3
masthead
9. června 1903.
5
article
i liberální „Slov. Narod“, jenž zaznamenává
s podivením, že Němci, aby dosáhli svého účelu.
neváhají pracovati za zády liberálů i pro kleri-
kály a končí svou úvahu slovy: „Takové jednán
činí dojem, že Němci neprovádějí politiku upřím-
nou. Naše opportunní politika nepřináší nám toho
ovoce, jehož bychom se směli nadíti. Při tom
padá na nás odium svazku s Němei.
Zisk, jejž my máme z toho svazku, je nepo-
měrný, a mimo to zneužívají Němci našeho spo-
jenství na úkor naší državy. Všeto nás nut
ku přemýšlení.“ A právem, dodáváme my
Těžké ztráty, jež slovinský národ v poslední době
utrpěl v Korutanech, měly by přesvědčiti bratry
Slovince o nezbytnosti jakéhosi modu vivendi
mezi oběma národními stranami, neboť z jejich
sporů budou kořistiti vždy jen Němci.
Z Vídně, 7. června. (K nepokojům
v Chorvatsku.) Redaktor křesťansko sociál-
ního »Národn. Hlasu«, Hinko Sirovatka, jenž
prchl ze Záhřeba, aby se vyhnul bánově zvůl
a jehož bánovi slídiči hledají po všech rakou
ských městech, sděluje redakci »Zeitu«, že se
nachází ve Švýcarsku, kdež se zdrží tak dlouho.
až tam vykoná svůj úkol, načež prý se opěo
vráti do vlasti.
Z Pešti, 6. června. (První národně-
rumunský poslanec.) Při dnešní dopl-
ňovací volbě do uherského sněmu v okrese
doberském zvolen na místo, uprázdněné úmrtím
liberála Lazara, rumunský národní kandidát
advokát Anrel Vlad většinou 47 hlasů prot
vládnímu liberálovi Belovi Farkaší. Aurel Vlad
bude po dlouhých letech opět prvý národně-
rumunský poslanec v uherské sněmovně, nebot
Rumuni i za posledních všeobecných sněmov
ních voleb provozovali ještě politiku passivní.
Němec
Slovinec
Hinko Sirovatka
Lazar
Bela
Vlad
Rumun
Korutany
Vídeň
Chorvatsko
Záhřeb
Švýcarsko
Pešť
uherský sněmovna
6
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 8. června.
Jesnité v Německu.
Německá jesuitská provincie má dle stati-
stiky z počátku r. 1903 celkem 1430 členů
sice: 594 kněze, 401 scholastika, t. j. studu-
jící filosofle a theologie a 434 laiky. Z počtu
tohoto dlelo na zahraničních missiích 669 je-
suitů a sice 296 v severní Americe, 152 v Bra-
silii (Rio Grande do Sul), 110 v Indii, 66
v missilch na severu Evropy, 29 v Čile a 14
na Zambesi. Z ostalních jest 511 v Hollandsku,
153 ve Vorarlberku, 42 v Lucembursku a zby
tek zabývá se většinou duchovní výchovou
Němců v cizině, zvláště v Římě, Paříži, Lon
dýně, Antverpách, Míláně, Janově, Marseillu atd
Dle výpočtů ultramontanních časopisů má je-
suitský řád k disposici na 200 kněží, které by
po zrušení § 2. zákona o jesuitech vrhl do
Německa. Pro začátek podotýkají »Hamburger
Nachrichten«, že by to stačilo, avšak statistika
řádu dokazuje, že jesnité mají větší zálohy.
Řád dle vlastní své statistiky měl ke konci roku
1902 15.231 člena, z niehž bylo 6743 kněží,
4542 scholastikové a 3946 laíků.
Zambesi
Němec
Lon
Praha
Německo
severní Amerika
Rio
Sula
Indie
Evropa
Vorarlberk
Lucembursko
Řím
Paříž
Antverpy
Janov
Marseille
kněz
7
article
Města a obce moravské pro sestát
nění severní dráhy.
V Prostějově, 7. června.
(Dokončení.)
Po poslanci V. Hrubém ujal se slova r
ferent poslance dr. V. Perek. Pravil, že Mo
rava jest zemí neutuchajícího boje o kulfurní
národní, politické i hospodářské zájmy národ
českého. I nynější zápas za sestátnění dráh se
verní, státní a severozápadní hluboce se dolýká
Moravy; jsouť všechny tři dráhy hlavními tep
nami země. Jako vždy, tak i zde staví se prol
nám dva mocní činitelé: vláda a Němci a oba
čini z otázky hospodářské otázku politickou. My
v zájmu země i celé říše proti vládě i Němc ům
naléháme, aby náš stát z důvodů strannických
nečinil monstrositu: všechny říše sousední se
státňují dráhy, aby mohly v zájmu svého oby
vatelstva ovládati dopravu, u nás vláda na téže
cestě zastavuje se právě nyní, kdy jedná se o trati
nejvýznamnější a výnosné. Poukazy, vlastně
výmluvy ministra železnie, že by výkup byl nyní
příliš drahým, jsou jednostranné, neboť každého
roku vyplývají z dopravní politiky soukromých
dráh pro občanstvo naše takové újmy, které
daleko by vyvážily ono plus, jež by se snad
nyní musilo za výkup vyplatiti. Před 18 léty
dobře to pociťovali Němci sami a německé ob
chodní komory a úsilně domáhali se sestátněn
severní dráhy, proti němuž se nyní vzpírají.
