1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 25. září 1913.
Praha
4
article
l ranní a večerní llety
předpžání sei
V Prane v admainistranií
a měste.
na čtvrt feta
kz
s dvojí donáškouí
as čtvrt fsta . . . . 7Kesk
ve filiálkách
na méslo
sKno
Pošton
miůslo
Ba erriieta : . . . ne
s dvojí zásílko-
na arí: : :dkgi
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5
article
Evropský rozruch pro Albanii.
Evropský rozruch pro Albanii.
Jsme na prahu nové akce diplomacie
velmocenské ve věcech balkánských, je-
jichž trhací účinky se přenesly z ohniska
východního, jímž nazvati možno Makedo-
nii a Egejské moře, do ohniska západního.
jež možno hledati v Albanii a na pobřeží
moře Adriatického. Jako v poslední válce
mezi spojenci se hrálo o postavení Bulhar-
ska, zvláště pak o jeho budoucím vlivu n
moři Egejském a pobřeží téhož i s důleži-
tými přístavy Solunem a Kavalou — stalo
se kořistí Řeků, tak otázkou zřízení Alba-
nie kryje se vlastně soupeření o vliv na
Adrií a vyloučení z něho pokud se týče,
nepřipuštění k němu národa srbského. Již
za doby velvyslanecké konference londýn-
ské bylo toto zauzlení více než průhledné;
musilyť vítězné Srbsko i Černá Hora nejen
vykliditi důležitou pevnost Skader, nýbrž
i vzdáti se veškerých posic na březích
Adrie zaujatých a odvolati posádky z úze-
mí, na londýnské konferenci určeného pro
státní útvar, do té doby neexistující, pro
nově zkonstruovanou Albanii.
Za doby války mezi spojenci zřízena
byla prozatímní vláda albanská ve Valo-
ně, a jinak svět málo se o to zajímal, co se
tam chystá, věnuje veškeru pozornost tak
zvané druhé válce balkánské a jednání
mír v Bukurešti, když Bulharsko podlehlo
přesile bývalých spojenců proti Turkům,
k nímž se přidalo i Rumunsko, a za níž
Turci se zmocnili značné části území is
Drinopolí, jimi v Londýně spojencům po
první válce odstoupeného.
Makeda
Bulhar
Řek
Adrie
Vala
Turek
Albánie
egejský moře
Srbsko
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Londýn
6
article
Sotva že však skoncován byl mír bu-
kurešťský a ještě než byl podepsán mír
cařihradský mezi Bulhary a Turky uzavře-
ný, počala na poloostrově balkánském
dráti se do popředí politického zájmu ne-
hotová Albanie, jejíž rozhraničení právě
se chystala doplniti evropská komise za
asistence ochranných vojenských oddílů
rakousko-uherského a italského, čítajících
po stu mužích.
V nehotové Albanii vypukly jednal
spory vnitřní, kdež hrdinský obhájce Ska-
dru, Essad paša, postavil se proti proza-
tímní vládě ve Valoně, o jejíž zřízení nej-
větší zájem jevilo Rakousko-Uhersko a
Italie, a nečekaje ani výsledků, jaké bude
míti hledání „panovníka“ pro Albance
sám se prohlásil za vladaře autonomní
Albanie, uznal svrchovanost tureckého
sultána nad ní a nařídil posavadní proza-
tímní vládě a jejímu předsedovi Ismailu
Kemalovi, aby opustili Valonu.
Skorem současně s těmito vnitřním
zmatky v lůně prozatímní vlády se při-
ostřovaly poměry na hranicích jak mezi
Srby a Albanci, tak i mezi těmito a Černo-
horci; Srbové zakázali přístup Albancům
do pohraničných měst. Srbsku přiděle-
ných, ukazujíce na agitaci, o níž se pokou-
šeli mezi svými soukmenovci, chtějíce je
podnítiti ke vzpouře proti Srbům, pokud
se týče přiměti je k opuštění Srbska, aby
rozmnožili čety v Albanii proti Srbům se-
stavované.
