ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 db3ff480-70b7-11dc-ae3e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 41, person 42, org 8, work 6
1 masthead
Ročnik XXXXII.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 9. června 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 156.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předplácí set v Praze v adminisíraci . . . . 2 K sa měst na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí čondk u K 50 h na Est leta . . . . 7 K 50h ve flialkécht na mě-íe . . . . . . 2 K. 30 h Pošton: a měsíe n : . . : 9 k o s dvojí zšsilkoe na miěeke na čtvrt leta . . . . 11 K do
Est Praha
5 article Před rozhodujícími zápasy.
Před rozhodujícími zápasy. Mizerná politika stálého odsunování a od kládání nesnadných a nepohodlných rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách doby, nedá se již déle provozovat. Čas prchá a lhůty posledn dospívají. Do konce tohoto měsíce musí mit Körber parlamentem schválený aspoň prozatimný rozpočet pro druhé pololetí tohoto roku, aby mohl vymáhat svými berními a exekutory daně a do konce léta musí míti parlamentem schvá- lený celní tarif, o němž se shodl s vládou uherskou, aby mohl na základě jeho uzavírati vyprchávající celní a obchodní smlouvy s cizími státy vůkol. — Však do té chvile nemá ani jed noho ani druhého vrabce v hrsti, ba ani naděje, že je snad v poslední chvíli šťastnou náhodou chyti. To mu ovšem notně kazí dobrý rozmar. Neboť ztroskotá-li na této své kolehidské plavbě za »zlatým rounem« (!) rakousko uherského vy- rovnání, žádný záchranný člun nevysvobodí ho z víru záhuby. Pomyšlení na tak neslavný konec nevnuká však německo-byrokratickému kapitánu »Austrie« rozumné odhodlání, aby bez odkladu vlil na zbouřené vlny českého jezera uklidňující o lej spravedlivých činův, odstraněním aspoň nejpalčivějších křivd a bez- práví, osvědčením aspoň trochu dobré vůle vůči oprávněným požadavkům 6 millionového národa českého. Nikoliv, do toho se mu nechce, to se ošívá, jako bychom ho do trní strkali, spíše hledí nás zkrotit zastrašováním, hrozbami své mstivosti, odvetou nové persekuce nepovolíme-li mu za darmo i rozpočet i vyrovnání rakousko- uherské.
Austria
6 article
Místo, aby důrazně domlouval zdejším Něm cům, o nichž dobře ví, že by jeho vlá dě nečinili žádné obstrukce, aby snesli na- vrácení nám uloupeného rovného práva našeho v úřadech vlastí našich a zřízení druhé české university vedle svých pěti německých, — místo toho Körber vyjednává s nimi o to, jakých dalších národních a politiekých koncessí měl by jim na novo povolit za jejich věrnost a ochotu A němečtí pobertové arci nejsou tak hloupí, aby nechtěli brát kde se dává. Šroubují den za dnem své postuláty drzeji výš a výše: rozdělen Čech, zřízení uzavřeného německého území s pouze německo-nacionálním úřadnietvem, za- ručení Němcům rozhodujícího vlivu na veškeru státní správu pro všechnu budoucnost, obsazo- vání všech nejvyšších úřadů kovanými Němei a tak dále cum gracia in infinitum. Leč z toho všeho by Körbra hlava nebrněla, kdyby jen věděl, že mu pomocné to vojsko jeho věrnýeh Eppingrů, Grossů, Pradů, Derschattův a Lemi- schů stačí k vyhrání bitvy.