V Hrubý
doktor
V Perek
Němec
Prostějov
Morava
8
article
Smlouvou tehdáž učiněnou dána možnost dráhu
vykoupiti kdykoliv po 1. lednu 1103. Toť právní
základ výkupu. Ale jest pro sestátnění též zá
klad hospodářský. Severní dráha utlačuje kraje
naše nestejností svých tarifů, které na tralíeh
pobočních jsou až o 20 proc. vyšší, nežli na
trati hlavní; tím trpí naše menší česká města
ve prospěch velkoprůmyslu vídeňského a ostrav
ského. Hůře působí nejednotnost tarifů na růz-
ných soukromých dráhách, Moravou problhají
cích; jsou nepřehledné a drahé, připojení dráhy
na dráhu špatné a sice úmyslně, vlak jedné
dráhy na totéž nádraží přijíždí úmyslně o něco
později, když už vlak z nádraži odjel a cestu
jící musí při přestupu čekati celá půldne a noci
Morava
9
article
Jizdní řády a tarify severní dráby jsou
sestaveny jen pro větší zisk akcionářů, nikoliv
ve veřejném zájmu dopravy. Spojení měst ve-
spolek jest nedokonalé, za to se jen hledí, aby
bylo dobré osobní spojení s Vídní, tam aby vše
tihlo, tam aby celá Morava nakupovala. Za to
tarify nákladní do Vídně jsou takové, že Morava
bohatá plodinami a potravinami nemůže ve Vídni
konkurovati s alpskými zeměmi. Dráha, jež tyje
z Moravy, ochuzuje ji; moravským živnostní-
kům neposkytne ani nejmenšího výdělku, vše si
obstarává jinde, zejmena ve Vídni a přímo též
své zřízence na vzdálených tratích poukazuje,
aby si potřeby své hradili ve Vídni u konsumů
dráhou zřízených. Takovéto ziskuchtivé stano-
visko dráhy jest tím zhoubnější, jelikož Uhry
právé dopravní politikou svou nám nejvíce škod
v bezprostředním sousedství Moravy. Z důvodů
těchto protestuje lid náš proti tomu, aby se
sestátnění sev. dráhy stalo odvislým od souhlasu
Němců. Dost již se nalichvařilo s našimi právy
národními, kulturními, politickými; nyní lid se
musí ozvati rozhodně proti tomu, aby se také
lichvařilo s jeho životními zájmy hospodář-
skými. (Hlučný souhlas.)
Posl. dr. bar. Pražák jménem menšiny
v obchodní komoře brněnské projevuje úplný
souhlas s akci města Prostějova a poukazuje
že z týchž důvodů také podán byl minoritní
návrh v komoře brněnské.
Uher
Němec
Posl
doktor
bar
Vídeň
Morava
Prostějov
10
article
Pan dr. Palkovský z Mor. Ostravy vy
stupuje jako zástupce kraje, v němž severn
dráha nejhůře řádi, vyssávajíc jej bezohledně
Dodávky své zadává cizineům třeba dražším
českému živnostníku nedá ani šroubek utáhnouti.
Ač tyje z našich krajů, vylučuje naše lidi úplně
ze svých služeb; raději povolává židovské lékaře
z Haliče a z Vídně, jen ne člověka z našeho
kraje. V Přivoze vydržuje celé oddělení svých
úřadů, které nic jiného nečiní, než se starajío
poněmčovací agitaci v celé pánvi ostravské.
doktor
Palkovský
Mor
Ostrava
Halič
Vídeň
11
article
Vystupujíc úplně bezohledně udržuje celý kraj
tuhé odvislosti, čehož využitkuje k účelům germa-
nisačním. Při sestátnění třeba toho dbáti, aby
byla sestátněna nejen celá trať, nýbrž i mon-
tanní majetek její, sice dosavadní správa dráhy
bude pánem kraje n šeho i nadále.
Kom. rada Špaček kritisuje ostře jed
nání německých obchodních komor, které mají
zastupovati hospodářské zájmy obchodnictva
živnostnictva, ale nepokrytě dávají před tím před
nost nacionálním snahám německým. Česká men-
šina v komoře olomoucké, chráníe zájmy ob-
chodu a průmyslu, byla bezohledně přehlasována
a proto musí obchodnietvo i průmyslnictvo české
samorázně se prohlásiti pro sestátnění oprot
většině komorní.
Správce kolínské továrny na cikorii pan
Votruba uvádí doklady, jak jest obehodnictvo
na vedlejších tratích severní dráhy soustavně
poškozováno a se stanoviska čistě obchodnih
projevuje souhlas se sestátněním této dráhy.
Továrník inž. dr. Kovařík z Prostějova
ukazuje, jak se stejnou důslednosti provádí se-
verní dráha germanisaci krajů našich i hospo-
dářské vyssávání jejich. Obojí moment dlužn
stejně důrazně vytknouti. Z téch důvodů navrhl
resoluci, kterou uveřejnili jsme již ve vče-
rejším čísle a navrhl dále, aby městské radě
v Prostějově bylo uloženo, aby ji sdělila při-
slušným kruhům poslaneckým i vládním.
Resoluce byla jednohlasně schválena.
Předseda slibuje, že návrhu p. dra. Kova-
říka vyhovi a sděluje, že došla řada telegra-
fiekých i písemných souhlasů ze vzdáleného
Slezska i z Moravy (z Holešova, Děhylova
Štítiny u Opavy, z Tlumačova, od posl. Kob
zíka atd.); konče pak schůzi vyjadřuje potěšen
své nad shodou, jež veškeré účastníky schůze
ovládala a která jest zárukou, že všechny kruhy
naše proniknuty jsou porozuměním pro hospo-
dářský a národní význam této otázky.
Votruba
Ing
doktor
Kovařík
Prostějov
Slezsko
Morava
Holešov
Děhylov Štítina
Opava
Tlumačov
Kovo
12
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
svolán Byl na včerejší odpoledne do velké zasedací
síně staroměstské radnice k šesté řádné schůzi. Na je-
jím jednacím pořadu nalézalo se plného půl sta před
mětů. V posledním okamžiku program byl ještě o dva
odstavce rozmnožen a k vůli těmto dvěma odstavcům
včera odpoledne městská rada konala mimořádnou
schůzi. Jednalo se o prodej staveniště a o uskutečnění
nové assanační výpůjčky.
Schůzi zahájil o 1/45. hod. odpol. náměstek p. dr
Groš. Lože a galerie slabě navštíveny.