Dnes již se vedou krvavé boje mezi
Srby a Albanci, kteří jsou vedeni svým
Bulhar
Turek
Essad
Albance
Kemal
Valon
Srba
Albánie
RakouskoUhersko
Srbsko
Italia
7
article
rodovými pohlaváry, v čele s pověstným
Isou Boletincem, a silý jejich se odhadují
na dvacet až padesát tisíc mužů. Stejně
útočí i proti Černé Hoře, proti níž podně-
cují spřízněné kmeny, k ní náležející. I Srb-
sko i Černá Hora provedly částečnou mo-
bilisaci ku posile pohraničních posádek
jež v některých místech převaze čet alban-
ských podlehly neb byly přinuceny k ústu-
Srbsko obrátilo se mimo to na vel-
moci, aby zjednaly v Albanii pořádek
platnost ujednání londýnského míru, jinak
že samo obsadí Albanii a zjedná tam po-
řádek.
Diplomatickým zakročením Srbskau
velmocí poskytnuta těmto možnost, aby
opět zasáhly do zmatků balkánských. Sdě-
lení, jež na rozkaz své vlády učinili srbští
vyslanci vládám, u nichž jsou pověření,
bude, anebo bylo již těmito vzato na vě-
domí; o tom, co dále se má státi, zahájí
se prý nové jednání mezi nimi a sestoup
se prý opětně londýnská konference vele-
vyslanců.
Pokud se týče Rakousko - Uherska.
oznamuje se z Vídně, že srbskou notu vza-
lo již na vědomí, a že setrvává na
půdě londýnské koníerence
ujednání o Albanii. Jinak zdá se.
že nemají ve Vídní důvěru ke zprávám
srbským, ač považují situaci za velice váž-
nou. V témž smyslu znějí zvláště také in-
formace dopisovatele londýnského listu
„Times“, jenž praví, že jest těžko učiniti
si náležitý úsudek o situaci, neboť zprávy
docházející ztěží se dají kontrolovati. Srb-
sko prý ovšem těžko nese, že bylo pro
Srb
Černá hoře
Srbsko
Albánie
RakouskoUhersko
Vídeň
8
article
Albanii zatlačeno od pobřeží Adrie a ne-
věří, že jest možno zřízením jí jako auto-
nomního státního útvaru obnoviti pořádek
V Berlíně trvají dále na tom, že otázka
albanská se především týče Rakousko-
Uherska a Italie, ale přes to sledují pozor-
ně události na hranicích albanských, proto-
že nemají za vyloučeno, že jsou možny
nové zápletky. Ani tam nemohou
prý rozpoznati, „z které strany vyšly pro-
vokace“? I v Paříži považují situaci n
Balkáně opětně za velmi vážnou a počítajt
rovněž s dalšími válečnými záplet-
kami. Obavy tamní neobmezují se pouze
na západní část balkánského poloostrova.
Pomýšlí se již na zakročení velmocí,a
obsazení znepokojeného území sborem me-
zinárodním, čemuž by ovšem musilo před-
cházeti ujednání mezi Rakousko-Uherskem
a Italií, a obsazení by musilo trvati tak
dlouho, až se provede organisace Albanie.
O potřebě dohody mezi Rakousko-
Uherskem a Italií píší italské časopisy i v
spojení s cestou císaře Viléma k návštěvě
následníka trůnu.
Vedle poplašných pověstí o pomě-
rech na území v sousedství nepokojů
kteréž nemíníme tuto zaznamenati, protože
doufáme, že nebude nedostatek spolehli-
vých zpráv, pozoruhodno jest opatření a-
glické admirality, vysílající značné námoř-
ní síly, jimž velí kontreadmirál Colville
na cvičební plavbu do Středozemního mo-
ře, odkud, jak známo, roku minulého část
válečného loďstva odvolala. Loďstvo an
glické setrvá ve Středozemním moři až do
vánoc a bude sestávati z osmi řadových
lodi, tří křižníků obrněných, šestnácti men-
ších a tolikéž torpedovek.
Adrie
Vilém
Albánie
Berlín
RakouskoUhersko
Paříž
Balkán
Rakousko
Uhersko
Colville
Italia
9
article
Hehezpečí třetí války balkánské
Hehezpečí třetí války balkánské
Černá Hora opatřuje se proti alban-
ským vpádům.
Z Cetyně, 24. září. (K. k.) Poloúřadní
komuniké praví: Vláda sleduje nepřetržitě
a pozorně události a zmatky v Albanii
usiluje zvláště, aby chránila hranice prot
ustavičným vpádům Albánců. Vojsko
které má vystřídati pohranične
posádky a sesíliti je naproti
albánským hrozbám, už vytrhl
do polí. Přes to je však obava, že mohla
by býti nutna energičtější opatření, kdyby
se situace zhoršíla.
