ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74655280-8f17-11dd-a346-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 65, person 116, work 5, org 10
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 25. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 263.
4 article
l ranní a večerní llety předpžání sei V Prane v admainistranií a měste. na čtvrt feta kz s dvojí donáškouí as čtvrt fsta . . . . 7Kesk ve filiálkách na méslo sKno Pošton miůslo Ba erriieta : . . . ne s dvojí zásílko- na arí: : :dkgi Dnešní číslo pro Prahu jest o 8 s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Evropský rozruch pro Albanii.
Evropský rozruch pro Albanii. Jsme na prahu nové akce diplomacie velmocenské ve věcech balkánských, je- jichž trhací účinky se přenesly z ohniska východního, jímž nazvati možno Makedo- nii a Egejské moře, do ohniska západního. jež možno hledati v Albanii a na pobřeží moře Adriatického. Jako v poslední válce mezi spojenci se hrálo o postavení Bulhar- ska, zvláště pak o jeho budoucím vlivu n moři Egejském a pobřeží téhož i s důleži- tými přístavy Solunem a Kavalou — stalo se kořistí Řeků, tak otázkou zřízení Alba- nie kryje se vlastně soupeření o vliv na Adrií a vyloučení z něho pokud se týče, nepřipuštění k němu národa srbského. Již za doby velvyslanecké konference londýn- ské bylo toto zauzlení více než průhledné; musilyť vítězné Srbsko i Černá Hora nejen vykliditi důležitou pevnost Skader, nýbrž i vzdáti se veškerých posic na březích Adrie zaujatých a odvolati posádky z úze- mí, na londýnské konferenci určeného pro státní útvar, do té doby neexistující, pro nově zkonstruovanou Albanii. Za doby války mezi spojenci zřízena byla prozatímní vláda albanská ve Valo- ně, a jinak svět málo se o to zajímal, co se tam chystá, věnuje veškeru pozornost tak zvané druhé válce balkánské a jednání mír v Bukurešti, když Bulharsko podlehlo přesile bývalých spojenců proti Turkům, k nímž se přidalo i Rumunsko, a za níž Turci se zmocnili značné části území is Drinopolí, jimi v Londýně spojencům po první válce odstoupeného.
Makeda Bulhar Řek Adrie Vala Turek Albánie egejský moře Srbsko Bukurešť Bulharsko Rumunsko Londýn
6 article
Sotva že však skoncován byl mír bu- kurešťský a ještě než byl podepsán mír cařihradský mezi Bulhary a Turky uzavře- ný, počala na poloostrově balkánském dráti se do popředí politického zájmu ne- hotová Albanie, jejíž rozhraničení právě se chystala doplniti evropská komise za asistence ochranných vojenských oddílů rakousko-uherského a italského, čítajících po stu mužích. V nehotové Albanii vypukly jednal spory vnitřní, kdež hrdinský obhájce Ska- dru, Essad paša, postavil se proti proza- tímní vládě ve Valoně, o jejíž zřízení nej- větší zájem jevilo Rakousko-Uhersko a Italie, a nečekaje ani výsledků, jaké bude míti hledání „panovníka“ pro Albance sám se prohlásil za vladaře autonomní Albanie, uznal svrchovanost tureckého sultána nad ní a nařídil posavadní proza- tímní vládě a jejímu předsedovi Ismailu Kemalovi, aby opustili Valonu. Skorem současně s těmito vnitřním zmatky v lůně prozatímní vlády se při- ostřovaly poměry na hranicích jak mezi Srby a Albanci, tak i mezi těmito a Černo- horci; Srbové zakázali přístup Albancům do pohraničných měst. Srbsku přiděle- ných, ukazujíce na agitaci, o níž se pokou- šeli mezi svými soukmenovci, chtějíce je podnítiti ke vzpouře proti Srbům, pokud se týče přiměti je k opuštění Srbska, aby rozmnožili čety v Albanii proti Srbům se- stavované. Dnes již se vedou krvavé boje mezi Srby a Albanci, kteří jsou vedeni svým
Bulhar Turek Essad Albance Kemal Valon Srba Albánie RakouskoUhersko Srbsko Italia