Čo Němec Gross Prad Derschattův Lem Německo ec
7 article
Než v tom je právě chyba; celé to německo-pokrokářské a německo- nacionální žoldactvo samo o sobě, ani s »ryliřstvem« velkostatkářů v a Luegrových zbrojnošův dohromady neručí mu za to, že bude s českou oppposicí čas hotovo, zatarasíli ona panstvu dráhu vozo- vou hradbou »husitské« obstrukce; Körber ví, že nepotřebujeme v parlamentě dnem noeí hlučet a pulty rozbíjet, ale úplně stačí, za- hradíme-li jeho prozatímnému rozpočtu jako jeho sylvestrovskému »vyrovnání« se Szellem cestu svými pilnými, nebo oprav- nými návrhy, svými důkladný m debatami o minoritních votech resoluelch výborů, jako stálým vynuco- váním zdlouhavého hlasování jmenovi- tého, zkrátka užijeme-li všech zákonných prostředků sebeochrany, jaké skýtá opposie jednaci řád sněmovny. V tom nedovede nám bránit žádná sebe oddanější a sebe četnější většina vládní, zvláště budou-li nás podporovat Körbrem tak krutě ura- žení poslanci jihoslovanští. Ze zmaru prozatímního roz
Luegrový Körber řád sněmovna
8 article
počtu naší obstrukcí prý by sobě Körber na konec snad ani tak mnoho nedělal. Tak aspoň offieiosové jeho se holedbají: vypomohl prý by si tu hravě paragrafem čtrnáctým, aniž by po- třeboval parlament odročit. Koncem června při- padá po neděli (28. června) svátek Petra a Pavla (29. června), nuže tu není říšská rada shro- mážděna a tak by tedy mohl Körber oslaviti svátek obou těch čelných apoštolů křesťanstva — vyloučením parohů svého čtrnácticte- ráka, oktrojírkou zákona oprávňujícího vládu k dalšímu vybírání daní v druhém pololetí to- hoto roku. Že ten § 14. však výslovně z a ka- zuje uvalovat na občany trvalá břemena. po tom se olficiosové Körbrovi ani neohližeji Projde-li »ex lex« v Uhrách, což teprve v Cis- lajtánii! Tu má teprve dávno své vydržen domovské právo . Cti, úvěru a slávy to sice té které »ústavní« vládě na očích světa zrovna nedodává, musí-l na občanstvu vymáhat daně absolutisticky, ben povolení zastupitelstva národního, leč nad t- kové »útlocity« jsou rakoušti ministři ze školy německo-centralistické již dávno »povznešeni«. »Macht geht vor Recht« — platilo u nich již dávno před — Bismarkem. Proto by si tedy Körber ještě nesáhl na život. Ale hůře s tím fatálním vyrovnáním s Uhry. To nejde vůč opposici maďarské zperfektit opět krátkým pro- cesem pomocí výtečného § 14.
Körber Macht Recht Uhry petra a Pavel
9 article
Vždyť již dnes ta podzíravost maďarská důtklivě podezřívá Körbra, že prý mu v pravdě ani nejde o zdar vyrovnán Cislajtanie s Uhry, nýbrž naopak, vídeňská poli tika že si přeje v nitru a tajinách duše své aby k němu nedošlo, aby se vyjednávání od porem Maďarů rozbilo a ona vůči Uhrám vy- vázla z pout dualismu, i mohla na troskách jeho pokusit se o jiné, sobě prospěšnější upra vení monarchie. — Zlé to podezření maďarské musí ovšem o sebe hledět p. Körber odvrátit stůj co stůj proto musí vynaložit vše, aby vyrovnání s Uhry čím dříve tím lépe parlamentem cislajtánským promrskal a byť měl vůči obstrukci naší sáhnou i k pověstnému německému návrhu Kardorffovu Skutečně také již officiosové jeho tímto monstros ním vynálezem německým naší opposici hrozí Nuž, ať si i tohoto Jeho Excelience zoufa- lého prostředku zkusí, troufá-li si; naše delegace s národem českým dostojí své povinnosti a vy trvá poctivě, nejtužším boji a odporu svém proti vládě jeho do posledních sil a do posledního náboje: uvidíme, kdo se bude smáti naposled Na písku staví pan dr. Körber lveškeru budovu plánů svých, doufá-li překonati odpor českého národa a udolat velkou naši věc takovými ma- lichernými praktikami násili. Pokudkoliv ne- odhodlají se státnici vídeňští ku poctivém vyrovnání s národem českým, potud nebude žádného uklidnění a míru v této říši byť i ve svém parlamentu vídeňském promrskali třeba ještě jedno tak špatné vyrovnání s Uhry
Maďar Körber doktor Uhry
10 article Učitelé — žebráci.