Albánec
Cetyně
Albánie
10
article
Bulhaři chystají se obsadití postoupené
území.
Bulhaři chystají se obsadití postoupené
území.
M. Z Kolína n. R., 24. září. (Zvláštn
telegr. »Nár. Listů«.) Oprávněný úžas vzbu-
dila v Sofijí depeše »Köln. Zigu.«, zpráva
ze spolehlivého pramene tureckého, že Turc
hromadí vojsko v Thrakii. Bulhaři nepřijal
ještě dvouměsíční lhůtu k vyklizení postou-
pených území Turky a turecká vláda vy-
rozuměna, že bulharské vojsko teď, kdy vy-
pršela krátká amnestijní lhůta, obsadí územ
západně od řeky Marice, ať prý tedy Porta
odvolá tamější své vojsko.
Na pohled poloúřadní depeše berlínská
podotýká, že albansko-srbské ne-
bezpečí mohlo by býti včas odstraněno
přičiněním mocností, kterým záleží na vývoji
poměrů v Albansku.
Bulharské nesnáze se zásobením. — Bouře
v řeckém vojsku.
M. Z Kolína n. R., 24. září. (Zvl. tlgr
»N. L.«) Dle solunské zprávy »Köln. Ztg.e
proslýchá se, že Bulhaři zůstavivše jen slabé
oddily vojska, ustoupili z Nevrokopu, Mele-
niku a Stravnice jen na krátký čas a sice
pro nesnáze se zásobováním mužstva.
Velké rozčilení zmocnilo se obyvatel-
stva pro odpor řeckých střele-
ckých oddílů proti další službě
ve zbrani. Vojáci chtějí buď do pole na
nepřítele, nebo domů. Za hlučných projevů.
za kterých padlo mnoho výstřelů, procházeli
ulicemi, chystajíce se vniknouti do domů.
Pokoj obnoven teprve, když vy-
dán armádní rozkaz, aby vojsko
bylo propuštěno. Řecké úřady tajt
bedlivě tuto přihodu.
Bulhar
Köln
Ziga
Turek
Marika
Bouře
Kolín
11
article
Situnce Albanska.
Situnce Albanska.
Z Londýna, 24. září. („Zeit“.) Situacev
Albansku posuzuje se velmi znepokojivě. Ně-
které listy tvrdí, že Srbsko a Řecko v tajné
dohodě agitují v Albanii, aby vyvolaly nepo-
koje. Naproti tomu dohodlo se prý Rakousko
Uhersko a Bulharsko na společném postupu
a také Italie byla by eventuelně nucena pro
vésti námořní demonstraci v řeckých vodách
kdyby Řecko setrvalo na svých požadavcích.
Obecné povstání albanského obyvatelstva
v Srbsku?
Z Bělehradu, 24. září. Albanské obyvatel
stvo na srbských územích staví se po bok Al
bancům. Připravuje se všeobecné povstání al
banského obyvatelstva na srbských územích
Také Arnauti blíží se již městu Struze, kd
panuje strach, aby ho nedobyli. Jistý minist
prohlásil, že ve 3 dnech přibudou srbské po-
sily a v 10 dnech povstání, kterému se přiklá-
dá přílišný význam, bude potlačeno. Běle-
hradské noviny vyzývají vládu, aby netolik
Situacev
Al
Londýn
Srbsko
Řecko
Albánie
Rakousko
Bulharsko
Bělehrad
Struga
Italia
12
article
povstání potlačila, nýbrž aby i obsadila Al
banii.
Essad má prý víc nepřátel než přátel.
Z Vídně, 24. záři. Ve střední Albanii jsou
požadavky Essada paše podporovány městy
Dračí, Tyranem, Krojí, Beratem, Kanejí a El-
basanem. Katolíci v těchto městech chovaj
se k požadavkům Essada odmítavě. Severn
Albanie odmítá jakýkoliv společný postup
ním a u Malisorů je neoblíben. Ve Valoně u-
dály se velké demonstrace proti Essadu, kte-
rých účastnili se i odpůrci zatímné vlády. Vlá-
da chce s Essadem jednati — jak se proslýchá
— aby v zemi docílena byla jednota.