7 article
rodovými pohlaváry, v čele s pověstným Isou Boletincem, a silý jejich se odhadují na dvacet až padesát tisíc mužů. Stejně útočí i proti Černé Hoře, proti níž podně- cují spřízněné kmeny, k ní náležející. I Srb- sko i Černá Hora provedly částečnou mo- bilisaci ku posile pohraničních posádek jež v některých místech převaze čet alban- ských podlehly neb byly přinuceny k ústu- Srbsko obrátilo se mimo to na vel- moci, aby zjednaly v Albanii pořádek platnost ujednání londýnského míru, jinak že samo obsadí Albanii a zjedná tam po- řádek. Diplomatickým zakročením Srbskau velmocí poskytnuta těmto možnost, aby opět zasáhly do zmatků balkánských. Sdě- lení, jež na rozkaz své vlády učinili srbští vyslanci vládám, u nichž jsou pověření, bude, anebo bylo již těmito vzato na vě- domí; o tom, co dále se má státi, zahájí se prý nové jednání mezi nimi a sestoup se prý opětně londýnská konference vele- vyslanců. Pokud se týče Rakousko - Uherska. oznamuje se z Vídně, že srbskou notu vza- lo již na vědomí, a že setrvává na půdě londýnské koníerence ujednání o Albanii. Jinak zdá se. že nemají ve Vídní důvěru ke zprávám srbským, ač považují situaci za velice váž- nou. V témž smyslu znějí zvláště také in- formace dopisovatele londýnského listu „Times“, jenž praví, že jest těžko učiniti si náležitý úsudek o situaci, neboť zprávy docházející ztěží se dají kontrolovati. Srb- sko prý ovšem těžko nese, že bylo pro
Srb Černá hoře Srbsko Albánie RakouskoUhersko Vídeň
8 article
Albanii zatlačeno od pobřeží Adrie a ne- věří, že jest možno zřízením jí jako auto- nomního státního útvaru obnoviti pořádek V Berlíně trvají dále na tom, že otázka albanská se především týče Rakousko- Uherska a Italie, ale přes to sledují pozor- ně události na hranicích albanských, proto- že nemají za vyloučeno, že jsou možny nové zápletky. Ani tam nemohou prý rozpoznati, „z které strany vyšly pro- vokace“? I v Paříži považují situaci n Balkáně opětně za velmi vážnou a počítajt rovněž s dalšími válečnými záplet- kami. Obavy tamní neobmezují se pouze na západní část balkánského poloostrova. Pomýšlí se již na zakročení velmocí,a obsazení znepokojeného území sborem me- zinárodním, čemuž by ovšem musilo před- cházeti ujednání mezi Rakousko-Uherskem a Italií, a obsazení by musilo trvati tak dlouho, až se provede organisace Albanie. O potřebě dohody mezi Rakousko- Uherskem a Italií píší italské časopisy i v spojení s cestou císaře Viléma k návštěvě následníka trůnu. Vedle poplašných pověstí o pomě- rech na území v sousedství nepokojů kteréž nemíníme tuto zaznamenati, protože doufáme, že nebude nedostatek spolehli- vých zpráv, pozoruhodno jest opatření a- glické admirality, vysílající značné námoř- ní síly, jimž velí kontreadmirál Colville na cvičební plavbu do Středozemního mo- ře, odkud, jak známo, roku minulého část válečného loďstva odvolala. Loďstvo an glické setrvá ve Středozemním moři až do vánoc a bude sestávati z osmi řadových lodi, tří křižníků obrněných, šestnácti men- ších a tolikéž torpedovek.
Adrie Vilém Albánie Berlín RakouskoUhersko Paříž Balkán Rakousko Uhersko Colville Italia
9 article Hehezpečí třetí války balkánské
Hehezpečí třetí války balkánské Černá Hora opatřuje se proti alban- ským vpádům. Z Cetyně, 24. září. (K. k.) Poloúřadní komuniké praví: Vláda sleduje nepřetržitě a pozorně události a zmatky v Albanii usiluje zvláště, aby chránila hranice prot ustavičným vpádům Albánců. Vojsko které má vystřídati pohranične posádky a sesíliti je naproti albánským hrozbám, už vytrhl do polí. Přes to je však obava, že mohla by býti nutna energičtější opatření, kdyby se situace zhoršíla.