Po schválení protokolu o minulé schůzi sboru
předsedající náměstek p. dr. Groš věnoval vřelou vzpo-
mínku zesnulému bývalému starostovi král. hlav
města Prahy Emiliánu ryl. Skramlíkovi, vylíčil jeh
zásluhy o rozkvět města a provolal čest jeho památce
Projev ten členové sboru vyslechli stojíce a pan ná-
městek dr. Groš dal ho zapsati do protokolu o schůzi
K dotazu přihlásil se ob. st. p. Kasalický: Pře
několika dny bylo obyvatelstvo pražské překvapeno
zprávou o tom, že se v assanační čtvrti sv.- vojtěšské
stala paname, Mnozí pánové neměli příležitosti o věc-
přesvědčiti se tak, jak se skutečně udála a proto žádá
náměstka p. dra. Groše, aby v té příčině dal vysvě-
tlení.
Groš
doktor
Emilián
Skramlík
svatý
Praha
13
article
Předsedající náměstek p. dr. Groš odpověděl-
Vítám dotaz učiněný v této věci, poněvadž je tím dána
možnost presidiu, aby sdělilo s veřejností pravý stav
věci, kdyby snad ještě nyní byl někdo, kdo by měl
za to, že při jednání o prodej pozemků v novoměst-
ském obvodu assanačním rada městská z toho dů-
vodu, že jedním z kupců byl člen tohoto sboru, jednání
s ním vedla takovým způsobem, že tím obec poško-
zena byla o značnou sumu. Vím, že by kruhy, kterým
žde jen o to, aby mohly rozšiřovati pověsti o různých
„panamách“ v obci, neuspokojí se ani podrobným,
číselnými daty opatřeným vyvrácením, neboť jim jde
jen a pouze o to, aby sensačními zprávami uváděly
na sebe pozornost, aby veřejnost nezapomněla, že
ještě existují. (Souhlas.) Ale těm kruhům nevěnuje
presidium svoji odpověď, nýbrž pouze občanstvu, při-
hlížejícímu k věci spravedlivě a bez zvláštních zá-
myslů. Presidium totiž rádo uznává, že poplatnictye
a občanstvo král. hlav. města Prahy má nepopíratelné
právo, aby zvědělo, jak se vede správa obce, této kor-
poraci svěřená a rádo sdělí s veřejností také ve pří-
čině prodeje pozemků v novoměstském obvodu assa-
načním, jakým způsobem prodej tento byl prováděn
aby bylo zřejmo, že městská rada při prodeji tomto
počínala si tak, jak toho žádal zájem obce. Parcelly
č. 3 a 4 v bloku XXXVII. byly prodány obec. st.p
staviteli Ant. Novotnému z toho důvodu, že nabídí
za tyto pozemky nejvyšší sumu ze všech uchazečů
doktor
Groš
Antonín
Novotný
Praha
14
article
Po zadání pozemků nastaly různé neshody mezi stra-
nami, zejmena pak žádal p. Novolný, aby se rozší-
říla ulice Vojtěšská tak, aby bylo lze stavěti domy čtyř
patrové místo ujednaných domů třípatrových, žádal
jisté úlevy při placení úroků z nedoplatku ceny trhové
a byla provedena s ním celá řada jednání, jež zdržo-
vala postup prací assanačních, při nichž však rada
městská setrvala při původním stanovisku svém a ne-
povolila dodatečných změn původních ujednání. Ko-
nečně žádal pan Novotný, aby se mu povolila úprava
staveniště tak, aby místo 2 domů směl stavěti domy
tři a při této navrženě úpravě forma stavenišť se utvá
řila tak, že ve prostřed bloku ubyl od stavenišť pro
daných díl ve výměře asi 20 čtver. sáhů. Rada městsk
provádějíc úpravu stavenišť sborem v aproximativní
výměře prodaných svolila k této úpravě, poněvadz
Novotná
ko
15
article
ani stavbou tří domů místo dvou ani nepatrným zmen-
šením stavenišť zájem obce nijak nebyl dotčen. Zbyl
plocha přidána byla prostě k parcellám sousedicím
k jichž vhodné úpravě přispěla a cena, které za tento
díl pozemku se docílilo, byla vyšší nežli cena, za kte-
rou pozemek panu Novotnému byl prodán, takže obe
nejen neutrpěla žádné škody, ale měla dokonce z pro-
vedené úpravy zisk. Jsou zcela neoprávněny výtky
činěné starostovi, že měl zastaviti usnesení rady měst-
ské, nebot, kdyby tak býval starosta učinil, byl by sám
zastavením usnesení obec poškodil. Ačkoli presidiu
tento stav věci byl znám, nařídil přece starosta z krajní
opatrnosti, aby bylo provedene vyšetření věci mari-
strátním radou p. drem. Růžičkou, aby se zjistilo, zdal
průběhem uvedených jednání se nepřihodilo něco, př
čemž by bývala zanedbána povinná péče obecnic
orgánů. Dle výsledku tohoto šetření radě městské sdě-
leného nelze vytknouti žádnému ze zúčaslněných orgá-
nů, že by býval porušil neb zanedbal svoji povinnost
(Souhlas.)
Ob. st. p. Březnovský pravil, že vyhověl pozván
a dostavil se do schůze, v níž bylo jednáno o „assa-
nační panamě“. V této schůzi bylo vytýkáno, že do
6 měsíců po uzavřené koupi nebyla smlouva vtělena
do pozemkových knih. V zápisu bylo zapsáno zúročení
414% místo 434 %. Dále se kladlo za vinu, že k
smlouvě v pozemkových knihách není přiložen plánek
Řečník podotkl, že při celé této záležitosti p. Novotný
zajisté ke škodě nepřišel
Referent mag rada p. dr. Steln odpověděl, že po-
volení změny staveniště ze dvou míst na tři není žád-
nou zvláštní ochotou, neboť provádí se také jiným sta-
vebníkům. Že pyl zápis do knih proveden později, nen
žádnou škodou pro obec. Zápis děje se v zájmu strany
Novotný
Růžička
Březnovská
Novotná
doktor
Steln
Ob
rada město
16
article
a nikoli v zájmu obce. Také okolnost s plánem je vy
světlena. Kdo zná tabulární řízení ví, že zbytečné li-
stiny se od založení u soudu odkládají. A touto zby-
tečnou listinou byl v tom případě plán, který pánové
ve spisech pohřešují. Plán obsahoval znázornění po-
zemku se dvěma stavebními místy a ve skutečnost
byla to mísla tři.