Učitelé — žebráci. Všem lidem dobré vůle, všem obětavým vla- stencům, jakých je dosud dosti v našem českém národě, podáváme tyto zprávy jako zoufalé vý- křiky nesnesitelných poměrů. Vídeň, největší to české město, kde přes všechen nátlak přililásilo se dle záznamů sčí- tacích 100.712 obyv. k české obcovací řeči, kde dle statistiky města Vídně žije 551.928 obyv. kteří mají domovské právo v Čechách (303.243) na Moravě (210.090) a ve Slezsku (33.595) z nichž zcela jistě ohromná většina je národnost české — toto město nedopřálo a dopřáti nechce tolika tisícům Čechů veřejných českých škol. Město toto, hlavní město říše, ve které je po- vinná návštěva školy, odpírá vzdělá- vati se těm ubohým dětem, které ničím se ne- provinily. K slzám pohnut bývá svědek případů, kdy dítě na německé škole dostane zprávu školní
Čecho Vídeň Čechy Morava Slezsko
11 article
bez známek s poznámkou: „Pro neznalos německé řeči netříděno“. Čechové zří- dili si soukromouškolu „Komenský“ která trvá 20 let, která letos ve 14 třídách m 830 dítek. Škole této odpírá se právo veřej- nosti, škola musí i aequivalent platiti, protožeji vydržuje spolek. Ač tak nepřátelsky ke škole české Vídeň i vláda se chová, přece na druhé straně hrozně o ni se stará, aby prospivala stále a stále je totiž visitoväna dvěma inspektory z nichž jeden je Němec a druhý ředitel jedné německé školy, který česky zná, je jeho tlumoč níkem. Letos již (do 15. května) byla škola těmitc pány šestkráte visitována. Při inspekci zajdous pánové tito i několikráte k jednotlivému učiteli Zajisté, jak bolestně musí něsti učitelstvo česk školy toto stálé dozíráni od nepřátel všeho če ského. A úřad učitele télo školy je tím obtíz nější, než učitelů škol veřejných. Vídeň stará se také o školu českou tím, že páni inspektoři stále a stále se domáhají víee hodin němčiny, že při inspekeích žádají z toho neb onoho předmětu od českých dítek německé odpovědi. Němčina vyučuje se již ve druhých Gřídlách 4 hod. týdně, ve 3. tř. 4 hod., ve 4.—7. tř. po 5 hod. týdně. Oč tu více práce — práce to úmor- né pro učitelstvo. Pro ruční práce na ško lách tolikatřídních ustanovena bývá zvlášť in- dustriální učitelka, ale na škole naš musí každá učitelka učiti ve své třídě ručnín pracem, tak že má počet vyučovacích hodin hrozný. Jak velká práce, jak mizerné po- stavení je učitelstva této české školy! Za něm- činu, za ruční práce nedostáv žádný ani halěře remunerace. A platy těchto ubohých tvorů — učitelů a učitel i na „Komenského“ škole? Snad v žádné zem říše rakouské, snad na žádné škole není tak mi- zerný plat, tak hrozné a žalostné postavení vy- chovatelů, jako na této české škole ve Vídní.
Čecho Komenský Němec Vídeň český Vídeň Komenský
12 article
Skutky mluví: Vyučovacích hodin je v 1. a 21, v 1. b) 25 (dívči tř. označeny jsou b), 2. a 22, 2. b) 27, 3 a) 23, 3. b) 27, 1. a) 26, 4. b 29. 5. a) 28, 5. b) 29, 6. a) 28, 6 b) 29, 7. a 29, 7. b) 30; náboženství 24 hod A služ ne Připomenouti dlužno, že ve Vídní žije se nej- dráže ze všech měst říše, že byty jsou velice drahé i jiné potřeby stojí mnohem více, než jinde. Připomenouti sluší, že léta služebn na jiných školách veřejných ztrávená všudese de let služebních vpočítávají (i zákonník Dol Rakous obsahuje zákon, dle něhož všecka léta, na školách v zemích, na říšské radě zastoupených ztrávená, do let služebních se vpočítávají), ale učitelstvu na české škole „Komenský“ počíl vždy správa jenom léta, na této škole ztrá vená, jedná-li se o upravení nebo zlepšení platu. — Smutné postavení těchto ubohých by- tostí — vychovatelů na této české škole. Jak pak vypadá to služné? Dle stavu nynějšího maji učitelé a učitelky: Správce školy (14. tř.) 2400 (dle zák. v Rakousích má míti 2400 K, bytne 900 K, kvinkvenálky 400 K, remun. 80 K= 3780 K); učitel, jenž působí 20 let na škole „Komenského“ 17 let, má i s kvinkve- nálkami 1800 K; učitelka, 19 let působíci, n škole „Komenského“ 7 let, má 1560 K i s kvin kvenálkami; učitelka, s 30 hod. vyuč. působíe 171/4 r., na šk. „Komenského“ 5 let, má 1440 K. učí za to i němčině 5 hodin i ručním pracem 4 hodiny.