Albánec Cetyně Albánie
10 article Bulhaři chystají se obsadití postoupené území.
Bulhaři chystají se obsadití postoupené území. M. Z Kolína n. R., 24. září. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) Oprávněný úžas vzbu- dila v Sofijí depeše »Köln. Zigu.«, zpráva ze spolehlivého pramene tureckého, že Turc hromadí vojsko v Thrakii. Bulhaři nepřijal ještě dvouměsíční lhůtu k vyklizení postou- pených území Turky a turecká vláda vy- rozuměna, že bulharské vojsko teď, kdy vy- pršela krátká amnestijní lhůta, obsadí územ západně od řeky Marice, ať prý tedy Porta odvolá tamější své vojsko. Na pohled poloúřadní depeše berlínská podotýká, že albansko-srbské ne- bezpečí mohlo by býti včas odstraněno přičiněním mocností, kterým záleží na vývoji poměrů v Albansku. Bulharské nesnáze se zásobením. — Bouře v řeckém vojsku. M. Z Kolína n. R., 24. září. (Zvl. tlgr »N. L.«) Dle solunské zprávy »Köln. Ztg.e proslýchá se, že Bulhaři zůstavivše jen slabé oddily vojska, ustoupili z Nevrokopu, Mele- niku a Stravnice jen na krátký čas a sice pro nesnáze se zásobováním mužstva. Velké rozčilení zmocnilo se obyvatel- stva pro odpor řeckých střele- ckých oddílů proti další službě ve zbrani. Vojáci chtějí buď do pole na nepřítele, nebo domů. Za hlučných projevů. za kterých padlo mnoho výstřelů, procházeli ulicemi, chystajíce se vniknouti do domů. Pokoj obnoven teprve, když vy- dán armádní rozkaz, aby vojsko bylo propuštěno. Řecké úřady tajt bedlivě tuto přihodu.
Bulhar Köln Ziga Turek Marika Bouře Kolín
11 article Situnce Albanska.
Situnce Albanska. Z Londýna, 24. září. („Zeit“.) Situacev Albansku posuzuje se velmi znepokojivě. Ně- které listy tvrdí, že Srbsko a Řecko v tajné dohodě agitují v Albanii, aby vyvolaly nepo- koje. Naproti tomu dohodlo se prý Rakousko Uhersko a Bulharsko na společném postupu a také Italie byla by eventuelně nucena pro vésti námořní demonstraci v řeckých vodách kdyby Řecko setrvalo na svých požadavcích. Obecné povstání albanského obyvatelstva v Srbsku? Z Bělehradu, 24. září. Albanské obyvatel stvo na srbských územích staví se po bok Al bancům. Připravuje se všeobecné povstání al banského obyvatelstva na srbských územích Také Arnauti blíží se již městu Struze, kd panuje strach, aby ho nedobyli. Jistý minist prohlásil, že ve 3 dnech přibudou srbské po- sily a v 10 dnech povstání, kterému se přiklá- dá přílišný význam, bude potlačeno. Běle- hradské noviny vyzývají vládu, aby netolik
Situacev Al Londýn Srbsko Řecko Albánie Rakousko Bulharsko Bělehrad Struga Italia
12 article
povstání potlačila, nýbrž aby i obsadila Al banii. Essad má prý víc nepřátel než přátel. Z Vídně, 24. záři. Ve střední Albanii jsou požadavky Essada paše podporovány městy Dračí, Tyranem, Krojí, Beratem, Kanejí a El- basanem. Katolíci v těchto městech chovaj se k požadavkům Essada odmítavě. Severn Albanie odmítá jakýkoliv společný postup ním a u Malisorů je neoblíben. Ve Valoně u- dály se velké demonstrace proti Essadu, kte- rých účastnili se i odpůrci zatímné vlády. Vlá- da chce s Essadem jednati — jak se proslýchá — aby v zemi docílena byla jednota. Drinská divíse na albanské hranici. Z Bělehradu, 24. září. (K. k.) Pro operace proti Albancům byla královským ukazem z pluků zřízena zvláštní divíse, nazvaná drin- skou divisí. Příslušné pluky jsou již na pocho- du k albanským hranicím. Šarvátka Bulharů se srbskými vojáky a ture- ckými bašibozuky. Ze Sofije, 24. září. [Ag. tel. bulg.) Na bul- harské pohraniční stráže u vsi Vladoveů a Riče v okresu strumickém byl učiněn útol srbskými vojáky a tureckými bašibozuky. Pře střelka trvala několik hodin