Drinská divíse na albanské hranici.
Z Bělehradu, 24. září. (K. k.) Pro operace
proti Albancům byla královským ukazem z
pluků zřízena zvláštní divíse, nazvaná drin-
skou divisí. Příslušné pluky jsou již na pocho-
du k albanským hranicím.
Šarvátka Bulharů se srbskými vojáky a ture-
ckými bašibozuky.
Ze Sofije, 24. září. [Ag. tel. bulg.) Na bul-
harské pohraniční stráže u vsi Vladoveů
a Riče v okresu strumickém byl učiněn útol
srbskými vojáky a tureckými bašibozuky. Pře
střelka trvala několik hodin
Essad
Bulhar
Vladove
Vídeň
Albánie
Berat
Valona
Bělehrad
Albanec
14
article
Z Berlína 24. září. Zde je domněnka, že
události v Bělehradě jsou přehnány nervositou,
poněvadž Rakousko-Uhersko a Italie až do
této chvíle zachovávají k albanským událostem
určitou zdrželivost. Arciť dlužno konstatovati
že déle trvající nebo dokonce trvalé obsazen
albanského území srbským vojskem nedojde
žádné velmoci schválení.
Záležitost církevních statků mohamedánských
v postoupeném území.
Z Cařihradu, 24. září. (K. k.) Dle infor-
mací z tureckého pramene o otázce církev-
ních statků mohamedánských, která skytala
ještě obtíže, rozdělila Porta tyto slatky do
tří kategorií: 1. Statky, které jsou věnovány
klášterům v postoupených krajích. Tyto
budou spravovány mohamedánskými obcemi.
2. Statky, které jsou určeny na zbožné na-
dace v Turecku. Porta navrhuje kapitaliso-
vání jejich příjmů, což by vyneslo značný
obnos. Statky kraje gumuldžinského samy
by vynesly asi 19 mil. fr. 3. Statky bez
příjmů. Tyto budou i nadále podlehati tu-
reckému ministerstvu církevních statků.
Porta chce uzavříti s Řeckem o cir-
kevním zboží stejnou dohodu. Řecko všal
se zdráhá na to přistoupiti.
Port
Berlín
Bělehrad
RakouskoUhersko
Cařihrad
Turecko
Řecko
Italia
15
article
Vídeňské porady
Vídeňské porady
s místodržitelem kn. Thunem o če-
ských a s Poláky a drem. Levickým
o věcech haličských.
Thun
Polák
16
article
Z Vídně, 24. září.
Vídeň
17
article
(Zvl. tel. zpráva „Nár. Listů“)
Po celý den trvala porada m.-p. hrab
Stürgkha a ministra vnitra svob. p. Heinolda
s místodržítelem král. Českého kn. Thunem
o situaci v Čechách a o průpravách pro no-
vé české jednání vyrovnací. Dopo-
ledne i odpoledne rokovali oba jmenovaní čle-
nové kabinetu se chefem politické správy
král. Českém, avšak porada nebyla skoncová-
na. Kn. Thun zůstane zde a zejtra bude v jed-
nání pokračováno.
Stürgkh
Heinold
Thun
Čechy
18
article
V drobném prodejle
ranní čísle o sobě . . za sh
vačerni
. . za dk
Ve fliálkách na venkovš.
ranní čislo
večerní .
lnseráty
platí se hotově napřod.
Předplacaní a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se táž
rodakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů
Rukopisy se novracoj
19
article
Hlavní zájem věnován jest způsobu, jakým
by se nové koníerence česko-ně-
mecké zahájily, neboť po té stránce není
ještě rozhodnuto ani pokud se týká termínu,
ani pokud se týká složení konference. Podobá
se však, že zejtra bude již o tom usneseno.
Včerejší audience ministra dra. Hochen-
burgra uvádí se v souvislost s vyrovnaci
akcí a dodává se, že je tento plán: Napřed
probere se všechen materiál po stránce osobu
i po stránce věcné jednotlivými resortními
ministry, svob. p. Heinoldem, drem. ryt. Ho-
chenburgrem s m.-p. hr. Stürgkhem, potom bu-
dou míti všichni členové kabinetu, kteří jsou
při vyrovnávací akci v král. Českém účastní,
poradu společnou. Pak teprve dostane se vše-
chno do ministerské rady.