Komenský Vídeň Dolo Rakousy Rakousy 80 K
13 article
Z ostatních sil mají: 3 po 1440 K, 5 p 1560 K, 3 po 1680 K. Katecheta za vyučo vání ve všech 14 tř. od spolku 1200 K. U či telstvo nedostává žádných pří platkůnabyt, ani příplatků draho- ních. Na veřejných školách ve Vídni dostávaj učitelé na byt 600 K (po 15 letech 800 K) učitelky 400 K (po 15 letech 500 K), služné mají 1600 K, kvinky. po 200 K, počtem 6, ho- diny přes 26 remunerují se 60 K za hodinu; ručn práce také 60 K za hodinu, po 10letém půso- bení 80 K. Za němčinu všude na školách českých dostává se remunerace, zde nic. Na této škole za služné velmi nízké musí vše to konati se zdarma — bez remunerace. Jak žalostný t stav učitelstva této české školy Smlouva služební: Hrozno pomysliti, mráz obchází každého, kdo přečte a musí podepsat služební smlouvu, která podává důkaz o mizer ném služném a žalostném postavení učitelstva školy „Komenského“. V § 1. se podrobuje každý z učitelstva zákonům veřejných škol Dol. Ra- kous, ale v téže smlouvě stojí, že obdrží v prv ním roce služné 1200 K (jak má nyní katecheta) po jednoročním uspokojivém půso bení 1320 K a 12 může postoupiti na 1440 K; právo na kvinkv., které jsou jen 4 a to p 120 K, po tomto povýšení na 1440 K, počiná ode dne povýšení do télo třídy platu. Výpověď dle § 8. může výbor spolku dát během pryního roku z příčin didakticko-paeda gogických nebo zdravotních. Onemocní-li učitel (dle § 11.), dostává p 3 měsíce celé služné, pak 6 měsíců polovinu služného, při delší nemoci je pro- puštěn.
Komenský Vídeň spolek 1200 K zákon veřejný škola Dol
14 article
Výslužného (dle § 3.) spolek „Komenský na ten čas neposkytuje. Kdo dobré vůle a přečte, co tu uveden musí doznati, jak žalostné jest postaven téch, kteří se věnovali lidu českému ve Vídni kteří pracují k tomu, aby tento dorost ve Vidn našemu milému českému národu vychovali zachovali, aby synové a dcery našeho národa se neodcizili. A při télo velké práci, kterou dovede posou- diti jen a oceniti ten, kdo vychovatelem jest — při tom trpí bídu, živoří, strádají — jsouť v pravdě učiteli-žebráky, nemajíce ani pro středků na živobytí, jakého vyžaduje obtížný stav, úmorná a ohromná práce. Z těchto příčin obracejí se všichni ti, kteří na české škole „Ko- menského“ ve Vídni působí, na své kollegy v Če chách a na Moravě, kteří sami před upravením platů zakusili bídy a strádání dosti — obracej se na všechny šlechetné a obětav vlastence, kteří ve prospěch českého ná- roda, ve prospěch českého lidu obětí nešetří — obracejí se na sl. správu „Ú střední Ma- tice školské“ — obracejí se na celou če skou veřejnost, na český národ, by pod heslem „Národ českému lidu ve Vídni soběl“ otevřeli dle možnosti každý štědrou pra vici svou a přispěli na úpravu platů ubohých. strádajících vychovatelů českých ditek ve Vídni Prosí všichni celou českou veřejnost, by při za- síláni přispěvků vždy podotknuto bylo, že je poslané na zmírnění bídy a úpravu platů učitelt a učitelek české škole „Komenského“ ve Vídni (Zasílati račte vše na spolek „Komenský“, V deň III., Messenhausergasse 2).