Essad Bulhar Vladove Vídeň Albánie Berat Valona Bělehrad Albanec
14 article
Z Berlína 24. září. Zde je domněnka, že události v Bělehradě jsou přehnány nervositou, poněvadž Rakousko-Uhersko a Italie až do této chvíle zachovávají k albanským událostem určitou zdrželivost. Arciť dlužno konstatovati že déle trvající nebo dokonce trvalé obsazen albanského území srbským vojskem nedojde žádné velmoci schválení. Záležitost církevních statků mohamedánských v postoupeném území. Z Cařihradu, 24. září. (K. k.) Dle infor- mací z tureckého pramene o otázce církev- ních statků mohamedánských, která skytala ještě obtíže, rozdělila Porta tyto slatky do tří kategorií: 1. Statky, které jsou věnovány klášterům v postoupených krajích. Tyto budou spravovány mohamedánskými obcemi. 2. Statky, které jsou určeny na zbožné na- dace v Turecku. Porta navrhuje kapitaliso- vání jejich příjmů, což by vyneslo značný obnos. Statky kraje gumuldžinského samy by vynesly asi 19 mil. fr. 3. Statky bez příjmů. Tyto budou i nadále podlehati tu- reckému ministerstvu církevních statků. Porta chce uzavříti s Řeckem o cir- kevním zboží stejnou dohodu. Řecko všal se zdráhá na to přistoupiti.
Port Berlín Bělehrad RakouskoUhersko Cařihrad Turecko Řecko Italia
15 article Vídeňské porady
Vídeňské porady s místodržitelem kn. Thunem o če- ských a s Poláky a drem. Levickým o věcech haličských.
Thun Polák
16 article
Z Vídně, 24. září.
Vídeň
17 article
(Zvl. tel. zpráva „Nár. Listů“) Po celý den trvala porada m.-p. hrab Stürgkha a ministra vnitra svob. p. Heinolda s místodržítelem král. Českého kn. Thunem o situaci v Čechách a o průpravách pro no- vé české jednání vyrovnací. Dopo- ledne i odpoledne rokovali oba jmenovaní čle- nové kabinetu se chefem politické správy král. Českém, avšak porada nebyla skoncová- na. Kn. Thun zůstane zde a zejtra bude v jed- nání pokračováno.
Stürgkh Heinold Thun Čechy
18 article
V drobném prodejle ranní čísle o sobě . . za sh vačerni . . za dk Ve fliálkách na venkovš. ranní čislo večerní . lnseráty platí se hotově napřod. Předplacaní a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se táž rodakce, tiskárna a expedlee „Národnich Listů Rukopisy se novracoj
19 article
Hlavní zájem věnován jest způsobu, jakým by se nové koníerence česko-ně- mecké zahájily, neboť po té stránce není ještě rozhodnuto ani pokud se týká termínu, ani pokud se týká složení konference. Podobá se však, že zejtra bude již o tom usneseno. Včerejší audience ministra dra. Hochen- burgra uvádí se v souvislost s vyrovnaci akcí a dodává se, že je tento plán: Napřed probere se všechen materiál po stránce osobu i po stránce věcné jednotlivými resortními ministry, svob. p. Heinoldem, drem. ryt. Ho- chenburgrem s m.-p. hr. Stürgkhem, potom bu- dou míti všichni členové kabinetu, kteří jsou při vyrovnávací akci v král. Českém účastní, poradu společnou. Pak teprve dostane se vše- chno do ministerské rady.
