Veškeří přítomní vyslovili se prý pro návrh posl.
Klofáče. Zatím jen konstatujeme.
— Změna v osobě okres. hejťmana v Teplicích
Dle zprávy „Teplitz-Schönauer Anzeigru“ bude do-
savadní okres. hejtman v Teplicích, místodržitel.
rada dr. Gräf povolán k místodržitelství král.
Posl
Klofáč
Srba
profesor
Metelka
doktor
Čelakovský
Preis
Scheichel
Scheiner
Drtina
Lederer
Taussig
Hajn
Křižík
Bartoň
J Baštýř
Serváee Heller
V Beneš
Herben
Pichl
Gräf
Plzeň
Benešov
Teplice
Teplitz
Schönauer Anzeigra
26
article
Českého do Prahy a jeho místo v Teplicích zaujme
prý minist. vicesekretář svob. p. Dašický
Heslova.
— Dokument k zápisovým bojům ve Slezskn.
Z Lazů ve Slezsku poslal nám přítel našeho listu
leták, který v tisících výtiscích byl rozhozen
česko-polském pohraničí za tím účelem, aby zvý-
šena byla návštěva tamních polských škol. Leták
onen jest přímo kabinetním dokladem nepříčet-
ného protičeského štvaní, v němž sí část slezských
Poláků tolik libuje. Úvodem tvrdí se v něm, že
čeští lidé za slib obleků, obuvi a školních potřeb
získávají polské děti pro české školy a kde nepo-
mohou sliby, tam pracuje terrorem závodní, inže-
nýr, důlní, nadkopáč, lékař, ano i kancelářský pí-
sař (1), kněz (0) a učitel (I), aby přiměli polského
horníka k zápisu svého dítěte do české školy, z
kterýmžto účelem zneužíváme prý dokonce i ná-
boženstvíl V dalším stojí doslovně: „V Suché na-
mlouvají vám (t. j. polským rodičům. Pozn. red.).
že co Čech, to katolík, a celý jejich národ. jak
boha. etí Mistra Jana Husa, odpadlíka od církve
katolické. Povězte sami, nejsou-li to vlci v ovčt
kůži? A největší jejich politický vůdce nynější do-
by, dr. Kramář, víte, po čem touží s celým náro-
dem? Touží po spojení s Ruskem, s jeho nenávidě-
ným carem, který od věků vraždí nejukrutnějším
způsobem sta a tisíce Poláků a katolíků, jen proto,
že jsou Poláky a katoliky! Chcete dopustiti, aby
vaše děti staly se částí národa, jenž kope hrob
vaší římsko-katolické víře? Lidé, otevřte oči
hleďte jasně. Těm přivandrovalcům znad Vltavy
a od Kolina nejde o dobro vaše a vašich dětí, nel
Heslův
Polák
Čo
Hus
doktor
Kramář
Praha
Teplice
Lazy
Slezsko
Rusko
Vltava
27
article
Oni chtějí z vás udělati část svého národa, po-
něvadž sami jsou slabí, samí se rozmnožiti ne-
mohou a uchvátiti chtějí zemi ve svoji, neboť své
mají malinký kousek, i kradou, ne desítkami, ale
lisícemi polské duše. A jejich česká škola, toť po-
čátek krádeže! Jak se jednou naučíte česky, při-
jmete jejich obyčeje, stanete se jim bližšími, to jíž
začnete přijímat charakter toho národa, jenž židem
jest uprostřed národů slovanských. Neprodejte
svých dětí v podlou nevůli českoul Poslední ten
kdo olupuje druhých a je rabuje, aby mohl exi-
stovati, neboť bez rabunku a loupeží nebylo by
nás Čechů! Nerozmnožujte řady rabijátů, loupež-
níků a těch, kdo za český peníz se prodávají!“ —
Čecho
28
article
Nejenom česká, ale i polská veřejnost, a zejména
polský tisk, ví, že „Národní Listy“ stály vždy v řa-
dách těch, kdo pracovali k uklidnění slezskýc