Heinold
doktor
Stürgkh
20
article
Dnes přibyli sem členové parlamentní k o-
mise Kola polského, zejtra přijede mí-
stodržitel dr. Kory to w ski a zemský maršá-
lek hr. Goluchowski. Protože hr. Stürgkh
je dopoledne zabaven kn. Thunem, dostaví se
k němu dr. Korytowski a Poláci teprv odpo-
ledne. Porady, které bude míti hr. Stürgkh,
svob. p. Heinold, min. financí ryt. Zaleski
min. krajan ryt. Dlugosz s polskými předáky
budou věnovány hlavně — ne-li výhradně —
státní akci k úlevě hospodářské tísně,
způsobené v král. haličském v krajích polských
i rusínských živelními pohromami. Šetřením,
které konaly politické úřady v zemi, bylo zji-
štěno, že bylo by třeba na 270 mil., ze kterých
by se věnovala větší část na vystavění silnic
a mostů. Záležeti bude také na tom, zajistiti
garancie státní pro akce úvěrové. Druhá věc,
kterou po případě bude se zabývati konference
vlády s důvěrníky polskými, jest otázka, ne-
bude-i možno, by se sestoupil nový zem ský
sněm haličský aspoň na několik dnů ke
krátkému zasedání povahy úvodní, ve kterém
toliko by se sněm ustavil a dosadil stálou ko-
mísi pro reformu zemského volebního řádu.
doktor
Kory
Goluchowský
Stürgkh
Thun
Korytowski
Polák
Zaleski
Dlugosz
21
article
Předseda rusínského klubu dr. Konst. Le-
vický včera sem příbyl a dostavil se k
m.-p. hr. Stürgkhoví, se kterým jednal výhrad-
ně o nouzové akci státní, kterou prohlásil
v dosavadních rozměrech pomalou a nedosta-
tečnou. Prosil chefa vlády, že minimum pro
pilnou a naléhavou pomoc činí 10 mil. M.p. hr.
Stürgkh ukázal k tomu, že v kabinetě již nyni
vykonány jsou průpravné práce vyšetřovacía
že akcí nouzovou zabývala se také minister-
ská rada. Prohlásil, že on sám a ministr financí
Zaleski oceňují úplně hospodářskou tíseňv
král. haličském a že konečné rozhodnutí ka-
binetu dopadne ve smyslu vydatné pomoci.
O poradě s kn. Thunem vydána tato t-
řadní zpráva:
Z Vídně, 24. září. (K. k.) M.-p. hr. Stürgkh
a ministr vnitra svob. p. Heinold měli dnes
dopoledne i odpoledne zevrubné porady s mí-
stodržitelem kn. Thunem-Hohensteinem, jenž
ráno přibyl do Vídně. Porady ty platily přípra-
vám pro dorozumivací akci v Čechách, jež má
býti podniknuta. V poradách, jež dnes nebyly
ukončeny, bude se zítra dopoledne pokračo-
vati.
doktor
Konst
Stürgkh
Zaleski
Thun
Heinold
Hohenstein
Vídeň
Čechy
22
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
„Německý zemský sněm“ pohřben
Velice prudkým a rozhodným způsobem
ozvali se proti tittovsko-reinigerovskému
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dra. Lad. Quise činnost v táborském
„Slavoji“ v r. 1865—7.
Podává dr. Čeněk Zibrt.
Zvěčnělý dr. Quis sestavil ve své knize
Kniha vzpomínek dojímavý obrázek své čin-
nosti studentské i spisovatelské. Podávám tu
některé další podrobnosti, jednak na základč
archivu studentského spolku Slavoj, darova
ného od dra. Quise do bibliotheky Musea krá
lovství Českého, jednak na základě dopisů, jež
dr. Quis mně zasílal, když jsem psal kulturně
historickou studii o studentských spolcích v
Praze v letech šedesátých.
Po čilém ruchu literárním, který se roz-
proudil na akademickém gymnasiu (a též na
české reálce) v Praze na počátku let padesá-
tých minulého století, nastala — aspoň na ve-
nek — asi desítiletá přestávka, když bylo
r. 1853 gymnasium poněmčeno. Psané časo-
pisy zanikly, kroužky literární se rozpadlya
to nejen pro vládní opatření, nýbrž i proto.