Heinold doktor Stürgkh
20 article
Dnes přibyli sem členové parlamentní k o- mise Kola polského, zejtra přijede mí- stodržitel dr. Kory to w ski a zemský maršá- lek hr. Goluchowski. Protože hr. Stürgkh je dopoledne zabaven kn. Thunem, dostaví se k němu dr. Korytowski a Poláci teprv odpo- ledne. Porady, které bude míti hr. Stürgkh, svob. p. Heinold, min. financí ryt. Zaleski min. krajan ryt. Dlugosz s polskými předáky budou věnovány hlavně — ne-li výhradně — státní akci k úlevě hospodářské tísně, způsobené v král. haličském v krajích polských i rusínských živelními pohromami. Šetřením, které konaly politické úřady v zemi, bylo zji- štěno, že bylo by třeba na 270 mil., ze kterých by se věnovala větší část na vystavění silnic a mostů. Záležeti bude také na tom, zajistiti garancie státní pro akce úvěrové. Druhá věc, kterou po případě bude se zabývati konference vlády s důvěrníky polskými, jest otázka, ne- bude-i možno, by se sestoupil nový zem ský sněm haličský aspoň na několik dnů ke krátkému zasedání povahy úvodní, ve kterém toliko by se sněm ustavil a dosadil stálou ko- mísi pro reformu zemského volebního řádu.
doktor Kory Goluchowský Stürgkh Thun Korytowski Polák Zaleski Dlugosz
21 article
Předseda rusínského klubu dr. Konst. Le- vický včera sem příbyl a dostavil se k m.-p. hr. Stürgkhoví, se kterým jednal výhrad- ně o nouzové akci státní, kterou prohlásil v dosavadních rozměrech pomalou a nedosta- tečnou. Prosil chefa vlády, že minimum pro pilnou a naléhavou pomoc činí 10 mil. M.p. hr. Stürgkh ukázal k tomu, že v kabinetě již nyni vykonány jsou průpravné práce vyšetřovacía že akcí nouzovou zabývala se také minister- ská rada. Prohlásil, že on sám a ministr financí Zaleski oceňují úplně hospodářskou tíseňv král. haličském a že konečné rozhodnutí ka- binetu dopadne ve smyslu vydatné pomoci. O poradě s kn. Thunem vydána tato t- řadní zpráva: Z Vídně, 24. září. (K. k.) M.-p. hr. Stürgkh a ministr vnitra svob. p. Heinold měli dnes dopoledne i odpoledne zevrubné porady s mí- stodržitelem kn. Thunem-Hohensteinem, jenž ráno přibyl do Vídně. Porady ty platily přípra- vám pro dorozumivací akci v Čechách, jež má býti podniknuta. V poradách, jež dnes nebyly ukončeny, bude se zítra dopoledne pokračo- vati.
doktor Konst Stürgkh Zaleski Thun Heinold Hohenstein Vídeň Čechy
22 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. „Německý zemský sněm“ pohřben Velice prudkým a rozhodným způsobem ozvali se proti tittovsko-reinigerovskému
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dra. Lad. Quise činnost v táborském „Slavoji“ v r. 1865—7. Podává dr. Čeněk Zibrt. Zvěčnělý dr. Quis sestavil ve své knize Kniha vzpomínek dojímavý obrázek své čin- nosti studentské i spisovatelské. Podávám tu některé další podrobnosti, jednak na základč archivu studentského spolku Slavoj, darova ného od dra. Quise do bibliotheky Musea krá lovství Českého, jednak na základě dopisů, jež dr. Quis mně zasílal, když jsem psal kulturně historickou studii o studentských spolcích v Praze v letech šedesátých. Po čilém ruchu literárním, který se roz- proudil na akademickém gymnasiu (a též na české reálce) v Praze na počátku let padesá- tých minulého století, nastala — aspoň na ve- nek — asi desítiletá přestávka, když bylo r. 1853 gymnasium poněmčeno. Psané časo- pisy zanikly, kroužky literární se rozpadlya to nejen pro vládní opatření, nýbrž i proto. že nejvíce vynikající jejich účastníci G. Píle- ger. Neruda, Hálek, Ladislav Čelakovský, Jan Palacký a před nimi ještě Jos. Kolář, Edmund Kaizl, Košin a j. ústav opustili, nastoupivše studia universitní. Ale z ruchu toho vyšla po málo letech družina májová, vyšlo obrození české literatury, jak dr. Quis ve svých vzpo- mínkách zevrubně líčí. Když na sklonku druhé polovice let še- desátých na akademickém gymnaslu vypučela nová činnost literární (vzpomíná dr. Quis listu podepsanému zaslaném), vznikly fajné spolky: „Čechoslovan“, „Bratří literární“, „Vltavan“, „Oreb“ a posléze, když členové někdejší těchto spolků přešli většinou již na vysoké učení, povstal sloučením „Vltavana“ a „Orebu“ spolek „Ruch“, který těsně před pruskou válkou převzal vydávání bývalého Mikovcova „Lumíru“, a jehož dědictvím jest almánah „Ruch“ (1868) a bezprostřední jeho pokračování „Almanah českého studentstva?