sporů, z nichž výhradný zisk plyne Němcům. Prote
naplnilo nás opravdovou radostí, že v poslední do-
bě mohli jsme zaznamenati několik symptomů sblí-
žení slezských Čechů a Poláků, byť bychom i úplne
sdíleli náhled, že boj na ten čas byl by nám
prospěšnějším, nežli různé kompromisy. Než, jal
opětovně jest patrno, Polácí se domnívají, že pro-
jev po klidu jest projevem naší slabosti a únavy
a dle toho jednají. Jak je libo. Tolik říkáme všal
docela otevřeně: Bude-li polská veřejnost řáděn
určité slezské kliky svým mlčením podporovati
mravně a svými penězi hmotně, přispěje k tomu, že
i na české straně úplně opanuje radikalismus
pak běda slezským Polákům! Nezazlíváme, že Po-
láci pracují k tomu, aby měly jejich školy co nej-
hojnější návštěvu. My pracujeme za stejným cílem
a rovněž nikým si v tom nenecháme překážeti, c
jim však zazliváme, jest, že proti nám pracují způ-
sobem výše vylíčeným, kdežto Němce úplně par-
donují. Proti německým školám letáků nevydajt
o ty ani slovem nezavadí, ač se v nich topí pol-
ských dětí celé tisíce.
— Politické paměti redaktora Jos. Penížk .
„Mor. Listy“ sdělují ve své pražské korespondeni
že náš redakční kolega ve Vídni Jos. Penížek
vydá příštího roku v „Českém Čtenáři“ svoje poli-
lické paměti.
Němec
Prot
Čecho
Polák
Mor
Penížek
Jos
Vídeň
29
article
— Zemská správní komise království Českéh
učinila ve schůzi konané dne 24. září za před-
sednictví presidenta Vojt. hr. Sehönborna
vedle jiných též tato usnesení: Referát člena ko-
míse c. k. místodržitelského rady Dostrašila
V honebních záležitostech vyhověno stížnostem
Frant. Kormundy v příčjně pronájmu honitbyv
Pročevilech, a Richarda Ullmanna v Töppelesu
příčině odnětí honebního lístku. Naproti tomu
zamítnuty stížnosti Jana Hečla a společ.v
příčině rozdělení výtěžku honitby v Kocelovi-
cích a Vavřince Houšky v přičině pronájmu ho-
nitby v Cholunně. — Referát člena komise c. k.
místodržitelského rady Lendecke: Vyřízena ř-
da záležitostí silničních a melioračních. — Referát
člena komise c. k. místodrž. rady Püchla: V zá-
ležitostech stavebních vyhověno stížnostem: Nelly
Gundlingové v příčině stavebních úprav v domě
čp. 58 v Praze-II., Víta Freye v příčině odvodnění
polní cesty v Hazlově, manželů Knötgenových
příčině zastavění stavební parcely čk. 1808 v Dě-
číně, Otakara Houšky v příčině stavby domu na
pozemku č. k. 1287 v Dobřanech, c. k. ředitelství
státních drah v Plzni v příčině změny plánu poloby
města Horaždovic, Bedřicha Stendlera v příčině
domu čp. 247 ve Vrchlabí, Terezie Pažoutové v
příčině stavby domu pro Městskou spořitelnu na
Kladně. — Zamítnuta stížnost Boženy Scharfovév
příčině odvádění odpadních vod při domě čp. 206
v Modřanech. Ke stížnostem Frant. Berana v pří-
čině zřízení studny při domě č. k. 88 v Uhřině vs
a Ant. Protivy v příčtně stavebních úprav př
domě čp. 127 v Roztokách byla rozhodnutí v odpoe
František
Kormunda
Ullmann
Hečl
Houška
Püchl
Gundling
Frey
Knötgenový
Stendler
Pažout
Scharfovév
Beran
Protiva
Kocel
Praha
Hazlov
Dobřany
Plzeň
Horaždovice
Vrchlabí
Kladno
Modřany
Lendecke
II