Ob. st. pan Koubsk upozorňoval na tu okolnost
že zastupitelstva v předměstích pečují o zájmy svých
řemeslníků. Doporučuje proto, aby při prodeji staveb-
ních míst dáno bylo stavebníkům za podmínku, že
při provádění stavby musí použit spolupůsobení jen
pražských řemeslníků. Návrh tento byl dostatečně pod
porován o odkázán radě městské.
Ob. st. pan dr. Schari uvádí, že již před delší do
bou sbor obecních starších schválil náklad na zřízen
elektrického osvětlení v Mikulášské třídě na Starém
městě. Poněvadž doposud nebylo provedeno, urguje
uskutečnění tohoto osvětlení
Předsedající náměstek p. dr. Grož v této záležitos
odpovídá, že uskutečnění tohoto projektu narazilo na
nepředvídané překážky. Obloukové lampy měly být
zavěšeny na lanech, upevněných v průčelích domů
Majitelé dotyčných domů podali proti tomu ohražen
a žádali starostu, aby provedení takových lan ne
připustil. Nezbylo tedy nic jiného, než provést vypra
cování nového projeklu železnými stojany
Předseda správní rady elektrických podniků p
cís. r. Jahn slíbil, že vypracování projektu stožáro
brzo bude skončeno.
Ob. starší p. dr. Jeřábek přimlouval se za to, aby
bylo domáháno se přímého rychlíkového spojení s Mo
ravou, Slezskem a Haličí v zájmu zvětšení návštěvy
ruských hostí do Prahy. Doporučuje, aby tuto akci pod
porovala také města Česká Třebová, Přerov, Ostrava
a Bohumín. Návrh přikázán městské radě.
Koubsk
doktor
Schari
Grož
Jahn
Jeřábek
Ob
Slezsko
Halič
Praha
Český Třebová
Přerov
Ostrava
Bohumín
17
article
Ob. st. p. Subrt doporučoval, aby se na prospěcl
Prahy působilo stále v zahraničných listech. Zmíni
se o existenci česko-francouzské korrespondence
pravil, neprávem, že je tříštěním sil, fedruje-li se tako
jiná korrespondence. Poněvadž názory pana řečníka
zřejmě čelily proti mnohoslibné akci na založení slo-
vanské tiskové kanceláře, pomíjíme jeho vývodů. Řeč-
ník dále zmínil se o záležitosti pozvání městské rady
ke slavnosti města Petrohradu a přeje si, aby pra
příště nebylo zanedbáno takové příležitosti, kdy se mů-
že Praha representovati. Nezúčastnění při slavnosti
považuje řečník za chybu nejen obecní, ale i velikou
chybu národní. Výmluva na nedostatek času není
správna a vyžadovala toho slušnost, aby naše depu
tace do Petrohradu se byla vypravila.
Subrt
Ob
Praha
Petrohrad
18
article
Záležitost tato zavdala podnět k obšírnější roz-
pravě. Oh. st. pan Prášek pravil, že v městské radě
byl to p. dr. Baštýř, který s takovou vehemencí zastá-
val názor, že vypravení deputace do Petrohradu nen
potřebně a on také s tímto názorem zvítězil. Není te
však šťastnou průpravou pro všeslovanskou výstavu
v Petrohradě! Vypravovalo se, že pozvání ke slavnost
bylo v jazyku německém a že bylo nedostatečně vy-
praveno. Toto tvrzení prostě není pravdivě. Úprava
pozvání je naprosto slušná, má znak Petrohradu a je
sepsáno v jazyku ruském; starosta pražský dostai
pozvání s francouzskou adresou. Že pozvání přišlo
přes Vídeň, je pochopitelno, poněvadž to je diplomati-
cká cesta. Řečník přečell dotyčně pozvání ke slavnosti
založení města Petrohradu ve dnech 26.—29. května
a zmínil se o projevu poslanců Březnovského a dra
Baxy, aby se Praha slavnosti zůčastnila. Vypravení
deputace bylo důležilé po stránce národní i národo-
hospodářské proti rozmáhajícímu se prušáctví. Řečník
táže se, zda presidium v budoucnosti chce záležitostí
podobné vyříditi ve schůzi celého sboru s přibližným
rozpočtem nákladů.
Prášek
doktor
Baštýř
Březnovský
Baxa
Petrohrad
Vídeň
Praha
19
article
M. rada p. dr. Baštýř uvádí, že v radě městsk
návrh na nevypravení depulace do Petrohradu by
přijat 11 proti 6 hlasům. Mezi těmi 11 byli přislušníc
obou stran a řečník pokládá to za zvláštní pozornost,
že zrovna jeho p. Prášek se dotkl. Důvody k tomuto
usnesení nebyly nikterak politické. Když se měla Praha
při slavnosti důstojně representovati, bylo k lomu za-
potřebí jistého času a k opatření daru času bylo málo
Program slavnosti byl rozpočten pouze na jediný den
a k vůli tomu věru nestálo ani za to, podniknout da-
lekou tu cestu. Myslím, že budeme mít vhodnější pří-
ležitost, osvědčiti svoje sympatie k Rusku. Obec praž
ská má přispěti k uspořádání všeslovanské výstavy
a pro subvenci na tu bude htasovati s radostí. Hlečník
končil zmínkou, v níž vyslovil obavu, že represenituce
pražská nebyla by se těšila těm ohledům, jaké by
přináležely, poněvadž slavnost pořádal ministr, který
se chlubil, že je německého původu
Ob. st. pan Březnovský žádal, aby se zanechal
tohoto zbytečného hájení očerňováním ruských po
měrů a pravil, že odmítnutí vypravení depulace velice
trapně působilo ve veřejnosti. Doporučoval, aby měst
ské radě petrohradské byl zasláh opětný přípis.
doktor
Baštýř
Prášek
Březnovská
Petrohrad
Praha
Rusko
Ob
20
article
M. r. p. dr. Pinkas podotkl, že pohnutkou k usne-
sení rady městské byl jen důvod nedostatku času
žádné jiné obavy, o nichž se zmínil p. dr. Baštý
(Souhlas)
Debata tím ukončena a projevené návrhy přiká
zány městské radě
Ob. st. p. dr. Vlček žádal, aby se příště volné ná
vrhy nechaly na konec schůze a dříve aby byl vyřízer
jednací pořad. (Pan Březnovský: Proč pořádát-
schůze tak zřídka?)