že nejvíce vynikající jejich účastníci G. Píle-
ger. Neruda, Hálek, Ladislav Čelakovský, Jan
Palacký a před nimi ještě Jos. Kolář, Edmund
Kaizl, Košin a j. ústav opustili, nastoupivše
studia universitní. Ale z ruchu toho vyšla po
málo letech družina májová, vyšlo obrození
české literatury, jak dr. Quis ve svých vzpo-
mínkách zevrubně líčí.
Když na sklonku druhé polovice let še-
desátých na akademickém gymnaslu vypučela
nová činnost literární (vzpomíná dr. Quis
listu podepsanému zaslaném), vznikly fajné
spolky: „Čechoslovan“, „Bratří literární“,
„Vltavan“, „Oreb“ a posléze, když členové
někdejší těchto spolků přešli většinou již na
vysoké učení, povstal sloučením „Vltavana“
a „Orebu“ spolek „Ruch“, který těsně před
pruskou válkou převzal vydávání bývalého
Mikovcova „Lumíru“, a jehož dědictvím jest
almánah „Ruch“ (1868) a bezprostřední jeho
pokračování „Almanah českého studentstva?
Quis
doktor
Zibrt
Neruda
Hálek
Čelakovský
Palacká
Kaizl
Košin
Čechoslovan
Mikovcův
Lumír
Praha
Slavoj
Vltavan
kniha vzpomínka
24
article
(1869). Členy společků těch byli mezi jinými
Jaromír Čelakovský, Em. Engel, Ivan Klicpe-
ra, Svatopluk Čech, Josef Sládek, Forchhein
a j. To byla po májové družině druhá gene-
race básnická, tvořící pokračování a v mno-
hém směru vyvrcholení i prohloubení snah
májistů. Tato nová generace, z níž opět bez-
prostředně vyšli „Lumíristé“, k nimž připojil
se Vrchlický, Zeyer a j., ovládala pak českou
literaturu téměř výhradně až do konce le
osmdesátých. Ruch tento neomezil se jen n
akádemické gymnasium a Prahu. Též na ven-
kovských středních školách vznikaly téměř
současně a jakoby podle úmluvy podobné spol-
ky literární. Vydávaly stejně psané časopisy
alba, almanachy a pod. Ačkoliv tato venkov-
ská sdružení nedosáhla té důležitosti jako
„Ruch“, bylo by přece jen nesprávné docela
přehlédnouti jejich činnost, jako na př. Luž-
ničana, Slavoje atd. Vždyť i ony daly české
literatuře mnohého pracovníka.
„Jest proto pro literární historii důle-
žito — (soudí dr. Quis v jiném dopise) — aby
probádány byly tyto nepatrné a zdánlivě bez-
významné začátky pečlivě a podrobně, nebo
jen tak možno porozuměti celému následují-
címu vývoji české literatury. Osvobození je-
jich ze zapomenutí a nepovšimnutí z archivu
soukromého budou zajisté vřele jen vítati
všichni, kdo se obírají dějinami českého pí
semnictví a naším kulturním vývojem v polo-
vici minulého století.
Čelakovský
em
Engel
Klicpe
Čo
Sládek
Forchhein
Vrchlický
Zeyer
doktor
Quis
Praha
Luže
Slavoj
25
article
Při příchodu do Tábora nenalezl prý Quie
mezi spolužáky valného zájmu pro literaturu;
spíše dostalo se mu, když o tom začal, odbytí
nebo dokonce výsměchu. (F v. Dr. Ladislav
Quis, Z venkova v letech ř lesátých. Květy
XXI. II. v Praze 1899, str. 2.) Ale již po roce
na počátku zimního běhu 1864 mohl se odvá-
žiti na vydávání psaného listu. Pokřtil je
„Zora“ a svěřil jeho opisování některému rea-
listovi. Zahájil jej úvodní sestinou, ale jinak
se již na obsah jeho dr. Quis nepamatujea
též neví, jak dlouho vycházel. Přispívatelů mě
velice málo, snad jen Steinochra, který z Ji-
hlavy přišel, pak realisty Václava Dvořáka.
u jehož rodičů Quis bydlel, a Františka No-
váka. Zatím přibylí do sexty táborského ústa-
vu z Jindřichova Hradce Bohuslav Čermák
Miroslav Krajník a počali od nového roku 1865
spolu s Aloisem Kotrbelcem za redakce A. J
Hofmana vydávati nový list „Lužnici“
Znenáhla přibližovali se i jiní a na sklon-
ku školního roku 1865 bylo studentů-literátů
již tolik, že se ještě před samými prázdninamí
sestoupili v literární spolek „Slavoj“, v němž
měly se pěstovati literární rozpravy a před-
nášky, učení se cizím jazykům, a který mě
vydávati na dále „Lužnici“.