Quis doktor Zibrt Neruda Hálek Čelakovský Palacká Kaizl Košin Čechoslovan Mikovcův Lumír Praha Slavoj Vltavan kniha vzpomínka
24 article
(1869). Členy společků těch byli mezi jinými Jaromír Čelakovský, Em. Engel, Ivan Klicpe- ra, Svatopluk Čech, Josef Sládek, Forchhein a j. To byla po májové družině druhá gene- race básnická, tvořící pokračování a v mno- hém směru vyvrcholení i prohloubení snah májistů. Tato nová generace, z níž opět bez- prostředně vyšli „Lumíristé“, k nimž připojil se Vrchlický, Zeyer a j., ovládala pak českou literaturu téměř výhradně až do konce le osmdesátých. Ruch tento neomezil se jen n akádemické gymnasium a Prahu. Též na ven- kovských středních školách vznikaly téměř současně a jakoby podle úmluvy podobné spol- ky literární. Vydávaly stejně psané časopisy alba, almanachy a pod. Ačkoliv tato venkov- ská sdružení nedosáhla té důležitosti jako „Ruch“, bylo by přece jen nesprávné docela přehlédnouti jejich činnost, jako na př. Luž- ničana, Slavoje atd. Vždyť i ony daly české literatuře mnohého pracovníka. „Jest proto pro literární historii důle- žito — (soudí dr. Quis v jiném dopise) — aby probádány byly tyto nepatrné a zdánlivě bez- významné začátky pečlivě a podrobně, nebo jen tak možno porozuměti celému následují- címu vývoji české literatury. Osvobození je- jich ze zapomenutí a nepovšimnutí z archivu soukromého budou zajisté vřele jen vítati všichni, kdo se obírají dějinami českého pí semnictví a naším kulturním vývojem v polo- vici minulého století.
Čelakovský em Engel Klicpe Čo Sládek Forchhein Vrchlický Zeyer doktor Quis Praha Luže Slavoj
25 article
Při příchodu do Tábora nenalezl prý Quie mezi spolužáky valného zájmu pro literaturu; spíše dostalo se mu, když o tom začal, odbytí nebo dokonce výsměchu. (F v. Dr. Ladislav Quis, Z venkova v letech ř lesátých. Květy XXI. II. v Praze 1899, str. 2.) Ale již po roce na počátku zimního běhu 1864 mohl se odvá- žiti na vydávání psaného listu. Pokřtil je „Zora“ a svěřil jeho opisování některému rea- listovi. Zahájil jej úvodní sestinou, ale jinak se již na obsah jeho dr. Quis nepamatujea též neví, jak dlouho vycházel. Přispívatelů mě velice málo, snad jen Steinochra, který z Ji- hlavy přišel, pak realisty Václava Dvořáka. u jehož rodičů Quis bydlel, a Františka No- váka. Zatím přibylí do sexty táborského ústa- vu z Jindřichova Hradce Bohuslav Čermák Miroslav Krajník a počali od nového roku 1865 spolu s Aloisem Kotrbelcem za redakce A. J Hofmana vydávati nový list „Lužnici“ Znenáhla přibližovali se i jiní a na sklon- ku školního roku 1865 bylo studentů-literátů již tolik, že se ještě před samými prázdninamí sestoupili v literární spolek „Slavoj“, v němž měly se pěstovati literární rozpravy a před- nášky, učení se cizím jazykům, a který mě vydávati na dále „Lužnici“. Tento spolek vzpružil a sesílil mezi stu- denty literární snahy. Stálá výměna náhledů vzájemné posuzování prací, ke kterým i cti- žádost i příkladem vzbuzená horlivost pobá daly, nezůstaly bez prospěchu. Snad smím bez neskromnosti tvrdíti (přiznává Quis), že spolek ten aspoň, byť i v sebe menší míře. příspěl poněkud ku pozdějšímu úspěchu mladé generace v almanaších Ruchu i Almanachu českého studentstva, jichž se čtyři z jeho čle- nů zúčastnili, z nichž potom tři vystoupili sa- mostatně v literatuře, František Brábek pak vynikl jako překladatel z maďarské poesie.