M. r. pan Zikan žádal, aby bylo urychleno pro
vedení opravy volebního řádu obce pražské. Návrl
ten leží u zemského výboru, který má být požádán
aby jej předložil sněmu král. českého.
Pan dr. Groš slíbil, že žádost tu přednese v porad
presidia.
Přistupuje se k jednání o programu.
K návrhu rady městské usneseno, aby uzavřen
byla se Zemskou bankou král. českého assanační vý
půjčka ve výši 10 mill. korun. K věci promluvili pp
Kasalický a dr. Scharf.
Schváleny byly následující návrhy: na za
koupení usedlosti „Rokosky“ v Lihni za 50.000 Ko
okresního výboru v Karlíně; na zakoupení domu č
49—VI. od M. a K. Zechnerových za 30.000 K za úče
lem rozšíření komunikací; na povolení nákladu 5000
na provedení kanalisace v ulici na Maninách v Hole-
šovicích; na prodej pozemku č. kat. 202 na Vyšehrade
ve výměře 44 čtver. sáhů p. Janu Vildovi po 165
za 1 čtver. sáh; povolen náklad 3200 K na proveden
kanalisace v ulici „u Kapličky“ v Holešovicích. Po
volen byl náklad 110.000 K na provedení kanalisace
v prodloužené třídě Mikulášské.
doktor
Pinkas
Baštý
Vlček
Březnovská
Zikan
Groš
Scharf
K Zechnerův
Vild
Rokoska
Karlín
Maniny
Vyšehrad
Holešovice
městský rada Ob
21
article
Schválena byla smlouva s erárem ve příčině uží-
vání ploch uličních ke stavbě a provozování přístavn
dráhy v Holešovicích.
Následovala k vyřízení řada návrhů na prode
pozemků assanačních.
Ob. st. p. Bíemovský s rozhořčenímí vylkl, ž
referent o těchto záležitoslech „majitel assanacep
dr. Stein odešel, aniž se omluvil a chvátal na loď, aby
nezmeškal cestu na letní byt“. Tuto nešetrnost řečníl
konstatoval a žádal předsedajícího náměstka p. inž
Neuberta, aby ji dal vyšetřit.
Schválen byl návrh, aby nadání Jana Novotného
na ubytování chudých, v neštěstí upadnuvších praž
ských rodin měšťanských, prodán byl obecní pozemel
č. kat. 507 v Holešovicích ve výměře 788 čtver. sáhů
po 30 K. — Dále schválen návrh, aby prodáno bylo
obchodnickému spolku „Merkur“ staveniště čp. 7 ve
30. asanačním obvodu ve výměře 214 čtver. sáhů z
130.000 K. — V assanačním obvodu u sv. Vojtěch
prodán pozemek ve výměře 127 čtv. sáhů p. Jos. Šul-
covi po 480 K. — Schválen návrh na prodej staveništo
v rozměru 159 čtver. sáhů v tomtéž obvodu p. MUDru
Jarosl. Frantovi po 520 K. Schválen byl návrh, aby
ke zvělšení staveniště č. 8 v ass. obvodu sv.-vojt. byla
arch. p. M. Blechovi prodána plocha ve výměře 19
čtver. sáhů po 480 K.
Tělocvičné jednotě Sokol—VIII. prominuta třetí
anuita v obnosu 290 K. Pro živnostenský soud najaty
místnosti v domě čp. 416—I. v Platýze na dobu 6 le
za roční nájemné 6400 K a poplatek z nájemného.
Bíemovský
doktor
Stein
Neubert
Novotný
svatý . Vojtěch
Mudra Jarosl
Franta
M Blech
Holešovice
Ob
Platýz
Sokol — VIII
živnostenský soud
22
article
Po přímluvě pp. Tereby, Jirouska, Březnovského
a Kasalického povolen příspěvek 6300 K na oslav
50letého trvání hasičského sboru a sjezdu slovanského
hasičstva.
Vyhověno Bylo těmto stížnostem: E. RRech-
ziegla do rozhodnulí o odepřeni stavby domu ve čtvri
sv.-vojtěšské: R. Fantlové proti nařízení proveden
různých oprav v domě čp. 181—HI.; J. Maišla do na
řízení ve příčině zřízení chodníku před domem č
478—VII.; T. Šimonovského proti povolení úpravy
hasičské strážnice; dra. K. Urbana proti odepřeném
povolení k upravení zadního dvorku v čís. 274——1Il.
E. Rechziegla do výměru zákazu bourání domu na ná
roží ulice Karlovy a Liliové; M. Píluga ve příčině obý
vání bylu v domě čp. 246—III.
Zamítnuty byly stížnosti: E. Rechziegla de
nařízení vyklízení konírny v čís. 180—1.; A. Zünglov
v záležitosti stavební; A. Weissa proti nařízení před
ložení plánů na zřízení záchodku; J. Ryšavého pro
nepovolení projektovaných změn v domě čp. 11
VIII.; M. Ehrlichové v záležitosti stavební; M. Ho
mannové proti zákazu úprav stavebních v čís. 913—II.
dra. Z. Schneidra proti odepření sdělení stavehiních
čar pro pozemky v ulicích Rohanské a Dělnické.
Po přímluvě pp. Sokola, Jirouska, Schröttra
Melana byl přijat návrh na upravení právního i hmot
ného postavení ředitele vychovatelny Olivových v Ří
čanech p. L. Peka.