Tento spolek vzpružil a sesílil mezi stu-
denty literární snahy. Stálá výměna náhledů
vzájemné posuzování prací, ke kterým i cti-
žádost i příkladem vzbuzená horlivost pobá
daly, nezůstaly bez prospěchu. Snad smím
bez neskromnosti tvrdíti (přiznává Quis), že
spolek ten aspoň, byť i v sebe menší míře.
příspěl poněkud ku pozdějšímu úspěchu mladé
generace v almanaších Ruchu i Almanachu
českého studentstva, jichž se čtyři z jeho čle-
nů zúčastnili, z nichž potom tři vystoupili sa-
mostatně v literatuře, František Brábek pak
vynikl jako překladatel z maďarské poesie.
doktor
Quis
Květa
Steinochr
Dvořák
František
Čermák
Krajník
Kotrbelec
A J Hofman
Brábek
Tábor
Praha
Jindřichov Hradec
Lužnice
český studentstvo
Zora
Slavoj
26
article
Musím podotknouti, že tento spolek našimi
profesory byl nejen mlčky trpěn, ale že mu
všichni upřímně přáli.
Z roztroušených zápisků r. 1865 vysvítá.
jak vznikalo sdružení „Slavoj“ v Táboře. Dne
15. července sešli se Krajník, Jakubíčka, Hoí-
man, Quis, Čermák, Kotrbelec, Steinocher
Lang. Dvořák a Novák. Chládek nebyl v Tá-
boře. Hatlák nepřišel, ale poslal volební lí-
stek. Za předsedu zvolen Krajník, za místo-
předsedu a jednatele Jakubička, za redaktora
Hofman, za prvního kritika Quis, za druhého
kritika B. Čermák, za pokladníka Novák.
Schůze řešila otázku budoucích stanov. Z
úda činného mohl býti přijat každý studujíc
vyšší než III. gymnasijní neb reálné třídy, „vy-
káže-li se několika výplody, svědčícími o jeho
vlohách“. Jednou za měsíc měl svolati před-
seda valnou schůzi. Za účel spolku stanoveno
vyhledávati a tužiti síly literárné jiných a tu-
žiti své. Též se překládá ze všech jazyků
hlavně slovanských. Údové se též zabývají ar
cheologií. Dne 1., 15. a 25. každého měsíce
vydá spolek jedno archové číslo časopisu. Za
měsíc bude jedna mimořádná schůze, kde kri-
tikové předloží práce údů a svoje kritiky a
ponavrhnou některé články do časopisu n
výběr redaktorovi. Výtečné práce dle dobro-
zdání kritiků schovati měl redaktor pro al-
manach, který chtěl spolek vydávati od roku
1867 každý druhý (třetí) rok o prázdninách.
Krajník
Jakubíček
Hoeman
Quis
Kotrbelec
Steinocher Lang
Dvořák
Novák
Chládek
Hatlák
Hofman
Tábor
Tá
Slavoj
27
article
Někteří údové uvolí se ostatním přednášeti
cizí některé jazyky a jiné předměty, jimiž by
tito mohlí v zájmu spolku působiti. Dovolí-l
to peněžité okolnosti, bude se odebírati po-
učný časopis. Předseda má na zřeteli trvání
zdar spolku. U něho se hlásí údové o slovo,
kdo chce mluviti. Má první slovo. Uzavře neb
odročí sezení a ustanoví spolu nejbližší schů-
zi. Jednatel jako tajemník předsedův, cere-
moniář spolku, řídí seznam všech údů, čte ná-
vrhy, píše protokol, předčítá korespondence
spolku se spolky jinými. Dává oběžník údům
vždy aspoň týden před schůzí. Redaktor vy-
bírá pro časopis a almanach vhodné příspěv-
ky, schválené od kritiky a od mimořádných
schůzí spolku. Kritikové posuzují práce údů
a svoje vzájemně a předloží vše mimořádné
schůzi. Ježto znají nejlépe, seč jest každý úd
korespondují se spolky jinými. Pokladník vy-
bírá od činných a přispívajících údů měsíční
příspěvek 10 krejcarů do pokladnice spolkové.