Komenský Vídeň ko Morava Ú střední Ma Messenhausergasse 2
15 article
Uveřejňujeme toto nuceni svým bídným po stavením a prosíme sl. redakce českých listů, jak učitelských, tak politických, bez rozdilu stran směru o laskavé otisknutí a uveřejnění. Činíme tak před českou veřejností, poněvadž naše opráv- něné prosby nedocházely vyslyšení z nedostatku prostředků výboru spolku. Pomozte nám, milen bratři Čechové a Moravané, vyslyšte naše prosby pomozte nám odstraniti naši bídu a oprávněne steskyí Dodatek: Konečně na žádost o úpravu platů podanou 15. prosince 1902, došlo učitelstvu 26. kvěína b. r. vyřízení, jímž od 1. září 1903 dostane se drahotních přídavků, ale dle přípisu jsou tyto „odvolatelné“ a pak neobdrží jich všichni: 3 obdrží 200 K, 2 po 150 K, 3 po 100 K, 5 po 80 K a 3 nedáno drahotních příplatků vůbec, ač v témže přípisu se píše: „že drahotn poměry ve Vídni během let tak se zhoršily, že všude a u všech stavů jeví se snahaa skutečná potřeba zvýšení pří- jmů...“ a přece tito tři členové sboru, ač pů- scbí pilně, svědomitě a uspokojivě, jsou vylou- čeni z řady těch, jimž nepatrných dostalo se V drobném prodejit ranni čí-lo o sobi odpelalií n ii Ve ilialkách na venkově: ranní čsla. . . . . . sdpoledai . . . . . . . . 3h Inserát plalí se hotovž rapřel 10h Přeěrtscení a inserty pšljíná dlnfni- strnce v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí ze tež rrdakee tiskárna a ezpedice „ Národnich Listá“ Rukopisy se nevracsjí.
Čecho Moravan Národnich Vídeň Marinnský ulice
16 article
příplatků. A proč? Poněvadž, jako nikde jinde ve světě, příplatky drahotní dávaly se dle toho, kolik let je kdo na „Komenského“ škole, ne dle všeobecné drahoty. Ani v Praz“ při poslední úpravě nehledělo se na to, kolik let kdo působí v Praze, nýbrž na všecka léta služební. Opět tím podán důkaz o smutném a trapném postavení učitelstva české školy „Komenského“ ve Vídni.
Komenský Praz Praha Vídeň Komenský
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. června. (Poslední chor- vatské debatě) na říšské radě věnovala „N. Ref.“ úvodní stať, aby ukázala na podivné chování polského kola, které hlasovalo jen pro druhý bod chorvatského pilného návrhu, týkající se vyšetření událostí lublaňských, odepřelo však pilnost prvému a třetímu bodu, v nichž se žá- dalo vysvětlení, proč dalmatská deputace nebyla přijata panovníkem ve slyšení a brojilo se proti nesprávnému jednání chorvatských úřadů poštov- ních a telegrafických. „Když posl. Biankini — píše „N. R.“ — ostře apostrofoval dra. Körbra vytýkaje mu, že podléhá vlivu uherskému, tu kolo polské mlčelo. Toto mlčení nebylo zla- tem... Největší slovanský klub na říšské radě. representace národa, lačnícího po svobodě, nemá co pověděti, když se ve dvou sněmovních schů- zích koná rozprava na obranu znásilněného slo- vanského národa. Není-liž to hanba? ... Kolo polské ovšem odůvodnilo své jednání, ale jakým způsobem! Oznamuje veřejnosti, že nemohlo hlasovati pro prvý bod Borčičova návrhu, ab neupadlo v nemilost koruny... At už polské kolo jest stranou vládní; jest to nemilé, ale jest to fakt. Nechať však zůstane jen vládní stranou a nevyhlašuje se nad to ještě za stranu dvorskou, která za nynějšího stavu rakou- ského parlamentu jest anomalií, jest obojživel- níkem, jehož se lidé štítí a proto jest odsouzen, aby zahynul za denního světla politického.