Reditel referátu taxy vojenské p. J. Karásek dár
byl do výslužby.
Když byly vyřízeny ještě různé drobné záležitosti
byla schůze o 128. hod. več. skončena
Tereba
Jirousek
Březnovský
R Fantl
J Maišl
T Šimonovský
K Urban
E Rechziegel
M Pílug
A Zünglov
A Weissa
J Ryšavý
M Ehrlich
Z Schneidr
Sokol
Schröttra
Melana
Olivův
L Peka
J Karásek
Karlov
23
article
Dynamitový attentát na ženský
klášter . ..
Dynamitový attentát na ženský
klášter . ..
Z Ústi nad Labem.
V noci s neděle na pondělí, krátce po 1 hodin
slyšena byla v Ústí nad Labem mohutná rána a hne
na to druhá, ještě silnější. Že by to byl rachot bouřky
bylo vyloučeno, neboť tou dobou byla obloha modro
jasná a plná hvězd. Spíše připadaly rány ty jako
hřímání děl. Časným jitrem záhadné dunění vysvětleno
rannými příchozími ze vsi Skorotic, asi hodinu
vzdálené. Uděšeni vyprávěli vesničané na trhu, že
po 1. hodině noční spáchán byl na klášter Milosrd-
ných sester ve Skoroticích dynamitový atlentát .
„Všechna okna v klášteře jsou roztřískána, omítka
otřesem opadala a kdo ví, jak to dopadá ve vnitř.
To byl souhlasný tenor vypravujících. Nebylo divu,
že po této zvěsti — která v ústech lidu vzrostlaa
z kláštera udělala ssuliny, s lolika a tolika mrtvými
zraněnými jeptiškami — vydala se z Ústí celá procesí
zvědavých shlédnouti spoustu. Hlas lidu ihned našel
vinníky... To prý neudělal nikdo jiný, než anarchistě
kteří chtějí všechny kláštery vyhodit do povětří,
Tichá a nepovšimnutá jindy vesnice Skorolice.
čílající sotva padesát čísel se čtyřmi sty obyvateli
německé národnosti, okolo 9. hodiny ranní hostila
na pět tisíc zvědavců z okolí a nejvíce arci z Ústí
přišlých. Davy zaměřily k budově klášterní, která
opravdu poskytovala obraz devastace. Všechna okna
přízemních cel a prvního poschodí v celém průčelí
kláštera, obráceném na okresní silnici, byla roztří-
štěna a podobně i rámy okenní zpřeráženy. Omílka
až do prvního patra byla popraskána, někde úplně
oprchala. S kaštanů, jež stojí v zahradě před budovou.
zurážena byla spousta mohutných větví. Také několik
tašek se střechy spadlo. Zadní křídla klášterní bu-
dovy zůstala neporušena.
Skorolice
Davy
ústit nad Labe
Ústí nad Labe
Skorotice
Ústí
Milosrd
24
article
O výbuchu samém dalo se dle vypravování oby
vatel a dle vyšetřování soudní komise zjistiti násle
dující: Jedná se o attentát spáchaný na klášter buc
dynamitem nebo jiným trhacím materiálem, snad
ekrasitem. V jednu hodinu v noci a několik minut p
této nastal ohromný výbuch. Byl tak mocný, že všichn
obyvatelé Skorotic se probudili a uděšeni vybíhali ze
stavení. Mnozí z nich se domnívali, že jest země-
třesení Teprve když spatřili světla v klášterních
oknech a pobíhání lidí po zahradě, ubihalo vše k
klášteru. Tam nastala mezi jeptiškami panika. Bylo
je viděti u oken, jak spínají a lomí rukama a ne-
vědouce si rady pobíhají od okna k eknu. Nikdo
v prvém okamžiku neměl ani tužení co vlastně se
slalo a odkud výbuch vyšel. Teprve při bližším ohle-
dání zahrady nalezeny dva, asi na půl metru do
země, těsně u zdi směrem k základům klášterní
budovy vykopané olvory, na nichž patrno bylo,že
tam explodovaly výbušné nějaké látky. Ke 3. hodině
noční dostavili se do Skorotic četníci, kteří až do pří-
chodu soudní komise místo, kde attenlát podniknut
střežili. Soudní komise z Ústí n. L. přibyl- včera o9
hodině ranní. Nejdřive vše ofotografováno s několik
stran, načež hledány nějaké stopy po pachateli zá-
hrdného útoku na klášter. Pátrání jest však nesmírně
siíženo, neboť kromě ožahlé půdy v otvorech nena-
lezeno nic, co by mohlo vésti na stopu. Ani nej-
menší zbytek zápalné šňůry ani obal, v němž vý-
bušná látka uložena nenalezeny. Výbuchem vše zni
čeno a rozmeteno Jediné co nalezeno a jako corpu
delicii uschováno — jsou dvě chořelů sirky, o nichz
Skorotice
Ústí
25
article
znalci tvrdí, že pocházejí z předvčerejší noci a patrně
přímo od pachatele. Dnes přibude na místo komise
odborných znalců, kleří mají dle směru výbuchu, dl
stop trhavé síly, dle začazení země v olvorech
rýzných jiných známek, jež laiku nejsou patrnými
posouditi, jaké výbušné látky bylo užito. Soudí se.
že dle teho mohla by býti nalezena jinak úplně ta-
jemná stopa pachatele či pachatelů.
Celý čin zahalen jest v rouško naprostě záhady
motiv zůstává nevysvětlen. O nějaké skulek pomsty
dle všeho se nejedná, protože jeptišky měly pramálo
styku se světem. Jak již podolčeno, jest to klášten
Milosrdných sester, kterých s převorkou jest zde cel-
kem jedenačtyřicel. Klášter jest budova nová, ze čtyl
křídel s rozsáhlým dvorem složená. Před průčelní stě-
nou nachází se zahrada, podobně i u stěny zadní. Vy-
stavěn byl v r. 1894 za podpory hraběnky Ledeburov
z Telnice; Milosrdné sestry zde obývající přivedeny
byly z kláštera u Karla Boromejského na Malé straně
a patří pod správu tohoto ústavu. Jeptišky zabývaj
se ošetřováním nemocných a částečně svěřen jim by
úkol pěstounek dětí škole nedorostlých.