28
article
Vydává na útraty spolkové. Každý měsíc vyd
účty valné schůzi. Smí vypláceti jen na poukaz
předsedy nebo jednatele. Ve všem rozhodují
dvě třetiny hlasů přítomných. Každý nepořá-
dek se trestá, menší od předsedy, větší o
valné schůze. Tresty: pokárání soukromé o
předsedy i veřejné, pokuta peněžitá, zápověd
navštíviti schůze některé, vyvrhnutí ze spol-
ku. Kdo nezaplatí od 1.—5. každého měsíce
patřičně napřed, musí dáti 15 kr. Kdo vynechá
valnou schůzi, platí 3 kr. Kdo tříkráte do roka
vynechá valnou schůzi, bez dostatečné omlu-
vy, bude vyvržen. Kdo vystoupí ze škol, mo-
hou zůstati údy činnými, jsou-li literárně činní.
Nejsou-li činní, jsou údy čestnými. V kterém
městě bude většina zakládajících údů, tam
bude střed spolku a v ostatních místech bu-
dou jen filiálky. Údové i v časopise podepisují
se jmeny přijatými nebo šiframi, jichž však
nikdo nesmí měniti. Kdo žádá za vstup do
29
article
spolku, podá žádost písemně předsedovi, kte-
rouž pak jednatel předloží nejbližší schůzi.
Čestným údem může býti, kdo si získal zásluhy
hmotným nebo duševním podporováním litera-
tury neb umění. Spolek jest tajný a přísná
mlčelivost zaručena. Kdo nedá po třikráte bez
omluvy práce kritikům, budiž vyloučen.
Časopis spolkový pojmenován „Lužnice“
O jmenu spolkovém nemohli se studenti shod-
nouti. Jakubička, Quis, Kotrbelec a Steinocher
chtěli jmeno Tábor pro jeho významnost.
Krajník, Lang a Hofman hlasovali pro jmeno
Kotnov, protože začátkem roku 1865 již byli
založili spolek téhož jmena, jenž se však po-
zději rozpadl. Čermák samojediný hájil názvu:
Slovan. Podán byl také návrh na název spol-
kový: Perun, Řip, Choustník, Záboj nebo Slá-
voj. Konečně bylo přijato jmeno Slavoj.
Podle Quisova návrhu spolek zůstane po-
tud v tajnosti, že jen údové jeho a jiní spol-
kové o něm vědí. O schůzích mimořádných
(literárních) dozví se vždy jeden profesor.
Jakubičko
Quis
Kotrbelec
Steinocher
Krajník
Lang
Hofman
Kotnov
Perun
Záboj
Slý
Quisův
Lužnice
Tábor
Choustník
Slovan
Řip
Slavoj
30
article
Údové spolku jsou mezi sebou úzce zpřáteleni,
podporují se i mimo spolek a tykají si. Dne
16. července 1865 zavázal se předseda Krajník
údům a naopak čestným slovem a rukou dá-
ním, že budou stanov co nejpečlivěji šetřitia
jimi se říditi. Potvrdili to také svými podpisy.
Další schůze obírají se otázkou, bude-li
se časopis „Lužnice“ ilustrovati, aby každé
třetí číslo mělo žertovnou přílohu a aby se
tam též rebusy pěstovaly. Písaři „Lužnice“
platil se honorář 10 kr. Rozdělili si také čle-
nové práci na prázdniny, aby prý na jednom
směru silami neplýtvali. Krajník slíbil novely.
básně a dramata. Jakubička: básně, něco hu-
moristického nebo satirického. Quis: cestopis
zábavný, spis o prosodii české, básně. Novák:
básně, cestopis zábavný, ilustrace. Hofman:
něco žertovného a filologického atd. Jak bu-
deme básniti? Antické verše v časomíře, nově
v přízvuku. K návrhu Quisovu dali se členové
fotografovati (fotografie přiložena a zasluho-
vala by, aby byla reprodukována). Roku 1866
přednášeli někteří členové údům ostatním pol-
štinu, ruštinu, frančinu a těsnopís.
Krajník
Písař
Quis
Novák
Hofman
Quisův
Lužnice