Ref Borčičův Praha
18 article
Ze Lvova, 5. června. (Slezská reso- luce polského národního sjezdu.) O poměrech na Těšínsku referoval o svatodušním národním sjezdě ve Lvově dr. Kazimir Wroblew- ski, jenž své rady ohledně povznesení polské ná- rodnosti ve Slezsku shrnul v následující, sjezdem jednomyslně přijatou resoluci: 1. Národní sjezd, uznávaje potřebu, aby národní polský ruch v ra- kouském Slezsku byl celou polskou společností podporován, vyzývá polskou delegaci na říšské radě, aby energicky hájila práv lidu polského a vynasnažila se, aby slezským Polákům vy- mohla rovnoprávnost s obyvatelstvem německým a českým. 2. Zvláště pak vyzývá polskou dele- gaci, aby se domáhala co nejrychlejšího sestát nění polškého gymnasia v Těšíně a dovolení ke zřízení polského učitelského úštavu tamtéž. 3. Sjezd vyzývá celou společnost polskou, aby zájmu národní samobrany podporovala osvěto- veu práci polské matice školní a jiných národ- ních polských spolků na Těšínsku svým člen- stvím v těchto spolcích a hojnými peněžitými při- spěvky.
doktor Kazimir Polák Lvov Těšínsko Slezsko Těšín Wroblew
19 article
Ze Lvova, 6. června. (Pocta dru. Bal- zerovi.) Professor právnické fakulty lvovské, dr. Osvald Balzer, známý svou ráznou odpovědí na Mommsenovo brutálné vyzvání, aby se Če- chům německá kultura vtloukala palicemi do tvrdých lebek, byl jmenován čestným doktorem filosofie. Promoce čestného doktora konána včera slavnostním způsobem v universitní aule a dru. Balzerovi uspořádány nadšené ovace také aka- demickou mládeží. Z Lublaně, 6. června. (Pochybno st o slovinsko-německém spolčení. Na zemském sněmě kráňském tvoří většinu li- berální poslanci slovinští ve spolku s poslanci německými, kdežto v opposíci jsou slovinští po- slanci klerikální. Jako všude, kde slovanské strany se navzájem potírají, zisk ze sporu si od nášejí jejich společní nepřátelé, tak i v Kráňsku užívají Němci slovinského sporu na prospěch svých strannických zájmů. Nahlíží to konečně
doktor Osvald Balzer Mommsenův Balzer Němec Lvov Bala Lublaň profesor právnický
20 title
FEUILLETON.
21 article Viatzi.
Viatzi. Podává dr. Vratislav Kučera. (Klimatické poměry. — O Arcachonu. — Biarrita v zimě. — Skrofulosa a horké solné zřídlo. — Biarrita v létě. — Trojí mořské lázně. — Jediná nepříjemnost. Místo krutých mrazů měli jsme u nás doma do polovice ledna vlahé, jarní počasí. Slunce hřálo, že země ku předčasnému životu se probouzela. Traviny svěže se zelelnaly, pupence stromů bot- naly a leptavou mízou se pokrývaly. Teplota světa byla převrácena. I v severním Rusku bylo tepla nadbytek. V Egyptě a v Italii za to se ho nedostávalo. Na pobřeží Středozemním mrzlo. Cařihrad byl pokryt sněhovým popraškem. V Opatii odloženy závody v plování, chystané zrovna na Sylvestra. Teprve ve druhé polovici začal leden há- jiti svoji pověst a otázka nastala, kamž tedy? Do které končiny zdraví prospěšné, krásné tím příjemné, že tam málo oněch známých, jimž řizením osudu dostalo se údělu, dle obecného pořekadla, že mají „více peněz nežli rozumu“ Znám půvabné zákoutí v gaskoňském zá- livu, Arcachon. Městečko vill, ukryté v nevad- noucí zeleni, kam mrazivé větry s pevniny nepro- niknou, ani zimní bouře mořské přímo dorážeti nemohou, kde chorý plícemi nepřetržitě vdecho- vati může balsámovou vůní a ozon rozsáhlých pobřežních lesů, nejpryskyřnatějších borovic slanou páru moře, kde chorý žaludkem nebo la- bužník s důvěrou vyjeti si mohou do klidné zá- toky a v ústřicovém parku vlastnoručně sbírati zde její živé plody. Ale pozoruhodnější rozmanitostí a bohat- stvím přirozeného i umělého života v zimě i v léto skýtá Biarritz.“)
doktor Kučera Skrofuloso Arcachon Trója Rusko Egypt Cařihrad
22 article *) Vyslov : Biari.