doktor Quis Květa Steinochr Dvořák František Čermák Krajník Kotrbelec A J Hofman Brábek Tábor Praha Jindřichov Hradec Lužnice český studentstvo Zora Slavoj
26 article
Musím podotknouti, že tento spolek našimi profesory byl nejen mlčky trpěn, ale že mu všichni upřímně přáli. Z roztroušených zápisků r. 1865 vysvítá. jak vznikalo sdružení „Slavoj“ v Táboře. Dne 15. července sešli se Krajník, Jakubíčka, Hoí- man, Quis, Čermák, Kotrbelec, Steinocher Lang. Dvořák a Novák. Chládek nebyl v Tá- boře. Hatlák nepřišel, ale poslal volební lí- stek. Za předsedu zvolen Krajník, za místo- předsedu a jednatele Jakubička, za redaktora Hofman, za prvního kritika Quis, za druhého kritika B. Čermák, za pokladníka Novák. Schůze řešila otázku budoucích stanov. Z úda činného mohl býti přijat každý studujíc vyšší než III. gymnasijní neb reálné třídy, „vy- káže-li se několika výplody, svědčícími o jeho vlohách“. Jednou za měsíc měl svolati před- seda valnou schůzi. Za účel spolku stanoveno vyhledávati a tužiti síly literárné jiných a tu- žiti své. Též se překládá ze všech jazyků hlavně slovanských. Údové se též zabývají ar cheologií. Dne 1., 15. a 25. každého měsíce vydá spolek jedno archové číslo časopisu. Za měsíc bude jedna mimořádná schůze, kde kri- tikové předloží práce údů a svoje kritiky a ponavrhnou některé články do časopisu n výběr redaktorovi. Výtečné práce dle dobro- zdání kritiků schovati měl redaktor pro al- manach, který chtěl spolek vydávati od roku 1867 každý druhý (třetí) rok o prázdninách.
Krajník Jakubíček Hoeman Quis Kotrbelec Steinocher Lang Dvořák Novák Chládek Hatlák Hofman Tábor Tá Slavoj
27 article
Někteří údové uvolí se ostatním přednášeti cizí některé jazyky a jiné předměty, jimiž by tito mohlí v zájmu spolku působiti. Dovolí-l to peněžité okolnosti, bude se odebírati po- učný časopis. Předseda má na zřeteli trvání zdar spolku. U něho se hlásí údové o slovo, kdo chce mluviti. Má první slovo. Uzavře neb odročí sezení a ustanoví spolu nejbližší schů- zi. Jednatel jako tajemník předsedův, cere- moniář spolku, řídí seznam všech údů, čte ná- vrhy, píše protokol, předčítá korespondence spolku se spolky jinými. Dává oběžník údům vždy aspoň týden před schůzí. Redaktor vy- bírá pro časopis a almanach vhodné příspěv- ky, schválené od kritiky a od mimořádných schůzí spolku. Kritikové posuzují práce údů a svoje vzájemně a předloží vše mimořádné schůzi. Ježto znají nejlépe, seč jest každý úd korespondují se spolky jinými. Pokladník vy- bírá od činných a přispívajících údů měsíční příspěvek 10 krejcarů do pokladnice spolkové.