Ledeburov
Boromejský
Telnice
26
article
Z jiné strany se sděluje: V klášteře samotném
mimo spadnutí jednoho kříže a několika obrazů, pol
střepin skla a rozbitého trámoví na chodbách nestal
se ničeho. Jeptišky a některé chovanky spaly vesmě
v budově zadní, kde ucitěn pouze mohutný otřes a
slyšeny dva výbuchy asi s dvouvteřinovou přestávkou
Zděšení, jaké se jeptišek zmocnile, bylo ohromné
vše bylo rozespalé a nikdo neměl vůbec ani zdání
co stalo. Teprve když vrátná přiběhla se zprávou, ž
chtěl někdo vyhoditi klášter do povětří, daly se d
nářku a rozžalými svícemi spěchaly do přední budovy.
zejmena do kaple, která nachází se v prvním po-
schodí. Domnivaly se na jisto, že zničen tu drahocenný
vyřezávaný oltář. Ale kromě rozbitého barevného okn
a překocených svícnů, nebyla tu způsobena žádní
značnější škoda.
27
article
Jak mohutným byl výbuch, patrno z této okol-
nosti: Přes silnici, jež po obou stranách vrouben
jest hustou alejí kaštanů, ve vzdálenosti asi sto kroků
od zahradní zdi kláštera, nachází se školní budova
obrácená čelem rovněž k silnici. Zde byla Ulaken
vzduchu všechna okna rozmačkána a na zahradě ně
kolik úlů se včelami překoceno. Podobně asi v pěti
nebo šesti sousedních staveních vyražena okna, n
jedné chalupě shozen komín.
Zpráva o zpustlém činu rozšířila se rychlostí ble
sku po celém okolí a ještě odpoledne přijela vlaky o
Lovosic a Litoměřic do Ústí spousta osob, jež odebraly
se shlélnouti zpustošení kláštera. Policejní appar l
ústecký jest v horečné činnosti a podobně i bezpeč
nostní orzány v Podmoklech, Děčině a celém okoll.
Lovosice
Litoměřice
Ústí
Podmokly
28
article
Defraudace ve svato-václavské
záležně.
Defraudace ve svato-václavské
záležně.
Výplata 25%% kvoty na vkladní knížky trvala v
sv -václavské záložně včera po celý den bez přerušení
Pánům u pokladny, Jiroutovi a Čermákovi, pranic ne
překáželo, že se do záložny dostavil soudní vyko-
navatel, aby provedl exekuční zájem k žádosti dvou
advokátů. O odvrácení exekuce starali se jiní pánové
ze sanačního sdružení v čele s neúnavným p. Svato-
něm. Po delším úsilí podařilo se provedení exekuce
odvrátiti, třeba jen na 24 hodin a pak se milý par
exekutor z budovy záložny vrátil. Situace nasvědčuj
temu, že za podobným účelem zavítá do záložny ješt
vícekráte, ale sanační kolo v běhu svém už tím ne-
bude zastaveno. Vkladatelé, kteří by nyní hnali zá
ložnu do konkursu, dopustili by se poklesku, který
může míti v zápětí velmi neblahé následky. Po od-
vrácení provedení exekuci nebyla vyvěšena vyhláška
kterou sepsalo předsednictvo záložny. Zpráva o hro-
zicím konkursu rozlétla se mezi vkladateli, ve vesti
bulu záložny shromá žděnými a způsobila velmi mrzu
tou náladu. I vyhrůžky byly proneseny.
Spokojenost vkladateiů se zahájením výplaty byl
včera úplná a dokonalá. Důvěru v zahájenou akci se-
silil také vyšetřující soudce rada p. Kurš, který rovněž
jednu vkladní knížku předložil za účelem docílen
Jirout
Svata
Kurš
29
article
výplaty 25% kvoty. Pan rada Kurš otázán byl, zč
tcuto výplatou se výbor záložny nedopouští něčeh
trestného, jak o tom pověsti do veřejnosti pronikly
Obvyklým svým bodrým způsobem odpověděl p. rada,
že výplata není trestnou, trestnější bylo by nevypl-
cení. A tak dle tohoto dobrozdání ve výplatě bylo čil
pokračováno. Beztrestnost výplaty označována jea
dále také tím, že k manipulaci byli propůjčení zl-
zenci bezpečnostního úřadu policejního.
Rozmanité dojmy odnášel si ten, kdo ve veslibulu
záložny sv.-václavské chvíli pozoroval ruch a šum
vkladatelů. Episody střídaly se tu jako v kaleidoskopu
Nuzně odění i elegantně vyšňoření byli seskupeni
napjatém očekávání výplaty. Dostávali sice malou
kvolu na původní svůj vklad, ale dostali přece alespoi
něco. Doposud po 7 měsíců bylo jim neustále jen sli-
bováno. Peníze zálozny vzbuzovaly u mnohých vkla-
datelů zrovna nadšení. Když obdrželi čtvrtinu, shrábl
rýchle peníze, jakoby se obávali, aby o ně nepřišk
poděkovali velmi slušně a oddechnuvše si z hluboka.
opouštěli budovu záložny nechvalné pověsti. Mezi če
kajícími byly služky, majitelé domů, kupci, faráři, ho
spedyně, řemeslníci, rolníci, dělníci, zkrátka všechny
mužné kategorie šetrných lidí, kteří důvěřovali v kleni-
kální ústav. Mnozí z nich už několik dnů v Prazes
zčržují a na výplatu čekají. Jeden larář z venkova.
ubírající se do Karlových Varů k léčení, nemůže dále
pro nedostatek peněz a čeká, až na něho dojde řad
k výplatě kvoty. Všem vkladatelům měří se ovšem
stejnou měrou. Chudé služky a udření a ustaraní dě-
níci vzbuzují soucit, když se jím ze skrovných úspor
pelevice má strhnouti, ale útlocit podléhá rozhodnutí.