*) Vyslov : Biari. Zimni saisona začíná tu v prosinci a končí počátkem května. Průměrná teplota tří vlastních měsíců zimních: prosince, ledna a února obnáš asi + 8° C., Nizzy jen + 7° C., Opatie + 5°C a Prahy — 2° C. Ve směsí cizineů počtem vyni kají Angličané. Avšak i Rusové tak četně se do- stavují, že v Biarritzi svůj kostel si postavili. Nádherné villy s rozsáhlými parky obývají čle- nové různých panujících rodin a velmožové pe- něžní. Jejich přitomnost zaviňuje v Biarritzi dra- hotu. Nejpatrnější jest v ohromných hotelových palácích, podél pobřeží mořského. Ve starších. menších budovách a dále od břehu jest pobyí i strava mnohem levnější, docela přiměřená naš průměrné zámožnosti (8—10 fr. denní pense) Ceny ovšem podle pokročilosti saisony, zimní neh letní. V něčem zdají se nám až nepochopitelně mírné. V zimě 4 tucty znamenitých ústřic z 2 fr. 50 ctm., v červnu za 2 fr. veliká langusta Zimní pobyt v Binrritzi je zde vůbec lev nější. Skutečně nemocní především v zimě sem se uchylují. Je tu velikolepý lázeňský dům v němž přes 100 vzdušných kabin uchystáno zařízeny tu všecky potřeby moderního vodoléči telství, se silným pramenem horké slanné vody ze zřídla v Briseous.
Angličan Rus Nizza Praha Opatie
23 article
Zřídlo je pozoruhodné. Jeden jeho litr ob- sahuje 307 gr. solí chlorových, jodových a bro- mových. Voda je tak hutná, že nikdo nedovede se v ní, ponořen, udržeti a plove na povrchu bez vládně jako korek. Z té příčiny opatřeny jsou vany pod horním okrajem příčkami, aby koupa jícího se pod hladinou udržovaly. Specialitou zdejšího ústavu je léčení skro- fulosy. Sám pobyt u moře a koupele mořské velice jdou k duhu skrofulosním dětem. Alev Biarritzi každá zduřená žláza jednotlivě se oše- třuje. Francouzská tak zvaná douche filiforme, tenounký paprsek vody žene se tak silným tlakem proti tělu, že proniká i kůži. Douche filiforme, s vodou, 40° C. obsahující, kuchy ňskou sůl
24 article
soli jodu i bromu, na zduřenou žlázu znamenit působí. Léčivá moc horkého zdejšího pramen tím způsobem onemocnělé ústrojí výdatněji po sobí, nežli prosté zevní upotřebení nebo lehk natírání mastěmi. Dospěli návštěvníci buď starostmi nebo zá bavami znavení omezují se v zimě jenom na po žitky, které pevnina skýtá. Vyjíždějí na konich na vozech a automobilech do okolních lesů. Na- vštěvují sousední klimatická sídla v údolích po hoří Pyrenejského. Konají honby na zajíce, na lišky i černou zvěř. Jezdí na velocipedech a pro- vádějí tělocvičné hry pod širým nebem. Scházejí se ke koncertům v kasině, tančí, hrajou v karty a rozcházejí se k ránu do svých příbytků. Zlozvyk zdravých, měniti přirozený způso života ve dne v nepřirozený noční život, zakoře- ňuje se rychle i zde. Od polovice května do polovice června vy padá Biarritz jako po vymření. Na ulicích a na procházkách trousí se leda domácí dělnictvo V hotelích se práší, větrá a uklízí. Ale sotva ge nerální pořádek jest proveden, opět rázem město cizinci se naplní a jest plno ruchu. Několika vysokými a malebně rozervanými výběžky skalních skupin rozděleno jest pobřeží na tři oddíly. Největší oddil, jenž přepychové čtvrti leží nejblíže, tvoří hlavní mořské lázně biarritzské. Nízký, písčitý břeh pozvolna z moře vystupuje a přímé vlny oceánu daleko po něm se rozplývají. V pozadí budova z části zařízena pro lázně s ohřívanou mořskou vodou, upravena na 300 svlékáren pro ty, kteří přimo do moře jdou. Průčelí budovy opatřeno velikou verandou Zde k jedenácté hodině dopolední je každodenni dostaveníčko. Část hosti usedá do řad stolic- jako v divadle, za sebou postavených a třeb i ostrými kukátky pozoruje moře a život v něm Ostatní se brodí vlnami a neradi i rádi na odi se staví.