28 article
Vydává na útraty spolkové. Každý měsíc vyd účty valné schůzi. Smí vypláceti jen na poukaz předsedy nebo jednatele. Ve všem rozhodují dvě třetiny hlasů přítomných. Každý nepořá- dek se trestá, menší od předsedy, větší o valné schůze. Tresty: pokárání soukromé o předsedy i veřejné, pokuta peněžitá, zápověd navštíviti schůze některé, vyvrhnutí ze spol- ku. Kdo nezaplatí od 1.—5. každého měsíce patřičně napřed, musí dáti 15 kr. Kdo vynechá valnou schůzi, platí 3 kr. Kdo tříkráte do roka vynechá valnou schůzi, bez dostatečné omlu- vy, bude vyvržen. Kdo vystoupí ze škol, mo- hou zůstati údy činnými, jsou-li literárně činní. Nejsou-li činní, jsou údy čestnými. V kterém městě bude většina zakládajících údů, tam bude střed spolku a v ostatních místech bu- dou jen filiálky. Údové i v časopise podepisují se jmeny přijatými nebo šiframi, jichž však nikdo nesmí měniti. Kdo žádá za vstup do
29 article
spolku, podá žádost písemně předsedovi, kte- rouž pak jednatel předloží nejbližší schůzi. Čestným údem může býti, kdo si získal zásluhy hmotným nebo duševním podporováním litera- tury neb umění. Spolek jest tajný a přísná mlčelivost zaručena. Kdo nedá po třikráte bez omluvy práce kritikům, budiž vyloučen. Časopis spolkový pojmenován „Lužnice“ O jmenu spolkovém nemohli se studenti shod- nouti. Jakubička, Quis, Kotrbelec a Steinocher chtěli jmeno Tábor pro jeho významnost. Krajník, Lang a Hofman hlasovali pro jmeno Kotnov, protože začátkem roku 1865 již byli založili spolek téhož jmena, jenž se však po- zději rozpadl. Čermák samojediný hájil názvu: Slovan. Podán byl také návrh na název spol- kový: Perun, Řip, Choustník, Záboj nebo Slá- voj. Konečně bylo přijato jmeno Slavoj. Podle Quisova návrhu spolek zůstane po- tud v tajnosti, že jen údové jeho a jiní spol- kové o něm vědí. O schůzích mimořádných (literárních) dozví se vždy jeden profesor.
Jakubičko Quis Kotrbelec Steinocher Krajník Lang Hofman Kotnov Perun Záboj Slý Quisův Lužnice Tábor Choustník Slovan Řip Slavoj
30 article
Údové spolku jsou mezi sebou úzce zpřáteleni, podporují se i mimo spolek a tykají si. Dne 16. července 1865 zavázal se předseda Krajník údům a naopak čestným slovem a rukou dá- ním, že budou stanov co nejpečlivěji šetřitia jimi se říditi. Potvrdili to také svými podpisy. Další schůze obírají se otázkou, bude-li se časopis „Lužnice“ ilustrovati, aby každé třetí číslo mělo žertovnou přílohu a aby se tam též rebusy pěstovaly. Písaři „Lužnice“ platil se honorář 10 kr. Rozdělili si také čle- nové práci na prázdniny, aby prý na jednom směru silami neplýtvali. Krajník slíbil novely. básně a dramata. Jakubička: básně, něco hu- moristického nebo satirického. Quis: cestopis zábavný, spis o prosodii české, básně. Novák: básně, cestopis zábavný, ilustrace. Hofman: něco žertovného a filologického atd. Jak bu- deme básniti? Antické verše v časomíře, nově v přízvuku. K návrhu Quisovu dali se členové fotografovati (fotografie přiložena a zasluho- vala by, aby byla reprodukována). Roku 1866 přednášeli někteří členové údům ostatním pol- štinu, ruštinu, frančinu a těsnopís.
Krajník Písař Quis Novák Hofman Quisův Lužnice