že nikdo nesmí dostati ani o haléř více než druhý.
Kurš
svatý
Karlová Vary
30
article
Včera dopoledne přišel do záložny jeden vkladat
a resolutně domáhal se zaplacení celého vkladu. Když
vytýkal, že členové ničeho nečiní ve prospěch od-
vrácení konkursu, ujal se členů jeden jejich spolu-
trpitel, strhl se sebe kabát a hodil ho onomu vkla
dateli pod nohy. Když ani potom vkladalel nedal s
pohnouti k tomu, aby polovici slevil, počaly na něho
působiti dvě ženy, z nichž jedna padla před ním
na kolena. Vkladatel vzdálil se pak, aniž se rozhodl
Velice příjemně na zástup vkladatelů působil ob
časný výjev: Dva členové výboru provázeli sluhu, ne
seucího brašnu s penězi. A oknem do improvisovan
pokladny viděli vkladatelé, kterak se tam ukládají ba-
ličky tisícovek, sto- padesáti-, dvaceti- a desetikorun
ncvých bankovek a sáčky drobné mince. Peněz m
sv -václavská záložna s dostatek v zásobě k vyplá-
cení 25%% kvoly
Účastenství vkladatelů o kvotu je neustále značné
Jak skvělým oni jdou příkladem vstříc těm, kteří ž
lehami a exekucemi všechnu akci sanačmí niči a kazí
Mýli se, kdo myslí, že tímto způsobem záložna m
dá více než jinému! V poslední chvili i krutí vkla
datelé nabývají rozvahy. Včera předložila k výplal
knížku vkladatelka jedna z Votic, která vklad 15.000
kor. už zažalovala a i exekuci vydobyla. Nyní slevil
50% a spokojuje se s výplatou kvoty 257%. Není-li
to rezhodnutí uznání hodné?
Votice
31
article
Nával vkladatelů jest ovšem nad síly skromněh
počtu úřadníků sv.-václavské záložny. Proto výbo
požádal některé ústavy o propůjčení úředníků k vý-
pomoci.
Pončvadž se opakují stále případy, že vkladatel
předkládají lístky, které obdrželi po odevzdání kníže
v záložně „Důvěře“, upozorňují se vkladatelé, ž
musí tyto knížky z „Důvěry“ dříve vyzvednouti a pel
teprve v zálozně svsváchavské je předložiti,.—
Výplata 257% kvoty včera konala se od 9 hod
depol. nepřetržitě až do 8 hodin večer. Dnes od 9
hodině dopol. bude ve výplatě pokračováno
O dosavadní výplatě svědčí tento přehled: v so
bolu na 120 knížek vyplaceno 77.332 K, vkladní knížky
měli nominální cenu 309.328 K a poněvadž vkladatel
polovici slevili, zmenšil se schodek záložny o 154.66
kor. — Včera na 602 knížky bylo vyplaceno 429. 61r
ker, knížky měly nominální cenu 1,718.408 K a scha-
dek zmenšil se e 859.234 K.
Za dva dny výplaty na 722 vkladní knížky v n-
minální ceně 2.027.796 kor. bylo vyplaceno 506. 949 k
a v kladatelé slevili 1,013.898 K čili o tento obnos
schodek sv.-václavské záložny se zmenšil.
Zdaž není to skvělý příklad, aby i ostatní vkla-
datelé postupovali tímlo způsobem v akci sanační?
Právní zástupce záložny p. dr. Novotný, jehon
úsilovnou snahu sanační výbor záložny rovněž s po-
vděkem uznal, k žádosti výboru odvolal svoji
signaci.
Výbor záložny včera večer konal schůzi, aby vy
řídil různé běžné záležitosti a pojednal o hrozících
exekucích.
doktor
Novotná
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sloučení se stran. Ve veřejnosti pře-
třásá se nyni opět nový politický projekt a sice
o sloučení různých politických stran v jedno
těleso, tak abychom ve svém boji postupovati
mohli v jedné společné řadě. Projekt tento má
nepopíratelného cosi do sebe. Jsme malý národ,
než conbatientů není poměrně mnoho a dojista
nemůže býti na prospěch naší věci, když vrháme
se bez společného velení na nepřítele v několika
proudech a když, jak děje se u nás velmi často
místo na nepřitele, pálíme navzájem do sebe.
Kdyby to šlo, neměli bychom ničeho proti tomu.
abychom se srazili v jedno, aby podřídil každý
nás differující přesvědčení velikému společnému
cíli — však stojíme zde před velikým úkolem,
aniž bychom měli jen dost malou naději, že
by se povedlo, na čem bychom se v tomte
směru usnesli. Již na prvním kroku k usku-
tečnění této myšlenky setkali bychom se s pře-
kážkami. Společnost naše rozštěpena jet
doby do tolika stran, že by jejich slučování
v jedno spojeno bylo s namáháním velikým.
33
article
Ostatně by snažení v tomto směru sotva vedlo
k cíli, vždyť s existenci tak mnohé stranečky
spojena je existence tak mnohé osoby a ti, ktet
tou měrou ke svým stranám upoutání jsou, sotv
by se obětovali. To tedy by byla první překážka.
Jak ale překonati věcné a mezi nimi zásadn
rozdily, pro něž strany se rozešly a které jen tak
hravě odčiniti se nedají? Jak dala by se na př.
sloučit nebo aspoň vpravit pod jeden kabát která-
koli strana svobodomyslná? Z programu takovéto
strany musila by býti tedy jakákoli politická dis-
kusse předem vyloučena a sice proto, že by v
sdružení přirozeně dojíti musilo k zápasům
na konec opět k secossi, kdyby se v ní připu-
stila diskuse o thematech politických. A poli-
tická strana bez politiky nesnadno dá se my
sliti. Však sdružení nepolitických, národnich,
k nimž příslušník každé strany má přístup.
je už tolik, že není zapotřebí zakládali ně-
jaké nové. V politickém klubu nemůže pra-
covat společně konservativec a pokrokovec,
liberál a zpátečník, osvětovec a klerikál