25 article
Ve svlékárně lázeňský řád obsahuje důle žitý příkaz: „Kdo se chce v otevřeném moř kcupati, nechť opatří se úplným plaveckým oble kem z tmavé látky.“ Nařízení není zakončen obvyklým francouzským s. v. p. (s'il vous plait jestli vám libo). Však není zákonů, aby nebyly obcházeny. Právě mladé, hezké dámy vzdoruj- příkazu dost povážlivě. Patrně u vědomí, že krása jest svrchovaná moc, jíž vše se otrocky koří, i — zákonodárce. Objevují se v elegantních kostu- mech z lehkých látek, barvy zcela přizpůsobené svým vlasům i pleti. Předepsaný tmavý oblek by jim vskutku ani neslušel.
26 article
Široké, bílé pláště přes sebe přehozeny kráčí po prknech od budovy až k vodě, upro střed dlouhých řad ženských závistníků a muž ských obdivovatelů. U samotné obruby moře mají plavčíci pří chozím pláště odebírat, do vody je provázet a od- cházejícím pláště opět přehazovat. Ale plavčíko tam právě neni! Bývají to tak statní, krásní mladí lidé a vlnobití bývá tak silné, že žádná dáma samotna do příboje se neodvažuje. Plav- čící nemohou postačiti. Stále mají plné ruce dam, jež osmělují, potápějí, v náručí po vlnách je plynouti nechávají a chrání. A tak některou chvíli sebe sličnější zjev stane na břehu bez průvodce. Ale neškodí! Nečeká mrzuta. Sotva se rozpačitě rozhlédla, nabízí se průvodčí z ochoty. Volí třebas i takové, kteří plnou bez- pečnost v každém ohledu ani nezaručují. Ještě volnější život zavládne na širém po- břeží i ve vodě, když upjatější vznešenost cizi- necká uchýlila se do svých paláců a hotelůa lidé menších hodnosti zůstali sami mezi sebou. Jakmile se sešeří, proniká z mořských lázní do ticha večerního bujný smích a veselí. V tu dobu zcela nikdo k tomu nepřihlíží, aby lázeňský řád správně byl plněn. Ve tmě každý koupající, jako známá příslovečná „každá kráva“, zdá se býti opatřen — tmavým plaveckým oblekem.
Plav
27 article
Poměry skoro šosácké panují za to ve dru hém oddílu biarritzských lázní. Amphitheatrálná skaliska tvoří tu malý záliv, kde není vlnobiti, neni průvodčích, není rozpustilosti, není diváků. Zde bezstarostně jako do klidného rybníka chodí se koupat většinou jen matinky s dětičkami. upejpavé dámy, o všechno starostliví oteové slabí plavci. Nad jich bezpečností bdí starý ná- mořník, na nehybné lodici nehybně sedící. Voda zálivu jest tak křišťálově čirá, hladina tak nepo- rušná, že zdá se, jakoby lodice spočívala na zreadle. Za to ve třetím oddile lázní, pod strmou strání, na jejíž výšině prvotní sídlo Basků se roz- kládá, je tak prudký příboj, že jenom otužilí nomorodei do něho si troufají. Již za nevelikého větru vlny s ohromným rachotem o skály se tříšti. Nedávno zde rozbouřené moře z nenadání pohřbilo tři herce z Bordeaux. Ohromná vlna se přivalila, vyzdvihla a smetla je s vysoké, dobře ohražené lávky, na které stanuli, aby nádherně strašnému divadlu se obdivovali. Za plného bezvětří hladina sotva znatelně se zachvivá. Přes to hukot moře stále se ozývá. Melodie jednotvárná, ale tak zvláštní, že nelze se ji naposlouchat. Ještě před ulehnutím oteví- ráte okna dusného příbytku, dýcháte vlahý, noční vzduch a nasloucháte moři. Syti dojmů, uklá- dáte se ke spánku. V tom zazněl táhlý, sotva slyšitelný hvizd a za chvilku hvízdá to sborem. Pocitite první bodnuti a za chvilku pálí vás celé tělo, jako kopřivami sešleháno. Rozsvítíte a ztr- nete zděšením. Oknem nepozorovaně vedralo se do vaší ložnice hejno velikých komárů. Oblíčej a spuchlé ruce vypadají jako ne- štovicemi posety. Při všech útrapách hrozného svrbění hrozí vám ještě dva dny domácího vě- zení. O krásná Biarritz! Vedle požitků i své strasti lidem přinášíš!
Bask rozbouřený moře Bordeaux Biarritz